Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Případ
Rozmezí dat
Klíčová slova
Případně zkuste stará klíčová slova (používaná do roku 2016)

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Decision on how the European Food Safety Authority (EFSA) dealt with a request for public access to documents related to a proposal to restrict lead in ammunition (case 2124/2021/MIG)

Pondělí | 14 listopadu 2022

The case concerned a request for public access to documents held by the European Food Safety Authority (EFSA) concerning lead in ammunition. EFSA took more than seven months to deal with the request, extending the deadline on various occasions, which prevented the complainant from using the documents in preparing a contribution to a public consultation organised by another EU agency.

The Ombudsman opened an inquiry and found maladministration in how EFSA had dealt with the complainant’s access request and, specifically, its failure to comply with the time limits set out in the EU legislation on public access to documents. She recommended that EFSA should cease its practice of extending the prescribed time limits beyond 30 working days when proposing a ‘fair solution’. She also recommended that EFSA should provide applicants at an early stage with a list of the documents it identifies where an access request is formulated in broad terms. 

EFSA replied positively to the Ombudsman’s recommendations, committing itself to changing its rules and practices to ensure that requests for public access to documents are processed swiftly. The Ombudsman closed the inquiry, welcoming EFSA’s positive response and the steps it has already taken and intends to take to implement her recommendations.

Rozhodnutí o způsobu, jakým Evropská komise řešila žádost o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se jednání o veřejných zakázkách na nákup vakcín proti covidu-19 (případ 2206/2021/MIG)

Pondělí | 18 července 2022

Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům o jednání Evropské komise s farmaceutickými společnostmi o veřejných zakázkách na nákup vakcín proti covidu-19. V návaznosti na předchozí šetření veřejné ochránkyně práv zahájila Komise přezkum dalších dokumentů, na které se žádost vztahovala, a část přezkoumaných dokumentů zpřístupnila. Přislíbila, že se bude nadále snažit vyřídit žádost včas.

Podle stěžovatele Komise svému slibu nedostála. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala Komisi, aby vysvětlila, jak s ohledem na předchozí šetření řešila žádost stěžovatele. V průběhu šetření vydala Komise rozhodnutí o zbývajících dokumentech, k nimž stěžovatel požadoval přístup. Znovu také posoudila dokumenty (předběžné dohody o nákupu), které dříve částečně zveřejnila, a poskytla k nim širší přístup, mimo jiné na svých internetových stránkách.

Veřejná ochránkyně práv tudíž konstatovala, že žádná další šetření nejsou v této fázi opodstatněná, a případ uzavřela, přičemž vyzvala Komisi, aby nadále usilovala o větší transparentnost jednání o vakcínách.

Rozhodnutí o odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k textovým zprávám, které si vyměnili předsedkyně Komise a generální ředitel farmaceutické společnosti ohledně nákupu vakcíny proti covidu-19 (případ 1316/2021/MIG)

Úterý | 12 července 2022

Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti k textovým zprávám, které si vyměnili předsedkyně Komise a generální ředitel farmaceutické společnosti ohledně nákupu vakcín proti covidu-19. Stěžovatel se odvolával na článek v deníku New York Times, v němž byly tyto textové zprávy zmíněny. Komise uvedla, že tyto zprávy nemá k dispozici.

Z šetření veřejné ochránkyně práv vyplynulo, že Komise požádala kancelář (kabinet) předsedkyně, aby vyhledala pouze dokumenty splňující kritéria Komise pro zaznamenávání. Jelikož Komise textové zprávy neeviduje, vyhledávání nepřineslo žádné výsledky. Z toho vyplývá, že Komise se nepokusila identifikovat textové zprávy, které nebyly zaevidovány v jejím systému správy záznamů, a tudíž ani neposoudila, zda by takové textové zprávy měly být zpřístupněny veřejnosti.

Veřejná ochránkyně práv byla toho názoru, že se jednalo o nesprávný úřední postup. Doporučila, aby Komise požádala kancelář předsedkyně Komise, aby znovu vyhledala zmíněné textové zprávy, přičemž zdůraznila, že toto vyhledávání by se nemělo omezit na dokumenty, na které se vztahují kritéria pro zaznamenávání. Pokud by takové zprávy byly identifikovány, Komise by měla posoudit, zda mohou být stěžovateli zpřístupněny v souladu s právem EU.

Komise ve své odpovědi veřejnou ochránkyni práv neinformovala, zda vyhledávání neevidovaných textových zpráv provedla, přičemž neuvedla žádné důvody, proč tak neučinila.

Veřejná ochránkyně práv tudíž potvrdila, že podle ní došlo k nesprávnému úřednímu postupu.