Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Případ
Rozmezí dat
Klíčová slova
Případně zkuste stará klíčová slova (používaná do roku 2016)

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Decision on how the European Commission dealt with a request for public access to documents concerning the negotiations for the procurement of COVID-19 vaccines (case 2206/2021/MIG)

Pondělí | 18 července 2022

The case concerned a request for public access to documents related to the European Commission’s negotiations with pharmaceutical companies on the procurement of COVID-19 vaccines. Following a previous Ombudsman inquiry, the Commission began reviewing more of the documents covered by the request and granted the complainant access to parts of those documents it had reviewed. It promised that it would continue dealing with the request in due time.

The complainant considered that the Commission had failed to comply with its promise. The Ombudsman opened an inquiry and asked the Commission to explain how it was dealing with the complainant’s request, taking into account her previous inquiry. In the course of the inquiry, the Commission issued a decision on the remaining documents to which the complainant was seeking access. It also re-assessed documents (advance purchase agreements) it had previously disclosed in part and granted wider access to them, including on its website.

Against this background, the Ombudsman found that no further inquiries were justified at this stage and closed the case, calling on the Commission to continue its efforts towards greater transparency of the vaccine negotiations.

Decision on the European Commission's refusal of public access to text messages exchanged between the Commission President and the CEO of a pharmaceutical company on the purchase of a COVID 19 vaccine (case 1316/2021/MIG)

Úterý | 12 července 2022

The case concerned a request for public access to text messages between the Commission President and the CEO of a pharmaceutical company on the purchase of COVID‑19 vaccines. The complainant referred to an article in the New York Times which referred to such text messages. The Commission said it did not hold the text messages.

The Ombudsman’s inquiry showed that the Commission had asked its President’s private office (cabinet) to search only for documents that fulfil the Commission’s recording criteria. As the Commission does not to register text messages, the search did not yield any results. Thus, the Commission had not attempted to identify any text messages beyond what had been registered in its record management system, and it had therefore not even assessed whether any such text messages should be disclosed.

The Ombudsman considered that this constituted maladministration. She recommended that the Commission ask its President’s private office to search again for the text messages, making it clear that the search should not be limited to documents that fulfil its recording criteria. If any text messages were identified, the Commission should then assess whether the complainant can be granted public access to them in line with EU law.

In reply, the Commission did not inform the Ombudsman whether it had carried out that search for unregistered text messages. The Commission did not give any reasons for not conducting such a search.

Against that background, the Ombudsman confirmed her finding of maladministration.

Rozhodnutí o odmítnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) poskytnout přístup veřejnosti k části zprávy o klinické studii týkající se léčivého přípravku k léčbě schizofrenie a bipolární poruchy (případ 444/2022/MIG)

Pondělí | 20 června 2022

V tomto případě šlo o odmítnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky poskytnout veřejnosti plný přístup ke zprávě o klinické studii o bezpečnosti a účinnosti léčivého přípravku. Konkrétně byl stěžovatel nespokojen s tím, že došlo k začernění informací o pohlaví dotčených pacientů a pseudonymů, které byly během klinického hodnocení použity u pacientů.

Vzhledem k tomu, že je zpráva o klinické studii více než 25 let stará, stěžovatel se domníval, že s ohledem na dobu, která uplynula, již nelze tyto pseudonymy považovat za „osobní údaje“. Dále argumentoval tím, že zveřejnění těchto informací je nezbytné, aby veřejnost mohla plně porozumět obsahu zprávy o studii a ověřit, zda je předmětný lék bezpečný a účinný.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že Evropská agentura pro léčivé přípravky důvodně považovala pseudonymy pacientů za osobní údaje a uplatnila v jejich případě pravidla EU o ochraně údajů. Rovněž shledala, že předmětné osobní údaje jsou obzvláště citlivé vzhledem k tomu, že se týkají zdraví osob. Veřejná ochránkyně práv má za to, že argumenty stěžovatele nevedou k závěru, že zveřejnění by posloužilo veřejnému zájmu. Případ tudíž uzavřela s tím, že neshledala nesprávný úřední postup.

Rozhodnutí týkající se toho, jak Evropská komise vyřídila žádost o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se kvality ochranných roušek distribuovaných během pandemie COVID-19 (případ 790/2021/MIG)

Středa | 25 května 2022

V tomto případě šlo o žádost o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s 1,5 milionem ochranných roušek, které Komise zakoupila v rané fázi pandemie COVID-19 a které nesplňovaly požadovaný standard kvality. Komise odmítla zpřístupnit některé požadované dokumenty (jejich části) s odkazem na nutnost chránit obchodní zájmy dotčeného výrobce.

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že u dotčených informací nelze rozumně usuzovat, že mají z obchodního hlediska citlivou povahu, a že i kdybychom připustili, že se Komise může důvodně odvolávat na příslušnou výjimku, existuje silný veřejný zájem na jejich zpřístupnění.

Veřejná ochránkyně práv proto vyjádřila názor, že odmítnutí přístupu veřejnosti ze strany Komise v tomto případě představuje nesprávný úřední postup. Doporučila, aby Komise svůj postoj přehodnotila s cílem poskytnout výrazně rozšířený, ne-li plný přístup k předmětným dokumentům.

Komise zareagovala na doporučení veřejné ochránkyně práv kladně. Přehodnotila své rozhodnutí a poskytla širší přístup k většině dotčených dokumentů. Veřejná ochránkyně práv ale musí s politováním konstatovat, že Komise stále v plném rozsahu neumožnila přístup ke třem zbývajícím dokumentům. Rovněž poznamenala, že stěžovatel sice nově získal širší přístup, ale vzhledem k tomu, že od jeho žádosti uplynuly téměř dva roky, dokumenty, které mu byly zpřístupněny, již nelze použít k zamýšlenému účelu.

Potvrdila proto svůj závěr o nesprávném úředním postupu a šetření ukončila.

Doporučení týkající se způsobu, jakým Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) řešil žádost o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s návrhem na omezení používání olova ve střelivu (věc 2124/2021/MIG)

Pondělí | 02 května 2022

Věc se týká žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ohledně olova ve střelivu. Úřadu EFSA trvalo vyřízení žádosti déle než sedm měsíců, přičemž příslušnou lhůtu několikrát prodloužil. Stěžovatel nebyl spokojen s dobou, kterou úřad EFSA potřeboval k vyřízení žádosti, a tvrdil, že úřad EFSA pro toto zpoždění neposkytl dostatečné vysvětlení a že se kvůli zpoždění nemohl smysluplně účastnit související veřejné konzultace.

Veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup, pokud jde o způsob, jakým úřad EFSA vyřizoval stěžovatelovu žádost o přístup, a to konkrétně z důvodu nedodržení lhůt stanovených v právních předpisech EU o přístupu veřejnosti k dokumentům. Veřejná ochránkyně práv vydala dvě doporučení, jejichž cílem je zlepšit způsob, jakým úřad EFSA vyřizuje žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům.