Vyhledat šetření

Evropská veřejná ochránkyně práv dlouhodobě označuje problematiku „otáčivých dveří“, kdy úředníci z veřejné správy odcházejí do soukromého sektoru, za jev, který může potenciálně poškodit důvěru veřejnosti, nebude-li řádně řešen.

Cílem tohoto šetření z vlastní iniciativy bylo prověřit, jak Evropská centrální banka (ECB) řeší případy otáčivých dveří týkajících se jejích zaměstnanců.

Vzhledem k úloze ECB při zajišťování cenové stability a dohledu nad finančními a úvěrovými institucemi mohou jakékoli odchody (bývalých) zaměstnanců ECB do soukromých finančních nebo úvěrových institucí, zejména těch, které spadají pod dohled ECB, představovat střet zájmů a riziko poškození pověsti a vyvolávat znepokojení veřejnosti.

V rámci svého šetření se veřejná ochránkyně práv zaměřila na jeden konkrétní případ, který vyvolal znepokojení veřejnosti, a přezkoumala dalších 26 případů žádostí zaměstnanců o přijetí do jiného zaměstnání, a to v době neplaceného volna nebo po ukončení pracovního poměru v ECB. Ve všech prověřovaných spisech kromě jednoho odešli zaměstnanci ECB do soukromého sektoru, a to i do subjektů a bank, které jsou pod dohledem ECB.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že ECB by měla uplatňovat důraznější přístup v souvislosti s problematikou otáčivých dveří, kdy její (bývalí) zaměstnanci na pozicích ve středním a vrcholném vedení odcházejí na pracovní místa v soukromém sektoru, zejména ve finančním odvětví.

V zájmu odstranění nedostatků, které byly zjištěny v tomto konkrétním případě a obecně ve způsobu, jakým ECB tuto problematiku řeší, veřejná ochránkyně práv předložila řadu návrhů, jak může ECB zdokonalit svá pravidla, a to i v souvislosti s probíhajícím přepracováváním etického rámce ECB.

Konkrétně by ECB měla rozšířit okruh zaměstnanců, na které se vztahují přísnější požadavky na oznamování a/nebo na přechodné období po skončení funkce, nebo zvolit obecný minimální požadavek pro všechny zaměstnance, který by byl podobný ustanovením služebního řádu EU týkajícím se pracovní činnosti po skončení pracovního poměru.

ECB by také měla prodloužit dobu, po kterou pro její bývalé vedoucí pracovníky platí zákaz lobování u jejich bývalých kolegů, ze šesti měsíců na jeden rok.

ECB by také měla zlepšit kontrolu dodržování etických povinností a podmínek, které stanovila, jejími (bývalými) zaměstnanci, například zveřejněním podmínek pro povolení činnosti bývalých vedoucích pracovníků po skončení pracovního poměru, aby bylo možné upozornit na domnělé případy porušení.

Veřejná ochránkyně práv dále navrhla, aby ECB v případech, kdy bude mít za to, že žádost zaměstnance o nástup na pracovní pozici v době neplaceného volna představuje riziko, které nelze přiměřeně zmírnit omezeními, nebo kdy dodržování takových omezení nelze účinně kontrolovat ani vymáhat, takové žádosti nevyhověla.

Stížnost se týkala odmítnutí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) poskytnout veřejnosti přístup k záznamům o hlasování jeho rady orgánů dohledu (dále jen „rada“) o dvou návrzích doporučení v souvislosti s porušením práva Unie. Doporučení v souvislosti s porušením práva Unie mohou být vydána v návaznosti na šetření orgánu EBA týkající se možného porušení práva Unie ze strany vnitrostátních orgánů dohledu. Dotčené návrhy doporučení v souvislosti s porušením práva Unie, určené orgánům dohledu Malty, Dánska a Estonska, se týkaly údajného praní peněz maltskou bankou Pilatus Bank a estonskou pobočkou dánské banky Danske Bank.

Stěžovatel rovněž tvrdil, že došlo ke střetu zájmů, neboť má podezření, že se příslušných hlasování účastnili členové rady zastupující vnitrostátní orgány dohledu Malty, Dánska a Estonska.

V odpovědi na předběžné posouzení tohoto případu ze strany veřejné ochránkyně práv orgán EBA oba dotčené záznamy o hlasování zveřejnil. Veřejná ochránkyně práv tento krok uvítala a domnívala se, že zveřejněním dokumentů byl tento aspekt stížnosti ze strany orgánu EBA vyřešen. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že zveřejnění záznamů o hlasování přispěje k tomu, aby členové rady orgánu EBA jednali nezávisle a v zájmu EU. Vyzývá orgán EBA, aby stejně postupoval i v budoucnu.

Pokud jde o otázku střetu zájmů, odhalila kontrola dokumentů provedená vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv, že dotčení členové rady skutečně hlasovali o tom, zda má orgán EBA vydat doporučení v souvislosti s porušením práva Unie, které se mělo týkat jejich vlastních orgánů dohledu. Ačkoli podle orgánu EBA v té době platný jednací řád neukládal vyloučení člena rady z hlasování, veřejná ochránkyně práv byla toho názoru, že z povinnosti jednat nezávisle a v zájmu EU vyplývá, že tito členové rady se hlasování účastnit neměli.

Vzhledem k tomu, že orgán EBA přijal v lednu 2020 nový jednací řád rady a nové zásady v oblasti střetu zájmů osob, jež nejsou zaměstnanci, které podle všeho zabrání tomu, aby v budoucnu docházelo k podobným střetům zájmů, domnívá se veřejná ochránkyně práv, že v této fázi není důvod k dalšímu šetření. Šetření proto uzavřela a znovu uvítala významný pokrok, jehož bylo dosaženo díky ochotě řídicích orgánů orgánu EBA zajistit větší transparentnost.