Vyhledat šetření

The case concerned the Commission's decision to declare ineligible certain costs declared by a partner to an EU funded project. The Ombudsman inquired into the issue and found that the Commission's grounds for not accepting the costs in question were reasonable. The Ombudsman therefore closed the case with a finding of no maladministration.

Veřejná konzultace Komise neproběhla v souladu s obecnými zásadami a minimálními normami stanovenými pravidly samotné Komise.

Tato stížnost se týká Evropské komise, která údajně předem neprovedla odpovídající veřejnou konzultaci svého návrhu nařízení týkajícího se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a propojeného kontinentu. Jedním z bodů návrhu nařízení bylo postupné rušení roamingových poplatků. Tuto stížnost předložila asociace kompetitivních telekomunikací. Komise předložila návrh nařízení dne 11. září 2013, krátce po uplynutí tří měsíců od veřejného oznámení dne 30. května 2013. Stěžovatel tvrdil, že Komise jako důvod pro urychlení konzultačního procesu nesprávně uplatnila naléhavost vycházející ze zasedání Evropské rady na jaře 2013. Stěžovatel dále tvrdil, že Komise i) neidentifikovala jednotlivé typy zúčastněných subjektů, které je třeba konzultovat, ii) nevěnovala pozornost bodům, na které poukázal Výbor pro posuzování dopadů, iii) neprovedla řádnou konzultaci mezi jednotlivými útvary a také iv) chtěla úmyslně zatajit skutečnost, že veřejná konzultace nebyla dostatečná.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že veřejná konzultace Komise neproběhla v souladu s obecnými zásadami a minimálními normami stanovenými pravidly samotné Komise. Veřejná ochránkyně práv také zjistila, že nebylo zřejmé, zda Komise uplatnila naléhavost na základě prohlášení Rady nebo vycházela z vlastního posouzení situace. Veřejná ochránkyně práv však dospěla k názoru, že v případě tohoto konkrétního legislativního návrhu Komise rozumným způsobem uplatnila svoji pravomoc stanovit politické priority a učinit politické rozhodnutí. V souladu s tím veřejná ochránkyně práv v tomto případě nezjistila nesprávný úřední postup Komise vycházející z nedostatečné veřejné konzultace. Veřejná ochránkyně práv však navrhla, aby Komise ve svých pravidlech zpřesnila a vymezila okolnosti, za kterých může zkrátit veřejnou konzultaci v zájmu politických priorit.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že v žádném z bodů stížnosti nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Případ, předložený nadací PETA, se týkal rozsahu pravomocí a povinností Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) podle nařízení REACH. Stěžovatel se domníval, že agentura ECHA nečiní dost pro to, aby zajistila, že žadatelé o registraci chemických látek neprovádějí zbytečné zkoušky na zvířatech, aby prokázali bezpečnost svých látek.

Veřejná ochránkyně práv tuto záležitost prošetřila a zjistila, že agentura ECHA si své povinnosti skutečně vykládá příliš restriktivně. Veřejná ochránkyně práv proto předložila agentuře ECHA návrh na smírné řešení týkající se její úlohy a rovněž spolupráce, kterou by měla navázat s orgány členských států. Veřejná ochránkyně práv byla s odpovědí agentury ECHA spokojena a případ uzavřela.

Daný stěžovatel koordinoval konsorcium, které získalo grant Komise k provedení akce v oblasti ekologické výstavby. Během provádění této akce požadovalo konsorcium úhradu způsobilých nákladů, které vznikly během různých období vykazování, v souladu se smlouvou podepsanou s Komisí. Komise nicméně souhlasila s tím, že uhradí pouze 45,75 % těchto nákladů. Stěžovatel měl za to, že Komise nesprávně omezila své úhrady na výše uvedenou míru, a stěžoval si evropskému veřejnému ochránci práv.

Veřejný ochránce práv zjistil, že podle smlouvy se úhrada ve výši 45,75 % vztahuje na celkový příspěvek Unie na danou akci. Smlouva neuváděla žádnou výši průběžných plateb. Kromě toho předtím, než konsorcium požadovalo proplacení nákladů vzniklých během prvního vykazovaného období, informoval ji úředník Komise o tom, že průběžné platby lze provádět v různé výši úhrad. Veřejný ochránce práv tudíž Komisi navrhl smírné řešení a vyzval ji, aby (i) řádně vysvětlila, proč použila výše uvedené procento průběžných plateb konsorciu; a (ii) zajistila, že po skončení akce zaplatí konsorciu zbývající částku v souladu se smlouvou.

Komise uvedla, že na průběžné platby systematicky uplatňuje 45,75 %, aby zajistila řádné finanční řízení rozpočtu EU a vyhnula se budoucím složitým postupům při zpětném získávání prostředků. Veřejný ochránce práv nebyl s touto odpovědí spokojen. Poukázal mimo jiné na to, že Komise měla vypracovat pokyny, které by konsorciu umožnily správně si smlouvu v tomto ohledu vyložit. Jelikož však všechny grantové dohody nyní obsahují jasné ustanovení o tom, že průběžné úhrady se provádějí v míře vztahující se na celkový příspěvek Unie na akci, veřejný ochránce práv došel k závěru, že žádné další šetření v tomto směru není oprávněné. V další poznámce Komisi nakonec vyzval, aby ho informovala, jak splnila svá ujištění, že konsorciu uhradí všechny nezaplacené částky na konci akce.