# Doporučení evropské veřejné ochránkyně práv v jejím strategickém šetření OI/4/2016/EA proti Evropské komisi ohledně toho, zda je zacházení s osobami se zdravotním postižením v rámci společného systému zdravotního pojištění v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2019-04-10T10:00+02:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/recommendation/cs/99578)
---
Vyrobeno v souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv^~[\[1\]](#_ftn1){#_ftnref1}~^

*Zaměstnanci EU a jejich rodiny jsou pojištěni v rámci systému nemocenského pojištění, známého jako* *společný systém nemocenského pojištění* *(dále jen „JSIS").* *V říjnu 2015* *výbor OSN v návaznosti na přezkum provedený v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením doporučil, aby Evropská unie revidovala JSIS tak, aby komplexně pokrýval zdravotní potřeby související se zdravotním postižením způsobem, který je v souladu s úmluvou.*

*Toto šetření se zaměřilo především na kritéria, která JSIS používá pro uznávání „závažných onemocnění" v souvislosti se zdravotním postižením. Tato otázka má významné důsledky pro osoby se zdravotním postižením, neboť náklady na zdravotní péči jsou plně hrazeny pouze v případě, že je léčená nemoc klasifikována jako „závažná".*

*Veřejná ochránkyně práv rovněž obdržela stížnosti týkající se neuznání „vážného onemocnění" v případech zdravotního postižení z důvodu nesplnění kritéria „zkrácené střední délky života".*

*V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď Komise a provedla cílenou konzultaci. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se rovněž setkal se zástupci Komise, aby tyto otázky projednal.*

*Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že nepřijetí účinných opatření ze strany Komise v reakci na doporučení výboru OSN představuje nesprávný úřední postup. Veřejná ochránkyně práv proto doporučuje, aby Komise stanovila úkol revidovat obecná prováděcí ustanovení (která upravují fungování JSIS) s cílem zajistit, aby se s osobami se zdravotním postižením v budoucnu nakládalo v rámci JSIS způsobem, který je v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.*

*Veřejná ochránkyně práv dále identifikuje řadu systémových problémů týkajících se ochrany práv osob se zdravotním postižením a předkládá v souvislosti s nimi řadu návrhů.*

1. Souvislosti
--------------

**1.** Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením[\[2\],](#_ftn2){#_ftnref2} první úmluva o lidských právech ratifikovaná EU, vstoupila v EU v platnost v lednu 2011.

**2.** Článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením týkající se „zdraví"stanoví, že státy, které*jsou stranami úmluvy, uznávají, že „osoby se zdravotním postižením mají právo na dosažení nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví bez diskriminace na základě zdravotního postižení".* Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zejména „zakážou*diskriminaci osob se zdravotním postižením při poskytování zdravotního a životního pojištění, pokud je takové pojištění povoleno vnitrostátními právními předpisy, které musí být poskytováno spravedlivým a přiměřeným způsobem*".

**3.** V roce 2015 prošla EU prvním přezkumem dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Ve svých závěrečných připomínkách k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením[ze strany EU \[3\]](#_ftn3){#_ftnref3} Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením (dále jen „výbor OSN") v souvislosti s článkem 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením uvedl, že je „obáván,*že zaměstnanci Evropské unie se zdravotním postižením nebo rodinní příslušníci se zdravotním postižením jsou systémy zdravotního pojištění Evropské unie diskriminováni".* Výbor OSN doporučil, aby „Evropská*unie revidovala svůj společný systém zdravotního a nemocenského pojištění tak, aby komplexně pokryl zdravotní potřeby související se zdravotním postižením způsobem, který je v souladu s úmluvou* "[\[4\].](#_ftn4){#_ftnref4}

**4. Zaměstnanci** EU a jejich rodiny jsou pojištěni v rámci systému nemocenského pojištění, známého jako společný systém nemocenského pojištění (dále jen „JSIS"), který je stanoven v článku 72 služebního řádu EU (dále jen „služební řád"). Existují tři úrovně náhrady vzniklých nákladů: 80 %, 85 % nebo 100 %. Výše úhrady ve výši 100 % se vztahuje na případy tuberkulózy, dětské obrny, rakoviny, duševních onemocnění a dalších onemocnění, která orgán oprávněný ke jmenování uznal jako „srovnatelně*závažná".*

**5.** Evropská komise přijala obecná prováděcí ustanovení (dále jen „OPU"), která upravují úhradu léčebných výloh.[\[5\]](#_ftn5){#_ftnref5} Podle těchto ustanovení závažná onemocnění „obvykle*v různé míře zahrnují tyto čtyři prvky:*

Zkrácená *očekávaná délka života*

Nemoc, *která může být vyčerpaná*

Potřeba *agresivních diagnostických a/nebo terapeutických postupů*

· *existence nebo riziko vážného postižení"* [\[6\].](#_ftn6){#_ftnref6}

**6. Soud** pro veřejnou službu rozhodl, že tato čtyři kritéria jsou kumulativní[\[7\]](#_ftn7){#_ftnref7} -- všechna musí být splněna v každém daném případě nemoci, aby mohl být tento případ považován za „závažný". Soud pro veřejnou službu rovněž rozhodl, že posouzení jednoho z kritérií může s ohledem na vzájemnou závislost mezi těmito čtyřmi kritérii ovlivnit posouzení ostatních kritérií[\[8\].](#_ftn8){#_ftnref8}

**7.**Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je EU povinna zavést mechanismus (dále jen „rámec") pro sledování dodržování této úmluvy a pro ochranu a prosazování práv vyplývajících z této úmluvy. Úřad veřejného ochránce práv je členem tohoto rámce spolu s Evropským parlamentem, Komisí, Agenturou pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených. Úkolem rámce je sledovat výkonnost správy EU a prosazovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením na úrovni EU. Od roku 2014 obdržela veřejná ochránkyně práv tři stížnosti od zaměstnanců se zdravotním postižením nebo od zaměstnanců, jejichž děti mají zdravotní postižení, na to, že Komise odmítla uznat tato postižení jako „závažná onemocnění" v rámci JSIS. Vzhledem k tomu, že případy vyvolaly systémový problém a vzhledem k její úloze členky rámce se veřejná ochránkyně práv rozhodla zahájit strategické šetření z vlastního podnětu.

2. Strategické šetření
----------------------

**8.**Veřejná ochránkyně práv zahájila toto šetření v květnu 2016 dopisem adresovaným Komisi, v němž se dotázala, jak hodlá navázat na závěrečnou připomínku výboru OSN k JSIS a zda má v úmyslu zavést samostatná kritéria a/nebo zvláštní ustanovení pro úhradu nákladů na zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením.

**9.** V návaznosti na odpověď Komise[\[9\]](#_ftn9){#_ftnref9} se vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv setkal se zástupci Komise, aby případ projednal. Zpráva ze zasedání je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv[\[10\].](#_ftn10){#_ftnref10}

**10.** Na základě těchto kontaktů s Komisí identifikovala veřejná ochránkyně práv řadu otázek, u nichž očekávala, že Komisi předloží návrhy. V listopadu 2017 zahájila cílenou konzultaci, v níž požádala o názory na zjištěné problémy. Konzultace byla určena skupině Evropského parlamentu pro podporu osob se zdravotním postižením, skupině Evropské komise pro podporu osob se zdravotním postižením, Sdružení zaměstnanců se zdravotním postižením v Evropské komisi, jakož i Evropskému fóru zdravotně postižených \[11\]. Příspěvky byly obdrženy do začátku února 2018[\[12\].](#_ftn12){#_ftnref12}{#_ftnref11}

3. Posouzení veřejné ochránkyně práv
------------------------------------

### I. Úvodní poznámky

**11. Výbor OSN se ve** svých připomínkách zaměřil na zacházení s osobami se zdravotním postižením v rámci JSIS. Účelem JSIS je poskytovat pojištění proti „nemoci". Zatímco u osob se zdravotním postižením je pravděpodobné, že budou mít náklady vyplývající z nemoci, jejich potřeby vyplývající z jejich zdravotního postižení jsou obecně mnohem širší než potřeby vyplývající pouze z nemoci. Osoby se zdravotním postižením mohou kromě léků a léků potřebovat speciální přístroje, adaptivní technologie, řadu terapií. JSIS není navržen tak, aby uspokojoval tyto širší potřeby související se zdravotním postižením, ačkoli v praxi některé z těchto potřeb pokrývá, například některé terapie, jakož i náklady na ústavní péči a pečovatele v domácnosti, na něž se vztahuje okruh obecných prováděcích ustanovení „Služby*spojené se závislostí".*

**12.**Toto šetření veřejné ochránkyně práv se zaměřuje na to, jak lze systém JSIS provozovat a v případě potřeby revidovat, aby se zajistilo, že s osobami se zdravotním postižením bude zacházeno správně a nediskriminačním způsobem. Při jakékoli budoucí revizi služebního řádu by bylo vhodné zvážit začlenění ustanovení zabývajících se širšími potřebami osob se zdravotním postižením. Služební řád se již zabývá situací v zaměstnání osob se zdravotním postižením a za určitých okolností stanoví zvýšené finanční příspěvky pro nezaopatřené dítě se zdravotním postižením nebo pro zaměstnance EU nebo rodinné příslušníky se zdravotním postižením.

### II. Potřeby související se zdravotním postižením v rámci JSIS

#### i) Kritéria pro plnou úhradu nákladů na zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením

**13. Komise**ve své odpovědi uvedla, že služební řád byl v roce 2014 revidován. V této souvislosti spolunormotvůrci přezkoumali otázku souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a provedli změny, které považovali za nezbytné k uvedení služebního řádu do souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**14.** Komise například zmiňuje revizi čl. 1d odst. 4 služebního řádu o definici zdravotního postižení. Podle definice Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením definuje čl. 1 písm. d) bod 4 zdravotní postižení jako „dlouhodobé*fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit plnému a účinnému zapojení \[osoby\] do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními*".

**15.** Komise uvedla, že je přesvědčena, že článek 72 služebního řádu, který stanoví, že v případě „závažného onemocnění" může být sazba úhrady léčebných výloh zvýšena na 100 %, je v souladu s článkem 25 \[„Zdraví"\] Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**16.** Na podporu svého stanoviska se Komise rovněž opírala o závěry sboru vedoucích administrativy[\[13\],](#_ftn13){#_ftnref13} založené na práci interinstitucionálního výboru, Přípravného výboru pro sociální věci (dále jen „CPAS") / Přípravného výboru pro statutární záležitosti (dále jen „CPQS"), které se zdají být dostatečným rámcem.

**17. Veřejný ochránce práv** však konstatuje, že CPAS ve své zprávě z roku 2012 uvedl, že nebyl schopen přistoupit k jednotnému rámci opatření pro orgány slučitelných s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. CPAS uvedlo, že přístup, podle něhož by ostatní orgány jednoduše přijaly texty platné v rámci Komise, by k zajištění souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením nepostačoval. CPAS v té době vyzval orgány EU, aby určily ta ustanovení služebního řádu a dalších regulačních textů přijatých k jejich provedení, která by nemusela být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.[\[14\]](#_ftn14){#_ftnref14} Veřejná ochránkyně práv chápe tuto výzvu jako odraz skutečnosti, že CPAS se domnívá, že je třeba učinit více pro zajištění souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**18.** Bez ohledu na výše uvedené se toto šetření veřejného ochránce práv nezabývá tím, zda je služební řád v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, či nikoli. Toto šetření se zaměřuje spíše na kritéria, **která Komise zvolila pro** účely klasifikace nemoci jako „závažné", a tedy pro zajištění plné úhrady léčebných výloh. Tato kritéria jsou stanovena v obecných prováděcích pravidlech Komise. Veřejná ochránkyně práv se konkrétně dotázala, zda má Komise **v úmyslu zavést samostatná kritéria v rámci obecných prováděcích ustanovení a/nebo** zvláštní ustanovení pro úhradu nákladů na zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením v rámci společného systému zdravotního pojištění.

**19.**Veřejná ochránkyně práv chápe obavy vyjádřené některými respondenty v rámci její konzultace, že uplatňování pojmu „vážné onemocnění" na osoby se zdravotním postižením není vhodné. Respondenti zejména poukázali na to, že ačkoli se v některých případech mohou překrývat, pojmy „nemoc" a „zdravotní postižení" nejsou totožné.

**20.**I když se jedná o legitimní bod, z čistě technického hlediska lze úhradu nákladů na zdravotní péči jakéhokoli úředníka EU (nebo rodinného příslušníka), včetně osob se zdravotním postižením, provádět pouze v rámci společného systému nemocenského pojištění a v souvislosti se služebním řádem a obecnými prováděcími pravidly, kterými se služební řád provádí. Článek 72 služebního řádu odkazuje na pojem „závažné onemocnění" a zavádí příznivější režim náhrad pro případy, které lze jako takové klasifikovat. Veřejná ochránkyně práv proto v této souvislosti provede své posouzení.

**21.**Pokud jde o použití čtyř kritérií OPU pro uznání „vážného onemocnění", Komise konstatuje, že ačkoli jsou tato čtyři kritéria podle judikatury kumulativní, Soudní dvůr rovněž rozhodl o jejich vzájemné závislosti.

**22.** Při setkání s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv zástupci Komise uvedli, že Komise ve skutečnosti při uplatňování kritérií nezaškrtává všechna políčka. Uplatňuje se spíše flexibilní přístup. To znamená, že pokud osoba splňuje jedno kritérium **ve velmi velké míře** , může to kompenzovat skutečnost, že osoba ve značné míře nesplňuje jiné kritérium**.** ****Komise uvedla příklad rozhodnutí, které uznalo existenci „vážného onemocnění" v případě dítěte s autismem, i když neexistovala zkrácená střední délka života**.**

**23.**Veřejná ochránkyně práv uznává a vítá úsilí Komise o pružné uplatňování kritérií pro uznání vážné nemoci v případě osob se zdravotním postižením. Otázkou veřejné ochránkyně práv však je, zda je třeba tento pružný přístup formalizovat, aby bylo zajištěno jeho důsledné uplatňování v zájmu všech osob se zdravotním postižením, na něž se vztahuje JSIS.

**24.**Veřejná ochránkyně práv uznává, že ačkoli mnoho zdravotních postižení nemusí mít nutně negativní dopad na střední délku života, mohou vést k vysokým a trvalým výdajům, pokud jde o léčbu, léky nebo zvláštní prostředky/vybavení, které jsou nezbytné pro maximalizaci příležitostí této osoby plně a účinně se zapojit do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Tyto výdaje mohou být pro mnoho osob neúnosné, zejména pokud vznikají nepřetržitě.

**25.** Například jedna ze stížností k veřejnému ochránci práv se týkala dítěte s trvalou ztrátou sluchu v obou uších, které potřebuje kochleární implantáty.[\[15\]](#_ftn15){#_ftnref15} Žádost, aby tato podmínka byla uznána jako „závažná nemoc", byla v tomto případě zamítnuta. Veřejná ochránkyně práv chápe vysoké náklady spojené s poskytováním takové životně důležité léčby, která mění život, což zahrnuje náklady na hodnocení, chirurgii, zařízení, rehabilitaci, jakož i náklady na opravy a údržbu. Úplná náhrada nákladů v takových případech může pro dotčenou osobu znamenat zásadní rozdíl ve srovnání s běžnou náhradou (80 % nebo 85 %).

**26.**Vhodný rámec, který zajistí, aby osobám se zdravotním postižením mohly být v některých případech plně hrazeny náklady na zdravotní péči, má proto velký význam pro zajištění toho, aby v jejich případech nedocházelo k diskriminaci a aby byla respektována jejich práva v souladu s článkem 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**27.** Veřejný ochránce práv upozorňuje na prohlášení Soudního dvora, že vzhledem k tomu, že EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, jsou její ustanovení od okamžiku jejího vstupu v platnost nedílnou součástí právního řádu EU.[\[16\]](#_ftn16){#_ftnref16} Podle judikatury Soudního dvora přednost mezinárodních dohod uzavřených EU před ustanoveními sekundárního práva znamená, že tato ustanovení (např. služební řád) musí být pokud možno vykládána způsobem, který je s těmito dohodami v souladu[\[17\].](#_ftn17){#_ftnref17}

**28.**Kromě toho skutečnost, že Listina základních práv EU představuje primární právo EU, posiluje potřebu vykládat sekundární právní předpisy, jako je služební řád, ve světle základních práv uznaných v Listině.

**29.**Komise je spokojena s tím, že služební řád po své revizi v roce 2014 řádně odráží požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a že obecné zásady vyšetřovacích postupů, které zajišťují praktický účinek ustanovení o nemocenském pojištění ve služebním řádu, fungují způsobem, který respektuje požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Listiny základních práv. Výbor OSN zastává jiný názor než Komise, přinejmenším pokud jde o fungování JSIS v praxi. Je zřejmé, že Výbor OSN se nedomnívá, že JSIS je v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, pokud jde o způsob, jakým se zabývá potřebami osob se zdravotním postižením. Postoj výboru OSN je takový, že JSIS je třeba revidovat, aby byl zajištěn soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**30.** Klíčovým hlediskem v této souvislosti je způsob uplatňování pojmu „závažné onemocnění". Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že existuje prostor pro to, aby Komise dále rozvíjela kritéria obecných prováděcích ustanovení týkajících se „vážného onemocnění" s cílem zajistit, aby služební řád v praxi dodržoval článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením týkající se „zdraví". Článek 26 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením o „habilitaci*a rehabilitaci"* [\[18\]](#_ftn18){#_ftnref18} je relevantní i v této souvislosti. Relevantní je rovněž článek 21 Listiny o nediskriminaci (včetně diskriminace na základě zdravotního postižení) a článek 26 Listiny o integraci osob se zdravotním postižením.

**31.** Zásada rovného zacházení a zásada zákazu diskriminace vyžadují, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno[\[19\].](#_ftn19){#_ftnref19}

**32.** Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že definice „zdravotního postižení" stanovená v revizi služebního řádu z roku 2014 podporuje přístup ke zdravotnímu postižení založený na sociálním modelu, který podporuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením.[\[20\]](#_ftn20){#_ftnref20} Výklad článku 72 služebního řádu ve světle definice zdravotního postižení a s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením by umožnil nový přístup k tomu, co představuje „závažné onemocnění". To by mělo odstranit obavy vyjádřené Výborem OSN.

**33.**Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že Komise by měla změnit obecná prováděcí pravidla, aby zajistila, že budou vhodnější a účinnější při posuzování závažnosti konkrétní situace osob se zdravotním postižením. Aniž by to bylo příliš normativní, mohlo by toho být dosaženo buď vyjasněním stávajícího znění, zavedením zvláštních dodatečných ustanovení, nebo prostřednictvím souboru alternativních kritérií, která konkrétně stanoví plnou náhradu nákladů na zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením.

**34. Komise by se**například mohla rozhodnout vyloučit kritérium zkrácené střední délky života jako relevantní při posuzování potřeb osob se zdravotním postižením. Alternativně by Komise mohla stanovit, že kritéria nemusí být v případě osob se zdravotním postižením „kumulativní".

**35.** Veřejná ochránkyně práv uznává, že při změně obecných zásad vyšetřovacích postupů musí Komise rovněž zvážit, jak nejlépe chránit finanční situaci JSIS.[\[21\]](#_ftn21){#_ftnref21} Jakákoli změna bude mít pravděpodobně dopad na rozpočet. Veřejná ochránkyně práv je však přesvědčena, že Komise může předložit ustanovení, která mají finanční smysl a jsou právně správná.

**36.** Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv v listopadu 2016 Komise uvedla, že je připravena přezkoumat každodenní uplatňování JSIS v souvislosti se zdravotními potřebami souvisejícími se zdravotním postižením, **zejména pokud jde o vhodnost kritérií pro „závažné onemocnění".** Komise uvedla, že zvažuje pověřit vhodný orgán, do něhož by byli zapojeni zástupci zdravotně postižených osob, zdravotně postižených zaměstnanců a/nebo sdružení zdravotně postižených osob, aby prozkoumal současnou situaci a v případě potřeby navrhl nápady a prostředky k dalšímu rozvoji takového přístupu.

**37.**Veřejná ochránkyně práv vyjadřuje politování nad tím, že Komise v tomto ohledu dosud nepřijala žádná opatření. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že nepřijetí účinných opatření ze strany Komise v reakci na doporučení výboru OSN ze dne 2. října 2015 představuje nesprávný úřední postup. Veřejný ochránce práv vydá v tomto ohledu související doporučení.

**38.** Podle svého sdělení o rozmanitosti z července 2017 Komise "zřídí*vhodný orgán, který bude zkoumat současnou situaci a navrhovat nápady a prostředky, jak co nejvíce snížit zátěž zaměstnanců se zdravotním postižením".{#_ftnref9}[\[22\]](#_ftn22){#_ftnref22} Veřejná ochránkyně* práv tento závazek vítá, ale konstatuje, že se týká konzultace o obecných otázkách a nezaměřuje se konkrétně na JSIS, což uvedla v listopadu 2016, že je ochotna učinit.

**39.**Někteří respondenti konzultace s veřejným ochráncem práv navrhli, aby se jakýkoli přezkum vztahoval na všechna ustanovení týkající se JSIS, včetně obecných prováděcích pravidel, společných pravidel JSIS a souvisejících formulářů, a aby jej prováděli externí nezávislí odborníci. Veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto možnost zvážila.

#### ii) Zavedení seznamu hrazených kompenzačních pomůcek v rámci OPU

**40.** V průběhu šetření někteří respondenti v rámci konzultace tvrdili, že **rámec pro úhradu kompenzačních pomůcek a terapií v rámci JSIS je nekonzistentní nebo nedostatečný** **\[23\].** {#_ftnref23}

**41.**Podle Komise neexistence podrobného seznamu hrazených kompenzačních pomůcek v rámci JSIS umožňuje větší flexibilitu, která je nezbytná při řešení zdravotních potřeb souvisejících se zdravotním postižením.

**42.** V zájmu zajištění jasnosti pro osoby se zdravotním postižením veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby Komise zveřejnila **demonstrativní** seznam podpůrných pomůcek, které jsou hrazeny podle obecných prováděcích ustanovení.

**43.**Jeden respondent v rámci konzultace navrhl, že jako referenční by mohl být použit seznam prioritních asistenčních produktů WHO (APL). Bylo rovněž navrženo, aby seznam mohl být pravidelně přezkoumáván. Veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzývá Komisi, aby tyto možnosti zvážila.

### II. Nelékařské potřeby osob se zdravotním postižením

**44.**Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise poukázala na to, že platby z JSIS by neměly být vnímány izolovaně, protože zaměstnanci se zdravotním postižením nebo jejich rodinní příslušníci se zdravotním postižením mohou využívat jiné platby mimo JSIS, zejména:

i) zdvojnásobení příspěvku na vyživované dítě (čl. 67 odst. 3 služebního řádu)[\[24\],](#_ftn24){#_ftnref24}

ii) režim sociální podpory na úhradu nelékařských nákladů souvisejících se zdravotním postižením (článek 76 služebního řádu)[\[25\]](#_ftn25){#_ftnref25} a

iii) přiměřené úpravy poskytované orgány jako zaměstnavateli (čl. 1d odst. 4 služebního řádu)[\[26\].](#_ftn26){#_ftnref26}

**45.**Jako předběžnou poznámku veřejná ochránkyně práv konstatuje, že existence těchto dodatečných systémů pravděpodobně nevyrovná nedostatečné pokrytí zdravotních potřeb osob se zdravotním postižením v rámci JSIS. Výbor OSN ve svých připomínkách výslovně poukázal na potřebu revidovat JSIS s cílem zajistit jeho soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**46. Existenci**těchto systémů Komise uvedla pravděpodobně proto, aby prokázala, že služební řád jako celek přispívá k obecnému dodržování sociálního modelu zdravotního postižení, jak jej podporuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Ačkoli tyto režimy nejsou výslovně zahrnuty do oblasti působnosti tohoto šetření, veřejný ochránce práv se k nim vyjádří vzhledem k tomu, že na ně Komise odkázala.

**47.**Za prvé, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že tyto systémy pokrývají nelékařské potřeby osob se zdravotním postižením omezeným způsobem a zdá se, že existují určitá omezení.

**48.**Pokud jde o platby v rámci režimu sociální podpory, veřejný ochránce práv chápe, že pro tento účel je v každém orgánu k dispozici omezený rozpočet. Nárok na náhradu navíc souvisí s konkrétními prahovými hodnotami, pokud jde o rodinný příjem.

**49.**Podle názoru veřejného ochránce práv může skutečnost, že platby poskytované v rámci režimu sociální podpory závisejí na omezených rozpočtech, které jsou specifické pro každou instituci, vést k nesrovnalostem při vyřizování těchto žádostí zaměstnanců se zdravotním postižením nebo jejich dětí. Lze předpokládat, že pro menší instituce je obtížnější vyhovět žádostem, pokud by se musely zabývat řadou žádostí o tyto prostředky. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že by bylo vhodnější, aby byla pro tento účel k dispozici samostatná rozpočtová položka společná pro všechny orgány EU.

**50.**Veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby Komise provedla posouzení s cílem určit -- demonstrativním způsobem -- nelékařské potřeby týkající se zdravotního postižení. Měla by zahájit postup, který zajistí uspokojivé řešení nelékařských potřeb zaměstnanců -- a jejich rodin -- se zdravotním postižením, a to přidělením dostatečných zdrojů a ve vhodném rámci v rámci sociálních systémů orgánů EU.

**51.**Pokud jde o přiměřené úpravy poskytované zaměstnancům Komise, veřejný ochránce práv konstatuje, že Komise přijala svá stávající pravidla v roce 2004, dlouho předtím, než v roce 2011 vstoupila v platnost Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením.

**52.**Veřejná ochránkyně práv proto navrhuje, aby Komise přezkoumala svá stávající pravidla s ohledem na ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která platí od roku 2011.

**53.**Tento přezkum by měl zahrnovat potřebu řady opatření v oblasti ubytování. Respondenti konzultace například uvedli, že pracovní doba může být pro některé zaměstnance se zdravotním postižením problémem z důvodu potřeby účastnit se pravidelných lékařských schůzek a/nebo terapeutických sezení nebo proto, že jim může trvat déle, než z důvodu únavy splní určité úkoly.

**54.**Respondenti konzultace rovněž navrhli, že je třeba změnit stávající praxi, kdy přímý nadřízený zaměstnance se zdravotním postižením rozhoduje o tom, co představuje přiměřenou úpravu. Tvrdí, že současný přístup může vést k nesrovnalostem. Veřejná ochránkyně práv tyto obavy chápe. Domnívá se, že při přezkumu stávajících pravidel by Komise měla zvážit, zda by rozhodnutí o žádostech o přiměřenou úpravu neměla být přijímána centrálně, aby byla zajištěna jednotnost.

### III. Školení zaměstnanců a konzultace se zúčastněnými stranami

**55.**Jednou z otázek, které veřejná ochránkyně práv ve své konzultaci nadnesla, bylo, zda by Komise měla zajistit, aby součástí úvodního programu pro zaměstnance, kteří se zabývají souvisejícími otázkami, bylo zvláštní školení o řešení zdravotního postižení. Respondenti konzultace navrhli povinnou účast na této odborné přípravě pro nové vedoucí pracovníky a stávající vedoucí pracovníky, kteří mají ve svých zaměstnancích osoby se zdravotním postižením.

**56.**Veřejná ochránkyně práv souhlasí s tím, že toto školení by mělo být povinné nejen pro zaměstnance, kteří se zabývají otázkami souvisejícími se zdravotním postižením, ale také pro zaměstnance na řídící úrovni obecně, neboť se často může stát, že mají ve svých zaměstnancích osoby se zdravotním postižením.

**57. **Zástupci**Komise uvedli, že Komise byla v kontaktu s tehdy nově zřízeným** Sdružením zaměstnanců se zdravotním postižením v Evropské komisi a se skupinou Evropské komise na podporu osob se zdravotním postižením.**Veřejná ochránkyně práv vítá tyto kontakty a také skutečnost, že Komise podpořila zřízení** Sdružení zaměstnanců se zdravotním postižením v Evropské komisi.

**58. Respondenti jsou**však znepokojeni nedostatkem strukturovaných konzultací mezi Komisí a jejich sdruženími v záležitostech týkajících se zdravotního postižení, a zejména při vypracovávání příslušných politik, například během přípravy sdělení o rozmanitosti.

**59.** **Veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby Komise navázala pravidelné kontakty se sdruženími zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zaměstnanců, jejichž rodinní příslušníci mají zdravotní postižení, s cílem získat zpětnou vazbu o každodenním uplatňování systému JSIS a sociálních systémů pro osoby se zdravotním postižením.**

Závěr
-----

**60.**Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že skutečnost, že Evropská komise nepřijala žádná účinná opatření v reakci na doporučení Výboru OSN ze dne 2. října 2015 revidovat JSIS, představuje nesprávný úřední postup. Doporučení Výboru OSN v tomto ohledu bylo navrženo tak, aby bylo zajištěno, že se JSIS bude zabývat zdravotními potřebami osob se zdravotním postižením způsobem, který je v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Veřejný ochránce práv proto v souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv vydává níže odpovídající doporučení.

Doporučení
----------

Na základě svého šetření veřejná ochránkyně práv předkládá Evropské komisi následující doporučení:

**Veřejná ochránkyně práv doporučuje, aby se Evropská komise neprodleně ujala úkolu revidovat obecná prováděcí ustanovení (která upravují fungování JSIS) s cílem zajistit, aby se s osobami se zdravotním postižením v budoucnu nakládalo v rámci JSIS způsobem, který je v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Pro účely revize obecných prováděcích ustanovení by Komise měla stanovit jasný** **harmonogram konzultací s příslušnými zástupci zaměstnanců se zdravotním postižením, jakož i se zástupci zaměstnanců se závislými osobami se zdravotním postižením. Proces revize by se měl zaměřit na kritéria pro plnou úhradu léčebných výloh, je však možné, že bude třeba zvážit i jiné otázky.**

Návrhy na zlepšení
------------------

**1. Komise by měla zveřejnit demonstrativní seznam podpůrných pomůcek, které jsou hrazeny podle** **obecných prováděcích ustanovení.**

**2. Komise by měla provést posouzení, aby demonstrativním způsobem určila nelékařské potřeby týkající se zdravotního postižení. Měla by zahájit postup, který zajistí, aby nelékařské potřeby zaměstnanců EU -- a jejich rodin -- se zdravotním postižením byly uspokojivým způsobem řešeny, a to přidělením dostatečných zdrojů a ve vhodném rámci v rámci sociálních systémů orgánů EU.**

**3. Komise by měla přezkoumat svá stávající pravidla týkající se „přiměřené úpravy" pro zaměstnance se zdravotním postižením s ohledem na ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.**

**4. Komise by měla zajistit, aby v případech, kdy se tak dosud neděje, bylo součástí zaškolovacího programu zvláštní školení o tom, jak se vypořádat se zdravotním postižením, a to jak pro její zaměstnance pracující na souvisejících otázkách, tak pro zaměstnance na úrovni vedení.**

**5. Komise by měla navázat pravidelné kontakty se sdruženími zaměstnanců EU se zdravotním postižením nebo s rodinnými příslušníky se zdravotním postižením, aby získala zpětnou vazbu o každodenním uplatňování systému JSIS a sociálních systémů pro osoby se zdravotním postižením. Komise by rovněž měla smysluplně, včas a strukturovaně konzultovat tato sdružení při vypracovávání a provádění právních předpisů a politik, které se jich týkají.**

Komise bude o tomto doporučení informována. V souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv zašle Komise do 16. října 2018 podrobné stanovisko.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 16. července 2018

[\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (94/262/ESUO, ES, Euratom), Úř. věst. 1994, L 113, s. 15.

[\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, přijatá dne 13. prosince 2006 na 61. zasedání Valného shromáždění rezolucí A/RES/61/106 a schválená jménem EU rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 (Úř. věst. 2010, L 23, s. 35). Úmluva je k dispozici na adrese: <https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities.html>

[\[3\]](#_ftnref3){#_ftn3} Závěrečné připomínky příslušného výboru OSN k provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU, 2. října 2015.

[\[4\]](#_ftnref4){#_ftn4} Body 86 a 87 závěrečného vyjádření.

[\[5\]](#_ftnref5){#_ftn5} Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví obecná prováděcí ustanovení pro úhradu léčebných výloh, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2007, k dispozici na adrese: <http://ec.europa.eu/pmo/tender/06_annexe6_dge_en.pdf>

OPU odrážejí interinstitucionální dohodu.

[\[6\]](#_ftnref6){#_ftn6} Hlava III kapitola 5 OPU.

[\[7\]](#_ftnref7){#_ftn7} Rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 18. září 2007, *Botos v. Komise,* F-10/07, body 41--44.

[\[8\]](#_ftnref8){#_ftn8} Rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 28. září 2011, *Allen v. Evropská komise,* F-23/10, bod 79.

[\[9\]](#_ftnref9){#_ftn9} Skupina Evropského parlamentu na podporu osob se zdravotním postižením spontánně předložila veřejné ochránkyni práv informace po zahájení šetření.

[\[10\]](#_ftnref10){#_ftn10} Veškeré dokumenty týkající se šetření jsou k dispozici zde: [https://www.ombudsman.europa.eu/en/caseopened.faces/en/65814/html.bookmark](/cs/cases/caseopened.faces/cs/65814/html.bookmark)

[\[11\]](#_ftnref11){#_ftn11} Skupina Evropského parlamentu na podporu osob se zdravotním postižením (dále jen „skupina EP DSG") byla zřízena v roce 2003 a skládá se z úředníků Evropského parlamentu, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, pečujícími o rodinného příslušníka se zdravotním postižením nebo mají profesní zájem na problematice zdravotního postižení.

Skupina Evropské komise na podporu osob se zdravotním postižením (dále jen „skupina ES DSG") je sdružením zaměstnanců Komise a dalších orgánů EU, kteří jsou odpovědní za osoby se zdravotním postižením nebo opožděným vývojem.

Sdružení zaměstnanců se zdravotním postižením v Evropské komisi (dále jen „ASDEC") bylo zřízeno v roce 2017 malou skupinou úředníků EU se zdravotním postižením nebo dlouhodobým zdravotním stavem jako interní „de facto" sdružení zaměstnanců se zdravotním postižením.

Evropské fórum zdravotně postižených (EDF) je nevládní organizace, která sdružuje organizace zastupující osoby se zdravotním postižením z celé Evropy.

[\[12\]](#_ftnref12){#_ftn12} Kromě příspěvků adresátů obdržel veřejný ochránce práv dva spontánní individuální příspěvky.

[\[13\]](#_ftnref13){#_ftn13} Tento orgán zahrnuje vedoucí správních útvarů všech orgánů EU, včetně veřejného ochránce práv.

[\[14\]](#_ftnref14){#_ftn14} Zpráva CPAS (Rapport de Synthèse) ze dne 13. března 2012 o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.

[Kochleární](#_ftnref15){#_ftn15} implantát je chirurgicky implantované elektronické zařízení, které poskytuje pocit zvuku osobě s těžkou nebo úplnou ztrátou sluchu.

[\[16\]](#_ftnref16){#_ftn16} Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. března 2014 ve věci C-363/12, *Z.,* bod 73, rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013 ve spojených věcech C-335/11 a C-337/11, *HK Danmark,* bod 30.

[\[17\]](#_ftnref17){#_ftn17} Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. května 2014 ve věci C-356/12, *Glatzel,* bod 70, rozsudek Soudního dvora ze dne 18. března 2014 ve věci C-363/12, *Z,* bod 72, rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013 ve spojených věcech C-335/11 a C-337/11, *HK Danmark,* bod 29, rozsudek Soudního dvora ze dne 10. září 1996 ve věci C-61/94, *Komise v. Německo,* bod 52.

[\[18\]](#_ftnref18){#_ftn18} Podle článku 26 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením *„státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření, mimo jiné prostřednictvím vzájemné podpory, s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením dosáhnout a udržet si maximální nezávislost, plnou fyzickou, duševní, sociální a odbornou způsobilost a plné začlenění a účast ve všech aspektech života. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, organizují, posilují a rozšiřují komplexní habilitační a rehabilitační služby a programy, zejména v oblasti zdravotnictví, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb \[...\]."*

[\[19\]](#_ftnref19){#_ftn19} Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. ledna 2006 ve věci C‑344/04, *IATA a ELFAA,* bod 95, rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2006 ve věci C‑300/04, *Eman a Sevinger,* bod 57.

[\[20\]](#_ftnref20){#_ftn20} Přístup sociálního modelu ke zdravotnímu postižení na rozdíl od přístupu lékařského modelu naznačuje, že překážky pro osoby se zdravotním postižením jsou způsobeny spíše způsobem, jakým je společnost organizována, než jejich postižením, a že je odpovědností společnosti tyto překážky odstranit.

[\[21\]](#_ftnref21){#_ftn21} Společná pravidla nemocenského pojištění úředníků Evropských společenství přijatá vzájemnou dohodou všech orgánů Společenství, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2005, <http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9645-2004-INIT/en/pdf>

Článek 52 stanoví, že „\[...\] *orgány zmocní Komisi, aby prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení stanovila pravidla pro náhradu nákladů s cílem chránit finanční rovnováhu systému a dodržovat zásadu sociálního zabezpečení, která tvoří základ čl. 72 odst. 1 prvního pododstavce služebního řádu".*

[\[22\]](#_ftnref22){#_ftn22} Sdělení Komisi, Lepší pracoviště pro všechny: od rovných příležitostí k rozmanitosti a začlenění, Brusel, 19.7.2017, C(2017) 5300 final.

[\[23\]](#_ftnref23){#_ftn23} Například „praktický průvodce" PMO (2014) k OPU se o invalidních vozících vůbec nezmiňuje. V původních OPU (2007) existuje pravidlo, podle něhož lze „jednoduché ruční invalidní vozíky" proplatit až do výše 650 EUR. Naproti tomu elektronické invalidní vozíky a předměty, jako jsou komunikační desky/knihy/karty, komunikační software, neslyšící/slepé komunikátory a videokomunikační zařízení, se nezdají být proplaceny.

[\[24\]](#_ftnref24){#_ftn24} Veřejný ochránce práv je srozuměn s tím, že podrobná ustanovení pro poskytování této dávky jsou uvedena v závěru 177/87 sboru vedoucích správních útvarů týkajícím se příspěvku na dvojnásobně vyživované dítě pro dítě, jehož výživné zahrnuje vysoké výdaje z důvodu zdravotního postižení nebo dlouhodobé nemoci (čl. 67 odst. 3 služebního řádu). Druhý revidovaný závěr schválili vedoucí administrativy dne 26. března 2014.

[\[25\]](#_ftnref25){#_ftn25} Veřejný ochránce práv je srozuměn s tím, že podrobná ustanovení pro poskytování těchto dávek jsou stanovena v prozatímních pokynech pro provádění rozpočtové položky „Doplňková pomoc zdravotně postiženým osobám" týkajících se prostředků na sociální zabezpečení pro zdravotně postižené osoby, přijatých dne 19. února 2004 sborem vedoucích správních útvarů.

[\[26\]](#_ftnref26){#_ftn26} Pokud jde o Komisi, viz rozhodnutí Komise ze dne 7. dubna 2004, kterým se provádí čl. 1d odst. 4 služebního řádu.