Předmluva

Jako evropská veřejná ochránkyně práv se mě často ptají: „Do jaké míry vám orgány EU naslouchají?“ Tato zpráva se snaží poskytnout statistickou odpověď na tuto otázku tím, že zkoumá soulad orgánů s rozhodnutími veřejné ochránkyně práv. V roce 2015 byla míra dodržování předpisů 83 %, což je druhá nejvyšší dosud dosažená míra. Takže i když oproti vynikajícím 90% výsledkům, kterých jsme dosáhli v roce 2014, stále s potěšením konstatuji, že ve více než čtyřech z pěti případů orgány EU jednají na základě toho, co od nich veřejná ochránkyně práv požaduje.

Konkrétně ve 130 případech, kdy veřejná ochránkyně práv předložila návrhy v případech uzavřených v roce 2015, orgány odpověděly 108 kladně. Orgány vyřešily dalších 135 případů. 12 z 18 kontrolovaných orgánů dosáhlo 100 %, zatímco Komise, na niž připadá většina případů před veřejným ochráncem práv, dosáhla 82 %.

Obzvláště mě těší reakce orgánů na strategická šetření, která jsme provedli. 43 ze 45 návrhů adresovaných orgánům v souvislosti s těmito strategickými šetřeními bylo přijato v oblastech od jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) až po postup evropské občanské iniciativy a od společných návratových operací agentury Frontex až po politiku soudržnosti EU. Obecněji řečeno, příloha této zprávy obsahuje mnoho příkladů případů, kdy veřejná ochránkyně práv přesvědčila správu EU, aby zlepšila svou výkonnost, a poskytuje přehled o rozsahu zlepšení veřejné služby, která z toho vyplynula. Patří mezi ně rozhodnutí Výkonné agentury pro malé a střední podniky zavést při udělování grantů postupy pro přezkum přípustnosti a hodnocení, vývoj nových komunikačních nástrojů Komise s cílem zvýšit účast veřejnosti na rozhodování a zdokonalené postupy pro whistleblowing v rámci civilních misí Evropské služby pro vnější činnost.

Pokles dodržování předpisů od roku 2014 do roku 2015 je však jednoznačně politováníhodný. V době četných krizí v EU lze každé odmítnutí vyhovět zjištění veřejné ochránkyně práv považovat za promarněnou příležitost řešit skutečné stížnosti občanů nebo administrativní nedostatky. Budu i nadále spolupracovat s orgány EU na poskytování nejvyšší možné úrovně služeb, kterou od nás veřejnost může oprávněně očekávat.

Emily O'Reillyová

prosince 2016

Zpráva

1. Úvod

Tato zpráva popisuje, do jaké míry orgány EU [1] konstruktivně reagovaly na návrhy evropské veřejné ochránkyně práv z roku 2015. Tyto návrhy mají podobu řešení, doporučení, kritických poznámek a dalších poznámek.

Oddíly 3, 4 a 5 níže vysvětlují, co řešení, doporučení, kritické a další poznámky veřejného ochránce práv obnášejí. Nová „prováděcí ustanovení“ veřejné ochránkyně práv, která vstoupila v platnost dne 1. září 2016, do určité míry ovlivňují používání těchto pojmů. Přestože šetření, na něž se vztahuje tato zpráva, byla provedena v rámci předchozích integrovaných projektů, níže vysvětlujeme případné změny.

2. Pravomoci a postupy veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv pomáhá jednotlivcům, společnostem a sdružením, které mají problém s některým z orgánů EU [2]. Zároveň slouží veřejnému zájmu tím, že pomáhá institucím zlepšovat kvalitu služeb, které poskytují. Kromě šetření stížností může veřejná ochránkyně práv rovněž zahájit šetření z vlastního podnětu.

Veřejný ochránce práv může požadovat, aby dotyčný orgán poskytl informace, nahlédl do jeho spisů a vyslechl svědectví úředníků. Tyto pravomoci jsou obsaženy ve statutu veřejného ochránce práv [3] (dále jen „statut“). Považuje-li to veřejná ochránkyně práv za vhodné v konkrétním případě, vyzývá orgán, aby svůj postoj přehodnotil, poskytl nápravu nebo provedl obecné změny do budoucna. Pokud orgán odmítne spolupracovat, může na daný případ upozornit na politické úrovni předložením zvláštní zprávy Evropskému parlamentu.

3. Řešení

Pokud se veřejná ochránkyně práv domnívá, že stížnost lze vyřešit, hledá řešení u dotčeného orgánu na základě čl. 3 odst. 5 statutu [4]. Jedním z účelů změn prováděcích ustanovení veřejné ochránkyně práv zavedených v roce 2016 bylo usnadnit a urychlit nalezení řešení, která odstraní nesprávný úřední postup.

4. Doporučení

Pokud veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, vydá to, co čl. 3 odst. 6 statutu označuje jako „návrh doporučení“. Doporučení určená orgánům jsou současně zveřejňována na internetových stránkách veřejného ochránce práv. Nové integrované projekty veřejné ochránkyně práv vyžadují, aby byla před ukončením šetření použita doporučení k řešení všech zjištění nesprávného úředního postupu.

5. Kritické poznámky a další poznámky

Zamítnutí návrhu řešení nebo doporučení ze strany orgánu v minulosti vedlo k řadě možných výsledků, včetně uzavření případu „kritickou poznámkou“. Kritická poznámka informovala orgán o tom, co v konkrétním případě udělal špatně. V poznámce bylo uvedeno pravidlo nebo zásada, které byly porušeny, a (pokud to nebylo zřejmé) bylo vysvětleno, jak měl orgán v souvislosti s daným případem jednat. Orgán podal zprávu do šesti měsíců, pokud o to veřejný ochránce práv požádá. V 63 % případů, kdy byl v roce 2015 zjištěn nesprávný úřední postup, byl případ uzavřen s kritickou připomínkou.

„Další poznámka“ měla sloužit veřejnému zájmu tím, že dotčenému orgánu pomohla v budoucnu zvýšit kvalitu jeho správy. Na rozdíl od doporučení nebo kritické poznámky nebyla další poznámka založena na zjištění nesprávného úředního postupu a neznamenala výtku vůči orgánu, kterému byla určena.

Nová prováděcí ustanovení nahrazují pojem kritických poznámek pojmem „zjištění nesprávného úředního postupu“ a pojem dalších poznámek pojmem „návrhy na zlepšení“.

6. Návrhy řešení a doporučení přijaté v roce 2015

V roce 2015 přijaly orgány EU celkem 15 návrhů řešení a 14 doporučení. Komise tři doporučení zamítla, ačkoli ve všech třech případech přijala kladná opatření v návaznosti na následné kritické připomínky.

Tabulka 1 – Řešení a doporučení přijatá institucí v roce 2015

V příloze této zprávy jsou shrnuty případy, kdy byl návrh řešení nebo doporučení přijat. Jeden z těchto případů si zasluhuje zvláštní zmínku jako "hvězdný případ", který by měl ostatním institucím sloužit jako vzor toho, jak nejlépe reagovat na návrhy veřejného ochránce práv.

7. Opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky a další připomínky z roku 2015

V roce 2015 bylo v 19 rozhodnutích vyjádřeno 22 kritických poznámek a v 30 rozhodnutích 76 dalších poznámek.[5] Jedno rozhodnutí může obsahovat více než jednu poznámku a oba druhy poznámek mohou být zahrnuty do téhož rozhodnutí.

Tabulka 2 – Kritické a další poznámky orgánů v roce 2015

Orgány byly vyzvány, aby na připomínky odpověděly ve lhůtě šesti měsíců. Až na jednu výjimku [6] byly obdrženy odpovědi na všechny připomínky vznesené v roce 2015, i když v některých případech se zpožděním.

Vezmeme-li v úvahu kritické a další připomínky společně, míra uspokojivých následných opatření činila 81 %, což je pokles oproti rekordnímu 94 % v roce 2014. Opatření přijatá v návaznosti na další připomínky byla v 92 % případů uspokojivá, zatímco míra uspokojivých opatření přijatých v návaznosti na kritické připomínky činila 41 %, což je rekordně málo. Nejvyšší dosud zaznamenané hodnoty byly 100 % v roce 2008, pokud jde o pozitivní opatření přijatá v návaznosti na další připomínky, a 88 % v roce 2014, pokud jde o pozitivní opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky.

Přezkum odpovědí orgánů na kritické připomínky naznačuje, že i po ukončení šetření některé z nich zjištění veřejného ochránce práv nadále zpochybňují a opakují argumenty, které během šetření předložily. I když je nějakým způsobem možné pochopit, že poté, co určitý orgán čelil veřejné kritice ze strany veřejného ochránce práv, je pro něj obtížné přijmout konstruktivní opatření, je důležité, aby orgány byly ochotny poučit se z šetření veřejného ochránce práv a usilovat o snížení rizika podobných problémů, které vzniknou v budoucnu.

Tabulka 3 – Uspokojivé odpovědi orgánů na připomínky z roku 2015

Příloha této zprávy obsahuje podrobnou analýzu každého případu, v němž byla učiněna jedna nebo více kritických poznámek a/nebo dalších poznámek. Čtyři z následných opatření vyžadují zvláštní zmínku jako "hvězdné případy".

8. Míra celkového souladu podle institucí

Celkový údaj, pokud jde o soulad s návrhy veřejné ochránkyně práv v roce 2015, činí 83 %. Míra souladu vychází z počtu kladných odpovědí na návrhy řešení, doporučení, kritických a dalších připomínek učiněných v případech uzavřených v roce 2015. Ze 130 případů poskytly orgány 108 kladných odpovědí [7]. Orgány vyřešily dalších 135 šetření zahájených veřejným ochráncem práv.

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4, míra souladu se v jednotlivých institucích značně liší – od 100 % v mnoha případech až po 33 % v nejhorším případě. Ačkoli jsou tyto statistiky často založeny na velmi malém počtu případů, jakýkoli výsledek nižší než 100 % znamená, že orgán nesplnil návrh veřejného ochránce práv.

Tabulka 4 – Míra celkového souladu podle institucí v roce 2015

9. Závěr

V závěru loňské zprávy jsme oznámili řadu změn v používání termínů „řešení“ a „další poznámky“. Tyto změny byly z velké části nahrazeny důkladnějším přezkumem prováděcích ustanovení, která vstoupila v platnost dne 1. září 2016, ze strany veřejné ochránkyně práv. Zavedení nových prováděcích ustanovení znamená, že zpráva za příští rok bude zahrnovat případy v rámci starého i nového postupu.

Doufáme, že příští rok budeme moci ještě lépe odpovědět na otázku „Do jaké míry orgány EU naslouchají veřejné ochránkyni práv?“. Věříme, že správa EU bude i nadále konstruktivně spolupracovat, aby zajistila, že tento počet bude co nejvyšší.

[1] Stručně řečeno, tato zpráva používá termín "orgán"k označení všech orgánů, institucí a jiných subjektů EU.

[2] Článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocňuje veřejného ochránce práv k šetření nesprávného úředního postupu orgánů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.

[3] Rozhodnutí Evropského parlamentu 2008/587 ze dne 18. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 94/262 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv, Úř. věst. 2008, L 189, s. 25.

[4] V čl. 3 odst. 5 statutu se stanoví, že „Veřejný ochránce práv hledá s dotčeným orgánem nebo institucí pokud možno řešení, aby odstranil nesprávný úřední postup a vyhověl stížnosti.“

[5] Pro účely této zprávy se pokyny ke zlepšení, návrhy a návrhy určené orgánům v rozhodnutích veřejné ochránkyně práv o ukončení šetření z vlastního podnětu OI/9/2013/TN, OI/7/2014/NF, OI/8/2014/AN, OI/9/2014/MHZ a OI/10/2014/RA projednávají jako další poznámky.

[6] V době, kdy byla tato zpráva vypracována, Komise dosud nezaslala další následnou odpověď na další připomínku veřejné ochránkyně práv ve věci 1832/2014/TN. Tento případ proto není do této zprávy zahrnut.

[7] Ve třech případech orgány návrh řešení zamítly, ale přijaly následné doporučení nebo kritickou poznámku. Aby se zabránilo dvojímu započtení, zahrnuje číslo 130 v těchto případech pouze doporučení/poznámky, a nikoli návrhy řešení. V sedmi dalších případech orgán buď návrh řešení, nebo doporučení zamítl a následně na kritickou poznámku uspokojivě nereagoval. Opět platí, že aby se zabránilo dvojímu započtení, jsou do výše uvedených statistik zahrnuta pouze negativní opatření přijatá v návaznosti na kritickou poznámku.