Předmluva

V únoru 2025 jsem se ujala funkce s pevným odhodláním, že ústředním bodem mé práce bude ochrana práv občanů v celé Evropě. O rok později, v kontextu rychle se měnící Evropy, zůstává tento závazek i nadále naprosto klíčový. Naše společné hodnoty a demokratické systémy čelí významným výzvám – geopolitickému napětí, technologickým změnám a rostoucímu narušování důvěry veřejnosti.

V nejistých dobách občané oprávněně očekávají více: více transparentnosti, více odpovědnosti a smysluplnější zapojení. Orgány a osoby s rozhodovací pravomocí se při svém úsilí o dosažení hmatatelných výsledků musí zároveň řídit složitými postupy a často se ocitají pod tlakem. Rozdíl mezi očekáváními a skutečnými výsledky se může rychle zvětšit.

V tomto rozhodujícím okamžiku se prokázalo, že činnost evropského veřejného ochránce práv je nejen relevantní, ale opravdu zásadní, neboť představuje základní ochranný prvek, který prosazuje odpovědnost a chrání práva občanů v případech, kdy je to nejvíce zapotřebí.

Veřejný ochránce práv jako nezávislý a nestranný prostředník pomáhá překlenout propast mezi občany a institucemi. Tím posilujeme pouto důvěry, které nejen udržuje naše demokratické instituce, ale také zajišťuje, že evropský projekt zůstává věrný svým základním hodnotám a zásadám.

Šetření Omnibus I jasně ilustruje výzvy, kterým čelí evropské rozhodování v kontextu trvalého řešení krizí. Jelikož tvorba politik EU se v reakci na geopolitické a technologické tlaky zrychluje, naléhavost se stává běžnou praxí. Rychlost však nesmí jít na úkor legitimity. Z mých zjištění vyplynulo, že rychlé legislativní kroky a dodržování základních zásad EU musí jít ruku v ruce. Rychlejší legislativa stále vyžaduje pevné demokratické základy.

Pro zvládnutí těchto výzev má zásadní význam prosazování a ochrana řádné správy. Má setkání s vedoucími představiteli orgánů EU v roce 2025 byla důležitým krokem k posílení přístupu zaměřeného na řešení. Prostřednictvím konstruktivního dialogu založeného na důvěře pomáháme orgánům dosahovat výsledků při současném dodržování zásad participace, transparentnosti a odpovědnosti – tedy základních standardů řádné správní praxe.

Dalším stěžejním prvkem řádné správy je transparentnost. Významná část naší práce se zaměřuje na zajištění přístupu veřejnosti k dokumentům, což občanům umožňuje sledovat a kontrolovat rozhodovací procesy. V této oblasti je třeba dosáhnout dalších zlepšení, zejména pokud jde o včasné a konzistentní vyřizování žádostí o přístup. Posílení těchto postupů by přispělo k vyšší odpovědnosti a důvěře veřejnosti.

V roce 2025, kdy náš úřad oslavil 30 let své činnosti, jsme zároveň čelili rekordnímu počtu stížností. Tento nárůst může odrážet větší povědomí o naší úloze i o právech občanů podle práva EU. Zároveň odráží širší vývoj v rámci digitální éry: lepší přístup k administrativním procesům, měnící se očekávání ohledně rychlosti reakcí a rostoucí vliv umělé inteligence na veřejnou správu. Tato dynamika přináší významné příležitosti, ale i nové požadavky.

Moji předchůdci tento úřad často popisovali jako malou instituci s rozsáhlým mandátem. Tento mandát nyní vychází ze strategie, kterou jsem přijala a která spočívá na třech pilířích: pečlivém naslouchání stížnostem občanů, využívání našich rozhodovacích pravomocí s rozvahou a s ohledem na dopady a posilování partnerství, která zvyšují kvalitu správy EU. Tyto priority společně tvoří základ naší práce, která vytváří konstruktivní most mezi Evropany a orgány EU.

Další ústřední složkou této strategie je provozní excelence. V roce 2026 se zaměříme na přizpůsobení naší vnitřní organizace vyvíjejícím se požadavkům, posílení našich kapacit v oblasti umělé inteligence a zajištění toho, aby technologický rozvoj byl doprovázen odpovídajícími zárukami.

Zásadním prvkem je i nadále jasná komunikace. Stále častěji plníme roli „kvalifikovaných tlumočníků“ mezi orgány a občany a vysvětlujeme složité správní procesy srozumitelným jazykem. Prosazování srozumitelného jazyka není otázkou stylu. Jedná se o otázku přístupnosti a spravedlnosti.

Naše odhodlání se promítá také do naší činnosti v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv, kterou mám tu čest koordinovat. Naše spolupráce v rámci celé Evropy posiluje administrativní standardy a podporuje vzájemné sdílení zkušeností. V rámci příprav na 30. výročí sítě v roce 2026 využijeme tento milník ke zdůraznění našeho společného příspěvku k prosazování řádné správy v celé Evropě.

Se vstupem do roku 2026 je naše odpovědnost jako strážců spravedlnosti, transparentnosti a odpovědnosti vystavována zkoušce v podobě různých výzev, které vyžadují ostražitost a vůdčí přístup. Musíme nadále prosazovat řádnou správu, a to nikoli jako abstraktní ideál, ale jako základ Unie, která naslouchá svým občanům.

„V rámci úřadu evropského veřejného ochránce práv budeme posilovat naše odhodlání, spolupráci a neochvějnou oddanost našim sdíleným evropským hodnotám v zájmu ochrany demokracie – a to prostřednictvím každé stížnosti, každého řešení a každého rozhodnutí.“

Teresa Anjinho, evropská veřejná ochránkyně práv

1. Strategie

Budovat důvěru, podněcovat změnu

Strategie úřadu evropského veřejného ochránce práv na období 2025–2029

Úřad evropského veřejného ochránce práv zveřejnil v listopadu svou strategii na období 2025–2029. Tato strategie bude řídit činnost úřadu ve všech oblastech, od vyřizování stížností až po jeho vnější aktivity, komunikaci a vnitřní správu.

Stanovuje čtyři hlavní cíle – posilovat postavení občanů, dosahovat pozitivních změn, upevňovat partnerství a podporovat kvalitu a efektivitu činnosti:

• Posilovat postavení občanů: zvýšit povědomí občanů a občanské společnosti o úloze úřadu evropského veřejného ochránce práv a zajistit, aby jejich názory byly vyslyšeny a byla dodržována jejich práva.
• Dosahovat pozitivních změn: být hybnou silou institucionálních změn a posilovat řádnou správu prosazováním spravedlnosti, integrity, transparentnosti a důvěry.
• Upevňovat partnerství: navazovat a rozvíjet vztahy se zainteresovanými stranami založené na spolupráci, které mohou podpořit a zvýšit efektivnost úřadu veřejného ochránce práv při ochraně práv občanů a prosazování řádné správy.
• Podporovat kvalitu a efektivitu činnosti: prosazovat moderní, flexibilní a na poskytování služeb orientovaný úřad veřejného ochránce práv, který je příkladem osvědčených postupů, nebrání se inovacím a průběžně reaguje na vyvíjející se trendy a potřeby.

Tyto iniciativy vycházejí ze zásad a hodnot úřadu, včetně spravedlivého a rovného zacházení s lidmi a organizacemi, dodržování nejvyšších standardů profesionálního chování a podpory konstruktivního dialogu a spolupráce s orgány a zúčastněnými stranami.

Realizace strategie bude monitorována prostřednictvím ročního plánu spolu s měřitelnými každoročními cíli, které přispějí k dosažení jejích cílů a priorit.

2. Rok 2025 v souhrnu

3. Klíčová témata

Úřad veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím potýkajícím se s problémy se správou EU. Mohou mezi ně patřit potíže související s účastí občanů na rozhodování, prodlevy při poskytování přístupu k dokumentům nebo jeho odepření, problémy s integritou, porušování základních práv a záležitosti týkající se smluv. Následující oddíly přinášejí přehled nejdůležitějších šetření v jednotlivých oblastech.

3.1. Participativní rozhodování

Participativní rozhodování bylo v roce 2025 pro úřad evropského veřejného ochránce práv klíčovou záležitostí, neboť organizace občanské společnosti podávaly stížnosti na způsob, jakým Evropská komise zjednodušovala stávající právní předpisy nebo zaváděla nové právní předpisy s cílem splnit nové politické priority.

---

3.2. Odpovědnost v rámci rozhodování

---

3.3. Transparentnost

Otázky týkající se transparentnosti, a to zejména přístupu k dokumentům, tvořily i v roce 2025 největší podíl (35 %) šetření. Cílem veřejné ochránkyně práv je zajistit, aby správa EU důsledně a spravedlivě uplatňovala právní předpisy upravující přístup k dokumentům EU (nařízení č. 1049/2001). To znamená, že osoby žádající o přístup k dokumentům by měly buď včas obdržet příslušné dokumenty, nebo dostat řádně odůvodněné vysvětlení, proč jim přístup nebyl umožněn.

3.4. Standardy integrity

---

3.5. Základní práva

---

3.6. Zaměstnanci EU

Úřad veřejného ochránce práv se v průběhu roku 2025 zabýval řadou stížností týkajících se Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO). V několika šetřeních veřejná ochránkyně práv dospěla ke zjištění, že úřad EPSO jednal přiměřeně, v jednom šetření však zjistila nesprávný úřední postup, pokud jde o způsob, jakým vyřídil stížnost týkající se technických problémů při testování na dálku v rámci výběrového řízení na zaměstnance. V rámci jiného šetření veřejná ochránkyně práv doporučila, aby úřad EPSO v budoucnu poskytoval jasné a úplné odpovědi uchazečům, kteří požádali o přezkoumání. Příslušná odpověď by jim měla poskytnout informace o tom, zda bylo provedeno přezkoumání, a o důvodech rozhodnutí úřadu EPSO. V rámci dalšího šetření veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup ve způsobu, jakým úřad EPSO vyřídil žádost uchazečky, která nedávno porodila a chtěla si změnit termín ústní zkoušky.

---

3.7. Granty a smlouvy

4. Stížnosti a šetření: jak pomáháme veřejnosti

Hlavním úkolem úřadu evropského veřejného ochránce práv je pomáhat lidem a organizacím, které se potýkají s problémy se správou EU, a to tím, že se zabývá stížnostmi, které mu předkládají. Prostřednictvím šetření úřad veřejného ochránce práv nejenže usiluje o řešení těchto problémů, ale také o podporu řádné správní praxe v rámci orgánů EU.

Úřad veřejného ochránce práv uplatňuje při vyřizování stížností přístup zaměřený na řešení. Za tímto účelem klade důraz na spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty EU, což je přístup, který posiluje důvěru ve správu EU a zároveň umožňuje veřejnému ochránci práv vykonávat své kontrolní úkoly zcela nezávisle.

Rozmanitý tým pracovníků, kteří případy v úřadu veřejného ochránce práv vyřizují, a mnohojazyčné internetové stránky odrážejí závazek úřadu komunikovat s osobami, které se na něj obracejí s žádostí o pomoc, ve všech 24 úředních jazycích EU.

Ačkoli úřad veřejného ochránce práv není vždy schopen prošetřit všechny přijaté stížnosti, snaží se i tak poskytnout pomoc těm, kteří o ni žádají.

V roce 2025 došlo k prudkému nárůstu počtu stížností vyřizovaných úřadem veřejného ochránce práv – bylo jich o 54 % více než v roce 2024. Podle všeho je to částečně způsobeno skutečností, že stěžovatelé se dozvěděli o existenci úřadu veřejného ochránce práv prostřednictvím využívání nástrojů umělé inteligence.

Je velmi pozitivní, že veřejnost má větší povědomí o právech občanů a naší práci a že tato lepší informovanost vedla k nárůstu počtu šetření, která úřad veřejného ochránce práv v uplynulém roce zahájil, o 19 %. Prudký nárůst počtu stížností a práce nezbytná k jejich zpracování a analýze zároveň značně zatížily zdroje úřadu.

To představuje obzvláště velký problém v případech, kdy jsou rady poskytované umělou inteligencí nepřesné, což mimo jiné vede k prudkému nárůstu počtu nepřípustných stížností (o 86 %). Tyto stížnosti jsou často shledány nepřípustnými, protože stěžovatel opomenul se nejprve obrátit na dotčený orgán. Zatímco v minulých letech by úřad stěžovateli doporučil, aby se nejdříve obrátil na příslušný orgán, u mnoha z těchto nových stížností není zmíněný orgán ve skutečnosti za danou záležitost odpovědný.

Další stížnosti se týkají toho, že stěžovatel nesouhlasí s tvrzením orgánu EU, že za danou záležitost nenese odpovědnost. Stěžovatel se poté obrací na úřad veřejného ochránce práv, který po prošetření stížnosti a předložených argumentů nakonec potvrdí, že postup orgánu EU byl správný.

4.1. Druh a zdroj stížností

4.1.1. Přehled stížností a strategických šetření

Veřejný ochránce práv může zahájit šetření pouze takových stížností, které spadají do jeho oblasti působnosti a splňují nezbytná „kritéria přípustnosti“, například to, že se stěžovatel nejprve pokusil o vyřešení záležitosti přímo s dotčeným orgánem.

Předmět šetření úřadu veřejného ochránce práv vyplývá z jeho mandátu a z obdržených stížností. Kromě své hlavní činnosti v oblasti stížností však může úřad veřejného ochránce práv rovněž využívat strategická šetření k řešení širších systémových problémů v orgánech EU nebo za určitých okolností zahájit šetření z vlastního podnětu na základě stížnosti podané stěžovatelem mimo EU.

4.1.2. Strategická šetření a strategické iniciativy v roce 2025

Vedle šetření konkrétních stížností na nesprávný úřední postup orgánů a institucí EU může evropský veřejný ochránce práv rovněž proaktivně pracovat na obecnějších strategických otázkách. Strategická šetření se zabývají širšími systémovými otázkami, které mají dopad na orgány EU, zatímco strategické iniciativy představují spíše žádosti o objasnění než formální šetření.

V roce 2025 zahájil úřad veřejného ochránce práv strategické šetření zaměřené na to, jak agentury EU řeší případy „otáčivých dveří“, a uzavřel tři strategická šetření. Dvě se týkala otázek odpovědnosti – jak Komise jedná s třetími stranami, které platí za pracovní cesty a stravování a ubytování svých zaměstnanců, a jak Komise uplatňuje pravidla upravující transparentnost expertních skupin. Třetí uzavřené strategické šetření se týkalo řízení rizik v oblasti nebezpečných chemických látek ze strany Komise. Úřad rovněž uzavřel jednu strategickou iniciativu týkající se toho, jak Komise zajišťuje, aby revidovaná pravidla upravující Společný systém zdravotního pojištění (JSIS) pro zaměstnance EU zaručovala komplexní pokrytí zdravotních potřeb souvisejících s invaliditou.

4.1.3. Stížnosti, které nespadají do působnosti úřadu veřejného ochránce práv

Úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2025 zpracoval rekordní počet stížností (2 249), které nespadaly do jeho působnosti, a to většinou proto, že se netýkaly činnosti správy EU. Tento nárůst (o 62 % ve srovnání s rokem 2024) je zřejmě částečně důsledkem toho, že se při sepisování stížností využívá umělá inteligence. 32 % celkového počtu stížností, které nespadaly do působnosti úřadu, pocházelo ze Španělska, Německa a Polska. Ze Španělska přišlo 14 % stížností, z Německa 10 % stížností a z Polska 8 %.

Nejčastěji se stížnosti týkaly veřejných služeb a transparentnosti veřejné správy, přičemž ostatní stížnosti se vztahovaly k celé řadě témat a institucí, včetně vnitrostátních soudů, zdravotnictví a volného pohybu osob.

Další stížnosti, které úřad obdržel, se sice týkaly orgánů EU, zejména Evropské komise, avšak jelikož se vztahovaly k politické činnosti nebo k obsahu právních předpisů, nespadaly do působnosti úřadu veřejného ochránce práv.

Kromě stížností podaných jednotlivci, podniky nebo organizacemi obdržel úřad také několik hromadných stížností, které nespadaly do jeho působnosti. Týkaly se situace na Blízkém východě, evropské obranné iniciativy Připravenost 2030 a zrušení prezidentských voleb v Rumunsku v roce 2024.

Úřad veřejného ochránce práv odpověděl všem, kteří se na něj obrátili s žádostí o pomoc, v jazyce, kterým byla napsána stížnost nebo dle volby stěžovatele. Tyto odpovědi objasňovaly mandát úřadu veřejného ochránce práv a, bylo-li to možné, radily stěžovatelům, na které jiné subjekty, jež by jim mohly pomoci, se mají obrátit. Obvykle se jednalo o vnitrostátní a regionální úřady veřejných ochránců práv, evropská veřejná ochránkyně práv však odkazovala stěžovatele rovněž na vnitrostátní veřejné orgány a organizace na ochranu práv a spotřebitelů v členských státech.

V závislosti na vzneseném problému a bylo-li to vhodné, úřad veřejného ochránce práv rovněž radil stěžovatelům, aby se obrátili na orgány EU (především na Evropskou komisi a Evropský parlament) nebo na celoevropské sítě, jako jsou SOLVIT a Evropská spotřebitelská centra.

Pokud stěžovatelé nebyli spokojeni s konkrétními právními předpisy EU, úřad veřejného ochránce práv jim obvykle poradil, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Osoby, které vznesly připomínky týkající se provádění práva EU na vnitrostátní úrovni, byly odkázány na vnitrostátní nebo regionální úřady veřejných ochránců práv, případně na služby EU, jako jsou Europe Direct, Vaše Evropa a portál evropské e-justice.

Zásadním zlepšením v říjnu 2025 bylo zavedení strukturovaného postupu pro vyřizování stížností přijatých e-mailem. Místo toho, aby je úřad zaznamenával do svého systému pro správu stížností a dále zpracovával, zasílá nyní stěžovatelům standardní zprávu, v níž je informuje o mandátu veřejného ochránce práv a odkazuje je na on-line formulář pro podání stížnosti, který je provede základními kroky nezbytnými k podání úplné stížnosti v rámci tohoto mandátu.

Tento přístup zajišťuje, že stížnosti zaslané e-mailem jsou vyřizovány vstřícným způsobem, a zároveň pomáhá stěžovatelům poskytnout všechny požadované a relevantní informace. Tato změna měla rozhodující vliv na snížení podílu stížností nespadajících do působnosti úřadu z přibližně 67 % v prvních deseti měsících roku na 47 % v listopadu a prosinci 2025.

4.2. Na koho?

4.3. Z jakého důvodu?

4.4. Dosažené výsledky

4.5. Dopad a úspěchy

Jedním ze zastřešujících cílů činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv je dosáhnout hmatatelných zlepšení pro stěžovatele a veřejnost ohledně toho, jak funguje správa EU. Úřad veřejného ochránce práv za tímto účelem předkládá návrhy ve formě řešení, doporučení a návrhů. Může také vyzvat dotčený orgán, aby záležitost vyřešil ještě před předložením formálního návrhu řešení nebo doporučení.

4.5.1. Podíl přijatých návrhů

Podíl přijatých návrhů je procento kladných reakcí na celkový počet návrhů (řešení, doporučení a podnětů), které veřejná ochránkyně práv předložila. Vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv dává orgánům až 6 měsíců na to, aby přijaly opatření v návaznosti na návrhy uvedené v jeho rozhodnutích o ukončení šetření, zahrnuje podíl přijatých návrhů za rok 2025 rovněž případy uzavřené v roce 2024.

Ze statistik vyplývá, že orgány EU reagují kladně na to, že úřad stále častěji využívá „návrhy řešení“, v nichž v konkrétním případě nastíní, jak by měl daný orgán postupovat. V roce 2024 bylo přijato 89 % návrhů řešení a 78 % návrhů na zlepšení. Celkově lze říci, že v roce 2024 spolupracovaly orgány EU s úřadem veřejného ochránce práv uspokojivě v 82 % případů.

V průběhu roku 2025 se úřad veřejného ochránce práv opět zaměřil na dialog s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. Jak uvedla ve strategii svého úřadu, veřejná ochránkyně práv se zavázala aktivně podporovat smysluplný dialog a produktivní spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. To má zásadní význam pro dosažení lepších výsledků jak pro stěžovatele, tak pro dotčené orgány a instituce a pomáhá úřadu plnit jeho mandát a podporovat přístup založený na řešení.

5. Spolupráce s orgány

V souladu s novou strategií svého úřadu na období 2025–2029 se evropská veřejná ochránkyně práv v uplynulém roce zaměřovala na podporu dialogu orientovaného na řešení problémů a konstruktivní spolupráci s orgány EU a zainteresovanými stranami. Cílem tohoto přístupu je zvýšit účinnost jejího úřadu při ochraně práv občanů a prosazování řádné správy.

5.1. Vztahy s EU

5.1.1. Evropský parlament

Mandát evropského veřejného ochránce práv vychází ze Smluv EU a veřejná ochránkyně práv je odpovědná poslancům Evropského parlamentu. V březnu se nově zvolená veřejná ochránkyně práv setkala s předsedkyní Evropského parlamentu, jíž je Roberta Metsola, aby projednaly sdílené priority do budoucna a společné poslání obou institucí, jímž je ochrana práv evropských občanů. Znovu se sešly v květnu, kdy veřejná ochránkyně práv předložila výroční zprávu svého úřadu za rok 2024.

V průběhu následujících měsíců se veřejná ochránkyně práv setkala s několika poslanci Evropského parlamentu, zejména s předsedy výborů, jejichž činnost souvisí s posláním úřadu. Cílem těchto informačních aktivit bylo zvýšit povědomí o úloze úřadu v EU a diskutovat o nedávných případech a závěrech a podpořit tak úzkou spolupráci mezi oběma orgány v tomto procesu.

Zásadním aspektem této spolupráce je účast veřejné ochránkyně práv na slyšeních a akcích pořádaných Evropským parlamentem. Tato setkání poskytují příležitost k představení hlavních závěrů z významných šetření a ke zdůraznění doporučení adresovaných orgánům EU.

Veřejná ochránkyně práv se v průběhu roku zúčastnila řady schůzí parlamentních výborů. Například vedla jednání s Výborem pro právní záležitosti (JURI) ohledně přijímání naléhavých rozhodnutí a nutnosti zavést správní právo EU. Zúčastnila se rovněž diskusí s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) o právním státě v EU a s Výborem pro veřejné zdraví (SANT) o přístupu občanů k přeshraniční zdravotní péči.

Tyto výměny názorů byly skvělou příležitostí k posílení důvěry mezi úřadem veřejného ochránce práv a Evropským parlamentem a připravily půdu pro další spolupráci. Úřad se rovněž účastnil slyšení a akcí pořádaných poslanci Evropského parlamentu, jejichž cílem bylo projednat konkrétní témata, jako je monitorování evropských prostředků, přístup k dokumentům a transparentnost legislativního procesu EU.

V září se na štrasburské radnici konaly oslavy 30. výročí založení úřadu evropského veřejného ochránce práv, přičemž úvodní projev přednesla místopředsedkyně Evropského parlamentu Sabine Verheyen.

Veřejná ochránkyně práv se navíc zúčastnila setkání s vedoucími kontaktních kanceláří Evropského parlamentu (EPLO) s cílem zvýšit povědomí o činnosti svého úřadu v členských státech.

V návaznosti na závazek úřadu zajistit jasnou komunikaci přednesla veřejná ochránkyně práv projev na konferenci o jasném jazyce, kterou uspořádalo generální ředitelství pro překlad (GŘ TRAD) Evropského parlamentu.

5.1.2. Petiční výbor

Petiční výbor Evropského parlamentu (PETI) odpovídá za dohled nad vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv a vzájemnou spolupráci s cílem zajistit řešení podnětů od občanů na úrovni EU. V roce 2025 pokračoval úřad veřejného ochránce práv ve spolupráci s výborem PETI v zájmu jejich společného cíle, kterým je zajistit, aby orgány EU dodržovaly základní práva občanů.

V červnu veřejná ochránkyně práv předložila členům Petičního výboru výroční zprávu za rok 2024 a nastínila zásady, z nichž vychází její strategie na období 2025–2029. Tato prezentace podnítila výměnu názorů s poslanci Evropského parlamentu o současných a budoucích výzvách, kterým čelí občané.

Veřejná ochránkyně práv se navíc setkala s předsedou výboru PETI Bogdanem Rzońcou, několika poslanci Evropského parlamentu z tohoto výboru, generálním ředitelem generálního ředitelství Evropského parlamentu pro občanská práva, spravedlnost a institucionální záležitosti (DG IUST) a vedoucím sekretariátu výboru PETI.

5.1.3. Evropská komise a Rada

Kromě Evropského parlamentu jsou klíčovými partnery úřadu veřejného ochránce práv na úrovni EU i Evropská komise a Rada Evropské unie.

Jelikož je Komise největším orgánem a zároveň výkonnou složkou EU, je její činnost předmětem mnoha stížností adresovaných úřadu evropského veřejného ochránce práv. Udržování konstruktivního dialogu mezi těmito dvěma institucemi je proto klíčové pro nalezení praktických řešení pro občany.

V červnu se veřejná ochránkyně práv setkala s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, aby s ní projednala důležité otázky, jako je včasný přístup k dokumentům a inkluzivní rozhodování. Setkala se rovněž s Marošem Šefčovičem, komisařem odpovědným za interinstitucionální vztahy. Výsledkem těchto setkání byl jasný závazek podporovat otevřený a průběžný dialog mezi úřadem veřejného ochránce práv a Komisí.

Na úrovni zaměstnanců udržoval úřad veřejného ochránce práv rovněž úzké kontakty s útvary Komise s cílem zajistit účinný a na řešení zaměřený přístup při vyřizování dotazů.

Veřejná ochránkyně práv se navíc setkala s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, aby s ním projednala otázky transparentnosti a etiky ve správě EU. Zabývali se také možnostmi budoucí spolupráce s cílem zajistit, aby si orgány a jiné subjekty EU zachovaly důvěryhodnost v očích občanů.

V prosinci se veřejná ochránkyně práv zúčastnila konference u příležitosti 25. výročí vyhlášení Listiny základních práv Evropské unie, kterou uspořádaly Evropská komise, dánské předsednictví Rady a Agentura Evropské unie pro základní práva. Tato akce poskytla příležitost posoudit, jak Listina utvářela kulturu základních práv v EU, a zamyslet se nad budoucími výzvami a příležitostmi. Veřejná ochránkyně práv uvedla, že jakožto nástroj primárního práva EU, který zakotvuje základní práva občanů, se Listina stala klíčovým pilířem naší Unie.

5.1.4. Další orgány, agentury a organizace

Posílení pracovních vztahů s orgány, institucemi a jinými subjekty EU i s důležitými orgány mimo EU má zásadní význam pro zajištění znalosti a respektování úlohy evropského veřejného ochránce práv. Tato spolupráce je rovněž nezbytná pro rychlé a spravedlivé řešení stížností, podporu pozitivních změn pro občany a podniky a zajištění řádné správní praxe.

Touto zásadou se veřejná ochránkyně práv řídila při svých jednáních a setkáních v průběhu celého roku 2025, kdy jednala s několika vedoucími představiteli institucí a jiných subjektů EU, včetně Nadii Calviño, prezidentky Evropské investiční banky (EIB), Sirpy Rautio, ředitelky Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Bernharda Urla, úřadujícího výkonného ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), a Olivera Sallese, ředitele Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO).

Veřejná ochránkyně práv se navíc zúčastnila plenárního zasedání Výboru zaměstnanců Evropské služby pro vnější činnosti, kde se projednávaly případy týkající se zaměstnanců, například případy obtěžování, a zasedání předsednictva Výboru regionů, kde došlo k výměně názorů na příslušné případy.

Na začátku svého funkčního období se veřejná ochránkyně práv setkala s Michaelem O'Flahertym, komisařem Rady Evropy pro lidská práva, a s Louise Holck, předsedkyní Evropské sítě národních institucí pro lidská práva (ENNHRI). Veřejná ochránkyně práv se rovněž zúčastnila konference na vysoké úrovni pro veřejné ochránce práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva, která se konala v březnu v Radě Evropy.

5.1.5. Návštěvy veřejné ochránkyně práv v členských státech EU

V rámci svých pravidelných návštěv členských států EU a ústředí agentur EU cestovala veřejná ochránkyně práv v roce 2025 do Polska, na Maltu a do Španělska. V rámci těchto návštěv členských států se konají setkání s agenturami EU, nevládními organizacemi, veřejnými ochránci práv, vnitrostátními orgány a univerzitami s cílem zvýšit povědomí o úřadu evropského veřejného ochránce práv na vnitrostátní úrovni.

V Polsku se veřejná ochránkyně práv zúčastnila konference uspořádané polským ministerstvem spravedlnosti s názvem „Úloha občanské společnosti při ochraně právního státu“. Během své návštěvy se setkala s polským a ukrajinským veřejným ochráncem práv a zúčastnila se návštěvy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), kde se setkala s její výkonnou ředitelkou.

Maltu veřejná ochránkyně práv navštívila při příležitosti 30. výročí zřízení funkce maltského parlamentního veřejného ochránce práv, což jí poskytlo možnost zúčastnit se akce zaměřené na diskusi o dobré správě v náročných dobách. Kromě jednání s veřejnými ochránci práv z celé Evropy se veřejná ochránkyně práv setkala také s nevládními organizacemi zabývajícími se lidskými právy, azylem a migrací. Navštívila také Agenturu Evropské unie pro azyl (EUAA), kde vedla podrobné diskuse.

Ve Španělsku se veřejná ochránkyně práv setkala se svým španělským protějškem, vedla rozhovory se španělskými nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí, přednesla úvodní projev na téma prosazování rovnosti žen a mužů v Evropské unii na akci pořádané organizací Forbes Women a přednesla přednášku na Universidad Autónoma de Madrid na téma „Úloha evropského veřejného ochránce práv a přínos jeho činnosti pro občany“.

Kromě toho přednesla veřejná ochránkyně práv přednášku pro studenty evropského magisterského programu v oboru lidských práv a demokratizace (EMA) na Globálním kampusu pro lidská práva v italských Benátkách.

---

5.2. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Evropská unie je signatářem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, což je závazný mezinárodní nástroj v oblasti lidských práv, který má „podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti“.

Dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) v EU je sledováno prostřednictvím rámce EU Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Jako člen tohoto rámce věnuje úřad evropského veřejného ochránce práv značnou pozornost provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany správy EU. Na začátku roku 2025 rámec předložil aktualizovaný příspěvek, který zahrnoval podnět úřadu veřejného ochránce práv, k pravidelnému přezkumu, který Výbor OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením provedl v EU v souvislosti s dodržováním úmluvy.

V březnu 2025 vydal Výbor OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením závěrečné připomínky. Upozornil na několik opakujících se problémů, které úřad veřejného ochránce práv zjistil také prostřednictvím stížností a práce z vlastního podnětu. Mezi tyto otázky patří deinstitucionalizace a využívání financování EU, pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postižením v rámci správy EU, včetně náboru zaměstnanců, dávek pro pečovatele a přiměřených opatření, a zdravotní pojištění pro zaměstnance EU se zdravotním postižením. Výbor OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením rovněž poznamenal, že orgány EU by měly dodržovat doporučení veřejného ochránce práv.

Úřad veřejného ochránce práv v roce 2025 projednal několik stížností týkajících se práv osob se zdravotním postižením, zejména v souvislosti s náborem zaměstnanců do orgánů EU a personálními záležitostmi. Jedno šetření se například týkalo toho, jak Komise řeší stížnosti na diskriminaci na základě zdravotního postižení a jak zajišťuje zavádění přiměřených opatření.

Úřad evropského veřejného ochránce práv a Agentura EU pro základní práva společně provedly průzkum mezi agenturami EU zaměřený na práva osob se zdravotním postižením, včetně zaměstnanců EU se zdravotním postižením.

Úřad veřejného ochránce práv rovněž představil svou práci týkající se práv osob se zdravotním postižením na několika akcích v průběhu roku, například při přezkumu EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv se navíc zúčastnila každoročního semináře o právech osob se zdravotním postižením, který v rámci Týdne práv osob se zdravotním postižením uspořádal Petiční výbor Evropského parlamentu (PETI).

6. Komunikace

Zajištění viditelnosti je důležitou součástí činnosti úřadu veřejného ochránce práv při oslovování zainteresovaných stran, správy EU a občanské společnosti. Komunikační činnost úřadu se zaměřuje nejen na šetření, ale také obecně na podporu transparentnosti, etiky a odpovědnosti ve správě EU.

Veřejná ochránkyně práv v dubnu novinářům představila výroční zprávu za rok 2024, což pro ni představovalo významnou příležitost obeznámit je se svými plány na období svého mandátu a oznámit své první šetření z vlastní iniciativy.

Zúčastnila se také několika akcí pořádaných orgány EU a mezinárodními institucemi a vystoupila na nich s projevy. Jednalo se například o Týden rovnosti žen a mužů a řadu panelových diskusí a zasedání výborů pořádaných Evropským parlamentem; Den Evropského střediska pro občanskou akci (ECAS); kongres Asociace evropských novinářů; panelovou diskusi Světového ekonomického fóra na téma dobré správy a řadu dalších prezentací pro zainteresované strany, občany i mladé publikum, mimo jiné v rámci Evropského setkání mládeže v květnu.

Pokud jde o informování o činnosti veřejné ochránkyně práv v tisku v roce 2025, bylo zveřejněno přibližně 3 800 článků, které se zmiňovaly o šetřeních nebo o nich přímo informovaly.

Veřejná ochránkyně práv a zaměstnanci úřadu pokračovali také v další osvětové činnosti a poskytovali rozhovory tisku, účastnili se akademických konferencí a komunikovali se skupinami návštěvníků.

S cílem zpřístupnit činnost a politiku úřadu občanům byla strategie veřejné ochránkyně práv na období 2025–2029 i tematická oblast týkající se dotazů ohledně veřejných zakázek a grantů představeny formou skrolovacích webových příběhů. Tato metoda prezentace klíčových tematických oblastí bude využívána i v roce 2026.

V roce 2025 se komunikační činnost úřadu dále rozšířila o pravidelné videonahrávky pro sociální sítě, jejichž cílem bylo přiblížit činnost úřadu a veřejné ochránkyně práv a upozornit na některá odborná témata.

Mezi ně patřila videa ve formě shrnutí, ve kterých veřejná ochránkyně práv poskytovala přehled o nejnovějším vývoji v rámci šetření, stejně jako o svých schůzkách a vystoupeních, a také videa s vysvětlením jednotlivých případů, v nichž podrobně rozebírala konkrétní klíčové výsledky šetření.

Kromě toho úřad uspořádal kampaň na sociálních sítích s názvem „Behind the Scenes“ (Pohled do zákulisí), v rámci které kolegové z různých útvarů úřadu – úředníci pro šetření případů, právní poradci, odborníci na digitální komunikaci – představovali svou roli a každodenní pracovní náplň. Cílem bylo představit úřad evropského veřejného ochránce práv jako přístupnou, přátelskou a profesionální instituci a zároveň zdůraznit základní hodnoty úřadu. V roce 2025 se počet sledujících na sociálních sítích na všech platformách, na nichž je úřad aktivní, díky zmíněným aktivitám průběžně zvyšoval. Celkově zaznamenaly sociální sítě nárůst o 13 338 sledujících a poměr zobrazení k interakcím 5,36 % na třech nejvyužívanějších platformách úřadu (LinkedIn, Instagram, Bluesky). Návštěvnost webových stránek z obsahu publikovaného na sociálních médiích rovněž vykázala dobré výsledky – přímo z příspěvků na internetové stránky přešlo 8 416 návštěvníků. Celkově zůstávají internetové stránky klíčovým komunikačním nástrojem úřadu – v průběhu roku dosáhly 1 786 995 návštěv.

6.1. 30. výročí zřízení úřadu evropského veřejného ochránce práv

V roce 2025 jsme si připomněli 30. výročí existence úřadu evropského veřejného ochránce práv.

V průběhu celého roku byla většina osvětových aktivit úřadu veřejného ochránce práv koncipována a organizována v souvislosti s tématem 30. výročí a s příslušnou vizuální identitou.

Kampaň „Did you Know?“ (Věděli jste, že...?) představila různé zajímavosti o úřadu, včetně jeho poslání, historie a způsobu fungování.

Kampaň na sociálních sítích, jejíž součástí byla videa s kolegy a video prohlášení veřejné ochránkyně práv, byla doplněna o skrolovací příběh obsahující tyto prvky ve formátu, který byl navržen tak, aby oslovil širší okruh zainteresovaných stran úřadu.

Toto výročí bylo oslavováno také v rámci akce pořádané ve spolupráci s městem Štrasburk, která se konala souběžně se slavnostním uvedením do provozu městské tramvaje s logem a hodnotami veřejného ochránce práv radnicí města. Tramvaj ve Štrasburku jezdila až do konce roku 2025.

Po celý rok byla na různých místech k vidění výstava s informačními panely věnovanými historii úřadu veřejného ochránce práv a jeho oblasti působnosti. Výstavu bylo možné vidět ve Štrasburku, v Evropském parlamentu během plenárního zasedání a v průběhu konference Evropské sítě veřejných ochránců práv, což je akce, kterou úřad veřejného ochránce práv pořádá jednou za dva roky.

---

6.2. Cena za řádnou správu

V říjnu veřejná ochránkyně práv oficiálně zahájila přijímání nominací pro pátý ročník ceny evropského veřejného ochránce práv za řádnou správu.

Cena oceňuje kroky veřejné správy EU, které mají viditelný a přímý pozitivní dopad na životy občanů. Kromě celkového vítěze bude vybráno také několik vítězů jednotlivých kategorií.

Kategorie pro přihlášky do letošního ročníku zahrnují vynikající výsledky v oblasti technologických inovací a využití umělé inteligence, vynikající výsledky v oblasti zapojení občanů a občanské společnosti, vynikající výsledky v oblasti rozmanitosti a inkluze a vynikající výsledky v oblasti otevřené správy.

Poradní výbor sestaví užší seznam a vítěze vyhlásí evropská veřejná ochránkyně práv na slavnostním ceremoniálu v červnu 2026. Proběhne také on-line veřejné hlasování o nejoblíbenější projekt.

7. Evropská síť veřejných ochránců práv

Evropská síť veřejných ochránců práv je neformální síť, kterou koordinuje úřad evropského veřejného ochránce práv a kterou tvoří Petiční výbor Evropského parlamentu a více než 95 úřadů veřejných ochránců práv a podobných subjektů z celé Evropy.

Důležitým nástrojem Evropské sítě veřejných ochránců práv je postup vyřizování dotazů. V rámci tohoto postupu mohou členové Evropské sítě veřejných ochránců práv klást otázky týkající se práva EU, které vyvstávají během jejich šetření, přičemž úřad evropského veřejného ochránce práv zprostředkovává odpovědi odborníků z orgánů EU. Témata dotazů v roce 2025 se týkala koordinace systémů sociálního zabezpečení, pokud jde o přídavky na děti, práva na volný pohyb rodinných příslušníků občanů EU ze zemí mimo EU a přístupu chorvatských studentů studujících v jiné zemi EU ke zdravotnímu pojištění.

V roce 2025 navštívila veřejná ochránkyně práv také některé kanceláře vnitrostátních veřejných ochránců práv. Ve Varšavě se setkala s polským komisařem pro lidská práva a s ukrajinským parlamentním komisařem pro lidská práva, v Madridu se setkala se španělským veřejným ochráncem práv a ve Vallettě s maltským parlamentním veřejným ochráncem práv. Během těchto návštěv veřejná ochránkyně práv s vnitrostátními veřejnými ochránci práv projednávala otázky společného zájmu a hledala způsoby, jak lépe spolupracovat při řešení problémů občanů.

7.1. Konference Evropské sítě veřejných ochránců práv

Evropská síť veřejných ochránců práv uspořádala svou výroční konferenci v listopadu 2025 v Bruselu. Konference poskytla veřejným ochráncům práv z celé Evropy prostor k diskusím o zlepšení vzájemné spolupráce, výměně názorů a předvídání budoucích otázek, kterým bude třeba věnovat pozornost.

Formát konference byl navržen tak, aby podporoval individuální příspěvky a diskusi. Kromě úvodního a závěrečného plenárního zasedání se v rámci konference během dvou dnů konalo 8 seminářů věnovaných různým tématům. Díky tomu se mohli veřejní ochránci práv zaměřit na témata, která jsou pro jejich zemi či region obzvláště důležitá.

Těchto 8 seminářů se věnovalo následujícím oblastem:

• Praktické překážky pro mobilitu v rámci EU
• Výzvy a příležitosti při monitorování dodržování právních předpisů EU
• Zachování nezávislosti veřejných ochránců práv v náročných obdobích
• Sdílení zkušeností veřejných ochránců práv při řešení stížností v oblasti životního prostředí
• Dohled veřejných ochránců práv nad polosoukromou a poloveřejnou správou
• Předcházení roztříštěnosti ochrany práv občanů
• Měnící se role veřejných ochránců práv při řešení stížností týkajících se migrace a azylu
• Zjednodušení právních předpisů – co by to mohlo znamenat pro ochranu práv

Některých seminářů se zúčastnili také zástupci orgánů EU, jako je Evropská komise a Agentura Evropské unie pro základní práva, kteří se podělili o své znalosti a odborné zkušenosti.

V návaznosti na konferenci bylo naplánováno setkání styčných úředníků počátkem roku 2026 ve španělské Málaze s cílem navázat na závěry ze seminářů a posoudit možné projekty do budoucna.

8. Umělá inteligence

Vzhledem k tomu, že digitální nástroje přetvářejí způsob, jakým veřejné instituce slouží občanům, úřad veřejného ochránce práv využil příležitosti využívat umělou inteligenci jako prostředek k poskytování pružnějších a efektivnějších služeb. V průběhu roku 2025 podnikl úřad kroky směřující k zavedení umělé inteligence se zohledněním zásad řádné správy, odpovědnosti a transparentnosti.

Aby bylo zajištěno, že integrace umělé inteligence bude v souladu s těmito zásadami, zřídil úřad meziresortní pracovní skupinu pro umělou inteligenci, která usměrňuje strategické rozhodování a usnadňuje sdílení znalostí s interními i externími zainteresovanými stranami. Byl přijat specialista na umělou inteligenci, jehož úkolem je zajišťovat odborný dohled a koordinovat veškeré aktivity související s umělou inteligencí, aby byl technologický pokrok pevně zakotven v poslání veřejného ochránce práv, jímž je služba občanům. Úřad se rovněž zapojil do sítě korespondentů pro oblast umělé inteligence, kterou zřídil evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) a která představuje platformu pro dobrovolnou výměnu osvědčených postupů mezi institucemi EU.

Úřad veřejného ochránce práv zahájil pilotní projekt zaměřený na otestování systému GPT@EC, což je univerzální generativní systém umělé inteligence využívající velké jazykové modely, který vyvinula Evropská komise pro použití ve všech orgánech EU. Pilotní projekt zkoumá, jak může umělá inteligence pomáhat s podpůrnými úkoly v rámci vyřizování případů, administrativní činností a komunikací, a přitom zachovat nezávislost a integritu, které jsou pro mandát veřejného ochránce práv klíčové. V rámci tohoto pilotního projektu se posuzuje potenciál umělé inteligence při podpoře několika konkrétních úkolů: zlepšování srozumitelnosti a stylu návrhů dokumentů, včetně dopisů, doporučení a rozhodnutí; rešerše právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů; shrnování a analýza rozsáhlých dokumentů přiložených ke stížnostem nebo získaných v průběhu šetření; úpravy návrhů dokumentů v administrativních oblastech, jako jsou lidské zdroje a finance; poskytování podpory při programování v rámci IT projektů a pomoc v oblasti komunikace, jako je kontrola gramatiky a vypracovávání shrnutí dokumentů.

Projekt byl zahájen poté, co byla zavedena přísná kontrolní opatření, včetně rámců pro řízení rizik, posouzení dopadů na ochranu osobních údajů, pokynů pro používání a ochranných opatření v oblasti ochrany dat, bezpečnosti, dodržování autorských práv a lidského dohledu. Dohoda o úrovni služeb uzavřená s Evropskou komisí zajišťuje, že návrhy, pracovní podklady, informace týkající se případů a osobní údaje od úřadu veřejného ochránce práv zůstávají chráněny a nejsou přístupné zaměstnancům Komise ani třetím stranám bez oprávnění. Údaje zpracovávané úřadem veřejného ochránce práv nejsou používány k trénování ani zdokonalování modelů umělé inteligence.

Hlavním principem, jímž se pilotní projekt řídí, je lidský dohled. Zaměstnanci využívající umělou inteligenci nesou plnou odpovědnost za veškeré výstupy a umělá inteligence se nepoužívá k přijímání rozhodnutí, vydávání doporučení, posuzování přípustnosti, určování výsledků ani k upřednostňování stížností.

Zaměstnanci před použitím pečlivě kontrolují přesnost veškerého obsahu vytvořeného umělou inteligencí a zajišťují, aby technologie sloužila ke zvýšení efektivity, přičemž jádrem řešení stížností a šetření zůstává lidský úsudek a rozhodování.

V souladu se závazkem veřejného ochránce práv k transparentnosti a odpovědnosti při využívání umělé inteligence bylo na internetových stránkách veřejného ochránce práv zveřejněno oznámení týkající se umělé inteligence, které občanům poskytuje jasné informace o tom, jak jsou systémy umělé inteligence využívány, jaká ochranná opatření jsou zavedena a jaká práva mají stěžovatelé při jednání s úřadem.

9. Zdroje

9.1. Rozpočet

Rozpočet úřadu evropského veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje na zaměstnance. Hlava 2 obsahuje výdaje na budovy, nábytek a zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2025 činila výše rozpočtových prostředků 15 558 918 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení zdrojů provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Stejně jako je tomu v případě jiných orgánů, i úřad veřejného ochránce práv podléhá přezkumu ze strany Evropského účetního dvora, který v rámci svého externího auditu nezjistil žádné konkrétní problémy.

---

9.2. Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který uvádí konkrétní kroky, jež má úřad v plánu učinit v zájmu dosažení cílů a priorit strategie úřadu. Vzhledem k tomu, že rok 2025 byl přechodným rokem mezi odcházející a nově zvolenou veřejnou ochránkyní práv, byl roční plán řízení přijat předchozí veřejnou ochránkyní práv ještě před volbou její nástupkyně a vycházel z její strategie „Směrem k roku 2024“. V říjnu 2025 přijala nová veřejná ochránkyně práv strategii „Budovat důvěru, podněcovat změnu“, která bude základem pro budoucí roční plány řízení.

Úřad veřejného ochránce práv má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může úřad vyřizovat stížnosti ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o své činnosti v celé EU. Hybridní pracovní politika úřadu, která je zaměřena na výsledky a založena na důvěře, podporuje ambice úřadu veřejného ochránce práv prosazovat moderní, digitální a flexibilní pracovní prostředí.

V roce 2025 bylo v plánu pracovních míst úřadu veřejného ochránce práv 75 pracovních míst. Navíc v úřadu pracovalo v průměru 8 smluvních zaměstnanců. V průběhu roku 2025 získalo pracovní zkušenosti v úřadu veřejného ochránce práv také 18 stážistů, přičemž stážisté z ročníku 2024/2025 ukončili stáž v srpnu a stážisté z ročníku 2025/2026 ji zahájili v září.

Podrobné informace o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a o úkolech jednotlivých oddělení jsou k dispozici na internetových stránkách úřadu.

Jak kontaktovat úřad evropského veřejného ochránce práv

Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

Adresa pro návštěvy

Strasbourg

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67000 Strasbourg

Brusel

Bâtiment Froissart (FRS)
Rue Froissart 87
B-1000 Bruxelles

On-line

• Internetové stránky ombudsman.europa.eu
• Bluesky bsky.app/profile/ombudsman.europa.eu
• Instagram instagram.com/euombudsman
• LinkedIn linkedin.com/company/european-ombudsman
• Threads threads.net/euombudsman
• YouTube youtube.com/user/eotubes

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

---

© Evropská unie, 2026

Všechny fotografie, infografiky a informační obrázky © Evropská unie. Některé ilustrativní obrázky a grafické prvky použité ve vizuálních materiálech pocházejí z fotobanky Adobe Stock.
Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Vysázeno písmem: FrutigerNext.

HTML	ISBN 978-92-9483-422-5	ISSN 1830-687X	doi:10.2869/0253701	QK-01-26-001-CS-Q