1. Úvod

Bylo mi ctí ujmout se v únoru 2025 funkce evropské veřejné ochránkyně práv a s potěšením vám předkládám výroční zprávu evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2024, která se vztahuje na celý rok činností pod vedením mé předchůdkyně.

Orgány, instituce a jiné subjekty EU jsou veřejnou tváří EU. Zásadní význam pro ně má zachování odpovědnosti, přístupu zaměřeného na služby a transparentnosti s cílem podpořit důvěru občanů, smysluplné zapojení a silnou demokratickou kulturu v složitých situacích evropského a globálního prostředí.

V roce 2024 provedla evropská veřejná ochránkyně práv šetření týkající se široké škály otázek, včetně transparentnosti Rady EU-USA pro obchod a technologie, jednání Výboru pro kontrolu regulace s lobbisty, řešení mimořádných situací na moři agenturou Frontex a posouzení možných střetů zájmů v souvislosti s komerčním sponzorstvím rotujícího předsednictví ze strany Rady EU.

Významnou část šetření představovaly nadále žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Evropské veřejné ochránkyni práv se dostalo na počátku roku 2024 také podpory Parlamentu, který podpořil její závěry týkající se nutnosti toho, aby Evropská komise dodržovala zákonné lhůty pro vyřízení těchto žádostí.

Úřad se i nadále zaměřoval na klíčové nově vznikající oblasti, jako je umělá inteligence, která má potenciál zvýšit účinnost veřejné správy EU, vyžaduje však důsledný lidský dohled.

Jako nově zvolená evropská veřejná ochránkyně práv jsem odhodlána zajistit, aby si správa EU zachovala při své práci silný přístup zaměřený na občany. Budu prosazovat zásady integrity, otevřenosti a oddanosti a budu usilovat o to, aby každý občan mohl jednat s orgány EU s důvěrou, že jeho obavy budou řešeny spravedlivě a transparentně.

Je pro mě ctí začít tuto novou kapitolu a navázat přitom na práci mých předchůdců a zaměstnanců úřadu veřejného ochránce práv. Ráda bych využila této příležitosti a poděkovala všem, kdo v posledních 30 letech zastávali tuto veřejnou funkci, od prvního veřejného ochránce práv Jacoba Södermana po Nikiforose Diamandourose, a zejména Emily O'Reilly a jejímu týmu za jejich úsilí o zajištění hladkého přechodu.

Těším se na spolupráci se všemi orgány, institucemi a jinými subjekty EU, abychom mohli pokračovat v důležitém poslání tohoto úřadu.

Teresa Anjinho

2. Rok 2024 v souhrnu

3. Klíčová témata

Úřad veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím potýkajícím se s problémy se správou EU. Mezi problémy, jimiž se zabývá, patří například nedostatečná transparentnost při rozhodování, prodlevy při umožnění přístupu k dokumentům nebo jeho odepření, etické otázky, porušování základních práv a smluvní záležitosti. Následující oddíly přinášejí přehled nejdůležitějších šetření v jednotlivých oblastech.

3.1. Odpovědnost v rámci rozhodování

Vzhledem k probíhajícímu rychlému vývoji v oblasti umělé inteligence, který představuje problémy, pokud jde o přesnost, potenciální předpojatost, vysvětlitelnost a lidský dohled ve veřejné správě, veřejná ochránkyně práv zkoumala, jak Evropská komise rozhoduje o umělé inteligenci a jak ji používá při svém rozhodování. Veřejná ochránkyně práv uvítala, že Komise představila veřejně svůj přístup k využívání umělé inteligence a přijala opatření, která zajistí, aby bylo využívání systémů umělé inteligence z její strany v souladu s nedávno přijatým aktem o umělé inteligenci. Veřejná ochránkyně práv zároveň Komisi požádala, aby zvážila přijetí dobrovolného kodexu chování pro systémy, které nejsou považovány za „vysoce rizikové“, s cílem zajistit, aby jejich používání bylo v souladu se zásadami řádné správy. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby veřejní činitelé odpovědní za lidský dohled nad umělou inteligencí absolvovali odpovídající školení o rizicích a chybách, které systémy umělé inteligence vytvářejí, a o způsobu, jak kriticky zkoumat a ověřovat výsledky vytvořené umělou inteligencí. Veřejná ochránkyně práv mimoto Komisi vyzvala, aby se zamyslela nad tím, jaké informace o budoucích projektech umělé inteligence zveřejní, a aby zvážila uskutečnění veřejných konzultací o případném přijetí nebo vývoji nových výkonných nástrojů umělé inteligence.

V návaznosti na šetření veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za to, že soustavně nedodržuje zákonné lhůty pro přípravu rozhodnutí o povolení nebezpečných chemických látek. V rámci šetření bylo zjištěno, že příprava návrhů rozhodnutí trvá Komisi v průměru 14,5 měsíce, ačkoli lhůta pro jejich přípravu činí tři měsíce. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že tyto prodlevy představují hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí, neboť většina společností může chemické látky během povolovacího postupu nadále používat. Jelikož významnou příčinou těchto prodlev může být nedostatek informací v žádostech mnoha společností, veřejná ochránkyně práv Komisi vyzvala, aby zajistila, že společnosti předkládají žádosti obsahující veškeré nezbytné informace, a aby upřednostnila zamítnutí žádostí, které takovéto informace neobsahují. Aby se zlepšila schopnost veřejnosti sledovat pokrok s ohledem na jednotlivé dokumenty týkající se povolení a porozumět nevyřešeným otázkám a důvodům prodlev, veřejná ochránkyně práv rovněž Komisi požádala, aby zveřejnila obsáhlejší shrnutí schůzí výborů, na nichž zástupci členských států hlasují o povolení.

Veřejná ochránkyně práv vyzvala Radu Evropské unie, aby posoudila, zda jsou její pokyny týkající se podnikového sponzorství rotujícího předsednictví účinné při zmírňování potenciálních střetů zájmů a rizik poškození dobré pověsti EU, a aby prozkoumala možná opatření, která by pomohla tato rizika zmírnit. Veřejná ochránkyně práv pochválila Radu za přijetí pokynů v návaznosti na předchozí šetření v roce 2019 a za podniknutí kroků k zajištění informovanosti členských států o těchto pokynech, uvedla však, že se Rada dosud nezabývala plně obavami veřejnosti v souvislosti s využíváním podnikového sponzorství. Nadále panuje zejména nedostatečná transparentnost, pokud jde o totožnost sponzorů, povahu jejich podpory a to, co na oplátku získají. Rada sice zakázala používání jejího loga, sponzoři však mohou i nadále používat logo předsednictví pro obchodní účely.

Veřejná ochránkyně práv uvítala opatření, která Komise přijala s cílem omezit prodlevy při vyřizování stížností na údajné porušení práva EU, zlepšit způsob komunikace s jednotlivými stěžovateli a lépe sdělovat informace, které veřejnost zajímají, na svých internetových stránkách věnovaných porušování právních předpisů. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že vyřizování stížností na porušení právních předpisů je záležitostí značného veřejného významu, a vyzvala Komisi, aby i nadále zlepšovala situaci v této oblasti.

Veřejná ochránkyně práv rovněž uvítala rozhodnutí Komise řídit se návrhem řešení a ověřit, zda informace, které použila při revizi klasifikace rizik prostředků pro mozkovou stimulaci pro jiné než lékařské účely, odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření v této věci poté, co obdržela několik stížností týkajících se rozhodnutí přeřadit v rámci nařízení o zdravotnických prostředcích tyto prostředky do nejvyšší rizikové třídy.

3.2. Účast na rozhodování

Řada šetření veřejné ochránkyně práv se v roce 2024 týkala toho, jak správa EU zajišťuje, aby její rozhodování odráželo rozmanitost názorů, včetně názorů občanské společnosti, různých hospodářských odvětví a občanů.

Veřejná ochránkyně práv například Evropskou komisi požádala, aby učinila více pro zajištění toho, že složení Výboru pro kontrolu regulace (orgánu, který přezkoumává návrhy posouzení dopadů, která jsou připojena k návrhům nových právních předpisů EU, nebo hodnocení stávajících právních předpisů a vydává k nim stanoviska) zahrnuje dostatečné odborné znalosti v oblasti makroekonomie a mikroekonomie, sociální politiky a politiky životního prostředí. Tato rozmanitost odborných znalostí odpovídá požadavkům stanoveným ve sdělení Komise o výboru zveřejněném v roce 2015. V rámci plnění tohoto cíle veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise jasně popsala kritéria, která uplatňuje při výběru členů výboru.

V návaznosti na stížnost dvou nevládních organizací veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby zvážila, zda jsou složení a mandát poradní skupiny pro energetickou platformu EU vzhledem k jejím současným úkolům vhodné. Veřejná ochránkyně práv rovněž Komisi požádala, aby zajistila, že v případech, kdy expertní skupiny z oprávněných důvodů zahrnují pouze členy z řad podniků, je ostatním zúčastněným stranám pokud možno přiznán status pozorovatele. V jiném šetření veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise zajistila, že všechny příslušné zúčastněné strany v oblasti pesticidů budou mít možnost vyjádřit své názory na témata, která jsou s odvětvím projednávána. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby Komise vytvořila zvláštní internetové stránky, na nichž by zveřejňovala informace a dokumenty o všech nadcházejících akcích, které pořádá v oblasti pesticidů, jakmile budou tyto informace k dispozici.

Veřejná ochránkyně práv uvítala skutečnost, že Komise vytvořila mechanismus pro podávání stížností, jehož prostřednictvím mohou lidé vyjadřovat obavy ohledně činností a fungování evropských referenčních sítí (ERN) – virtuálních sítí, které pomáhají pacientům se složitými nebo vzácnými onemocněními tím, že usnadňují diskuse mezi poskytovateli zdravotní péče z celé Evropy. Vytvoření mechanismu pro podávání stížností následovalo po šetření veřejné ochránkyně práv týkající se toho, jak Komise řešila obavy ohledně pokynů, které vypracovala evropská referenční síť pro Pierre Robinův syndrom – vzácné onemocnění postihující čelist a ústa dítěte.

Poté, co organizace působící v oblasti životního prostředí vyjádřily obavy týkající se způsobu, jakým Komise připravila návrh na změnu společné zemědělské politiky (SZP) EU, zahájila veřejná ochránkyně práv šetření ohledně toho, jak Komise pracuje na „naléhavých“ legislativních návrzích. Organizace se dotazovaly, zda byla v souvislosti s návrhem náležitě konzultována veřejnost a zda Komise dostatečně posoudila, nakolik změny společné zemědělské politiky ovlivňují dlouhodobou environmentální udržitelnost zemědělství EU. Veřejná ochránkyně práv se Komise dotázala, zda má interní postupy pro rozhodování o obejití požadavků na posouzení dopadů u naléhavých legislativních návrhů a jak za těchto okolností dodržuje zásadu rozhodování založeného na důkazech.

Na základě stížnosti nevládní organizace zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se toho, jak Komise dodržovala svá pravidla pro konzultace s veřejností a se zúčastněnými stranami, když prováděla takzvaný „cílený sběr údajů“ o dopadu populace vlků v EU. Veřejná ochránkyně práv zejména Komisi požádala o objasnění povahy a procesního rámce cíleného sběru údajů, jakož i důvodů, proč se v tomto případě odchýlila od svých pokynů pro zlepšování právní úpravy týkajících se konzultací se zúčastněnými stranami.

3.3. Základní práva

Veřejná ochránkyně práv uzavřela své šetření z vlastního podnětu týkající se toho, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) plní své povinnosti v oblasti základních práv, pokud jde o pátrání a záchranu. Šetření bylo zahájeno po utonutí stovek lidí u řeckého pobřeží, když se v červnu 2023 potopila loď Adriana. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že podle stávajících pravidel EU pro pátrací a záchranné operace je agentura Frontex závislá na opatřeních členských států, pokud jde o záchranu životů na moři. Během incidentu týkajícího se lodi Adriana agentura Frontex řeckým orgánům čtyřikrát nabídla, že zajistí letecký dohled nad lodí, nedostala však žádnou odpověď. Veřejná ochránkyně práv vyzvala normotvůrce EU, aby zvážili revizi pravidel EU v oblasti pátrání a záchrany.

Na základě výsledků šetření předložila veřejná ochránkyně práv agentuře Frontex řadu návrhů. Veřejná ochránkyně práv zejména navrhla, že pokud úředník agentury Frontex pro otázky základních práv zjistí přetrvávající porušování základních práv ze strany členského státu v reakci na mimořádné události na moři nebo pokud se agentura sama dozví o závažných porušeních v návaznosti na formální šetření nebo rozsudky soudů, měla by zvážit ukončení nebo pozastavení své činnosti s touto zemí. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby agentura Frontex vypracovala interní pokyny pro vydávání nouzových signálů, jako jsou volání Mayday, a zajistila dostatečné zapojení osob pověřených sledováním základních práv do rozhodování o mimořádných událostech na moři. V odpovědi veřejné ochránkyni práv agentura Frontex uvedla, že zvýšila kapacitu týmu úředníka pro otázky základních práv, který byl přidělen k monitorování leteckého dohledu, a zavedla nová opatření, jako je systém pracovní pohotovosti, s cílem zlepšit pokrytí v konkrétních obdobích.

V jiném šetření týkajícím se migrace veřejná ochránkyně práv kritizovala skutečnost, že Komise před podpisem memoranda o porozumění mezi EU a Tuniskem neinformovala veřejnost o tom, jak posoudila rizika pro lidská práva. Memorandum o porozumění obsahuje ustanovení týkající se boje proti nelegální migraci a finanční podpory EU na poskytování vybavení, školení a technické podpory tuniské správě hranic, na boj proti převaděčství a na posílení kontroly hranic.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že navzdory opakovaným tvrzením, že Komise nebyla povinna před podpisem dohody provést výslovné posouzení dopadů na lidská práva, Komise ve skutečnosti podobné posouzení provedla. Formální posouzení dopadů na lidská práva by bylo vhodnější, neboť tato posouzení se obvykle zveřejňují, což může zvýšit účinnost zmírňujících opatření proti potenciálním problémům v oblasti lidských práv.

Veřejná ochránkyně práv Komisi vyzvala, aby zveřejnila shrnutí posouzení, které provedla. Veřejná ochránkyně práv navíc Komisi požádala, aby stanovila a zveřejnila konkrétní kritéria pro případy, kdy by financování projektů v Tunisku ze strany EU pozastavila z důvodu porušování lidských práv. Veřejná ochránkyně práv ji rovněž požádala, aby své prováděcí partnery vyzvala k zavedení mechanismů pro podávání a vyřizování stížností, v jejichž rámci mohou jednotlivci oznamovat údajná porušení svých lidských práv při provádění finančních prostředků.

3.4. Přístup k dokumentům

Přístup k dokumentům byl i nadále hlavním tématem šetření, přičemž nová zpráva veřejné ochránkyně práv o činnosti v této oblasti ukazuje, že počet stížností týkajících se přístupu veřejnosti v posledních letech výrazně vzrostl z 95 v roce 2021 na 167 v roce 2023. V roce 2024 se počet stížností opět zvýšil, tentokrát na 212.

Jedním z konkrétních problémů, s nimiž se osoby žádající o dokumenty často setkávají, je dlouhá doba, která je zapotřebí k přezkoumání původních rozhodnutí o přístupu. V březnu 2024 Evropský parlament jednomyslně schválil zvláštní zprávu veřejné ochránkyně práv, v níž Evropskou komisi vyzývá, aby bezodkladně řešila systémová zpoždění při vyřizování žádostí o přístup. Tato zpráva následovala po šetření z roku 2023, v jehož rámci veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise v 85 % případů nedodržuje zákonné lhůty pro přezkum původních rozhodnutí o přístupu.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření z vlastního podnětu týkající se způsobu, jakým Rada Evropské unie a Komise vyřizují žádosti veřejnosti o přístup k legislativním dokumentům. Šetření odhalilo, že ačkoli oba orgány zveřejnily velké množství legislativních dokumentů, v mnoha případech uplatnily výjimky podle právních předpisů EU o přístupu k dokumentům příliš široce. Například při využívání ochrany probíhajících rozhodovacích procesů jako důvodu pro odmítnutí přístupu k dokumentům se oba orgány opíraly o argumenty, které byly neurčité, abstraktní a nepodložené. Jejich odůvodnění, včetně toho, že by zveřejnění vedlo k vnějšímu tlaku nebo nesprávnému výkladu ze strany veřejnosti, již bylo zamítnuto také Evropským soudním dvorem. Veřejná ochránkyně práv orgány požádala, aby neprodleně zpřístupnily legislativní dokumenty, aby přístup k nim odmítly pouze ve skutečně výjimečných případech a aby informovaly třetí strany, které v průběhu procesu tvorby právních předpisů podávají návrhy, že jejich návrhy mohou být zveřejněny.

Provedena byla rovněž řada šetření na základě stížností týkajících se legislativních dokumentů. Veřejná ochránkyně práv například kritizovala Komisi za odmítnuti přístupu k dokumentům týkajícím se revize pravidel EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Kritizovala také skutečnost, že tentýž orgán odmítl poskytnout přístup k příspěvkům zúčastněných stran a členských států týkajícím se „právního rámce EU pro obnovu přírody“. Ačkoli Komise nakonec umožnila široký přístup k dokumentům, učinila tak až po přijetí právního předpisu, což stěžovateli fakticky znemožnilo využít tyto dokumenty k účasti na rozhodovacím procesu.

V dalším šetření týkajícím se legislativních dokumentů veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad tím, že se Komise neřídila jejím doporučením poskytnout větší přístup k dokumentům v souvislosti s legislativním návrhem týkajícím se boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že Komise měla dokumenty zveřejnit, aby umožnila veřejnosti přezkoumat, jakým způsobem se podněty zúčastněných stran promítly do jejího legislativního návrhu, a ověřit, zda jednala nezávisle a výhradně ve veřejném zájmu.

V pozitivním smyslu veřejná ochránkyně práv uvítala rozhodnutí Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) řídit se jejím návrhem řešení a poskytnout široký přístup k dokumentům týkajícím se podmínek přijímání v řeckých zařízeních pro řízení migrace. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že podle pravidel EU o přístupu k dokumentům je důležitý obsah dokumentu, a nikoli jeho forma, a rovněž agenturu EUAA pochválila za důkladnou identifikaci dokumentů v souvislosti s touto žádostí o přístup, zejména výměnu e-mailů.

Veřejná ochránkyně práv požádala Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), aby poskytla seznamy dokumentů, které označuje za dokumenty spadající do oblasti působnosti žádostí o přístup, a uvedla, že pokud tak neučiní, podkopává právo osob žádajících o přístup podávat informované žádosti o přezkum. Ačkoli agentura Frontex uvedla, že v budoucnu seznamy poskytne, veřejná ochránkyně práv byla i nadále nespokojena s tím, že tak bude činit pouze „v případě potřeby“ a „případ od případu“. Uvedla, že bude nový postup agentury Frontex sledovat a že se k této záležitosti může na základě případných budoucích stížností vrátit.

V jiném šetření týkajícím se identifikace dokumentů veřejná ochránkyně práv kritizovala skutečnost, že Komise neidentifikovala žádné dokumenty týkající se výměn s členskými státy nebo interních výměn ohledně přípravy setkání její předsedkyně, italské premiérky a nizozemského předsedy vlády a tuniského prezidenta v souvislosti s důležitým memorandem o porozumění. Poznamenala, že konání takové schůzky na vysoké úrovni by vyžadovalo předchozí výměnu informací mezi různými útvary Komise, jakož i s členskými státy. Přesto se žádný ze třinácti dokumentů, které Komise identifikovala, netýkal těchto typů výměn a Komise jejich absenci nijak rozumně nevysvětlila.

3.5. Transparentnost

Veřejná ochránkyně práv předložila Evropské komisi řadu návrhů na zlepšení transparentnosti a zapojení zúčastněných stran v Radě EU–USA pro obchod a technologie – platformě pro transatlantickou koordinaci v otázkách regulace, jako je digitální ekonomika, odolnost dodavatelského řetězce a umělá inteligence. Komise by měla zejména zveřejňovat pořady jednání před zasedáními ministrů a schůzemi pracovních skupin a vydávat svým útvarům pokyny, aby mohly zajistit, že veřejně dostupné informace budou v různých pracovních skupinách jednotné. Veřejná ochránkyně práv rovněž Komisi požádala, aby učinila více pro získání dostatečně inkluzivních a různorodých podnětů od zúčastněných stran a aby jasně sdělila, jakým způsobem Rada EU–USA pro obchod a technologie tyto podněty zohledňuje. Veřejná ochránkyně práv navíc Komisi vyzvala, aby tyto návrhy uplatnila i u jiných rad pro obchod a technologie, jako je například rada, která byla v roce 2023 zřízena s Indií.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření z vlastního podnětu týkající se toho, jak Komise uplatňuje pravidla, která mají zajistit transparentnost a zapojení zúčastněných stran, pokud jde o téměř 1 100 expertních skupin, které jí poskytují specializované poradenství. Ačkoli Komise v roce 2016 v návaznosti na předchozí šetření veřejné ochránkyně práv revidovala svá pravidla pro vytváření a fungování expertních skupin, občanská společnost a akademičtí pracovníci vyjádřili obavy ohledně toho, jak Komise tato nová pravidla uplatňuje. Otázky veřejné ochránkyně práv adresované Komisi se zaměřují například na to, jak zajišťuje, aby veřejné informace o expertních skupinách byly smysluplné a aktuální, jakož i na to, jak jednotlivé expertní skupiny rozhodují o tom, zda by jejich jednání měla být veřejná.

Veřejná ochránkyně práv sice uznala, že Komise má povinnost chránit své zaměstnance před nepatřičným vlivem, konstatovala však, že by měla aktivněji a komplexněji vysvětlit své rozhodnutí omezit zveřejňování kontaktních údajů v on-line adresáři zaměstnanců EU „Whoiswho“. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření v této věci poté, co si organizace zastupující organizace občanské společnosti z celé Evropy stěžovala, že rozhodnutí Komise omezit zveřejňování na vedoucí pracovníky narušilo transparentnost a ztížilo veřejnosti interakci s ní.

3.6. Etické otázky

Veřejná ochránkyně práv uvítala rozhodnutí Evropské komise začít ukládat zaměstnancům přecházejícím do soukromého sektoru povinnost uvádět ve veřejných sděleních o jejich budoucím zaměstnání skutečnost, že jim byla uložena omezení. Komise zavedla novou politiku poté, co ji veřejná ochránkyně práv požádala o informaci o přesunu ředitele jejího oddělení pro hospodářskou soutěž do bruselské kanceláře americké právnické firmy. V zájmu vyšší účinnosti nové politiky veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise od zaměstnanců vyžadovala přesný a smysluplný popis těchto omezení.

V jiném případu týkajícím se efektu otáčivých dveří zahájila veřejná ochránkyně práv šetření způsobu, jakým Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) řešila přesuny dvou bývalých zaměstnanců na pozice související s bojem proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line, což je téma, na kterém se údajně v Europolu podíleli. Stěžovatel se v tomto případě zajímal o to, jak agentura posoudila riziko možného střetu zájmů před schválením žádostí dvou zaměstnanců o činnost po skončení služby.

V zájmu vyšší transparentnosti a veřejné kontroly, pokud jde o schopnost Komise zajistit, aby činnosti bývalých komisařů po skončení mandátu byly slučitelné s jejich povinnostmi, veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise zveřejnila všechna budoucí stanoviska přijatá nezávislým etickým výborem k těmto činnostem. Bývalí komisaři musí Komisi dva měsíce předem informovat o tom, že během dvou let po odchodu z funkce mají v úmyslu vykonávat profesní činnost. Komise poté přezkoumá, zda je zamýšlená činnost slučitelná s jejich povinnostmi po skončení služby, a to po konzultaci s nezávislým etickým výborem v případech, kdy tato činnost souvisí s portfoliem bývalého komisaře. Podle současné praxe platí, že pokud komisař na základě záporného stanoviska etického výboru žádost o schválení stáhne, Komise stanovisko výboru nezveřejňuje.

V návaznosti na šetření požádala veřejná ochránkyně práv sekretariát rejstříku transparentnosti EU, aby prováděl důkladnější a smysluplnější šetření, pokud jde o stížnosti veřejnosti týkající se údajného porušování kodexu chování ze strany registrovaných organizací. Veřejná ochránkyně práv zejména navrhla, aby se sekretariát snažil ověřit informace, které jsou pochybné nebo nejisté, prostřednictvím nezávislých zdrojů a aby v případě potřeby požádal registrované subjekty o další informace. Sekretariát by měl mimoto zajistit jednoznačné pokyny, pokud jde o určování toho, zda mají různé organizace vzájemné vazby. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření na základě stížnosti týkající se způsobu, jakým se sekretariát vypořádal s tvrzeními, že dvě organizace nezveřejnily své vazby na potravinářský průmysl a na sebe navzájem ani zdroje svého financování.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise neposoudila řádně tvrzení o střetu zájmů týkající se jejího komisaře pro zemědělství. Organizace podala Komisi stížnost na porušení právních předpisů v souvislosti s polskými právními předpisy v oblasti zemědělství. Stížnost byla přidělena útvaru Komise pro zemědělství, načež tato organizace Komisi upozornila, že bratr komisaře pro zemědělství patří mezi poslance polského parlamentu, kteří dotčenou právní úpravu navrhli. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že způsob, jakým Komise posoudila možný střet zájmů, byl chybný, a požádala ji, aby své rozhodování o stížnosti na porušení předpisů přezkoumala. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby Komise v podobných budoucích případech příslušné rozhodování pozastavila, dokud nezjistí, zda existuje střet zájmů.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření z vlastního podnětu, které se týkalo toho, jak Komise zajišťuje, aby se odborníci hodnotící návrhy Evropského obranného fondu (ERF) nedostali do střetu zájmů. Na rozdíl od obecné praxe hodnocení návrhů, které mají být financovány z prostředků EU, není Komise povinna zveřejňovat jména odborníků, s nimiž konzultuje projekty podporované z Evropského obranného fondu. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že se Komise ve svém hodnocení z velké části opírá o informace předložené uchazeči, a vybídla ji, aby aktivně hledala další informace, které by mohly naznačovat střety zájmů. Šetření rovněž ukázalo, že neexistuje systematický přezkum finančních zájmů odborníků. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise požádala uchazeče o vyplnění podrobného prohlášení o zájmech, které by pomohlo tento problém odstranit.

V návaznosti na dřívější iniciativu provedla veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se toho, jak Komise jedná s třetími stranami, kterým platí za pracovní cesty a stravování a ubytování svých vedoucích pracovníků. Šetření odhalilo nedostatky ve způsobu, jakým Komise zaznamenává své hodnocení možných střetů zájmů v těchto případech. K nápravě situace veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise zaznamenávala své věcné posouzení střetu zájmů u žádostí, jakož i povahu a hodnotu příspěvků třetích stran na pracovní cesty.

3.7. Nábor

Veřejná ochránkyně práv provedla několik šetření na základě stížností týkajících se používání testů na dálku Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO). Šetření se týkala toho, jak úřad EPSO řešil obavy uchazečů v souvislosti s problémy, s nimiž se setkali při testech na dálku prováděných dodavatelem úřadu EPSO, včetně technických problémů při zahájení testů, neexistence nebo nesprávného fungování nástrojů na testovací platformě a příliš dlouhé čekací doby před tím, než byl k dispozici správce.

V šesti šetřeních veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup. Veřejná ochránkyně práv zejména konstatovala, že se úřad EPSO tvrzeními stěžovatelů řádně nezabýval, prokázal při tom nedostatečnou flexibilitu nebo přijal nepřiměřená rozhodnutí. Kritizovala také úřad EPSO za to, že stěžovatelům často poskytoval rozporuplné informace ohledně způsobu prokázání problémů, s nimiž se setkali, a že stížnosti zamítal, třebaže uchazeči postupovali podle pokynů k nahlášení technických problémů.

Na základě rozhodnutí veřejné ochránkyně práv se úřad EPSO rozhodl poskytnout čtyřem stěžovatelům příležitost testy znovu absolvovat. Kromě případů, u nichž byl zjištěn nesprávný úřední postup, úřad EPSO během šetření veřejné ochránkyně práv vyřešil rovněž další dva případy tím, že rozhodl o vyzvání stěžovatelů k opětovnému provedení testů. V reakci na návrh a připomínky veřejné ochránkyně práv úřad EPSO uvedl, že zajistí možnost zpětné kontroly funkčnosti nástrojů, které uchazeči během testů používají, a v budoucnu umožní, aby uchazeči po skončení testů automaticky obdrželi kopii svých odpovědí a správných odpovědí.

3.8. Granty a smlouvy

V průběhu šetření veřejné ochránkyně práv souhlasila Evropská komise se zrušením výzvy k úhradě kvůli nezpůsobilým nákladům vydané koordinátorovi konsorcia, které realizovalo projekt financovaný EU na podporu sítí mladých podnikatelů v kulturním a kreativním odvětví. Místo toho uvedla, že bude od každého partnera projektu vymáhat nezpůsobilé náklady, které mu lze přičíst. Komise původně tvrdila, že není možné vymáhat náklady přímo od partnerů projektu, avšak poté, co veřejná ochránkyně práv zahájila šetření, případ přehodnotila. V dalším šetření v podobné záležitosti souhlasila Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA) se zrušením svého rozhodnutí vymáhat od rakouské výzkumné a vzdělávací instituce určité nezpůsobilé náklady související s grantovou dohodou v rámci celoevropského programu mobility pro vysokoškolská studia (program Tempus). Rakouská instituce mimo jiné nesouhlasila s rozhodnutím agentury EACEA vydat výzvu k úhradě jí, a nikoli konkrétním příjemcům, a považovat náklady na ukrajinské zaměstnance za nezpůsobilé.

Komise rovněž uvedla, že zruší výzvu k úhradě určenou nevládní organizaci, která je zapojena do projektu financovaného EU v Burkině Faso. Nevládní organizace tvrdila, že se Komise mýlila, když zjistila, že některé náklady související s projektem nejsou způsobilé pro financování. Během šetření veřejné ochránkyně práv v této věci Komise dotyčnou záležitost znovu posoudila a zjistila, že podle grantové dohody lze náklady ve skutečnosti považovat za způsobilé.

Veřejná ochránkyně práv uvítala rozhodnutí Komise řídit se jejím návrhem řešení týkajícím se úhrady nákladů na zaměstnance ve výši téměř 10 000 EUR, které požadovala nevládní organizace v souvislosti s jedním ze svých zaměstnanců, kteří se zúčastnili programu EU na podporu vysokoškolského vzdělávání v regionu ASEAN. Přestože externí auditoři dospěli k závěru, že náklady na zaměstnance jsou přiměřené, Komise původně tvrdila, že pracovní smlouva zaměstnance nesplňuje minimální požadavky na takové smlouvy. Své rozhodnutí odvolala poté, co veřejná ochránkyně práv ve svém posouzení zjistila určité problémy.

4. Stížnosti a šetření: jak pomáháme veřejnosti

Úřad evropského veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím čelícím problémům se správou EU tím, že vyřizuje stížnosti, které předkládají, a snaží se podporovat řádnou správní praxi tím, že proaktivně identifikuje širší systémové problémy v rámci fungování orgánů EU.

Veřejná ochránkyně práv se zavázala neustále zlepšovat své postupy, aby zajistila, že šetření budou probíhat co nejúčinněji a nejefektivněji a že se stěžovatelům dostane optimálního zacházení. V roce 2024 přijala veřejná ochránkyně práv opatření ke zdokonalení svého on-line formuláře pro podávání stížností, který obsahuje intuitivní pokyny, jež stěžovatelům pomáhají podávat komplexní a dobře zdokumentované stížnosti, které spadají do působnosti úřadu veřejného ochránce práv. Toto zlepšení pomáhá úřadu rychle zahájit proces vyřizování stížností po jejich obdržení. Veřejná ochránkyně práv mimoto zavedla strojový překlad on-line stížností, aby usnadnila rychlé přidělování stížností pracovníkům, kteří je vyřizují.

Rozmanitý tým pracovníků, kteří případy v úřadu veřejného ochránce práv vyřizují, a mnohojazyčné internetové stránky odrážejí závazek úřadu komunikovat s osobami, které se na něj obracejí s žádostí o pomoc, ve všech 24 úředních jazycích EU.

Ačkoliv úřad veřejného ochránce práv není vždy schopen zahájit šetření u všech obdržených stížností, snaží se pomoci všem, kteří požádají o pomoc – například poskytnutím poradenství o dalších možnostech zjednání nápravy.

4.1. Druh a zdroj stížností

4.1.1. Přehled stížností a strategických šetření

Veřejný ochránce práv může zahájit šetření pouze takových stížností, které spadají do jeho oblasti působnosti a splňují nezbytná „kritéria přípustnosti“, například to, že se stěžovatel nejprve pokusil o vyřešení záležitosti přímo s dotčeným orgánem.

Témata činnosti úřadu vyplývají z mandátu veřejného ochránce práv a z obdržených stížností, které tvoří většinu případů. Kromě hlavní činnosti v oblasti vyřizování stížností provádí úřad veřejného ochránce práv rovněž širší strategická šetření a iniciativy týkající se systémových problémů v orgánech EU.

4.1.2. Stížnosti, které nespadají do působnosti úřadu veřejného ochránce práv

Úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2024 zpracoval téměř 1 400 stížností týkajících se otázek, které nespadaly do jeho působnosti, a to většinou proto, že se netýkaly činnosti správy EU. Více než 36 % těchto stížností pocházelo ze Španělska, Německa a Polska. Jen ze Španělska přišlo 19 % stížností, přičemž z Německa přišlo 10 % stížností a z Polska 7 %.

Lidé se na veřejnou ochránkyni práv nejčastěji obraceli s problémy týkajícími se rovného zacházení nebo diskriminace, ochrany spotřebitele, soudních případů, korupce a zaměstnanosti. Více než polovina těchto stížností mimo oblast působnosti úřadu vznikla především kvůli nespokojenosti občanů s jednáním s vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy, jakož i s vnitrostátními nebo mezinárodními soudy (např. Evropským soudem pro lidská práva). Nejméně 20 % stížností občanů směřovalo na soukromé subjekty, včetně bank, on-line podniků a platforem, leteckých společností a vzdělávacích institucí.

Další stížnosti mimo oblast působnosti, které úřad veřejného ochránce práv obdržel, se týkaly politické nebo legislativní činnosti orgánů EU. Řadu stížností vyvolaly také probíhající humanitární krize na Ukrajině a na Blízkém východě.

Veřejná ochránkyně práv odpověděla všem, kteří se na ni obrátili s žádostí o pomoc, v jazyce, kterým byla napsána stížnost nebo dle volby stěžovatele. Tyto odpovědi objasňovaly mandát úřadu veřejného ochránce práv a, bylo-li to možné, radily stěžovatelům, na které jiné subjekty, jež by jim mohly pomoci, se mají obrátit. Obvykle se jednalo o vnitrostátní a regionální úřady veřejných ochránců práv, veřejná ochránkyně práv však odkazovala stěžovatele rovněž na poradenské kanceláře pro občany a další organizace na ochranu spotřebitelů v členských státech.

V případě potřeby bylo stěžovatelům doporučeno, aby se obrátili na orgány EU (většinou na Evropskou komisi a Evropský parlament) nebo na sítě, jako je síť SOLVIT a evropská spotřebitelská centra.

Pokud stěžovatelé nebyli spokojeni s konkrétními právními předpisy EU, veřejná ochránkyně práv jim obvykle poradila, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Stěžovatele, kteří poukázali na problémy týkající se provádění práva EU, odkázala na vnitrostátní či regionální veřejné ochránce práv nebo na sítě EU, například na síť Europe Direct.

Využívání zjednodušených šablon pro vyřizování stížností, které nespadají do působnosti úřadu veřejného ochránce práv, jež byly poprvé zavedeny v roce 2022, i v roce 2024 dále zvýšilo rychlost, s jakou zaměstnanci úřadu veřejného ochránce práv na tyto stížnosti odpověděli.

4.2. Na koho?

4.3. Z jakého důvodu?

4.4. Dosažené výsledky

4.5. Dopad a úspěchy

Jedním ze zastřešujících cílů činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv je dosáhnout hmatatelných zlepšení správy EU pro stěžovatele a veřejnost. Úřad veřejného ochránce práv za tímto účelem předkládá návrhy ve formě řešení, doporučení a návrhů. Úřad veřejného ochránce práv může rovněž podporovat zlepšení prostřednictvím strategických iniciativ, které nepředstavují formální šetření. Může také vyzvat dotčený orgán, aby záležitost vyřešil ještě před předložením formálního návrhu řešení nebo doporučení.

4.5.1. Podíl přijatých návrhů

Podíl přijatých návrhů je procento kladných reakcí na celkový počet návrhů (řešení, doporučení a podnětů), které veřejná ochránkyně práv předložila. Vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dává orgánům až šest měsíců na to, aby přijaly opatření v návaznosti na návrhy uvedené v jejích rozhodnutích o ukončení šetření, zahrnuje podíl přijatých návrhů za rok 2024 rovněž případy uzavřené v roce 2023.

V roce 2023 spolupracovaly orgány EU s veřejnou ochránkyní práv uspokojivě v 82 % případů. Z 92 návrhů, které veřejná ochránkyně práv předložila s cílem napravit nebo zlepšit jejich správní postupy, reagovaly orgány EU kladně na 75.

4.5.2. Širší dopad

Podíl přijatých návrhů se vztahuje k reakcím orgánů na návrhy v určitém časovém okamžiku a nevystihuje v plné míře dlouhodobý dopad činnosti veřejné ochránkyně práv.

Evropská komise například v roce 2024 zveřejnila zvláštní pokyny týkající se účasti komisařů ve vnitrostátních volebních kampaních. Pokyny byly zveřejněny v návaznosti na dopisy, které veřejná ochránkyně práv zaslala Komisi a Evropskému parlamentu v roce 2020 a jejichž cílem bylo objasnit, jak se kodex chování komisařů uplatňuje v souvislosti s vnitrostátními volebními kampaněmi. Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise uvedla, že v této věci vypracuje pokyny.

Komise rovněž poskytla veřejné ochránkyni práv některé předběžné informace týkající se jejího hodnocení vystavení jejích útvarů lobbingu ze strany tabákového průmyslu. Toto hodnocení navazuje na zjištění nesprávného úředního postupu veřejnou ochránkyní práv v roce 2023 v souvislosti s tím, že Komise nezajistila, aby všechny její útvary aktivně zveřejňovaly podrobnosti o všech schůzkách s lobbisty z tabákového průmyslu, a také za to, že nevedla zápisy ze všech schůzek. Veřejná ochránkyně práv se těší na závěry Komise v této záležitosti, jakož i na informace o tom, jaká další opatření hodlá přijmout, aby se vypořádala s rizikem nepřiměřeného vlivu tabákového průmyslu na rozhodování EU.

Začátkem roku 2024 informovala Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA) veřejnou ochránkyni práv o tom, že vydala nové pokyny týkající se způsobu, jakým by zaměstnanci měli řešit situace, kdy je pravděpodobné, že změna během projektu Horizont 2020 nebo Horizont Evropa povede k ukončení grantové dohody. Nové pokyny vycházejí z dřívějšího šetření veřejné ochránkyně práv týkajícího se způsobu ukončení grantové dohody, jelikož příjemce finančních prostředků přišel o status malého nebo středního podniku poté, co jej převzala jiná společnost. V rámci tohoto šetření veřejná ochránkyně práv předložila návrhy na zlepšení poté, co zjistila, že zatímco rozhodnutí agentury EISMEA ukončit grantovou dohodu bylo přiměřené, prodlevy a komunikační problémy v samotném procesu ukončování představovaly nesprávný úřední postup.

5. Komunikace a spolupráce

5.1. Komunikace

Zajištění viditelnosti je důležitým prvkem činnosti veřejného ochránce práv při oslovování zúčastněných stran, správy EU a občanské společnosti. Komunikační činnost veřejného ochránce práv se zaměřuje nejen na šetření úřadu, nýbrž obecně také na podporu transparentnosti, etiky a odpovědnosti ve správě EU.

V průběhu roku 2024 byl zjednodušen přístup k dokumentům o nejdůležitějších šetřeních – na domovskou internetovou stránku byla doplněna dynamická sekce, na níž jsou zveřejňovány nejnovější informace. Několik zlepšení bylo zavedeno i s ohledem na navigaci na internetových stránkách, což zjednodušilo hledání informací.

Na výroční tiskové konferenci, která se konala v březnu, představila veřejná ochránkyně práv výroční zprávu za rok 2023 a diskutovala o nejdůležitějších šetřeních a vývoji v oblasti etiky, přístupu k dokumentům a základních práv. Dubnová akce veřejné ochránkyně práv se zaměřila na to, jak může být veřejná správa odolná a schopná reagovat v nestabilním a polarizovaném politickém prostředí. Na akci proběhla diskuse s lordem Kimem Darrochem, bývalým britským velvyslancem ve Spojených státech, a panelová diskuse s veřejnou ochránkyní práv, evropským komisařem pro rozpočet a správu Johannesem Hahnem a Alinou Mungiu-Pippidi, profesorkou srovnávací veřejné politiky na univerzitě LUISS Guido Carli v Římě.

V září uspořádala veřejná ochránkyně práv hlavní letošní akci pro zúčastněné strany, včetně vnitrostátních a regionálních úřadů veřejných ochránců práv, poslanců Evropského parlamentu, občanské společnosti, akademických pracovníků a novinářů. Tato akce ocenila přínos zúčastněných stran k posílení dosahu a dopadu úřadu a zazněly na ni projevy místopředsedkyně Evropského parlamentu Katariny Barley, výkonného místopředsedy Komise Maroše Šefčoviče a místopředsedkyně Komise Věry Jourové.

V rámci propagace a oslavy řádné správy se předchozí vítězové ceny veřejného ochránce práv za řádnou správu stali námětem internetového článku, který úřad zveřejnil. Další internetový článek zveřejněný v průběhu roku upozornil na etické normy ve správě EU. Tyto internetové články byly podpořeny kampaněmi v sociálních médiích.

Veřejná ochránkyně práv se zúčastnila několika akcí pořádaných unijními a mezinárodními institucemi, nevládními organizacemi a univerzitami a přednesla na nich projevy. Jednalo se o Institut pro mezinárodní a evropské záležitosti, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu, Mezinárodní institut veřejných ochránců práv, Maastrichtskou univerzitu, jakož i Italský vnitrostátní protikorupční úřad a Evropskou síť pro veřejnou etiku. Během pracovního setkání věnovaného lobbingu tabákového průmyslu, které uspořádaly Světová zdravotnická organizace, Norská společnost pro boj proti rakovině a McCabe Centre for Law & Cancer, vystoupila veřejná ochránkyně práv s projevem o důležitosti zajištění transparentnosti a zabránění nepatřičnému ovlivňování politik EU.

Pokud jde o informování o činnosti veřejné ochránkyně práv v tisku v roce 2024, ve sdělovacích prostředcích bylo zveřejněno přibližně 5 000 článků, v nichž byla činnost veřejné ochránkyně práv zmíněna nebo bylo o ní přímo informováno, přičemž 66 % všech článků pocházelo ze zemí EU.

V roce 2024 nadále rostl počet osob, které úřad veřejného ochránce práv sledují v sociálních médiích, přičemž obzvláště vysoký nárůst byl zaznamenán na LinkedIn a Instagramu. K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla zejména zvýšená a cílenější pozornost věnovaná profilu úřadu na těchto dvou platformách a rostoucí počet jejich uživatelů, kteří hledají informace o EU. Na účtu úřadu veřejného ochránce práv na Instagramu došlo k přibližně 33 % nárůstu celkového počtu osob, které jej sledují (4 513 nových sledujících). Na síti LinkedIn se počet sledujících zvýšil téměř o 25 % (+3 659). V prosinci 2024 dosáhl počet sledujících na síti X 37 200, což představuje nárůst o 2,8 % (+1 014).

V roce 2024 si úřad otevřel účty na Threads a Bluesky, aby rozšířil své publikum a dále diverzifikoval své pokrytí sociálních médií.

Veřejná ochránkyně práv a zaměstnanci úřadu pokračovali také v další osvětové činnosti a poskytovali rozhovory tisku, účastnili se akademických konferencí a komunikovali se skupinami návštěvníků.

5.2. Vztahy s orgány EU

5.2.1. Evropský parlament

Evropský veřejný ochránce práv je odpovědný Evropskému parlamentu, který každých pět let volí vedoucího úřadu. V roce 2024, po červnových volbách do Evropského parlamentu, zvolil Parlament v prosinci novou evropskou veřejnou ochránkyni práv.

S cílem povzbudit občany k tomu, aby hlasovali v červnových volbách, veřejná ochránkyně práv spolupracovala s Generálním ředitelstvím pro komunikaci Parlamentu a rovněž zorganizovala společné prohlášení podepsané členy Evropské sítě veřejných ochránců práv.

Každoroční setkání veřejné ochránkyně práv s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola se uskutečnilo v březnu, bezprostředně poté, co Parlament na plenárním zasedání jednomyslně podpořil zvláštní zprávu veřejné ochránkyně práv o přístupu k dokumentům. Hlasování bylo důkazem vynikající spolupráce mezi oběma institucemi, které vedou správu EU k odpovědnosti.

Veřejná ochránkyně práv pokračovala v předkládání zjištění v rámci nejdůležitějších šetření příslušným parlamentním výborům, například Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Podvýboru pro lidská práva (DROI). Úřad se rovněž účastnil slyšení souvisejících s ročními rozpočtovými procesy v Rozpočtovém výboru (BUDG) a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Veřejná ochránkyně práv i nadále spolupracovala s poslanci Evropského parlamentu z celého politického spektra s cílem zajistit bezproblémovou spolupráci a to, aby nově zvolení poslanci Evropského parlamentu lépe chápali úlohu úřadu.

Na zářijové recepci veřejné ochránkyně práv pro zúčastněné strany přednesla úvodní projev místopředsedkyně Parlamentu Katarina Barley.

5.2.2. Petiční výbor

Petiční výbor (PETI) a evropský veřejný ochránce práv mají společný cíl – zajistit, aby orgány EU dodržovaly základní práva občanů. V roce 2024 pokračovala jejich spolupráce, která měla zajistit, aby byly obavy občanů zohledňovány na úrovni EU, včetně záležitostí týkajících se práv osob se zdravotním postižením.

Po volbách do Evropského parlamentu se veřejná ochránkyně práv setkala s nově jmenovaným předsedou výboru PETI Bogdanem Rzońcaem a vedoucím sekretariátu výboru, jakož i s celým výborem PETI v jeho novém složení. To bylo obzvláště důležité vzhledem k tomu, že výbor PETI byl výborem odpovědným za pořádání veřejných slyšení před zvolením nového evropského veřejného ochránce práv. Tato setkání ukázala zájem a odhodlání mnoha poslanců Evropského parlamentu zajistit spravedlivou a transparentní volbu veřejného ochránce práv a jejich uznání práce stávající veřejné ochránkyně práv.

5.2.3. Evropská komise

Evropská komise je největším orgánem EU a její činnost se dotýká všech občanů EU. Z tohoto důvodu se vysoký podíl stížností, které veřejná ochránkyně práv obdržela, týká činnosti Komise.

Úřad veřejného ochránce práv udržoval v průběhu roku s Komisí dobré pracovní vztahy. Výkonný místopředseda Komise Maroš Šefčovič a místopředsedkyně Věra Jourová vystoupili v září na recepci pro zúčastněné strany, kterou pořádala veřejná ochránkyně práv. Veřejná ochránkyně práv se setkala rovněž s generálním tajemníkem Komise a náměstkem generálního tajemníka, aby s nimi projednala výzvy úřadu týkající se přístupu k dokumentům EU. Na úrovni zaměstnanců byl úřad veřejného ochránce práv v úzkém kontaktu s Komisí, aby zajistil, že obavy stěžovatelů budou řešeny co nejúčinněji.

5.2.4. Další orgány, agentury a organizace

Pro veřejnou ochránkyni práv je rovněž důležité udržovat plodné vztahy s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty. V roce 2024 se veřejná ochránkyně práv setkala s členem Evropského účetního dvora a vystoupila na konferenci o transparentnosti fondů EU na podporu oživení pořádané Účetním dvorem. Veřejná ochránkyně práv se setkala rovněž s vedoucími a zaměstnanci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské nadace odborného vzdělávání. Kromě toho se uskutečnila setkání s generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a se členy dozorčího výboru úřadu OLAF, jakož i se členy etického výboru Evropské centrální banky.

Dobré vztahy s různými subjekty správy EU jsou nedílnou součástí strategie úřadu veřejného ochránce práv s názvem „Směrem k roku 2024“. Prostřednictvím úzké spolupráce může veřejná ochránkyně práv pomoci dosáhnout dlouhodobého a pozitivního dopadu na správu EU.

5.2.5. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Evropská unie je signatářem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, což je závazný mezinárodní nástroj v oblasti lidských práv, který má „podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti“.

Dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v EU monitoruje rámec EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterému v roce 2024 předsedalo Evropské fórum zdravotně postižených. Jako členka tohoto rámce věnuje veřejná ochránkyně práv značnou pozornost provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany správy EU. Rámec vypracoval aktualizovaný příspěvek, který zahrnoval podnět veřejné ochránkyně práv, pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením s cílem pomoci zajistit, aby výbor mohl v roce 2025 dokončit svůj pravidelný přezkum výkonnosti EU v souvislosti s úmluvou.

Veřejná ochránkyně práv vedla v roce 2024 řadu šetření týkajících se práv osob se zdravotním postižením. Ve dvou rozhodnutích (125/2023/VS a 173/2023/VS) veřejná ochránkyně práv zjistila problémy v souvislosti s tím, jak správa EU zajišťovala přiměřené úpravy osobám se zdravotním postižením, které se ucházely o zaměstnání. Veřejná ochránkyně práv podtrhla, že jako strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by EU měla při dodržování norem stanovených úmluvou jít příkladem. Veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že by přiměřená úprava měla být zohledněna v každém kroku postupů pro výběr a přijímání zaměstnanců a že by orgány by měly mít zavedeny záruky, které zajistí, že v den testů budou přijata opatření týkající se přiměřené úpravy, a to bez ohledu na to, zda za jejich zajištění odpovídají ony samy, nebo dodavatel.

V návaznosti na zjištění veřejné ochránkyně práv v šetření z roku 2023 zahájila Evropská komise v roce 2024 proces pro celou správu EU a revidovala platná pravidla s cílem zajistit spravedlivé individuální posouzení všech žádostí o příspěvek zaměřený na pomoc zaměstnancům pečujícím o děti se zdravotním postižením.

Úřad veřejného ochránce práv představil také svou práci týkající se práv osob se zdravotním postižením na několika akcích v průběhu roku.

5.3. Evropská síť veřejných ochránců práv

Evropská síť veřejných ochránců práv je neformální síť, kterou koordinuje úřad evropského veřejného ochránce práv a kterou tvoří Petiční výbor Evropského parlamentu a více než 95 úřadů veřejných ochránců práv a podobných subjektů z celé Evropy.

V roce 2024 uspořádala evropská veřejná ochránkyně práv webinář Evropské sítě veřejných ochránců práv na dvě témata: provádění směrnice EU o oznamovatelích a problémy spojené s volným pohybem. Jeho součástí byly prezentace belgických federálních veřejných ochránců práv a náměstkyně chorvatské veřejné ochránkyně práv, jakož i zástupců úřadu rakouského veřejného ochránce práv, českého veřejného ochránce práv a slovenského veřejného ochránce práv.

Důležitým nástrojem Evropské sítě veřejných ochránců práv je postup vyřizování dotazů. V rámci tohoto postupu pro vyřizování dotazů mohli členové Evropské sítě veřejných ochránců práv klást otázky týkající se práva EU, které vyvstaly během jejich šetření, přičemž úřad evropského veřejného ochránce práv zprostředkoval odpovědi odborníků z orgánů EU. Otázky se v roce 2024 týkaly evropského průkazu zdravotního pojištění, omezení volného pohybu osob mezi členskými státy EU, pravidel EU v oblasti pojištění a vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech.

5.4. Návštěva veřejné ochránkyně práv v Itálii

V rámci pravidelných návštěv členských států EU a kanceláří agentur EU navštívila veřejná ochránkyně práv v roce 2024 Itálii.

Místní kancelář Evropského parlamentu v Miláně uspořádala během návštěvy veřejnou akci, na níž byla představena práce úřadu veřejného ochránce práv. Veřejná ochránkyně práv přednesla projev a odpovídala na otázky účastníků, mezi nimiž byli zástupci občanské společnosti a spotřebitelských sdružení, jakož i vysokoškolští studenti a novináři.

V Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v Parmě uspořádala veřejná ochránkyně práv setkání s úřadujícím výkonným ředitelem agentury Bernhardem Urlem, řídícím týmem a zaměstnanci. Diskutovalo se mimo jiné o tom, jak úřad EFSA pracuje na provádění návrhů veřejné ochránkyně práv, zejména pokud jde o přístup k dokumentům, a o opatřeních, která zavedl pro řešení potenciálně problematických přechodů svých zaměstnanců do soukromého sektoru. Úřad EFSA rovněž představil pilotní projekt, který využívá umělou inteligenci k vyřizování žádostí o přístup k dokumentům s cílem zvýšit účinnost a zajistit, aby byly osoby žádající o dokumenty průběžně informovány o stavu jejich žádostí.

Během návštěvy Evropské nadace odborného vzdělávání v Turíně se veřejná ochránkyně práv setkala s ředitelkou agentury Pilvi Torsti a jejím řídícím týmem. Ředitelka Torsti představila své plány na reorganizaci agentury a spolu s veřejnou ochránkyní práv diskutovala o problémech, s nimiž se menší instituce potýkají při účinném řízení svých lidských a finančních zdrojů. Veřejná ochránkyně práv rovněž představila práci úřadu zaměstnancům Evropské nadace odborného vzdělávání.

6. Zdroje

6.1. Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje na zaměstnance. Hlava 2 obsahuje výdaje na budovy, nábytek a zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2024 činila výše rozpočtových prostředků 13 843 160 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení zdrojů provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Stejně jako je tomu v případě jiných orgánů, i úřad veřejného ochránce práv podléhá přezkumu ze strany Evropského účetního dvora, který v rámci svého externího auditu nezjistil žádné konkrétní problémy.

6.2. Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který uvádí konkrétní kroky, jež má úřad v plánu učinit v zájmu dosažení cílů a priorit pětileté strategie úřadu s názvem „Směrem k roku 2024“. Roční plán řízení na rok 2024 je čtvrtým plánem založeným na této strategii.

Úřad veřejného ochránce práv má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může úřad vyřizovat stížnosti ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti veřejné ochránkyně práv v celé EU. Hybridní pracovní politika úřadu, která je zaměřena na výsledky a založena na důvěře, podporuje ambice úřadu veřejného ochránce práv prosazovat moderní, digitální a flexibilní pracovní prostředí.

V roce 2024 bylo v plánu pracovních míst úřadu veřejného ochránce práv 75 pracovních míst. Navíc v úřadu pracovalo v průměru 7 smluvních zaměstnanců. V průběhu roku absolvovalo praxi v úřadu veřejného ochránce práv také 19 stážistů.

Podrobné informace o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a o úkolech různých oddělení jsou k dispozici na internetových stránkách úřadu.

7. Jak kontaktovat úřad evropského veřejného ochránce práv

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

On-line

• Internetové stránky ombudsman.europa.eu
• Bluesky bsky.app/profile/ombudsman.europa.eu
• Instagram instagram.com/euombudsman
• LinkedIn linkedin.com/company/272026
• threads threads.net/euombudsman
• YouTube youtube.com/user/eotubes

Naše sídlo

Štrasburk

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67000 Strasbourg

Brusel

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Froissart (FRS)
Rue Froissart 87
B-1000 Bruxelles

---

© Evropská unie, 2025

Všechny fotografie a obrázky © Evropská unie, s výjimkou obálky (© Eddy Drmwn / Adobe Stock a © HAPIXEL / Adobe Stock).
Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Vysázeno písmem: FrutigerNext.

HTML	ISBN 978-92-9483-392-1	ISSN 1830-687X	doi:10.2869/4900883	QK-01-25-000-CS-Q