1. Úvod

S velkým potěšením vám předkládám výroční zprávu úřadu evropského veřejného ochránce práv za rok 2022.

V letošním roce se úřad opětovně zaměřil na právo veřejnosti podílet se na demokratickém životě Evropské unie, pro které je zásadní transparentní rozhodování a včasný přístup k dokumentům EU.

V této souvislosti jsem požádala Evropskou komisi, aby přijala opatření, která zajistí snadný přístup veřejnosti k informacím o tom, jak jsou vynakládány finanční prostředky, jejichž účelem je pomoci hospodářství EU zotavit se z pandemie.

Rovněž jsem zahájila veřejnou konzultaci o transparentnosti rozhodování v záležitostech životního prostředí. Občané mají nezpochybnitelná práva na účast na těchto rozhodnutích a na přístup k souvisejícím informacím, a je důležité posoudit, zda správa EU tato práva plně dodržuje.

Ze stížností podaných mému úřadu vyplývá, že lidé jsou často frustrováni tím, jak dlouho orgánům EU trvá vyřizování jejich žádostí o přístup k dokumentům, a to navzdory skutečnosti, že jsou stanoveny příslušné lhůty. Abychom zjistili, co k těmto prodlevám přispívá, zahájila jsem dvě šetření, v nichž jsem se podrobně zabývala způsobem vyřizování těchto žádostí.

Rovněž jsem zveřejnila pokyny k tomu, jak a kdy zaznamenávat textové zprávy související s prací, což je pro správu EU poměrně nový aspekt související s touto otázkou. Tyto pokyny pomohou uvést správní postupy EU do souladu s moderními způsoby komunikace.

V průběhu roku 2022 jsem se dále zaměřovala na tzv. efekt otáčivých dveří, mimo jiné tím, že jsem požádala Evropskou centrální banku, aby byla obzvláště ostražitá, pokud jde o přesuny zaměstnanců na pracovní místa ve finančním sektoru, a navrhla Evropské investiční bance, aby zpřísnila uplatňování svých pravidel v této oblasti. S potěšením jsem zaznamenala, že Komise v návaznosti na mé rozsáhlé šetření v této záležitosti podnikla kroky ke zlepšení způsobu, jakým řeší problematiku efektu otáčivých dveří.

V uplynulých letech jsem se věnovala reformě vnitřního fungování úřadu, aby byl schopen efektivněji pracovat na vyřizování stížností a řešení systémových problémů v rámci správy EU. Díky tomu bylo dosaženo rychlejšího vyřizování stížností a významných pozitivních výsledků ve správě EU v řadě oblastí. S cílem shromáždit nápady ohledně zachování pozice úřadu jako významného orgánu dohledu jsem ve spolupráci s Právnickou fakultou a Školou nadnárodní správy věcí veřejných Evropského univerzitního institutu ve Florencii uspořádala akademický seminář zaměřený na vyvíjející se úlohu úřadu evropského veřejného ochránce práv. Několika nápady, které vzešly z těchto diskusí, se budu dále zabývat.

V neposlední řadě je třeba zmínit výroční konferenci Evropské sítě veřejných ochránců práv, která se zaměřila na některé z hlavních problémů, s nimiž se veřejní ochránci práv potýkají, jako je prosazování práv osob prchajících před válkou na Ukrajině. Bylo mi potěšením formálně přivítat ukrajinské a moldavské úřady veřejných ochránců práv mezi členy sítě poté, co tyto dvě země v červnu získaly status kandidátské země EU.

Uplynulý rok byl poznamenán obviněními z korupce v Evropském parlamentu. Tato obvinění poukázala na laxní etická pravidla v Parlamentu i v širším institucionálním prostředí EU. Status EU jako celosvětové regulační, obchodní a politické moci z ní činí přirozený cíl pro lobbisty, průmysl a zahraniční státy, které se snaží ovlivnit její rozhodování. Musíme zajistit, aby etická a protikorupční pravidla EU byla schopna tomuto tlaku vzdorovat.

Součástí posilování správy EU v této oblasti je poukázat na to, kde došlo ke zhoršení standardů a kde existuje prostor pro zlepšení. Jako nezávislý orgán pro monitorování dodržování etických zásad bude můj úřad v této činnosti pokračovat i v roce 2023.

Emily O’Reilly

2. Rok 2022 v souhrnu

3. Klíčová témata

Úřad veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím při styku s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. Mezi problémy, jimiž se zabývá, patří například nedostatečná transparentnost při rozhodování, odmítnutí přístupu k dokumentům, porušování základních práv a smluvní záležitosti. Následující oddíly přinášejí přehled klíčových případů týkajících se dané konkrétní oblasti.

3.1. Etické otázky

Zachování vysokých etických norem ve správě EU je klíčovou oblastí činnosti úřadu veřejného ochránce práv. To zahrnuje uplatňování pravidel týkajících se efektu otáčivých dveří, střetu zájmů a setkání s lobbisty. Úřad veřejného ochránce práv rovněž předjímá možné problémy a proaktivně žádá orgány EU, aby mu poskytovaly informace o tom, jak dodržují etické normy, zejména v oblastech významného veřejného zájmu.

V rámci celkového zaměření na to, jak správa EU komunikuje a spolupracuje s lobbisty a zúčastněnými stranami, požádal úřad veřejného ochránce práv Komisi o informace o tom, jak zajišťuje transparentnost a vyvážené zastoupení zájmů ve vztahu ke společné zemědělské politice (SZP). Veřejná ochránkyně práv vyjádřila několik připomínek, včetně toho, že Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova by jakožto hlavní subjekt zabývající se danou problematikou mělo v co největší míře projednávat společnou zemědělskou politiku s občany a dalšími zúčastněnými stranami a také se zástupci zemědělského odvětví. Rovněž vybídla Komisi, aby aktivně zveřejňovala více informací o schvalování strategických plánů členských států, v nichž je podrobně uvedeno, jak budou plněny cíle SZP.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření z vlastního podnětu s cílem posoudit, jak Komise zajišťuje transparentnost svých interakcí se zástupci hájícími zájmy tabákového průmyslu. Navazuje na předchozí šetření v této oblasti, včetně šetření, které v roce 2016 dospělo k závěru, že Komise neplní své povinnosti vyplývající z Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku.

Úlohou veřejného ochránce práv je rovněž předjímat otázky veřejného zájmu a preventivně žádat o informace od správy EU. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv požádala Komisi o podrobnější informace o tom, jak zajišťuje, aby externí odborníci, kteří se podílejí na hodnocení návrhů projektů v rámci Evropského obranného fondu (EDF), nebyli ve střetu zájmů. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že seznam odborníků se nezveřejňuje, což dále podtrhuje důležitost důsledného dodržování etických povinností.

Veřejná ochránkyně práv uvítala návrh Komise na změnu finančního nařízení tak, aby zahrnovalo možnost odmítnout uchazeče, pokud jsou v profesním střetu zájmů. Tato změna byla provedena v reakci na zjištění úřadu veřejného ochránce práv ohledně rozhodnutí Komise zadat společnosti BlackRock Investment Management zakázku na provedení studie v oblasti regulačního a finančního zájmu této společnosti.

3.2. Efekt otáčivých dveří

V návaznosti na rozsáhlé šetření (zahrnující 100 spisů), které se týkalo způsobu, jakým Komise řeší přesuny zaměstnanců do soukromého sektoru, veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby dočasně zakázala výkon příslušných zaměstnání, pokud představují rizika, která nelze vyvážit omezeními, nebo pokud omezení nemohou být věrohodně monitorována a vymáhána. Komise byla rovněž požádána, aby rychleji zveřejňovala rozhodnutí týkající se nových pracovních míst zaměstnanců, a umožnila tak včasnou veřejnou kontrolu.

Ve své odpovědi Komise uvedla, že v případech, kdy existuje riziko poškození dobré pověsti Komise, bývalé zaměstnance požádá, aby podali zprávu o tom, jak dodržují případná omezení, jako je lobbování u bývalých kolegů. Rovněž uvedla, že bude zveřejňovat svůj každoroční přehled vedoucích pracovníků, kteří žádají o povolení k přesunu do nového zaměstnání, a své posouzení těchto žádostí rychleji, než tomu bylo doposud. Kromě toho je nyní zaměstnancům na neplacené dovolené zakázáno vykonávat zaměstnání v oblastech, ve kterých existuje riziko střetu zájmů. Veřejná ochránkyně práv tato zlepšení uvítala a uvedla, že bude i nadále sledovat způsob, jakým Komise tento problém řeší.

Po provedení šetření z vlastního podnětu týkajícího se toho, jak Evropská centrální banka (ECB) řeší případy „otáčivých dveří“, veřejná ochránkyně práv banku požádala, aby uplatňovala přísnější pravidla pro přesuny zaměstnanců do soukromého sektoru, a to zejména do finančního sektoru. Veřejná ochránkyně práv žádala, aby se přísnější požadavky na přechodné období po skončení funkce (tzv. cooling-off) vztahovaly na více zaměstnanců a aby došlo k prodloužení zákazu lobbování ze strany bývalých vedoucích zaměstnanců ECB u svých někdejších kolegů na dobu jednoho roku.

Veřejná ochránkyně práv předložila Evropské investiční bance (EIB) několik návrhů s cílem posílit způsob, jakým banka posuzuje přesuny členů svého řídícího výboru do soukromého sektoru. Tento krok následoval po rozhodnutí EIB o schválení přechodu bývalého viceprezidenta do podniku veřejných služeb, který dříve od banky obdržel půjčky.

3.3. Odpovědnost v rámci rozhodování

Smlouvy o EU vyžadují, aby všechna rozhodnutí EU byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Transparentnost a účast pomáhají zvyšovat legitimitu rozhodování EU. To je obzvláště důležité, pokud jde o rozhodnutí týkající se životního prostředí.

V září veřejná ochránkyně práv zahájila veřejnou konzultaci s cílem posoudit, zda mají občané přístup k aktuálním informacím v této oblasti. Cílem daných otázek bylo zjistit, jak snadné je pro veřejnost získat dokumenty nebo informace týkající se životního prostředí a jak by se občané mohli více podílet na přípravě a provádění ekologických politik. V rámci konzultace bylo obdrženo 18 odpovědí a veřejná ochránkyně práv bude v roce 2023 přijímat návazná opatření. S cílem pomoci při přípravě této činnosti se úřad veřejného ochránce práv obrátil na sekretariát Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy, aby se dozvěděl více o své úloze při vyřizování stížností v záležitostech životního prostředí.

Tři organizace občanské společnosti si stěžovaly úřadu veřejného ochránce práv, že Evropská investiční banka (EIB) zveřejňuje příliš málo informací o projektech, které financuje, a činí tak příliš pozdě. Veřejná ochránkyně práv požádala banku o provedení řady kroků k zajištění toho, aby veřejnost měla dostatek času na případné vyjádření obav týkajících se životního prostředí v souvislosti s projekty financovanými z prostředků EIB. Tyto kroky zahrnují zveřejnění seznamů projektových dokumentů, které obsahují informace týkající se životního prostředí, a on-line zveřejnění shrnutí projektů v jazyce dotčené země. Návazné kroky ze strany EIB dosud nebyly dostatečné a veřejná ochránkyně práv má v úmyslu posílit kontrolu činností banky.

Nástroj pro oživení a odolnost je součástí bezprecedentního stimulačního balíčku financovaného EU, jehož účelem je pomoci ekonomikám členských států zotavit se z pandemie covidu-19. Veřejná ochránkyně práv se dotázala Komise, jak bude zajišťovat odpovědnost, pokud jde o výdaje fondu na podporu oživení, aby veřejnost mohla jednoduše zjistit, které projekty jsou financovány a zda bylo dosaženo přislíbených milníků. Veřejná ochránkyně práv rovněž obdržela stížnosti týkající se odmítnutí přístupu k dokumentům souvisejícím s plány obnovy Německa, Francie, Nizozemska, Švédska a Dánska. Ve svých analýzách veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že významu Nástroje pro oživení a odolnost musí odpovídat vysoké standardy transparentnosti.

Skupina organizací občanské společnosti a sdružení se obrátila na úřad veřejného ochránce práv poté, co Komise započítala 123 000 individuálních odpovědí – předložených v jednom dokumentu – v rámci veřejné konzultace k iniciativě pro udržitelnou správu a řízení společností jako jedinou odpověď s více signatáři. Rovněž včas a vhodným způsobem nevypracovala shrnutí hlavních obav vyjádřených v rámci kampaně. Veřejná ochránkyně práv považovala tento přístup za politováníhodný a požádala Komisi, aby v budoucnu poskytovala lepší informace o odpovědích obdržených od občanů prostřednictvím platforem kampaní.

Komise vysvětlila, jak shromažďuje informace týkající se provádění obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů v Irsku na základě obav, že neshromáždila dostatek informací k posouzení toho, jak je tento právní předpis uplatňován. Veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení uspokojivými, ale vybídla Komisi, aby byla důraznější, pokud jde o její potřeby v oblasti informací, aby mohla odpovídajícím způsobem monitorovat tuto důležitou oblast.

S odkazem na silný a oprávněný veřejný zájem se veřejná ochránkyně práv dotázala Rady, zda by mohla proaktivně zpřístupnit více dokumentů týkajících se přijetí sankcí vůči Rusku. Rada poskytla podrobné a přesvědčivé vysvětlení, proč je v tomto okamžiku obtížné dosáhnout v této oblasti byť jen nepatrného zvýšení transparentnosti.

3.4. Přístup k dokumentům

Občané EU mají velmi široká práva na přístup k dokumentům EU v držení unijních orgánů. Pokud se setkají v souvislosti s přístupem k těmto dokumentům s obtížemi, mohou se obrátit na úřad veřejného ochránce práv.

Veřejná ochránkyně práv zveřejnila soubor praktických doporučení pro správu EU týkajících se zaznamenávání textových a rychlých zpráv souvisejících s prací. V doporučeních se uvádí, že textové a rychlé zprávy týkající se práce by měly být uznávány jako dokumenty EU, měla by být zavedena technologická řešení umožňující jejich snadné zaznamenávání a zaměstnanci by měli mít k dispozici jasné pokyny, jak by tyto zprávy měly být zaznamenávány. Tato problematika je pro správu EU poměrně nová a do popředí pozornosti se dostala v okamžiku, kdy jeden novinář požádal o přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní Komise a generálním ředitelem farmaceutické společnosti. Veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup ve způsobu, jakým Komise danou záležitost řešila, jelikož nezjišťovala, zda takové textové zprávy existují, a poznamenala, že textové zprávy neeviduje. V reakci na to Komise uvedla, že vydá další pokyny k moderním komunikačním nástrojům, jako jsou textové zprávy.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) souhlasila s tím, že na svých internetových stránkách zveřejní rozsáhlé informace o případech možných úniků ropy od roku 2015. Veřejná ochránkyně práv ocenila tento krok agentury EMSA, který následoval po stížnosti podané platformou investigativních novinářů.

Pro stěžovatele je včasné získání požadovaných informací klíčové, neboť relevantnost informací se postupem času obvykle snižuje.

Na základě šetření poskytla Rada přístup k původním připomínkám a otázkám členských států k návrhu aktu o digitálních trzích, který je klíčovým právním předpisem EU, ale až po dokončení legislativních jednání o tomto předpisu. Podobně Komise udělila veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se nákupu 1,5 milionu ochranných roušek až téměř dva roky po původní žádosti.

Vzhledem k rostoucímu počtu zpoždění při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům zahájila veřejná ochránkyně práv dvě šetření s cílem dále se touto otázkou zabývat. Jeden se týkal doby, kterou Komise potřebuje k vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům, a druhý se týká způsobu, jakým tyto žádosti vyřizuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

3.5. Základní práva

Veřejná ochránkyně práv požádala agenturu Frontex, aby zlepšila odpovědnost za své činnosti, a to v návaznosti na provedené strategické šetření týkající se způsobu, jakým agentura v rámci svého rozšířeného mandátu plní své povinnosti v oblasti základních práv. Šetření se zabývalo transparentností společných operací agentury Frontex s vnitrostátními orgány na hranicích EU a tím, jak agentura identifikuje obavy týkající se základních práv a jak monitoruje navracení osob žádajících o azyl.

Veřejná ochránkyně práv odhalila několik oblastí, v nichž by agentura Frontex mohla zlepšit své postupy, včetně zveřejňování shrnutí operačních plánů a další odborné přípravy osob pověřených sledováním základních práv. V samostatném šetření veřejná ochránkyně práv předložila návrhy, jak zlepšit dostupnost mechanismu agentury Frontex pro podávání a vyřizování stížností pro osoby, které se domnívají, že došlo k porušení jejich základních práv.

V návaznosti na šetření veřejná ochránkyně práv kritizovala zpoždění Komise při zřizování kontrolního mechanismu pro správu hranic chorvatskými orgány. Požádala Komisi, aby poskytla aktuální informace o tom, jak kontrolní mechanismus funguje a zda je nezávislý a účinný. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby ji nejpozději začátkem roku 2023 informovala o krocích, které podnikla k posílení dodržování základních práv při operacích na chorvatských hranicích financovaných z prostředků EU.

V reakci na otázky, jak zajišťuje dodržování lidských práv v mezinárodních obchodních dohodách, Komise uvedla, že od roku 2020 dohlíží na prosazování obchodních dohod EU vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod, který také prostřednictvím on-line portálu spravuje stížnosti různých zúčastněných stran. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby zřídila nový samostatný portál pro vyřizování stížností týkajících se údajného porušování lidských práv a aby prozkoumala, jak umožnit, aby na portálu mohly být podávány stížnosti týkající se lidských práv organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami ze zemí, s nimiž má EU uzavřeny obchodní dohody.

Na základě stížnosti skupiny organizací občanské společnosti veřejná ochránkyně práv shledala, že Komise dostatečně neposoudila dopad projektů s potenciálními kapacitami dohledu, které jsou financovány z nouzového svěřenského fondu pro Afriku, na lidská práva. Požádala, aby byl v budoucnu každý projekt posuzován z hlediska lidských práv.

V roce 2020 veřejná ochránkyně práv zveřejnila soubor praktických doporučení o používání úředních jazyků EU při komunikaci s veřejností. Mezi ně patřilo vypracování jasné politiky používání úředních jazyků, zveřejnění této politiky a její důsledné uplatňování. Na podzim roku 2022 síť agentur EU oznámila, že na základě doporučení veřejné ochránkyně práv schválila pokyny a šablonu pro vícejazyčné politiky.

3.6. Granty, zakázky a nabídková řízení

Mezinárodní ochranářská organizace, která realizovala projekt financovaný EU týkající se ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti v oblasti Afrického rohu, se obrátila na veřejnou ochránkyni práv poté, co se Komise v návaznosti na zjištění zprávy o auditu snažila vymáhat náhradu nákladů. V průběhu šetření Komise upustila od svého rozhodnutí vymáhat zpět finanční prostředky poskytnuté na pokrytí jedné části nákladů a uspokojivě vysvětlila své důvody pro vymáhání náhrady jiné části nákladů.

Po zásahu veřejné ochránkyně práv Komise přezkoumala svůj postoj k nákladům, které vznikly příjemci grantu EU v souvislosti s projektem vodohospodářské infrastruktury v Libanonu. Souhlasila s tím, že náklady na zaměstnance, které stěžovatel předložil, přijme jako způsobilé.

Překladatelské středisko pro instituce EU (CdT) v návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv změnilo znění dokumentace použité v zadávacích řízeních, aby bylo pro uchazeče srozumitelnější. Stěžovatelka se na úřad obrátila poté, co středisko CdT zamítlo její nabídku poskytování redakčních služeb z odůvodněním, že nepředložila důkazy o své odborné praxi.

V návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) uznal, že se dopustil technické chyby, pokud jde o odmítnutí proplatit stěžovateli náhrady, o které požádal. Následně přistoupil k provedení platby.

4. Stížnosti a šetření: jak pomáháme veřejnosti

Úřad evropského veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím čelícím problémům se správou EU tím, že vyřizuje stížnosti, které předkládají, a snaží se podporovat řádnou správní praxi tím, že se proaktivně zabývá širšími systémovými problémy v rámci fungování orgánů EU.

Úřad veřejného ochránce práv průběžně usiluje o zlepšování vnitřních postupů s cílem zajistit, aby úřad prováděl šetření co nejefektivněji a aby se stěžovatelům dostalo optimálního zacházení. Za účelem zvýšení efektivity a konzistentnosti šetření „tematické týmy“ v rámci ředitelství pro šetření případů nadále zdokonalovaly svůj přístup k řešení případů založený na spolupráci a vzájemných hodnoceních. Další vývoj a rozšíření nástrojů pro řízení znalostí a odborných zdrojů pomohly úředníkům pro šetření případů řešit případy týkající se široké škály otázek.

Úřad veřejného ochránce práv rovněž dále vylepšil způsob, jakým jsou šetření zveřejňována on-line, s cílem usnadnit veřejnosti jejich sledování. Šetření jsou nyní prezentována podle tématu nebo předmětu, což znamená, že návštěvníci internetových stránek mohou snadno nalézt všechna šetření týkající se konkrétní oblasti činností. Internetové stránky rovněž obsahují vysvětlení úlohy a pravomocí veřejného ochránce práv v každé oblasti, aby byli potenciální stěžovatelé lépe informováni o vyřizování stížností.

Veřejná ochránkyně práv i nadále propagovala práci svého úřadu jako nápravného mechanismu pro osoby žádající o přístup veřejnosti k dokumentům. Na základě svých odborných znalostí úřad veřejného ochránce práv zveřejnil podrobnou příručku o právu veřejnosti na přístup k dokumentům EU. Součástí tohoto on-line nástroje jsou otázky a odpovědi určené široké veřejnosti a podrobná příručka pro odborné zúčastněné strany a aktivisty v oblasti transparentnosti. Příručka poskytuje komplexní informace o praktických a právních aspektech práva na přístup veřejnosti k dokumentům.

Rozmanitý tým pracovníků, kteří případy v úřadu veřejného ochránce práv vyřizují, a mnohojazyčné internetové stránky odráží závazek úřadu komunikovat s osobami, které se na něj obracejí s žádostí o pomoc, ve všech 24 úředních jazycích EU.

Ačkoliv úřad veřejného ochránce práv není vždy schopen zahájit šetření u všech obdržených stížností, snaží se pomoci všem, kteří požádají o pomoc – například poskytnutím poradenství o dalších možnostech zjednání nápravy.

4.1. Druh a zdroj stížností

4.1.1. Přehled stížností a strategických šetření

Veřejná ochránkyně práv může zahájit šetření stížností, které spadají do její oblasti působnosti a splňují nezbytná „kritéria přípustnosti“, například to, že se stěžovatel nejprve pokusil o vyřešení záležitosti přímo s dotčeným orgánem.

Témata činnosti úřadu vyplývají z mandátu veřejného ochránce práv a z obdržených stížností, které tvoří většinu případů. Kromě hlavní činnosti v oblasti vyřizování stížností provádí úřad veřejného ochránce práv rovněž širší strategická šetření a iniciativy týkající se systémových problémů v orgánech EU.

4.1.2. Stížnosti, které nespadají do působnosti veřejného ochránce práv

Úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2022 zpracoval přes 1 500 stížností týkajících se otázek, které nespadaly do jeho působnosti, a to většinou proto, že se netýkaly činnosti správy EU. Více než 40 % těchto stížností pocházelo ze Španělska, Polska a Německa, přičemž na samotné Španělsko připadá polovina tohoto počtu.

Většinou se na úřad veřejného ochránce práv obraceli lidé s problémy týkajícími se soudních případů, rovného zacházení nebo diskriminace, zdravotní politiky a péče, transparentnosti správy a ochrany spotřebitele. Jejich stížnosti mimo rámec působnosti úřadu se týkaly především problémů, k nimž došlo u vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, jakož i u vnitrostátních nebo mezinárodních soudů (např. Evropského soudu pro lidská práva). Občané rovněž předložili velký počet stížností na soukromé subjekty, včetně bank, on-line podniků a platforem a leteckých společností.

Úřad veřejného ochránce práv rovněž obdržel mnoho stížností nespadajících do jeho působnosti, které se týkaly humanitární krize na Ukrajině v návaznosti na invazi Ruska.

Úřad i nadále dostával vysoký počet stížností nespadajících do jeho působnosti v souvislosti s pandemií covidu-19. Jednalo se převážně o opatření vnitrostátních orgánů přijatá v reakci na pandemii a právo na volný pohyb v rámci EU.

Další stížnosti nespadající do působnosti úřadu se sice týkaly orgánů EU, ale souvisely s jejich politickou nebo legislativní činností.

Úřad veřejného ochránce práv odpověděl všem, kteří se na něj obrátili s žádostí o pomoc, v jazyce, kterým byla napsána stížnost nebo dle volby stěžovatele. Tyto odpovědi objasňovaly mandát úřadu veřejného ochránce práv a, bylo-li to možné, radily stěžovatelům, na které jiné subjekty, jež by jim mohly pomoci, se mají obrátit. Přestože se jednalo zejména o vnitrostátní a regionální úřady veřejných ochránců práv, úřad rovněž odkazoval stěžovatele na příslušné unijní orgány (většinou Komisi a Parlament) a sítě, jako jsou síť SOLVIT a sít evropských spotřebitelských center.

Pokud stěžovatelé nebyli spokojeni s konkrétními právními předpisy EU, úřad veřejného ochránce práv jim obvykle poradil, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Stěžovatele, kteří vznesli otázky týkající se provádění práva EU, odkázal na vnitrostátní či regionální veřejné ochránce práv nebo sítě EU, jako je Europe Direct.

S cílem přispět k co nejrychlejšímu a nejefektivnějšímu řešení těchto případů úřad jejich zpracování zjednodušil prostřednictvím nových šablon zavedených v květnu. Zpětná vazba k jejich využívání je zatím příznivá.

4.2. Na koho?

4.3. Z jakého důvodu?

4.4. Dosažené výsledky

4.5. Dopad činností a úspěchy

Jedním ze zastřešujících cílů činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv je dosáhnout hmatatelných zlepšení správy EU pro stěžovatele a veřejnost. Úřad veřejného ochránce práv toho dosahuje tím, že předkládá návrhy ve formě řešení, doporučení a podnětů. Úřad veřejného ochránce práv může rovněž podporovat zlepšení prostřednictvím strategických iniciativ, které nepředstavují formální šetření. Může také podnítit orgán, aby záležitost vyřešil ještě před předložením formálního návrhu řešení nebo doporučení.

4.5.1. Podíl přijatých návrhů

Podíl přijatých návrhů je procento kladných reakcí na celkový počet návrhů (řešení, doporučení a podnětů), které veřejná ochránkyně práv předložila. Vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dává orgánům až šest měsíců na to, aby přijaly opatření v návaznosti na návrhy uvedené v jejích rozhodnutích o ukončení šetření, zahrnuje podíl přijatých návrhů pro rok 2022 případy uzavřené v roce 2021.

V roce 2021 spolupracovaly orgány EU s veřejnou ochránkyní práv uspokojivě v 79 % případů. Ze 33 návrhů, které veřejná ochránkyně práv předložila s cílem napravit nebo zlepšit jejich správní postupy, reagovaly orgány EU kladně na 26.

4.5.2. Širší dopad

Podíl přijatých návrhů zachycuje reakce orgánů na návrhy v určitém časovém okamžiku a plně nevystihuje dopad práce veřejné ochránkyně práv v průběhu času.

Úřad veřejného ochránce práv zahajuje každoročně přibližně 350 šetření. Pozitivní změny vyplývající z těchto šetření se často projevují postupně v souladu s tím, jak se orgány EU přizpůsobují novým normám v oblasti řádné správy. K dosažení pozitivních výsledků přispívá rovněž aktivní spolupráce s orgány, institucemi a jinými subjekty EU a tlak na správu EU ze strany stěžovatelů, sdělovacích prostředků, občanské společnosti, poslanců Evropského parlamentu a soudů EU.

Níže je uvedeno několik příkladů pozitivních změn v klíčových oblastech, na které se zaměřila šetření úřadu veřejného ochránce práv v posledních letech:

SITUACE DŘÍVE	SITUACE NYNÍ
Odpovědnost v rámci rozhodování
Pro veřejnost je obtížné přezkoumávat rozhodování Euroskupiny	Jednání Euroskupiny jsou shrnuta podrobněji. On-line úložiště veřejně dostupných dokumentů Euroskupiny.
Je zapotřebí lépe objasnit, jak Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí přijímá rozhodnutí.	Středisko ECDC vysvětluje odůvodnění svých rozhodnutí a zavazuje se k lépe dostupné komunikaci s veřejností.
Nedostatečná transparentnost rozhodování Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	Orgán EIOPA zveřejňuje záznamy o hlasování své rady orgánů dohledu o návrzích regulačních norem.
Prostor pro zlepšení způsobu, jakým Evropská centrální banka spolupracuje se zúčastněnými stranami.	ECB podnikla kroky, aby zabránila riziku možného sdílení citlivých tržních informací s neoprávněnými osobami.
Transparentnost a etika lobbování
Kodex chování členů Evropské komise: lhůta pro oznamování pracovních míst po skončení mandátu je příliš krátká. Hodnocení nových pracovních míst členů Evropské komise ze strany etické komise nebylo zveřejněno.	Kodex chování byl posílen: lhůty pro oznamování byly prodlouženy, pravidla pro prohlášení o finančních zájmech byla zpřísněna. Proaktivní zveřejňování hodnocení pracovních míst členů Evropské komise po skončení mandátu.
Zvyšování povědomí o lobbingu: omezená odborná příprava nebo pokyny týkající se interakcí s lobbisty. Žádné záznamy o jednáních mezi členy Evropské komise a lobbisty.	Komise se řídí seznamem doporučení Co dělat a čeho se vyvarovat pro úředníky EU přicházející do styku s lobbisty. Veřejné záznamy o jednáních mezi členy Evropské komise a lobbisty.
Efekt otáčivých dveří: nedostatečné povědomí o možných střetech zájmů a negativní dopady na důvěru veřejnosti.	Evropská komise zveřejňuje jména a nová pracovní místa vedoucích pracovníků, kteří přecházejí do subjektů potenciálně činných v oblasti lobbingu a prosazování zájmů, se zveřejňují jednou ročně.
Přístup k dokumentům
Nedostatečná prioritizace šetření týkajících se přístupu k dokumentům.	Mnoho orgánů EU souhlasí se zrychleným přístupem úřadu veřejného ochránce práv, který umožňuje vypracování zjištění do 40 pracovních dnů.
Nedostatečná transparentnost výsledků klinických hodnocení léčivých přípravků.	Evropská agentura pro léčivé přípravky poskytuje přístup k dokumentům z klinických hodnocení.
Nezveřejňování cestovních výdajů členů Evropské komise a různých nákladů na pracovní cesty.	Komise proaktivně zveřejňuje cestovní výdaje a různé náklady na pracovní cesty členů EK.
Transparentnost legislativního procesu
Trialogy: žádné informace o datech, pořadu jednání a vyjednávačích přítomných na interinstitucionálních jednáních o návrzích právních předpisů.	Harmonogramy a pořady jednání trialogů se často zveřejňují předem s uvedením jmen hlavních vyjednavačů. Probíhají práce na vytvoření společné legislativní databáze.
Transparentnost legislativního procesu Rady: málo dostupných informací o vývoji návrhů právních předpisů v rámci Rady.	Rada proaktivně zveřejňuje zprávy o jednáních o návrzích právních předpisů, jakož i svůj mandát pro legislativní jednání s Parlamentem.
Základní práva
Nedostatečná náprava pro migranty a uprchlíky, kteří se domnívají, že v jejich případě došlo k porušení základních práv.	Agentura Frontex a Agentura Evropské unie pro azyl zřídily mechanismy pro podávání a vyřizování stížností na údajné porušování základních práv.
Práva osob se zdravotním postižením: prostor pro zlepšení při uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.	Komise zlepšuje přístupnost svých internetových stránek a on-line nástrojů pro osoby se zdravotním postižením.

Širší přehled dopadu činností úřadu evropského veřejného ochránce práv naleznete na této internetové stránce: https://europa.eu/!vQ6937.

5. Vyvíjející se úloha evropského veřejného ochránce práv

Ve dnech 17. a 18. listopadu uspořádaly úřad evropského veřejného ochránce práv a Právnická fakulta a Škola nadnárodní správy věcí veřejných Evropského univerzitního institutu v italské Florencii konferenci zaměřenou na vývoj úlohy úřadu evropského veřejného ochránce práv spočívající v zajišťování nezávislé, transparentní a odpovědné správy EU. Během akce dostaly prostor různé úhly pohledů, a to ze strany akademické obce, občanské společnosti, správy EU i od samotného úřadu evropského veřejného ochránce práv.

Během rozmanitých panelových diskusí se hovořilo o tom, jak se v průběhu let vyvinula úloha úřadu veřejného ochránce práv a jak může jeho „měkká síla“ přispět k pozitivním změnám, jakož i o roli transparentnosti při zajišťování odpovědnosti v orgánech EU. Na základě výzvy k předložení akademických studií proběhla rovněž diskuse o nových výzvách a příležitostech pro úřad veřejného ochránce práv, pokud jde o monitorování konkrétních oblastí politiky nebo konkrétních institucí EU.

Hlavním tématem diskusí v rámci pěti panelů této akce byl nově zaznamenaný posun od reaktivní k proaktivní transparentnosti ze strany orgánů EU, což je jev, který veřejná ochránkyně práv svou činností již léta prosazuje. Účastníci rovněž hovořili o pravidelném dialogu veřejné ochránkyně práv s orgány EU a občanskou společností, o tom, jak úřad využívá svůj široký mandát k podpoře řádné správy věcí veřejných a prosazování nejvyšších etických norem, a o tom, jak úřad veřejného ochránce práv posílil nový statut upravující jeho činnost.

Mezi výzvy zmiňované účastníky konference patřil široký mandát a zároveň malá velikost úřadu veřejného ochránce práv a způsob, jak měřit dopady činnosti úřadu v průběhu času.

Pokud jde o budoucnost veřejného ochránce práv jako instituce, účastníci navrhovali, že pravděpodobné oblasti činnosti by mohly zahrnovat další rozvoj úlohy veřejného ochránce práv jako subjektu, který dbá na dodržování etických zásad, rozvoj Evropské sítě veřejných ochránců práv, a dále zaměření na spíš opomíjené a vznikající agentury.

6. Komunikace a spolupráce

6.1. Komunikace

Úřad pokračoval ve svém úsilí informovat o práci evropského veřejného ochránce práv co nejširší okruh veřejnosti. Zvýšil povědomí veřejnosti o konkrétních šetřeních, jakož i o obecné úloze veřejného ochránce práv při udržování vysokých standardů odpovědnosti a transparentnosti ve správě EU.

S cílem usnadnit pochopení úlohy úřadu veřejného ochránce práv byla vytvořena řada videí, jejichž účelem je poskytnout přehled práce úřadu a vysvětlit jeho tři klíčové oblasti činnosti – transparentnost rozhodování v EU, přístup veřejnosti k dokumentům EU a dodržování etických norem.

V květnu úřad veřejného ochránce práv představil své nové logo a vizuální identitu. Logo připomíná letícího ptáka, jehož perspektiva pohledu shora symbolizuje dohled, který vykonává úřad veřejného ochránce práv nad správou EU. Vyobrazení vlajky EU je jasným sdělením, že úřad veřejného ochránce práv je součástí společenství orgánů a institucí EU.

Kromě příspěvků v sociálních médiích, tiskových zpráv a novinek došlo v roce 2022 ke spuštění pravidelného zpravodaje EO express, který poskytuje přehled o nejnovějších klíčových šetřeních, činnostech, akcích a projevech veřejné ochránkyně práv.

Veřejná ochránkyně práv představila práci úřadu na své výroční tiskové konferenci v květnu. Tisková konference se zaměřila na zjištění jejího šetření týkajícího se způsobu, jakým Komise řeší efekt otáčivých dveří, jakož i na hlavní aspekty výroční zprávy za předchozí rok.

Celkový počet článků v tisku se ve srovnání s rokem 2021 zvýšil o 60 %, přičemž na země EU připadalo 72 % mediálního pokrytí.

Nárůst počtu sledujících na sociálních médiích byl v roce 2022 výrazně vyšší než v minulých letech. K tomuto nárůstu významně přispěla řada vysoce sledovaných případů a změna loga, což přispělo k dalšímu zviditelnění úřadu veřejného ochránce práv jako instituce EU. Na účtu úřadu na Instagramu došlo k 92 % nárůstu celkového počtu sledujících (3 472 nových sledujících oproti 1 195 nových sledujících v roce 2021). Na síti LinkedIn se počet sledujících zvýšil o 50 % (2 990 nových sledujících oproti 1 148 novými sledujícími v roce 2021). Na Twitteru, kde má úřad veřejného ochránce práv v rámci svých sociálních médií nejširší publikum, dosáhl v prosinci 2022 počet sledujících 34 431, což představuje 10 % nárůst (+ 3 089). Výrazně se zvýšila i míra angažovanosti a došlo k významnému nárůstu počtu zmínek. V roce 2022 jsme zaznamenali 63 218 zmínek (16 300 v roce 2021) a míru angažovanosti 188 488 (41 500 v roce 2021). To v porovnání s předchozím rokem představovalo u zmínek nárůst o 118 % a v rámci míry angažovanosti nárůst o 128 %.

Od dubna 2022 je úřad evropského veřejného ochránce práv součástí veřejného pilotního projektu vedeného evropským inspektorem ochrany údajů a Komisí, jehož cílem je umožnit orgánům EU přístup k bezplatným sociálním médiím s otevřeným zdrojovým kódem založeným na softwaru Mastodon.

Veřejná ochránkyně práv a její zaměstnanci pokračovali v osvětové činnosti poskytováním rozhovorů tisku, účastí na akademických konferencích a komunikací se skupinami návštěvníků.

6.2. Vztahy s orgány a institucemi EU

6.2.1. Evropský parlament

Pevné vztahy s Evropským parlamentem mají pro evropskou veřejnou ochránkyni práv, kterou volí poslanci každých pět let, zásadní význam. V průběhu roku 2022 evropská veřejná ochránkyně práv i nadále dbala na úzkou spolupráci a vzájemnou důvěru s Evropským parlamentem a byla pozvána, aby představila klíčová šetření na zasedáních výborů a účastnila se parlamentních slyšení a pracovních setkání týkajících se témat souvisejících se správou EU, základními právy a přístupem k dokumentům. V letošním roce veřejná ochránkyně práv rovněž vystoupila na plenárním zasedání, poprvé se sešla s nově zvolenou předsedkyní Parlamentu Robertou Metsolou a absolvovala setkání s několika poslanci Evropského parlamentu z celého politického spektra.

6.2.2. Petiční výbor

Ačkoli mají odlišné zaměření a mandát, snaží se úřad evropského veřejného ochránce práv i Petiční výbor Parlamentu (PETI) řešit potíže, které může mít veřejnost v souvislosti s EU a jejími politikami. Proto si úřad veřejného ochránce práv vysoce cení svých vztahů s výborem a jeho členy. V průběhu roku 2022 se veřejná ochránkyně práv zúčastnila různých akcí a setkání pořádaných výborem, jako byl seminář o právech osob se zdravotním postižením. Setkala se rovněž s předsedkyní Petičního výboru Dolors Montserrat, aby s ní projednala pokračující spolupráci při řešení obav občanů. Stejně jako v předchozích letech Petiční výbor Parlamentu při každoroční výměně názorů na činnost úřadu veřejného ochránce práv rovněž vyjádřil s ohledem na práci a strategii úřadu podporu napříč politickými stranami.

6.2.3. Evropská komise

Správní činnosti Komise jakožto výkonné složky EU se dostává značné pozornosti veřejnosti. Není proto překvapením, že stejně jako v předchozích letech se největší procento stížností, které úřad veřejného ochránce práv obdržel, týkalo činnosti Komise. Pracovní vztahy s Komisí, a zejména s jejím generálním sekretariátem, byly i nadále velmi konstruktivní. Úředníci Komise se v listopadu zúčastnili konference zaměřené na vyvíjející se úlohu úřadu evropského veřejného ochránce práv. Kromě toho se zástupci ředitelství pro šetření případů úřadu veřejného ochránce práv setkali se zástupci útvaru Komise pro etiku, řádnou správu a vztahy s evropským veřejným ochráncem práv za účelem výměny informací o pracovních postupech.

6.2.4. Další orgány, agentury a organizace

V souladu se svou strategií „Směrem k roku 2024“ veřejného ochránkyně práv udržuje konstruktivní dialog s různými aktéry ve správě EU s cílem zajistit průběžné zlepšování správních postupů. V roce 2022 se setkala mimo jiné s výkonnou ředitelkou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), ředitelkou Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a předsedou Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB), jakož i se zaměstnanci Rady Evropské unie, Evropské centrální banky a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

6.2.5. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Evropská unie je signatářem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, což je závazný mezinárodní nástroj v oblasti lidských práv, který má „podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti“.

Dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v EU monitoruje rámec EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterému v roce 2022 předsedalo Evropské fórum zdravotně postižených. Jako člen tohoto rámce věnuje veřejná ochránkyně práv velkou pozornost provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany správy EU. Rámec poskytl Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, který provádí pravidelný přezkum výkonnosti EU v souvislosti s úmluvou, svůj příspěvek zahrnující materiál od úřadu veřejného ochránce práv. Výbor OSN poté zveřejnil svůj seznam otázek. Proces pravidelného přezkumu bude pokračovat v průběhu celého roku 2023.

Kromě toho se úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2022 zabýval důležitými šetřeními týkajícími se práv osob se zdravotním postižením. V dubnu veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření z vlastního podnětu týkající se způsobu, jakým Evropská komise monitoruje strukturální a investiční fondy EU s cílem zajistit, aby byly využívány k prosazování práva osob se zdravotním postižením na nezávislý způsob života a začlenění do společnosti. Za účasti řady úřadů z Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO) a za přispění organizací občanské společnosti bylo šetření uzavřeno předložením řady návrhů na zlepšení Komisi, která je zohlednila ve svých politických projektech.

V říjnu 2022 veřejná ochránkyně práv rovněž uspořádala hybridní seminář pro členy Evropské sítě veřejných ochránců práv za účelem výměny informací a zkušeností týkajících se standardů směrnice EU o přístupnosti internetových stránek a jejího provádění.

V neposlední řadě úřad veřejného ochránce práv představil svou práci týkající se práv osob se zdravotním postižením na několika akcích v průběhu roku.

6.3. Spolupráce s organizací OECD

Během roku 2022 vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve spolupráci s úřadem evropského veřejného ochránce práv politický dokument. Tento dokument poskytuje vládám pokyny k zajištění transparentnosti a odpovědnosti při využívání fondů na podporu oživení po pandemii covidu-19.

Tento dokument se zvláštním zaměřením na financování poskytované prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie identifikuje způsoby, jak mohou místní, vnitrostátní a unijní správní orgány podpořit přístup k informacím, zlepšit komunikaci s veřejností a posílit účast občanů a zúčastněných stran a dohled ve fázích provádění financování na podporu oživení.

V neposlední řadě zdůrazňuje úlohu regionálních, vnitrostátních a nadnárodních organizací při prosazování zásad otevřené správy v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a účasti zúčastněných stran v celém veřejném rozhodovacím a výdajovém cyklu v rámci jejich příslušných mandátů.

6.4. Evropská síť veřejných ochránců práv

Evropská síť veřejných ochránců práv je neformální síť koordinovaná úřadem evropského veřejného ochránce práv, do které je zapojeno více než 95 úřadů z 36 evropských zemí a také Petiční výbor Evropského parlamentu.

Ruská invaze na Ukrajinu a z ní vyplývající uprchlická krize měly v roce 2022 zásadní dopad na činnost veřejných ochránců práv v celé Evropě, neboť se snažili zajistit, aby s uprchlíky bylo dobře zacházeno, a monitorovali, jak vlády provádějí směrnici EU o dočasné ochraně. V důsledku toho se výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v roce 2022 konaná ve Štrasburku zaměřila na to, „jakou úlohu mohou veřejní ochránci práv hrát v dobách krize“. Během prvního zasedání veřejní ochránci práv sdíleli zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti pomoci uprchlíkům. Výroční konference také zahrnovala zasedání věnované dopadu digitalizace veřejných služeb na práva občanů. Tyto diskuse se zaměřily na to, do jaké míry orgány veřejné správy během procesu digitalizace zohledňují potřeby občanů a jak lze zajistit, že nezůstanou opomenuti lidé bez digitálních dovedností.

V říjnu 2022 úřad evropského veřejného ochránce práv uspořádal webinář Evropské sítě veřejných ochránců práv o zlepšení přístupnosti internetových stránek a o postupu vyřizování dotazů. Ten umožňuje členům Evropské sítě veřejných ochránců práv klást otázky týkající se práva EU, které vyvstanou v průběhu jejich šetření. Úřad evropského veřejného ochránce práv poté obdrží odpovědi odborníků z orgánů EU. Témata dotazů v roce 2022 zahrnovala pravidla EU týkající se energetické účinnosti, mateřskou dovolenou v souvislosti s projekty financovanými EU a vydávání digitálních certifikátů EU COVID osobám, které nebyly z lékařských důvodů proti onemocnění covid-19 očkovány.

Ve druhé polovině roku 2022 se k Evropské síti veřejných ochránců práv připojili dva noví členové: komisař pro lidská práva při ukrajinském parlamentu a veřejný ochránce práv Moldavské republiky.

7. Zdroje

7.1. Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje v souvislosti se zaměstnanci. Hlava 2 zahrnuje výdaje na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2022 činila výše rozpočtových prostředků 12 222 108 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení zdrojů provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Stejně jako je tomu v případě jiných orgánů i úřad veřejného ochránce práv podléhá přezkumu ze strany Evropského účetního dvora, který v rámci svého externího auditu nezjistil žádné konkrétní problémy.

7.2. Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který vymezuje konkrétní kroky, jež má úřad v plánu podniknout v zájmu dosažení cílů a priorit pětileté strategie úřadu s názvem „Směrem k roku 2024“. Roční plán řízení na rok 2022 je druhým plánem založeným na této strategii.

Úřad veřejného ochránce práv má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může úřad vyřizovat stížnosti ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti veřejné ochránkyně práv v celé EU. Hybridní pracovní politika úřadu, která je zaměřená na výsledky a založená na důvěře, podporuje ambice úřadu veřejného ochránce práv prosazovat moderní, digitální a flexibilní pracovní prostředí.

V roce 2022 bylo v plánu pracovních míst úřadu veřejného ochránce práv 73 pracovních míst. Navíc v úřadu pracovalo v průměru 6 smluvních zaměstnanců. V průběhu roku absolvovalo praxi v úřadu veřejného ochránce práv i 18 stážistů.

Podrobné informace o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a o úkolech různých oddělení jsou k dispozici na internetových stránkách úřadu veřejného ochránce práv.

8. Jak kontaktovat úřad evropského veřejného ochránce práv

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

On-line

• Internetové stránky ombudsman.europa.eu
• Twitter twitter.com/EUombudsman
• Instagram instagram.com/euombudsman
• LinkedIn linkedin.com/company/272026
• YouTube youtube.com/user/eotubes

Naše sídlo

Štrasburk

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67000 Strasbourg

Brusel

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Froissart (FRS)
Rue Froissart 87
B-1000 Bruxelles

---

© Evropská unie, 2023

Není-li uvedeno jinak, drží autorská práva ke všem fotografiím a obrázkům © Evropská unie, s výjimkou obálky (© artpluskr / Adobe Stock and © Lulla / Adobe Stock).
Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Vysázeno písmem: FrutigerNext.

HTML	ISBN 978-92-9483-349-5	ISSN 1830-687X	doi: 10.2869/076326	QK-AA-23-001-CS-Q