Předmluva

Je mi potěšením představit letošní zprávu „Putting it Right?“, která se zabývá tím, jak orgány EU vyhověly návrhům předloženým v rámci mých šetření. Orgány EU na převážnou většinu šetření reagují dobře a v případech uzavřených v roce 2017 byla míra dodržování předpisů celkově 81 %. To je dobrý výsledek, ale orgány musí udělat více, aby zvýšily dodržování předpisů, zejména když doporučuji řešit zjištění nesprávného úředního postupu.

Orgány reagovaly kladně na 80 z 99 návrhů, které jsem předložil s cílem opravit nebo zlepšit jejich správní praxi. V dalších 148 případech jsem se domníval, že orgány podnikly kroky ke zlepšení svého fungování. Osm ze 14 orgánů mělo 100% míru dodržování předpisů, zatímco Evropská komise, na niž připadá většina případů, měla 76% míru dodržování předpisů.

Občané očekávají, že správa EU dá věci do pořádku, když se pokazí, a že věci do budoucna zlepší. To je to, čeho se veřejný ochránce práv snaží dosáhnout. Budu i nadále sledovat provádění svých návrhů a doporučení, aby si občané mohli být jisti, že jejich stížnosti jsou řešeny a je jim nasloucháno.

Vyzývám správu EU, aby i nadále pracovala na zlepšování svých interakcí s veřejností. Těším se, až se dozvím o příkladech dobré práce, kterou orgány a instituce odvádějí v rámci naší nadcházející „Ceny za řádnou správu“, jejíž druhé vydání jsme nedávno zahájili.

Emily O'Reillyová

prosinec 2018

Zpráva

1. Úvod

Tato zpráva podává přehled o tom, jak orgány EU ^[1] reagovaly na návrhy veřejné ochránkyně práv v případech uzavřených v roce 2017. Tyto návrhy mají podobu řešení, doporučení a návrhů.

Oddíl 3 o dopadu činnosti veřejného ochránce práv vysvětluje, jaká jsou řešení, doporučení a návrhy veřejného ochránce práv. Nová prováděcí ustanovení ^[2], která vstoupila v platnost dne 1. září 2016, do určité míry ovlivnila pojmy, které používáme ^[3]. Všechna šetření, na něž se vztahuje tato zpráva, byla uzavřena po vstupu nových integrovaných projektů v platnost.

Oddíl 3 rovněž popisuje dopad činnosti veřejného ochránce práv v jiných případech, kdy byla stížnost vyřízena orgánem nebo kdy se veřejný ochránce práv rozhodl zahájit strategickou iniciativu ^[4].

V každé kategorii jsou rovněž uvedena shrnutí případů, která vyžadují „zvláštní zmínku“ jako hlavní příklady.

2. Pravomoci a postupy veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv pomáhá jednotlivcům, společnostem a sdružením, které mají problém s některým z orgánů EU ^[5]. Veřejná ochránkyně práv zároveň slouží veřejnému zájmu tím, že pomáhá orgánům zlepšovat kvalitu služeb, které poskytují. Kromě šetření stížností může veřejná ochránkyně práv rovněž zahájit šetření z vlastního podnětu.

Orgány jsou povinny poskytnout veřejnému ochránci práv informace nezbytné k provedení šetření. Veřejný ochránce práv může nahlížet do jakéhokoli spisu v držení orgánu a přijímat svědectví od zaměstnanců. Tyto pravomoci jsou stanoveny ve statutu veřejného ochránce práv ^[6] (dále jen „statut“). Je-li to v daném případě nezbytné nebo vhodné, může veřejný ochránce práv orgán vyzvat, aby svůj postoj přehodnotil, poskytl nápravu nebo provedl obecné změny do budoucna. Pokud orgán odpoví na zjištění nesprávného úředního postupu neuspokojivým způsobem, může veřejný ochránce práv upozornit na daný případ politickou pozornost předložením zvláštní zprávy Evropskému parlamentu.

3. Dopad činnosti veřejného ochránce práv

a. Řešení

Domnívá-li se veřejná ochránkyně práv, že stížnost lze rychle vyřešit, může dotčenému orgánu předložit návrh řešení na základě čl. 3 odst. 5 statutu ^[7]. Nové integrované projekty usnadnily a urychlily nalezení řešení, která řeší nesprávný úřední postup.

b. Doporučení

Kdykoli veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, může vydat doporučení. Doporučení určená orgánům jsou současně zveřejňována na internetových stránkách veřejného ochránce práv.

Pokud orgán doporučení zamítne, veřejná ochránkyně práv případ uzavře potvrzením zjištění nesprávného úředního postupu. Veřejný ochránce práv může Evropskému parlamentu předložit zvláštní zprávu o jakémkoli šetření ukončeném zjištěním nesprávného úředního postupu, o němž se domnívá, že je ve významném veřejném zájmu. Pokud je doporučení přijato, veřejný ochránce práv případ uzavře a vezme to na vědomí.

c. Návrhy

Návrhy na zlepšení usilují o zajištění systémového zlepšení správy EU. Jsou učiněny buď v rozhodnutí o uzavření případu, nebo v dřívější fázi šetření.

d. Vyřízené věci

Veřejný ochránce práv může šetření uzavřít v rané fázi, aniž by navrhl řešení, pokud orgán případ spontánně urovná poté, co byl o tom informován.

e. Strategické iniciativy

Veřejný ochránce práv se může rozhodnout věnovat se strategicky důležitým tématům, aniž by zahájil šetření, a to zahájením tzv. „strategické iniciativy“^[8]. Účelem těchto iniciativ je sdílet s orgány návrhy týkající se důležitých témat, upozornit na záležitosti veřejného zájmu nebo se dozvědět více o konkrétní otázce před rozhodnutím, zda je nutné zahájit šetření. V roce 2017 veřejná ochránkyně práv zahájila 8 strategických iniciativ a uzavřela 6.

4. Jak orgány reagovaly na veřejnou ochránkyni práv v případech uzavřených v roce 2017

a. Dosažená nebo částečně dosažená řešení

Orgány EU přijaly celkem 20 návrhů řešení v případech uzavřených v roce 2017 ^[9]. Komise zamítla dva návrhy řešení ^[10].

Tabulka 1 – Řešení dosažená nebo částečně dosažená institucí

Instituce	Řešení (částečně) dosaženo
Evropská komise	9
Evropská služba pro vnější činnost	1
Evropská investiční banka	2
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	1
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)	4
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	1
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	2
Celkem	20

 

Věc 1616/2016/MDC: Způsob, jakým Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vyřizovala žádost o přístup veřejnosti k zprávám o „závažných incidentech“ souvisejících s jejími operacemi v Bulharsku

Novinář, který od „operací“ agentury Frontex v Bulharsku požadoval a získal přístup veřejnosti k „zprávám o závažných incidentech“ ^[11], měl za to, že agentura Frontex neidentifikovala všechny zprávy o závažných incidentech z období, na které se vztahuje jeho žádost. Stěžoval si veřejné ochránkyni práv, že i) agentura Frontex soustavně neidentifikuje všechna SIR týkající se operací v Bulharsku; a ii) při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti agentura Frontex upravuje SIR způsobem, který není v souladu s pravidly EU pro přístup veřejnosti k dokumentům ^[12].

V návaznosti na své šetření veřejná ochránkyně práv navrhla, aby agentura Frontex: i) zveřejnit další SIR, které byly zjištěny během inspekce veřejné ochránkyně práv; ii) co nejdříve vyvinout nástroje, které usnadní identifikaci dokumentů v jeho záznamovém systému; iii) zavázat se, že bude lépe vysvětlovat, proč dokumenty rediguje nebo nezveřejňuje; a iv) přehodnotila úpravy provedené v některých SIR požadovaných stěžovatelem s cílem poskytnout k nim další částečný přístup.

Agentura Frontex přijala návrhy řešení a přijala opatření k jejich provedení. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že bylo nalezeno řešení, a šetření uzavřela.

b. Přijatá nebo částečně přijatá doporučení

Orgány EU přijaly nebo částečně přijaly celkem 11 doporučení v případech uzavřených v roce 2017 ^[13].

Komise zamítla pět doporučení, jedno odmítla Evropská služba pro vnější činnost, jedno EIB a jedno Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Tyto případy byly uzavřeny se zjištěními nesprávného úředního postupu.

Tabulka 2 – Doporučení přijatá nebo částečně přijatá orgánem

Instituce	Doporučení (částečně) přijata
Evropská komise	7
Evropská centrální banka	1
Evropská služba pro vnější činnost	1
Evropský hospodářský a sociální výbor	2
Celkem	11

 

Věc OI/6/2014/NF: Složení a transparentnost expertních skupin Evropské komise

Toto strategické šetření se zaměřilo na skupiny zřízené Komisí za účelem poskytování poradenství externími odborníky v konkrétních oblastech politiky. Veřejná ochránkyně práv provedla veřejnou konzultaci a předložila Komisi řadu návrhů, jak: zajistit vyvážené složení expertních skupin, včetně toho, jak zlepšit postupy pro výběr jejich členů; zlepšit slučitelnost a součinnost s rejstříkem transparentnosti ^[14]; posílit politiku v oblasti střetu zájmů pro jednotlivé odborníky jmenované za svou osobu; a zlepšit informace dostupné ve veřejném rejstříku expertních skupin. Veřejný ochránce práv

rovněž předložila Komisi dvě konkrétní doporučení s cílem zlepšit transparentnost práce expertních skupin: aby zápisy ze schůzí skupin odborníků byly smysluplné a podrobné a aby jednání skupin nebyla standardně důvěrná.

V průběhu šetření Komise reformovala svůj systém expertních skupin do značné míry v souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv a revidovala platná pravidla ^[15]. Komise zejména zvýšila transparentnost výběrového řízení na členy expertních skupin, zavedla novou politiku v oblasti střetu zájmů pro jednotlivé odborníky a zavedla požadavek, aby organizace a osoby samostatně výdělečně činné byly registrovány v rejstříku transparentnosti, aby mohly být jmenovány do expertních skupin.

Komise rovněž zlepšila transparentnost práce expertních skupin. Zápis ze zasedání musí být nyní „smysluplný a úplný“ a skupiny odborníků se mohou rozhodnout, že budou jednat veřejně. Veřejná ochránkyně práv to považovala za významný pokrok, bude však sledovat, jak Komise nadále zlepšuje transparentnost práce svých expertních skupin.

Věc 454/2014/PMC: Praxe Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) spočívající v nabízení neplacených stáží v delegacích EU

Veřejná ochránkyně práv se zabývala praxí ESVČ nabízet pouze neplacené stáže v delegacích EU na základě stížnosti bývalého stážisty, který tvrdil, že tato praxe diskriminuje mladé lidi z méně majetných prostředí.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že neplacené stáže mohou vést k diskriminační situaci, neboť u osob z méně privilegovaného prostředí je pravděpodobnější, že na tyto stáže nebudou mít dostatečné finanční prostředky. Zjistila, že praxe ESVČ představuje nesprávný úřední postup, a proto doporučila ESVČ, aby všem svým stážistům, včetně stážistů v delegacích EU, vyplatila odpovídající příspěvek.

ESVČ toto doporučení přijala a po schválení „rozpočtovými orgány“ zavedla nová pravidla, která mají zajistit, aby tyto stáže byly nyní placeny ^[16]. 

Věc 1688/2015/JAP: Rozhodnutí Evropské komise získat zpět finanční prostředky od účastníka projektu EU týkajícího se starších osob a IKT

Stěžovatel je belgická nezisková organizace, která se zúčastnila projektu financovaného EU, jehož cílem bylo řešit problémy, s nimiž se potýkají starší lidé využívající řešení IKT. Finanční audit zjistil, že systém používaný stěžovatelem pro zaznamenávání pracovní doby je nespolehlivý. V důsledku toho se Komise snažila získat od stěžovatele zpět více než 85 000 EUR.

Během šetření veřejná ochránkyně práv konstatovala, že auditoři rovněž uznali, že práce stěžovatele týkající se dvou konkrétních „výnosů“ byla legitimní, stejně jako související pracovní doba. Považovala to za nespravedlivé a

je nepřiměřené, že Komise chtěla získat zpět všechny finanční prostředky z důvodu obecných nedostatků v systému zaznamenávání času. Veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup Komise a doporučila jí, aby své rozhodnutí revidovala a odpovídajícím způsobem snížila částku, kterou se snaží získat zpět.

Komise plně přijala doporučení veřejné ochránkyně práv a souhlasila se snížením částky, která má být získána zpět, o téměř 37 000 EUR.

Následující příklad se týká případu, kdy doporučení veřejné ochránkyně práv nebyla přijata a veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a potvrdila svá zjištění nesprávného úředního postupu.

Věc 682/2014/JF: Požadavek Evropské komise, aby fyzické osoby žádající o přístup veřejnosti k dokumentům uvedly svou poštovní adresu

Projednávaná věc se týkala odmítnutí Komise zaregistrovat žádost nevládní organizace o přístup veřejnosti k dokumentům, jelikož neuvedla poštovní adresu. Veřejná ochránkyně práv souhlasila s tím, že orgány EU musí přijmout vhodná a přiměřená opatření k ověření totožnosti osob, které žádají o přístup veřejnosti k dokumentům, domnívá se však, že by měly rovněž zajistit co nejširší a nejjednodušší přístup.

Veřejná ochránkyně práv vydala doporučení k řešení tohoto problému. Požádala zejména Komisi, aby se zaregistrovala a neprodleně vyřídila žádost stěžovatele a aby již od osob žádajících o přístup k dokumentům nepožadovala poštovní adresu, pokud poskytly vhodnou alternativní formu kontaktu (např. e-mailovou adresu). Vzhledem k tomu, že Komise doporučení zamítla, veřejná ochránkyně práv případ uzavřela dvěma zjištěními nesprávného úředního postupu.

V souvislosti s tímto šetřením veřejná ochránkyně práv rovněž předložila Komisi návrhy na modernizaci způsobu, jakým vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům. Jedním z návrhů bylo, aby Komise zvážila alternativní online systémy nebo elektronické komunikační prostředky. Po ukončení šetření Komise veřejné ochránkyni práv sdělila, že analyzuje možnost zřízení nového elektronického systému oznamování žádostí o přístup k dokumentům.

c. Opatření přijatá v návaznosti na návrhy na zlepšení

Celkem bylo předloženo 58 návrhů ve 26 případech, které byly uzavřeny v roce 2017 [^17]. Mnohé z těchto návrhů byly předloženy v rámci šetření z vlastního podnětu. Opatření přijatá v návaznosti na návrhy byla v 84 % případů uspokojivá. To je méně než loňská 94 %.

Tabulka 3 – Uspokojivé odpovědi orgánů na návrhy předložené v roce 2017

Instituce	Návrhy	Uspokojivé odpovědi	% uspokojivé odpovědi
Evropský parlament	1	0	0%
Evropská komise	35	28	80%
Evropská služba pro vnější činnost	3	3	100%
Evropský hospodářský a sociální výbor	1	1	100%
Evropská investiční banka	1	1	100%
Evropský úřad pro výběr personálu	7	6	86%
Evropská agentura pro životní prostředí	1	1	100%
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	1	1	100%
Evropská agentura pro léčivé přípravky	5	5	100%
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	1	1	100%
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	2	2	100%
Celkem	58	49	84%

Šetření z vlastního podnětu OI/2/2016/RH: Jak Evropská komise nakládala se spisy o toxicitě chemických látek

Případ se týkal toho, jak Komise nakládala se spisy týkajícími se hodnocení chemických látek podle pravidel EU REACH ^[18]. Šetření se zaměřilo zejména na zpoždění při zpracování dokumentace hodnotící reprodukční toxicitu 216 chemických látek. Vzhledem k pokroku dosaženému v průběhu šetření veřejná ochránkyně práv případ uzavřela, ale vyzvala Komisi, aby podala zprávu a potvrdila, že přijala dohodnutá opatření. Veřejná ochránkyně práv rovněž vyzvala všechny strany zapojené do opatření navazujících na hodnocení chemických látek podle nařízení REACH, aby se zabývaly systémovým nedostatkem zjištěným v jejím šetření, konkrétně nedostatkem pobídek pro osoby registrující chemické látky, aby aktualizovaly své spisy.

Komise podala veřejné ochránkyni práv zprávu, v níž popsala pokrok, jehož dosáhla při zpracování spisů. Uznala, že přetrvává problém přimět společnosti, aby aktualizovaly své registrační spisy, a že v roce 2019 předloží návrhy na řešení tohoto problému po konzultaci s příslušnými stranami, mimo jiné prostřednictvím nových sekundárních právních předpisů.

Šetření z vlastního podnětu OI/6/2016/AB: Předcházení střetu zájmů se „zvláštními poradci“ Evropské komise

Toto strategické šetření se zabývalo pravidly a postupy Komise s cílem zajistit, aby její „zvláštní poradci“, kteří poskytují poradenství komisařům, nebyli ve střetu zájmů vyplývajícím z jejich činnosti mimo Komisi.  Během šetření veřejná ochránkyně práv uvítala, že Komise zlepšila způsob, jakým jsou formulovány povinnosti zvláštních poradců. Pozitivně se vyjádřila i k opatřením

byla vypracována s cílem zmírnit rizika možného střetu zájmů. Podotkla však, že Komise ne vždy poskytla přesvědčivé vysvětlení, proč má za to, že mimopracovní činnosti zvláštních poradců nepředstavují potenciální rizika.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že Komise by mohla dále zlepšit své postupy, a předložila deset návrhů. Ty se zaměřily na: přijetí aktivnějšího přístupu k posuzování rizik konfliktů předtím, než se stanou skutečnými problémy; používání jasných a účinných zmírňujících opatření k řešení vzniklých rizik; a zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o zvláštních poradcích.

Komise souhlasila s tím, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku při posuzování rizik střetu zájmů a při uplatňování konkrétnějších a operativnějších zmírňujících opatření k řešení těchto rizik. Uznala, že by mohla lépe formulovat mandáty zvláštních poradců a přijmout příklady pro posuzování možných konfliktů.

Komise se rovněž zavázala plně uplatňovat stávající smluvní povinnost zvláštních poradců oznamovat jakoukoli novou činnost, kterou vykonávají. Rovněž se dohodla, že zváží zveřejnění prohlášení o činnosti zvláštních poradců a prohlášení o věrohodnosti na internetu. Veřejná ochránkyně práv uvítala závazek Komise dále zlepšovat své postupy a zavázala se, že na šetření naváže do dvou let.

Věc 1475/2016/JAS: Jak Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) provedla posouzení rizik souvisejících s očkovacími látkami proti lidskému papilomaviru (HPV)

Tento případ se týkal toho, jak agentura EMA provedla posouzení rizik souvisejících s očkovacími látkami proti HPV. Tzv. „postup postoupení“ měl za cíl přezkoumat, zda existují důkazy o příčinné souvislosti mezi očkováním proti HPV a dvěma syndromy, ale žádnou souvislost nenašel. Stěžovatelé nesouhlasili s vědeckou prací, na níž bylo toto zjištění založeno, a vyjádřili obavy ohledně transparentnosti a nestrannosti postupu.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření s cílem posoudit, zda agentura EMA disponuje nezbytnými procesními zárukami, které zajišťují, že zkoumání vědeckých důkazů je úplné a nezávislé, a zda byly tyto záruky v tomto případě řádně uplatněny.

V reakci na návrh veřejné ochránkyně práv učiněný během jejího šetření souhlasila agentura EMA s přezkumem požadavků na důvěrnost u svých odborníků, aby mohli veřejně diskutovat o podrobnostech vědecké rozpravy, jakmile bude tato rozprava dokončena. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že ze strany agentury EMA nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, navrhla však, aby proaktivně zveřejňovala co nejvíce informací o vědecké práci svých interních poradních výborů a aby zvážila zveřejnění seznamů všech příslušných dokumentů souvisejících s každým postupem přezkoumání nebo zvážila jiné způsoby, jak zúčastněným osobám pomoci identifikovat dokumenty, které by chtěly získat.

Veřejná ochránkyně práv je potěšena, že agentura EMA celkově prokázala ochotu jednat na základě svých návrhů. Přezkoumává své požadavky na důvěrnost. Zavázala se rovněž zlepšit přístup k informacím o výrobcích a vyvíjí informace o svých postupech hodnocení, které jsou vstřícnější vůči veřejnosti. Agentura EMA rovněž rekonstruuje své internetové stránky s cílem zlepšit použitelnost a funkci vyhledávání dokumentů. Agentura EMA nesouhlasila s návrhem veřejné ochránkyně práv vytvořit seznamy

příslušné dokumenty veřejné. Vytvořením týmu, který by pomáhal s žádostmi o přístup k dokumentům, se však veřejná ochránkyně práv domnívá, že agentura EMA našla přijatelnou alternativu.

Věc 7/2016/PL: Jazyky dostupné ve veřejných konzultacích pořádaných Evropskou komisí

Věc se týkala skutečnosti, že veřejné konzultace na internetových stránkách Komise často nebyly k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření, v jehož rámci Komise připravila novou jazykovou politiku týkající se veřejných konzultací. Nová opatření zahrnují například překlad veřejných konzultací týkajících se pracovního programu Komise do všech úředních jazyků EU. Nová politika rovněž zavedla postup pro určení toho, do kterých jazyků by měly být přeloženy další veřejné konzultace.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela, ale navrhla, aby Komise pečlivě sledovala dopad své nové jazykové politiky a to, do jaké míry dodržuje zásadu, že veřejné konzultace by měly být k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby Komise do svých internetových stránek věnovaných veřejným konzultacím zahrnula oddíl popisující její novou jazykovou politiku a vysvětlení, proč některé konzultace nejsou k dispozici ve všech jazycích EU.

Ve své následné odpovědi Komise uvedla, že již došlo ke značnému nárůstu objemu veřejných konzultací, které jsou překládány. Vysvětlila také svou jazykovou politiku na internetu. Veřejná ochránkyně práv bude situaci nadále sledovat v rámci širší veřejné konzultace o používání jazyků v orgánech EU, kterou zahájila.

d. Míra souladu u případů uzavřených v roce 2017

Celková míra souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv v případech uzavřených v roce 2017 činila 81 %. Orgány reagovaly kladně na 80 z 99 návrhů, které veřejný ochránce práv předložil s cílem opravit nebo zlepšit své správní postupy ^[19]. Míra souladu vychází z počtu kladných odpovědí na návrhy řešení, doporučení a návrhy předložené v případech uzavřených v roce 2017. V dalších 148 případech se veřejná ochránkyně práv domnívala, že orgány podnikly kroky ke zlepšení svého fungování.

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4, míra souladu se v jednotlivých institucích liší. Osm ze 14 kontrolovaných orgánů vykazovalo 100% míru souladu, zatímco Komise, na niž připadá většina případů, vykazovala míru souladu ve výši 76 %.

Ačkoli jsou tyto statistiky často založeny na velmi malém počtu případů, jakýkoli výsledek nižší než 100 % znamená, že orgán nesplnil návrh veřejného ochránce práv.

U doporučení veřejné ochránkyně práv byla míra plnění nižší než u návrhů řešení nebo návrhů. Orgány přijaly 11 z 19 vydaných doporučení.

Tabulka 4 – Míra celkového souladu podle institucí

Instituce	řešení, doporučení, návrhy	Uspokojivé odpovědi	% Uspokojivé odpovědi
Evropský parlament	1	0	0%
Evropská komise	58	44	76%
Evropská centrální banka	1	1	100%
Evropská služba pro vnější činnost	6	5	83%
Evropský hospodářský a sociální výbor	3	3	100%
Evropská investiční banka	4	3	75%
Evropský úřad pro výběr personálu	7	6	86%
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	2	1	50%
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)	4	4	100%
Evropská agentura pro životní prostředí	1	1	100%
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	2	2	100%
Evropská agentura pro léčivé přípravky	5	5	100%
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	1	1	100%
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	4	4	100%
Celkem	99	80	81%

5. Závěr

Tato zpráva představuje každoroční úsilí o měření souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv ze statistického hlediska. V některých případech není dopad nutně zachycen v roční míře souladu. Existují například případy, kdy orgány mohou později vyhovět návrhu veřejného ochránce práv.

Například v červenci 2015 veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby aktivně zveřejňovala rozhodnutí, která přijme za účelem schválení činností bývalých komisařů po skončení funkčního období, jakož i stanoviska k těmto činnostem vypracovaná ad hoc etickým výborem, tříčlenným poradním orgánem ^[20] . Komise v té době odmítla z důvodů ochrany soukromí a obchodních informací. V září 2017 však Komise předložila nový návrh kodexu chování komisařů, který stanoví proaktivní zveřejňování těchto rozhodnutí a souvisejících stanovisek výboru. To bylo formálně přijato v únoru 2018 ^[21]. Veřejná ochránkyně práv tento pokrok vítá.

Pokud je to možné, je lepší dosáhnout zlepšení dříve. Jedná se o první zprávu, která zahrnuje případy uzavřené výhradně v rámci nových integrovaných projektů. Hlavním účelem nových integrovaných projektů je umožnit nám řešit případy účinnějším způsobem a urychlit věci. V současné době vyhodnocujeme jejich dopad a v příštím roce o tom podáme zprávu.

 

[1] Stručně řečeno, tato zpráva používá termín "orgán"k označení všech orgánů, institucí a jiných subjektů EU.

[2] https://www.ombudsman.europa.eu/cs/resources/provisions.faces

[3] Podle nových prováděcích opatření se „doporučení“ obvykle používají k řešení všech zjištění nesprávného úředního postupu před ukončením šetření. V minulosti veřejná ochránkyně práv používala pojem „kritická poznámka“, když uzavřela případ zjištěním nesprávného úředního postupu. Nové integrované projekty nahradily pojem „kritické poznámky“ jednoduchým a jasným pojmem „zjištění nesprávného úředního postupu“. Pokud orgán doporučení zamítne, případ je uzavřen „zjištěním nesprávného úředního postupu“.

Nové integrované projekty rovněž nahradily pojem „další poznámky“ pojmem „návrhy na zlepšení“, jejichž cílem je zajistit systémové zlepšení správy EU.

[4] Viz oddíl 3e níže.

[5] Článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocňuje veřejného ochránce práv k šetření nesprávného úředního postupu orgánů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.

[6] Rozhodnutí Evropského parlamentu 2008/587 ze dne 18. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 94/262 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv, Úř. věst. 2008, L 189, s. 25.

[7] V čl. 3 odst. 5 statutu se stanoví, že „Veřejný ochránce práv hledá s dotčeným orgánem nebo institucí pokud možno řešení, aby odstranil nesprávný úřední postup a vyhověl stížnosti.“

[8] Další informace o strategických iniciativách veřejné ochránkyně práv naleznete na tomto odkazu: https://www.ombudsman.europa.eu/en/strategic-issues/strategic-initiatives

[9] Ve dvou z těchto případů, i když neexistoval žádný formální návrh řešení, orgány přijaly návrhy předložené veřejným ochráncem práv v průběhu šetření. Výsledek těchto případů byl zaznamenán jako „částečně dosažené řešení“.

[10] Ve čtyřech případech orgány zamítly návrhy řešení a následná doporučení. Aby se zabránilo dvojímu započtení, zahrnují statistiky v těchto případech pouze negativní opatření přijatá v návaznosti na doporučení.

[11] „Závažný incident“ je agenturou Frontex definován jako událost nebo událost, která může ovlivnit misi agentury Frontex nebo její image nebo bezpečnost a ochranu účastníků mise nebo může být pro tuto misi relevantní. Mezi příklady patří porušování základních práv, právních předpisů EU, mezinárodních právních předpisů týkajících se přístupu k mezinárodní ochraně a kodexu chování agentury Frontex. Zprávy o závažných incidentech shromažďuje a analyzuje „situační středisko“ agentury Frontex.

[12] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

[13] K částečnému přijetí doporučení dochází, pokud instituce skutečně konstruktivně reagovala na ústřední body doporučení.

[14] Rejstřík transparentnosti EU je veřejný rejstřík provozovaný společně Komisí a Evropským parlamentem, jehož cílem je poskytovat informace o organizacích a zástupcích zájmových skupin, které s orgány komunikují.

[15] Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví horizontální pravidla pro zřizování a činnost expertních skupin Komise, 30. května 2016, C(2016) 3301 final.

[16] Rozhodnutí generálního ředitele pro rozpočet a správu Evropské služby pro vnější činnost ze dne 21. prosince 2017, k dispozici na této adrese:  https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/admin2017_28_of_21.12.2017_0.pdf

[17] Je-li v rozhodnutí o ukončení šetření učiněn návrh, je orgán obvykle vyzván, aby odpověděl ve lhůtě šesti měsíců. Vzhledem k tomu, že dotčené orgány dosud neodpověděly, statistiky v této zprávě nezahrnují:

i) dva návrhy podané v rozhodnutí o uzavření případu 266/2016/PMC proti Komisi a

ii) jeden návrh vznesený v rozhodnutí o uzavření případu 639/2017/TN proti Evropskému úřadu pro výběr personálu.

[18] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

[19] Viz poznámky pod čarou 9-10 výše.

[20] https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/61417

[21] Rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2018 o kodexu chování členů Evropské komise, kterým se zrušuje a nahrazuje kodex chování ze dne 20. dubna 2011, a rozhodnutí Komise o zřízení etického výboru ad hoc ze dne 21. října 2003.