# Zpráva o setkání vyšetřovacího týmu evropské veřejné ochránkyně práv se zástupci Evropské komise ohledně řízení rizik nebezpečných chemických látek
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2025-07-01T10:00+02:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/doc/correspondence/cs/191331)
---
**Datum:** Středa 29. května 2024

*Opatření na dálku*

Schůze Webex

Přítomni

++Evropská komise++

**GŘ GROW**

vedoucí oddělení GROW.DDG2.F.1 -- REACH

Právní a politický úředník - Chemicals GROW.DDG2.F.1 - REACH

Právní referent - Chemicals GROW.DDG2.F.1 - REACH

Hlavní odborník GROW.DDG2.F.1 - REACH

Vedoucí útvaru -- Interinstitucionální vztahy GROW.D.4.001 -- Interinstitucionální vztahy

**GŘ ENVI**

Zástupce vedoucího oddělení -- Chemické látky ENV.B.2 -- Bezpečné \& amp; Udržitelné chemické látky

referent pro politiku -- chemické látky, zejména REACH -- ENV.B.2 -- Safe \& Udržitelné chemické látky

Právní referent - Chemické látky, zejména REACH, a používání zvířat pro vědecké účely - ENV.B.2 - Safe \& Udržitelné chemické látky

**SG**

Senior Expert - Koordinátor interinstitucionálních vztahů - Vztahy s evropským veřejným ochráncem práv - SG.DSG1.C.2 - Etika, řádná správa \& Vztahy s evropským veřejným ochráncem práv

Evropský veřejný ochránce práv

Jennifer King - právní expert

Tanja Ehnert - koordinátorka dotazů

Michał Krajewski - Pracovník pro šetření

Anežka Hlinovská - Dotazy Trainee

Účel zasedání
-------------

Účelem setkání bylo, aby vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv projednal předběžná zjištění šetření. Vyšetřovací tým identifikoval tři široké otázky a řadu konkrétních otázek, k nimž si vyžádal další objasnění.

Úvod a procesní informace
-------------------------

Představil se vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv, poděkoval zástupcům Komise za setkání s nimi a stanovil účel setkání. Nastínili právní rámec, který se vztahuje na schůze pořádané veřejným ochráncem práv, zejména to, že veřejný ochránce práv by bez předchozího souhlasu Komise nezveřejnil žádné informace, které Komise označila za důvěrné, zejména žádné osobě mimo úřad veřejného ochránce práv[^\[1\].^](#_ftn1){#_ftnref1}

Vyšetřovací tým vysvětlil, že vypracuje návrh zprávy o schůzce, která bude zaslána Komisi, aby bylo zajištěno, že obsah je věcně přesný a úplný. Zpráva ze zasedání bude poté dokončena a zařazena do spisu. Žádná důvěrná informace by nebyla zahrnuta do zprávy ani jinak zveřejněna nebo poskytnuta žádné třetí straně.

Vyměňované informace
--------------------

##### Zda Komise zavedla správní opatření pro rychlé vypracování návrhů na základě odborného poradenství, které obdrží od Evropské agentury pro chemické látky

Šetření veřejného ochránce práv objasnilo, že otázky se zaměřují především na jednotlivá povolení, neboť se rozumí, že se jedná o nejpočetnější spisy, které ovlivňují účinnost celého rozhodovacího systému podle nařízení REACH[\[2\].](#_ftn2){#_ftnref2}

Dále uvedla, že z nahlížení do spisů vyplynulo, že se Komise neodchyluje od stanovisek výborů Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) -- Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) a Výboru pro posuzování rizik (RAC) -- ohledně toho, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení podle nařízení REACH. Komise spíše shrnuje stanoviska výborů ECHA a obecně s nimi souhlasí. Vyšetřovací tým odkázal na jednu z písemných odpovědí poskytnutých Komisí v rámci tohoto šetření, a sice na to, že stanoviska agentury ECHA „jsou*koncipována tak, aby Komisi poskytovala veškerou nezbytnou technickou a vědeckou podporu pro rozhodování, takže obvykle není třeba poskytovat další informace*". Vyšetřovací tým se proto dotázal, proč Komise nemůže dodržet tříměsíční lhůtu stanovenou v nařízení REACH k předložení návrhu rozhodnutí o povolení výboru REACH. Kromě toho se vyšetřovací tým dotázal, jaká opatření byla zavedena, aby Komise mohla dodržet zákonnou lhůtu tří měsíců.

Zástupci Komise uvedli, že Komise v roce 2018 zavedla zvláštní pracovní ujednání, která definují pracovní postup a zahrnují příslušné lhůty pro každý krok v procesu. Tyto lhůty byly navrženy tak, aby dodržely tříměsíční lhůtu stanovenou nařízením REACH pro Komisi pro předložení návrhu rozhodnutí výboru REACH.

V souvislosti se zpracováním návrhů na omezení nebezpečných chemických látek se však tyto lhůty ukázaly jako nereálné vzhledem k rostoucí složitosti návrhů.[\[3\]](#_ftn3){#_ftnref3} Objevily se návrhy na omezení vztahující se na širokou škálu látek.[\[4\]](#_ftn4){#_ftnref4} Objevily se také návrhy zahrnující nové druhy regulačních povinností, jako jsou požadavky na odbornou přípravu[\[5\]](#_ftn5){#_ftnref5} a návrhy na omezení široké škály použití látek[\[6\].](#_ftn6){#_ftnref6} Takové složité spisy vyžadují důkladnější analýzy a diskuse. V některých případech také zúčastněné strany vzbuzují obavy na základě nových informací, které výbory agentury ECHA ve stanoviscích předložených Komisi nezohlednily. V takových situacích je zapotřebí více diskusí v rámci útvarů Komise i mezi nimi. Kromě toho nebylo možné urychlit proces získávání formálních dohod o zahájení meziútvarové konzultace návrhů aktů připravených Generálním ředitelstvím Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) a Generálním ředitelstvím pro životní prostředí (GŘ ENV). Tento proces získávání formálních dohod o zahájení meziútvarové konzultace obvykle trvá 4 až 6 týdnů. A konečně, zaměstnanci Komise odpovědní za spisy týkající se omezení byli v poslední době výrazně zapojeni do revize nařízení REACH. Tato revize by však měla umožnit vyřešení některých hmotněprávních a procesních problémů, které se vyskytly při zpracování spisů týkajících se omezení.

Zástupci Komise dále uvedli, že pokud jde o spisy týkající se omezení, některé lhůty stanovené nařízením REACH mohly být v době přijetí tohoto nařízení proveditelné, ale vzhledem ke stávajícím vnitřním postupům již nejsou proveditelné. Složitost případů a dopad omezení na zúčastněné strany jsou mnohem větší než dříve. Omezení mají navíc často politický rozměr a sbor komisařů se musí dohodnout na zvoleném přístupu, což může nějakou dobu trvat.

Pokud jde o jednotlivá povolení použití chemických látek vzbuzujících mimořádné obavy[\[7\],](#_ftn7){#_ftnref7} pracovní ujednání se ukázala jako účinná pro většinu nekontroverzních případů. Pomohly strukturovat a racionalizovat proces přípravy a výměny mezi GŘ GROW, GŘ ENV a dalšími útvary Komise, zejména právní službou, jakož i s členskými státy. Umožnily dosáhnout dohody o návrzích rozhodnutí ve všech spisech kromě jednoho, v nichž došlo k výjimečným vnitřním neshodám a rozdílným názorům. Neurychlily však proces získávání formálních dohod o zahájení meziútvarové konzultace, která stále trvá 4 až 6 týdnů, stejně jako v případě omezení. Rovněž v případě povolení je lhůta tří měsíců pro vypracování rozhodnutí na základě stanovisek agentury ECHA, jak je stanoveno v nařízení REACH, nedostatečná a měla by být výrazně prodloužena[\[8\].](#_ftn8){#_ftnref8}

Zástupci Komise navíc vysvětlili, že zpoždění při vypracovávání rozhodnutí o povolení byla způsobena několika faktory.

Zaprvé, Komise čekala na důležité rozsudky Soudního dvora ve dvou věcech.[\[9\]](#_ftn9){#_ftnref9} Následně si přísnější výklad nařízení REACH ze strany Soudního dvora vyžádal rozsáhlé diskuse mezi útvary Komise. Všechny projednávané spisy musely být pozastaveny, dokud útvary Komise a členové výboru REACH nedospěli ke společné dohodě o rozsudcích. V řadě případů bylo rovněž nutné kontaktovat společnosti žádající o povolení za účelem získání doplňujících informací. Tyto informace pak musely být nejprve posouzeny výbory ECHA, než je Komise mohla zohlednit ve svých rozhodnutích.

Zadruhé, jako dominový efekt nedávné judikatury Soudního dvora, která poskytla přísnější výklad podmínek pro povolení podle nařízení REACH pro žádosti podané hospodářskými subjekty *v* dodavatelském řetězci, obdržela Komise od roku 2022 zvýšený počet žádostí od hospodářských subjektů *v* dodavatelském řetězci o použití látek obsahujících chrom (VI) (více než 130 obdržených žádostí a očekává se více žádostí). To je v současné době nejzávažnější výzva pro povolovací postup, a to jak pro Komisi, tak pro agenturu ECHA.

Zatřetí Evropský parlament přijal čtyři usnesení o námitkách proti návrhům povolení, což vedlo k dalším diskusím mezi útvary Komise a členy výboru REACH. Tyto diskuse tento proces zpomalily, protože existovaly další spisy podobné těm, kterými se zabýval Parlament. Tyto další spisy musely být také projednány.

Zatřetí, od roku 2019 ECHA a Komise neočekávaně obdržely velké šarže žádostí o povolení použití OPE[\[10\]](#_ftn10){#_ftnref10} a NPE[\[11\]](#_ftn11){#_ftnref11} (přibližně 80 nebo 90 žádostí), což překročilo kapacitu jak ECHA, tak Komise. Tyto žádosti způsobily značná zpoždění.

Komise se snažila proaktivně řešit velký počet žádostí týkajících se šestimocného chromu. Pověřila agenturu ECHA, aby zahájila proces omezení, který by se vztahoval na příslušné látky, aby s těmito látkami mohlo být zacházeno v rámci jediného omezení (s možnými výjimkami) namísto vícenásobných povolení.[\[12\]](#_ftn12){#_ftnref12} Tento přístup by řešil problém, kterému Komise čelí strukturálním způsobem.

Zástupci Komise rovněž uvedli, že v souvislosti s revizí nařízení REACH probíhá interní diskuse o tom, jaký časový rámec by byl pro Komisi realistický pro vypracování a zpracování rozhodnutí týkajících se omezení nebo povolení.

Pokud jde o otázku, zda výbory ECHA poskytují Komisi všechny prvky nezbytné pro její rozhodování, zástupci Komise potvrdili, že rozhodnutí Komise je založeno na stanoviscích výborů ECHA. Tato stanoviska však obsahují vědecká a technická posouzení, zatímco Komise musí zaujmout širší pohled, včetně právních a politických aspektů. Komise dospěje k závěru, zda jsou splněny právní podmínky pro udělení povolení, a pokud se rozhodne povolení udělit[\[13\],](#_ftn13){#_ftnref13} musí rovněž rozhodnout o délce období přezkumu a o podmínkách a monitorovacích opatřeních. Komise ve svých rozhodnutích*o povolení pouze „kopírovat* a vložit" stanoviska agentury ECHA. Komise musí spíše rozvést své odůvodnění a ověřit soudržnost, robustnost a úplnost odůvodnění předloženého ve stanoviscích výborů ECHA. Tyto úkoly vyžadují čas od ekonomů, právníků a technických odborníků. Jakékoli odchylky od toho, co doporučily výbory ECHA, musí být podrobně vysvětleny v bodech odůvodnění rozhodnutí Komise. Komise musí často „doladit" nebo upravit příslušná doporučení výborů agentury ECHA. Zásadní je, že Komise musí zajistit, aby rozhodnutí bylo z právního hlediska správné, neboť je napadnutelné u Soudního dvora. Zástupci Komise zdůraznili, že je výhradní odpovědností Komise rozhodnout, zda jsou splněny podmínky pro povolení.

Komise musí rovněž zajistit rovné zacházení s žadateli, kteří často podávají podobné žádosti. Proto je nezbytný konzistentní přístup napříč aplikacemi. Problém nebo změna, ke které dochází v jednom souboru, vyžaduje kontrolu tohoto problému v jiných souborech.[\[14\]](#_ftn14){#_ftnref14} Aby byly konzistentní, je pak nutné najít společné řešení těchto problémů.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotazoval na příklady případů, kdy výbory agentury ECHA již poskytly podstatné informace, které však stále vyžadovaly další rozpracování ze strany Komise.

Zástupci Komise vysvětlili, že jednou z nejdiskutovanějších otázek ve výboru REACH (zejména u případů chromu VI) je analýza alternativ, zejména úroveň granularity potřebná pro definici použití a odpovídající analýza alternativ.

Od žadatelů byly rovněž někdy požadovány nové, nepovinné informace, např. údaje o snížení objemu použité látky v průběhu času, což vyžaduje další práci Komise.

Zástupci Komise rovněž uvedli, že délka období přezkumu je dalším bodem, který způsobuje zdlouhavé diskuse. Právní předpisy neobsahují žádná kritéria pro stanovení lhůty pro přezkum. Ustanovení čl. 60 odst. 4 vyžaduje, aby doba přezkumu byla stanovena případ od případu s přihlédnutím ke všem relevantním informacím, včetně prvků uvedených v čl. 60 odst. 4 písm. a) až d). Komise stanoví období přezkumu s ohledem na různé prvky s přihlédnutím ke stanoviskům výborů RAC a SEAC, jako je to, zda je v EU k dispozici vhodná alternativa a jaká je skutečná úroveň rizika. Vzhledem k častým neshodám mezi členskými státy byly tyto diskuse velmi náročné.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv odkázal na rozsudek ve věci T-837/16 Švédsko *v. Komise,* v němž Tribunál konstatoval, že pokud se Komise rozhodne odchýlit se od stanoviska ECHA nebo jej nahradit, musí uvést odůvodnění „na*vědecké úrovni, která je alespoň úměrná vědecké úrovni dotčeného stanoviska ".[***\[15\]***](#_ftn15){#_ftnref15} Vzhledem k tomu, že* rozhodnutí Komise odkazují pouze na posouzení ECHA, vyšetřovací tým se dotázal, zda byla někdy zohledněna jiná stanoviska. Vyšetřovací tým se rovněž dotázal, zda zpoždění byla způsobena také neshodami mezi vedoucím GŘ GROW a GŘ ENV.

Zástupci Komise potvrdili, že hlavním základem pro posouzení Komise jsou vědecká stanoviska agentury ECHA. Mohou však být zohledněny i jiné prvky politické nebo právní povahy a o tom, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení, rozhoduje Komise. Kromě toho se rozhodnutí Komise netýká pouze toho, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení. Komise rozhoduje o každém prvku rozhodnutí o povolení, který zahrnuje období přezkumu a případně podmínky a monitorovací opatření. Ačkoli je v rámci meziútvarových konzultací konzultována řada útvarů, diskuse probíhají především mezi dvěma hlavními GŘ GROW a GŘ ENV, ale také s právní službou a v některých případech s dalšími příslušnými útvary. V každém případě je výjimečné, že by rozhodování trvalo několik let. Tyto případy jsou často spojeny se specifičností a citlivostí předmětu.

Zástupci Komise dále upřesnili, že konkrétně pro případy povolení se u některých žádostí, které získaly kvalifikovanou většinu ve výboru REACH, ukázalo jako velmi obtížné.[\[16\]](#_ftn16){#_ftnref16} Z tohoto důvodu je před předložením návrhu znění na následující schůzi výboru REACH zapotřebí více času, a to i s přihlédnutím k tomu, že podstatné změny návrhu vyžadují novou konzultaci mezi útvary nebo alespoň novou neformální konzultaci s právní službou. Kromě toho podle jednacího řádu výboru REACH musí být návrhy rozhodnutí zpřístupněny nejméně 20 dnů před zasedáním, aby bylo možné uspořádat hlasování.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda Komise sdílí předběžné návrhy rozhodnutí s členskými státy před jejich předložením výboru REACH.

Zástupci Komise vysvětlili postup pro povolovací spisy. Jakmile jsou návrhy připraveny po konzultaci mezi útvary, jsou sdíleny s členskými státy, a to nejpozději 20 dnů před zasedáním. Pokud jsou návrhy připraveny dlouho před uplynutím této lhůty, například dva měsíce před zasedáním, Komise sdílí spisy pro „předběžné" písemné období pro připomínky, aby shromáždila včasné pokyny od členských států.

Zástupci Komise vysvětlili, že její praxe nebyla vždy stejná. Před rokem 2021 by některé předběžné návrhy byly projednány s členskými státy před zahájením meziútvarových konzultací (které by dnes byly vzhledem k počtu spisů, změn a připomínek nezvladatelné).

Komise rovněž zmínila další příklady obtížných diskusí v návaznosti na rozsudek *Švédsko v. Komise.* [\[17\]](#_ftn17){#_ftnref17} Zatímco před rozsudkem se mělo za to, že alternativa je vhodná, pokud poskytuje stejnou úroveň kvality a výkonnosti, Soudní dvůr se domníval, že je třeba zvážit i řešení s horší výkonností. Proto je nyní třeba určit, o kolik „horší" je přijatelné, což může přispět ke zpožděním při rozhodování[\[18\].](#_ftn18){#_ftnref18}

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda se Komise snaží vyřešit podobné problémy s výborem REACH v rané fázi jeho rozhodování.

Zástupci Komise uvedli, že příležitostně vede včasné konzultace o problematických návrzích. Vysvětlila však, že v současné době se Komise zabývá spíše následnými aplikacemi na jedno použití než rozsáhlými předcházejícími aplikacemi, jako tomu bylo v minulosti. Současná rozhodovací praxe je proto odlišná, neboť vzhledem k podobnostem jednotlivých spisů zahrnuje velké množství širokých průřezových otázek.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv konstatoval, že pouze na základě kontrolovaných dokumentů je obtížné pochopit přesná pracovní ujednání mezi oběma generálními ředitelstvími Komise. Bylo by proto užitečné, kdyby Komise mohla vyšetřovacímu týmu veřejné ochránkyně práv poskytnout dokumenty stanovující interní postup uplatňovaný ve všech spisech týkajících se provádění nařízení REACH, jako jsou pracovní ujednání z roku 2018 a standardní operační postup pro zpřístupnění návrhů výboru REACH, aby se v praxi zlepšilo fungování Komise.

##### Zda Komise zavedla správní opatření pro vyřizování žádostí obsahujících nedostatečné informace

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda existuje zvláštní postup pro počáteční kontrolu žádostí, aby se zajistilo, že obsahují všechny informace požadované podle článku 62 nařízení REACH a zda jsou tyto informace dostatečně podrobné, aby umožnily věcné posouzení výbory ECHA.

Zástupci Komise vysvětlili, že žadatelé, kteří v minulosti podali velmi široké žádosti, nemají podrobné informace požadované podle nařízení REACH k prokázání splnění podmínek pro udělení povolení pro široký rozsah takových žádostí podle normy požadované soudy EU. Nedávná judikatura akceptuje pouze „zanedbatelnou nejistotu", pokud jde o nedostatek alternativ. V důsledku toho se Komise nyní zabývá většinou mnohem užšími, ale také mnohem četnějšími následnými aplikacemi, které způsobily značné nahromadění nevyřízených žádostí.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda judikatura pomáhá Komisi včas zamítnout nedostatečně odůvodněné žádosti hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci.

Zástupci Komise objasnili, že to závisí na každé jednotlivé žádosti. V několika případech vedla nedávná judikatura k rychlému odmítnutí, ale v mnoha dalších případech, jak bylo uvedeno výše, vedla judikatura k rozsáhlým diskusím a zpožděním. Diskuse se týkaly například toho, jak řešit úroveň výkonnosti, úroveň podrobnosti v popisu použití atd.).

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda Komise zváží zavedení „zrychleného" postupu pro zamítnutí žádostí, které jsou zjevně nedostatečně podložené, aby se snížila pracovní zátěž Komise a výboru REACH.

Zástupci Komise uvedli, že to může vyžadovat změnu nařízení REACH. Takový přístup každopádně nemusí problém vyřešit, neboť až v pozdější fázi rozhodování může být zřejmé, že některé členské státy považují žádosti za příliš široké nebo nepodložené. Kontrola shody prováděná agenturou ECHA zahrnuje pouze ověření, zda „byly zaškrtnuty všechny kolonky". I když však žádost splňuje všechny formální požadavky, nemusí obsahovat všechny informace nezbytné pro důkladné posouzení rizik nebo socioekonomického/alternativního posouzení. Je tedy pouze na Komisi, aby rozhodla, zda jsou informace poskytnuté žadateli dostatečné s ohledem na požadavky nařízení REACH.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda se vyskytly případy, kdy se důkazy, které žadatel předložil ve své žádosti, ukázaly jako zjevně nedostatečné, a přesto byla žádost považována za „v souladu", což žadateli poskytlo výhodu nepřetržitého používání během rozhodování Komise.

Zástupci Komise konstatovali, že se dosud vyskytl pouze jeden případ nesouladu. Výbory ECHA a Komise se touto žádostí zabývaly rychle, neboť požadované informace zjevně nebyly poskytnuty.

Pokud jde o diskuse v rámci výboru REACH, zástupci Komise rovněž uvedli, že posouzení, zda je nejistota v předložených vědeckých informacích „zanedbatelná", není triviální. V každém případě Komise vždy vyzývala agenturu ECHA, aby ve svých stanoviscích byla co nejjasnější. Nejistota se v zásadě týká existence alternativ. Zástupci Komise uznali, že i když se prahová hodnota pro zamítnutí povolení mohla s ohledem na nedávné rozsudky „přesunout", je stále zapotřebí důkladné posouzení.

Dále uvedly, že přísnější přístup nemusí nutně ulehčit rozhodovacímu procesu. Přísný přístup vyžadovaný nedávnou judikaturou naopak vedl k vysokému počtu podrobných navazujících aplikací (namísto menšího počtu širších předcházejících aplikací).

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda Komise odhadla, kolik již udělených povolení může být ovlivněno nedostatky, které Účetní dvůr zjistil v nedávných rozsudcích[\[19\],](#_ftn19){#_ftnref19} a zda je třeba tato povolení znovu posoudit.

Zástupci Komise vysvětlili, že udělená povolení jsou časově omezená, pokud není předložena zpráva o přezkumu, a v takovém případě podléhají přezkumu před jejich možným prodloužením. Ačkoli to tedy čl. 61 odst. 2 nařízení REACH umožňuje, Komise se po pečlivém posouzení domnívala, že včasný přezkum s ohledem na nedávnou judikaturu není nutný. V každém případě by se takové posouzení uskutečnilo u případů, kdy je předložena zpráva o přezkumu. Komise však musela přezkoumat všechny nevyřízené žádosti o povolení (více než 140). Výsledkem bylo, že přibližně 13 případů bylo považováno za nevyhovující přísnějším požadavkům stanoveným v nedávných rozsudcích soudů EU. Komise bude příslušným žadatelům klást další otázky, což zpoždění ještě zvýší. To bude mít dopad i na žádosti, které agentura ECHA v současné době zpracovává.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal na přístup Komise k žádostem, *které se během procesu* ukázaly jako neúplné \[20\].{#_ftnref20}

Komise objasnila, že informace relevantní pro splnění důkazního břemene, pokud jde o základní prvky pro udělení povolení, musí žadatel předložit před ukončením procesu vydávání stanovisek agentury ECHA. Náprava případných nedostatků po dokončení tohoto procesu by představovala zneužití procesu.

Nedávná judikatura Soudního dvora však zavedla nové prvky. Soudní dvůr nepodpořil dřívější výklad nařízení REACH provedený Komisí. Komise v době podání žaloby zejména nepožadovala předložení plánu náhrady, jak jej vyložil Soudní dvůr ve věci „chroman olovnatý". Nebo ve věci „Chemservice" Soudní dvůr nepodpořil míru podrobnosti analýzy alternativ. Z tohoto důvodu Komise poskytla dotčeným žadatelům příležitost poskytnout chybějící informace namísto toho, aby jejich žádosti zamítla jako „nesouladné" s požadavky nařízení REACH (tj. neúplné). Zamítnutí těchto žádostí by nebylo spravedlivé. Komise nyní uplatňuje stejný přístup na výše uvedených 13 aplikací, které byly v návaznosti na nedávné rozsudky označeny za nevyhovující, s ohledem na něž je nezbytné získat další informace o funkčnosti a úrovni výkonnosti alternativ.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda je poté posouzení těchto dodatečných informací řešeno přednostně. V této souvislosti vyšetřovací tým poukázal na zpoždění při posuzování plánů nahrazování v daném případě (v konečném důsledku byla tato žádost stažena mnoho let po jejím podání).

Zástupci Komise vysvětlili, že stejně jako u ostatních 13 žádostí byl případ uvedený týmem veřejného ochránce práv prvním případem, v němž výbor SEAC posoudil plán nahrazování. Výbor SEAC se potýkal s náročnými otázkami, zejména pokud jde o rozsáhlé předcházející aplikace, což vyžadovalo další diskusi i ve fázi Komise.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda jsou pokyny agentury ECHA aktualizovány s ohledem na nedávnou judikaturu.

Zástupci Komise odpověděli, že pokud jde o plány nahrazování, příslušné pokyny agentury ECHA již byly aktualizovány, jakož i vzor žádosti a související otázky a odpovědi. Pokud jde o zjištění Účetního dvora ve *věci Parlament v. Komise \[21\],* probíhá aktualizace. Komise je v kontaktu s agenturou ECHA, aby zajistila, že nové přísnější požadavky budou formálně zahrnuty do aktualizovaných pokynů, a rovněž poskytne otázky a odpovědi na internetových stránkách Komise.{#_ftnref21}

##### Jak Komise zajišťuje, aby rozhodování v rámci postupu projednávání ve výborech bylo rychlé a transparentní

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal na prvky, které ovlivňují tempo rozhodování ve výboru REACH.

Zástupci Komise vysvětlili, že existuje několik faktorů. Komise obvykle nahrává návrh rozhodnutí o povolení k projednání ve výboru REACH tři týdny předem, aby členské státy mohly předložit připomínky. Tyto připomínky jsou však často přijímány na poslední chvíli. Vzhledem k tomu, že diskuse ve výboru REACH je založena na těchto připomínkách, je často nutné druhé setkání, zejména u podstatných připomínek, aby bylo možné je plně zpracovat.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal na úlohu odvolacího výboru při rozhodování o povoleních podle nařízení REACH v případech, kdy výbor REACH nepřijme stanovisko v přiměřené lhůtě.

Zástupci Komise uvedli, že rozhodnutí o povolení se řídí přezkumným postupem, v jehož rámci může odvolací výbor hrát úlohu až poté, co ve výboru REACH proběhne hlasování, které je buď záporné, nebo ani kladné, ani záporné (dále jen „žádné stanovisko").

Nařízení o postupu projednávání ve výborech vyžaduje, aby předseda výboru usiloval o co nejširší podporu ve výboru.[\[22\]](#_ftn22){#_ftnref22} Zástupci Komise vysvětlili, že Komise vždy usiluje o kvalifikovanou většinu. Bude-li možné tohoto cíle dosáhnout, bude pokračovat v diskusi v rámci výboru REACH.

Zástupci Komise dále uvedli, že v jednom případě bylo po dlouhých diskusích zřejmé, že kvalifikované většiny nelze dosáhnout. Zatímco v této věci zvažovali předložení věci odvolacímu výboru, v praxi se zdálo nepravděpodobné, že odvolací výbor dospěje k jinému závěru než výbor REACH. Obecněji se zdá nepravděpodobné, že by odvolací výbor mohl tento proces urychlit.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal Komise, zda by mohla zveřejnit podrobnější shrnutí schůzí výboru REACH. V této souvislosti odkázala na shrnutí výboru SCOPAFF[\[23\],](#_ftn23){#_ftnref23} v nichž se uvádí, že některé členské státy vyjádřily své stanovisko, aniž by konkrétně zmínily, které členské státy.

Zástupci Komise uvedli, že výhodou současných souhrnných záznamů je, že mohou být vypracovány, potvrzeny a zveřejněny v krátkém časovém rámci. V minulosti byla Komise kritizována za zpoždění při zveřejňování souhrnných záznamů. Komise je však ochotna přezkoumat nový formát za předpokladu, že bude respektovat důvěrnou povahu schůzí výboru (jak je uvedeno v jejím jednacím řádu). Související proces vypracovávání a validace by nutně znamenal delší časové rámce, v nichž jsou tyto souhrnné záznamy zveřejňovány, ve srovnání se současnými časovými rámci.

Závěr schůze
------------

Bylo dohodnuto, že Komise bude s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv sdílet dokumenty stanovující interní postup uplatňovaný ve všech spisech týkajících se provádění nařízení REACH, jako jsou pracovní ujednání z roku 2018 a standardní operační postup pro zpřístupnění návrhů výboru REACH pro vyšetřovací tým, aby lépe porozuměl rozhodovacímu procesu Komise.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv poděkoval zástupcům Komise za jejich čas a za poskytnutá vysvětlení a jednání skončilo.

V Bruselu dne 29. května 2024

JENNIFER KING MICHAŁ KRAJEWSKI

referent pro dotazy právních odborníků

[\[1\] Úř. věst.](#_ftnref1){#_ftn1} Článek 4.8 prováděcích ustanovení evropského veřejného ochránce práv.

[\[2\] Úř. věst.](#_ftnref2){#_ftn2} Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. [1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), Úř. věst. L 396/1, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02006R1907-20140410](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02006R1907-20140410)

[\[3\] Úř. věst.](#_ftnref3){#_ftn3} Například během první veřejné konzultace o omezení týkajícím se PFAS obdržela agentura ECHA více než 5600 připomínek (ve srovnání s cca. 600 připomínek k podobně širokému omezení mikroplastů).

[\[4\] Úř. věst.](#_ftnref4){#_ftn4} Například omezení vztahující se na přibližně 4000 látek v tetovacích inkoustech. Viz [https://echa.europa.eu/hot-topics/tattoo-inks#:\~:text=The%20use%20of%20more%20than,inks%20or%20permanent%20make%2Dup](https://echa.europa.eu/hot-topics/tattoo-inks#:~:text=The%20use%20of%20more%20than,inks%20or%20permanent%20make%2Dup). Viz také <https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/chemicals/reach/restrictions_en>.

[\[5\] Úř. věst.](#_ftnref5){#_ftn5} Například v případě diisokyanátů. Viz [https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2020.252.01.0024.01.ENG\&toc=OJ:L:2020:252:TOC](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2020.252.01.0024.01.ENG&toc=OJ:L:2020:252:TOC).

[\[6\] Úř. věst.](#_ftnref6){#_ftn6} Například nedávné rozsáhlé omezení týkající se mikroplastů, které se vztahuje na mnoho odvětví. Viz [https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_4581.](https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_4581) Viz také <https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/chemicals/reach/restrictions_en>.

[\[7\] Úř. věst.](#_ftnref7){#_ftn7} Příloha XIV nařízení REACH.

[\[8\] Úř. věst.](#_ftnref8){#_ftn8} Formální dohoda o zahájení meziútvarových konzultací trvá již 4--6 týdnů a samotná meziútvarová konzultace obvykle trvá 4--6 týdnů.

[\[9\] Úř. věst.](#_ftnref9){#_ftn9} Věc T-837/16, *Švédsko v. Komise,* [https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=\&docid=211428\&pageIndex=0\&doclang=EN\&mode=lst\&dir=\&occ=first\&part=1\&cid=4702](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702)

Věc C-389/19 P, *Komise v. [Švédsko,](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=238162&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702) https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=\&docid=238162\&pageIndex=0\&doclang=EN\&mode=lst\&dir=\&occ=first\&part=1\&cid=4702*

Věc C-144/21, *Parlament v. Komise,* [https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=\&docid=272682\&pageIndex=0\&doclang=EN\&mode=lst\&dir=\&occ=first\&part=1\&cid=4701](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272682&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4701)

[\[10\]](#_ftnref10){#_ftn10} Oktylfenol ethoxyláty.

[\[11\]](#_ftnref11){#_ftn11} Nonylfenol ethoxyláty.

[\[13\]](#_ftnref13){#_ftn13} Na tzv. sociálně-ekonomické cestě má širokou posuzovací pravomoc.

[\[14\]](#_ftnref14){#_ftn14} K tomu došlo například v případě stanovisek agentury ECHA k OPE/NPE.

[\[15\]](#_ftnref15){#_ftn15} Věc T-837/16, *Švédsko v. [Komise,](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702) https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=\&docid=211428\&pageIndex=0\&doclang=EN\&mode=lst\&dir=\&occ=first\&part=1\&cid=4702* , bod 69

[\[16\]](#_ftnref16){#_ftn16} Například pro dekorativní použití CrVI pro automobilový průmysl.

[\[17\]](#_ftnref17){#_ftn17} Věc T-837/16 *Švédsko v. [Komise](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702) https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=\&docid=211428\&pageIndex=0\&doclang=EN\&mode=lst\&dir=\&occ=first\&part=1\&cid=4702*

[\[18\]](#_ftnref18){#_ftn18} To může být obzvláště náročné u látek používaných pro dekorativní účely.

[\[19\]](#_ftnref19){#_ftn19} Viz poznámka pod čarou 9.

[\[20\]](#_ftnref20){#_ftn20} Tým pro šetření veřejné ochránkyně práv poznamenal, že v jednom ze svých rozhodnutí Komise uvedla: „Pokud*žadatel neunesl své důkazní břemeno před výbory, skutečnost, že Komise zašle dodatečné informace, které jí byly předloženy po fázi vypracovávání stanoviska, zpět výborům RAC a SEAC k vydání dodatečných stanovisek nebo že tyto informace jinak nezohlední, by žadateli umožnila přerušit nebo zpozdit (i opakovaně) rozhodovací postup s tím důsledkem, že látka SVHC zůstává na trhu déle nebo bez podmínek a opatření, které mohou být stanoveny na základě rozhodnutí o povolení v případě, že je uděleno, s možnými následnými riziky pro veřejné zdraví a/nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že bylo na žadateli, aby v rámci své žádosti předložil všechny relevantní informace, představovalo by to rovněž zneužití řízení* ". Viz <https://ec.europa.eu/transparency/comitology-register/core/api/integration/ers/225107/070377/4/attachment> (8. bod odůvodnění).

[\[21\]](#_ftnref21){#_ftn21} Věc 144/21 *Parlament v. [Komise](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272682&pageIndex=0&doclang=en&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=480945) https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=\&docid=272682\&pageIndex=0\&doclang=en\&mode=req\&dir=\&occ=first\&part=1\&cid=480945*

[\[22\]](#_ftnref22){#_ftn22} Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, čl. 3 odst. 4

[\[23\]](#_ftnref23){#_ftn23} Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva.