# Zpráva evropské veřejné ochránkyně práv o zveřejňování informací o bývalých vyšších zaměstnancích s cílem prosadit jednoletý zákaz lobbingu a obhajoby: SI/2/2017/NF
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2019-02-28T00:00+01:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/doc/correspondence/cs/110521)
- [PDF](https://www.ombudsman.europa.eu/pdf/cs/110521)
---
> Tato zpráva identifikuje osvědčené postupy v celé veřejné službě EU, pokud jde o zveřejňování informací o otáčivých dveřích bývalých vedoucích pracovníků s cílem prosadit jednoletý zákaz lobbingu a obhajoby (čl. 16 odst. 3 a 4 služebního řádu EU). Vyplývá to z výměn veřejného ochránce práv s 15 orgány a agenturami EU.
>
|---------------------------------------------------------------------------------------|
| Antonio Tajani předseda Evropského parlamentu Cc: pan Klaus Welle, generální tajemník |
Štrasburk, 28. února 2019
**Re: Zveřejňování informací o bývalých vyšších zaměstnancích s cílem prosadit roční zákaz lobbingu a obhajoby (SI/2/2017/NF)**
Vážený pane předsedající,
Otázka odchodu vedoucích pracovníků z veřejné služby EU na pozice mimo orgány EU vyvolává dvě obavy. Prvním je, že bývalí zaměstnanci mohou využívat svou privilegovanou síť k lobbování u svých bývalých kolegů. Druhým důvodem je, že v některých případech může být nové pracovní místo v rozporu s oprávněnými zájmy Unie. Je proto zásadní řešit tyto obavy komplexně v rámci dostupného právního rámce, kterým je článek 16 služebního řádu.
V červnu 2017 jsem napsal 15 orgánům a agenturám EU^[\[1\],](#_ftn1){#_ftnref1}^ abych zjistil jejich názory na to, jak nejlépe i) vymáhat jednoletý zákaz lobbingu a obhajoby pro **vedoucí pracovníky EU,** kteří opustili veřejnou službu (situace „otáčivých dveří"), a ii) každoročně zveřejňovat informace o případech posuzovaných za tímto účelem^[\[2\].](#_ftn2){#_ftnref2}^
Odpovědi, které jsem obdržel, signalizují, že i když bylo odvedeno mnoho práce, stále existuje prostor pro ambicióznější a harmonizovanější přístup, pokud jde o způsob, jakým orgány EU plní své povinnosti.
**Moje hlavní závěry** **jsou, že orgány EU by měly:**
**1.** zavedly ++vhodná prováděcí opatření,++ která zahrnují funkční definici vedoucích pracovníků, plně účinný zákaz lobbingu a obhajoby a postup pro informování kolegů o tom, že se na vedoucího zaměstnance vztahuje zákaz lobbingu a obhajoby;
**2.** zveřejňovat informace podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu co nejdříve, nejméně však jednou ročně, a zahrnovat informace o tom, zda byly případy posouzeny, či nikoli;
**3.** zveřejňovat informace o ++všech případech++ předložených vedoucími pracovníky během prvního roku jejich odchodu z veřejné služby EU;
**4.** zveřejnit informace ve ++vyhrazené části++ internetových stránek instituce;
**5.** zveřejnit přesuny vedoucích pracovníků „otáčivých dveří" v ++záznamu v rejstříku transparentnosti EU++ týkajícím se nového zaměstnavatele nebo samostatně vlastněné společnosti vedoucího pracovníka a prozkoumat možnost zapsat všechny tyto přesuny z orgánů EU do rejstříku transparentnosti EU (podobně jako ACOBA ve veřejné službě Spojeného království^[\[3\]);](#_ftn3){#_ftnref3}^
**6.** používat širokou definici „lobbování a prosazování zájmů", která by zahrnovala jakékoli ++přímé nebo nepřímé++ prosazování zájmů bývalým vedoucím pracovníkem v souvislosti se záležitostmi, za něž byl odpovědný během posledních tří let ve službě;
**7.** přijmout politiku po skončení pracovního poměru pro všechny zaměstnance, včetně zveřejňování anonymizovaných a souhrnných informací o všech přesunech odcházejících zaměstnanců;
**8.** Ke zveřejňování těchto informací používat přístup založený na „otevřených datech", aby se usnadnilo využívání těchto veřejných údajů třetími stranami.
V příloze I uvádím své závěry o tom, co by mělo znamenat účinné uplatňování čl. 16 odst. 3 a 4 služebního řádu. Ty mohou sloužit jako vodítko pro ty instituce, jejichž cílem je zlepšit jejich stávající postupy.
Orgány se obecně usilovně snažily uplatňovat čl. 16 odst. 3 a 4. Zejména bych chtěl ocenit společné úsilí vedoucích agentur sítě agentur EU, kteří vypracovali pokyny k otázce po skončení pracovního poměru a předcházení střetům zájmů. Vzhledem k tomu, že mnozí zaměstnanci agentur práce, včetně těch, kteří zastávají vedoucí pozice, jsou závislí na dočasných a smluvních zaměstnancích, mohou v určitém okamžiku nastoupit do zaměstnání mimo agentury EU. V této souvislosti je uklidňující, že většina agentur pracovala na tom, aby se pokusila zavést spolehlivé politiky po skončení pracovního poměru, které by se vztahovaly na všechny jejich zaměstnance.
Řada respondenčních institucí nezveřejnila žádné informace podle čl. 16 odst. 4, neboť od roku 2014 neodešel žádný vedoucí pracovník. Vyzývám tyto orgány, aby co nejdříve zavedly nezbytná opatření pro zveřejnění, a připravily se tak na případné případy.
Podle mého názoru by se rejstřík transparentnosti EU měl stát „centrálním centrem transparentnosti" pro všechny orgány a agentury.^[\[4\]](#_ftn4){#_ftnref4}^ Konkrétně by informace o přesunech vedoucích pracovníků měly být zveřejňovány v novém záznamu v rejstříku transparentnosti zaměstnavatele nebo v záznamu o vlastní společnosti zaměstnance v případě samostatné výdělečné činnosti. To by poskytlo lepší představu o náborových postupech zástupců zájmových skupin. Můj úřad se bude tímto návrhem zabývat ve spolupráci se společným sekretariátem rejstříku transparentnosti^[\[5\],](#_ftn5){#_ftnref5}^ aby posoudil praktické aspekty provádění.
Doufám, že vám tento materiál bude připadat užitečný a prakticky relevantní.^[\[6\]](#_ftn6){#_ftnref6}^ Děkuji, že jste se mnou v této důležité záležitosti spolupracovali.
Upřímně,
Emily O'Reillyová
Evropský veřejný ochránce práv
Štrasburk, 28. února 2019
Přílohy:
* Příloha I -- Zpráva, závěry veřejného ochránce práv o uplatňování čl. 16 odst. 3 a 4 služebního řádu
* Příloha II -- Přehled postupů orgánů na základě jejich odpovědí na tuto strategickou iniciativu a veřejně dostupných informací
Příloha I -- Zpráva **-- Závěry
veřejného ochránce práv o uplatňování čl. 16 odst. 3 a 4 služebního řádu**
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
### Úvod
Otázka odchodu zaměstnanců z veřejné služby EU za účelem nástupu do funkcí v soukromém sektoru je obvykle spojena se dvěma obavami, konkrétně s tím, že bývalí zaměstnanci mohou mít informace, které mohou být použity při jejich novém zaměstnání způsobem, který by byl v rozporu s oprávněnými zájmy Unie, a že mohou využít svých privilegovaných kontaktů k lobbování u svých bývalých kolegů. Rizika se zhoršují, pokud dotyčný zaměstnanec zastával vedoucí pozici ve veřejné službě EU a jako takový mohl mít významné provozní povinnosti a přístup k citlivým informacím.^[\[7\]](#_ftn7){#_ftnref7}^ Je proto zásadní, aby byla zavedena přísná pravidla pro řízení těchto přesunů.
Právním základem v tomto ohledu je článek 16 služebního řádu. Samozřejmě, že v praxi jsou pravidla pouze tak dobrá, jak je jejich uplatňování účinné. Z tohoto důvodu je důležité rozhodnutí unijního normotvůrce začlenit do článku 16 požadavek transparentnosti, který vyžaduje, aby unijní orgány zveřejňovaly informace o zákazu lobbingu a obhajoby. Zveřejňování informací umožňuje širší veřejnosti ověřit, zda se na bývalého vyššího zaměstnance EU vztahuje dočasný zákaz lobbingu a obhajoby. To pomáhá zajistit, aby bývalí vedoucí pracovníci dodržovali své etické povinnosti.
### Strategická iniciativa veřejné ochránkyně práv
S cílem zhodnotit provádění čl. 16 odst. 3 a 4 a na tomto základě určit osvědčené postupy požádala veřejná ochránkyně práv o zpětnou vazbu k těmto záležitostem:
i) *Zveřejňuje váš orgán již roční informace požadované podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu nebo je hodlá zveřejnit? Pokud ano, můžete mi prosím poskytnout kopii poslední zprávy nebo předběžný návrh? Můžete mi poskytnout internetovou adresu zprávy?*
*ii) Jaký je skutečný nebo navrhovaný formát, rozsah a obsah těchto informací? Zahrnuje seznam zejména nebo bude zahrnovat všechny posuzované případy, nebo pouze ty případy, které by podle vašeho orgánu mohly zahrnovat lobbování nebo prosazování zájmů?*
*iii) Jak váš orgán definuje nebo hodlá definovat „vyšší úředníky"? Uvádí váš orgán ve veřejně dostupné zprávě jména dotčených úředníků nebo je hodlá uvést?*
*iv) Kdy a jak vaše instituce posuzuje nebo hodlá posuzovat pojmy „lobbování" a „prosazování zájmů"?*
*v) Jaké jsou podrobnosti a načasování požadovaného zveřejnění? Byly nějaké případy, kdy zveřejnění individuálního rozhodnutí bránily výjimečné a přesvědčivé důvody ochrany soukromí?*
Kromě analýzy obdržených odpovědí se veřejná ochránkyně práv zabývala informacemi zveřejněnými orgány, institucemi a jinými subjekty EU, které byly vyzvány, aby odpověděly (dále jen „orgány") v souvislosti se zaměstnáním bývalých vedoucích pracovníků v roce 2017. Veřejný ochránce práv rovněž zohlednil diskuse, které proběhly v rámci Přípravného výboru pro otázky služebního řádu a které mimo jiné naznačily, **že orgány jsou otevřeny myšlence zveřejňovat informace podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu na centrální platformě.**
### Věcné úvahy týkající se zákazu lobbingu a prosazování zájmů bývalých vedoucích pracovníků -- čl. 16 odst. 3:
#### Smysluplná prováděcí opatření
Ustanovení čl. 16 odst. 3 služebního řádu stanoví zákaz lobbování a obhajoby pro „bývalé*vyšší úředníky, jak jsou definováni v prováděcích opatřeních*". Instituce by proto měly zajistit, aby zavedly zvláštní prováděcí opatření, která definují „vyšší zaměstnance". Tato prováděcí opatření mohou být samostatným správním rozhodnutím nebo mohou být začleněna do širší politiky v oblasti předcházení střetům zájmů nebo řízení vnějších činností nebo záležitostí po skončení pracovního poměru.
Skutečnost, že čl. 16 odst. 3 vyžaduje přijetí prováděcích opatření a neodkazuje na čl. 29 odst. 2 služebního řádu, umožňuje unijním orgánům přizpůsobit svou definici vedoucích pracovníků. Pro zajištění plného účinku povinnosti transparentnosti ve vztahu k bývalým vedoucím pracovníkům je zásadní **funkční definice vedoucích pracovníků.** „Vyšší zaměstnanci" by proto měli být definováni na základě úrovně svých povinností a přístupu ke kritickým informacím s ohledem na jedinečné organizační uspořádání instituce a úkoly, které má plnit. I když může být vhodné, aby některé orgány používaly definici vedoucích pracovníků podle čl. 29 odst. 2 služebního řádu i pro účely čl. 16 odst. 3 služebního řádu, orgány, zejména ty menší, by měly pečlivě zvážit, jaké typy pracovních míst by měly být rozumně zahrnuty do definice vedoucích pracovníků s ohledem na zákaz lobbingu a obhajoby. Definice vedoucích pracovníků vhodná pro daný účel může kromě výkonných ředitelů, generálních ředitelů, ředitelů, jejich zástupců a poradců zahrnovat vedoucí kabinetů nebo kabinetů, administrátory kabinetů nebo kabinetů, vedoucí oddělení, vedoucí oddělení, vedoucí týmů a rovnocenné funkce^[\[8\].](#_ftn8){#_ftnref8}^
Instituce mohou rovněž chtít zveřejnit svá prováděcí opatření nebo případně uvést hlavní body a definice v úvodní části svého zveřejnění podle čl. 16 odst. 4 (viz dále „Praktiky týkající se zveřejňování informací v souvislosti se zákazem lobbingu a prosazování zájmů bývalých vedoucích pracovníků -- čl. 16 odst. 4").
#### Plně účinný zákaz lobbingu a obhajoby
Ustanovení čl. 16 odst. 3 služebního řádu stanoví, že orgány „v*zásadě"* uloží bývalým vedoucím pracovníkům zákaz lobbování a obhajoby. Vzhledem k tomu, že oblast působnosti zákazu lobbingu a obhajoby je již omezena^[\[9\],](#_ftn9){#_ftnref9}^ pokud jde o adresáty a předmět lobbistických a obhajovacích činností, a pokud jde o dobu (12 měsíců), měly by se instituce rozhodnout pro důsledné uplatňování zákazu.
Plně účinný zákaz lobbingu a obhajoby by rovněž vyžadoval, aby byli dotčení kolegové informováni o skutečnosti, že na bývalého vedoucího pracovníka byl po určitou dobu uvalen zákaz lobbingu a obhajoby. V ideálním případě by orgány měly ve svých prováděcích opatřeních stanovit zvláštní informační a vynucovací postup^[\[10\].](#_ftn10){#_ftnref10}^
#### Široké pochopení lobbingu a advokacie
Článek 16 odst. 3 služebního řádu pojem „lobbování a obhajoba" nedefinuje. Účinnost této etické povinnosti však závisí na významu těchto pojmů. Instituce by neměly usilovat o vyčerpávající definici toho, co představuje lobbování a prosazování zájmů, ale měly by pracovat s **co nejširší definicí „lobbování a prosazování zájmů".**
Taková definice by mohla odkazovat na „přímé ++nebo nepřímé prosazování zájmů++ bývalými vedoucími pracovníky pro jejich podnikání, klienty nebo zaměstnavatele ve vztahu k záležitostem, za které byli odpovědní během posledních tří let služby".
„Prosazování zájmů" by se vztahovalo na jakýkoli druh zájmu, ať už jde o zájmy podniků nebo občanské společnosti.
„Advokacie" může rovněž odkazovat na práci advokáta (tj. „právního advokáta"^[\[11\]](#_ftn11){#_ftnref11}^). V tomto smyslu by se zákaz lobbingu a obhajoby měl pravděpodobně vztahovat na právní zastoupení bývalým vedoucím pracovníkem.
Pokud jde o přímý nebo nepřímý způsob provádění lobbistických a propagačních činností, orgány EU mohou chtít vycházet z příkladů činností uvedených v bodě 7 interinstitucionální dohody^[\[12\]](#_ftn12){#_ftnref12}^ o stávajícím rejstříku transparentnosti, ale neomezovat se pouze na ně.
Posouzení oznámené pracovní činnosti by se nemělo omezovat na to, zda **bude** zahrnovat lobbistické nebo propagační činnosti, ale mělo by se vztahovat i na to, **zda by s ohledem na povahu pracovní činnosti mohla**zahrnovat lobbistické nebo propagační činnosti do dvanácti měsíců od skončení služebního poměru bývalým vedoucím pracovníkem. Zdá se, že toto posouzení provedla většina orgánů a institucí, které na tuto iniciativu reagovaly.
Pokud je oznámená činnost bývalého vedoucího pracovníka posuzována na základě výše uvedených úvah, lze očekávat, že ++prakticky všechny profesní činnosti v soukromém sektoru odůvodňují uložení minimálně zákazu lobbingu a obhajoby.++
#### Všechny posuzované případy
Požadavek na transparentnost podle čl. 16 odst. 4 se týká případů posuzovaných podle čl. 16 odst. 3. Případy je třeba posoudit v souvislosti s uložením zákazu lobbingu a obhajoby, pokud byly oznámeny (bývalým) vedoucím zaměstnancem do 12 měsíců od skončení služebního poměru. V důsledku toho a bez ohledu na to, zda bylo zjištěno, že případy odůvodňují zákaz lobbingu a obhajoby, ++by informace o všech těchto „posuzovaných případech"++ měly být zveřejněny v souladu s praktičností transparentnosti podle čl. 16 odst. 4.
#### Politika po skončení pracovního poměru pro všechny zaměstnance
S cílem řídit odchody všech zaměstnanců, bez ohledu na to, zda se jedná o vedoucí pracovníky, či nikoli, by všechny orgány měly zvážit zavedení obecné politiky po skončení pracovního poměru. Kromě stanovení postupů, které mají zaměstnancům připomenout jejich povinnosti podle článku 16 a oznamovat pracovní činnosti, by obecná politika po skončení pracovního poměru mohla stanovit kritéria, která je třeba splnit pro i) paušální povolení pracovní činnosti, ii) povolení podmíněné zmírňujícími opatřeními a iii) zamítnutí. Zejména může být užitečné stanovit standardní soubor zmírňujících opatření, která může orgán uložit (bývalému) zaměstnanci, aby zabránil střetu s jeho oprávněnými zájmy.
Zatímco čl. 16 odst. 3 výslovně stanoví zákaz lobbingu a obhajoby pro vedoucí pracovníky, orgány mají diskreční pravomoc uložit zákaz lobbingu a obhajoby nebo obecněji zákaz kontaktů týkajících se profesních kontaktů s bývalými kolegy jako zmírňující opatření pro každého zaměstnance podle čl. 16 odst. 2 služebního řádu.^[\[13\]](#_ftn13){#_ftnref13}^ Vzhledem ke svým regulačním úkolům mnoho agentur ukládá určitý druh zákazu kontaktů^[\[14\]](#_ftn14){#_ftnref14}^ i pro zaměstnance, kteří nejsou staršími zaměstnanci, když procházejí „otáčivými dveřmi" pro práci v soukromém sektoru.
V zájmu zvýšení standardů odpovědnosti by obecná politika po skončení pracovního poměru měla vhodně zahrnovat shromažďování a zveřejňování souhrnných a anonymizovaných údajů o všech odchodech zaměstnanců během daného roku. Mohla by zpřístupnit tyto informace:
* i. celkový počet (vyšších a jiných než vyšších) zaměstnanců, kteří během roku opustili službu, včetně počtu zaměstnanců, kteří odešli do soukromého sektoru, kteří se vrátili do správy členského státu a kteří nastoupili do jiného orgánu EU^[\[15\];](#_ftn15){#_ftnref15}^
* ii. počet vedoucích pracovníků, kteří během roku opustili službu, s uvedením počtu osob, které neoznámily žádný záměr vykonávat profesní činnost, a počtu osob, které nastoupily do jiného orgánu EU nebo se vrátily do správy členského státu;
* iii. celkový počet žádostí (bývalých) zaměstnanců o zaměstnání po ukončení služebního poměru, počet paušálních povolení, počet povolení se zmírňujícími opatřeními a počet zamítavých rozhodnutí.
### Praktické aspekty týkající se zveřejňování informací v souvislosti se zákazem lobbingu a prosazování zájmů bývalých vedoucích pracovníků -- čl. 16 odst. 4:
#### Každoroční zveřejnění
Ustanovení čl. 16 odst. 4 služebního řádu stanoví, že orgány „každoročně*zveřejňují* *informace o provádění"* uložení zákazu lobbování a obhajoby vyšším zaměstnancům, kteří prošli „otáčivými dveřmi". Aby se rozptýlily jakékoli pochybnosti o tom, zda instituce posoudila případy týkající se uložení zákazu lobbingu a prosazování zájmů v daném roce, měly by instituce co nejdříve, avšak nejdéle **každý rok,** zveřejnit informace týkající se provádění čl. 16 odst. 3.
Pokud během příslušného roku žádný vedoucí pracovník neopustil instituci nebo ti, kteří ji opustili, neoznámili žádný záměr vykonávat profesní činnost, měla by to dotčená instituce uvést ve svém zveřejnění podle čl. 16 odst. 4. Instituce mohou chtít použít podobné znění: „N*o vedoucí pracovník opustil \[orgán\] v \[dotčeném roce\]* ". „V*\[dotčeném roce\] neobdržel \[orgán\] od bývalých vedoucích pracovníků žádné žádosti o povolení* *k výkonu pracovní činnosti*".
Pokud vedoucí pracovníci prošli otáčivými dveřmi a oznámili svůj záměr vykonávat pracovní činnost, měly by instituce zveřejnit přesvědčivé informace o každém jednotlivém případu (viz níže).
#### Konečné informace o všech posuzovaných případech, včetně odkazu na rejstřík transparentnosti
Jak je uvedeno výše, instituce by měly zveřejňovat informace o **všech** **případech posuzovaných**v souvislosti s uložením zákazu lobbingu a obhajoby, tj. o všech případech, kdy (bývalý) vedoucí pracovník oznámil záměr vykonávat pracovní činnost do 12 měsíců od skončení služebního poměru.
Informace, které mají být zveřejněny, by měly být přesvědčivé a měly by zahrnovat^[\[16\]:](#_ftn16){#_ftnref16}^
* jméno dotčeného vedoucího pracovníka;
* datum odjezdu vedoucího pracovníka;
* druh pracovního místa zastávaného vedoucím zaměstnancem a popis povinností vykonávaných během posledních tří let ve veřejné službě EU;
* jméno (zamýšleného) budoucího zaměstnavatele a popis druhu povinností, které mají být v nové pracovní činnosti vykonávány; případně popis zamýšlených samostatně výdělečných činností;
* je-li (zamýšlený) budoucí zaměstnavatel nebo společnost ve vlastním vlastnictví zapsáni v rejstříku transparentnosti EU, odkaz na příslušný záznam v rejstříku;
* podrobné posouzení případu orgánem, včetně jeho závěru o tom, zda jej povolit -- se zmírňujícími opatřeními nebo bez nich -- a prohlášení o tom, zda zamýšlená činnost může zahrnovat lobbování a prosazování zájmů, a tudíž odůvodňuje uložení zákazu lobbingu a prosazování zájmů.
Výše uvedené informace by měly být zveřejněny pro všechny posuzované případy bez ohledu na to, zda orgán zastával názor, že oznámená profesní činnost může nebo by mohla zahrnovat lobbování a prosazování zájmů. To je nezbytné k zajištění účinného a smysluplného uplatňování čl. 16 odst. 3 a 4. Omezení zveřejňování informací na případy, u nichž bylo zjištěno, že (potenciálně) zahrnují lobbování a prosazování zájmů, by zbavilo požadavek transparentnosti značného významu.
Vyskytne-li se případ, kdy zveřejnění výše uvedených informací brání výjimečné a závažné důvody ochrany soukromí, mohou se orgány, pokud si to přejí, obrátit na evropského veřejného ochránce práv s žádostí o přezkoumání případu. Veřejný ochránce práv poté přezkoumá a posoudí spis týkající se rozhodnutí přijatého v souvislosti s žádostí o povolení vykonávat pracovní činnost mimo veřejnou službu EU s cílem potvrdit rozhodnutí orgánu nezveřejnit žádné informace o případu^[\[17\].](#_ftn17){#_ftnref17}^
#### Formát individuálního zveřejnění instituce
Orgány EU by měly včas zveřejnit informace o provádění čl. 16 odst. 3 v každém posuzovaném případě na zvláštní části internetových stránek orgánu. Zaměstnavatelé, široká veřejnost a bývalí kolegové tak mají možnost ověřit, zda byl bývalému vedoucímu pracovníkovi uložen zákaz lobbingu a obhajoby, a napomoci tomu, aby byl zákaz v praxi dodržován.
Vzhledem k právu zaměstnance podat správní stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu proti rozhodnutí orgánu o (podmíněném) povolení nebo zamítnutí oznámené pracovní činnosti by však bylo rozumné odložit zveřejnění až do uplynutí lhůty pro podání správní stížnosti nebo případně až do vyčerpání řízení o stížnosti. On-line zveřejnění by pak mělo proběhnout **co nejdříve.**
Kromě včasného zveřejňování jednotlivých případů posuzovaných s ohledem na potenciální zákaz lobbingu a obhajoby online může být užitečné uvést informace o všech případech posuzovaných v daném roce také ve výroční zprávě nebo v příloze výroční zprávy (může se jednat buď o zprávu věnovanou provádění čl. 16 odst. 3, nebo o část výroční zprávy s obecnějším rozsahem, jako je výroční zpráva o činnosti nebo zpráva o lidských zdrojích). Informace pak mohou být rovněž posuzovány ve formálnějším kontextu, jako je postup udělování absolutoria za plnění rozpočtu, a obecněji mohou být posuzovány potenciálně jinou cílovou skupinou, než je ta, která následuje po zveřejnění na internetu. Každoroční sestavování informací podle čl. 16 odst. 3 ve formátu zprávy by navíc mohlo být vhodně začleněno do zveřejňování anonymizovaných a souhrnných informací o všech přesunech zaměstnanců v daném roce (viz výše o obecné politice po skončení pracovního poměru).
Instituce, které se rozhodnou zveřejňovat výroční informace o čl. 16 odst. 3 ve zvláštní zprávě, by měly zajistit, aby se tato zpráva objevila v rejstříku veřejných listin.
Bez ohledu na formát zveřejnění by instituce měly veřejnosti poskytovat kontextové informace o čl. 16 odst. 3, aby byly informace o posouzení jednotlivých případů smysluplnější a srozumitelnější. Bylo by tedy rozumné v úvodní poznámce vysvětlit i) použitelná právní pravidla (služební řád a prováděcí opatření) a ii) metodu a kritéria orgánu pro posuzování věcí.
#### Centrální publikace v rejstříku transparentnosti
Kodex chování zástupců zájmových skupin zapsaných v rejstříku transparentnosti EU v písmenu h) stanoví, že zástupci zájmových skupin „pokud*zaměstnávají bývalé úředníky nebo jiné zaměstnance Evropské unie nebo asistenty nebo stážisty členů orgánů EU, dodržují povinnost těchto zaměstnanců dodržovat pravidla a požadavky na důvěrnost, které se na ně vztahují*".
Zatímco čl. 16 odst. 3 služebního řádu je právně závazný pouze pro dotčeného (bývalého) vedoucího zaměstnance, kodex chování rejstříku transparentnosti přiznává zaměstnavatelům neformální úlohu při prosazování etických povinností bývalých zaměstnanců EU, mimo jiné zákazu lobbingu a prosazování zájmů vedoucích zaměstnanců. Tato neformální úloha doplňuje odůvodnění požadavku transparentnosti podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu, který zveřejňováním informací o odchozích pohybech vedoucích pracovníků prostřednictvím „otáčivých dveří" umožňuje zaměstnavatelům ověřit, zda bývalý vedoucí pracovník EU skutečně získal povolení k nové profesní činnosti.
S cílem vytvořit rejstřík transparentnosti EU jako centrální centrum transparentnosti pro všechny orgány EU by informace o jednotlivých případech posuzovaných za účelem uložení zákazu lobbování a prosazování zájmů podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu měly být rovněž zveřejněny v rejstříku transparentnosti (zamýšleného) zaměstnavatele nebo samostatně vlastněné společnosti v případě samostatné výdělečné činnosti. Centrální seznam všech těchto kroků v orgánech a agenturách EU by mohl být rovněž umístěn na internetových stránkách rejstříku transparentnosti EU, podobně jako je tomu u úřadu ACOBA ve veřejné službě Spojeného království.
Zveřejnění informací podle čl. 16 odst. 4 přímo v rejstříku transparentnosti (úplný seznam i konkrétní informace v zápisu zástupce zájmových skupin) by rovněž zaměstnancům orgánů usnadnilo před schůzkou se zástupcem zájmových skupin^[\[18\]](#_ftn18){#_ftnref18}^ ověřit, zda tento zástupce zájmových skupin nedávno najal bývalého vysoce postaveného kolegu (nebo sám zástupce zájmových skupin, který je osobou samostatně výdělečně činnou, nedávno opustil veřejnou službu EU) a zda je z tohoto důvodu třeba přijmout opatření k dodržování uloženého zákazu lobbingu a obhajoby.
Kromě toho by centrální zveřejňování informací podle čl. 16 odst. 4 poskytlo lepší obraz o postupech zástupců zájmových skupin při přijímání zaměstnanců, kteří přímo v rejstříku transparentnosti uvádějí, kde bývalí vedoucí pracovníci EU pokračují ve své kariéře poté, co opustili veřejnou službu EU.
Z praktického hlediska by orgány, agentury a subjekty, které nejsou stranami interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti, mohly zaslat své informace o případech posuzovaných podle čl. 16 odst. 3 služebního řádu společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti ke zveřejnění v rejstříku transparentnosti^[\[19\].](#_ftn19){#_ftnref19}^
Bylo by však na Evropské komisi a Evropském parlamentu, aby určily konkrétní praktická opatření pro zveřejňování informací podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu v rejstříku transparentnosti.
Centralizace zveřejňování informací o pracovních činnostech vedoucích pracovníků, kteří opustili veřejnou službu EU, za účelem prosazování jednoletého zákazu lobbování a prosazování zájmů by byla důležitým krokem ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti.
#### Otevřená data
Orgány a agentury EU by mohly při zveřejňování těchto informací podle čl. 16 odst. 4 usilovat o přístup založený na „otevřených datech", aby usnadnily používání těchto veřejných údajů nástroji a internetovými stránkami třetích stran.
#### Ochrana osobních údajů
Nařízení 2018/1725^[\[20\]](#_ftn20){#_ftnref20}^ o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nedávno vstoupilo v platnost.^[\[21\]](#_ftn21){#_ftnref21}^ Orgány budou muset aktualizovat svá vnitřní pravidla, aby byly v souladu s novým nařízením. Je proto vhodné zvážit, zda by odkaz na článek 16 a zveřejňování informací o odcházejících přesunech vedoucích pracovníků mohly být užitečně zahrnuty do vnitřních pravidel, pokud by tomu tak již nebylo.
Příloha II -- Přehled postupů orgánů EU na základě jejich odpovědí na tuto strategickou iniciativu a veřejně dostupných informací
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| **Instituce** | **Zveřejněné informace** | **Naposledy zveřejněno** | **Roky** | **Formát zveřejnění** | **Odkaz** |
|------------------------------------------------------------------------------|-------------------------------|-------------------------------|---------------------------------|-------------------------------------------------------------|------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------|
| Evropský parlament (EP) | Ano | 2018 | 2016 (včetně roku 2015) 2017 | Internetové stránky, zvláštní výroční zpráva | ++[http://europarl.europa.eu/atyourservice/cs/20150201PVL00050/Etika a transparentnost](http://europarl.europa.eu/atyourservice/en/20150201PVL00050/Ethics-and-transparency)++ |
| Rada | Ano | 2018 | 2015 (včetně 2014) 2016 2017 | Zvláštní výroční zpráva | ++[https://www.consilium.europa.eu/cs/general-secretariat/staff-budget/annual-reports/](https://www.consilium.europa.eu/en/general-secretariat/staff-budget/annual-reports/)++ |
| Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. |
| Evropský účetní dvůr (EÚD) | Ano | 2018 | 2014 2015 2016 2017 2018 | internetové stránky, zvláštní výroční zpráva | ++[http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/Transparency-ethics.aspx](http://www.eca.europa.eu/en/Pages/Transparency-ethics.aspx)++ ++[https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ART_16_3_AND_4_PAR_OF_STAFF_REGULATIONS/Článek%2016_3_a_4_odstavce_the%20Zaměstnanci%20Nařízení_EN.pdf](https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ART_16_3_AND_4_PAR_OF_STAFF_REGULATIONS/Article%2016_3_and_4_paragraphs_the%20Staff%20Regulations_EN.pdf)++ ++[https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ART_16_3_AND_4_PAR_OF_STAFF_REGULATIONS_2018/Článek%2016_3_a_4_odstavce_the%20Zaměstnanci%20Nařízení_2018_EN.pdf](https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ART_16_3_AND_4_PAR_OF_STAFF_REGULATIONS_2018/Article%2016_3_and_4_paragraphs_the%20Staff%20Regulations_2018_EN.pdf)++ |
| Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Celkový počet žádostí podle článku 16 služebního řádu uvedených ve výroční zprávě o lidských zdrojích |
| Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) | Ano | 2018 | 2014 2015 2016 2017 | internetové stránky, zvláštní výroční zpráva | ++[https://www.eesc.europa.eu/en/occupational-activities-former-senior-officials-eesc-after-leaving-service (profesní činnosti-bývalí-vyšší-úředníci-eesc-po skončení pracovního poměru)](https://www.eesc.europa.eu/en/occupational-activities-former-senior-officials-eesc-after-leaving-service)++ |
| Výbor regionů (VR) | Ano | 2018 | 2015 (včetně 2014) 2016 2017 | Internetové stránky, zvláštní výroční zpráva | ++<https://cor.europa.eu/en/about/secretary-general/Pages/secretary-general.aspx>++ |
| Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. |
| Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) | Ano | 2019 | 2018 | Internetové stránky, zvláštní výroční zpráva | ++[http://www.eba.europa.eu/about-us/organisation/management-board/declaration-of-interests (prohlášení o zájmech)](http://www.eba.europa.eu/about-us/organisation/management-board/declaration-of-interests)++ ++<https://eba.europa.eu/documents/10180/2590106/Annual+Report+2018+on+Art+16(3)%20SR_Final.pdf/634db05c-6f15-474f-a6ba-bab8251ac36d>++ |
| Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) | Ano | 2018 | 2014 2015 2016 2017 2018 | Internetové stránky, výroční zpráva o činnosti | ++<https://echa.europa.eu/documents/10162/13559/post-employment_senior_managers_en.pdf/8567fc1f-1631-05fe-eceb-8817a0e110d1>++ ++<https://echa.europa.eu/documents/10162/23133404/mb_03_2017_caar_2016_en.pdf/eea4a86c-e115-0361-6436-bd258787da2e>++ ++[https://echa.europa.eu/documents/10162/3048539/FINAL_MB_03_2018_%282%29_General_Report_2017_MB49.pdf/d6c665cc-8c84-d33f-2f82-fa148e366f5d (strana](https://echa.europa.eu/documents/10162/3048539/FINAL_MB_03_2018_%282%29_General_Report_2017_MB49.pdf/d6c665cc-8c84-d33f-2f82-fa148e366f5d)++ 52) ++<https://echa.europa.eu/documents/10162/23865279/FINAL_MB_04_2018_CAAR_2017_MB49.pdf/775fa348-4874-efa6-727e-1e08798e9282>++ |
| Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) | N/A oznámeno pro rok 2017 | Nevztahuje se na tento návrh. | Nevztahuje se na tento návrh. | Určeno pro výroční zprávu o činnosti | ++<http://www.efsa.europa.eu/en/corporate/pub/ar16>++ ++<http://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/corporate_publications/files/ar2017.pdf>++ |
| Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) | Ano | 2016 | 2011 2012 2013 2014 2015 2016 | Webové stránky | ++<https://eiopa.europa.eu/Pages/About-EIOPA/Report-on-former-senior-managers.aspx>++ |
| Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) | Ano | 2017 | 2012 2013 2014 2015 2016 | Zvláštní výroční zpráva + příloha výroční zprávy o činnosti | ++[https://www.ema.europa.eu/en/about-us/how-we-work/handling-competing-interests (v angličtině)](https://www.ema.europa.eu/en/about-us/how-we-work/handling-competing-interests)++ |
| Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) | Ano | Nevztahuje se na tento návrh. | Údajně pokrývající všechny roky | Webové stránky | ++[https://www.esma.europa.eu/about-esma/governance/ethics-and-conflict-interests (v angličtině)](https://www.esma.europa.eu/about-esma/governance/ethics-and-conflict-interests)++ |
| Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) | Ano | 2018 | 2014 2015 2016 2017 | Výroční zpráva o činnosti | ++[https://www.easa.europa.eu/document-library/general-publications?publication_type%5B%5D=143 (v angličtině)](https://www.easa.europa.eu/document-library/general-publications?publication_type%5B%5D=143)++ |
**Pozn.: Stejná zpráva byla určena také těmto orgánům a agenturám:**
* Rady
* Soudní dvůr Evropské unie (SDEU)
* Evropského účetního dvora (EÚD)
* Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ)
* Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)
* Výboru regionů (VR)
* evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ)
* Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
* Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
* Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
* Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
* Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA)
* Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
* Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA)
[\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Nezahrnuje Evropskou komisi, která byla předmětem samostatného šetření veřejného ochránce práv (OI/3/2017/NF).
[\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} Článek 16 odst. 3 služebního řádu stanoví, že orgán oprávněný ke jmenování v zásadě zakazuje bývalým vyšším úředníkům po dobu dvanácti měsíců po skončení služebního poměru lobbovat nebo obhajovat u zaměstnanců svého bývalého orgánu své podnikání, klienty nebo zaměstnavatele v záležitostech, za které byli odpovědní během posledních tří let služby. Ustanovení čl. 16 odst. 4 vyžaduje, aby každá instituce každoročně zveřejňovala informace o plnění této povinnosti, včetně seznamu posuzovaných případů.
[\[3\]](#_ftnref3){#_ftn3} [https://www.gov.uk/government/collections/appointments-taken-up-by-former-crown-servants (v angličtině)](https://www.gov.uk/government/collections/appointments-taken-up-by-former-crown-servants)
[\[4\]](#_ftnref4){#_ftn4} Viz například moje strategická iniciativa SI/7/2016/KR týkající se úsilí o zlepšení rejstříku transparentnosti EU: <https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/67708>
[\[5\]](#_ftnref5){#_ftn5} Bod 24. Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, Úř. věst. 2014, L 277, s. 11.
[\[6\]](#_ftnref6){#_ftn6} Příloha II obsahuje přehled druhů informací, které podle mého nejlepšího vědomí a svědomí orgány uvedené na seznamu v současné době zveřejňují podle čl. 16 odst. 4.
[\[7\]](#_ftnref7){#_ftn7} Vzhledem k tomu, že článek 16 služebního řádu se vztahuje na dočasné a smluvní zaměstnance prostřednictvím článků 11 a 81 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, používá se v této zprávě obecný pojem „vyšší zaměstnanci" pro všechny typy vyšších statutárních zaměstnanců, na které se vztahuje článek 16 služebního řádu.
[\[8\]](#_ftnref8){#_ftn8} Evropský veřejný ochránce práv se rozhodl rozšířit definici vedoucích pracovníků na vedoucího kabinetu a administrátory v kabinetu.
[\[9\]](#_ftnref9){#_ftn9} Všezahrnující zákaz lobbingu a obhajoby by se neomezoval pouze na kolegy z orgánu bývalého vedoucího pracovníka, ale vztahoval by se obecně na orgány EU (jelikož do vyřizování stejných spisů nebo souvisejících záležitostí mohou být zapojeny i jiné orgány) a vztahoval by se nejen na záležitosti, za něž byl vedoucí pracovník odpovědný, ale na veškeré záležitosti, do nichž byl zapojen nebo o nichž jinak věděl.
[\[10\]](#_ftnref10){#_ftn10} Viz například pokyny meziagenturní právní sítě (ILAN) k otázkám po skončení pracovního poměru v souvislosti s řízením a prevencí střetu zájmů, bod „10. Doporučení -- shrnutí", strana 10: „V*případech, kdy jsou uložena omezení týkající se kontaktů s bývalými kolegy, by tito kolegové měli být informováni a měla by být přijata opatření interně s cílem tato omezení vymáhat*".
[\[11\]](#_ftnref11){#_ftn11} Viz například definice obhajoby v Oxfordském slovníku: <https://en.oxforddictionaries.com/definition/advocacy>
[\[12\]](#_ftnref12){#_ftn12} Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, Úř. věst. 2014, L 277, s. 11.
[\[13\]](#_ftnref13){#_ftn13} Viz například rozhodnutí Komise ze dne 29. června 2018 o mimopracovních činnostech a úkolech a o pracovních činnostech po skončení služebního poměru, C(2018) 4048 final, čl. 21 odst. 3 písm. b) a odst. 6.
[\[14\]](#_ftnref14){#_ftn14} Druh zákazu a jeho trvání by měly být přizpůsobeny úloze a délce služby bývalého zaměstnance.
[\[15\]](#_ftnref15){#_ftn15} I když zaměstnanci, kteří nastoupí do jiného orgánu EU, neopouštějí veřejnou službu EU, a proto nespadají do působnosti článku 16 služebního řádu, bylo by nicméně v zájmu orgánu a veřejnosti sestavit tato čísla. Pokud jde o význam pojmu „opuštění služebního poměru" podle článku 16, viz například rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o vnitřních pravidlech pro výkon pracovní činnosti po skončení služebního poměru v Evropské unii (článek 16 služebního řádu), 7. března 2016, článek 1; a rozhodnutí Komise C(2018) 4048 final, čl. 20 odst. 2.
[\[16\]](#_ftnref16){#_ftn16} Viz [pokyny evropského inspektora ochrany údajů ke zpracování osobních údajů v souvislosti s řešením střetů zájmů v orgánech a institucích EU,](https://edps.europa.eu/sites/edp/files/publication/14-12-08_coi_guidelines_en.pdf) podle nichž by „vyvažování*zájmů mohlo být ve prospěch zveřejnění prohlášení o zájmech, prohlášení o zájmech nebo rozhodnutí* \[včetně čl. 16 odst. 3 služebního řádu\] na nich*založených u některých pracovních míst s rozhodovací pravomocí, například pokud jde o **bývalé vedoucí pracovníky, kteří** **zastávají** **funkce v soukromém sektoru,** nebo osoby ze soukromého sektoru, které zastávají vedoucí funkce v orgánech (tzv. efekt otáčivých dveří). U řádných úředníků a administrátorů a zaměstnanců, kteří nemají žádný vliv na rozhodovací proces nebo na (vědecké) poradenství pro orgán EU, jako jsou pracovníci administrativní podpory, pracovníci v oblasti lidských zdrojů a další administrativní úkoly bez operativních funkcí, se zveřejňování prohlášení nezdá být přiměřené*".
[\[17\]](#_ftnref17){#_ftn17} Viz návrh iv) uvedený v rozhodnutí veřejné ochránkyně práv o ukončení šetření na základě stížností 2077/2012/TN a 1853/2013/TN týkajících se způsobu, jakým Evropská komise řeší fenomén „otáčivých dveří", který je k dispozici zde: <https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/71136>
[\[18\]](#_ftnref18){#_ftn18} Viz praktická doporučení evropského veřejného ochránce práv týkající se interakce úředníků veřejné správy se zástupci zájmových skupin, která jsou k dispozici zde: <https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/79435>
[\[19\]](#_ftnref19){#_ftn19} Viz bod 35 interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti (nadpis „VIII. Zapojení dalších orgánů a institucí"), v němž se uvádí, že „\[*\] Ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU se vyzývají, aby rámec vytvořený touto dohodou používaly samy jako referenční nástroj pro svou vlastní interakci s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, které se podílejí na tvorbě a provádění politik EU."*
[\[20\]](#_ftnref20){#_ftn20} Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39).
[\[21\]](#_ftnref21){#_ftn21} Nové nařízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. listopadu 2018 a nabylo účinnosti dne 11. prosince 2018.