# Zpráva o setkání evropské veřejné ochránkyně práv s Evropskou službou pro vnější činnost ve věci 935/2018/EA týkající se vyřizování žádostí o přístup k dokumentům operace EUNAVFOR MED Sophia
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2018-11-28T00:00+01:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/doc/correspondence/cs/106975)
---
Stížnost: 935/2018/EA
Název případu: Vyřizování žádostí o přístup k dokumentům operace EUNAVFOR MED Sophia
Datum: úterý 2. října 2018
Fyzické umístění: Evropská služba pro vnější činnost, Brusel
**Evropský veřejný ochránce práv zastoupený:**
pan Fergal O'Regan Anthony, vedoucí oddělení pro vyšetřování č. 2
paní Elpida Apostolidou, oddělení pro strategická šetření
pan Maximillian Kemp, stážista, oddělení pro strategická šetření
**Evropskou službu pro vnější činnost, kterou zastupují:**
7 osob
1. Účel schůze, úvod a procedurální informace
---------------------------------------------
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se představil a představil účel šetření stížnosti 935/2018/EA, kterým je posoudit vyřizování žádostí o přístup k dokumentům operace EUNAVFOR MED Sophia[\[1\]](#_ftn1){#_ftnref1} (dále jen „operace Sophia").
Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření dopisem obsahujícím soubor otázek a požadujícím, aby byla uspořádána schůzka mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími zástupci za účelem projednání dotčených otázek. Tyto otázky se týkaly právního statusu operace Sophia a způsobu, jakým ESVČ a operace Sophia vyřizují žádosti o přístup k dokumentům týkajícím se operace Sophia. [\[2\]](#_ftn2){#_ftnref2}
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv rovněž vysvětlil mandát a vyšetřovací pravomoci veřejné ochránkyně práv. Dodali, že veřejná ochránkyně práv rozhodne o dalším kroku v tomto šetření na základě poskytnutých odpovědí. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv rovněž informoval zástupce ESVČ, že veřejná ochránkyně práv může zaslat zprávu ze zasedání stěžovateli k připomínkám a že ji zveřejní na svých internetových stránkách, aby si ji mohl přečíst každý, kdo má zájem.
2. Vyměňované informace
-----------------------
Diskuse se uskutečnila na základě otázek zaslaných v dopise veřejného ochránce práv o zahájení šetření.
### 1) ESVČ stěžovateli sdělila, že operace Sophia je samostatným a nezávislým subjektem, který Rada vybavila způsobilostí k právům a právním úkonům. Na jakém základě ESVČ toto tvrzení předkládá?
ESVČ poskytla tuto odpověď[\[3\]:](#_ftn3){#_ftnref3}
Podle čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU") Rada stanoví tři druhy misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP"):
i) ++civilní mise++ jsou umístěny na strategické úrovni pod civilním velitelem operace a na operační úrovni pod vedoucím mise;
ii) ++vojenské výkonné operace++ jsou umístěny na strategické úrovni pod velitelem operace (umístěným ve zvláštním operačním velitelství v Římě pro operaci Sophia, Northwood pro operaci Atalanta, SHAPE -- v Monsu -- pro operaci Althea) a na operační úrovni pod velitelem sil nacházejícím se v oblasti operace;
iii) ++vojenské mise bez výkonných pravomocí++ jsou umístěny na strategické úrovni pod velitelem mise a na operační úrovni pod velitelem sil mise.
Rozhodnutí Rady, kterými se zřizují civilní mise SBOP[\[4\],](#_ftn4){#_ftnref4} stanoví, že tyto mise jsou schopny pořizovat služby a dodávky, uzavírat smlouvy a správní ujednání, zaměstnávat personál, vést bankovní účty, nabývat a zcizovat majetek, plnit své závazky a vystupovat před soudem v rozsahu nezbytném k provádění těchto rozhodnutí.
Operace Sophia byla zřízena rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/778.[\[5\]](#_ftn5){#_ftnref5} Stejně jako ostatní vojenské mise a operace má i operace Sophia právní způsobilost nezbytnou k plnění svých úkolů: např. na základě pověření mechanismem ATHENA[\[6\]](#_ftn6){#_ftnref6} je velitel operace schvalující osobou pro rozpočet určený na operaci a provádí prostředky související s výdaji na společné operativní náklady. Zvláštní výbor ATHENY může zmocnit operační velitelství operace k uzavírání a zadávání zakázek na logistické a jiné služby[\[7\].](#_ftn7){#_ftnref7}
Mise a operace SBOP zřízené zvláštními rozhodnutími Rady představují operativní činnosti Unie, které jsou samostatné a nezávislé na ESVČ. V čl. 1 odst. 4 rozhodnutí 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování ESVČ, přijatého Radou na základě čl. 27 odst. 3 SEU, *se stanoví, že „ESVČ se skládá z ústřední správy a delegací Unie ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích".* Mise a operace SBOP jsou odděleny od ESVČ. Nejsou toho součástí.
Podle čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/778 je totiž odpovědností Rady a vysokého představitele, aby Politický a bezpečnostní výbor vykonával politickou kontrolu a strategické řízení operace Sophia podle čl. 38 druhého pododstavce Smlouvy o EU. ESVČ podporuje vysokého představitele při plnění tohoto úkolu. Tento úkol je však politické povahy a netýká se provádění misí a operací SBOP, včetně jejich správy.
Provádění misí a operací SBOP však nespadá do přímé pravomoci vysokého představitele. Posloupnost velení pro civilní mise a vojenské mise a operace je pověřena koordinací všech záležitostí týkajících se jejich podpory, včetně jejich správy. Vysoký představitel není součástí linie velení misí a operací SBOP. Za provádění těchto misí a operací odpovídají velitelé civilních misí a vojenských misí a operací. Podávají zprávy Radě, která tyto mise a operace zřídila a stanovila jejich příslušné mandáty.
Podle čl. 27 odst. 3 SEU je ESVČ vysokému představiteli nápomocna, zejména pokud jde o plánování misí a operací SBOP, jakož i o pokyny, které poskytuje Radě při provádění rozhodnutí Rady o těchto misích a operacích.
V čl. 4 odst. 3 písm. a) třetí odrážce rozhodnutí Rady o zřízení ESVČ se proto stanoví, že ESVČ zahrnuje ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování, útvar schopnosti civilního plánování a provádění, Vojenský štáb Evropské unie a situační středisko Evropské unie, které jsou vysokému představiteli nápomocny. V této souvislosti byl v rámci Vojenského štábu EU od června 2017 zřízen útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC), který je na strategické úrovni odpovědný za operační plánování a vedení vojenských misí bez výkonných pravomocí.
Pokaždé, když Rada rozhodne o zřízení civilní mise nebo vojenské mise bez výkonných pravomocí, jsou ředitel CPCC a ředitel MPCC jmenováni civilním velitelem operace nebo velitelem mise pro vojenskou misi. Toto dvojí zapojení nemění skutečnost, že mise a operace SBOP představují subjekty oddělené od ESVČ a na ní nezávislé. V případě výkonných vojenských operací je velitel operace samostatným subjektem, který jmenuje Rada případ od případu.
### 2) Je podle ESVČ operace Sophia subjektem EU ve smyslu článku 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU")?
ESVČ odpověděla takto:
Primární právo EU při komplexním popisu subjektů EU, na něž se vztahují ustanovení Smluv, neodkazuje na *„orgány, instituce a ***jiné*** *subjekty",** ale pouze na *„orgány, instituce a jiné subjekty".* Tak je tomu v případě článku 15 SFEU o právu na přístup k dokumentům, ale také například v článku 16 SFEU o ochraně osobních údajů nebo v čl. 298 odst. 1 SFEU o nezávislé evropské správě.
Je tomu tak rovněž v případě čl. 127 odst. 4, článku 130 a čl. 282 odst. 3 SFEU o Evropské centrální bance, čl. 263 odst. 4 a čl. 267 písm. b) SFEU o pravomoci Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr EU"), čl. 325 odst. 1 SFEU o boji proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy EU, několika ustanovení protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, článku 9 protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, jakož i článku 41, čl. 51 odst. 1 a čl. 52 odst. 5 Listiny, které se zabývají právem na řádnou správu, oblastí působnosti a rozsahem a výkladem práv a zásad.
Pokud jde o článek 263 SFEU o pravomoci SDEU, je třeba připomenout, že v usnesení předsedy Tribunálu ve věci T-271/10 R (týkající se policejní mise EU v Bosně a Hercegovině, dále jen *„EUPM") se uvádí, že „EUPM je „misí", jinými slovy prostou činností",* a že „EUPM*proto nemůže být kvalifikována jako instituce nebo jiný subjekt pro účely čl. 263 prvního a čtvrtého pododstavce SFEU \[o pravomoci Soudního dvora EU\]"* [\[8\].](#_ftn8){#_ftnref8} To je rovněž v souladu s terminologií používanou v čl. 38 odst. 2 a 3 SEU (úloha Politického a bezpečnostního výboru ve vztahu k misím), která odkazuje na „operace*pro řešení krizí".*
Neméně důležitý je v kontextu článku 263 SFEU rozsudek Soudního dvora ve věci C-439/13 P (*Elitaliana SpA v. Eulex Kosovo)* [\[9\],](#_ftn9){#_ftnref9} zejména jeho body 58 a 59:
„58.*Z výše uvedených úvah vyplývá, že Tribunál měl správně za to, že Eulex Kosovo nemůže být považována za misi s právní subjektivitou, jelikož společná akce 2008/124 kvalifikovala tento subjekt jako misi a jelikož v politických a strategických záležitostech byla mise podřízena a kontrolována Radou a vysokým představitelem, zatímco v rozpočtových a finančních záležitostech vykonával vedoucí mise své pravomoci pod dohledem a dohledem Komise.*
*59. Tribunál se tedy nedopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 26 napadeného usnesení za to, že Eulex Kosovo nemá právní subjektivitu a že nebylo stanoveno, že je účastníkem řízení před unijními soudy. Tribunál na tomto základě správně dospěl k závěru, že mise Eulex Kosovo je časově omezená mise, která nemůže být „orgánem, institucí nebo jiným subjektem" ve smyslu čl. 263 prvního pododstavce SFEU*".
Rozhodnutí Rady o zřízení civilních misí SBOP obsahují ustanovení v tom smyslu, že každá mise je schopna pořizovat služby a dodávky, uzavírat smlouvy a správní ujednání, zaměstnávat personál, vést bankovní účty, nabývat a nakládat s majetkem, plnit své schopnosti a vystupovat před soudem, jak je to nezbytné k provedení rozhodnutí o zřízení mise. ++Toto ustanovení neposkytuje misím právní subjektivitu++ (na rozdíl od rozhodnutí Rady o zřízení tří agentur Unie v oblasti SZBP, tj. EDA, SATCEN a ISS), ++ale pouze omezenou funkční způsobilost k právním úkonům.++ V případě vojenských misí a operací je tato kapacita vybavena mechanismem Athena (Athena je mechanismus, který se zabývá financováním společných nákladů souvisejících s vojenskými operacemi EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP)). Udělení služebních cest s ++funkční způsobilostí k právům a právním úkonům nemá za následek jejich přeměnu na instituce nebo jiné subjekty ve smyslu práva EU++.
Stejně tak sekundární právo EU, pokud jde o zpracování osobních údajů, včetně nařízení 45/2001, důsledně rozlišuje mezi orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na jedné straně a misemi a operacemi SBOP EU na straně druhé. Na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU se bude vztahovat následné nařízení č. 45/2001, které má být v brzké době přijato Radou a Parlamentem. Nebude se vztahovat na zpracování osobních údajů misemi a operacemi SBOP.
Pouze ve velmi specifickém kontextu nařízení o Europolu[\[10\]](#_ftn10){#_ftnref10} se normotvůrce EU rozhodl z provozních důvodů odkazovat na *„orgány, instituce,* ***mise,*** *úřady a agentury" EU,* pokud jde o vztahy Europolu s dalšími příslušnými subjekty EU: to je důkazem toho, že ve všech ostatních případech, kdy „mise"nejsou výslovně uvedeny v primárním nebo sekundárním právu, tyto mise (a operace) SBOP nespadají do oblasti působnosti příslušných ustanovení Smlouvy nebo sekundárního práva. V souvislosti s Europolem odkazuje článek 2 výše uvedeného nařízení pouze na mise SBOP „pro*účely tohoto nařízení"*(jak je uvedeno v úvodní části tohoto článku), což znamená, že oblast působnosti tohoto ustanovení je omezena na provádění tohoto nařízení.
S ohledem na výše uvedené úvahy je zřejmé, že mise a operace SBOP (včetně operace Sophia) nejsou institucemi EU ve smyslu článku 15 SFEU.
### 3) ESVČ informovala stěžovatele, že podle právní služby operace Sophia může tato služba přijímat a vyřizovat žádosti o přístup k dokumentům, které jsou jí zasílány přímo. Operace Sophia však stěžovateli sdělila, že není odpovědná za žádosti o přístup k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001. Mohla by ESVČ tento bod objasnit?
Zástupce ESVČ uvedl, že ESVČ skutečně odkázala stěžovatele na operaci Sophia, pokud jde o některé dokumenty, které ESVČ neměla v držení, a které proto nemohla zpřístupnit podle nařízení č. 1049/2001.
Bylo však vyjasněno, že ESVČ přitom neuvedla, že žádosti o přístup adresované operaci Sophia budou vyřizovány v rámci nařízení č. 1049/2001. To proto vysvětluje odpověď operace Sophia na žádosti stěžovatele, neboť stěžovatel uvedl, že své žádosti adresoval operaci Sophia ++podle nařízení č. 1049/2001.++
### 4) Existuje politika týkající se způsobu, jakým operace Sophia vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům?
Zástupce ESVČ uvedl, že vzhledem k tomu, že operace Sophia je samostatným subjektem, měla by mu být tato otázka adresována přímo.
Bylo však doplněno, že ESVČ svolala schůzku s operací Sophia, aby se informovala o tom, jak operace vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům. V této souvislosti operace Sophia informovala ESVČ, že vyvíjí politiku pro vyřizování žádostí o přístup. Operace Sophia zejména určila svého mluvčího jako osobu, jíž by tyto žádosti měly být adresovány nebo postoupeny.
### 5) Existuje politika, jak ESVČ vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům, které má v držení operace Sophia nebo podobné operace SBOP nebo které se jich týkají?
V případě žádostí týkajících se vojenských operací uplatňuje ESVČ stejná pravidla a postupy jako v případě jiných žádostí o přístup k dokumentům, které má v držení. Pracovní metody vycházejí z nařízení č. 1049/2001 a prováděcího rozhodnutí ESVČ, PROC HR (2011) 012 o pravidlech týkajících se přístupu k dokumentům.
Z provozního hlediska lze interní pracovní postupy popsat takto:
++1. Přijímání a přidělování:++ Po obdržení žádosti o přístup k dokumentům zašle ESVČ žadateli potvrzení o přijetí a zaeviduje žádost v databázi pro přístup k dokumentům (dále jen „ATD"). Tým pro transparentnost přiděluje žádost příslušným divizím ESVČ, které se v případě vojenských operací obvykle týkají různých divizí v rámci ESVČ, včetně zeměpisné divize. Například žádosti týkající se operace Sophia se často týkají Libye a je konzultována zeměpisná sekce odpovědná za tuto zemi (je třeba poznamenat, že tým může dávat pokyny pouze divizím, které jsou součástí ESVČ, a nikoli například samotné operaci nebo předsedovi Vojenského výboru EU, jemuž jsou vojenské operace podřízeny).
++2. Identifikace:++ Dotčené útvary ESVČ se žádají, aby ověřily, zda mají požadovaný dokument v držení (mají jej v držení), včetně toho, zda byl zahrnut do korespondence nebo do kopie dokumentu. ESVČ rovněž vyhledává v databázi ESVČ pro správu dokumentů, systému ARES a veřejném rejstříku e-ESVČ.
++3. Vyšetření:++ Pokud byly dokumenty identifikovány, je oddělení, které k nim má přístup, požádáno, aby přezkoumalo každý dokument jednotlivě a ověřilo, zda může být zcela nebo částečně zpřístupněn veřejnosti:
a. Pokud přezkum dospěje k závěru, že dokument je veřejný nebo že jej lze zpřístupnit, oddělení o tom informuje tým pro transparentnost.
b. Pokud přezkum vede k závěru, že se použije jedna nebo více výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, podle nichž bude přístup k dokumentu zcela nebo částečně odepřen, musí oddělení poskytnout týmu pro transparentnost text vysvětlující obsah dokumentu a odůvodnění vysvětlující, jakou „škodu" by zveřejnění mohlo způsobit a které výjimky v nařízení se vztahují na dokument nebo jeho skryté části.
++4. Konzultace se třetími stranami:++ Pochází-li dokument z operace nebo od jiné třetí strany, uskuteční se konzultace podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001, ledaže přezkum dospěje k závěru, že je zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn. V případě konzultací třetí strany s operací Sophia obdržela ESVČ obvykle odpověď z operace do 2--3 pracovních dnů. Operace buď souhlasila s tím, že ESVČ může zveřejnit jejich dokument v plném rozsahu, nebo poskytla ESVČ odůvodnění, proč operace jako konzultovaná strana nesouhlasí se zveřejněním.
++5. Odpověď:++ Po obdržení informací od všech dotčených oddělení ESVČ bude vypracován návrh odpovědi žadateli:
a. Pokud ESVČ dokument nemá v držení, informuje žadatele, že požadovaný dokument nemá v držení, a vysvětlí, že samotná operace není součástí ESVČ.
b. Pokud přezkum dospěje k závěru, že ESVČ má dokument v držení a že jej lze zpřístupnit veřejnosti, zašle tým pro transparentnost dokument žadateli. Je-li dokument utajován, bude možnost odtajnění dokumentu posouzena před jeho zveřejněním. Uvolněné dokumenty jsou v té době rovněž označeny jako veřejná listina v elektronickém rejstříku ESVČ, kde jsou zpřístupněny široké veřejnosti.
c. V případě záporných odpovědí nebo v případě, že lze udělit pouze částečný přístup, projde návrh oddělením pro právní záležitosti ke schválení před schválením vedoucím oddělení pro parlamentní záležitosti. Pokud byl přístup odepřen, budou žadatelé v odpovědi informováni o svém právu požádat o přezkum rozhodnutí předložením potvrzující žádosti ESVČ do 15 pracovních dnů. (O potvrzujících žádostech rozhoduje ředitel pro rozpočet a správu ESVČ. V případě záporné odpovědi na potvrzující žádost informuje ESVČ občana o jeho právu zahájit soudní řízení proti ESVČ nebo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv.)
6. Všechny odchozí odpovědi jsou registrovány jak v databázi ATD, tak v systému ARES.
### 6) Obdržela ESVČ žádosti o přístup k dokumentům, které jsou v držení jiných operací SBOP nebo které se jich týkají? Pokud ano, jak se s nimi vypořádala?
ESVČ každoročně obdrží přibližně 160--180 původních žádostí o přístup k dokumentům, z nichž některé se týkají operací SBOP.
Například 10 ze 168 původních žádostí se v roce 2017 týkalo ++vojenských operací.++ Informace o poskytnutých odpovědích jsou shrnuty v tabulce 1 v příloze. Pokud jde o operační řešení, standardní vnitřní postupy, jak je uvedeno výše, se vztahují na vojenské operace.
Přesný počet obdržených původních žádostí týkajících se ++civilních misí SBOP++ a poskytnutá odpověď jsou shrnuty v tabulce 2 v příloze. V případě civilních misí usnadňuje interní postupy přiřazování a identifikace skutečnost, že ve většině případů je třeba zapojit pouze jedno ředitelství ESVČ. V některých případech však bude kontaktována i geografická sekce, pokud se požadovaný dokument týká konkrétní země.
Během zasedání zástupce ESVČ dodal, že je poměrně vzácné, že ESVČ v takových případech požadované dokumenty nemá.
3. Závěr schůze
---------------
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv a zástupci ESVČ se shodli na tom, že vzhledem k tomu, že otázky č. 1 a 2 se týkají složitých právních otázek, ESVČ se jimi bude zabývat ve formě písemné odpovědi.
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv vyjádřil vděčnost za dobrou spolupráci zúčastněných a přítomných zástupců ESVČ. Schůzka pak skončila.
ESVČ následně poskytla veřejné ochránkyni práv podrobnou písemnou odpověď na otázky č. 1 a 2, jak bylo dohodnuto na zasedání. ESVČ rovněž poskytla písemnou odpověď na věcné otázky (5) a (6). Při přípravě této zprávy byly použity písemné podklady poskytnuté ESVČ.
V Bruselu dne 28. listopadu 2018
Fergal O'Regan Anthony Elpida Apostolidou (hudebník)
vedoucí oddělení pro strategická šetření 2
Přílohy:
--------
### Tabulka 1: Počet žádostí o přístup k dokumentům, které ESVČ obdržela v souvislosti s vojenskými operacemi SBOP
### Tabulka 2: Počet žádostí o přístup k dokumentům, které ESVČ obdržela v souvislosti s civilními misemi SBOP
[\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Hlavním mandátem operace Sophia je vyvíjet systematické úsilí s cílem identifikovat, zachytit a zlikvidovat plavidla a umožnit majetek, který převaděči migrantů nebo obchodníci s lidmi používají nebo u něhož existuje podezření, že je používá, s cílem přispět k širšímu úsilí EU o narušení obchodního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří a zabránit dalším ztrátám na životech [na moři. https://www.operationsophia.eu/](https://www.operationsophia.eu/)
[\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} Dopis veřejného ochránce práv o zahájení šetření je k dispozici na adrese: <https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/100081>
[\[3\]](#_ftnref3){#_ftn3} V návaznosti na zasedání poskytla ESVČ písemné odpovědi na otázky č. 1, 2, 5 a 6. Písemná odpověď byla proto použita při přípravě zprávy ze schůze.
[\[4\]](#_ftnref4){#_ftn4} Viz například článek 13 rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1869 ze dne 16. října 2017 o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq), Úř. věst. L 266, 17.10.2017, s. 12.
[\[5\]](#_ftnref5){#_ftn5} Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/778 ze dne 18. května 2015 o vojenské operaci Evropské unie v jižní části středního Středomoří (operace EUNAVFOR MED SOPHIA), Úř. věst. L 122, 19. 5. 2015, s. 31.
[\[6\]](#_ftnref6){#_ftn6} Článek 8 rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací EU v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP (Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 39).
[\[7\]](#_ftnref7){#_ftn7} OPLAN pro operaci SOPHIA, s. 39.
[\[8\]](#_ftnref8){#_ftn8} Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 22. července 2010 ve věci T-271/10 R, *H v. Rada a Komise,* body 19--20.
[\[9\]](#_ftnref9){#_ftn9} Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2015 ve věci C-493/13 P, *Elitaliana SpA v. Eulex Kosovo.*
[\[10\]](#_ftnref10){#_ftn10} Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).