Souvislosti stížnosti

1. V říjnu 2015 stěžovatel požádal Výkonnou agenturu Evropské rady pro výzkum [2] (dále jen „agentura“), aby mu poskytla přístup k některým dokumentům podle nařízení č. 1049/2001. Agentura poskytla částečný přístup k sedmi dokumentům a plný přístup k jednomu dokumentu. Uvedl, že podle nařízení č. 1049/2001 mohou být zohledněny pouze dokumenty, které má agentura v držení, tedy dokumenty, které pocházejí od agentury nebo které agentura obdržela a které má v držení.

2. V listopadu 2015 stěžovatel požádal agenturu, aby mu mimo jiné umožnila přístup ke dvěma e-mailům zaslaným členům vědecké rady ze soukromého e-mailového účtu předsedy vědecké rady agentury [3].

3. V prosinci 2015 agentura stěžovateli odpověděla, že tyto dva e-maily nemá k dispozici, neboť byly zaslány ze soukromého e-mailového účtu předsedy. Agentura proto nemohla stěžovateli poskytnout přístup k této korespondenci.

4. Stěžovatel nebyl spokojen s odpovědí agentury a vzhledem k tomu, že e-maily zaslané ze soukromého e-mailového účtu předsedy souvisely s prací, obrátil se na evropského veřejného ochránce práv, aby si stěžoval na to, že agentura odmítla e-maily zveřejnit.

Šetření

5. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se následujících otázek, které byly ve stížnosti vzneseny:

1) ERCEA by si měla vyžádat sporné e-maily zaslané ze soukromého e-mailového účtu předsedy členům vědecké rady.

2) ERCEA by poté měla stěžovateli poskytnout přístup k těmto e-mailům.

6. V průběhu šetření agentura obdržela kopie obou dotčených e-mailů od předsedy a následně k nim poskytla částečný přístup. Poté, co byly tyto informace sděleny veřejnému ochránci práv, provedl vyšetřovací tým veřejného ochránce práv inspekci v prostorách agentury.

Posouzení veřejného ochránce práv

7. V souladu se zásadami řádné správy získala agentura od předsedy kopie obou dotčených e-mailů a poskytla je stěžovateli, i když v upraveném znění. Agentura jako taková vyřešila původně zjištěné problémy.

8. Otázkou však zůstává, zda agentura správně poskytla stěžovateli pouze částečný přístup k oběma dotčeným e-mailům.

9. Agentura uvedla, že částečné zpřístupnění bylo odůvodněno na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001. Toto ustanovení stanoví, že orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce, zejména v souladu s právními předpisy EU týkajícími se ochrany osobních údajů. Agentura poté, co obdržela kopie obou e-mailů, konzultovala jejich případné zveřejnění s předsedou. Předseda v zásadě souhlasil se zveřejněním e-mailů. Agentura dále musela některé části e-mailů skrýt, aby ochránila osobní údaje jiných osob, zejména jména a e-mailové adresy příjemců e-mailů, jakož i jména osob uvedených v textu e-mailů.

10. Stěžovatel ve svých připomínkách k výše uvedené odpovědi agentury potvrdil přijetí obou e-mailů v upraveném znění. Domníval se však, že oba e-maily jsou tak silně skryty, že je obtížné je pochopit. Podezříval také, že bylo skryto mnohem více než osobních údajů, a proto si přál získat e-maily v plném rozsahu, s výjimkou osobních údajů, s ohledem na veřejný zájem v této věci.

11. Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv poté provedl kontrolu spisu agentury, který obsahoval neupravené verze obou dotčených e-mailů, a rovněž se setkal se zástupci agentury, aby položil určité otázky související s kontrolou.

12. Po prostudování úplné verze obou e-mailů veřejný ochránce práv konstatuje, že upravené části skutečně představují druh informací a prohlášení, na které se může vztahovat výjimka určená k ochraně soukromí a osobnosti jednotlivců. V této souvislosti je třeba poznamenat, že je to formulováno povinně, a orgány jsou tudíž povinny odepřít přístup k dokumentům, které do něj spadají. Pokud jde o povinnost uvést odůvodnění týkající se použitelnosti dovolávané výjimky, veřejný ochránce práv zdůrazňuje, že i když je na dotyčném orgánu, aby prokázal, že dokumenty, k nimž je požadován přístup, skutečně spadají pod dovolávanou výjimku, může být někdy nemožné uvést úplné odůvodnění odůvodňující potřebu důvěrnosti, aniž by byl zveřejněn vyjmutý obsah dokumentu, a tím by byla výjimka zbavena svého samotného účelu.

13. Pokud jde o přání stěžovatele, aby byly oba e-maily zpřístupněny v plném rozsahu s ohledem na veřejný zájem v této věci, veřejný ochránce práv konstatuje, že příslušná výjimka v čl. 4 odst. 1 písm. b) nepodléhá, na rozdíl od některých jiných výjimek v nařízení č. 1049/2001, převažujícímu veřejnému zájmu na zpřístupnění. Je to absolutní výjimka.[4]

14. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že agentura správně uplatnila ustanovení nařízení č. 1049/2001, když se rozhodla poskytnout k oběma dotčeným e-mailům pouze částečný přístup. Veřejný ochránce práv proto neshledává žádný nesprávný úřední postup agentury.

15. Veřejný ochránce práv rovněž konstatuje, že agentura správně považovala e-maily zaslané a přijaté ze soukromých e-mailových účtů za spadající do působnosti nařízení č. 1049/2001, pokud se týkají profesních záležitostí souvisejících s funkcemi agentury. Vítá deklarovaný závazek agentury dodržovat zásady otevřenosti a transparentnosti.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Veřejný ochránce práv neshledává žádný nesprávný úřední postup agentury.

Stěžovatel a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily OĞEvropský
veřejný ochránce právReilly

Štrasburk, 21. prosince 2017

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145/43, 31.5.2001. K dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32001R1049.

[2] Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) provádí strategii Evropské rady pro výzkum (ERV) stanovenou vědeckou radou a odpovídá za každodenní správu grantů. Další informace jsou k dispozici na adrese: https://erc.europa.eu/about-erc/erc-executive-agency-ercea.

 [3] Vědecká rada je řídícím orgánem Evropské rady pro výzkum a definuje vědeckou strategii a metodiky financování. Jedná jménem vědecké obce v Evropě na podporu tvořivosti a inovativního výzkumu. Členy vědecké rady jmenuje Evropská komise na doporučení nezávislého výboru. Předsedou vědecké rady je předseda Evropské rady pro výzkum. Výkonná agentura ERV provádí strategii ERV stanovenou vědeckou radou a odpovídá za každodenní správu grantů.

[4] Zveřejnění může být provedeno, pokud je v souladu s nařízením 45/2001 o ochraně údajů.