Vážený pane C.,
dne 2. května 1997 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv týkající se údajně neodůvodněné věkové hranice 28 let stanovené Komisí a různými úřady technické pomoci při výběru potenciálních kandidátů na program Leonardo da Vinci. Již dříve jste dne 23. ledna 1997 zaslal veřejnému ochránci práv další stížnost (80/97/JMA) týkající se téhož předmětu, která byla prohlášena za nepřípustnou z důvodu, že nebyly učiněny žádné předchozí administrativní kroky.
Stížnost jsem předala předsedovi Evropské komise dne 26. června 1997. Komise zaslala své připomínky dne 15. září 1997. Tyto připomínky jsem Vám předal dne 3. října 1997 s výzvou k vyjádření. Neobdržel jsem od vás žádné postřehy.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledek dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel ve svém prvním dopise veřejnému ochránci práv ze dne 23. ledna 1997 vysvětlil, že pokračuje v posledním roce svého studia na technické úrovni v oblasti správy a financí. Vzhledem k tomu, že odborná škola, na které pan C. studoval, byla spojena s programem EK Leonardo da Vinci, požádal o roční praktickou odbornou přípravu v zahraničí prostřednictvím tohoto programu. Jeho žádost však nebyla posouzena, protože překročil věkovou hranici stanovenou na základě programu (28 let).
Stěžovatel tvrdil, že toto věkové omezení omezuje možnosti studentů, jako je on sám, kteří si mohou dovolit odborné studium pouze v pozdní fázi života. Domníval se, že věková hranice stanovená programem Leonardo představuje nepřiměřenou diskriminaci.
Vzhledem k tomu, že ve stížnosti nebyl uveden žádný odkaz nebo informace, které by mohly vést k domněnce, že byl uplatněn jakýkoli předchozí přístup vůči Komisi, musel veřejný ochránce práv prohlásit stížnost za nepřípustnou dopisem ze dne 21. dubna 1997 na základě čl. 2 odst. 4 svého statutu (1).
V odpovědi na dopis veřejného ochránce práv, kterým byla stížnost 80/97/JMA prohlášena za nepřípustnou, stěžovatel poskytl nové informace, z nichž vyplývá, že podobné námitky již ve skutečnosti neúspěšně vznesl u Komise. Na základě těchto informací zahájil veřejný ochránce práv nový případ a pokračoval v šetření této záležitosti.

Šetření

Stanovisko Komise Připomínky
Evropské komise ke stížnosti jsou shrnuty takto:
Komise nejprve připomněla cíle programu Leonardo jakožto iniciativy, jejímž cílem je povzbudit mladé lidi k získání evropských zkušeností. Cílem programu je nabídnout mladým lidem možnost absolvovat část svého odborného vzdělávání v jiné zemi, než je jejich vlastní. Potenciálními příjemci programu jsou mladí lidé v počáteční odborné přípravě, mladí pracovníci a vysokoškolští studenti.
Program Leonardo stanoví horní věkovou hranici („méně než 28 let“) pro mladé lidi v počátečním odborném vzdělávání. O této horní hranici bylo rozhodnuto po konzultaci s výborem programu s cílem podpořit umisťování a výměnu mladých lidí. Rozhodnutí náležitě zohlednilo zkušenosti získané z předchozích programů ES, zejména programu PETRA.
Informace o této věkové hranici jsou uvedeny v podrobném popisu, který je přiložen ke každé žádosti o program.
Správa žádostí o program je decentralizovaná a provádí ji každá národní koordinační jednotka (NCU). Komise poskytuje každému členskému státu dotaci na základě předložených operačních plánů.
Komise vyjádřila politování nad tím, že stěžovatel nebyl dříve informován odpovědným orgánem v členském státě, že vzhledem ke svému věku není oprávněn účastnit se této konkrétní akce programu Leonardo.
Připomínky stěžovatele
Předtím, než veřejný ochránce práv obdržel od Komise odpověď na své šetření, stěžovatelé zaslali dopisy ze dne 13. června a 14. července 1997 některé doplňující informace. Jejich první dopis odkazoval na kontakty mezi stěžovateli a různými útvary Komise s cílem zjistit situaci konečné platby na jejich projekt. Ačkoli se zdálo, že konečná platba je na cestě, příslušné útvary Komise stěžovatele rovněž upozornily, že v případě pochybností je v jejich pravomoci platby zablokovat. S ohledem na tento argument se stěžovatelé ve svém dopise veřejnému ochránci práv dotázali, zda by měla existovat lhůta pro omezení této pravomoci.
V dopise ze dne 14. července 1997 stěžovatelé uvedli, že téhož dne obdržela Komise konečnou platbu za dokončení jejich projektu. Rovněž uvedly, že pokud Komise nezmění své způsoby spolupráce s nevládními organizacemi, organizace, jako je ta jejich, se nebudou moci účastnit žádného jiného projektu. Stěžovatelé rovněž poděkovali veřejnému ochránci práv za jeho úsilí o dosažení úspěšného řešení jejich problému.
Veřejná ochránkyně práv předala stanovisko Komise stěžovateli s výzvou k vyjádření. Neobdržel žádné připomínky.

ROZHODNUTÍ

Na základě informací poskytnutých stěžovatelem a připomínek předložených Evropskou komisí dospěla veřejná ochránkyně práv k těmto závěrům:
1. 1.1
Problém, se kterým se stěžovatel setkal, pramení ze skutečnosti, že žádosti o účast v programu Leonardo da Vinci v oblasti odborného vzdělávání byly podmíněny určitou horní věkovou hranicí (28 let). Věk byl proto v tomto konkrétním případě použit jako výběrové kritérium pro diskriminaci mezi potenciálními uchazeči.
1.2 Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropských společenství ukládá dodržování zásady rovnosti všem orgánům a institucím ES povinnost nediskriminovat jednotlivce, pokud pro to neexistují oprávněné důvody.
1.3 Veřejný ochránce práv měl již příležitost posoudit právní důvody podporující uplatňování věkových hranic v rámci otevřených výběrových řízení (z vlastní iniciativy se dotázat 626/97/BB na používání věkových hranic při náboru do orgánů Společenství). V bodě 3.4 tohoto rozhodnutí veřejný ochránce práv uvedl, že:
„[...] věkové hranice nelze ukládat svévolně a [že] by měly existovat důvody na podporu toho, proč je konkrétní věková hranice považována za vhodnou [...]“.
1.4 Komise odůvodnila zavedení horní věkové hranice pro potenciální kandidáty na program Leonardo jako prostředku k zajištění toho, aby byly dostupné zdroje programu věnovány na podporu umísťování a výměny mladých lidí.
Vzhledem k tomu, že program je určen osobám v počáteční odborné přípravě, mladým pracovníkům a vysokoškolským studentům, mělo by se očekávat, že většina jeho potenciálních příjemců se nachází mezi mladými lidmi. S ohledem na tento cíl se zdá být rozumné, aby byla pro žadatele stanovena určitá horní věková hranice.
Vzhledem k tomu, že program je určen osobám v počáteční odborné přípravě, mladým pracovníkům a vysokoškolským studentům, mělo by se očekávat, že většina jeho potenciálních příjemců se nachází mezi mladými lidmi. S ohledem na tento cíl se zdá být rozumné, aby byla pro žadatele stanovena určitá horní věková hranice.
Lze dospět k závěru, že Komise dostatečně vysvětlila důvody, které podporují uplatňování věkových omezení na uchazeče o účast v programu Leonardo. Veřejný ochránce práv proto shledává, že v souvislosti s tímto aspektem případu neexistují žádné důkazy o nesprávném úředním postupu.
2. Závěr
Na základě šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Upřímně,
Jacob SÖDERMAN

---

(1) "Stížnosti [...] musí předcházet vhodné správní postupy vůči dotčeným orgánům a institucím"