Toto šetření z vlastního podnětu se týkalo toho, jak Evropský úřad pro výběr personálu (dále jen „EPSO“) vyřizoval žádosti o přezkum podané neúspěšnými uchazeči výběrových řízení. Šetření se zaměřilo zejména na zpoždění úřadu EPSO při reakci na žádosti uchazečů o přezkum.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření poté, co obdržela stížnosti, které naznačovaly, že úřad EPSO čelí závažným obtížím při vyřizování žádostí o přezkum v přiměřené lhůtě. Účelem šetření bylo zjistit, zda existují systémové problémy, které způsobují zpoždění, a pokud ano, pomoci úřadu EPSO dosáhnout zlepšení řízení. Šetření se rovněž snažilo zajistit, aby uchazečům byly poskytnuty jasné a přesné informace o žádosti o přezkum.

Veřejná ochránkyně práv uznává, že úřad EPSO vyvinul skutečné úsilí, aby předvídal špičky v objemu žádostí o přezkum a připravil se na jejich řešení. Úřad EPSO se rovněž snažil řešit zpoždění a obecně zlepšit informace, které uchazečům poskytuje. Během tohoto šetření se úřadu EPSO podařilo odstranit nahromaděné nevyřízené žádosti o přezkum.

Aby se v budoucnu zabránilo příliš dlouhým prodlevám, uzavírá veřejná ochránkyně práv toto šetření řadou návrhů, které mají úřadu EPSO pomoci zajistit, aby všichni uchazeči, kteří podají žádost o přezkum, obdrželi včasnou a přizpůsobenou odpověď.

Souvislosti šetření

1. Orgány EU přijímají nové úředníky prostřednictvím výběrových řízení, obvykle označovaných jako „otevřená výběrová řízení“. Tyto postupy musí být v souladu s pravidly stanovenými ve služebním řádu EU.[1] Pravidla popisují úlohu „orgánu oprávněného ke jmenování“ (což je orgán, který usiluje o nábor nových zaměstnanců) a „výběrové komise“ (což je orgán jmenovaný pro každé výběrové řízení za účelem sestavení rezervního seznamu uchazečů, které pak může přijmout orgán oprávněný ke jmenování).[2] Orgán oprávněný ke jmenování vypracuje oznámení o výběrovém řízení, které obsahuje kritéria pro výběr uchazečů a způsob provádění zkoušek. Po skončení výběrového řízení může orgán oprávněný ke jmenování jmenovat úspěšné uchazeče na volná pracovní místa. Výběrovou komisi jmenuje orgán oprávněný ke jmenování. Odpovídá za vypracování a hodnocení testů a pohovory s uchazeči. Poté vypracuje konečný seznam úspěšných uchazečů (tzv. rezervní seznam) pro orgán oprávněný ke jmenování. Výběrová komise se skládá z úředníků, kteří již v orgánech EU pracují. Výběrová komise se může skládat ze stálých členů (kteří jsou jmenováni obvykle na 2 až 4 roky, aby byla zajištěna jednotnost výběrových řízení) a nestálých členů (jmenovaných pro konkrétní výběrové řízení za účelem získání odborných znalostí).

2. V roce 2002 se řada orgánů EU [3] rozhodla zřídit interinstitucionální orgán, Evropský úřad pro výběr personálu (dále jen „EPSO“).[4] Od té doby EPSO jménem orgánů oprávněných ke jmenování organizuje výběrová řízení zaměřená na výběr nových úředníků EU. Úřad EPSO rovněž poskytuje podporu výběrovým komisím a pomáhá jim sdělovat uchazečům jejich rozhodnutí.

3. Uchazeči, kteří uspějí ve výběrových řízeních, jsou zařazeni na „rezervní seznamy“ a poté mohou být přijati různými orgány EU, aby se stali úředníky EU. Neúspěšní uchazeči mohou požádat o přezkum rozhodnutí o jejich vyloučení z výběrového řízení. Cílem přezkumu je zjistit, zda při hodnocení uchazeče došlo k věcné chybě nebo zda byla dodržena pravidla upravující výběrové řízení.[5] Toto šetření se týkalo postupu úřadu EPSO pro vyřizování takových žádostí o přezkum podaných uchazeči.

4. Šetření bylo zahájeno [6] poté, co veřejný ochránce práv obdržel více než 30 stížností, které naznačovaly, že úřad EPSO čelí závažným obtížím při vyřizování žádostí o přezkum v přiměřené lhůtě.[7] Cílem šetření bylo pomoci úřadu EPSO při zjišťování možných systémových zlepšení postupu.

Šetření

5. Veřejná ochránkyně práv určila následující body, které je třeba v rámci jejího šetření přezkoumat:

1. Zpoždění v odpovědích na žádosti o přezkum (bylo zjištěno, že některé odpovědi byly ve skutečnosti zaslány až po zveřejnění rezervních seznamů úspěšných uchazečů).

2. Úplnost a užitečnost informací poskytnutých uchazečům o žádosti o přezkum, včetně toho, zda byly odpovědi na žádost o přezkum zaslané uchazečům přiměřené.

3. Platná pravidla a postupy, zejména způsob, jakým výběrové komise plní své úkoly.

6. Jako první krok šetření a s cílem plně porozumět postupu se zaměstnanci veřejného ochránce práv setkali se svými protějšky z úřadu EPSO, aby získali informace, vyměnili si názory a nahlédli do příslušných dokumentů.[8] Byla uspořádána druhá schůzka, která rovněž zahrnovala kontrolu dokumentů, s cílem vyjasnit zbývající otázky a umožnit veřejné ochránkyni práv dokončit její analýzu.[9] Toto rozhodnutí zohledňuje všechny informace získané z těchto schůzek, jakož i z písemné korespondence s úřadem EPSO.[10]

7. Mezi nejdůležitější body, které z jednání vyplynuly, patřily tyto:

Čas potřebný k odpovědi: Úřad EPSO uvedl, že zpoždění v odpovědích na žádosti o přezkum poprvé nastalo v roce 2014, kdy se počet žádostí o přezkum ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobil. Aby se urychlilo vyřizování těchto žádostí o přezkum, úřad EPSO reorganizoval způsob práce svého právního týmu s cílem zjednodušit interní pracovní postupy. Jako dočasné opatření rovněž využilo více personálu, aby pomohlo právnímu týmu s vyřizováním případů. Úřad EPSO rovněž zjistil technické problémy se svým informačním systémem, které komplikovaly zpracování žádostí o přezkum. S cílem zefektivnit tento proces navíc úřad EPSO vypracoval zjednodušené vzorové dopisy, na nichž by mohly být založeny jeho odpovědi na žádosti o přezkum. Tyto nové standardní dopisy obsahují méně podrobností a zahrnují širší kategorie okolností, než tomu bylo dříve.

Jak výběrové komise vykonávají svou práci: Úřad EPSO uvedl, že výběrové komise hrají klíčovou úlohu. Výběrové komise odpovídají za počáteční rozhodnutí, v nichž jsou uchazeči úspěšní, jakož i za věcné rozhodnutí o každé žádosti o přezkum původního rozhodnutí. Výběrové komise se scházejí, aby rozhodly o žádostech o přezkum velmi brzy po uplynutí lhůty pro podání těchto žádostí, obvykle do dvou týdnů. Dojde-li ke zpoždění, dojde následně k tomu, že úřad EPSO musí vypracovat odůvodněnou odpověď odrážející věcné rozhodnutí, které již výběrová komise přijala. Úroveň podrobného odůvodnění, které výběrové komise poskytují úřadu EPSO, aby odůvodnil rozhodnutí výběrových komisí, se v jednotlivých výběrových komisích značně liší. Čím podrobnější je odůvodnění zdokumentované výběrovými komisemi, tím snazší je pro úřad EPSO rychle vypracovat podrobné odpovědi na žádosti o přezkum. Čím méně podrobné je odůvodnění rozhodnutí o přezkumu ze strany výběrových komisí, tím obtížnější a časově náročnější je pro úřad EPSO vypracovat příslušné odpovědi.

Zveřejnění rezervních seznamů: Vzhledem k tomu, že úřad EPSO někdy zveřejňuje rezervní seznamy úspěšných uchazečů před poskytnutím odpovědí na všechny žádosti o přezkum, uvedl, že při vypracovávání a zasílání odpovědí se nejprve zabývá žádostmi uchazečů, kteří získali kladné rozhodnutí výběrové komise. Úřad EPSO tak může dotčené uchazeče co nejrychleji zpětně přijmout do výběrového řízení. Úřad EPSO uvedl, že vzhledem k tomu, že upřednostňuje sdělování pozitivních rozhodnutí výběrové komise, byl téměř vždy schopen znovu přijmout úspěšné uchazeče do další fáze výběrového řízení.

Informace pro uchazeče: Úřad EPSO uvedl, že má v úmyslu revidovat informace, které poskytuje uchazečům, zejména v dopisech informujících neúspěšné uchazeče o jejich výsledcích a v odpovědích na žádosti o přezkum. Bude obsahovat zejména informace o možnostech odvolání. Úřad EPSO rovněž uvedl, že hodlá pro své internetové stránky vypracovat a zveřejnit dokument s často kladenými otázkami, v němž uvede nejčastěji používané neúspěšné argumenty pro žádost o přezkum (a umožní tak uchazečům činit informovaná rozhodnutí o užitečnosti podání žádosti o přezkum).

Posouzení veřejného ochránce práv

8. Toto šetření vyvolává problémy, s nimiž se každodenně potýká každá veřejná správa: jak může veřejná správa s omezenými zdroji poskytnout jednotlivým občanům včasnou, přizpůsobenou, řádně odůvodněnou a v konečném důsledku správnou reakci. Veřejná ochránkyně práv oceňuje, že úřad EPSO vyvinul skutečné úsilí, aby se připravil na špičky ve své žádosti o přezkumnou pracovní zátěž, řešil zpoždění, kterým čelil, a obecně zlepšil informace, které poskytuje uchazečům, aby je ujistil, že jejich žádosti jsou vyřizovány v souladu se zásadami řádné správy.

9. Veřejná ochránkyně práv s potěšením konstatuje, že situace se od zahájení šetření veřejné ochránkyně práv výrazně zlepšila. Úřadu EPSO se nyní podařilo odstranit nahromaděné nevyřízené žádosti o přezkum. Tento vývoj by měl úřadu EPSO poskytnout potřebný čas k zamyšlení se nad níže uvedenými návrhy, aby řízení o žádosti o přezkum sloužilo svému účelu jako účinný mechanismus vnitřního přezkumu, jehož prostřednictvím uchazeči obdrží řádně zváženou, řádně odůvodněnou, ale také včasnou odpověď.

10. Před předložením těchto návrhů je důležité přezkoumat úlohu výběrových komisí v tomto řízení.

11. Služební řád EU zavádí „ujednání o sdílení pravomocí“ mezi: i) orgán oprávněný ke jmenování a ii) výběrové komise. Orgán oprávněný ke jmenování vypracuje oznámení o výběrovém řízení a po jeho skončení jmenuje úspěšné uchazeče na volná pracovní místa. Výběrová komise odpovídá za vypracování testů a za hodnocení uchazečů a pohovory s nimi. Poté sestaví seznam kandidátů (tzv. „rezervní seznam“), ze kterého orgán oprávněný ke jmenování přijímá nové úředníky [11].

12. Toto rozdělení úkolů nebylo a ve skutečnosti nemohlo být ovlivněno vytvořením úřadu EPSO. V rozhodnutí [12] o zřízení úřadu EPSO se výslovně uvádí, že úřad EPSO vykonává pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování, pokud jde o výběrová řízení.[13] Úřad EPSO nemůže plnit úkoly výběrových komisí. Úřad EPSO zejména nemůže plnit úkol výběrové komise spočívající v hodnocení uchazečů a jejich zařazení na rezervní seznam. To znamená, že hlavní práci spojenou s vyřizováním žádostí o přezkum výsledků uchazeče mohou vykonávat pouze výběrové komise.

Časový aspekt a procesní otázky [14]

13. Ačkoli úřad EPSO vynaložil značné úsilí na zvládnutí pracovní zátěže vyplývající z prudkého nárůstu žádostí o přezkum obdržených od roku 2014, doba potřebná k vyřízení těchto žádostí nadále kolísala. Zatímco v roce 2013 trvalo vyřízení žádostí o přezkum úřadu EPSO v průměru 3,75 měsíce, v roce 2014 potřeboval úřad EPSO na vyřízení žádostí o přezkum 5,75 měsíce. U žádostí o přezkum obdržených v první polovině roku 2015 se tato hodnota snížila v průměru na 3,5 měsíce. Za celý rok 2015 se průměrná doba na vyřízení žádostí o přezkum opět prodloužila na 4,75 měsíce. V roce 2016 se úřadu EPSO podařilo odstranit nahromaděné nevyřízené žádosti o přezkum a zkrátit průměrnou dobu vyřizování [15].

14. Situace se rozhodně výrazně zlepšila ve srovnání se situací, která vedla veřejného ochránce práv k zahájení šetření. Tyto údaje spolu se stížnostmi, které veřejná ochránkyně práv nadále dostávala, však vedly veřejnou ochránkyni práv k závěru, že navzdory chvályhodnému úsilí úřadu EPSO v poslední době došlo po určitou dobu k příliš dlouhým zpožděním.

15. Zlepšení doby potřebné k vyřízení žádostí o přezkum je velmi vítáno. Do určité míry je však toto zlepšení odrazem dočasného poklesu úrovně činnosti úřadu EPSO obecněji. Čím méně výběrových řízení úřad EPSO v daném období pořádá, tím méně žádostí o přezkum obdrží.

16. Je proto důležité dále zvážit fungování řízení o žádosti o přezkum, aby se zajistilo, že v případě dalšího prudkého nárůstu pracovní zátěže se podobná zpoždění nebudou v budoucnu opakovat. Veřejná ochránkyně práv proto vyzývá úřad EPSO, aby učinil vše, co je v jeho silách, a nadále usiloval o systémová zlepšení v řízení o žádosti o přezkum a v tom, jak je uplatňováno, s cílem zajistit, aby všichni uchazeči, kteří podají žádost o přezkum, obdrželi včasnou odpověď v souladu s článkem 17 Evropského kodexu řádné správní praxe o přiměřených lhůtách pro přijetí rozhodnutí.

17. Obzvláště důležitá je skutečnost, že v návaznosti na rozhodnutí výběrové komise o žádosti o přezkum často trvá úřadu EPSO několik měsíců, než vypracuje odpověď sdělující rozhodnutí výběrové komise uchazeči. Jak vysvětlil úřad EPSO, výběrová komise obvykle do dvou týdnů rozhodne, zda byla žádost uchazeče o přezkum úspěšná, či nikoli. Uchazeč však není o tomto rozhodnutí informován, dokud mu úřad EPSO nenapíše. I když úřad EPSO reaguje okamžitě, kdykoli je výsledek přezkumu kladný, odpověď nesmí být zaslána po dobu až pěti měsíců, pokud je výsledek žádosti o přezkum záporný. Na základě objektivních důvodů je obtížné odůvodnit rozdíl mezi relativně omezenou dobou, kterou výběrová komise potřebuje k rozhodnutí o vyloučení nebo zpětném převzetí uchazeče, a dobou, kterou EPSO potřebuje ke sdělení odůvodněných rozhodnutí uchazečům.

18. Zdá se, že k tomuto zpoždění dochází proto, že EPSO musí při přípravě odpovědí uchazečům propojit odůvodnění rozhodnutí výběrových komisí se skutečnostmi uvedenými ve spisech uchazečů a s argumenty, které uchazeči uvedli ve svých žádostech o přezkum. Úřad EPSO rovněž ve svých dopisech vyjadřujících zamítavé rozhodnutí o přezkumu uvádí podrobné důvody tohoto zamítavého rozhodnutí. Úřad EPSO a výběrové komise sdílejí odpovědnost za hladké fungování řízení o žádosti o přezkum. Obě strany by proto měly v rámci svých příslušných pravomocí usilovat o usnadnění zpracování žádostí o přezkum tím, že zajistí, aby rozhodnutí výběrových komisí mohla být snadno převedena do odůvodněných odpovědí uchazečům.

19. Pokud jde o oblast působnosti výběrových komisí, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že toto zpoždění by mohlo být minimalizováno, pokud by výběrové komise převzaly větší odpovědnost za to, že úřadu EPSO poskytnou podrobnější odůvodnění svých rozhodnutí. Výběrové komise by měly zejména zajistit, aby odůvodnění, na němž jsou založena jejich rozhodnutí, bylo spojeno se skutečnostmi uvedenými ve spisu uchazeče a s argumenty uvedenými v žádosti uchazeče o přezkum (které by měla mít výběrová komise před sebou při provádění přezkumu).

20. Veřejná ochránkyně práv se zároveň domnívá, že úřad EPSO by mohl výběrovým komisím pomoci. Pomoc výběrovým komisím bude pro úřad EPSO užitečná, neboť by to mělo znamenat, že úřad EPSO bude mít po rozhodnutí výběrové komise o přezkumu méně práce. Veřejná ochránkyně práv chápe, že úřad EPSO se touto záležitostí již interně zabýval.

S cílem pomoci výběrové komisi převzít větší odpovědnost v této oblasti by úřad EPSO měl zvážit revizi vzoru („fišová porota“), který výběrová komise používá k zaznamenání svého rozhodnutí, a pokynů, které úřad EPSO poskytuje výběrové komisi ohledně praktických aspektů souvisejících s dokumentací rozhodnutí. Úřad EPSO by měl rovněž pokračovat v myšlenkách, které předložil v průběhu tohoto šetření, a to i) poskytnout členům výběrové komise další školení o vyřizování stížností a praktických aspektech vyřizování žádostí o přezkum a ii) zvážit, zda by stálým členům výběrové komise neměla být svěřena větší úloha při koordinaci zaznamenávání rozhodnutí.

21. Vzhledem k tomu, že úřad EPSO někdy zveřejňuje rezervní seznamy úspěšných uchazečů před poskytnutím odpovědí na všechny žádosti o přezkum [16], veřejný ochránce práv vítá prohlášení úřadu EPSO, že tím, že upřednostňuje žádosti o přezkum, které získaly kladné rozhodnutí výběrové komise, je vždy schopen tyto úspěšné uchazeče znovu přijmout do další fáze výběrového řízení.

22. Kromě výše uvedených návrhů má veřejná ochránkyně práv několik dalších návrhů, které mají úřadu EPSO pomoci řešit zpoždění v postupu. Za prvé, úřad EPSO by měl zvážit, zda by neměl klást ještě větší důraz na odhad [17] počtu žádostí o přezkum, které očekává, a odpovídajícím způsobem přidělit personální zdroje, aby se zajistilo, že bude náležitě připraven na případné špičky pracovní zátěže. Zdá se, že faktorem přispívajícím ke zpožděním byla nedostatečně zajištěná žádost o přezkumný tým.

23. Za druhé, úřad EPSO by měl usilovat o nalezení technologických řešení. Nedávné rozhodnutí úřadu EPSO přepracovat svůj informační systém, který byl označen za zdroj komplikací při vyřizování žádostí o přezkum, je vítáno. Veřejná ochránkyně práv vyzývá úřad EPSO, aby ji v návaznosti na toto šetření informoval o pokroku v této oblasti.

24. V případě nepředvídatelného vrcholu žádostí o přezkum a následných zpoždění by úřad EPSO měl zvážit rychlé informování uchazečů, kteří podali žádost o přezkum, o možných zpožděních. Co nejrychlejší sdělení těchto informací uchazečům by mohlo pomoci snížit počet časově náročných individuálních žádostí o informace, které úřad EPSO o řízení obdrží, a mohlo by uvolnit zdroje pro skutečné vyřizování žádostí o přezkum.

25. Úřad EPSO by zároveň mohl uvést, že upřednostní odpověď na žádosti o přezkum, které výběrová komise považuje za odůvodněné. Tyto informace by mohly být rovněž obsaženy v informacích, které úřad EPSO poskytuje on-line ohledně řízení o žádosti o přezkum (například v obecných pravidlech upravujících otevřená výběrová řízení [18] nebo na stránce s častými otázkami na svých internetových stránkách).

Informace pro kandidáty

26. Poskytnutí jasných a přesných informací uchazečům o řízení pomáhá ujistit uchazeče, že jejich práva budou respektována. Pomáhá tak snížit počet stížností a žádostí o informace podaných úřadu EPSO a veřejnému ochránci práv.

27. Veřejný ochránce práv vítá skutečnost, že úřad EPSO v dopisech uchazečům, kteří ve výběrovém řízení neuspěli, nyní uvádí odkaz na obecná pravidla platná pro otevřená výběrová řízení, která stanoví všechny dostupné možnosti odvolání [19]. V rámci samostatného šetření veřejného ochránce práv [20] úřad EPSO rovněž informoval veřejného ochránce práv, že všechny budoucí dopisy uchazečům obsahující zamítavé rozhodnutí budou obsahovat odkaz na stránku s častými dotazy na internetových stránkách úřadu EPSO, která obsahuje zvláštní oddíl o stížnostech.

28. Kromě toho se veřejná ochránkyně práv domnívá, že nedávná iniciativa úřadu EPSO, jejímž cílem je uvést na stránce často kladených otázek na internetových stránkách úřadu EPSO nejčastěji používané neúspěšné argumenty pro žádost o přezkum, by mohla určitým způsobem zabránit typu žádosti o přezkum, který pravděpodobně nebude úspěšný. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že v častých otázkách na internetových stránkách úřadu EPSO bylo dosud zpřístupněno pouze omezené množství informací týkajících se řízení o žádosti o přezkum [21] Vyzývá úřad EPSO, aby se touto záležitostí dále zabýval.

Závěr

Veřejná ochránkyně práv oceňuje dosavadní úsilí úřadu EPSO v této otázce a uzavírá šetření následujícím závěrem:

V současné době neexistují žádné důvody pro další šetření.

Úřad EPSO bude o tomto rozhodnutí informován.

Návrhy na zlepšení

V zájmu dalšího zlepšení vyřizování žádostí o přezkum veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby úřad EPSO:

1) Poskytnout lepší podporu výběrovým komisím, aby mohly podrobněji a na základě faktů odůvodnit svá rozhodnutí o žádostech o přezkum tím, že:

• revize vzoru („fišová porota“), který výběrové komise používají k zaznamenávání svých rozhodnutí;
• revize pokynů, které úřad EPSO poskytuje výběrovým komisím, pokud jde o praktické aspekty související s dokumentací rozhodnutí;
• poskytovat členům výběrové komise další školení o vyřizování stížností a praktických aspektech vyřizování žádostí o přezkum;
• větší odpovědnost stálých členů výběrové komise úřadu EPSO při koordinaci způsobu zaznamenávání rozhodnutí výběrové komise.

2) Dále zkoumat technologická řešení pro zefektivnění řízení o žádosti o přezkum.

3)  Podniknout kroky k odhadu počtu žádostí o přezkum, které očekává, že obdrží, a odpovídajícím způsobem přidělit personální zdroje.

4)  Rychle informovat uchazeče, kteří podali žádost o přezkum, o očekávaných zpožděních, kdykoli dojde k nepředvídatelnému vrcholu žádostí. Aby úřad EPSO pomohl sladit zpoždění se svým závazkem znovu přijmout uchazeče do výběrového řízení v případě kladné odpovědi, mohlo by takové sdělení uchazečům vysvětlit, že úřad EPSO upřednostní odpověď těm uchazečům, jejichž žádost o přezkum byla úspěšná. Tyto informace by mohly být rovněž zahrnuty do informací, které úřad EPSO poskytuje on-line v souvislosti s řízením o žádosti o přezkum.

5)  Uveďte více informací online o řízení o žádosti o přezkum, včetně informací o nejčastěji používaných neúspěšných argumentech pro žádost o přezkum.

6) Pravidelně  podávat správní radě zprávy o žádostech o přezkum a o případných problémech při jejich zpracování. Správní rada zastupuje orgány EU, jejichž jménem úřad EPSO pořádá výběrová řízení, a měla by proto být informována o jakýchkoli stávajících nebo potenciálních problémech v této oblasti.

 

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

 

Štrasburk, 21. prosince 2016

 

[1] Nařízení č. 31 (EHS), č. 11 (ESAE), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 1962, 45, s. 1385), naposledy pozměněné nařízením Rady č. 1416/2013 ze dne 17. prosince 2013, Úř. věst. 2013, L 353, s. 24.

[2] Viz hlava III. Kapitola 1 („Přijímání“) a příloha III služebního řádu.

[3] Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská komise, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a evropský veřejný ochránce práv.

[4] 2002/620/ES: Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a evropského veřejného ochránce práv ze dne 25. července 2002 o zřízení Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (Úř. věst. L 197, s. 53).

[5] Bod 3.4.3. „Postup interního přezkumu“ obecných pravidel úřadu EPSO pro otevřená výběrová řízení, Úř. věst. 2014, C 60 A, s. 1. Existují dva typy žádostí o přezkum: i) ty, o nichž musí rozhodnout výběrová komise, a ii) ty, o nichž musí rozhodnout úřad EPSO. Ty druhé jsou velmi vzácné.

[6] Dopis o zahájení šetření je k dispozici zde: http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/correspondence.faces/en/60261/html.bookmark

[7] Od zahájení šetření z vlastního podnětu obdržela veřejná ochránkyně práv dalších 16 stížností týkajících se otázek, jimiž se šetření zabývalo. Veřejná ochránkyně práv se rozhodla nezahájit žádná šetření na základě stížnosti týkající se otázek, jichž se šetření z vlastního podnětu týká, dokud šetření probíhá.

[8] Zpráva o první schůzce a kontrole je k dispozici zde: http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/correspondence.faces/en/61018/html.bookmark

[9] Zpráva o druhé schůzi a kontrole je k dispozici zde: http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/correspondence.faces/en/74176/html.bookmark

[10] Úřad EPSO poskytl veřejné ochránkyni práv v roce 2016 aktualizované statistiky a informace.

[11] Rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. června 2010, Pachtitis v. Komise, F-35/08, ECLI:EU:F:2010:51, body 50–52.

[12] 2002/620/ES: Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a evropského veřejného ochránce práv ze dne 25. července 2002 o zřízení Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (Úř. věst. L 197, s. 53).

[13] Výše uvedený rozsudek Pachtitis v. Komise, F-35/08, ECLI:EU:F:2010:51, bod 56.

[14] Relevantní body třetího aspektu obsaženého v zahajovacím dopise veřejného ochránce práv v tomto šetření, a sice „Pravidla a postupy“, jsou uvedeny v tomto oddíle.

[15] Statistiky a informace poskytované úřadem EPSO.

[16] Úřad EPSO nemůže odložit zveřejnění rezervního seznamu pouze proto, že nebyly dokončeny všechny odpovědi na žádosti o přezkum.

[17] Na základě faktorů, jako je počet souběžně konaných výběrových řízení; očekávaný počet uchazečů ve výběrovém řízení na základě předchozích zkušeností; druh výběrových řízení (generalistická nebo specializovaná výběrová řízení) a to, zda výběrové řízení zavádí nový profil uchazeče.

[18] Obecná pravidla pro otevřená výběrová řízení, Úř. věst. 2014, C 60 A, s. 1.

[19] Viz body 3.4.3. "Postup vnitřního přezkumu" a 3.4.4. „Jiné formy napadení“ obecných pravidel úřadu EPSO pro otevřená výběrová řízení, Úř. věst. 2014, C 60 A, s. 1.

[20] Věc 164/2015/NF týkající se toho, že úřad EPSO ve svém dopise, v němž informuje stěžovatele o rozhodnutí výběrové komise nezařadit jej na rezervní seznam, neuvedl možnosti odvolání.

[21] Naposledy zkontrolováno dne 20. prosince 2016.