Fakta a souvislosti

Dne 1. července 2016 obdržela evropská veřejná ochránkyně práv dopis maltského komisaře pro životní prostředí a plánování týkající se provedení příslušných pravidel EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu (nařízení č. 540/2014 ^[1] a č. 168/2013 ^[2]) a přístupu k informacím o životním prostředí (směrnice 2003/4/ES ^[3]) do vnitrostátního právního řádu na Maltě.

V sázce jsou právní otázky

Komisař zmínil své kontakty s místní nevládní organizací, příslušná pravidla EU týkající se bezpečnosti silničního provozu a přístupu k informacím o životním prostředí a maltský prováděcí akt (zákon o bezpečnosti výrobků L.N. 50/2008). Měl pochybnosti o tom, zda je vnitrostátní právo v souladu s požadavky stanovenými v unijním právu.

Maltský veřejný ochránce práv požádal evropského veřejného ochránce práv, aby si k případu vyžádal stanovisko Evropské komise.

Dotaz

Dne 19. srpna 2016 se evropská veřejná ochránkyně práv rozhodla zahájit postup dotazování s cílem vyžádat si stanovisko útvarů Komise, pokud jde o:

Jak by mělo být do právních předpisů členských států provedeno unijní právo, které stanoví, že motorová vozidla a motocykly musí být ve stavu způsobilém k provozu na pozemních komunikacích a splňovat stejné bezpečnostní normy jako při jejich první registraci? Zdá se, že maltský prováděcí akt (zákon o bezpečnosti výrobků L.N. 50/2008) je v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v právu EU?

Odpověď Komise

Dne 19. října 2016 předložila Komise svou odpověď. Vysvětlil, že nařízení č. 540/2014 se použije od 1. července 2016 na nová osobní vozidla (vozidla kategorie M) a užitková vozidla (vozidla kategorie N), jakož i na náhradní systémy tlumení hluku pro tato vozidla, a stanoví požadavky na schvalování typu vozidel kategorií M a N z hlediska hladiny akustického tlaku a jejich registrace, prodeje a uvádění do provozu. Toto nařízení nahradilo od 1. července 2016 směrnici 70/157/EHS ve znění směrnice 2007/34/ES pro nové typy vozidel.

Stejně tak nařízení č. 168/2013 stanoví mimo jiné požadavky na zvukovou zkoušku pro vozidla kategorie L, které jsou použitelné od 1. ledna 2016. Nařízení (EU) č. 168/2013 nahrazuje požadavky na zvukovou zkoušku, které byly dříve stanoveny ve směrnici 97/24/ES. Postupy zvukových zkoušek jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 134/2014.

Nové a přísnější mezní hodnoty hluku, které byly rovněž zavedeny nařízeními č. 540/2014 a č. 168/2013, se týkají nových vozidel a jejich náhradních systémů tlumení hluku. V důsledku toho budou stávající hodnoty hladiny akustického tlaku nových vozidel měřené v souladu s požadavky těchto předpisů pro jejich schválení typu postupně snižovány s použitím uvedených předpisů.

Pokud jde o technickou způsobilost, vozidla jsou podrobena prohlídkám v souladu se směrnicí 2014/45/EU. Pro další objasnění této otázky vyzvala Komise, aby se obrátila na své GŘ pro dopravu a mobilitu, oddělení A3, a poskytla kontaktní údaje.

Komise dodala, že častou příčinou nadměrných emisí hluku vozidla může být také chování řidiče. Tyto otázky souvisejí s prosazováním pravidel silničního provozu (pokuty, silniční kontroly, dopravní omezení atd.), což jsou záležitosti, které spadají do pravomoci členských států. Veškeré takové případy by proto měly být adresovány příslušným vnitrostátním orgánům.

Pokud jde o způsob provedení příslušných právních předpisů EU do vnitrostátního právního řádu, Komise vysvětlila, že nařízení jsou jako taková přímo použitelná, zatímco směrnice jsou závazné, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, a musí být provedeny do vnitrostátního práva. Vysvětlila tzv. postup „provedení s referencí“ a příslušné podmínky, které se berou v úvahu [4].

Zpětná vazba

Odpověď Komise byla předána komisaři s výzvou k podání připomínek.

Dne 31. října 2016 poděkoval komisař veřejné ochránkyni práv za to, že zaslala odpověď Komise jeho útvarům. K této odpovědi nepředložil žádné vlastní připomínky.

Předal veřejnému ochránci práv připomínky místní nevládní organizace, která je toho názoru, že maltské právní předpisy nestanoví vnitrostátní kritéria hladiny hluku ani vnitrostátní standardní postup pro výměnu a zkoušení výfukové součásti vozidla. Nařízení proto musí být zkopírována s účinnou dokumentací, aby se usnadnilo prosazování a ochránilo zdraví koncových uživatelů a ochránilo životní prostředí. Metody, kterými byly technické směrnice provedeny do maltských právních předpisů, nestanoví účinné informační prostředky k zajištění jejich účinného provádění.

Dne 10. listopadu 2016 maltský komisař e-mailem potvrdil, že nevládní organizace souhlasí s tím, aby veřejná ochránkyně práv předala své připomínky Komisi k dalšímu projednání jako stížnost na porušení právních předpisů.

Ukončovací řízení

Komise poskytla vyčerpávající odpověď týkající se výkladu příslušných ustanovení. Jak bylo dohodnuto s maltským komisařem, veřejný ochránce práv předal připomínky dotčené nevládní organizace Komisi, která se jimi bude zabývat jako stížností na porušení právních předpisů.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. 2014, L 158, s. 131).

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. 2013, L 60, s. 52).

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS, Úř. věst. 2003, L 41, s. 26.

[4] Komise se obvykle domnívá, že provedení směrnice pomocí jednoduché metody, kdy vnitrostátní právní akt prohlašuje, že ustanovení směrnice je třeba považovat za součást vnitrostátního právního řádu od přesného data, je za určitých podmínek možné. Těmito podmínkami je především to, že směrnice je velmi technické povahy a neobsahuje žádné ustanovení, které by ponechalo členským státům prostor pro uvážení, takže členský stát nemusí volit mezi možnostmi nebo musí do ustanovení směrnice zahrnout další upřesnění. Kromě toho musí vnitrostátní akt provádějící „prostřednictvím odkazu“ umožnit účinný přístup ke směrnici v jazyce dotčeného členského státu a musí stanovit jasné datum vstupu v platnost ve vnitrostátním právním řádu, aby byla dodržena zásada právní jistoty. Komise uvedla, že všechny tyto podmínky je třeba posuzovat případ od případu.