FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Afgørelse i sag 262/2012/OV - Přístup veřejnosti k zápisu z jednání koordinátorů výborů

Stěžovatel požádal o přístup veřejnosti k zápisům z jednání koordinátorů několika výborů Evropského parlamentu, která se týkala projednávání obchodní dohody proti padělatelství (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, ACTA). Parlament odpověděl, že kromě několika výjimek žádné samostatné zápisy z jednání koordinátorů výborů neexistují a že tyto zápisy jsou součástí zápisů ze zasedání výborů samotných.

Stěžovatel se následně obrátil na veřejnou ochránkyni práv a tvrdil, že Parlament nezařazuje zápisy z jednání koordinátorů výborů do svého rejstříku dokumentů. Veřejná ochránkyně práv adresovala Parlamentu doporučení, podle něhož by Parlament měl do svého veřejného rejstříku dokumentů takové zápisy zařazovat, jsou-li vyhotovovány. Parlament odpověděl, že s cílem podpořit větší transparentnost budou koordinátory přijatá doporučení nebo rozhodnutí poté, co je výbor schválí, zahrnuta do zápisů ze zasedání výboru, které jsou dostupné ve veřejném rejstříku. Parlament uvedl, že tento nový přístup bude použitelný od července 2014.

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že Parlament přijal odpovídající opatření, aby provedl její návrh doporučení. Ve věci stávajících zápisů z jednání koordinátorů výborů přijatých ve funkčním období Parlamentu 2009–2014 veřejná ochránkyně práv uvedla, že věří, že Parlament tyto zápisy v zájmu jednotnosti zařadí do veřejného rejstříku.

Pozadí

1. Tato stížnost se týkala žádosti o přístup veřejnosti k zápisům ze schůzí koordinátorů výborů Evropského parlamentu [1]. Žádost podala nevládní organizace pro transparentnost podle nařízení č. 1049/2001.

2. Dne 8. července 2011 si stěžovatel vyžádal zápisy ze schůzí parlamentního Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Výboru pro právní záležitosti (JURI) a Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) týkajících se jednání o obchodní dohodě proti padělání (ACTA). Požádala rovněž o zápis ze všech souvisejících schůzí koordinátorů výborů.

3. Dne 28. července 2011 Parlament odpověděl, že zápisy ze všech schůzí parlamentních výborů jsou k dispozici na internetových stránkách Parlamentu [2] a že tyto zápisy obsahují bod nazvaný "rozhodnutí koordinátorů"nebo "oznámení předsedy"s příslušnými rozhodnutími koordinátorů. Dodala však, že nemá samostatný zápis ze schůzí koordinátorů výboru.

4. Stěžovatel však ve své potvrzující žádosti poukázal na to, že v rámci vyhledávání „schůzí koordinátorů Evropského parlamentu“na Googlu byly uvedeny samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (výbor ENVI).

5. Dne 5. srpna 2011 Parlament zopakoval, že obvykle neexistují samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů výborů, ale že některé výbory, jako je výbor ENVI, se rozhodly zveřejnit výsledky svých schůzí. Kromě toho Parlament dne 25. října 2011 poskytl stěžovateli přístup k zápisům ze schůzí koordinátorů výboru INTA týkajících se dohody ACTA, tj. k zápisům ze schůze koordinátorů výboru INTA, která se konala dne 21. června 2011.

6. Dne 20. listopadu 2011 stěžovatel upozornil Parlament, že ve své žádosti ze dne 8. července 2011 rovněž požádal o zápis ze schůze koordinátorů výboru JURI, ale že Parlament existenci těchto schůzí třikrát popřel. Opět požádala o přístup veřejnosti k tomuto zápisu.

7. Dne 28. listopadu 2011 Parlament stěžovateli odpověděl, že „na základě informací získaných od sekretariátu výboru JURI potvrzujeme naši odpověď z července loňského roku: sekretariát výboru JURI nevypracovává samostatné zápisy z jednání koordinátora. Zápisy výboru JURI jsou k dispozici na internetových stránkách EP: [odkaz]. Rozhodnutí přijatá koordinátory jsou zahrnuta do zápisu z jednání výboru (bod „oznámení předsedy“) ...“[3].

8. V únoru 2012 se stěžovatel obrátil na veřejnou ochránkyni práv, která zahájila šetření týkající se tvrzení, že Parlament neeviduje všechny stávající dokumenty Parlamentu ve svém elektronickém rejstříku dokumentů, zejména zápisy ze schůzí koordinátorů parlamentních výborů, a souvisejícího tvrzení, že Parlament by měl všechny tyto dokumenty evidovat.

Údajné nezaevidování zápisu koordinátorů výborů do rejstříku Parlamentu

Návrh doporučení veřejného ochránce práv  

9. Při předkládání návrhu doporučení Parlamentu vzala veřejná ochránkyně práv v úvahu argumenty a stanoviska předložená stranami.

10. Veřejná ochránkyně práv uvedla, že je prokázanou skutečností, že útvary Parlamentu systematicky nezahrnují samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů výborů do veřejného rejstříku dokumentů Parlamentu, přestože tyto zápisy určitě existují. Například v současné době není ve veřejném rejstříku Parlamentu uveden žádný odkaz na zápis ze schůze koordinátorů výboru INTA ze dne 21. června 2011 (dokument INTA(2011)0621_2), přestože tento dokument existuje a stěžovateli k němu byl nakonec umožněn přístup (viz bod 5 výše).

11. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že skutečnost, že útvary Parlamentu nezařadily tento dokument do veřejného rejstříku dokumentů Parlamentu, znamená nejen to, že výkon práva stěžovatele na přístup k tomuto dokumentu byl zpožděn, ale také to, že o existenci tohoto dokumentu nejsou ani dnes informováni ostatní členové veřejnosti.

12. Veřejný ochránce práv souhlasil s tím, že ze znění a účelu článků 11 a 12 nařízení č. 1049/2001 nevyplývá povinnost Parlamentu mít ve svém veřejném rejstříku dokumentů odkaz na každý dokument, který má v držení. Parlament by však měl zajisté vykládat články 11 a 12 nařízení č. 1049/2001 způsobem, který veřejnosti umožní získat co nejúplnější představu o tom, jak Parlament plní své hlavní úkoly. Dokumenty, které se týkají těchto hlavních úkolů, by měly být pokud možno zaznamenány ve veřejném rejstříku dokumentů Parlamentu.

13. Práce poslanců Evropského parlamentu ve výborech je jistě jedním z hlavních úkolů Parlamentu. Tato činnost zahrnuje práci na schůzích koordinátorů výborů. Jsou-li vypracovány samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů výborů, měla by být existence těchto zápisů zaznamenána ve veřejném rejstříku dokumentů Parlamentu.

14. Vlastní vnitřní předpisy Parlamentu, které usilují o uplatňování práva veřejnosti na přístup k dokumentům Evropského parlamentu [4], jsou v souladu s výše uvedenými zásadami. Článek 4 odst. 3 tohoto jednacího řádu stanoví: „Dokumenty vypracované v rámci legislativního postupu nebo pro účely parlamentní činnosti se zapisují do [veřejného rejstříku], jakmile jsou předloženy nebo zveřejněny“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).

15. V projednávané věci však Parlament nedodržel vlastní vnitřní pravidla. I když existují zápisy z alespoň jedné schůze koordinátorů výborů týkající se jednání o dohodě ACTA a i když tyto zápisy jistě spadají do kategorie „vypracovaných dokumentů ...  pro účely parlamentní činnosti“ není ve veřejném rejstříku Parlamentu uveden žádný odkaz na tento dokument.

16. Veřejná ochránkyně práv měla za to, že Parlament v rámci obecné politiky nezařazuje odkazy na zápisy ze schůzí koordinátorů výborů do veřejného rejstříku dokumentů Parlamentu. Namísto toho, aby Parlament ojediněle nezveřejnil existenci jediného dokumentu, který se týká práce poslanců Evropského parlamentu, tak Parlament systematicky nezmiňuje ve veřejném rejstříku dokumentů existenci celé řady dokumentů, které se týkají práce poslanců Evropského parlamentu.

17. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem veřejná ochránkyně práv zjistila, že nezařazení odkazů na zápisy ze schůzí koordinátorů výborů do rejstříku dokumentů Parlamentu představuje nesprávný úřední postup. Předložila proto Parlamentu tento návrh doporučení:

„Při vypracovávání zápisů ze schůzí koordinátorů výborů by měl Parlament tyto zápisy zahrnout do svého veřejného rejstříku dokumentů a v souladu s článkem 12 nařízení č. 1049/2001 je v zásadě přímo zpřístupnit.“

18. Ve svém podrobném stanovisku k návrhu doporučení Parlament uvedl, že stížnost, která vedla k návrhu doporučení, odhalila určité nesrovnalosti, pokud jde o provádění článku 192 jednacího řádu Parlamentu [5], kterým se řídí práce koordinátorů výborů. Postupy jednotlivých výborů se skutečně liší, pokud jde o zveřejňování rozhodnutí a doporučení koordinátorů, což se může zdát v rozporu s rostoucími požadavky na transparentnost v legislativní oblasti.

19. V souladu s návrhem doporučení veřejné ochránkyně práv a v zájmu jasnosti a větší transparentnosti činností Parlamentu byla příslušná generální ředitelství (GŘ pro vnitřní politiky a GŘ pro vnější politiky), která podporují činnost parlamentních výborů, vyzvána, aby harmonizovala své postupy týkající se koordinátorů v různých výborech. Sekretariáty výborů v zásadě nevypracují žádné samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů. Namísto toho budou doporučení nebo rozhodnutí přijatá koordinátory po jejich schválení celým výborem zařazena do veřejného zápisu z jednání výboru. Tímto způsobem budou výsledky schůzí koordinátorů automaticky zaznamenány do veřejného rejstříku prostřednictvím zápisů ze schůzí výborů, které jsou přímo přístupné veřejnosti v rejstříku. Tento nový přístup bude uplatňován od ustavení výborů v 8. volebním období Parlamentu, na začátku nového volebního období v červenci 2014.

20. Parlament se domníval, že tento společný a konzistentní přístup by umožnil rychlé zlepšení současné situace a větší zviditelnění práce koordinátorů, a to v plném souladu s návrhem doporučení.

21. Ve svých připomínkách k podrobnému stanovisku Parlamentu stěžovatel uvedl, že provedení návrhu doporučení Parlamentem není v souladu s právem EU, které vyžaduje, aby Parlament zapsal do svého rejstříku všechny dokumenty. Stěžovatel poukázal na následující nedostatky:

22. Za prvé, prohlášení Parlamentu, že příslušná generální ředitelství "byla vyzvána, aby harmonizovala své postupy", bylo příliš vágní, protože existuje prostor pro to, aby pozvání nepřijala. Parlament by místo toho měl generální ředitelství pověřit dodržováním právních předpisů EU. Stěžovatel uvedl, že sekretariáty výborů nebudou připravovat žádné samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů. Vzhledem k tomu, že se nový režim bude vztahovat na doporučení a rozhodnutí, zůstanou ostatní aspekty tajné. Schválení doporučení a rozhodnutí je kritériem, které není v unijním právu. Stručně řečeno, Parlament vytvořil „podmíněnou“ registraci s prostorem pro uvážení.

23. Zadruhé, nový režim se bude vztahovat pouze na budoucí zápisy z jednání, což není v souladu s právem EU.

24. Za třetí stěžovatel poukázal na to, že prohlášení sekretariátu výboru JURI ze dne 28. listopadu 2011, že nevytváří samostatný zápis koordinátora, bylo rovněž nesprávné, protože stěžovatel obdržel (nekrytou) kopii zápisu koordinátorů výboru JURI ze dne 19. prosince 2011 [6]. Neobdržela však zápis z jednání koordinátora výboru JURI, o který požádala. Stěžovatel proto uvedl, že Parlament musí potvrdit existenci zápisu koordinátorů výboru JURI a zveřejnit zápis, o který požádal.

25. Za čtvrté, návrh Parlamentu se týká pouze zápisů koordinátorů, nikoli však jiných dokumentů vyloučených z rejstříku. Stěžovatel například poukázal na to, že výbor JURI vytvořil pracovní prostor koordinátorů, který je přístupný pouze koordinátorům, politickým poradcům spolupracujícím s výborem a zaměstnancům sekretariátu.  Pracovní prostor obsahuje poznámky ke schůzím koordinátorů a rozhodnutí o nich. Tyto dokumenty nejsou v rejstříku uvedeny. Jiné výbory mohou mít také pracovní prostory koordinátorů nebo uchovávat dokumenty, které nejsou uvedeny v rejstříku. Stěžovatel dospěl k závěru, že Parlament má v úmyslu (do jisté míry) vyřešit problém u jedné skupiny budoucích dokumentů (zápisy koordinátorů), přičemž starší a další dokumenty budou z rejstříku vyloučeny. 

Posouzení veřejné ochránkyně práv po návrhu doporučení

Úvodní poznámka

26. Pokud jde o stávající zápisy koordinátorů výboru JURI [7], veřejná ochránkyně práv se domnívá, že by nebylo v zájmu stěžovatelky, aby v tomto ohledu předložila Parlamentu nový návrh doporučení, neboť stěžovatelka by mohla získat rychlejší odpověď Parlamentu okamžitým podáním nové žádosti o přístup veřejnosti k těmto zápisům (15 dnů namísto tří měsíců)[8]. Pokud stěžovatel takovou žádost podá, měl by Parlament v zásadě poskytnout přístup k těmto dokumentům, pokud se neuplatní výjimka podle článku 4 nařízení č. 1049/2001.

Posouzení

27. Veřejná ochránkyně práv vítá opatření oznámená Parlamentem za účelem provedení jejího návrhu doporučení. Veřejná ochránkyně práv chápe tato opatření tak, že sekretariáty výborů Parlamentu nebudou vypracovávat samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů, ale že doporučení nebo rozhodnutí přijatá koordinátory budou po schválení celým výborem zahrnuta do veřejných zápisů z jednání výboru. Výsledkem je, že po schválení budou doporučení nebo rozhodnutí koordinátora (která jsou výsledkem jejich jednání) začleněna do zápisů ze schůzí výboru, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku.

28. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že opatření přijatá Parlamentem zlepší dříve existující situaci, kdy nebyl ve veřejném rejstříku vůbec uveden odkaz na zápisy ze schůzí koordinátorů výborů. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že reakce Parlamentu na její návrh doporučení s novým přístupem uplatňovaným od července 2014 je přiměřená. Domnívá se proto, že Parlament přijal vhodná opatření k provedení jejího návrhu doporučení.

29. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel ve svých připomínkách uvedl, že sekretariáty výborů nebudou v budoucnu připravovat žádné samostatné zápisy ze schůzí koordinátorů. Veřejná ochránkyně práv v této souvislosti zdůrazňuje, že jejím doporučením bylo, aby „při vypracovávání zápisů ze schůzí koordinátorů výborů“byly zápisy zahrnuty do veřejného rejstříku. Záměrem doporučení veřejné ochránkyně práv nebylo, aby koordinátoři výborů (nebo sekretariát výboru jejich jménem) byli povinni začít vypracovávat zápisy ze svých schůzí (činnost koordinátorů výborů, tj. poslanců EP, nespadá do mandátu veřejné ochránkyně práv, která se může zabývat stížnostmi na Parlament pouze jako orgán). Veřejná ochránkyně práv ve svém návrhu doporučení rovněž poukázala na to, že to, zda je či není vypracován zápis z konkrétní schůze koordinátorů výboru, je na uvážení koordinátorů výboru [9]. Jednací řád Parlamentu neukládá koordinátorům výborů povinnost vypracovávat zápisy, ale v článku 207 odkazuje pouze na zápisy ze schůzí samotných výborů. Veřejný ochránce práv rovněž opakuje, že potřeba zahrnout odkazy na dokumenty do veřejného rejstříku, stanovená v článcích 11 a 12 nařízení č. 1049/2001, se vztahuje pouze na stávající dokumenty a neznamená povinnost vytvářet nové dokumenty. Není možné požadovat, aby sekretariáty výborů vypracovávaly zápisy ze schůzí koordinátorů, pokud se konají.   

30. A konečně, pokud jde o stávající zápisy koordinátorů výborů přijaté během volebního období 2009–2014, na které se nevztahuje nový přístup Parlamentu, veřejný ochránce práv věří, že v zájmu souladu s novým postupem přijatým na základě návrhu doporučení veřejného ochránce práv je Parlament zařadí do svého veřejného rejstříku. Uvede proto další poznámku níže.

Závěr

Na základě šetření této stížnosti ji veřejná ochránkyně práv uzavírá následujícím závěrem:

Parlament přijal vhodná opatření k provedení návrhu doporučení veřejného ochránce práv.

Stěžovatel a Parlament budou o tomto rozhodnutí informováni.

Další poznámky

S ohledem na kladnou odpověď Parlamentu na návrh doporučení veřejná ochránkyně práv věří, že v zájmu souladu se svou novou politikou přijatou po přijetí návrhu doporučení zahrne Parlament do svého veřejného rejstříku stávající zápisy ze schůzí koordinátorů výborů přijaté během volebního období 2009–2014.

Emily O'Reillyová
 
Ve Štrasburku dne 6. října 2014.


[1] Evropský parlament má 20 parlamentních výborů, které se skládají z 24 až 76 poslanců. Parlamentní výbory se scházejí veřejně jednou nebo dvakrát měsíčně v Bruselu. Vypracovávají zprávy o legislativních návrzích, které jsou poté předkládány plenárnímu shromáždění Parlamentu. Článek 205 (dříve článek 192) jednacího řádu Parlamentu stanoví, že politické skupiny v Parlamentu mohou jmenovat jednoho ze svých členů „koordinátorem“ v každém výboru. Schůze „koordinátorů výborů“ se poté svolávají, obvykle ve stejný den jako schůze výborů, aby se připravila rozhodnutí, která má tento výbor přijmout, zejména rozhodnutí o postupu a jmenování zpravodajů. Výbor může rovněž delegovat pravomoc přijímat určitá rozhodnutí na koordinátory, s výjimkou rozhodnutí týkajících se přijímání zpráv, stanovisek nebo pozměňovacích návrhů.

[3] Další informace o souvislostech stížnosti, argumentech stran a šetření veřejného ochránce práv naleznete v úplném znění návrhu doporučení veřejného ochránce práv, které je k dispozici na adrese: http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/draftrecommendation.faces/en/53909/html.bookmark.

[4] Rozhodnutí předsednictva ze dne 28. listopadu 2001, Úř. věst. 2011, C 216, s. 19, viz také http://www.europarl.europa.eu/RegistreWeb/information/publicInfo.htm?language=EN.

[5] Veřejný ochránce práv konstatuje, že v posledním znění jednacího řádu přijatém pro 8. volební období se článek 192 stal článkem 205: http://www.europarl.europa.eu/sides/getLastRules.do?language=EN&reference=TOC.

[6] Stěžovatel uvedl, že k dokumentu lze získat přístup prostřednictvím těchto internetových stránek (které zřejmě nefungují): http://moechel.com/doqs/2011_12_19_EP_JURI_koordinátor_meeting_minutes.pdf

[7] Viz poznámka pod čarou 6 výše.

[8] Zatímco Parlament musí odpovědět na návrh doporučení veřejného ochránce práv do tří měsíců, musí odpovědět na každou novou žádost o přístup veřejnosti k dokumentům do 15 pracovních dnů (čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1049/2001).

[9] Stejným způsobem a jako pracovní nástroj mají koordinátoři výboru samozřejmě možnost zřídit pracovní prostor a vyměňovat si poznámky ke své práci v rámci tohoto pracovního prostoru. Pouze v případě, že doporučení nebo rozhodnutí přijatá koordinátory schválí celý výbor, budou zařazena do veřejného zápisu z jednání výboru, a budou tedy k dispozici v rejstříku. Veřejná ochránkyně práv však nebude provádět další šetření v otázce dokumentů náležejících do pracovního prostoru, neboť stěžovatel vznesl tuto novou otázku až poté, co Parlament reagoval na návrh doporučení veřejné ochránkyně práv. 

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.