# Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o ukončení šetření stížnosti 1302/2009/TS na Evropskou komisi
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2010-12-15T00:00+01:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/5539)
---
> Corporate Europe Observatory (dále jen „CEO") je nevládní organizace, jejímž cílem je podporovat transparentnost ve fungování orgánů EU. Generální ředitel předložil Komisi žádost o přístup k dokumentům a informacím týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a ASEAN a EU a Koreou. Komise tyto žádosti zaevidovala v únoru 2008. V prosinci 2008 Komise poskytla částečný přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům.
>
> Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv generální ředitel uvedl, že Komise zbytečně zpozdila odpověď na původní žádosti, čímž porušila nařízení č. 1049/2001.
>
> Ve svém rozhodnutí veřejný ochránce práv uvedl, že nařízení č. 1049/2001, které upravuje přístup k dokumentům, stanoví dvoufázový postup pro zpracování žádostí. Pokud orgán neodpoví na původní žádost do 15 pracovních dnů, je žadatel oprávněn podat potvrzující žádost. Je-li potvrzující žádost zamítnuta nebo neobdrží-li žadatel odpověď do 15 pracovních dnů, má právo předložit věc Tribunálu nebo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv. V tomto případě stěžovatel nepředložil potvrzující žádost, ale rozhodl se vyčkat rozhodnutí Komise o původních žádostech. V průběhu vyřizování původních žádostí Komise stěžovatele několikrát informovala, že vzhledem k jejich složitosti nemohly být vyřízeny ve lhůtách stanovených v nařízení č. 1049/2001. Vzhledem k tomu, že se stěžovatel rozhodl nepodávat potvrzující žádost, přestože k tomu byl oprávněn, dospěl veřejný ochránce práv k závěru, že stěžovatel byl v době probíhajícího šetření s vysvětleními Komise spokojen. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívala, že další šetření nejsou nutná.
>
> Veřejná ochránkyně práv však konstatovala, že Komise stěžovateli neuvedla, jak dlouho bude vyřizování původní žádosti trvat. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že by bylo vhodné, aby Komise v budoucích případech takový údaj poskytla, aby žadatel mohl učinit informované rozhodnutí o opodstatněnosti okamžitého podání potvrzující žádosti. Veřejná ochránkyně práv v tomto ohledu učinila další poznámku. Vyzval Komisi, aby jej do šesti měsíců informovala o veškerých opatřeních, která může v souvislosti s jeho zjištěními přijmout.
>
Skutečnosti předcházející stížnosti
-----------------------------------
**1.** Stížnost se týká údajných zpoždění Evropské komise při poskytování odpovědi na žádosti o přístup k dokumentům.
**2.** Stěžovatelem je Corporate Europe Observatory (dále jen „CEO"), nevládní organizace se sídlem v Bruselu. Dne 7. února 2008 požádal generální ředitel Generální ředitelství Evropské komise pro obchod (dále jen „GŘ pro obchod") o přístup k dokumentům týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a ASEAN a EU a Koreou. Téhož dne zaslalo GŘ pro obchod stěžovateli potvrzení o přijetí, v němž jej rovněž informovalo, že Komise zaevidovala jeho žádosti jako žádosti o přístup k dokumentům a o přístup k informacím. Informovala rovněž generálního ředitele, že vzhledem ke značnému počtu požadovaných dokumentů (celkem dvanáct samostatných žádostí) a k délce těchto dokumentů bude Komise potřebovat určitý čas na jejich identifikaci a analýzu. Komise proto nemohla zaručit, že bude schopna žádosti vyřídit ve lhůtách[\[1\]](#_ftn1){#_ftnref1} stanovených v nařízení č. 1049/2001.
**3.** Dopisem ze dne 14. února 2008 požádalo GŘ pro obchod stěžovatele, aby předložil další vysvětlení týkající se jeho původních žádostí. Generální ředitel zaslal další vysvětlení dopisem ze dne 19. února 2008. GŘ pro obchod odpovědělo dopisem ze dne 20. února 2008 a uvedlo, že informace předložené žadatelem jsou užitečné. GŘ pro obchod ujistilo generálního ředitele, že poskytne odpověď, jakmile bude schopno identifikovat a přezkoumat všechny dotčené dokumenty v souladu s nařízením č. 1049/2001.
**4.** Dopisem ze dne 6. srpna 2008 požádal generální ředitel GŘ pro obchod o informace týkající se vyřizování jeho žádosti o přístup k dokumentům.
**5.** Dopisem ze dne 7. srpna 2008 informovalo GŘ pro obchod stěžovatele, že vzhledem ke značnému počtu a široké škále požadovaných dokumentů bude proces jejich zpracování zahrnovat práci mnoha týmů v rámci GŘ. Dodala, že GŘ pro obchod nyní dokončilo identifikaci dokumentů a že je v procesu jejich přezkumu, aby se zajistilo, že bude moci pokračovat v jejich uvolňování.
**6.** Dopisy ze dne 8. prosince 2008 a 19. prosince 2009 informovalo GŘ pro obchod generálního ředitele, že se rozhodlo poskytnout částečný přístup k dokumentům týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a ASEAN a EU a Koreou.
**7.** Dne 19. května 2009 podal stěžovatel veřejnému ochránci práv stížnost týkající se zpoždění, k nimž došlo při zpracování výše uvedených žádostí o přístup k dokumentům.
Předmět šetření
---------------
**8.** Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se tohoto tvrzení a tvrzení:
Tvrzení
Odpovědi Komise na původní žádosti stěžovatele o přístup k dokumentům a informacím týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a ASEAN a EU a Koreou byly zbytečně zpožděny a jako takové porušily nařízení č. 1049/2001.
Nárok
Komise by měla zajistit, aby byly dodrženy lhůty pro vyřizování žádostí podle nařízení č. 1049/2001.
Šetření
-------
**9.** Dne 22. července 2009 postoupil veřejný ochránce práv stížnost Komisi. Komise poskytla své stanovisko, které bylo stěžovateli předáno s výzvou k vyjádření. Stěžovatel předložil své připomínky dne 28. listopadu 2009.
Analýza a závěry veřejného ochránce práv
----------------------------------------
### A. Tvrzení a nárok
#### Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
**10.** Komise ve svém stanovisku uznala, že došlo ke zpožděním v odpovědi na žádosti stěžovatele o přístup k dokumentům týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a Koreou a EU a ASEAN, a vyjádřila politování nad těmito zpožděními.
**11.** Komise uvedla, že při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům musí orgán v souladu s příslušnou judikaturou rovněž zohlednit zásadu řádné správy. V tomto ohledu Komise odkázala na bod 101 rozsudku ve věci T-2/05 *Verein für Konsumenteninformation v. Komise* [\[2\],](#_ftn2){#_ftnref2} který uvádí následující:
„\[M\]ěl*bych však připomenout, že žadatel může podat žádost o přístup na základě nařízení č. 1049/2001 týkající se zjevně nepřiměřeného počtu dokumentů, možná z nepodstatných důvodů, čímž si vyžádá určitý objem práce na zpracování své žádosti, který by mohl velmi podstatně ochromit řádné fungování orgánu. Je třeba rovněž uvést, že pokud se žádost týká velkého počtu dokumentů, právo orgánu usilovat o „spravedlivé řešení" společně s žadatelem podle čl. 6 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 odráží možnost zohlednit, byť zvláště omezeným způsobem, potřebu případně sladit zájmy žadatele se zájmy řádné správy."*
**12.** Komise rovněž upřesnila, že pro účely zohlednění zásady řádné správy čl. 6 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 stanoví, že orgány se mohou s žadatelem poradit o nalezení spravedlivého řešení v případě žádosti týkající se velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů. Takové spravedlivé řešení může navíc spočívat v prodloužení lhůt. Komise zastávala názor, že zájem na řádné správě musí být zohledněn i v případech, kdy jsou v krátké době podány četné a někdy složité žádosti.
**13.** Komise uvedla, že v tomto případě GŘ pro obchod stěžovatele několikrát informovalo, že vyřízení jeho žádostí o přístup k dokumentům týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a Koreou a EU a ASEAN bude vyžadovat více času. Komise poukázala na to, že GŘ pro obchod ve svém dopise ze dne 17. dubna 2008 poukázalo na značný počet žádostí podaných stěžovatelem od začátku roku, a informovala ji, že odpověď ve stanovených lhůtách proto nemůže být zaručena. Kromě toho GŘ pro obchod dopisem ze dne 10. září 2008 uvedlo, že se nachází v konečné fázi zpracování ostatních žádostí stěžovatele o přístup k dokumentům. Komise poukázala na to, že v roce 2008 předložil stěžovatel 22 ze 166 žádostí o přístup k uchovávaným dokumentům, které obdrželo GŘ pro obchod, a že tento údaj představuje 13,25 % celkového počtu žádostí obdržených dotčeným GŘ.
**14.** Komise zdůraznila, že v průběhu posledních dvou let zavedla společnost G Trade několik opatření s cílem zlepšit a urychlit vyřizování žádostí o přístup k dokumentům a informovat své zaměstnance o potřebě vyřizovat žádosti o přístup k dokumentům v souladu s nejvyššími profesními standardy. Komise ujistila, že bude v tomto úsilí pokračovat, se zvláštním důrazem na to, aby zaprvé zajistila, že složité žádosti budou vyřizovány v přiměřených lhůtách, a zadruhé, že v případě zpoždění bude žadatele průběžně informovat o tom, jak pokračuje vyřizování jeho žádostí.
**15.** Komise poté vysvětlila, že zpoždění v tomto případě byla způsobena složitostí žádostí stěžovatele a skutečností, že stěžovatel současně obdržel velký počet složitých žádostí, jejichž vyřízení vyžadovalo značné zdroje, jakož i „pečlivým*řízením konfliktů při přidělování zdrojů".* Komise připomněla, že většina četných žádostí obdržených GŘ pro obchod je obvykle jednoduchá a lze na ně snadno odpovědět, neboť se obvykle týkají jednoho nebo několika dobře identifikovaných dokumentů. Některé požadavky jsou však velmi složité. Složité žádosti se týkají například neidentifikovaných záznamů ze zasedání nebo veškeré korespondence, včetně e-mailů, s demonstrativním seznamem organizací za období, která mohou trvat až čtyři roky, během nichž se projednávají jednání s konkrétní zemí nebo regionálním seskupením. Komise poté podrobně vysvětlila důvody zpoždění v projednávané věci.
**16.** Komise vysvětlila, že žádost stěžovatele o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a ASEAN a EU a Koreou se týkala tří nebo čtyř různých oddělení v rámci GŘ pro obchod. Tato oddělení byla vedena oddělením s celkovou geografickou odpovědností za daný region, jakož i kabinetem komisaře pro obchod. Žádosti, které se týkají celého vyjednávacího procesu, proto zahrnují přezkoumání velkého počtu spisů a e-mailů s cílem identifikovat materiály, které by mohly spadat do oblasti působnosti dané žádosti. Jakmile jsou požadované dokumenty identifikovány, jsou posouzeny v souladu s kritérii stanovenými v nařízení č. 1049/2001, aby se zjistilo, zda by některý z materiálů spadajících do oblasti působnosti žádosti neměl být zpřístupněn. Tyto žádosti mohou vyžadovat zapojení čtyř až osmi referentů. Kromě toho se nejsložitější žádosti často zaměřují na oblasti, v nichž je proces vyjednávání nejaktivnější, například v tomto případě při jednáních s Indií, sdružením ASEAN nebo Koreou. To nevyhnutelně vytváří konflikty, pokud jde o přidělování zdrojů.
**17.** Komise poukázala na to, že tři žádosti stěžovatele, které jsou předmětem této stížnosti, představovaly pouze tři z dvanácti žádostí, které stěžovatel podal ve lhůtě dvou dnů. Z těchto dvanácti žádostí jich bylo deset složitých. V důsledku toho muselo několik oddělení v rámci GŘ pro obchod na tyto žádosti reagovat. Zaprvé zeměpisná jednotka dotčená každou žádostí a zadruhé jednotky, které se zabývají obchodem se službami, duševním vlastnictvím nebo environmentálními aspekty dohod. Druhá skupina se musela účastnit všech probíhajících obchodních jednání. V důsledku toho tato oddělení čelila velkému množství žádostí, které byly podány ve velmi krátké době. Posuzování a vyřizování těchto žádostí muselo probíhat nejen souběžně s každodenní prací na jednáních, ale bylo nevyhnutelně přerušeno i cestami spojenými s koly jednání.
**18.** Komise poté zdůraznila, že v případě mezinárodních jednání existuje nevyhnutelné napětí mezi dvěma hledisky: na jedné straně potřebou vyjednávat účinně a v dobré víře, aby bylo dosaženo co nejlepší dohody; tato potřeba může vyžadovat, aby určité citlivé informace zůstaly důvěrné, alespoň během jednání; na druhé straně obecnými zásadami transparentnosti, jako jsou zásady obsažené v nařízení č. 1049/2001, které upravují práci Komise a ostatních orgánů EU.
**19.** Komise uvedla, že v důsledku napětí mezi výše uvedenými cíli je třeba provést velmi citlivé posouzení toho, co může nebo nemůže být zveřejněno. To vysvětluje, proč nařízení č. 1049/2001 umožňuje zvážit veřejný zájem na transparentnosti oproti jiným faktorům, jako je potenciální újma, k níž může dojít, pokud budou vyjednávací postoje EU předčasně odhaleny jejím vyjednávacím partnerům. Například ztráta pracovních míst v EU způsobená třetími zeměmi, které se nespravedlivě odvracejí od podniků, které upozorňují EU na nekalé obchodní praktiky nebo překážky, nebo oslabení rozhodovacího procesu EU, pokud Komise, Rada nebo Parlament již nemohou, někdy důvěrně, získat informované názory externích organizací na postoj, který by měl být zaujat za účelem dosažení dobrých obchodních dohod. Žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům navíc vyžadují, aby dotčené dokumenty byly důkladně prověřeny dostatečně zkušenými pracovníky, kteří jsou si vědomi souvisejících problémů a jsou obeznámeni s pravidly pro přístup k dokumentům. Kromě toho je třeba tak učinit stejným způsobem v průběhu různých jednání, aby byla zajištěna celková transparentnost a soudržnost, pokud jde o žádosti o přístup k dokumentům. Z výše uvedených důvodů je vyřizování těchto žádostí náročné jak na čas, tak na zdroje.
**20.** Komise poté upozornila na velmi krátké lhůty obsažené v nařízení č. 1049/2001. Uvedl, že v případě složitých žádostí je třeba upřednostnit žádosti a v projednávané věci byly tři žádosti, jichž se týká tato výtka, zodpovězeny jako poslední. Komise uvedla, že potřeba upřednostnění je uznána v samotném nařízení, neboť článek 6 uvedeného nařízení stanoví, že „v případě žádosti týkající se velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů se mohou dotčené orgány s žadatelem neformálně poradit s cílem nalézt spravedlivé řešení". Komise připomněla, že GŘ pro obchod stěžovatele několikrát informovalo, že vyřízení tří žádostí stěžovatele bude nějakou dobu trvat. Komise důrazně vyvrátila jakékoli návrhy, že GŘ pro obchod přijalo záměrnou politiku odkládání při zodpovídání dotčených žádostí. Komise tvrdila, že zjištěná zpoždění byla spíše způsobena dobou potřebnou k vyřízení, koordinaci a přezkumu této obzvláště složité řady žádostí, jakož i k zajištění toho, aby GŘ pro obchod uplatňovalo jednotný a transparentní přístup.
**21.** Stěžovatel ve svých připomínkách tvrdil, že právě nedostatečná transparentnost konzultačních postupů GŘ pro obchod nutí skupiny veřejného zájmu, včetně stěžovatele, podávat poměrně složité a četné žádosti o přístup k dokumentům, pokud chtějí v souladu s příslušným sdělením Komise zjistit, "jaké*otázky se rozvíjejí, jaké mechanismy se používají ke konzultacím, kdo je konzultován a proč, co ovlivnilo rozhodnutí při formulování politiky* [\[3\]".](#_ftn3){#_ftnref3} Stěžovatel uznal složitou povahu svých žádostí o přístup k dokumentům, ale tvrdil, že potřeba mnoha jeho žádostí by mohla být zmírněna nebo by jeho žádosti mohly být méně komplikované, pokud by GŘ pro obchod například používalo své internetové stránky ke zpřístupnění aktualizovaných seznamů schůzek a korespondence s ohledem na konkrétní otázky. Stěžovatel uvedl, že zvýšení transparentnosti tímto proaktivním způsobem by nejen snížilo počet a objem žádostí o přístup k dokumentům, ale bylo by také více v souladu s opakovanými ujištěními GŘ pro obchod, že je pevně odhodláno jednat transparentně, otevřeně a odpovědně.
**22.** Stěžovatel poté tvrdil, že restriktivní politika GŘ pro obchod týkající se přístupu k dokumentům zbytečně zvyšuje jeho pracovní zátěž při vyřizování žádostí o takový přístup. Stěžovatel uvedl, že zatímco dříve GŘ pro obchod zpřístupňovalo celé dokumenty, nyní používá složitý systém mazání částí dokumentů, které nejsou v žádostech výslovně uvedeny, a které jsou proto považovány za „nerelevantní". Stěžovatel uvedl, že tento přístup je obzvláště časově náročný, protože pokud existuje několik samostatných žádostí o přístup veřejnosti k jednomu konkrétnímu dokumentu, musí být dokument poté zpřístupněn s různými částmi odstraněnými v závislosti na povaze každé jednotlivé žádosti. Stěžovatel to ilustroval příkladem, kdy byly stejné zápisy předány generálnímu řediteli v pěti různých verzích, neboť muselo být podáno pět různých žádostí. Stěžovatel uvedl, že tato praxe může ztížit srozumitelnost částečně uvolněných dokumentů a může být dokonce příčinou nových žádostí o přístup k celému dokumentu, což zase zvyšuje pracovní zátěž týmu zabývajícího se žádostmi o přístup k dokumentům v držení GŘ pro obchod.
**23.** Stěžovatel dále tvrdil, že způsob, jakým GŘ pro obchod upřednostnilo svých dvanáct žádostí o přístup k dokumentům, které předložilo ve lhůtě dvou dnů na začátku roku 2008, byl v rozporu s prioritami, které uvedl generální ředitel. Ve svém e-mailu ze dne 19. února 2008 generální ředitel výslovně požádal GŘ pro obchod, aby upřednostnilo své žádosti týkající se obchodních jednání mezi EU a Indií, EU a ASEAN a EU a Koreou. Jak však sama Komise zdůraznila, vzhledem k určitému internímu stanovení priorit „byly*tři odpovědi na tyto žádosti ty, které byly zodpovězeny jako poslední".* Stěžovatel uvedl, že stanovení priorit Komisí zjevně nepředstavuje „spravedlivé*řešení",* jak je stanoveno v čl. 6 odst. 4 nařízení č. 1049/2001, pokud jde o žádosti o přístup k velmi dlouhému dokumentu nebo k velkému počtu dokumentů.
**24.** Stěžovatel poté tvrdil, že GŘ pro obchod záměrně zdržuje své odpovědi na žádosti o přístup k dokumentům od některých skupin občanské společnosti s cílem zabránit občanské společnosti v kontrole některých politik a obchodních jednání v době, kdy procesy stále probíhají, a v době, kdy by mohly být napadeny. Podle názoru stěžovatele se tato záměrná strategie snaží odepřít občanské společnosti možnost podílet se na probíhajících politických rozhodnutích. Na podporu tohoto tvrzení stěžovatel odkázal na interní dokument GŘ pro obchod, v němž (tehdejší) generální ředitel (týkající se samostatné žádosti o přístup k dokumentům) napsal, že „vzhledem*k nepřátelskému postoji některých nevládních organizací (včetně Střediska pro sledování korporátní Evropy) k jednáním GATS a našim kontaktům s odvětvím a vzhledem k nedostatečné zdrženlivosti Střediska pro sledování korporátní Evropy při používání velmi selektivních citací vyňatých z jejich náležitého kontextu z dokumentů, které získalo, s cílem upoutat pozornost sdělovacích prostředků, je velmi pravděpodobné, že pokud bychom veřejnosti umožnili přístup ke korespondenci obdržené od odvětví, mohly by být naše vztahy s tímto odvětvím vážně ohroženy."*Stěžovatel uvedl, že tato citace naznačuje, že GŘ pro obchod má tradici vyřizování žádostí o přístup k dokumentům v souladu s politickým postojem žadatele, a ukazuje, že zaujal restriktivní postoj při poskytování informací skupinám občanské společnosti, které jsou kritické z hlediska jeho politik.
#### Posouzení veřejného ochránce práv
**25.** Nařízení 1049/2001 stanoví dvoufázový postup pro zpracování žádostí o přístup k dokumentům. Žadatel může podat první žádost podle článku 7 nařízení č. 1049/2001. Je-li tato žádost (zcela nebo částečně) zamítnuta nebo není-li ve stanovených lhůtách obdržena odpověď, má žadatel právo podat potvrzující žádost podle článku 8 nařízení č. 1049/2001. Je-li tato potvrzující žádost (zcela nebo částečně) zamítnuta nebo není-li ve stanovených lhůtách obdržena odpověď, má žadatel právo předložit věc Tribunálu. Žadatel má rovněž právo podat veřejnému ochránci práv stížnost týkající se odepření přístupu veřejnosti.
**26.** Článek 7 nařízení č. 1049/2001 (Zpracování původních žádostí) stanoví:
*„1. Žádost o přístup k dokumentu se vyřizuje neprodleně. Žadateli se zašle potvrzení o přijetí. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď umožní přístup k požadovanému dokumentu a poskytne v této lhůtě přístup v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi uvede důvody úplného nebo částečného zamítnutí a informuje žadatele o jeho právu podat potvrzující žádost v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.*
*2. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může žadatel do 15 pracovních dnů od obdržení odpovědi orgánu podat potvrzující žádost, v níž orgán požádá, aby své stanovisko přehodnotil.*
*3. Ve výjimečných případech, například v případě žádosti týkající se velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta stanovená v odstavci 1 prodloužena o 15 pracovních dnů za předpokladu, že je o tom žadatel předem vyrozuměn a že jsou uvedeny podrobné důvody.*
*4. Pokud orgán neodpoví ve stanovené lhůtě, je žadatel oprávněn podat potvrzující žádost."*
**27.** Jak vyplývá z čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1049/2001, nedodržení lhůt stanovených v čl. 7 odst. 1 a případně v čl. 7 odst. 3 má za následek, že žadatel získá *právo* podat potvrzující žádost podle článku 8 nařízení č. 1049/2001. Je však třeba poznamenat, že čl. 7 odst. 4 nestanoví žádné omezení, *pokud jde o to, kdy* se po uplynutí těchto lhůt podává potvrzující žádost v souvislosti s nereagováním na původní žádost.[\[4\]](#_ftn4){#_ftnref4} Souhrnně lze potvrzující žádost podat *kdykoli* po uplynutí předepsaných lhůt stanovených v čl. 7 odst. 1 a čl. 7 odst. 3. To rovněž znamená, že se žadatel může *na dobu neurčitou rozhodnout,* že vyčká rozhodnutí ve vztahu k původní žádosti. Lhůty stanovené v článku 7 je tedy třeba chápat jako mechanismy, které žadatelům umožňují zvolit si jednu z těchto možností:
1) podávat potvrzující žádosti *kdykoli po* uplynutí lhůt stanovených v článku 7;
nebo alternativně,
2) Vyčkejte na rozhodnutí o původní žádosti.
**28.** V projednávané věci Komise překročila lhůty stanovené v článku 7 nařízení č. 1049/2001. Stěžovatel byl za těchto okolností *oprávněn* kdykoli předložit potvrzující žádost (do doby, než Komise odpověděla na tři příslušné žádosti o přístup veřejnosti v prosinci 2008[\[5\]).](#_ftn5){#_ftnref5} Shrnuto, zatímco stěžovatel byl oprávněn podat potvrzující žádost okamžitě, po uplynutí předepsaných lhůt stanovených v čl. 7 odst. 1 a 3, byl rovněž oprávněn se rozhodnout vyčkat rozhodnutí Komise.
**29.** Článek 7 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 stanoví, že žádost o přístup k dokumentu se vyřizuje neprodleně. To znamená, že žádost by měla být vyřízena v co nejkratším časovém rámci. Pokud tedy nejsou dodrženy lhůty stanovené v článku 7 a žadatel se rozhodne okamžitě nevyužít svého práva podat potvrzující žádost, měl by se dotčený orgán v každém případě i nadále snažit odpovědět na žádost v co nejkratším časovém rámci.
**30.** Přesná doba potřebná k vyřízení žádosti bude záviset na řadě faktorů, včetně počtu požadovaných dokumentů, jejich délky a složitosti a především složitosti a citlivosti otázek, které mohou vyvstat v souvislosti s výjimkami stanovenými v článku 4 nařízení č. 1049/2001.
**31.** Veřejný ochránce práv se domnívá, že pokud orgán čelí objektivní potřebě delšího časového období pro vyřízení původní žádosti, bylo by v souladu se zásadami řádné správy, pokud by orgán žadateli vysvětlil důvody, proč tato potřeba vznikla, a rovněž by žadateli poskytl určité informace o tom, jak dlouho bude vyřízení původní žádosti trvat. Žadatel tyto informace požaduje, aby mohl *učinit informované rozhodnutí* o tom, zda je v jeho zájmu využít možnosti podat potvrzující žádost, nebo spíše vyčkat rozhodnutí orgánu ohledně původní žádosti.
**32.** V projednávané věci Komise vysvětlila zpoždění v odpovědi na původní žádost odkazem na složitost a rozsah dotčených žádostí, obtíže způsobené probíhajícími jednáními a nutnost konzultovat různé týmy v rámci GŘ pro obchod. Pokud jde o skutečnost, že Komise nevyhověla žádosti stěžovatele, aby byly nejprve vyřízeny tři žádosti, které jsou předmětem tohoto šetření, Komise vysvětlila, že to bylo způsobeno zejména *složitostí* těchto tří žádostí. Komise uvedla, že se jimi nelze zabývat, a to zaprvé z důvodu množství práce spojené s jejich posouzením a zadruhé z důvodu postupu stanovení priorit, který musel být proveden při odpovědi na četné žádosti stěžovatele o přístup k dokumentům. Dalšími vysvětleními a odůvodněními předloženými Komisí bylo množství práce způsobené jinými žádostmi o přístup k dokumentům, z nichž velkou část předložil stěžovatel, a potřeba upřednostnit žádosti. Komise poukázala na to, že ostatních devět žádostí stěžovatele o přístup k dokumentům vyřídila kladně.
**33.** Stěžovatel v projednávané věci nepodal potvrzující žádosti ve vztahu ke třem dotčeným žádostem v období do prosince 2008. Stěžovatel se tak ve skutečnosti *rozhodl* vyčkat rozhodnutí Komise v souvislosti s jejími původními žádostmi a neuložit Komisi přísný časový rámec. Z těchto opatření lze vyvodit pouze závěr, že v té době byl stěžovatel přesvědčen vysvětleními Komise týkajícími se zpracování jeho původních žádostí.
**34.** Stěžovatel ve svém vyjádření veřejnému ochránci práv nyní uvádí, že se Komise dopustila pochybení, pokud jde o způsob, jakým upřednostnila své žádosti, a že záměrně odložila zveřejnění dokumentů, zatímco dotčená obchodní jednání probíhala. Pokud by to však bylo stanovisko stěžovatele v době, kdy Komise posuzovala původní žádosti, mohla kdykoli podat potvrzující žádost, ale neučinila tak. Kromě toho neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že se Komise snažila uvést stěžovatele v omyl, pokud jde o složitost přezkumu, který orgán prováděl.
**35.** Veřejný ochránce práv však poznamenává, že v tomto případě se nezdá, že by Komise stěžovateli poskytla informace o tom, jak dlouho by trvalo vyřídit jeho žádost. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že by bylo vhodné, aby Komise v budoucích případech takový údaj poskytla. To by žadatelům umožnilo učinit informované rozhodnutí o opodstatněnosti okamžitého podání potvrzující žádosti. V této souvislosti učiní veřejný ochránce práv další poznámku.
**36.** S ohledem na výše uvedené dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že v tomto případě nejsou nutná žádná další šetření.
### B. Závěry
Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:
**V projednávané věci nejsou nutná žádná další šetření.**
Stěžovatel a orgán budou o tomto rozhodnutí informováni.
### Další poznámky
{#FR19/2010}
**Pokud Komise nemůže vyřídit původní žádost ve lhůtách stanovených v článku 7 nařízení č. 1049/2001, měla by žadateli sdělit důvody zpoždění a uvést, jak dlouho bude vyřízení původní žádosti trvat. To by žadateli umožnilo učinit informované rozhodnutí o opodstatněnosti okamžitého podání potvrzující žádosti.**
P. Nikiforos Diamandouros
Ve Štrasburku dne 15. prosince 2010.
*** ** * ** ***
[\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Lhůta pro odpověď na původní žádost stanovená v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 činí 15 pracovních dnů od registrace žádosti. Kromě toho čl. 7 odst. 3 stanoví, že ve výjimečných případech, například v případě žádosti týkající se velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta stanovená v odstavci 1 prodloužena o 15 pracovních dnů za předpokladu, že je o tom žadatel předem vyrozuměn a že jsou uvedeny podrobné důvody.
[\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} Věc T-2/03 *Verein für Konsumenteninformation v. Komise,* Sb. rozh. 2005, s. II-1121.
[\[3\]](#_ftnref3){#_ftn3} Sdělení Komise. Směrem k posílené kultuře konsolidace a dialogu -- obecné zásady a minimální normy pro konzultace zúčastněných stran ze strany Komise, 11.12.2002, KOM(2002) 704 v konečném znění.
[\[4\]](#_ftnref4){#_ftn4} Naproti tomu čl. 7 odst. 2 vyžaduje, aby byla potvrzující žádost podána do 15 dnů od *výslovného* nebo částečného odepření přístupu veřejnosti k dokumentům.
[\[5\]](#_ftnref5){#_ftn5} Podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 může žadatel v případě úplného nebo částečného zamítnutí podat potvrzující žádost do 15 pracovních dnů. V projednávaném případě Komise poskytla částečný přístup ke třem dokumentům v prosinci 2008. Stěžovatel tak měl po těchto rozhodnutích 15 pracovních dnů na to, aby podal potvrzující žádost, a požádal orgán, aby přehodnotil své stanovisko. Veřejný ochránce práv si není vědom toho, že stěžovatel takovou potvrzující žádost podal.