# Rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, kterým se uzavírá šetření stížnosti 861/2012/(RA)FOR na Evropský parlament
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2014-05-26T10:00+02:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/54454)
---
Skutečnosti předcházející stížnosti
-----------------------------------

**1.** Tato stížnost se týká používání irštiny na internetových stránkách Evropského parlamentu. Předložil ji irský občan jménem Stádas, organizace, která usiluje o podporu statusu irského jazyka v Evropské unii. Podle stěžovatele Parlament od 1. ledna 2007, kdy byl irštině udělen status úředního a pracovního jazyka EU[\[1\],](#_ftn1 ""){#_ftnref1} nezpřístupnil svou domovskou stránku a další příslušné stránky na svých internetových stránkách v irštině. Stěžovatel tvrdil, že Parlament tím, že tyto stránky nezpřístupnil v irštině, jedná protiprávně.

**2.** Stěžovatel na tyto otázky upozornil v řadě dopisů a e-mailů adresovaných předsedovi a generálnímu tajemníkovi Parlamentu v období od ledna 2011 do března 2012. Tvrdil, že až na jednu výjimku Parlament na tuto korespondenci neodpověděl a že jediná odpověď, kterou obdržel, nebyla uspokojivá.

Předmět šetření
---------------

**3.** Stěžovatel tvrdil, že:

i) Parlament nezpřístupňuje irštinu na svých internetových stránkách odpovídajícím a přiměřeným způsobem.

ii) Až na jednu výjimku Parlament neodpověděl na dopisy, které zaslal v období od ledna 2011 do března 2012.

**4.** Stěžovatel tvrdil, že:

i) Parlament by měl na svých internetových stránkách zajistit odpovídající a přiměřené používání irštiny. Měla by přinejmenším zajistit, aby všechny sekce, v nichž je občan vyzván k interakci s Parlamentem, byly k dispozici v irštině.

ii) Parlament by se mu měl omluvit za to, že neodpověděl na dopisy, které mu zaslal v období od ledna 2011 do března 2012.

**5.** Ve svých připomínkách ke stanovisku Parlamentu v této věci stěžovatel uvedl, co považuje za problém ve vztahu k informační kanceláři Parlamentu v Dublinu. Poukázal na to, že úřad má šest oken na úrovni ulice. V každém z těchto oken je trvalé označení s textem „Evropský parlament" v angličtině a plakát v angličtině o struktuře Parlamentu. Podle názoru stěžovatele toto zobrazení ukazuje ideologický postoj Parlamentu k úředním jazykům Irska.

**6.** Veřejný ochránce práv konstatuje, že stěžovatel tuto otázku ve své stížnosti veřejnému ochránci práv neuvedl, a jako taková nespadá do oblasti působnosti tohoto šetření. Pokud by se stěžovatel chtěl touto záležitostí zabývat, měl by se v této věci nejprve obrátit na Parlament.

Šetření
-------

**7.** Stížnost byla veřejnému ochránci práv předložena ve dnech 25. a 27. dubna 2012. Parlament byl vyzván, aby k tomuto případu předložil stanovisko, což učinil dne 24. října 2012. Ve svém dopise Parlamentu, v němž jej žádal o předložení stanoviska, mu tehdejší veřejný ochránce práv položil následující řadu otázek:

-Článek 21 Listiny základních práv zakazuje diskriminaci na základě jazyka. I když může být rozdílné zacházení povoleno, musí být odůvodněno rozumným a objektivním způsobem a musí být v souladu se zásadou proporcionality. Mohl by Parlament vysvětlit, jak lze s těmito úvahami sladit jeho politiku nezpřístupňování irštiny na jeho internetových stránkách? Mohl by mít Parlament při odpovědi na tuto otázku na paměti také tyto dva body: i) je to orgán, který přímo zastupuje občany v Unii; ii) je ohrožena schopnost občanů plně uplatňovat určitá základní práva, včetně petičního práva k Parlamentu?

-Zdá se, že Parlament naznačuje, že dočasná odchylka naposledy stanovená v nařízení Rady č. 1257/2010 představuje právní základ pro jeho praxi nepoužívat irštinu na jeho internetových stránkách. Mohl by Parlament vysvětlit, co učinil pro splnění závazku uvedeného ve třetím bodě odůvodnění nařízení č. 1257/2010, podle něhož *„orgány Unie budou i nadále podnikat kroky ke zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o činnosti Unie v irštině"?*

Ve svém rozhodnutí ve věci 2413/2010/MHZ veřejný ochránce práv připomněl své stálé stanovisko[\[2\],](#_ftn2 ""){#_ftnref2} že řádná správa vyžaduje, aby orgány, instituce a jiné subjekty EU pokud možno poskytovaly občanům informace ve svých jazycích. Mohl by Parlament vysvětlit, zda by byl ochoten alespoň zpřístupnit domovskou stránku svých internetových stránek v irštině a vysvětlit svou jazykovou politiku v této oblasti? Byl by Parlament navíc ochoten postupně a v souladu s veřejně dostupným harmonogramem zpřístupnit příslušné části svých internetových stránek, kde jsou občané vyzváni k interakci s Parlamentem, v irštině?

-Nakonec se zdá, že Parlament tvrdí, že mu technická omezení zakazují zpřístupnit některé části jeho internetových stránek v irštině. S ohledem na body uvedené v první odrážce výše, mohl by prosím tento argument rozvést?

**8.** Dne 31. července 2013 předložila veřejná ochránkyně práv Evropskému parlamentu návrh doporučení, v němž navrhla, aby přijal postupné kroky k zajištění odpovídajícího a přiměřeného používání irštiny na svých internetových stránkách. Parlament na návrh doporučení odpověděl dne 3. prosince 2013. Dne 30. ledna 2014 zaslal stěžovatel své připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv
----------------------------------------

### A. Tvrzení, že Parlament nezpřístupnil irštinu na svých internetových stránkách vhodným a přiměřeným způsobem, a související tvrzení

#### Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

**9.** Podle stěžovatele Parlament od 1. ledna 2007, kdy byl irštině udělen status úředního a pracovního jazyka EU, nezpřístupnil svou domovskou stránku a další příslušné stránky na svých internetových stránkách v irštině. Stěžovatel zmínil zejména internetové stránky Parlamentu týkající se předkládání petic a další části jeho internetových stránek, na nichž je veřejnost vyzvána k interakci s tímto orgánem, například informační službu Parlamentu pro občany a Agoru občanů Parlamentu. Stěžovatel trval na tom, že to porušuje řadu právních pravidel a zásad, včetně zásady rovného zacházení s úředními jazyky, základní zásady nediskriminace, jakož i nařízení Rady č. 1/58 o užívání jazyků v Evropské unii (dále jen „nařízení č. 1"[\[3\]).](#_ftn3 ""){#_ftnref3} Stěžovatel zpochybnil prohlášení Parlamentu v jeho dopise ze dne 23. května 2011, že v současné době není povinen zveřejňovat své internetové stránky v irštině kvůli dočasné odchylce týkající se používání irštiny, která byla dohodnuta mezi irskou vládou a orgány EU[\[4\].](#_ftn4 ""){#_ftnref4} Stěžovatel tvrdil, že výjimka stanovená v článku 2 nařízení Rady č. 920/2005 nemá nic společného s povinností Parlamentu zpřístupnit irštinu na svých internetových stránkách. Kromě toho se stejná výjimka vztahovala na maltštinu, ale Parlament maltštinu zpřístupnil na svých internetových stránkách, a to i v době, kdy tato výjimka platila. Stěžovatel dále tvrdil, že 3. bod odůvodnění nařízení Rady (EU) č. 1257/2010[\[5\],](#_ftn5 ""){#_ftnref5} kterým byla výše uvedená odchylka prodloužena, stanoví, že *„orgány Unie budou i nadále podnikat kroky ke zlepšení přístupu veřejnosti k informacím v irštině o činnostech Unie."* Stěžovatel tvrdil, že Parlament na rozdíl od Evropské komise a Rady EU neudělal pro splnění tohoto závazku nic.

**10.** Stěžovatel dále zpochybnil tvrzení Parlamentu, že je to jeho skutečný závazek k mnohojazyčnosti, který mu obzvláště ztěžuje zpřístupnění irštiny na jeho internetových stránkách. Podle Parlamentu struktura internetových stránek Parlamentu, která tuto mnohojazyčnost usnadňuje a která zahrnuje přístup *„všechno nebo nic",* neumožňuje zpřístupnit irštinu *„ad hoc".* Stěžovatel v tomto ohledu trval na tom, že pokud Parlament tvrdí, že je obzvláště pokročilý, pokud jde o mnohojazyčnost, nemá smysl, aby irština nebyla zahrnuta na rovnoprávném základě. Poukázal na to, že Parlament ani neuvádí irštinu jako jazykovou možnost.

**11.** V reakci na prohlášení Parlamentu ve svém dopise stěžovateli ze dne 23. května 2011, že kvůli přechodnému právnímu rámci a nedostatku zdrojů nezpřístupňuje své internetové stránky v irštině, stěžovatel uvedl zejména články 146 a 147[\[6\]](#_ftn6 ""){#_ftnref6} jednacího řádu Parlamentu, které, jak uvedl, se na internetové stránky Parlamentu nevztahují.

**12.** Ve svém stanovisku předloženém veřejnému ochránci práv v této věci Parlament uvedl tři hlavní argumenty: za prvé, Parlament trval na tom, že jeho celkový závazek k mnohojazyčnosti je hluboký. Žádný jiný orgán EU se nepřibližuje praxi Parlamentu, který do svých každodenních činností začleňuje plnou mnohojazyčnost. Pokud jde o komunikační činnosti, hlavní internetové stránky Parlamentu zahrnují mnohojazyčnost v rámci celé internetové stránky, což v současné době znamená, že existuje 22 paralelních internetových stránek, které jsou běžně k dispozici v plném znění v příslušném jazyce[\[7\].](#_ftn7 ""){#_ftnref7} Žádná jiná instituce nenabízí on-line mnohojazyčnost v takto komplexním měřítku. Tento závazek k mnohojazyčnosti se vyvinul v důsledku postavení Parlamentu jako, slovy veřejného ochránce práv, *„orgánu, který přímo zastupuje občany v Unii".* Stejně tak by současná situace týkající se irštiny neměla být přičítána nedostatku vůle. V případě irštiny naopak existují objektivní obtíže a úvahy, které se netýkají jiných jazyků. Jak uznává právní rámec, s irštinou jsou spojeny specifické problémy, které se každý orgán EU snaží řešit pragmaticky a vhodným způsobem.

**13.** Zadruhé Parlament tvrdil, že v jeho sekretariátu je vážný nedostatek náležitě kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by převzali odpovědnost za irský jazyk. Vzhledem k tomuto nedostatku se předsednictvo Parlamentu dne 16. června 2012 rozhodlo prodloužit výjimku z článku 147[\[8\]](#_ftn8 ""){#_ftnref8} jednacího řádu Parlamentu, pokud jde o irštinu, do konce roku 2012. Parlament ani jiné orgány EU však nebyly schopny přijmout dostatečný počet zaměstnanců, aby mohly poskytovat úplné služby v irském jazyce, a to nikoli z důvodu nedostatečného úsilí. Tvrzení o opaku, totiž že na trhu práce je k dispozici *„plno"* jednotlivců, kteří jsou schopni psát nebo překládat do irštiny nebo tlumočit v jazyce na profesionální úroveň, jsou nepravdivá. Vhodní uchazeči musí být ochotni absolvovat výběrová řízení na místa v orgánech EU a v těchto řízeních uspět. To znamená, že jazykové schopnosti uchazečů musí splňovat standardy, které jsou rovnocenné standardům uplatňovaným v jiných jazycích. Úspěšní uchazeči pak musí být ochotni přijmout pracovní místa a být k dispozici pro jejich přijetí. K dnešnímu dni se nábor zaměstnanců v irském jazyce ukázal jako velmi obtížný, a to navzdory četným náborovým postupům a konkrétním snahám Parlamentu napomáhat tomuto procesu, v jehož rámci mohou z irského vnitrostátního systému vyjít vhodní kandidáti. Tato situace byla uznána při prodloužení dočasné odchylky stanovené v nařízení Rady (EU) č. 1257/2010, která se vztahuje na používání irštiny, a znamená to, že Parlament a ostatní orgány EU byly povinny stanovit priority v této oblasti. Aby byly dodrženy priority stanovené nařízením Rady (ES) č. 920/2005 a nařízením Rady (EU) č. 1257/2010, byly irské jazykové zdroje v Parlamentu přednostně přiděleny na legislativní a parlamentní činnost, konkrétně na překlad a revizi právních předpisů právníky-lingvisty, včetně přípravných návrhů a pozměňovacích návrhů, a na tlumočení do irštiny a z irštiny, jak bylo požadováno během plenárních zasedání. Parlament navíc plní svou formální povinnost odpovídat v případě potřeby na dotazy občanů v irštině.

**14.** Zatřetí Parlament tvrdil, že pokud jde o jeho internetové stránky, skutečnost, že informační kancelář Parlamentu v Dublinu poskytuje internetové stránky v irštině, je jasnou zprávou pro širokou veřejnost v Irsku o závazku Parlamentu používat irštinu.

**15.** Na závěr Parlament zdůraznil, že plně chápe zoufalství irských řečníků, a to nejen kvůli velkému množství korespondence, kterou v této věci obdržel, ale také proto, že sdílí přání, aby byla situace co nejdříve napravena. Současná omezení zdrojů pro Parlament nicméně znamenají, že po značnou dobu bude zapotřebí pragmatického a progresivního přístupu. Parlament zopakoval svou ochotu dosáhnout v této otázce pokroku. Konkrétně informovala veřejnou ochránkyni práv, že předsednictvo Parlamentu, příslušný orgán v této věci, na konci roku 2012 přehodnotí situaci, pokud jde o irský jazyk. Tento přezkum určí možnosti, které má Parlament k dispozici v oblasti komunikace, včetně komunikace on-line. Do doby, než předsednictvo tento přezkum dokončí, nebude možné stanovit harmonogram pro zařazení irštiny do konkrétních sekcí hlavních internetových stránek Parlamentu. Parlament se zavázal, že bude veřejného ochránce práv v tomto ohledu průběžně informovat.

**16.**Ve svých připomínkách ke stanovisku Parlamentu, zejména pokud jde o mnohojazyčnost, stěžovatel tvrdil, že zpřístupnění informací ve 22 z 23 úředních jazyků EU nepředstavuje úplnou mnohojazyčnost. Poukázal na to, že internetové stránky dalších dvou hlavních orgánů EU -- Komise a Rady -- fungují ve všech úředních jazycích EU, včetně irštiny. Stěžovatel dále tvrdil, že právní služba Parlamentu si je vědoma právní povinnosti orgánu zpřístupnit interaktivní stránky svých internetových stránek v irštině z důvodu, že se jedná o komunikaci orgánu s občanem.

**17.** V reakci na argument Parlamentu týkající se nedostatku zaměstnanců stěžovatel poukázal na to, že jeho stížnost se týká překladu, a nikoli tlumočení. Pokud jde o odkaz Parlamentu na přechodné opatření stanovené v článku 147 jednacího řádu, stěžovatel zopakoval svůj názor, že článek 147 nemá nic společného s internetovými stránkami Parlamentu. Stěžovatel dále trval na tom, že nedostatek zaměstnanců je vinou Parlamentu, neboť Parlament odmítl zaměstnat dostatečný počet překladatelů z komise plně kvalifikovaných překladatelů, která byla výsledkem výběrového řízení EPSO/AD/45/06 pořádaného Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO) v roce 2006. Parlament následně neuspořádal prostřednictvím úřadu EPSO žádná výběrová řízení pro překladatele do irštiny v období od roku 2006 do 12. července 2012, kdy úřad EPSO takové řízení oznámil. Stěžovatel dále poukázal na to, že Komise a Rada našly ve stejném období dostatečný počet překladatelů, aby své internetové stránky zpřístupnily v irštině. Překlady částí webových stránek by také mohly být smluvně uzavřeny, řekl.

**18.** V souvislosti s prodloužením dočasné odchylky stěžovatel tvrdil, že neexistuje žádná souvislost mezi nařízeními Rady (ES) č. 920/2005 a (EU) č. 1257/2010 a povinností Parlamentu poskytovat internetové stránky v irštině. Odchylky stanovené v těchto nařízeních zprošťují orgány povinnosti předkládat návrhy aktů, s výjimkou nařízení společně přijatých Parlamentem a Radou, v irštině a zveřejňovat je v *Úředním věstníku*. Nezbavují orgány žádné jiné odpovědnosti, pokud by existovala na základě nařízení č. 1, nebo proto, že vyplývá ze zásady rovnosti, ze zásady zákazu diskriminace nebo z jakékoli jiné Smlouvy nebo legislativního zdroje. Podle názoru stěžovatele je odmítnutí Parlamentu zpřístupnit své internetové stránky v irštině v rozporu s článkem 21 Listiny základních práv, který zakazuje diskriminaci na základě jazyka. Stěžovatel navíc zpochybnil argument, že nařízení uvedená Parlamentem stanoví stanovení priorit. Pokud jde o připomínku Parlamentu, že v případě potřeby plní svou formální povinnost odpovídat na dotazy občanů v irštině, stěžovatel připomněl, že podle jeho zkušeností se mu to v každém případě nepodaří.

**19.** Stěžovatel dále tvrdil, že internetové stránky zpřístupněné informační kanceláří Parlamentu v Dublinu jsou sice užitečné, ale v žádném případě nenahrazují internetové stránky Parlamentu.

**20.** Stěžovatel poukázal na to, že Parlament se otázkou veřejného ochránce práv týkající se proporcionality vůbec nezabýval. Nevysvětlila, proč není ochotna zpřístupnit ani svou domovskou stránku v irštině. Uvedl, že Parlament neučinil nic, aby splnil závazek přijatý ve třetím bodě odůvodnění nařízení Rady (EU) č. 1257/2010. Stěžovatel sice uznal, že existují omezené zdroje, ale není přijatelné, aby všechny zdroje, které jsou k dispozici pro vytvoření parlamentních internetových stránek, byly vynaloženy na 22 z 23 úředních jazyků, zatímco irština je zcela vyloučena.

**21.** Stěžovatel nakonec odkázal na rozsudek Soudního dvora ve věci C-566/10 P, *Itálie v. Komise,* a konkrétně na bod 67 tohoto rozsudku, který stanoví: *„\[...\] pracovní jazyky orgánů jsou výslovně uvedeny v článku 1 nařízení č. 1 a článek 6 tohoto nařízení stanoví, že orgány \[Unie\] mohou ve svém jednacím řádu stanovit, který z jazyků se má ve zvláštních případech používat".* Stěžovatel trval na tom, že Parlament na základě článku 6 nařízení č. 1 ve svém jednacím řádu nestanovil, které pracovní jazyky se mají v případě jeho internetových stránek používat. Pokud se tedy Parlament rozhodne vyloučit ze svých internetových stránek pouze jeden z úředních jazyků EU, porušuje články 1 a 6 nařízení č. 1.

#### Posouzení veřejného ochránce práv

##### Právní rámec

**22.** Článek 6 nařízení č. 1/1958 stanoví, že orgány Unie *mohou* ve svém jednacím řádu stanovit, který z úředních a pracovních jazyků se použije ve zvláštních případech. Je tedy zcela na orgánu, aby ve svém jednacím řádu rozhodl o jazykovém režimu svých internetových stránek, který by umožnil častější používání některých úředních jazyků než jiných úředních jazyků.

**23.** Článek 21 Listiny základních práv EU však zakazuje „diskriminaci" na základě jazyka. Článek 21 Listiny základních práv by neměl být chápán tak, *že* zakazuje diskriminaci jazyka, ale spíše tak, že zakazuje diskriminaci jakékoli osoby na základě jazyka, který daná osoba používá. Pokud by tedy osoba přesvědčivě tvrdila, že ji jazykový režim znevýhodňuje například proto, že jí ztěžuje nebo znemožňuje výkon práv, která jí byla přiznána, existovala by přinejmenším možnost, že by se použil článek 21 Listiny základních práv. Rozdílné zacházení na základě jazyků však není v rozporu s článkem 21 Listiny základních práv, pokud existuje rozumné a objektivní odůvodnění rozdílného zacházení na základě jazyků a toto rozdílné zacházení je v souladu se zásadou proporcionality.

**24.** Veřejný ochránce práv rovněž konstatoval, že podle třetího bodu odůvodnění nařízení Rady (EU) č. 1257/2010 „\[o\]rgány*Unie budou i nadále podnikat kroky ke zlepšení přístupu veřejnosti k informacím v irštině o činnostech Unie".* Lze proto tvrdit, že orgány EU mají určitou povinnost přijmout konkrétní opatření ke *zlepšení* přístupu veřejnosti k informacím v irštině týkajícím se činností Unie. Tato povinnost však nestanoví žádnou konkrétní úroveň zlepšení, které musí být dosaženo v určitém časovém rámci.

#### Zásady řádné správy

**25.** Veřejný ochránce práv vzal na vědomí svůj dlouhodobý postoj[\[9\],](#_ftn9 ""){#_ftnref9} že řádná správa vyžaduje, aby orgány, instituce a jiné subjekty EU pokud možno poskytovaly občanům informace v jejich vlastním jazyce. Konkrétně pokud jde o vnější komunikaci orgánů EU s občany, bylo by ideální, aby materiály určené pro tyto účely byly zveřejňovány ve všech úředních jazycích.

**26.** Je-li „vnější*komunikace"* prostředkem, který občanům usnadňuje výkon základního práva, jako je petiční právo, nebo jinou interakci s orgánem, který je přímo zastupuje, stává se mnohojazyčnost základním předpokladem účinného výkonu těchto demokratických práv[\[10\].](#_ftn10 ""){#_ftnref10}

**27.** Pokud jde o posledně uvedená práva, Smlouva v čl. 20 odst. 2 písm. d) SFEU stanoví právo předkládat Parlamentu petice a psát Parlamentu v jednom z jazyků Smlouvy a právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

**28.** V rozsudku *Kik* [\[11\]](#_ftn11 ""){#_ftnref11} Soud prvního stupně (nyní Tribunál) rozhodl, že odkazy na Smlouvy týkající se používání jazyků nelze považovat za důkaz obecné zásady práva Unie, která přiznává každému občanovi právo mít za všech okolností verzi čehokoli, co by se mohlo dotknout jeho zájmů, vypracovanou v jeho jazyce[\[12\]](#_ftn12 ""){#_ftnref12}. Z toho vyplývá, že mohou existovat okolnosti, za nichž toto právo nelze uplatnit. Měly by však být vždy omezené a odůvodněné[\[13\].](#_ftn13 ""){#_ftnref13} Jinými slovy, nerovné zacházení je přípustné, existuje-li pro něj rozumné a objektivní odůvodnění.

**29.** Vyvstává tedy otázka, zda důvody uvedené Parlamentem v projednávané věci postačují k tomu, aby odůvodnily nezpřístupnění jakéhokoli materiálu na jeho internetových stránkách v irštině. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že Parlament se dovolával*a) „objektivních obtíží a úvah"* a *„zvláštních problémů spojených s irštinou";* b) nedostatek zaměstnanců; c) skutečnost, že internetové stránky jeho informační kanceláře v Dublinu obsahují informace v irštině; a d) technické obtíže.

**30.** Pokud jde o technické obtíže, veřejná ochránkyně práv konstatovala, že Parlament se o tomto aspektu zmínil ve své odpovědi stěžovateli ze dne 23. května 2011, ale ve svém stanovisku jej neopakoval. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívala, že Parlament od tohoto argumentu upustil a že není nutné se k němu vyjadřovat.

**31.** Pokud jde o *„objektivní obtíže a úvahy"* a *„konkrétní problémy spojené s irštinou",* veřejný ochránce práv se nedomníval, že tyto vágní pojmy postačují k odůvodnění politiky Parlamentu nezpřístupňovat irštinu na svých internetových stránkách vůbec.

**32.** Parlament dále poukázal na nedostatek zaměstnanců. Veřejný ochránce práv v této souvislosti poznamenal, že ve třetím bodě odůvodnění nařízení Rady (EU) č. 1257/2010 Rada poukázala na skutečnost, že *„stále existují obtíže při náboru dostatečného počtu překladatelů, právníků-lingvistů, tlumočníků a asistentů v irštině".* Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že by to mohlo být důvodem pro nezpřístupnění celých internetových stránek Parlamentu v irštině.

**33.** V rozhodnutí ve věci 2413/2010/MHZ veřejná ochránkyně práv uznala, že vzhledem k tomu, že počet úředních jazyků v EU se poté zvýšil na 23, mohou skutečně existovat určité praktické nebo finanční důvody odůvodňující, že v krátkodobém horizontu není celý obsah internetových stránek EU vždy k dispozici ve všech jazycích EU. To platí zejména pro informace, které je ze své podstaty třeba neustále aktualizovat.

**34.** Veřejná ochránkyně práv ocenila nesmírné úsilí Parlamentu o to, aby byly na jeho internetových stránkách k dispozici neustále aktualizované informace ve značném počtu úředních jazyků EU. Veřejná ochránkyně práv plně uznala, že Parlament trvá na tom, že jeho celkový závazek k mnohojazyčnosti je hluboký. Veřejná ochránkyně práv souhlasila s tím, že žádný jiný orgán EU se nepřibližuje praxi Parlamentu, který do svých každodenních činností začleňuje plnou mnohojazyčnost. Veřejná ochránkyně práv konkrétně konstatovala, že oddíly na internetových stránkách Parlamentu nazvané „Zprávy", „Plenární zasedání", „Výbory" a „Delegace" se zdají být pravidelně aktualizovány ve 22 úředních jazycích EU. Konstatoval, že tento závazek k mnohojazyčnosti se vyvinul v důsledku statusu Parlamentu jako orgánu, který přímo zastupuje občany v Unii.

**35.** Veřejná ochránkyně práv přijala prohlášení Parlamentu, že současná situace týkající se irského jazyka by neměla být přičítána nedostatku vůle. V případě irštiny naopak existují objektivní obtíže a úvahy, které se netýkají jiných jazyků. Veřejná ochránkyně práv souhlasila s tím, že s irštinou jsou spojeny specifické problémy. Tyto obtíže, úvahy a specifické problémy souvisejí s relativní absencí vhodně kvalifikovaných pracovníků, kteří by překládali do irštiny. Uznal, že by mohlo být obtížné neustále aktualizovat veškeré informace na internetových stránkách Parlamentu v irštině.

**36.** Veřejná ochránkyně práv však konstatovala, že základní informace uvedené na internetových stránkách Parlamentu „O Parlamentu" zřejmě nepodléhají častým změnám. Tento oddíl obsahuje oddíly internetových stránek Parlamentu, kde jsou občané zváni k interakci s Parlamentem, včetně informační služby Parlamentu pro občany a Agory občanů Parlamentu, a oddíl týkající se petic. Kromě toho se zdá, že oddíl nazvaný „poslanci EP" rovněž obsahuje relativně stabilní obsah.

**37.** I když se může stát, že není možné zajistit každodenní překlad do irštiny, Parlament by přesto mohl zajistit, aby na jeho internetových stránkách byly v irštině uvedeny alespoň základní informace. Konkrétněji veřejná ochránkyně práv shledala, že je důležité poskytovat informace v irštině „O Parlamentu", a zejména v oddílech, v nichž jsou občané vyzváni k interakci s Parlamentem.

**38.** Vzhledem k tomu, že se Parlament na podporu svého stanoviska dovolával důvodů nedostatku zaměstnanců, veřejná ochránkyně práv se domnívala, že tyto úvahy nemohou postačovat k tomu, aby Parlament mohl *zcela* opomenout status irštiny jako úředního jazyka EU, ledaže by obtíže, kterým by čelil tím, že by tuto skutečnost do určité míry naplnil, byly nepřekonatelné. Podle názoru veřejného ochránce práv Parlament neprokázal, že tomu tak je. V každém případě, i kdyby tomu tak bylo, důvod Parlamentu, proč v žádné části svých internetových stránek nepřeložil nic do irštiny, je zjevně nepřiměřený. Jak uvedl stěžovatel, veškeré dostupné zdroje by neměly být věnovány na zpřístupnění 22 úředních jazyků v plném rozsahu a na úplné opomíjení jednoho úředního jazyka. V případě, že dostupné lidské zdroje nejsou k dispozici interně, mohl by Parlament, jak uvedla veřejná ochránkyně práv, zvážit zadání části práce, jak navrhl stěžovatel.

**39.** Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že pokud by Parlament využil příležitosti a odpověděl kladně na otázku, kterou veřejný ochránce práv položil ve svém úvodním dopise o poskytování základních informací v irštině, mohl Parlament vyslat důležitý signál o tom, jak respektuje ty občany, kteří se rozhodnou používat irštinu při interakci s Parlamentem. Kromě toho by překlad alespoň nejdůležitějších oddílů do irštiny vyžadoval minimální úsilí, pokud jde o náklady a lidské zdroje. Veřejná ochránkyně práv byla toho názoru, že Parlament tuto možnost nijak vážně nezohlednil. Pokud jde o veřejného ochránce práv, skutečnost, že irština není na internetových stránkách Parlamentu ani jednou z možností, vysílá občanům špatný signál.

**40.** Politika Parlamentu týkající se používání irštiny v korespondenci s občany nemohla podle názoru veřejného ochránce práv odstranit výše uvedené negativní důsledky.

**41.** S ohledem na výše uvedené se veřejná ochránkyně práv domnívala, že odůvodnění Parlamentu, proč nezpřístupnil alespoň některé z nejdůležitějších stránek na svých internetových stránkách v irštině, je nedostatečné. Podle názoru veřejného ochránce práv Parlament neodůvodněně a nepřiměřeně omezil používání irštiny na svých internetových stránkách tím, že ji vůbec nezpřístupnil. Jednalo se o případ nesprávného úředního postupu.

**42.** Vzhledem k tomu, že otázka, z níž tato stížnost vychází, má jasné obecné důsledky a mohla by být do budoucna napravena, veřejná ochránkyně práv předložila návrh doporučení, aby Parlament postupně a v souladu s veřejně dostupným harmonogramem zajistil odpovídající a přiměřené používání irštiny na svých internetových stránkách. Parlament by měl přinejmenším zajistit, aby všechny sekce, v nichž je občan vyzván k interakci s Parlamentem, byly k dispozici v irštině.

### Argumenty předložené veřejnému ochránci práv po jeho návrhu doporučení

**43.** V reakci na návrh doporučení veřejného ochránce práv předseda Parlamentu zdůraznil, že sám vznesl otázku používání irštiny na internetových stránkách Parlamentu na schůzi předsednictva Parlamentu dne 10. června 2013. V této souvislosti požádal, aby byl na internetových stránkách Parlamentu uveden irský obsah. Uvedl, že od té doby administrativa Parlamentu pracuje na odhadu potřebné práce a zdrojů a na vypracování harmonogramu provádění, přičemž vychází ze zkušeností získaných při nedávném zavedení chorvatské verze internetových stránek. Uvedl, že tato otázka má pro Evropský parlament velký význam, a ujistil o ochotě a odhodlání Parlamentu dodržovat statut irského jazyka.

**44.** Ve výše uvedených souvislostech Parlament souhlasil s přijetím a provedením návrhu doporučení veřejného ochránce práv. Uvedla, že by dokonce zašla ještě o krok dále, neboť má v úmyslu nejen uvést na internetové stránky určitý irský obsah, ale také poskytnout úplnou navigaci a veškerý statický obsah v irštině.

**45.** Ne všechny pracovní dokumenty jsou však k dispozici v irštině, což zůstane beze změny. Jazyková substituce se použije všude tam, kde je to zapotřebí, tj. anglický obsah bude poskytnut, pokud není k dispozici irština.

**46.** Parlament se zavázal k postupnému zavádění irštiny na svých různých on-line platformách. Předložila harmonogram provádění, který by však byl podmíněn technickými omezeními (překlady, vývoj IT ...), jakož i dostupností zdrojů v době, kdy je od administrativy (a zejména od komunikačních služeb) vyžadováno značné úsilí v souvislosti s kampaní k evropským volbám. Harmonogram zahrnoval následující kroky:

První krok: začlenění irštiny do Newshubu EP.

Newshub EP poskytuje uživatelům internetu přístup k původním neupraveným materiálům vytvořeným poslanci Parlamentu, politickými skupinami, předsedou a zpravodajskými službami. Poskytuje okamžitý zpravodajský servis a je klíčovým nástrojem pro informační a komunikační profesionály. Možnost filtrování obsahu v irském jazyce je již zavedena.

Stav: již hotové a on-line

Druhý krok: zahájení produkce proudu denního zpravodajského obsahu v irštině

Výroba proudu denního zpravodajského obsahu v irštině bude zahájena před replikací celkové struktury internetových stránek Parlamentu do irštiny, což je technicky složitá operace, která bude vyžadovat více času. Tento tok zpráv bude proto zveřejněn na platformě pro mikroblogování Tumblr a na zvláštním twitterovém účtu, jak tomu bylo v případě chorvatského jazyka před jeho začleněním na internetové stránky Parlamentu dne 1. července 2013. Provádění tohoto kroku bude záviset na dostupnosti lidských zdrojů.

Harmonogram: do konce roku 2013

Třetí krok: otevření internetových stránek věnovaných volbám do Evropského parlamentu v roce 2014 ve všech úředních jazycích EU, včetně irštiny.

Tato webová stránka bude poskytovat nestranický informační materiál týkající se voleb v příštích letech. Bude klíčovým nástrojem v online spektru Parlamentu pro zvyšování povědomí o volbách do Evropského parlamentu, který bude obsahovat zprávy, základní informace, datové listy o všech zemích EU, volební zákony, informace o evropských politických stranách a rozsáhlý soubor informací pro tisk. Očekává se, že tento nový web přiláká velké publikum. Jeho dostupnost v irštině je považována za prioritu vzhledem k blízkosti voleb. Umožní to (mimo jiné) přítomnost výše uvedených lidských zdrojů. Veškeré materiály volební kampaně, které instituce v současné době připravuje, budou rovněž k dispozici v irštině (infografiky, vzdělávací filmy, televizní spoty, webové aplikace ...).

Harmonogram: bude otevřeno dne 1. prosince 2013

Čtvrtý krok: zavedení irské verze internetových stránek Evropského parlamentu.

Parlament se rozhodl poskytnout úplnou navigaci a převážnou většinu svého obsahu na svých stěžejních internetových stránkách v irštině. Rozsah tohoto projektu, který jde nad rámec doporučení veřejné ochránkyně práv, představuje významnou technickou operaci, která vyžaduje značný čas a zdroje. Takový projekt navíc nelze realizovat postupně vzhledem ke struktuře internetových stránek Parlamentu a potřebě zajistit konzistentnost v navigaci uživatelů. Proto bylo rozhodnuto zpřístupnit všechny internetové stránky najednou v irštině. To bude zahrnovat:

• všechny navigační štítky,

• veškerý statický obsah vysvětlující práci Evropského parlamentu,

• všechny části internetových stránek, kde jsou občané zváni k interakci s Parlamentem: Informační služba pro občany, Agora občanů ...,

• webové stránky pro mobilní zařízení a

• redakční animace internetových stránek (například zprávy, tiskové zprávy...)

Harmonogram: očekává se 1. května 2014 před volbami do Evropského parlamentu

**47.** Stěžovatel ve svých připomínkách uvedl, že plán Parlamentu celkově splňuje požadavky návrhu doporučení veřejného ochránce práv. Dodal, že jeho provedení, pokud bude provedeno v souladu s uvedeným harmonogramem, odstraní případ nesprávného úředního postupu a vyhoví jeho stížnosti. Uvedl, že očekával, že Parlament zahrne také popis administrativních a procesních aspektů provádění, například zřízení internetového oddělení pro irský jazyk, jmenování vedoucího oddělení, nábor a jmenování zaměstnanců a opatření k úpravě rozpočtu, a že bude stanoven časový plán týkající se těchto záležitostí, který bude popisovat, co již bylo provedeno a co zbývá provést. Vzhledem k nedostatku informací lze pouze předpokládat, že tyto záležitosti jsou spravovány účinně a efektivně.

**48.** Stěžovatel uvedl, že základním kritériem výsledku bude uspokojivá dostupnost internetových stránek Parlamentu v irštině od 1. května 2014.

**49.** Uvítal rovněž rozhodnutí Evropského parlamentu zpřístupnit od 1. května 2014 celé své internetové stránky v irštině, což se zdá být nediskriminačním způsobem.

**50.** Pokud jde o podstatné aspekty stanoviska Parlamentu, poznamenal, že záměrem Parlamentu je nejen přijmout a provést návrh doporučení, ale jít „o krok dále" a „poskytnout nejen určitý materiál v irštině, ale i úplné procházení a veškerý statický obsah".

**51.** Pokud jde o poznámku předsedy, že ne všechny pracovní dokumenty budou zpřístupněny v irštině, je třeba zdůraznit, že zjevně neopodstatněná žádost, aby tak bylo učiněno, nebyla nikdy podána. Webové stránky ve všech úředních jazycích obsahují pracovní dokumenty v jiných jazycích, zejména v dominantních jazycích - angličtině, francouzštině a němčině. Je však třeba konstatovat, že poslední věta podrobného stanoviska, která opakuje, že ne všechny pracovní dokumenty budou k dispozici v irštině a že dokumenty, které nebudou k dispozici v irštině, budou poskytnuty v angličtině, obsahuje určité předpoklady o jazykových dovednostech irského lidu. Některé pracovní dokumenty navíc nejsou k dispozici v angličtině a v Parlamentu ve skutečnosti nastala jedna situace, kdy byl oficiální pracovní dokument k dispozici pouze v irštině.

**52.** Pokud jde o první krok podrobného stanoviska, stěžovatel uvedl, že existuje filtr pro irský jazyk. Na internetových stránkách dosud nejsou žádné zprávy v irském jazyce, ale jak uvedl, očekává, že poskytování navigace z internetových stránek v irském jazyce usnadní používání tohoto jazyka v tomto parlamentním zpravodajském centru.

**53.** Pokud jde o druhý krok, který má být proveden do konce roku 2013, stěžovatel uvedl, že tento krok dosud nebyl proveden. Podmínka, že „provedení tohoto kroku bude záviset na dostupnosti lidských zdrojů", nás vede zpět k základním argumentům stížnosti a k tvrzení veřejné ochránkyně práv v bodě 38 návrhu doporučení, že „jak tvrdil stěžovatel, veškeré dostupné zdroje by neměly být věnovány na zpřístupnění 22 úředních jazyků v plném rozsahu a na úplné opomíjení jednoho úředního jazyka. V případě, že lidské zdroje nebudou k dispozici interně, mohl by Parlament zvážit zadání části práce, jak navrhl stěžovatel."

**54.** Stěžovatel z celého srdce uvítal úspěšné zavedení internetových stránek věnovaných volbám do Evropského parlamentu v roce 2014 ve všech úředních jazycích, včetně irštiny, jako třetí krok procesu, a považuje to za jasný ukazatel vážných záměrů Parlamentu v této věci.

**55.** Stěžovatel uvítal závazek čtvrtého kroku, že do 1. května 2014 budou všechny internetové stránky k dispozici v irštině. Plněním tohoto závazku bude ukončen nesprávný úřední postup a stížnost bude uspokojena. Stěžovatele rovněž uspokojí.

**56.** Stěžovatel poděkoval evropskému veřejnému ochránci práv za ochranu a obhájení jeho občanských práv a práv irské jazykové komunity, k níž patří.

### Posouzení veřejného ochránce práv po jeho návrhu doporučení

**57.** Veřejná ochránkyně práv vítá nejen podrobný obsah odpovědi Parlamentu na návrh doporučení veřejné ochránkyně práv, ale také velmi pozitivní tón reakce vstřícný k občanům. Veřejná ochránkyně práv oceňuje implicitní uznání Parlamentu, že jazyková práva jsou důležitou součástí občanství EU. Veřejná ochránkyně práv proto uzavírá tento aspekt stížnosti zjištěním, že tvrzení stěžovatele bylo Parlamentem vyřešeno.

#### B. Tvrzení o neposkytnutí odpovědi a související tvrzení

##### Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

**58.** Jako první krok v tomto šetření požádala veřejná ochránkyně práv dne 7. května 2012 Parlament, aby stěžovateli odpověděl a zabýval se jím vyjádřenými obavami. Dne 8. května 2012 zaslal Parlament veřejné ochránkyni práv odpověď, kterou zaslal stěžovateli dne 23. května 2011. Veřejná ochránkyně práv předala tuto odpověď stěžovateli.

**59.** Stěžovatel uvedl, že nikdy neobdržel odpověď Parlamentu ze dne 23. května 2011, pravděpodobně proto, že v příslušném dopise Parlamentu uvedl nesprávné poštovní směrovací číslo. Tvrdil rovněž, že i když Parlament v květnu 2011 odpověděl na jeho dopis z ledna 2011, na jeho další dopisy neodpověděl. Stěžovatel dále tvrdil, že odpověď Parlamentu ze dne 23. května 2011 se nezabývala jeho otázkami týkajícími se používání irštiny, přinejmenším pokud jde o předkládání petic a dalších interaktivních prvků internetových stránek Parlamentu.

**60.** Stěžovatel v tomto ohledu tvrdil, že byla porušena jeho práva podle čl. 20 odst. 2 písm. d) a článku 24 SFEU, čl. 41 odst. 1 a 4 Listiny základních práv EU a článků 13 a 14 Evropského kodexu řádné správní praxe. Podle jeho názoru by mu měl Parlament odpovědět a omluvit se za porušení jeho základních práv.

**61.** Parlament ve svém stanovisku potvrdil, že od stěžovatele obdržel devět dopisů a e-mailů. Uznala, že je povinna odpovídat na veškerou korespondenci občanů a že její útvary se snaží zajistit, aby k tomu docházelo optimálním způsobem. V tomto konkrétním případě však došlo ke zpožděním a opomenutím. Parlament vyjádřil politování a omluvil se.

**62.** Stěžovatel ve svém vyjádření tvrdil, že Parlament neposkytl žádné vysvětlení, jak k tomuto neposkytnutí odpovědi došlo. Podle jeho názoru jsou zavedeny systematické diskriminační postupy.

**63.** Pokud jde o omluvu Parlamentu, stěžovatel uvedl, že není jasné, zda je omluva určena veřejnému ochránci práv, jemu nebo široké veřejnosti. Do té míry, že by to mohlo být zamýšleno jako omluva pro něj, uvedl, že je to neuspokojivé a nepřijatelné a zdá se, že postrádá skutečnou lítost. Jakákoli přijatelná omluva by podle jeho názoru zahrnovala nápravná opatření. V tomto případě by zřejmým nápravným opatřením bylo odpovědět na jeho dopisy v souladu s právními požadavky a zásadami řádné správy a vyjádřit případné omluvy nebo politování.

##### Posouzení veřejného ochránce práv

**64.** Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Parlament uznal, že v tomto konkrétním případě došlo ke zpožděním a opomenutím. Dále konstatuje, že Parlament vyjádřil politování a nabídl omluvu. Podle názoru veřejného ochránce práv Parlament uznal svou chybu a omluvil se za ni. Neexistují žádné důvody pro další šetření tohoto aspektu stížnosti.

C. Závěr
--------

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejná ochránkyně práv uzavírá následujícím závěrem:

**Návrh doporučení k prvnímu tvrzení byl Parlamentem přijat.**

**Neexistují žádné důvody pro další šetření druhého tvrzení a souvisejícího tvrzení.**

Stěžovatel a Parlament budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reillyová

Ve Štrasburku dne 21. května 2014.

*** ** * ** ***

[\[1\]](#_ftnref1 ""){#_ftn1} nařízení Rady (ES) č. 920/2005 ze dne 13. června 2005, kterým se mění nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství a nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském společenství pro atomovou energii a kterým se zavádějí dočasná odchylná opatření od těchto nařízení, přiznává irštině status úředního jazyka a pracovního jazyka orgánů Evropské unie s účinkem od 1. ledna 2007; Úř. věst. 2006, L 156, s. 3. Nařízení (ES) č. 920/2005 stanovilo, že z praktických důvodů a přechodně nejsou orgány EU vázány povinností vypracovávat a překládat všechny akty, včetně rozsudků Soudního dvora, do irského jazyka, s výjimkou nařízení přijatých společně Evropským parlamentem a Radou.

[\[2\]](#_ftnref2 ""){#_ftn2} Viz rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věcech 939/99/ME, 1146/2001/IP a jeho zvláštní zpráva Evropskému parlamentu v návaznosti na návrh doporučení Radě Evropské unie ve věci 1487/2005/GG, vše k dispozici na [adrese www.ombudsman.europa.eu.](/) Viz také novější rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věcech 2413/2010/MHZ a 640/2011/AN.

[\[3\]](#_ftnref3 ""){#_ftn3} Nařízení Rady č. 1/58 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, Úř. věst. 1958, L 17, s. 385.

[\[4\]](#_ftnref4 ""){#_ftn4} Viz poznámka pod čarou 2 výše.

[\[5\]](#_ftnref5 ""){#_ftn5} Nařízení Rady (EU) č. 1257/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se prodlužují dočasná odchylná opatření od nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství a nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském společenství pro atomovou energii zavedená nařízením (ES) č. 920/2005 (Úř. věst. 2010, L 343, s. 5).

[\[6\]](#_ftnref6 ""){#_ftn6} Tento jednací řád je obsažen v kapitole 3 jednacího řádu Parlamentu nazvané „Obecná pravidla pro průběh zasedání". Článek 146 je nadepsán „Jazyky" a stanoví, *že „\[v\]šechny dokumenty Parlamentu"* se vypracovávají v úředních jazycích. Obsahuje rovněž pravidla pro výklad. Článek 147 je nadepsán "Přechodné ustanovení" a stanoví, že odchylky od článku 146 jsou přípustné pouze tehdy a do té míry, pokud navzdory přiměřeným opatřením nejsou tlumočníci nebo překladatelé pro úřední jazyk k dispozici v dostatečném počtu.

[\[7\]](#_ftnref7 ""){#_ftn7} Parlament vysvětlil, že existují omezené výjimky pro informace výslovně zaměřené na specializované nebo odborné publikum.

[\[8\]](#_ftnref8 ""){#_ftn8} Veřejný ochránce práv chápe, že Parlament má na mysli odkaz na článek 146 svého jednacího řádu vzhledem k tomu, že článek 147 sám stanoví výjimku ve formě „přechodného ustanovení".

[\[9\]](#_ftnref9 ""){#_ftn9} Viz poznámka pod čarou 3 výše.

[\[10\]](#_ftnref10 ""){#_ftn10} Ve věci 640/2011/AN učinil veřejný ochránce práv podobné prohlášení, pokud jde o účast evropských občanů na rozhodovacím procesu. Viz bod 29 tohoto rozhodnutí.

[\[11\]](#_ftnref11 ""){#_ftn11} Věc T-120/99 *Kik v. OHIM,* Sb. rozh. 2001, s. II-2235, bod 64. Soudní dvůr tento rozsudek v řízení o kasačním opravném prostředku potvrdil: Rozsudek Soudního dvora ve věci *Kik v. OHIM,* C-361/01, Recueil 2003, s. I-8283, bod 82.

[\[12\]](#_ftnref12 ""){#_ftn12} Tribunál zopakoval výše uvedený názor ve svých nejnovějších rozsudcích ze dne 3. února 2011, *Itálie v. Komise* (T-205/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 50), a ze dne 13. září 2010, *Španělsko v. Komise* (T-156/07 a T-232/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 53).

[\[13\]](#_ftnref13 ""){#_ftn13} Stanovisko generálního advokáta Poiarese Madura ve věci C-160/03, bod 38.