Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Projednávaná věc se týká rozhodnutí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) z roku 2011 o složení jeho třicetičlenné skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů. Toto rozhodnutí bylo přijato podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)[1] (dále jen „nařízení“). Dne 12. prosince 2013 orgán ESMA poté, co provedl nové výběrové řízení (zahájené v polovině roku 2013), oznámil, že skupina zahájí své druhé funkční období dne 1. ledna 2014 s revidovaným složením [2]. Šetření této stížnosti, která se týká složení původní SMSG, zahrnovalo konstruktivní diskuse mezi zaměstnanci orgánu ESMA a útvary veřejné ochránkyně práv. Na základě těchto jednání veřejná ochránkyně práv očekávala, že orgán ESMA při provádění nového výběrového řízení náležitě zohlední názory týkající se původního řízení, které vyjádřily její útvary. Toto rozhodnutí však druhé výběrové řízení ani jeho výsledek nehodnotí.

2. Stěžovatel, UNI Europa, je evropskou odborovou federací pro služby a komunikaci. Podle informací dostupných na jejích internetových stránkách zastupuje 7 milionů pracovníků ve 330 evropských odborových organizacích [3].

3. Podle 48. bodu odůvodnění nařízení:

„Orgán pro cenné papíry a trhy by měl konzultovat se zúčastněnými stranami regulační nebo prováděcí technické normy, obecné pokyny a doporučení a poskytnout jim přiměřenou příležitost vyjádřit se k navrhovaným opatřením. Před přijetím návrhu regulačních nebo prováděcích technických norem, pokynů a doporučení by měl orgán pro cenné papíry a trhy provést studii dopadů. Z důvodu účinnosti by za tímto účelem měla být využívána skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, která by měla vyváženým způsobem zastupovat účastníky finančního trhu, malé a střední podniky, akademické pracovníky, spotřebitele a další retailové uživatele finančních služeb. Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů by měla fungovat jako rozhraní s jinými skupinami uživatelů v oblasti finančních služeb zřízenými Komisí nebo právními předpisy Unie.“

4. Článek 37 odst. 2 nařízení stanoví, že

„Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů se skládá z 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují účastníky finančního trhu působící v Unii, zástupce jejich zaměstnanců, jakož i spotřebitele, uživatele finančních služeb a zástupce malých a středních podniků. Nejméně pět jejích členů musí být nezávislí vysoce postavení akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje účastníky finančního trhu.

5. Podle čl. 37 odst. 3 nařízení:

„Členy skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů jmenuje rada orgánů dohledu na návrh příslušných zúčastněných stran. Při svém rozhodování rada orgánů dohledu v co největší míře zajistí odpovídající zeměpisnou a genderovou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii.“

6. Výzva k vyjádření zájmu týkající se zřízení SMSG orgánu ESMA byla zveřejněna dne 26. listopadu 2010 [4] s lhůtou pro podání žádostí do 23. prosince 2010. Dne 12. dubna 2011 vydal orgán ESMA tiskovou zprávu o svém rozhodnutí o složení své SMSG [5]. Tisková zpráva obsahovala informace o jménech nově jmenovaných členů SMSG, orgánech, které každý z nich zastupoval, jejich státní příslušnosti a podkategorii, do níž byli vybráni.

7. Dne 27. května 2011 zaslal stěžovatel orgánu ESMA dopis, v němž vyjádřil své zklamání nad celkovým složením SMSG. V tomto dopise stěžovatel poukázal na řadu otázek, které budou řešeny níže. Stěžovatel mimo jiné vyjádřil politování nad tím, že byl jmenován pouze jeden zástupce zaměstnanců a že tento zástupce navíc zastupuje zájmy investorů, a nikoli zaměstnanců.

8. Dopisem ze dne 10. června 2011 orgán ESMA stěžovateli odpověděl. Vysvětlila, že obdržela 242 žádostí a že učinila vše, co bylo v jejích silách, aby zajistila důsledný a spravedlivý proces a splnila požadavky nařízení. Rovněž uvedla, že jedna ze tří dalších žádostí, na které stěžovatel v této souvislosti odkázal, byla považována za nezpůsobilou, neboť byla podána po uplynutí lhůty pro podání žádostí. Druhá byla od zaměstnance Evropské centrální banky, který tak byl vnímán tak, že odráží názory orgánu EU, zatímco třetí byla od kandidáta se zkušenostmi získanými především v odvětví životního pojištění, a nikoli v oblasti trhů s cennými papíry.

9. Dne 27. července 2011 stěžovatel orgánu ESMA odpověděl a zpochybnil skutečnost, že jeden z uvedených tří uchazečů nedodržel lhůtu pro podání přihlášek a že zbývající dva uchazeči nemají požadovanou kvalifikaci.

10. Dopisem ze dne 7. září 2011 orgán ESMA stěžovatele informoval, že ačkoli nemá v úmyslu znovu zvážit zřízení SMSG, bude odrážet, jak nejlépe zohlednit budoucí příspěvky širší škály zúčastněných stran.

11. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nebyl s výše uvedenou odpovědí spokojen, podal dne 29. září 2011 tuto stížnost.

Předmět šetření

12. Stěžovatel předložil následující tvrzení a následující tvrzení, která byla zahrnuta do šetření veřejného ochránce práv:

Tvrzení:

(1) Orgán ESMA nezajistil i) zeměpisnou a ii) genderovou vyváženost v rámci kategorií zúčastněných stran a mezi nimi, jak vyžaduje čl. 37 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(2) Orgán ESMA nezajistil odpovídající rovnováhu mezi kategoriemi zúčastněných stran stanovenými v nařízení (EU) č. 1095/2010.

(3) Orgán ESMA přijal nesprávnou definici různých kategorií zúčastněných stran stanovenou v nařízení (EU) č. 1095/2010.

(4) Orgán ESMA nesprávně sestavil seznam náhradníků, který není stanoven v nařízení (EU) č. 1095/2010.

(5) Orgán ESMA se při hodnocení přihlášek uchazečů předložených stěžovatelem dopustil administrativních chyb.

Nároky:

(1) Orgán ESMA by měl co nejdříve přehodnotit složení SMSG, a to v každém případě bez čekání na obnovení jeho členství, k němuž dojde v roce 2013.

(2) Orgán ESMA by měl na svých internetových stránkách zveřejnit životopisy vybraných členů, jakož i podrobné informace o kritériích výběru a procesu výběru.

Šetření

13. Dne 31. října 2011 vyzvala veřejná ochránkyně práv orgán ESMA, aby k výše uvedeným tvrzením a tvrzením předložil stanovisko.

14. Dne 30. ledna 2012 předložil orgán ESMA veřejnému ochránci práv své stanovisko. Toto stanovisko bylo předáno stěžovateli k vyjádření. Dne 1. března 2012 předložil stěžovatel své připomínky.

15. Po přezkoumání stanoviska Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a připomínek stěžovatele dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že je nezbytné přistoupit k nahlédnutí do spisu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy týkajícího se tohoto případu. Kontrola se uskutečnila dne 16. dubna 2013. Kontrolní zpráva byla stěžovateli zaslána dne 26. srpna 2013 k případným připomínkám. Stěžovatel ve stanovené lhůtě nepředložil žádné připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení, že orgán ESMA nezajistil zeměpisnou a genderovou vyváženost v rámci kategorií zúčastněných stran a mezi nimi, jak vyžaduje čl. 37 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

16. Stěžovatel zpochybnil způsob, jakým orgán ESMA splnil požadavky čl. 37 odst. 3 nařízení. Kritizoval zejména skutečnost, že: i) devět z deseti zástupců kategorie „odvětví“ („účastníci finančního trhu“) a všichni členové kategorie „uživatelé“ pocházeli z předních finančních institucí ze „starých“ členských států (tj. členských států EU před rozšířením v roce 2004), zatímco pouze pět z třiceti pocházelo z „nových“ členských států (tj. členských států, které přistoupily k EU v roce 2004 nebo později); a že ii) pouze 11 z 30 členů byly ženy.

17. Orgán ESMA ve svém stanovisku uvedl, že nařízení vyžaduje,„aby byla v co největší míře zajištěna odpovídající zeměpisná a genderová vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“. Tvrdila, že se zaměřila především na kvality uchazečů a zajistila vyvážené zastoupení odborných znalostí a zkušeností různých kategorií zúčastněných stran. Dodal, že i když se při posuzování váhy přidělené každé zemi podle pravidel hlasování kvalifikovanou většinou platných v Radě může zdát, že nové členské státy jsou skutečně nedostatečně zastoupeny, žadatelé z těchto členských států představovali pouze 7,1 % všech žadatelů, ale 16,7 % členů SMSG. Pokud jde o skutečnost, že všichni členové kategorie uživatelů pocházeli ze „starých“ členských států, orgán ESMA poukázal na to, že pro tuto kategorii obdržel 132 žádostí, z nichž pouze 8 pocházelo z „nových“ členských států. Dvě z těchto žádostí pocházely z Bulharska a Polska, přičemž dvě země již byly v SMSG dobře zastoupeny. A konečně, pokud jde o otázku rovnosti žen a mužů, orgán ESMA poukázal na to, že ačkoli kandidátky představovaly pouze 19 % všech obdržených přihlášek, jmenoval 11 zainteresovaných žen, tj. 37 % členů skupiny SMSG.

Posouzení veřejného ochránce práv

18. Jedná se o první případ, kdy orgán ESMA jmenoval skupinu SMSG podle tohoto nařízení. V tomto ohledu považuje veřejný ochránce práv za užitečné učinit dvě úvodní poznámky. Zaprvé není úkolem veřejné ochránkyně práv nahrazovat svou volbu provedenou orgánem ESMA, pokud jde o složení SMSG. Při zkoumání, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, veřejný ochránce práv kontroluje, zda orgán ESMA při provádění výběrového řízení jednal v souladu s právními předpisy a v souladu se zásadami řádné správy. Za druhé, veřejný ochránce práv si je vědom obtíží spojených se kombinováním zeměpisných kritérií, kritérií pro zastoupení žen a mužů a kritérií pro zastupování zájmů s potřebou zajistit, aby vybraní členové byli způsobilí, zejména s ohledem na skutečnost, že orgán ESMA neměl žádné předchozí zkušenosti s plněním tohoto úkolu. Veřejná ochránkyně práv se konečně domnívá, že bylo rozumné, aby orgán ESMA omezil svůj výběr členů řídící skupiny pro malé a střední podniky na kandidáty, kteří projevili zájem o jmenování na základě výzvy k vyjádření zájmu. Tento přístup byl v souladu s čl. 37 odst. 3 nařízení a s požadavkem v něm stanoveným, podle něhož „členy skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů jmenuje rada orgánů dohledu na návrh příslušných zúčastněných stran“ (viz výše odstavec 5).

19. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že velmi podobný výběrový proces, který provedl Evropský orgán pro bankovnictví, již podrobně přezkoumala v rozhodnutí, kterým ukončila své šetření stížnosti 1966/2011/(EIS)LP (dále jen „rozhodnutí UNI“), v němž byly vzneseny velmi podobné argumenty. [6] Vzhledem k tomu, že výběrové řízení, na které se vztahuje rozhodnutí UNI, bylo založeno na téměř totožném nařízení [7], odkáže veřejný ochránce práv v případě potřeby níže na svá zjištění a závěry učiněné v rozhodnutí UNI.

20. V rozhodnutí UNI veřejný ochránce práv zejména poté, co nejprve uvedl, že účel požadavku přiměřené zeměpisné vyváženosti stanoveného v nařízení by byl zmařen, pokud by se v co největší míře neuplatňoval rovněž v rámci každé z různých kategorií členů tvořících skupinu SMSG, dospěl k následujícím závěrům.

21. Zaprvé, pokud jde o složení kategorie „průmysl“, veřejná ochránkyně práv v uvedeném rozhodnutí konstatovala, že vzhledem k tomu, že neexistuje žádné přesvědčivé vysvětlení, orgán EBA tím, že se rozhodl jmenovat 9 z 10 členů kategorie „průmysl“ výběrem zástupců ze „starých“ členských států, nesplnil požadavek zajistit „v co největší míře“ „vhodnou zeměpisnou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“. V tomto případě orgán ESMA rovněž nepředložil žádné přesvědčivé vysvětlení, proč se rozhodl jmenovat 9 z 10 členů kategorie „průmysl“ a všech 5 členů kategorie „uživatelé“ ze zástupců „starých“ členských států.

22.Tvrzení orgánu ESMA, že žadatelé z "nových" členských států představovali pouze 7,1 % všech žadatelů, ale 16,7 % SMSG není přesvědčivé. Ačkoli veřejná ochránkyně práv uznává, že nízký počet přihlášek kandidátů z „nových“ členských států ztížil orgánu ESMA jeho úkol zajistit odpovídající zeměpisnou vyváženost, skutečností zůstává, že orgán ESMA obdržel celkem nejméně 17 přihlášek z „nových“ členských států, a mohl se tedy snažit zajistit, aby do skupiny pro řízení bezpečnosti bylo jmenováno více než 5 členů z těchto členských států. Orgán ESMA se mohl zejména pokusit zajistit, aby alespoň kategorie „uživatelů“ nebyla složena výhradně ze zástupců „starých“ členských států. V tomto ohledu veřejný ochránce práv již v rozhodnutí UNI zdůraznil, že vzhledem k existenci vnitřního trhu finančních služeb, jehož je trh s cennými papíry podle nařízení důležitým segmentem, je nezbytné, aby každá poradní skupina zúčastněných stran zřízená tak, aby odrážela zájmy různých segmentů odvětví finančních služeb, byla v co největší míře skutečným zastoupením skutečného zeměpisného rozložení odvětví, které v zásadě pokrývá co nejvíce zemí EU. Dále argument orgánu ESMA, že mezi osmi žádostmi, které obdržel od „nových“ členských států pro kategorii „uživatelé“, byly dvě žádosti od žadatelů z , Polska a Bulharska, členských států, které již byly zastoupeny v ostatních kategoriích, nelze přijmout jako platný důvod, proč nebyl do kategorie „uživatelé“ jmenován jediný zástupce z „nových“ členských států. Orgán ESMA totiž mohl do skupiny „uživatelů“ ještě jmenovat další žadatele z „nových“ členských států, a splnit tak cíl zajistit odpovídající zeměpisnou vyváženost. Orgán ESMA nevysvětlil, proč nebylo možné přistoupit k celkovému výběru kandidátů z „nových“ členských států, který by zajistil, aby nakonec žádnou kategorii neskládali výhradně žadatelé ze „starých“ členských států. Veřejný ochránce práv má tedy za to, že v projednávané věci se orgán ESMA dopustil nesprávného úředního postupu (obdobně viz body 26–29 rozhodnutí UNI). Z těchto důvodů bude veřejný ochránce práv rovněž formulovat níže stejnou kritickou poznámku jako v rozhodnutí o UNI.

23. Konečně, pokud jde o argument stěžovatele, že pouze 11 z 30 jmenovaných uchazečů byly ženy, a to ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v rozhodnutí UNI, veřejný ochránce práv se nedomnívá, že by se orgán ESMA dopustil nesprávného úředního postupu (viz bod 34 rozhodnutí UNI). Stejně jako v rozhodnutí o UNI bere veřejný ochránce práv na vědomí vysvětlení orgánu ESMA, že žádosti žen představovaly pouze 19 % všech obdržených žádostí. Ve snaze splnit požadavek, aby byla v co největší míře zajištěna přiměřená genderová vyváženost, se orgán ESMA nakonec rozhodl jmenovat 11 žen, tj. 37 % z celkového počtu členů řídící skupiny pro malé a střední podniky. Veřejný ochránce práv tak stejně jako v rozhodnutí o UNI uznává úsilí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy bojovat proti velmi nízkému podílu žádostí žen jmenováním většího podílu členek. Za těchto okolností neshledává nesprávný úřední postup ve vztahu k tomuto aspektu. Z důvodů uvedených v rozhodnutí UNI však veřejný ochránce práv učiní další poznámku (viz bod 34 rozhodnutí UNI).

B. Tvrzení, že orgán ESMA nezajistil přiměřenou rovnováhu mezi kategoriemi zúčastněných stran stanovenými v nařízení (EU) č. 1095/2010

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

24. Stěžovatel tvrdil, že orgán ESMA nezajistil odpovídající rovnováhu mezi kategoriemi zúčastněných stran stanovenými v nařízení. Orgán ESMA tím, že přidělil sedm míst zástupcům uživatelů a pět míst zástupcům spotřebitelů, zatímco pouze dvě místa byla přidělena zástupcům zaměstnanců a jedno zástupcům malých a středních podniků, nejenže nedodržel číselnou rovnost mezi těmito kategoriemi, ale také způsobil, že poslední dvě kategorie byly jasně nedostatečně zastoupeny.

25.Stěžovatel dále tvrdil, že skupina "uživatelů" byla de facto rozšířením kategorie "průmysl", což vedlo k nadměrnému zastoupení této kategorie na úkor "strany poptávky".

26. Podle orgánu ESMA byly definice a odkazy na „účastníky finančního trhu“ („odvětví“) a „uživatele finančních služeb“ („uživatele“) stanovené nařízením široké a překrývaly se. Vysvětlila, že žalobkyně rozdělila do dvanácti hlavních kategorií, aby lépe rozlišila mezi různými druhy zájmů, které by měly být zastoupeny v SMSG. Orgán ESMA dále uvedl, že potřeba zajistit, aby byly odpovídajícím způsobem zastoupeny různé typy „uživatelů“, včetně institucionálních investorů, kteří by mohli být rovněž považováni za součást odvětví, znamená, že do této kategorie musí být přiděleno 7 míst. V důsledku toho se o zbývajících 8 míst dělili zástupci zaměstnanců, retailových investorů a malých a středních podniků. Podle orgánu ESMA nebylo jeho prioritou zajistit číselnou rovnost mezi všemi kategoriemi, ale zastoupení všech různých názorů.

Posouzení veřejného ochránce práv

27. Veřejný ochránce práv připomíná, že podle čl. 37 odst. 2 nařízení se SMSG „skládá ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují účastníky finančního trhu působící v Unii, zástupce jejich zaměstnanců, jakož i spotřebitele, uživatele finančních služeb a zástupce malých a středních podniků. Nejméně pět jejích členů musí být nezávislí vysoce postavení akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje účastníky finančního trhu. Z toho vyplývá, že 10 z 30 křesel skupiny je výslovně přiděleno „průmyslovým“ účastníkům a že nejméně 5 křesel by mělo být vyhrazeno nejvýše postaveným akademickým pracovníkům. To znamená, že zbývajících 15 křesel by mělo být v zásadě přiděleno „vyváženým způsobem“zbývajícím čtyřem kategoriím zúčastněných stran, což by potenciálně umožnilo nejméně tři křesla pro každou z kategorií „uživatelé“, „spotřebitelé“, „zástupci zaměstnanců“ a „malé a střední podniky“. Při provádění výběrového řízení musí orgán ESMA rovněž dodržovat čl. 37 odst. 3 nařízení, který vyžaduje, aby složení SMSG kromě zajištění zeměpisné a genderové vyváženosti v co největší míře odráželo také odpovídající „zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“.

28. Z výše uvedeného vyplývá, že orgán ESMA se neodchýlil od požadavků čl. 37 odst. 2 nařízení tím, že do skupiny SMSG 10 jmenoval zástupce „průmyslu“ a pět vysoce postavených akademických pracovníků. Veřejný ochránce práv se rovněž nedomnívá, že orgán ESMA tím, že se rozhodl jmenovat pouze dva zástupce zaměstnanců, a nikoli tři zástupce zaměstnanců, jednal mimo prostor pro uvážení, který má v této oblasti. Jak však konstatoval veřejný ochránce práv v rozhodnutí UNI, kde bylo rovněž přezkoumáno podobné tvrzení (viz body 38–41 rozhodnutí UNI), totéž nelze říci o rozhodnutí ESMA jmenovat pouze jednoho zástupce malých a středních podniků, pokud, jak bylo uvedeno výše, existoval prostor pro jmenování v zásadě alespoň tří zástupců pro tuto kategorii. I když nařízení nestanoví počet členů, kteří mají být jmenováni do této kategorie, a orgán ESMA má proto prostor pro uvážení, pokud jde o to, kolik členů by mělo být stanoveno pro každou kategorii, rozhodnutí omezit tento počet v tomto případě pouze na jednoho, pokud jde o kategorii malých a středních podniků, vyvolává vážné otázky. Ve skutečnosti, i když nařízení nestanoví konkrétní čísla pro tyto kategorie, skutečnost, že jsou zmíněna bez jakéhokoli rozlišení, by naznačovala, že normotvůrce považoval za vhodné, aby tyto kategorie v zásadě zahrnovaly podobný počet členů. Kromě toho z příslušných ustanovení nařízení nevyplývá, že by kromě deseti zástupců odvětví a pěti nejvýše postavených akademických pracovníků měla být jednoznačně upřednostněna kterákoli ze čtyř zbývajících kategorií zúčastněných stran, jak se v tomto případě rozhodl orgán ESMA.

29. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že rozhodnutí orgánu ESMA jmenovat do skupiny pro malé a střední podniky pouze jednoho zástupce malých a středních podniků nesplnilo požadavek čl. 37 odst. 2 nařízení, aby bylo v co největší míře zajištěno vyvážené zastoupení zúčastněných stran v celé Unii, a vedlo tak k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejný ochránce práv proto níže uvede kritickou poznámku.

30. Pokud jde o argument stěžovatele, že v důsledku přidělení míst v rámci SMSG byla strana poptávky nedostatečně zastoupena, zatímco strana odvětví byla nadměrně zastoupena, veřejná ochránkyně práv souhlasí s orgánem ESMA, že vzhledem k velmi široké definici „účastníků finančního trhu“ v čl. 4 odst. 1 nařízení nelze vyloučit, že „uživatelé“ na straně poptávky, jako jsou institucionální investoři (tj. pojišťovny, penzijní fondy, společnosti spravující aktiva), mohou být rovněž částečně považováni za účastníky odvětví. Vzhledem k tomu, že definice kategorií „účastníci finančního trhu“ a „uživatelé“, pokud jde o segment trhu s cennými papíry, se skutečně zjevně překrývají, je o to důležitější, aby orgán ESMA zajistil, že kategorii „uživatelé“ nebude v co největší míře poskytnuta nepřiměřená číselná preference na úkor zbývajících čtyř kategorií. Veřejný ochránce práv proto v tomto ohledu učiní další poznámku níže.

C Tvrzení, že orgán ESMA přijal nesprávnou definici různých kategorií zúčastněných stran stanovenou v nařízení (EU) č. 1095/2010

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

31. Stěžovatel tvrdil, že ani jednoho ze dvou vybraných zástupců zaměstnanců nelze považovat za zástupce zaměstnanců. Jeden z nich ([místopředseda Národní asociace ředitelů pro vztahy s investory][8]) zastupoval zájmy investorů, zatímco druhý ([vedoucí odboru spotřebitelské politiky ve vnitrostátní komoře práce]) zastupoval zájmy spotřebitelů. Kromě toho se zdálo, že jediný zástupce malých a středních podniků pracuje pro [vnitrostátní] burzu cenných papírů a je bývalým ředitelem největšího výrobce [...].

32. Podle orgánu ESMA byli zástupci obou zaměstnanců zaměstnanci nebo pracovali pro zájmy zaměstnanců ´. Člen [vnitrostátní] asociace ředitelů pro vztahy s investory je zejména zaměstnancem společnosti kótované na burze, a mohl by tak přidat jiný pohled na zaměstnanecké otázky. Druhý jmenovaný kandidát pracuje pro [vnitrostátní] komoru práce, která působí jako think-tank pro zájmy zaměstnanců i spotřebitelů. Pokud jde o zástupce malých a středních podniků, orgán ESMA tvrdil, že u všech žadatelů pro tuto kategorii lze mít za to, že zastupují zájmy buď „průmyslu“, nebo „uživatelů“. Vzhledem k neexistenci „čistého“ zástupce malých a středních podniků byl nejvhodnější žadatel.

Posouzení veřejného ochránce práv

33. Veřejný ochránce práv se domnívá, že skutečnost, že jeden ze dvou zástupců zaměstnanců byl skutečně členem [vnitrostátní] komory práce, která rovněž působí jako think-tank v zájmu zaměstnanců, byla více než přiměřená k tomu, aby orgán ESMA považoval tohoto člena v zásadě za vhodného k zastupování zájmů zaměstnanců. Skutečnost, že druhý vybraný člen pracoval pro [národní] Asociaci ředitelů pro vztahy s investory, nutně neznamená, jak patrně naznačuje stěžovatel, že neměl žádné odborné znalosti ani vazby na zastupování zájmů zaměstnanců. Nicméně pouhá skutečnost, že vybraný člen je formálně zaměstnancem daného subjektu, nemůže sloužit jako přiměřené a platné odůvodnění pro jmenování tohoto člena do kategorie "zaměstnanec". Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že v každém případě je třeba přezkoumat, zda je vybraný člen skutečně schopen jednat jako objektivní a specializovaný zástupce zaměstnanců.

34. V tomto ohledu se veřejný ochránce práv domnívá, že by v zásadě měla existovat silná domněnka, že kandidáti zastupující zájmy zaměstnanců jsou pro jmenování do kategorie „zaměstnanců“ vhodnější než kandidáti, kteří podle všeho zastupují v zásadě zájmy správců vztahů s investory. V projednávané věci ESMA přesvědčivě nevysvětlil důvody, proč v projednávané věci nebylo možné jmenovat jiného člena, který by byl vhodnější k zastupování zájmů zaměstnanců namísto zájmů manažerů vztahů s investory. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že pokud jde o výběr zástupce pro malé a střední podniky (viz bod 35 níže), orgán ESMA tvrdil, že neobdržel žádnou žádost od vhodnějších kandidátů. Orgán ESMA nepředložil žádný takový argument, pokud jde o výběr členů zastupujících kategorii „zaměstnanci“. Za těchto okolností veřejná ochránkyně práv konstatuje, že orgán ESMA řádně nevysvětlil svou volbu v tomto ohledu. Jedná se o případ nesprávného úředního postupu. Veřejná ochránkyně práv proto učiní níže kritickou poznámku.

35. Pokud jde o člena jmenovaného zástupcem malých a středních podniků, bere veřejná ochránkyně práv na vědomí vysvětlení orgánu ESMA, že v tomto případě nebyl podán žádný jiný kandidát, o němž by bylo možné říci, že zastupuje pouze zájmy malých a středních podniků, přičemž všichni žadatelé zřejmě zastupují rovněž zájmy buď kategorie „průmysl“, nebo kategorie „uživatelé“. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že stěžovatel nepředložil žádné konkrétní argumenty nebo připomínky, které by toto vysvětlení zpochybnily nebo naznačovaly, že vybraná osoba nemůže zastupovat zájmy malých a středních podniků. Veřejný ochránce práv proto v tomto ohledu neshledává žádný nesprávný úřední postup. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že by usnadnilo a dále zlepšilo celý proces výběru, pokud by orgán ESMA v budoucnu požadoval, aby žadatelé o SMSG uvedli pokud možno pouze jednu ze šesti kategorií, u nichž by chtěli být zváženi. Přihlášky by tak mohly lépe vyhovovat cílové kategorii, čímž by se dále snížil pravděpodobný rozsah výzev, kterým by ESMA mohl čelit, a to jmenováním uchazečů, jejichž hlavní kvalifikací nemusí být kvalifikace dotčené kategorie. Veřejný ochránce práv učiní v tomto ohledu další poznámku níže.

C. Tvrzení, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy nesprávně zařadil do svého rozhodnutí seznam náhradníků

36. Stěžovatel tvrdil, že orgán ESMA nesprávně sestavil seznam náhradníků. Za prvé, nařízení žádný takový seznam nepředpokládalo a za druhé, neexistovala žádná přesná pravidla, pokud jde o postavení těchto členů a okolnosti, za nichž by mohli nahradit stálé členy řídící skupiny pro malé a střední podniky.

37. Orgán ESMA ve své odpovědi tvrdil, že nařízení nebrání sestavení seznamu náhradníků a že tento seznam má umožnit rychlé a účinné nahrazení volných pracovních míst. Orgán ESMA poukázal na to, že seznam nenahrazuje každého potenciálního člena SMSG a v případě potřeby vydá novou otevřenou výzvu pro vhodné kandidáty.

Posouzení veřejného ochránce práv

38. Veřejný ochránce práv konstatuje, že nařízení nestanoví sestavení seznamu náhradníků. Ačkoli uznává, že v některých případech může být užitečné, aby správní orgán, jako je orgán ESMA, vytvořil seznam potenciálních náhradníků, který by mohl být použit k rychlému nahrazení členů, bude-li to nezbytné, nic to nemění na tom, že existence takového seznamu pravděpodobně způsobí další nejasnosti, pokud jde o to, jak má k takovému nahrazení dojít, a za jakých podmínek může být místo toho vyžadována nová výzva k vyjádření zájmu. Vzhledem k tomu, že nařízení neobsahuje jasný základ, může mít seznam náhradníků, jako je seznam vedený orgánem ESMA, nepříznivé účinky na správní transparentnost a právní jistotu, což může zvýšit riziko dalších stížností třetích stran vůči orgánu ESMA. Bylo by proto lepší, aby se orgán ESMA v budoucnu takovému seznamu vyhnul. Vzhledem k tomu, že po nedávném obnovení SMSG již dotčený seznam není platný, neexistují žádné důvody pro další šetření v této věci. Veřejný ochránce práv však v tomto ohledu učiní další poznámku.

D. Tvrzení, že orgán ESMA nevyhodnotil správně kandidáty předložené stěžovatelem

Případ stěžovatele

39. Stěžovatel tvrdil, že orgán ESMA neprávem prohlásil žádost jednoho z jeho členů za nepřípustnou z důvodu, že jeho žádost byla podána po stanovené lhůtě 23. prosince 2010. Dotčený uchazeč totiž podal svou přihlášku e-mailem dne 22. prosince 2010. Dne 23. prosince 2010 zaslal nepovinný motivační dopis, který měl být připojen k jeho dřívější přihlášce. Kromě toho ESMA nesprávně zamítl další žádost zaměstnance Evropské centrální banky, který byl odborníkem v oblasti cenných papírů a rovněž zástupcem zaměstnance.

40. Orgán ESMA odpověděl, že není jasné, na kterou nepřípustnou žádost stěžovatel odkazuje, jelikož žádost, na kterou orgán ESMA odkazuje, byla obdržena dne 24. prosince 2010, tedy jeden den po uplynutí lhůty. Dále vysvětlila, že, jak již bylo uvedeno v dopise zaslaném stěžovateli dne 10. června 2011, zaměstnanci ECB nebyli ideálními kandidáty na SMSG vzhledem k postavení ECB´s jako subjektu Unie, a nikoli jako účastníka finančního trhu. Úlohou skupiny SMSG navíc nebylo odrážet názory zaměstnanců orgánů Evropské unie.

41. Stěžovatel ve svém vyjádření zopakoval, že jeho kandidát zaslal svou přihlášku včas (dne 22. prosince 2010) a přiložil kopie příslušné korespondence dotčené osoby.

Posouzení veřejného ochránce práv

42. Veřejný ochránce práv konstatuje, že stěžovatel ani orgán ESMA ve své korespondenci před podáním této stížnosti neuvádějí žádné konkrétní prvky, které by umožnily určit žádost, u níž došlo ke sporu o její přípustnost. Teprve ve fázi svého vyjádření předložil stěžovatel ESMA kopie e-mailu zaslaného dotyčným žalobcem dne 22. prosince 2010, který obsahoval jeho původní žádost, po níž následoval další e-mail zaslaný den poté, v němž uvedený uchazeč rovněž připojil nepovinný motivační dopis.

43. Veřejný ochránce práv konstatuje, že na rozdíl od tvrzení stěžovatele nebyla výše uvedená žádost orgánem ESMA zamítnuta jako nepřípustná. V dokumentech, které veřejný ochránce práv zkontroloval, bylo jméno výše uvedeného kandidáta uvedeno na seznamu všech přípustných žádostí sestaveném orgánem ESMA, který následně posoudila jeho dozorčí rada. Ačkoli orgán ESMA odkázal na opožděnou žádost předloženou jedním z kandidátů, je zřejmé, že žádost, na kterou stěžovatel odkázal, byla orgánem ESMA řádně zohledněna.

44. Veřejný ochránce práv má dále za to, že rozhodnutí ESMA zamítnout žádost uchazeče, který byl zaměstnancem ECB, z důvodu, že tento uchazeč zastupoval subjekt Unie, a nikoli účastníka finančního trhu nebo jeho zaměstnance, bylo přiměřené. V tomto ohledu tedy nedošlo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu.

E. Tvrzení stěžovatele

Tvrzení stěžovatele

45. Stěžovatel tvrdil, že i) orgán ESMA by měl co nejdříve a v každém případě přehodnotit složení SMSG, aniž by čekal na obnovení svého členství, které má být obnoveno v roce 2013. Rovněž tvrdila, že ii) orgán ESMA by měl na svých internetových stránkách zveřejnit životopisy vybraných členů, jakož i podrobné informace o kritériích výběru a výběrovém řízení, v jehož rámci byl každý kandidát vybrán.

46. Orgán ESMA ve svém stanovisku uvedl, že výběrové řízení proběhlo v dobré víře a podle jeho nejlepších schopností.

47. Orgán ESMA rovněž uvedl, že zveřejní souhrny životopisů všech členů skupiny SMSG, které budou obsahovat jejich relevantní profesní zkušenosti. Kromě toho, až na konci roku 2013 dojde k dalšímu opětovnému jmenování členů řídící skupiny pro malé a střední podniky, bude se orgán ESMA na základě již získaných zkušeností snažit celý výběrový proces dále zlepšit a zprůhlednit.

Posouzení veřejného ochránce práv

58. Vzhledem k tomu, že dne 12. prosince 2013 orgán ESMA oznámil složení nové SMSG (účinné od 1. ledna 2014), je veřejná ochránkyně práv toho názoru, že již není možné znovu zvážit složení skupiny zúčastněných stran, která byla zřízena na začátku roku 2011. První tvrzení stěžovatele tedy nemůže obstát.

59. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že životopisy členů skupiny SMSG by měly být zveřejněny na internetových stránkách orgánu ESMA, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že orgán ESMA již tomuto tvrzení vyhověl a že všechny životopisy členů skupiny SMSG byly mezitím zveřejněny na internetových stránkách orgánu ESMA. Pokud jde o další tvrzení, že orgán ESMA rovněž zveřejňuje podrobné informace o použitých kritériích výběru a o postupu, kterým byl každý kandidát vybrán, veřejný ochránce práv konstatuje, že dne 12. dubna 2011 vydal orgán ESMA tiskovou zprávu, v níž poskytl informace o jménech nově jmenovaných členů SMSG, institucích, které každý z nich zastupoval, jejich státní příslušnosti a kategorii, do níž byli vybráni. Orgán ESMA navíc přijal zvláštní pravidla pro přístup k dokumentům, kterými se provádí článek 72 nařízení [9], a umožňuje tak třetím stranám získat přístup k dokumentům, včetně dokumentů týkajících se výběrového řízení, které by mohly být zpřístupněny veřejnosti [10]. Zdá se, že stěžovatel této možnosti nevyužil. Za těchto okolností není veřejná ochránkyně práv přesvědčena, že by orgán ESMA byl povinen zveřejňovat podrobné informace o použitých kritériích výběru a o postupu, kterým byl každý kandidát vybrán, jak požadoval stěžovatel. Podle názoru veřejné ochránkyně práv by však dále zlepšila celkovou transparentnost výběrového řízení a rovněž posílila důvěru občanů v celkový soulad orgánu ESMA s článkem 37 nařízení, pokud by orgán ESMA po jmenování členů řídící skupiny pro malé a střední podniky zveřejnil smysluplné informace, které by mohly ukázat, jak s ohledem na různé obdržené žádosti orgán ESMA splnil požadavek na zajištění vyváženého zastoupení všech různých kategorií dotčených zúčastněných stran a jak tím rovněž zajistil „v co největší míře (...) odpovídající zeměpisnou a genderovou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“. Veřejný ochránce práv proto učiní další poznámku níže.

E. Závěry

60. Veřejná ochránkyně práv proto na základě svého šetření této stížnosti uzavírá případ těmito kritickými připomínkami:

1. Uplatněním požadavku stanoveného v čl. 37 odst. 3 nařízení, aby byla v co největší míře zajištěna „odpovídající zeměpisná a genderová vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“, pouze pokud jde o složení skupiny SMSG jako celku, a nikoli také v rámci každé kategorie členství, se orgán ESMA dopustil nesprávného úředního postupu.

2. Tím, že orgán ESMA jmenoval do řídící skupiny pro malé a střední podniky pouze jednoho zástupce malých a středních podniků, nesplnil požadavek čl. 37 odst. 2 nařízení, aby bylo v co největší míře zajištěno vyvážené zastoupení zúčastněných stran v celé Unii, a dopustil se tak případu nesprávného úředního postupu.

3.Vzhledem k tomu, že orgán ESMA řádně nevysvětlil svou volbu, pokud jde o zástupce zaměstnanců, nedodržel čl. 37 odst. 2 nařízení, a dopustil se tak nesprávného úředního postupu.

Pokud jde o ostatní aspekty tvrzení a tvrzení stěžovatele, nebyl zjištěn nesprávný úřední postup.

Stěžovatel a orgán ESMA budou o tomto rozhodnutí informováni.

Další poznámky

1. Orgán ESMA by mohl zveřejňovat budoucí výzvy k vyjádření zájmu stát se členem skupiny SMSG, a to nejen na svých vlastních internetových stránkách, ale také ve specializovaném finančním tisku, a obecně využívat jakýkoli jiný komunikační kanál, který by mohl zvýšit povědomí a zájem kandidátek.

2. Vzhledem k potenciálně široké definici kategorie „uživatelů“, pokud jde o segment trhu s cennými papíry, by bylo vhodné, aby orgán ESMA mohl v co největší míře zajistit, aby kategorii „uživatelů“ nebyla poskytnuta nepřiměřená číselná preference na úkor míst, která mají být přidělena zbývajícím čtyřem kategoriím SMSG.

3. Usnadnilo by a dále zlepšilo proces výběru, pokud by orgán ESMA požadoval, aby budoucí žadatelé uvedli pouze jednu ze šesti kategorií, u nichž by chtěli být zváženi.

4. V zájmu zachování požadované úrovně transparentnosti při zřizování a fungování SMSG by bylo vhodné, aby se orgán ESMA v budoucnu vyhnul sestavování seznamu náhradníků.

Během šetření, a zejména u příležitosti kontroly dokumentů (viz bod 15 výše), proběhla neformální a konstruktivní jednání mezi orgánem ESMA a útvary veřejného ochránce práv. Během těchto jednání orgán ESMA vyjádřil ochotu revidovat svůj přístup pro druhé kolo výběru. Jak již bylo uvedeno, orgán ESMA oznámil nové složení SMSG dne 12. prosince 2013. Ačkoli se toto rozhodnutí týká pouze prvního výběrového řízení, které proběhlo v roce 2011, veřejná ochránkyně práv vyzývá orgán ESMA, aby v návaznosti na výše uvedené kritické a další připomínky vysvětlil, jak revidoval svůj přístup během druhého výběrového řízení, aby zohlednil veškeré poznatky získané během šetření veřejné ochránkyně práv.

 

Emily O'Reillyová

Ve Štrasburku dne 19. prosince 2013.

---

[1] Úř. věst. L 331, s. 84.

[2] http://www.esma.europa.eu/news/Press-release-ESMA-appoints-new-Securities-Markets-Stakeholders-Group-members?t=326&o=home

[3] http://www.uniglobalunion.org/Apps/uni.nsf/pages/about_euEn

[4] http://www.esma.europa.eu/system/files/10_1466.pdf

[5] http://www.esma.europa.eu/system/files/2011_BS_123.pdf

[6] Rozhodnutí ze dne 7. listopadu 2013, http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/decision.faces/en/52432/html.bookmark

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (EBA), Úř. věst. 2010, L 331, s. 12.

[8] Text a odkazy vložené do [...] byly skryty nebo anonymizovány.

[9] Podle čl. 72 odst. 2 nařízení „[s]právní rada přijme do 31. května 2011 praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001“.

[10] http://www.esma.europa.eu/system/files/2011_MB_69___Decision_on_access_to_documents_rules.pdf