Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Projednávaná věc se týká rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z roku 2011 o složení jeho třicetičlenné skupiny subjektů působících v bankovnictví (BSG). Toto rozhodnutí bylo přijato podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (dále jen „nařízení“) ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (EBA)[1]. Dne 23. října 2013 orgán EBA po provedení nového výběrového řízení (zahájeného v květnu 2013) oznámil, že BSG zahájí své druhé funkční období s revidovaným složením. Šetření této stížnosti zahrnovalo konstruktivní diskuse mezi zaměstnanci orgánu EBA a útvary veřejné ochránkyně práv. Na základě těchto diskusí veřejná ochránkyně práv předpokládala, že orgán EBA provede nové výběrové řízení odpovídajícím způsobem a v souladu s analýzou původního řízení provedenou veřejnou ochránkyní práv. Toto rozhodnutí však druhé výběrové řízení ani jeho výsledek nehodnotí.

2. Stěžovatelem je italské sdružení spotřebitelů (Consumatori Associati), jehož předseda podal žádost o výše uvedenou výzvu k vyjádření zájmu.

3. Bod 48 odůvodnění nařízení zní následovně:

„Orgán pro cenné papíry a trhy by měl konzultovat se zúčastněnými stranami regulační nebo prováděcí technické normy, obecné pokyny a doporučení a poskytnout jim přiměřenou příležitost vyjádřit se k navrhovaným opatřením. Před přijetím návrhu regulačních nebo prováděcích technických norem, pokynů a doporučení by měl orgán pro cenné papíry a trhy provést studii dopadů. Z důvodu účinnosti by za tímto účelem měla být využívána skupina subjektů působících v bankovnictví, která by měla vyváženým způsobem zastupovat úvěrové a investiční instituce Unie zastupující různé modely a velikosti finančních institucí a podniků, případně včetně institucionálních investorů a dalších finančních institucí, které samy využívají finanční služby; malé a střední podniky (MSP); odbory; akademičtí pracovníci; spotřebitelé; a ostatní retailoví uživatelé bankovních služeb. Skupina subjektů působících v bankovnictví by měla fungovat jako rozhraní s jinými skupinami uživatelů v oblasti finančních služeb zřízenými Komisí nebo právními předpisy Unie.

4. Článek 37 odst. 2 nařízení stanoví:

„Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá z 30 členů, kteří vyváženým způsobem zastupují úvěrové a investiční instituce působící v Unii, zástupce jejich zaměstnanců, jakož i spotřebitele, uživatele bankovních služeb a zástupce malých a středních podniků. Nejméně pět jejích členů musí být nezávislí vysoce postavení akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje finanční instituce, z nichž tři zastupují družstevní záložny a spořitelny.

5. Článek 37 odst. 3 nařízení zní takto:

„Členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na návrh příslušných subjektů. Při svém rozhodování rada orgánů dohledu v co největší míře zajistí odpovídající zeměpisnou a genderovou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii.“

6. Dne 26. listopadu 2010 byla zveřejněna výzva k vyjádření zájmu týkající se zřízení rozpočtové skupiny EBA [2] s lhůtou pro podání žádostí do 26. prosince 2010. Dne 18. března 2011 vydal EBA tiskovou zprávu o svém rozhodnutí o složení své rozpočtové skupiny [3]. Tisková zpráva obsahovala informace o jménech nově jmenovaných členů BSG, orgánech, které každý z nich zastupoval, jejich státní příslušnosti a podkategorii, do níž byli vybráni.

7. Dne 18. března 2011 a 11. dubna 2011 se stěžovatel obrátil na orgán EBA, aby si stěžoval na výběrové řízení a na skutečnost, že jako zástupci spotřebitelů nebyl vybrán žádný zástupce ze „staré Evropy“ (tj. z jiných členských států než těch, které přistoupily k EU v roce 2004 nebo později).

8. EBA ve své odpovědi ze dne 26. dubna 2011 uvedl, že na svých internetových stránkách zveřejnil informace o všech úspěšných uchazečích. Rovněž objasnila, že uchazečům zastupujícím tentýž orgán nebylo poskytnuto více než jedno místo, a zdůraznila, že výběrové řízení je výsledkem „dynamické“ interakce mnoha kritérií.

9. Téhož dne stěžovatel zaslal orgánu EBA dopis, v němž vyjádřil svou nespokojenost s výše uvedenou odpovědí. Dne 17. června 2011 podal stěžovatel tuto stížnost.

Předmět šetření

10. Veřejná ochránkyně práv se rozhodla zahájit šetření těchto tvrzení a tvrzení:

Tvrzení:

1. Orgán EBA nezajistil dostatečnou transparentnost při výběru členů do kategorií zúčastněných stran stanovených v nařízení (EU) č. 1093/2010.

2. EBA se nesprávně domníval, že ratingové agentury a auditorské společnosti spadají do kategorie zúčastněných stran „uživatelé finančních služeb“.

3. Orgán EBA nereagoval odpovídajícím způsobem na stížnost stěžovatele proti rozhodnutím své rady orgánů dohledu týkajícím se výběru členů řídící skupiny pro bankovní dohled.

Nároky:

1. Orgán EBA by měl vyjasnit základ pro svůj výběr členů skupiny BSG tím, že stěžovateli poskytne veškeré informace, které si v tomto ohledu vyžádá.

2. EBA by měl zrušit svůj výběr zástupců ratingových agentur a auditorských společností jako členů BSG.

3. EBA by měl zrušit svůj výběr osoby z think-tanku jako zástupce spotřebitele a měl by jmenovat předsedu stěžovatele zástupcem spotřebitele v BSG.

Šetření

11. Dne 19. července 2011 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření výše uvedených tvrzení a požadavků a vyzvala orgán EBA, aby objasnil zejména i) pojem „uživatelé finančních služeb“ a ii) důvody, proč byl think-tank „Re-define“ jmenován do kategorie „spotřebitelé“.

12. Dne 28. října 2011 zaslal orgán EBA své stanovisko, které se však plně nezabývalo všemi tvrzeními a nároky. Na další výzvu veřejné ochránkyně práv předložil orgán EBA dne 22. prosince 2011 doplňující stanovisko. Stěžovatel předložil své připomínky dne 10. února 2012.

13. Po přezkoumání původního a doplňujícího stanoviska orgánu EBA a připomínek stěžovatele dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že je nezbytné přistoupit k nahlédnutí do spisu orgánu EBA týkajícího se tohoto případu. Kontrola se uskutečnila dne 19. března 2013. Kontrolní zpráva byla stěžovateli zaslána dne 30. května 2013 k případným připomínkám. Stěžovatel ve stanovené lhůtě nepředložil žádné připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení, že EBA nezajistil dostatečnou transparentnost při výběru členů své rozpočtové skupiny

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

14. Stěžovatel tvrdil, že orgán EBA nezajistil nezbytnou transparentnost při výběru členů řídící skupiny.

Orgán EBA ve svém stanovisku tvrdil, že se v souladu s nařízením snažil dosáhnout odpovídající zeměpisné a genderové vyváženosti a „zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“. Podle čl. 37 odst. 2 nařízení se tedy zaměřil především na kvality uchazečů a zajistil vyvážené zastoupení odborných znalostí a zkušeností různých kategorií zúčastněných stran. EBA dodal, že podrobně popsal provozní pravidla výběrového řízení a kritéria, která použil, v dopise, který zaslal EuroInvestors dne 26. dubna 2011 a jehož kopii stěžovatel připojil ke své stížnosti.

15. Orgán EBA ve svém doplňujícím stanovisku poskytl podrobnější informace o tom, jak bylo výběrové řízení provedeno. V tomto ohledu vysvětlila, že po předběžném posouzení všech obdržených žádostí byly tyto žádosti seskupeny podle kategorií zúčastněných stran a předloženy správní radě k dalšímu projednání na jejím zasedání v únoru 2011. Ve svých podáních veřejnému ochránci práv orgán EBA rovněž poskytl podrobné informace o „obecných“ kritériích a kritériích pro jednotlivé kategorie použitých pro posouzení obdržených žádostí, jakož i řadu tabulek uvádějících i) rozdělení způsobilých žadatelů v rámci různých kategorií, ii) jejich pohlaví a státní příslušnost a iii) subjekty, které zastupovali. EBA rovněž dodal, že původní plán nabídnout status „pozorovatele“ vybraným spotřebitelským organizacím, které nebyly jmenovány do BSG, se nakonec neuskutečnil, neboť nezískal souhlas většiny členů BSG požadovaný jednacím řádem BSG.

16. Stěžovatel ve svých připomínkách uvedl, že skutečnost, že BSG ze své činnosti vyloučila „pozorovatele“, je dalším důkazem toho, že výběrové řízení probíhalo způsobem, který zamezil transparentnosti.

Posouzení veřejného ochránce práv

17. Jedná se o první případ, kdy orgán EBA jmenoval skupinu BSG v souladu s tímto nařízením. V tomto ohledu považuje veřejný ochránce práv za užitečné učinit dvě úvodní poznámky. Zaprvé, úlohou veřejné ochránkyně práv není nahrazovat výběr členů řídící skupiny orgánu EBA svým výběrem. Při zkoumání, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, veřejný ochránce práv kontroluje, zda orgán EBA při provádění výběrového řízení jednal v souladu s právními předpisy a v souladu se zásadami řádné správy. Za druhé, veřejný ochránce práv si je vědom obtíží spojených se kombinováním zeměpisných kritérií, kritérií pro zastoupení žen a mužů a kritérií pro zastupování zájmů s potřebou zajistit, aby vybraní členové byli způsobilí, zejména s ohledem na skutečnost, že orgán EBA neměl žádné předchozí zkušenosti s plněním tohoto úkolu. Veřejná ochránkyně práv se konečně domnívá, že bylo rozumné, aby EBA omezil svůj výběr členů rozpočtové skupiny z těch, kteří projevili zájem o jmenování na základě výzvy k vyjádření zájmu od potenciálních zúčastněných stran. Tento přístup byl v souladu s čl. 37 odst. 3 nařízení a s požadavkem v něm stanoveným, podle něhož „členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na návrh příslušných subjektů“(viz výše odstavec 5).

18. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že výběrové řízení provedené orgánem EBA již podrobně přezkoumala v rozhodnutí, kterým se uzavírá její šetření stížnosti 1966/2011/(EIS)LP (dále jen „rozhodnutí UNI“). [4] Veřejný ochránce práv tak případně odkáže na svá zjištění a závěry v nich uvedené.

19. Pokud jde o údajnou netransparentnost výběrového řízení, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel nepředložil žádné konkrétní argumenty na podporu svého tvrzení, ale omezil se pouze na tvrzení o netransparentnosti obecně. Veřejný ochránce práv však konstatuje, že v rámci tohoto šetření poskytl orgán EBA podrobné informace a další vysvětlení týkající se způsobu, jakým bylo výběrové řízení provedeno. Hlavní procesní kroky výběrového řízení byly totiž rovněž podrobně popsány v dopise předloženém samotným stěžovatelem (viz bod 14 výše), který předseda EBA zaslal jednomu z neúspěšných žadatelů, organizaci, k níž je stěžovatel zřejmě rovněž přidružen. Stěžovatel však ve svých připomínkách tvrdil, že skutečnost, že se skupina BSG rozhodla neumožnit „pozorovatelům“ účastnit se jejích zasedání, je dalším důkazem toho, že složení skupiny BSG není transparentní. V tomto ohledu veřejná ochránkyně práv konstatuje, že otázka, zda by se „pozorovatelé“ mohli účastnit zasedání rozpočtové skupiny, nesouvisí s výběrovým řízením jako takovým. Kromě toho, jak zdůraznil orgán EBA, rozhodnutí skupiny BSG nepovolit „pozorovatelům“ účast na jejích zasedáních bylo v každém případě přijato v souladu s jejím jednacím řádem skupiny BSG.

20. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že tvrzení stěžovatele o nedostatečné transparentnosti, pokud jde o dotčené výběrové řízení, nebylo prokázáno. V tomto ohledu tedy nelze konstatovat žádný nesprávný úřední postup.

B. Tvrzení, že se EBA nesprávně domníval, že ratingové agentury a auditorské společnosti spadají do kategorie zúčastněných stran "uživatelé finančních služeb"

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

21. Stěžovatel tvrdil, že orgán EBA přijal nesprávnou definici kategorie „uživatelů“, neboť zástupci vybraní pro tuto kategorii byli ve skutečnosti „poskytovatelé“, nikoli „uživatelé“ bankovních služeb. Ve skutečnosti se jednalo o významné ratingové agentury a auditorské společnosti, které poskytovaly služby bankovnímu sektoru.

22. Orgán EBA tvrdil, že ratingové agentury jsou důležitou součástí procesu posuzování rizik a výpočtu kapitálových požadavků institucemi. Poukázal na to, že vzhledem k tomu, že nařízení neobsahuje žádnou definici pojmu „uživatelé“, přijal široký výklad tohoto pojmu, který zahrnuje všechny možné strany kromě zástupců odvětví, které konečným uživatelům umožňují přijímat rozhodnutí o finančních/bankovních službách, jako jsou ratingové agentury a auditorské společnosti.

Posouzení veřejného ochránce práv

23. Veřejný ochránce práv podrobně přezkoumal přesně tytéž výše uvedené argumenty v rozhodnutí o UNI (viz body 53–54). V uvedeném rozhodnutí dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že se orgán EBA tím, že nevyloučil z kategorie „uživatelé“ žádosti od subjektů, které jsou jednoznačně poskytovateli placených služeb finančnímu sektoru, a nikoli od uživatelů služeb finančního sektoru, dopustil nesprávného úředního postupu. Veřejný ochránce práv proto v tomto případě formuluje stejnou kritickou poznámku jako v rozhodnutí UNI.

C. Tvrzení, že EBA dostatečně nereagoval na stížnost stěžovatele proti rozhodnutím své rady orgánů dohledu týkajícím se výběru členů BSG

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

24. Stěžovatel uvedl, že má značné zkušenosti s otázkami ochrany spotřebitele, zatímco vybraná zúčastněná strana z think-tanku „Re-define“ není ve spojení s žádnou spotřebitelskou organizací. Rovněž tvrdila, že požadavek zeměpisné vyváženosti stanovený v nařízení nebyl splněn, protože do kategorie spotřebitelů byli vybráni pouze žadatelé z „nových členských států“ (z těch, které přistoupily k Unii v roce 2004 nebo později).

25. Orgán EBA odpověděl, že se snažil zajistit, aby celkové složení rozpočtové skupiny odráželo „geografickou a genderovou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“. Uvedla rovněž, že má široký prostor pro uvážení, pokud jde o výběr členů BSG. Orgán EBA obhájil svůj výběr zástupce spotřebitelů z organizace „Re-define“ tím, že tato organizace je neziskovým subjektem, který podepsal rámcovou dohodu s Evropským parlamentem o záležitostech týkajících se regulace finančních služeb a hospodářské politiky a spolupracuje s širokou skupinou různých zúčastněných stran. Podle orgánu EBA má „Re-define“ prokazatelné výsledky v otázkách souvisejících se spotřebiteli, zatímco jeho zástupce má značné zkušenosti, odborné znalosti a zapojení do otázek ochrany spotřebitele, což byl také důvod, proč byl následně zvolen předsedou BSG.

26. Pokud jde o kritérium „zeměpisné rovnováhy“, orgán EBA vysvětlil, že mezi žadateli z „nových členských států“ vybral všech pět členů spotřebitelské kategorie jako prostředek k vyvážení nepřiměřeného zastoupení „starých“ členských států v odvětvové kategorii (zúčastněná strana v oblasti úvěrů a investic).

Posouzení veřejného ochránce práv

27. Svým třetím tvrzením stěžovatel zpochybnil zaprvé způsob, jakým orgán EBA splnil požadavek na zajištění odpovídající zeměpisné vyváženosti při jmenování členů kategorie „spotřebitelé“, a zadruhé skutečnost, že analytická skupina „Re-define“neměla žádné zjevné zapojení nebo zkušenosti v otázkách ochrany spotřebitele.

28. Veřejný ochránce práv přezkoumal přesně tytéž dva výše uvedené argumenty v rozhodnutí o UNI. V tomto rozhodnutí veřejný ochránce práv zejména odmítl jako neopodstatněný argument, který v projednávané věci rovněž vznesl EBA, podle něhož může EBA při celkové rovnováze ignorovat zeměpisnou rovnováhu ve složení různých kategorií tvořících BSG. Jak veřejná ochránkyně práv uvedla v rozhodnutí UNI (viz bod 25 tohoto rozhodnutí), účel požadavku přiměřené zeměpisné vyváženosti by byl zmařen, pokud by se v co největší míře neuplatňoval také v rámci každé z různých kategorií odvětví finančních služeb tvořících BSG („účastníci odvětví“, „zaměstnanci / zástupci odborů“, „spotřebitelé“, „uživatelé“, „malé a střední podniky“ a „nejvyšší akademičtí pracovníci“). Na základě tohoto předpokladu veřejná ochránkyně práv zjistila, že rozhodnutí orgánu EBA vybrat všech pět členů kategorie „spotřebitelé“ z žadatelů z „nových“ členských států jako prostředek, který vyvažuje jeho rozhodnutí jmenovat 9 z 10 členů kategorie „průmysl“ z žadatelů pocházejících ze „starých“ členských států, je chybné a vedlo k nesprávnému úřednímu postupu (viz body 32–34 rozhodnutí UNI). Z těchto důvodů proto veřejný ochránce práv formuluje níže tutéž kritickou poznámku, jako je poznámka uvedená v rozhodnutí o UNI.

29. Pokud jde o skutečnost, že jeden z vybraných členů v kategorii „spotřebitelé“ pracoval pro think-tank („Re-define“), jak veřejná ochránkyně práv uvedla v rozhodnutí UNI, práce pro think-tank sama o sobě neznamená, že někdo není schopen zastupovat spotřebitele nebo hájit jejich práva, a v každém případě je třeba přezkoumat, zda je vybraný člen skutečně schopen jednat jako objektivní a specializovaný zástupce spotřebitelů. Veřejný ochránce práv v rozhodnutí UNI rovněž uvedl, že v zásadě by měla existovat silná domněnka, že kandidáti zastupující spotřebitelské organizace a/nebo jasné zájmy spotřebitelů jsou pro jmenování do kategorie „spotřebitel“ vhodnější než ti, jejichž hlavní odborné znalosti a/nebo odborné zkušenosti se týkají jiných oblastí (viz bod 51 rozhodnutí UNI). V rozhodnutí UNI však veřejný ochránce práv konstatoval, že pokud jde o projednávanou věc, EBA přesvědčivě vysvětlil důvody, proč měl za to, že se má za to, že zástupce příslušného think-tanku má vzhledem ke svým odborným zkušenostem v této oblasti požadované schopnosti a zkušenosti k zastupování zájmů spotřebitelů. Stejně jako ve věci, v níž bylo vydáno rozhodnutí UNI, stěžovatel v projednávané věci nepředložil žádné konkrétní argumenty, které by naznačovaly, že dotyčný zástupce nemůže zastupovat zájmy spotřebitelů finančních služeb nebo že je nebo by mohl být ovlivněn jinými protichůdnými zájmy. Stejně jako v rozhodnutí UNI tak veřejný ochránce práv neshledává v tomto ohledu v projednávané věci žádný nesprávný úřední postup. S ohledem na výše uvedené a za účelem dalšího zlepšení výběrového řízení učiní veřejný ochránce práv níže stejnou další poznámku jako v rozhodnutí UNI.

D. Stěžovatel ´s tvrdí, že

Stěžovatel ´s tvrdí,

30. Stěžovatel tvrdil, že i) orgán EBA by mu měl poskytnout všechny požadované informace týkající se výběrového řízení, ii) výběr zástupců z „Re-define“ a z ratingových agentur by měl být zrušen a iii) jeho předseda by měl být jmenován zástupcem spotřebitele.

31. Ve svém stanovisku se orgán EBA zabýval prvními dvěma tvrzeními v souvislosti se svými odpověďmi na první a třetí tvrzení. Pokud jde o třetí tvrzení, orgán EBA uvedl, že ačkoli návrh umožnit spotřebitelským organizacím, které nebyly jmenovány do skupiny BSG, jako je stěžovatel, účastnit se práce skupiny BSG jako „pozorovatelé“, nezískal požadovanou většinu členů skupiny BSG, orgán EBA plánuje v budoucnu podniknout další kroky k zajištění pravidelného dialogu se spotřebiteli a jejich organizacemi.

Posouzení veřejného ochránce práv

32. Pokud jde o první tvrzení, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že při řešení prvního tvrzení poskytl orgán EBA všechny relevantní informace a odpovědi týkající se způsobu, jakým bylo výběrové řízení provedeno. Toto tvrzení tedy nemůže obstát. Jak je však rovněž uvedeno v rozhodnutí UNI (viz bod 59), dále by se zlepšila celková transparentnost výběrového řízení, pokud by orgán EBA po jmenování členů řídící skupiny pro bankovní dohled zveřejnil smysluplné informace, které by mohly ukázat, jak s ohledem na různé obdržené žádosti orgán EBA splnil požadavek na zajištění vyváženého zastoupení všech různých kategorií dotčených zúčastněných stran a jak tím rovněž zajistil „v co největší míře (...) odpovídající zeměpisnou a genderovou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“. Veřejný ochránce práv proto učiní další poznámku níže.

32. Pokud jde o další dvě související tvrzení, vzhledem k tomu, že obě vycházejí z předpokladu, že výběrové řízení by mohlo být zrušeno a provedeno znovu, veřejný ochránce práv již v rozhodnutí UNI vysvětlil, proč takový přístup již není proveditelný (viz bod 58 rozhodnutí UNI). Ani tato dvě tvrzení tedy nemohou obstát.

E. Závěry

33. Na základě svého šetření této stížnosti veřejný ochránce práv případ uzavírá s těmito závěry:

1. Tím, že do kategorie „uživatelé“ zahrnul žádosti zástupců subjektů, které zjevně nejsou retailovými uživateli služeb poskytovaných finančním/bankovním sektorem, ale spíše poskytovateli placených služeb tomuto sektoru, dopustil se orgán EBA nesprávného úředního postupu.

2. Uplatněním požadavku stanoveného v čl. 37 odst. 3 nařízení, aby byla v co největší míře zajištěna „odpovídající zeměpisná a genderová vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“, pouze pokud jde o složení rozpočtové skupiny jako celku, a nikoli také v rámci každé kategorie členství, se orgán EBA dopustil dalšího případu nesprávného úředního postupu.

Pokud jde o ostatní aspekty tvrzení a tvrzení stěžovatele, nebyl zjištěn nesprávný úřední postup.

Další poznámky

1. Usnadnilo by to a dále zlepšilo proces výběru, pokud by orgán EBA požadoval, aby budoucí žadatelé uvedli pouze jednu ze šesti kategorií, u nichž by chtěli být zváženi.

2. Dále by se zlepšila celková transparentnost výběrového řízení, pokud by orgán EBA po jmenování členů skupiny BSG zveřejnil smysluplné informace, které by mohly ukázat, jak s ohledem na různé obdržené žádosti orgán EBA splnil požadavek na zajištění vyváženého zastoupení všech různých kategorií dotčených zúčastněných stran a jak tím rovněž zajistil „v co největší míře (...) odpovídající zeměpisnou a genderovou vyváženost a zastoupení zúčastněných stran v celé Unii“.

Během šetření, a zejména u příležitosti kontroly dokumentů, proběhly neformální a konstruktivní diskuse mezi orgánem EBA a útvary veřejné ochránkyně práv. Během těchto jednání vyjádřil orgán EBA ochotu revidovat svůj přístup pro druhé kolo výběru. Jak již bylo uvedeno, orgán EBA oznámil nové složení rozpočtové skupiny dne 23. října 2013. Ačkoli se toto rozhodnutí týká pouze prvního výběrového řízení, které proběhlo v březnu 2011, veřejná ochránkyně práv vyzývá orgán EBA, aby v návaznosti na výše uvedené kritické a další připomínky vysvětlil, jak revidoval svůj přístup během druhého výběrového řízení, aby zohlednil veškeré poznatky získané během šetření veřejné ochránkyně práv.

 

Emily O'Reilyová

Ve Štrasburku dne 19. prosince 2013.

---

[1] Úř. věst. 2010, L 331, s. 12.

[2] http://www.eba.europa.eu/cebs/media/Publications/Other%20Publications/Others/2010/BSG%20call%20for%20expression%20of%20interest/Complete-call-text.pdf

[3] http://www.eba.europa.eu/-/the-eba-establishes-its-banking-stakeholder-group.

[4] Rozhodnutí ze dne 7. listopadu 2013, http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/decision.faces/en/52432/html.bookmark