- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv týkající se stížnosti 2497/2009/RT na Evropskou komisi
Rozhodnutí
Případ 2497/2009/RT - Otevřeno dne Čtvrtek | 12 listopadu 2009 - Rozhodnutí ze dne Úterý | 10 srpna 2010
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
1. Stěžovatelem v projednávané věci je rumunský státní příslušník. Dne 3. února 2009 podal u Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) stížnost týkající se rumunských právních předpisů, které ukládaly daň z ojetých vozidel při jejich první registraci v zemi. Podle názoru stěžovatele výše uvedené právní předpisy porušují pravidla EU o státní podpoře (články 107 [1] a 108 [2] Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)). Stěžovatel požádal Komisi, aby ho informovala o opatřeních, která přijme vůči rumunským orgánům.
2. Dne 18. února 2009 mu GŘ COMP zaslalo potvrzení o přijetí týkající se jeho stížnosti. Uvedla, že „provede nezbytná šetření v souvislosti s informacemi poskytnutými „stěžovatelem“ a že „bude [ji] co nejdříve informovat o výsledku“.
3. Dne 25. září 2009 se stěžovatel v souvislosti se svou stížností ze dne 3. února 2009 obrátil na Europe Direct. Vysvětlil, že neobdržel věcnou odpověď, a požádal o radu. Europe Direct mu doporučil, aby se v této záležitosti obrátil přímo na generální sekretariát Komise.
4. Téhož dne zaslal stěžovatel e-mail generálnímu sekretariátu Komise. Tvrdil, že mu Komise neposkytla věcnou odpověď na jeho stížnost ze dne 3. února 2009. Stěžovatel se rovněž dotázal, zda rumunské orgány odpověděly na výzvu Komise ze dne 25. června 2009, v níž Komise požádala rumunské orgány o změnu právních předpisů týkajících se výše uvedené daně. Stěžovatel rovněž požádal Komisi, aby mu vysvětlila, jaká opatření přijala vůči rumunským orgánům vzhledem k tomu, že kontroverzní daň byla zavedena v roce 2007.
5. Stěžovatel neobdržel odpověď Komise týkající se jeho stížnosti ze dne 3. února 2009 a jeho e-mailu ze dne 25. září 2009.
6. Dne 7. listopadu 2009 se stěžovatel obrátil na evropského veřejného ochránce práv.
PŘEDMĚT DOTAZU
7. Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že Komise jeho stížnost řádně nevyřídila.
8. Navrhoval, aby mu Komise poskytla věcnou odpověď na jeho stížnost.
Šetření
9. Dne 12. listopadu 2009 zahájil veřejný ochránce práv šetření a požádal Komisi, aby do 28. února 2010 vydala stanovisko.
10. Dne 26. února 2010 zaslala Komise své stanovisko, které bylo vypracováno v angličtině. Dne 4. března 2010 Komise poskytla překlad svého stanoviska do rumunštiny, který byl stěžovateli předán s výzvou k předložení připomínek. Stěžovatel nepředložil připomínky.
Ombudsmanova analýza a závěry
A. Tvrzení o nesprávném vyřízení stížnosti stěžovatele
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
11. Na podporu svého tvrzení stěžovatel tvrdil, že Komise neodpověděla na jeho stížnost ze dne 3. února 2009 a na jeho upomínku ze dne 25. září 2009. Kromě toho tvrdil, že ho Komise neinformovala o tom, i) zda zaevidovala jeho stížnost ze dne 3. února 2009, a ii) o pokroku v této věci, ačkoli to přislíbila.
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
12. Komise ve svém stanovisku tvrdila, že stížnost stěžovatele ze dne 3. února 2009 řádně vyřídila, a dopisy ze dne 29. dubna a 28. října 2009 [3] jej o svém posouzení případu řádně informovala.
13. Za prvé, Komise zdůraznila, že stížnost ze dne 3. února 2009 byla zaregistrována jako stížnost na státní podporu a vyřízena v souladu s ustanoveními nařízení č. 659/1999 [4]. Dne 18. února 2009 zaslala stěžovateli potvrzení o přijetí jeho stížnosti, které bylo zaevidováno pod referenčním číslem CP58/09.
14. Dopisem ze dne 29. dubna 2009 informovalo GŘ COMP stěžovatele o svém předběžném posouzení jeho stížnosti (Komise přiložila kopii tohoto dopisu spolu se svým stanoviskem). GŘ COMP mělo za to, že opatření přijatá rumunskými orgány nepředstavují státní podporu podle článku 107 SFEU [5]. Dále vysvětlila, že podle jejího názoru se zdá, že rumunské právní předpisy postrádají "selektivní prvek", který vyžaduje právo EU, aby bylo opatření považováno za státní podporu. Zdálo se, že rumunské právní předpisy přinášejí spíše prospěch rumunským spotřebitelům a vztahují se na všechna vozidla registrovaná po určitém datu v kterémkoli členském státě EU. GŘ COMP však poukázalo na to, že výše uvedená analýza není jeho konečným stanoviskem, ale pouze jeho předběžným stanoviskem založeným na informacích poskytnutých stěžovatelem. Proto ve svém dopise ze dne 29. dubna 2009 vyzvala stěžovatele, aby do jednoho měsíce od obdržení dopisu předložil další připomínky.
15. V reakci na dopis stěžovatele ze dne 25. září 2009, který byl adresován generálnímu sekretariátu Komise a v němž stěžovatel tvrdil, že neobdržel odpověď na svou stížnost, mu GŘ COMP zaslalo další odpověď (Komise přiložila kopii tohoto dopisu se svým stanoviskem) dne 28. října 2010. V této odpovědi GŘ COMP uvedlo, že mu již dne 29. dubna 2009 zaslalo dopis obsahující jeho předběžnou analýzu stížnosti. Rovněž zopakovala svůj předběžný názor, že na základě dostupných informací nelze dotčené rumunské právní předpisy kvalifikovat jako státní podporu. GŘ COMP rovněž poskytlo stěžovateli novou lhůtu pro předložení připomínek. V neposlední řadě informovala stěžovatele, že její generální ředitelství pro daně a celní unii (GŘ TAXUD) vyšetřuje dotčené rumunské právní předpisy, aby zjistilo, zda neporušují pravidla EU zakazující diskriminační zdanění. GŘ COMP dodalo, že GŘ TAXUD zaslalo v této věci rumunským orgánům výzvu. V tomto ohledu poskytlo GŘ COMP stěžovateli příslušnou tiskovou zprávu a vyzvalo ho, aby se obrátil přímo na GŘ TAXUD s žádostí o jakékoli další informace týkající se jeho vyšetřovacího řízení.
16. Komise zdůraznila, že v návaznosti na svůj dopis ze dne 28. října 2009 neobdržela od žadatele žádné další podání.
17. Komise vyjádřila politování nad tím, že stěžovatel neobdržel dopis ze dne 29. dubna 2009, a omluvila se, že v souladu se svým kodexem řádné správní praxe nedodržela lhůtu 15 pracovních dnů pro odpověď na dopis stěžovatele ze dne 3. února 2009 [6].
Posouzení veřejného ochránce práv
18. Podle pravidel Komise [7] týkajících se vyřizování stížností na údajnou protiprávní státní podporu, která jsou zveřejněna na jejích internetových stránkách [8], se Komise zavázala i) zaregistrovat stížnosti týkající se údajné protiprávní státní podpory a ii) zaslat potvrzení o přijetí do 15 pracovních dnů. Komise rovněž informuje stěžovatele, zda existují dostatečné důvody pro prošetření stížnosti.
19. V tomto případě Komise zaevidovala stížnost stěžovatele ze dne 3. února 2009 jako stížnost týkající se státní podpory. Dne 18. února 2009 mu zaslala potvrzení o přijetí. Ve dnech 29. dubna a 28. října 2009 poskytla Komise stěžovateli věcnou odpověď na jeho stížnost a vyzvala jej, aby předložil další připomínky. Stěžovatel tak neučinil.
20. Komise ve svých odpovědích stěžovatele rovněž informovala o pokroku v řízení o nesplnění povinnosti zahájeném proti rumunským orgánům v souvislosti s dotčenou daní. Jednalo se o souběžný postup, který nevyplýval ze stížnosti stěžovatele.
21. S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že Komise dodržela svůj jednací řád týkající se vyřizování stížností na protiprávní státní podporu. Neshledává tedy případ nesprávného úředního postupu ve vztahu k této výtce a věc v souladu s tím uzavírá.
22. Ve svém stanovisku k této stížnosti se Komise omluvila, že nedodržela lhůtu 15 pracovních dnů pro odpověď na stížnost ze dne 3. února 2009. Veřejná ochránkyně práv vítá omluvu Komise.
B. Závěry
Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:
Veřejný ochránce práv neshledává žádný nesprávný úřední postup.
Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.
P. Nikiforos DIAMANDOUROS
Ve Štrasburku dne 10. srpna 2010.
[1] Článek 107 odst. 1 SFEU zní takto: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“
[2] Článek 108 odst. 2 SFEU zní takto: „Shledá-li Komise poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek, že podpora poskytnutá státem nebo ze státních prostředků není slučitelná s vnitřním trhem podle článku 107 nebo že je zneužívána, rozhodne, že dotyčný stát ve lhůtě stanovené Komisí … takovou podporu zruší nebo upraví.“
[3] Komise ve svém stanovisku poskytla kopie svých odpovědí ze dne 29. dubna a 28. října 2009.
[4] Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (nyní článek 108), Úř. věst. L 83/1, 27.3.1999, s. 1.
[5] Článek 107 odst. 1 SFEU zní takto: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“
[6] Kodex řádné správní praxe Komise zní takto: „Odpověď na dopis zaslaný Komisi se zašle do patnácti pracovních dnů ode dne, kdy příslušný útvar dopis obdržel.“
[7] Nařízení Rady č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 SFEU, Úř. věst. L 83, s. 1–9.
[8] Procesní pravidla pro vyřizování stížností týkajících se státní podpory jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/competition/forms/intro_en.html.