ODŮVODNĚNÍ Stížnosti

1. Stěžovatel, advokát zastupující sdružení (dále jen "sdružení"), podal Evropské komisi stížnost podle čl. 20 odst. 2 nařízení Rady č. 659/1999 (1) týkající se údajně protiprávní státní podpory, kterou členský stát poskytl pivovaru. K podání stížnosti použil formulář Komise (dále jen "stížnost na státní podporu").

2. Ke stížnosti na státní podporu byla připojena plná moc stěžovatele (dále jen "plná moc"), kterou jej sdružení zmocnilo, aby ji zastupoval ve všech právních aktech týkajících se podání stížnosti na státní podporu, jakož i "přijímat všechny dodané dokumenty".

3. Dopisem ze dne 17. srpna 2007 zaslaným předsedovi sdružení (dále jen "dopis č. 1") informovala Komise (generální ředitelství pro hospodářskou soutěž) sdružení, že údajnou státní podporu týkající se piva neprošetří. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova by však údajnou státní podporu týkající se sladu prošetřilo. Komise dodala, že pokud by sdružení nezpochybnilo své zjištění do 20 pracovních dnů, považovalo by stížnost na státní podporu týkající se piva za staženou. Komise stěžovateli nezaslala originál dopisu č. 1 ani kopii uvedeného dopisu.

4. Dopisem ze dne 27. srpna 2007 stěžovatel informoval Komisi, že je oprávněným právním zástupcem sdružení, a požádal ji, aby mu v budoucnu poskytla originály nebo kopie všech sdělení, která sdružení zasílá v souvislosti se stížností na státní podporu.

5. Dopisem ze dne 6. září 2007 předložil stěžovatel Komisi další argumenty, proč by měla rovněž prošetřit údajnou státní podporu týkající se piva.

6. Ve svém e-mailu ze dne 19. září 2007 se Komise stěžovatele dotázala, zda se prohlášení obsažené ve stížnosti na státní podporu v tom smyslu, že není důvěrné, vztahuje i na výše uvedené doplňující informace, které mezitím poskytl.

7. Následně dne 8. dubna 2008 zaslala Komise sdružení další dopis (dále jen "dopis 2"), v němž jej informovala, že dotčená podpora nepředstavuje protiprávní státní podporu, pokud jde o pivo, a vysvětlila důvody tohoto zjištění. Komise dodala, že pokud sdružení toto zjištění nezpochybní do 20 pracovních dnů, bude považovat stížnost na státní podporu týkající se piva za staženou.

8. Dopis č. 2 Komise stěžovateli rovněž nezaslala.

PŘEDMĚT DOTAZU

9. Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv ze dne 23. dubna 2008 stěžovatel tvrdil, že mu Komise nepředala oficiální sdělení týkající se vyřizování stížnosti na státní podporu, kterou podal jménem sdružení jako jeho právní zástupce.

Požádal proto veřejného ochránce práv, aby jeho stížnost přezkoumal, vydal vhodná doporučení k nápravě a informoval jej o výsledku.

Šetření

10. Dne 1. září 2008 předložila Komise stanovisko k šetření veřejného ochránce práv. Stěžovatel zaslal své připomínky dne 22. září 2008.

Ombudsmanova analýza a závěry

A. Údajné neposkytnutí oficiálních sdělení ze strany Komise stěžovateli týkajících se vyřizování stížnosti na státní podporu, kterou podal jménem sdružení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

11. Stěžovatel tvrdil, že mu Komise nepředala oficiální sdělení, která se týkala vyřizování stížnosti na státní podporu, kterou podal jménem sdružení jako jeho právní zástupce. Poukázal na to, že spolu se svou stížností předložil plnou moc, kterou mu sdružení poskytlo a podle níž je řádně zmocněným zákonným zástupcem sdružení. To ho opravňovalo mimo jiné k tomu, aby přijal všechny dodané dokumenty týkající se stížnosti na státní podporu. Udělením plné moci stěžovateli vyjádřilo sdružení přání, aby mu byly doručeny všechny dokumenty týkající se vyřizování stížnosti na státní podporu.

12. Zdůraznil rovněž význam dopisů č. 1 a 2, které stanovují lhůty, v nichž má sdružení zpochybnit zjištění Komise týkající se piva. Podle názoru stěžovatele Komise tím, že mu výše uvedené dopisy nezaslala, vytvořila riziko, že sdružení nebude schopno na ně řádně reagovat.

13. Komise citovala čl. 20 odst. 2 nařízení Rady č. 659/1999 (2) a odkázala na vnitřní postupy svého generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž týkající se přezkumu stížností v oblasti státní podpory. Podle těchto postupů může být odpověď členského státu na stížnost po předchozím souhlasu tohoto členského státu předána stěžovateli k vyjádření. Pokud stěžovatel nezareaguje do 20 pracovních dnů, považuje se stížnost za staženou.

14. Komise zdůraznila, že ve formuláři stížnosti na státní podporu, který sdružení použilo, bylo jasně uvedeno, že se jedná o stěžovatele. Tento formulář neobsahoval žádnou žádost o zachování důvěrnosti totožnosti Spolku ani o zaslání korespondence pouze advokátovi Spolku.

15. Podle názoru Komise je běžnou praxí adresovat korespondenci týkající se podstaty stížností na státní podporu přímo stěžovateli uvedenému v příslušném formuláři stížnosti. Přímým informováním sdružení Komise zajistila, aby byla stížnost na státní podporu neprodleně vyřízena a aby byl stěžovatel plně informován o svém posouzení případu.

16. Komise připustila, že předsedovi sdružení zaslala pouze důležité dopisy č. 1 a 2, v nichž vysvětlila své posouzení věci samé. Vždy však také telefonicky informovala stěžovatele v šetření veřejného ochránce práv o svém řešení případu.

Posouzení veřejného ochránce práv

17. Projednávaná věc nastoluje procesní otázku týkající se vyřizování stížností v oblasti státní podpory podle čl. 20 odst. 2 nařízení č. 659/1999. Pokud zúčastněná strana svěří advokátovi plnou moc a předloží ji spolu se stížností na státní podporu, je Komise povinna zaslat veškerou související korespondenci pouze zúčastněné straně, pouze jejímu advokátovi nebo oběma?

18. Veřejný ochránce práv by na úvod rád poukázal na to, že samotným účelem plné moci je předložit důkazy o tom, že zmocnitel pověřil svého advokáta, aby jeho jménem jednal s třetími osobami.

19. Kromě toho, jak správně tvrdí stěžovatel, předložení plné moci spolu se stížností na státní podporu představuje samo o sobě vyjádření vůle/přání zúčastněné strany být v řízení o státní podpoře zastoupena advokátem.

20. Podle názoru veřejné ochránkyně práv jí platné právní předpisy a vnitřní postupy, na něž odkazuje Komise, nebrání v tom, aby tuto vůli zohlednila zasláním věcné korespondence týkající se stížností v oblasti státní podpory advokátovi, jemuž zúčastněná strana udělila plnou moc. V ideálním případě, pokud je plná moc předložena spolu se stížností na státní podporu, by Komise mohla zaslat příslušnou korespondenci zúčastněné straně i jejímu advokátovi, nestanoví-li plná moc jinak.

21. V projednávané věci Komise zaslala věcnou korespondenci pouze zúčastněné straně (Sdružení). Zdá se, že Komise tvrdí, že by takovou věcnou korespondenci advokátovi zaslala pouze tehdy, pokud by plná moc obsahovala i) žádost, aby byla korespondence zaslána pouze advokátovi, a/nebo ii) pokud by stěžovatel požádal o zachování důvěrnosti.

22. Pokud jde o argument i), veřejný ochránce práv poukazuje na to, že v rámci dotčené plné moci nebyla podána ani žádost o zaslání korespondence pouze sdružení. Pokud jde o argument ii) a jak správně uvedl stěžovatel, pokud by požádal o zachování důvěrnosti, nevznikla by tím pro Komisi povinnost zaslat mu korespondenci.

23. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se veřejná ochránkyně práv domnívá, že Komise dostatečně nevysvětlila, proč stěžovateli nezaslala dopisy č. 1 a 2. K tomu došlo navzdory skutečnosti, že stěžovatel podal jménem sdružení stížnost na státní podporu a připojil k ní plnou moc. Veřejný ochránce práv navíc nechápe, proč Komise nezaslala stěžovateli dopis č. 2, přestože stěžovatel ve svém dopise ze dne 27. srpna 2007 adresovaném Komisi zopakoval, že je právním zástupcem sdružení, a výslovně požádal orgán, aby mu zaslal i budoucí sdělení týkající se stížnosti na státní podporu.

24. Z výše uvedeného vyplývá, že by bylo řádnou správou, kdyby Komise zaslala kopie dopisů č. 1 a 2 rovněž stěžovateli. Pokud tak Komise neučiní, jedná se o nesprávný úřední postup.

25. Vzhledem k tomu, že předseda sdružení předložil stěžovateli dopisy č. 1 a 2, který mohl následně přijmout příslušná opatření jménem sdružení v rámci dotčeného řízení o státní podpoře, nepovažuje veřejný ochránce práv smírné řešení nebo návrh doporučení za odůvodněné s ohledem na výše uvedené zjištění nesprávného úředního postupu. Proto níže učiní kritickou poznámku.

B. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti učinil veřejný ochránce práv tuto kritickou poznámku:

V daném případě podal stěžovatel jménem sdružení stížnost na státní podporu spolu s plnou mocí, kterou jej sdružení zmocnilo k jejímu zastupování ve všech souvisejících právních aktech, jakož i k „přijímání všech dodaných dokumentů“.

Komise však zaslala své důležité dopisy ze dne 17. srpna 2007 a 8. dubna 2008, které obsahovaly její posouzení podstaty stížnosti na státní podporu, pouze sdružení. Jednalo se o případ nesprávného úředního postupu.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

Ve Štrasburku dne 20. listopadu 2008.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 [nyní článek 88] Smlouvy o ES, Úř. věst. L 83, s. 1.

Článek 20 odst. 2 nařízení zní takto: „Každá zúčastněná strana může Komisi informovat o jakékoli údajné protiprávní podpoře a o jakémkoli údajném zneužití podpory. Pokud se Komise domnívá, že na základě informací, které má k dispozici, neexistují dostatečné důvody k zaujetí stanoviska k případu, informuje o tom zúčastněnou stranu. Pokud Komise rozhodne ve věci týkající se předmětu poskytnutých informací, zašle kopii tohoto rozhodnutí zúčastněné straně.“

(2) Viz poznámka pod čarou 1 výše.