ODŮVODNĚNÍ Stížnosti

1. Stížnost se týká postupu úřadu OLAF v případě podezření z nesrovnalostí a podvodu, na který jej stěžovatel upozornil v listopadu 2004. Tvrzení ve výše uvedeném případě se týkala projektu financovaného Evropskou komisí, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o politikách EU v oblasti životního prostředí mezi nevládními organizacemi ve dvanácti kandidátských zemích. Na základě informací poskytnutých stěžovatelem se úřad OLAF rozhodl zahájit vyšetřování této záležitosti a provedl dvě šetření na místě. Začátkem roku 2007 zaslal OLAF stěžovateli dopis, v němž jej informoval, že vzhledem k tomu, že jeho tvrzení nelze doložit, jeho výkonná rada doporučila, aby byl případ uzavřen.

PŘEDMĚT DOTAZU

2. Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv ze dne 13. března 2007 tvrdil, že ho OLAF řádně neinformoval o výsledku vyšetřování případu, na který byl upozorněn. Kromě toho požadoval, aby mu OLAF zaslal závěrečnou zprávu o případu.

Šetření

3. Úřad OLAF předložil stanovisko k šetření veřejného ochránce práv (v angličtině) dne 24. července 2007 a dne 8. srpna 2007 poskytl jeho německý překlad. Stanovisko úřadu OLAF bylo zasláno stěžovateli k vyjádření. Zdržel se toho, aby něco dělal.

Ombudsmanova analýza a závěry

A. Údajné neinformování stěžovatele o výsledku vyšetřování úřadu OLAF ve věci, na kterou byl upozorněn, a související tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

4. Stěžovatel tvrdil, že ho OLAF řádně neinformoval o výsledku vyšetřování případu, na který byl upozorněn. Na podporu tohoto tvrzení uvedl, že vyšetřovatelé byli zpočátku přesvědčeni, že se jedná o skutečný případ. V pozdější fázi však náhle změnili názor a vyšetřování uzavřeli. Stěžovatel rovněž uvedl, že dopis úřadu OLAF, který ho informoval o doporučení výkonné rady uzavřít případ, nebyl datován ani podepsán. Dodal, že ačkoli mu vyšetřovatelé slíbili, že mu pošlou podrobnou zprávu o případu, OLAF ho později telefonicky informoval, že nemá právo takovou zprávu obdržet, a popřel, že by mu ji slíbil. Stěžovatel proto požadoval, aby mu OLAF zaslal závěrečnou zprávu o případu.

5. OLAF ve svém stanovisku vysvětlil, že na základě informací shromážděných v průběhu svého vyšetřování dospěl k závěru, že v projednávané věci neexistují žádné důkazy o závažných nesrovnalostech nebo podvodech. Z tohoto důvodu informovala stěžovatele dopisem, že šetření bylo dokončeno a že její výkonná rada doporučila, aby byl případ uzavřen bez dalších opatření. OLAF zdůraznil, že dopis byl podepsán a datován dne 27. února 2007, a poskytl jeho kopii.

6. Úřad OLAF dále vysvětlil, že neexistuje žádný právní základ pro to, aby měl informátor privilegovaný přístup ke svým spisům. Stejně jako každý jiný občan může informátor požádat o přístup pouze na základě nařízení č. 1049/2001 (1). Kromě toho může subjekt údajů požádat o přístup ke svým vlastním osobním údajům v souladu s čl. 13 písm. c) nařízení 45/2001 (2). Ačkoli stěžovatel nikdy nepodal formální písemnou žádost o přístup podle žádného z výše uvedených nařízení, OLAF prohlásil, že je ochoten s jeho žádostí zacházet stejným způsobem jako se žádostmi o přístup podanými podle uvedených nařízení. V souladu s nařízením č. 1049/2001 proto OLAF částečně zveřejnil závěrečnou zprávu o případu, jejíž kopii připojil ke svému stanovisku poté, co odstranil určité informace (3).

7. Vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva o případu obsahovala rovněž osobní údaje stěžovatele, úřad OLAF dále připojil druhou kopii zprávy podle čl. 13 písm. c) nařízení č. 45/2001. V této druhé kopii, která měla být předána pouze stěžovateli, nebyly jeho osobní údaje odstraněny.

Posouzení veřejného ochránce práv

8. Zaprvé z kopie dopisu poskytnutého úřadem OLAF a informujícího stěžovatele o doporučení výkonné rady uzavřít případ vyplývá, že dopis byl skutečně datován 27. února 2007 a podepsán. Tvrzení stěžovatele o opaku, učiněné na podporu jeho tvrzení, proto není prokázáno.

9. Za druhé, veřejná ochránkyně práv vítá konstruktivní a kooperativní reakci úřadu OLAF na toto šetření.

Jak uvedl úřad OLAF, neexistuje žádný právní základ pro to, aby měl informátor privilegovaný přístup ke svým spisům. Kromě toho ze spisu týkajícího se této stížnosti nevyplývá, že by stěžovatel předložil úřadu OLAF formální písemnou žádost o závěrečnou zprávu o případu. Neexistují ani žádné důkazy o tom, že by mu OLAF takovou zprávu přislíbil zaslat. Přesto veřejný ochránce práv s potěšením bere na vědomí proaktivní způsob, jakým úřad OLAF řešil tvrzení stěžovatele v průběhu tohoto šetření. Konkrétně konstatuje, že úřad OLAF provedl posouzení, jako by stěžovatel podal formální žádost, a to jak podle nařízení č. 1049/2001, tak podle nařízení č. 45/2001.

10. Poskytnutím první kopie připojené ke stanovisku OLAF poskytl stěžovateli částečný přístup veřejnosti k závěrečné zprávě o případu podle nařízení č. 1049/2001. Kromě toho poskytl úřad OLAF stěžovateli druhou kopii připojenou k jeho stanovisku a poskytl mu částečný soukromý přístup k závěrečné zprávě o případu podle nařízení č. 45/2001.

11. Ze všech výše uvedených důvodů se veřejný ochránce práv domnívá, že dopis úřadu OLAF ze dne 27. února 2007 představoval vhodný způsob, jak informovat stěžovatele o tom, že jeho výkonná rada doporučila, aby byl případ uzavřen. Poskytnutím obou verzí závěrečné zprávy o případu stěžovateli v průběhu tohoto šetření se OLAF řádně zabýval jeho tvrzením.

12. Veřejný ochránce práv předal stěžovateli stanovisko úřadu OLAF spolu se všemi přílohami a vyzval jej, aby předložil připomínky. Stěžovatel však této příležitosti nevyužil. Veřejný ochránce práv proto nemůže posoudit, zda výše uvedený výsledek stěžovatele uspokojil. Za těchto okolností se veřejný ochránce práv domnívá, že žádná další šetření nejsou odůvodněná.

B. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti dospěl veřejný ochránce práv k závěru, že žádná další šetření nejsou odůvodněná.

Stěžovatel a úřad OLAF budou o tomto rozhodnutí informováni.

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

Ve Štrasburku dne 20. listopadu 2008.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. 2001, L 8, s. 1.

Podle čl. 13 písm. c) „subjekt údajů má právo kdykoli do tří měsíců od obdržení žádosti a bezplatně obdržet od správce (…) srozumitelnou formou sdělení o zpracovávaných údajích a veškeré dostupné informace o jejich zdroji (…)“.

(3) OLAF objasnil, že na části zprávy se vztahují dvě z výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, a proto je nelze zpřístupnit. Ty jsou uvedeny níže:

1. Ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce v souladu s právními předpisy Společenství o ochraně osobních údajů (čl. 4 odst. 1 písm. b)): Na základě této výjimky OLAF vyloučil veškeré informace, které se přímo či nepřímo týkají jakékoli identifikované nebo identifikovatelné osoby, jejíž zájmy mohly být ohroženy. Vzhledem k tomu, že toto zpřístupnění podle nařízení č. 1049/2001 bylo poskytnuto široké veřejnosti, a nikoli pouze stěžovateli, vztahovala se tato výjimka i na jeho vlastní osobní údaje.
2. Ochrana obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby (čl. 4 odst. 2 první odrážka): Na základě této výjimky OLAF vyloučil veškeré informace, které by mohly ohrozit obchodní zájmy právnických osob uvedených ve zprávě.