ODŮVODNĚNÍ Stížnosti

1. Dne 17. ledna 2007 vyhlásil Parlament výzvu k podávání nabídek (1) týkající se uspořádání akce „Open Air Event“ v rámci a) Festivalu Evropy pořádaného Evropským parlamentem v Bruselu a b) souvisejících komunikačních činností (EP/GŘ Info/Unité Evénements/01/2007).

2. Dne 12. února 2007 zaslal stěžovatel svou nabídku Parlamentu. Dne 28. února 2007 informoval Parlament stěžovatele, že mu nabídka nebyla zadána. V odpovědi na žádost stěžovatele ze dne 14. března 2007 poskytl Parlament stěžovateli dodatečné informace týkající se důvodů, proč byla jeho nabídka zamítnuta.

PŘEDMĚT DOTAZU

3. Stěžovatel tvrdil, že se Parlament dopustil zjevně nesprávného posouzení, když hodnotil svou nabídku v rámci výše uvedené výzvy k podávání nabídek.

Šetření

4. Dne 28. listopadu 2007 podal právník jménem stěžovatele veřejnému ochránci práv stížnost (3042/2007/ELB) na Evropský parlament v souvislosti s výše uvedenou výzvou k podávání nabídek. Veřejný ochránce práv měl původně za to, že neexistují dostatečné důvody pro zahájení šetření uvedené stížnosti, a dne 21. ledna 2008 o tom stěžovatele informoval.

5. Po stížnosti 3042/2007/ELB následovala další korespondence ze dne 27. února 2008 a 14. dubna 2008 (která byla zaevidována pod novým číslem jednacím: 1235/2008/ELB), jakož i schůzka mezi stěžovatelem a útvary veřejného ochránce práv, která byla udělena výjimečně s cílem vyjasnit obsah stížnosti. Vzhledem k dalším dokumentům a vysvětlením poskytnutým na uvedeném zasedání se veřejná ochránkyně práv rozhodla zahájit šetření stížnosti.

6. Dne 19. května 2008 informoval veřejný ochránce práv Parlament o stížnosti a požádal jej, aby umožnil svým útvarům nahlédnout do spisu týkajícího se nabídkového řízení.

7. Kontrola se uskutečnila dne 25. června 2008. Dne 8. července 2008 byl stěžovatel o této kontrole informován a obdržel kopii inspekční zprávy. Dne 14. července 2008 stěžovatel potvrdil přijetí uvedené zprávy.

Ombudsmanova analýza a závěry

Úvodní poznámka

8. V tomto případě a s cílem dosáhnout rychlého pokroku ve svém šetření považoval veřejný ochránce práv za vhodné, aby jeho útvary nahlédly do spisu Parlamentu předtím, než si od něj vyžádá stanovisko ke stížnosti. Vzhledem k výsledku inspekce svých útvarů se veřejný ochránce práv domníval, že není nutné žádat Parlament o stanovisko.

A. Tvrzení o zjevně nesprávném posouzení při hodnocení nabídky stěžovatele Parlamentem

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

9. Stěžovatel se domníval, že se Parlament dopustil zjevně nesprávného posouzení, když mu při srovnávacím hodnocení nabídek udělil méně než 60 bodů.

10. Zaprvé připomněl, že byl tvůrcem „koncepce“ „Open Air Event“, kterou Parlament organizuje již několik let. Nechápala proto, proč se Parlament domnívá, že jeho nabídka postrádá silnou „koncepci“ a „vedoucí téma“. Připomněla, že „koncepce“, kterou vypracovala, byla ve skutečnosti popsána ve výzvě k podávání nabídek.

11. Zadruhé, pokud jde o názor Parlamentu, že jeho „metodika“ je slabá, stěžovatel připomněl, že měl kontakty s 26 velvyslanectvími a mnoha dalšími zúčastněnými stranami, zejména díky své organizaci podobné akce. Stěžovatel navíc v minulosti prokázal, že je schopen shromáždit potřebné partnery. Stěžovatel nechápal, jaké další záruky mohl poskytnout.

12. Pokud jde o názor Parlamentu ohledně toho, že v nabídce stěžovatele chybí životopisy externích zaměstnanců, stěžovatel uvedl, že podle zvláštních podmínek obsažených v mandátu neexistuje povinnost poskytnout tyto dokumenty zaměstnancům, kteří nepatří do společnosti. Subdodávky byly navíc možné bez předložení podpůrných dokladů. Stěžovatel proto tvrdil, že pokud by se takové pravidlo použilo, byli by všichni uchazeči povinni předložit životopisy všech svých subdodavatelů, což by bylo zjevně nepřiměřené a v rozporu s ustanoveními smluvních dokumentů a se zásadou právní jistoty.

13. Pokud jde o kritiku Parlamentu, že nabídka stěžovatele byla platná pouze do 1. března 2007, stěžovatel upozornil na omezenou lhůtu mezi vyhlášením nabídkového řízení a datem konání akce. V této souvislosti se domnívá, že je třeba, aby Parlament odpověděl do 1. března 2007, aby mohl provést přípravy na tuto akci.

14. Stěžovatel rovněž tvrdil, že Parlament se ve svém dopise ze dne 14. března 2007 nemohl dovolávat důvodů pro zamítnutí nabídky, které ještě nebyly zmíněny v dopise Parlamentu ze dne 28. února 2007. Dále připomněla, že dopis ze dne 28. února 2007 uváděl, že její nabídka byla odmítnuta, protože nebyla nejlepší a neuplatňovala nesplnění formálního požadavku jako důvod pro odmítnutí nabídky. Tyto dodatečné argumenty byly obsaženy v dopise Parlamentu ze dne 14. března 2007. Stěžovatel tvrdil, že dodatečné důvody uvedené Parlamentem v uvedeném dopise ze dne 14. března 2007 nebyly podloženy dokumenty, k nimž měl stěžovatel přístup, ani posouzením prostým jakékoli „zjevné chyby“.

15. Stěžovatel tvrdil, že cena vybrané nabídky byla mnohem vyšší než jeho vlastní cena, a domníval se, že tato vyšší cena není odůvodněná s ohledem na skutečnou organizaci akce dne 5. května 2007.

Posouzení veřejného ochránce práv

16. Je na správním orgánu, který vyhlašuje zadávací řízení, aby posoudil, zda žalobkyně splňují podmínky stanovené v zadávacím řízení, a provedl srovnávací posouzení nabídek. Veřejný ochránce práv nesmí nahradit posouzení administrativy svým vlastním posouzením (2). Přezkum veřejného ochránce práv se v takových případech omezuje na posouzení toho, zda došlo k procesním chybám nebo zjevně nesprávnému posouzení ze strany správy.

17. Útvary veřejné ochránkyně práv zkontrolovaly zprávu hodnotícího výboru, aby posoudily, zda jsou argumenty stěžovatele opodstatněné. V této souvislosti útvary veřejné ochránkyně práv pečlivě přezkoumaly připomínky k ostatním předloženým nabídkám, jakož i připomínky k vybrané nabídce.

Hodnocení "koncepce" a metodiky stěžovatele

18. Podle informací, které Parlament stěžovateli poskytl ve svých dopisech ze dne 28. února 2007 a 14. března 2007, hodnotící výbor neidentifikoval silnou „koncepci“ ani hlavní téma spojující různé činnosti v nabídce stěžovatele. Parlament uvedl, že a) nabídka vycházela především z minulých zkušeností; b) neexistovalo žádné vysvětlení, pokud jde o celkovou "koncepci"; c) většina návrhů společnosti stěžovatele na akci byla založena na okrajových tématech; d) navrhovaná metodika byla slabá, neboť byla založena pouze na osobních kontaktech; a e) úloha a konkrétní úkoly čtyř členů týmu nebyly vysvětleny.

19. Útvary veřejné ochránkyně práv pečlivě zkontrolovaly zprávu hodnotícího výboru, aby vyhodnotily, zda je vysvětlení Parlamentu dostatečné a soudržné. V této souvislosti útvary veřejné ochránkyně práv pečlivě přezkoumaly připomínky uvedené ve zprávě týkající se ostatních předložených nabídek, jakož i připomínky týkající se vybrané nabídky.

20. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že zvláštní podmínky stanovily seznam kritérií pro udělení grantu, který zahrnoval:

- "porozumění cílům zakázky a úkolům, které mají být provedeny;

kvalita a relevantnost navrhované metodiky;

účinnost, kvalita a užitečnost navrhovaných výrobků a řešení (...)“

V této souvislosti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že Parlament byl oprávněn hodnotit nabídky na základě toho, jak jasně stanovují cíle zakázky a úkoly, které mají být plněny. Pro Parlament rovněž platilo, že vyhodnotil kvalitu a relevanci metodiky, kterou měl každý uchazeč použít. Kromě toho bylo vhodné, aby Parlament vyhodnotil účinnost, kvalitu a užitečnost navrhovaných výrobků a řešení.

21. Hodnocení kritérií popsaných v bodě 20 výše hodnotícím výborem lze popsat tak, že se týkají „koncepce“ akce. Veřejná ochránkyně práv tedy chápe, že uchazeči měli ve svých nabídkách vypracovat soudržnou „koncepci“ ve vztahu k oslavám „akcí pod širým nebem“. Zpráva hodnotícího výboru, kterou útvary veřejného ochránce práv zkontrolovaly, potvrzuje, že bylo provedeno srovnávací posouzení všech nabídek s ohledem na cíle zakázky a úkoly, které mají být provedeny. Jak uvedl Parlament ve svém dopise stěžovateli, nabídka stěžovatele vycházela především z minulých zkušeností a neobsahovala žádné vysvětlení, pokud jde o celkový „koncept“ budoucí akce. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že Parlament má široký prostor pro uvážení při určování toho, co představuje vhodný „pojem“. Parlament se domníval, že „koncepce“ uvedená v nabídce stěžovatele je méně rozvinutá než „koncepce“ ve vítězné nabídce. Po přezkoumání posouzení hodnotícího výboru veřejná ochránkyně práv konstatuje, že neexistují žádné důkazy o zjevně nesprávném posouzení ze strany Parlamentu. Kromě toho bylo vysvětlení Parlamentu stěžovateli dostatečné a soudržné.

22. Zpráva hodnotícího výboru potvrzuje, že srovnávací posouzení všech nabídek bylo provedeno rovněž s ohledem na kvalitu a relevanci navrhované metodiky. Po přezkoumání posouzení hodnotícího výboru veřejná ochránkyně práv konstatuje, že i) navrhovaná metodika v nabídce stěžovatele byla založena na osobních kontaktech a ii) úloha a konkrétní úkoly čtyř členů týmu nebyly vysvětleny. Rovněž konstatuje, že Parlament má široký prostor pro uvážení, pokud jde o způsob hodnocení metodiky. Parlament se domníval, že metodika stěžovatelovy nabídky je méně účinná než metodika vítězné nabídky. Po přezkoumání hodnocení hodnotícího výboru veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že neexistují žádné důkazy o zjevně nesprávném posouzení ze strany Parlamentu. Veřejná ochránkyně práv se navíc domnívá, že vysvětlení Parlamentu stěžovateli bylo dostatečné a soudržné.

23. Zpráva hodnotícího výboru potvrzuje, že srovnávací posouzení všech nabídek bylo provedeno také s ohledem na účinnost, kvalitu a užitečnost navrhovaných produktů a řešení. Po přezkoumání hodnocení hodnotícího výboru veřejná ochránkyně práv konstatuje, že nabídka stěžovatele stanovila řadu témat a že Parlament má široký prostor pro uvážení, pokud jde o to, co představuje relevantní témata. V případě stěžovatele měl Parlament za to, že nabídka stěžovatele byla založena na „okrajových tématech“. S ohledem na výše uvedené a na základě své analýzy hodnocení hodnotícího výboru veřejný ochránce práv konstatuje, že neexistují žádné důkazy o zjevně nesprávném posouzení ze strany Parlamentu. Domnívá se rovněž, že vysvětlení Parlamentu stěžovateli bylo dostatečné a soudržné.

Technická a odborná způsobilost subdodavatelů

24. Jedním z kritérií výběru stanovených ve zvláštních podmínkách (bod 15.2 A) byla technická a odborná způsobilost uchazečů. Toto kritérium bylo posuzováno na základě „zkušeností doložených kvalifikací, a to jak vzděláním, tak odbornou, poskytovatele služeb nebo zhotovitele, a kvalifikací vedoucích pracovníků podniku, a zejména osob odpovědných za poskytování služeb. Životopis musí být přiložen k nabídce." (zvýraznění přidáno)

25. Zpráva hodnotícího výboru, kterou útvary veřejné ochránkyně práv zkontrolovaly, potvrzuje, že ve vztahu k výše uvedenému kritériu bylo provedeno srovnávací posouzení všech nabídek. Po přezkoumání hodnocení hodnotícího výboru veřejná ochránkyně práv konstatuje, že nabídka stěžovatele neobsahovala životopisy všech osob odpovědných za poskytování služeb. Po přezkoumání hodnocení hodnotícího výboru veřejná ochránkyně práv zjistila, že neexistují žádné důkazy o zjevně nesprávném posouzení ze strany Parlamentu. Veřejná ochránkyně práv se rovněž domnívá, že vysvětlení Parlamentu stěžovateli bylo dostatečné a soudržné.

Platnost nabídky

26. Stěžovatel uvedl, že jeho nabídka byla platná pouze do 1. března 2007. Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že ve zvláštních podmínkách bylo uvedeno, že uchazeči by měli zaručit svou nabídku do 12. srpna 2007.

27. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že výbor správně nevybral nabídku, která nebyla zaručena až do podpisu smlouvy. Neshledává tedy žádné zjevně nesprávné posouzení tohoto aspektu žalobního důvodu.

Použití dodatečných důvodů pro odmítnutí nabídky

28. Ve svém dopise ze dne 14. března 2007 Parlament dodal, že stěžovatel nepředložil osvědčení o svých předchozích projektech (bod 15.2.A.2 zvláštních podmínek) a že nepředložil úplnou rozpočtovou nabídku, tj. přílohu B nabídky (bod 8 zvláštních podmínek).

29. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že povinnost poskytnout seznam svých předchozích projektů a odpovídající osvědčení tvoří součást výběrových kritérií. Kromě toho byla ve výzvě k podávání nabídek upřesněna povinnost předložit úplnou rozpočtovou nabídku. Kromě toho v odpovědi na otázku položenou jedním uchazečem; bylo upřesněno, že nesplnění jednoho z těchto kritérií by vedlo k vyloučení uchazeče z nabídkového řízení.

30. Z inspekce veřejného ochránce práv vyplynulo, že tyto dva důvody byly ve skutečnosti zmíněny v hodnotící zprávě. Navzdory těmto nedostatkům se však hodnotící výbor rozhodl nabídku stěžovatele přezkoumat a udělit mu body.

31. V tomto ohledu se veřejná ochránkyně práv domnívá, že pokud hodnotící výbor tyto dodatečné důvody pro vyloučení stěžovatele z nabídkového řízení ve skutečnosti nezohlednil, neměl Parlament stěžovatele informovat, že tyto důvody jsou relevantní i s ohledem na jeho nedostatečný úspěch v nabídkovém řízení. V této souvislosti učiní veřejná ochránkyně práv další poznámku níže.

Cena nabídnutá vybraným uchazečem

32. Veřejný ochránce práv připomíná, že podle zvláštních podmínek byl trh přidělen nabídce, která představovala nejlepší poměr kvality a ceny a jejíž bodové hodnocení bylo vyšší než požadované minimum (70 bodů).

33. Stěžovatel tvrdil, že jeho nabídka byla levnější než vybraná nabídka.

34. Veřejný ochránce práv připomíná, že podle článku 138 prováděcích ustanovení k finančnímu nařízení „nabídkou s nejlepším poměrem mezi cenou a kvalitou je nabídka s nejlepším poměrem mezi cenou a kvalitou s přihlédnutím ke kritériím odůvodněným předmětem zakázky, jako je nabízená cena, technická hodnota, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska životního prostředí, provozní náklady, ziskovost, dokončení nebo dodací lhůty, poprodejní servis a technická pomoc.“(3). Kromě toho podle judikatury soudů Společenství "kritéria přijatá veřejným zadavatelem za účelem určení nabídky, která nabízí nejlepší poměr kvality a ceny, nemusí být nutně kvantitativní nebo se týkat pouze cen. I když jsou kritéria pro zadání zakázky, která nejsou vyjádřena kvantitativně, obsažena v zadávací dokumentaci, mohou být použita objektivně a jednotně za účelem porovnání nabídek a jsou jasně relevantní pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky“(4). I kdyby tedy nabídka stěžovatele byla levnější, cena nebyla jediným kritériem, které muselo být při výběru úspěšné nabídky vzato v úvahu.

35. Za každé z dalších kritérií kvalitativní povahy hodnotící výbor rovněž udělil body, přičemž minimální požadovaný počet byl 70. Veřejná ochránkyně práv připomíná, že nabídka stěžovatele nezískala minimální počet požadovaných bodů.

36. Útvary veřejného ochránce práv pečlivě přezkoumaly srovnání cen předložených uchazeči, které provedl hodnotící výbor. Na základě těchto zjištění dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že pokud jde o tento aspekt stížnosti, nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení.

37. Pokud jde o připomínku stěžovatele týkající se údajných nedostatků akce pořádané vítězným uchazečem, veřejná ochránkyně práv by ráda objasnila, že Parlament může hodnotit pouze nabídky, které mu byly předloženy v nabídkovém řízení; v době, kdy byly nabídky předloženy, nemohl posoudit případné provedení akce. Pokud by měl Parlament za to, že vítězný uchazeč neposkytl služby uvedené ve vítězné nabídce, má možnost uplatnit svá smluvní práva vůči vítěznému uchazeči.

38. V zájmu zajištění úplnosti svého šetření považoval veřejný ochránce práv za nezbytné ověřit složení hodnotícího výboru. Připomíná, že podle článku 146 prováděcích ustanovení k finančnímu nařízení (5) „[]ll žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující požadavky vyhodnotí a seřadí hodnotící výbor zřízený pro každou z obou fází na základě předem oznámených kritérií pro vyloučení a výběr a kritérií pro zadání zakázky. Tento výbor jmenuje příslušná schvalující osoba za účelem vydání poradního stanoviska ke smlouvám (...) Hodnotící výbor se skládá nejméně ze tří osob zastupujících alespoň dvě organizační složky dotyčného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, z nichž alespoň jedna nespadá pod příslušnou schvalující osobu." Po nahlédnutí do spisu Parlamentu má veřejný ochránce práv za to, že Parlament dodržel platná pravidla.

B. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Parlamentu. Uvádí však následující poznámku:

Dodatečné důvody, které Parlament uvedl ve svém dopise stěžovateli ze dne 14. března 2007, nebyly hodnotícím výborem zohledněny. Tyto důvody proto neměly být Parlamentem uváděny jako další důvody pro odmítnutí nabídky stěžovatele.

Stěžovatel a Parlament budou o tomto rozhodnutí informováni.

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

Ve Štrasburku dne 19. listopadu 2008.

(1) Úř. věst. 2007/S 11-011658.

(2) Viz rozhodnutí o stížnosti 1043/2000/GG.

(3) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, Úř. věst. L 357, s. 1.

(4) Věc Evropaïki Dynamiki v. Komise, T-59/05, rozsudek ze dne 10. září 2008, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 59.

(5) Viz poznámka pod čarou č. 3.