Štrasburk 22. července 2008

Vážený pane X,

Dne 15. října 2007 jste evropskému veřejnému ochránci práv podal stížnost na Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) týkající se Vašeho vyloučení z otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/47/06.

Dne 7. listopadu 2007 jsem předal stížnost řediteli úřadu EPSO. Úřad EPSO zaslal své stanovisko dne 7. února 2008. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 13. února 2008.

Dne 3. března 2008 jsem požádal úřad EPSO o další informace týkající se Vašeho případu. Úřad EPSO zaslal svou odpověď na mou žádost o informace dne 1. dubna 2008.

Tuto odpověď jsem Vám předal dne 18. dubna 2008 s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 28. dubna 2008.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel se zúčastnil otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/47/06, které bylo určeno k sestavení rezervního seznamu administrátorů (AD5) s rumunským občanstvím v oblasti evropské veřejné správy, práva, ekonomie a auditu.

Poslední písemnou zkouškou otevřeného výběrového řízení, tj. zkouškou c), absolvoval v rumunštině jako svém hlavním jazyce. Stěžovatel z důvodu svého zdravotního postižení podstoupil test c) na počítači. Počítač, který používal, měl zapnutý korektor pravopisu ve francouzštině a ne v rumunštině. Proto byl každý prvek jeho návrhu automaticky přeložen do francouzštiny. Stěžovatel na tento problém upozornil organizátory soutěže, ale ti nereagovali. Kromě toho jeden z organizátorů uvedl, že „by se neměl [sic ] obávat soutěže, protože jako uchazeč se zdravotním postižením měl všechny šance [sic] získat zaměstnání v evropských orgánech“(1).

Dne 24. května 2007 úřad EPSO informoval stěžovatele, že v testu c) nezískal požadovaný minimální počet bodů (v testu c) získal 7 bodů, přičemž minimální počet bodů byl 8/10).

Dne 25. května 2007 se stěžovatel písemně obrátil na úřad EPSO, aby si stěžoval na podmínky testu c) a požádal o přezkum své kandidatury. Vzhledem k tomu, že od úřadu EPSO neobdržel žádnou odpověď, podal stěžovatel svou první stížnost evropskému veřejnému ochránci práv (č. j. 1711/2007/RT). Po zásahu veřejného ochránce práv odpověděl úřad EPSO stěžovateli dne 9. července 2007. Úřad EPSO ve své odpovědi uvedl, že výběrová komise přezkoumala test stěžovatele c) a rozhodla se zvýšit jeho známku v testu c) ze 7 na 8 bodů. Stěžovatel sice ve všech písemných testech dosáhl požadovaného minimálního počtu bodů, ale nebyl mezi uchazeči, kteří v písemných testech získali nejvyšší počet bodů. Proto se nekvalifikoval na ústní zkoušku.

Dne 31. srpna 2007 se stěžovatel telefonicky obrátil na úřad EPSO, aby získal další vysvětlení. Podle stěžovatele s ním úředník úřadu EPSO jednal neuctivě a uvedl, že "udělal velké chyby v rumunštině" ("grosses erreurs de roumain"). Pokud jde o situaci stěžovatele jako zdravotně postiženého kandidáta, úředník uvedl, že jiný kandidát, který byl v "horší kondici"(2), rovněž neprošel zkouškou c), přestože chyby tohoto kandidáta byly méně závažné než chyby stěžovatele.

Po tomto rozhovoru stěžovatel dne 31. srpna 2007 znovu napsal úřadu EPSO. Uvedl, že výběrová komise neuvedla důvody jeho nové známky a neposkytla mu dostatečně přesné informace o chybách zjištěných v jeho testu c). Kromě toho stěžovatel tvrdil, že úřad EPSO ignoroval "Kodex osvědčených postupů pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením"(3), který podporoval nábor osob se zdravotním postižením. Stěžovatel rovněž poukázal na to, že s ním úředníci úřadu EPSO jednali s neúctou.

Dne 11. září 2007 se stěžovatel znovu obrátil na veřejného ochránce práv (referenční číslo 2230/2007/RT) ohledně toho, že úřad EPSO neodpověděl na jeho dopis ze dne 31. srpna 2007. Ve své odpovědi veřejný ochránce práv stěžovateli vysvětlil, že požadované předchozí administrativní postupy nebyly dokončeny, protože orgán neměl čas odpovědět na jeho dopis ze dne 31. srpna 2007, než podal stížnost veřejnému ochránci práv (4).

Vzhledem k tomu, že během následujících dvou měsíců úřad EPSO neodpověděl, podal stěžovatel dne 12. října 2007 tuto stížnost veřejnému ochránci práv, která byla zaevidována pod číslem 2596/2007/RT.

Stěžovatel tvrdil, že:

i) během dotčeného výběrového řízení a po jeho skončení s ním úředníci úřadu EPSO nezacházeli zdvořile a neuctivě se vyjádřili k jeho zdravotnímu stavu jakožto zdravotně postiženého uchazeče.

ii) Úřad EPSO mu neposkytl dostatečně přesné informace o chybách zjištěných v jeho písemném testu c).

iii) Úřad EPSO neodpověděl na jeho e-mail ze dne 31. srpna 2007.

Stěžovatel požadoval, aby jej úřad EPSO připustil do závěrečné fáze výběrového řízení.

Šetření

Stanovisko úřadu EPSO

Stanovisko úřadu EPSO lze shrnout takto:

Úřad EPSO konstatoval, že stěžovatel byl jediným uchazečem, který absolvoval písemné testy odděleně od ostatních uchazečů v kanceláři úřadu EPSO. Byl pod dohledem úředníka úřadu EPSO. Před konáním zkoušek tento úředník informoval stěžovatele o lhůtě pro každou zkoušku, včetně dodatečných minut povolených z důvodu jeho zdravotního postižení, jak bylo se stěžovatelem předem dohodnuto. Úřad EPSO uvedl, že během testů se úředník úřadu EPSO ke stěžovateli nevyjádřil. Úřad EPSO nevyloučil možnost, že úředník mohl po testech hovořit se stěžovatelem. Úřad EPSO však poukázal na to, že chování úředníka bylo v každém případě správné a přátelské. Kromě toho stěžovatel ve své korespondenci s úřadem EPSO před podáním stížnosti veřejnému ochránci práv nevznesl žádné připomínky k nevhodnému chování zaměstnanců úřadu EPSO. Pokud jde o výzvy stěžovatele adresované úřadu EPSO po písemných testech, úředníci úřadu EPSO jej informovali, že za známky odpovídá výhradně výběrová komise, a uvedli odvolací postupy, které by mohl použít v případě, že by nebyl s rozhodnutím komise spokojen. Úřad EPSO poukázal na to, že interní šetření týkající se tvrzení stěžovatele neodhalilo žádné pochybení ze strany jeho zaměstnanců.

Pokud jde o korektor pravopisu, úřad EPSO poznamenal, že tato možnost je vypnuta pouze u výběrových řízení pořádaných za účelem náboru tajemníků. Vzhledem k tomu, že se stěžovatel zúčastnil výběrového řízení na administrátory, korektor pravopisu nebyl vypnut. Úřad EPSO rovněž uvedl, že se jedná o „současnou praxi“. Úřad EPSO zdůraznil, že stěžovatel požádal o provedení písemných testů na počítači. Proto měl být obeznámen s jeho různými možnostmi, včetně korektoru pravopisu.

Pokud jde o druhé tvrzení stěžovatele, úřad EPSO poukázal na to, že za hodnocení testů odpovídá výhradně výběrová komise. Úřad EPSO rovněž poznamenal, že podle judikatury soudů Společenství není senát povinen při odůvodňování neúspěchu uchazeče v jednom testu upřesnit, které odpovědi byly považovány za nedostatečné, ani vysvětlit, proč byly považovány za nedostatečné.

Úřad EPSO se ve svém stanovisku rovněž vyjádřil k připomínce stěžovatele týkající se dodržování zásady rovných příležitostí. Úřad EPSO poukázal na to, že výběrová řízení jsou v případě potřeby upravována tak, aby zdravotně postižené osoby mohly absolvovat testy za podobných okolností jako ostatní uchazeči. V tomto ohledu úřad EPSO uvedl, že v projednávané věci stěžovatel složil písemné testy na počítači a byla mu poskytnuta dodatečná lhůta. Úřad EPSO rovněž zdůraznil, že testy jsou opraveny anonymně. V neposlední řadě úřad EPSO uvedl, že nadále zkoumá způsoby, jak zlepšit podmínky, za nichž se zdravotně postižené osoby účastní testů ve výběrových řízeních.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel uvedl, že úřad EPSO ve svém stanovisku nevysvětlil chyby, kterých se dopustil v testu c). Podle názoru stěžovatele byly tyto chyby způsobeny chybnou funkcí korektoru pravopisu.

Stěžovatel si kladl otázku, zda v době, kdy skládal zkoušky, mohl korektor pravopisu sám vypnout. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by to naznačovat, že zdravotně postižení uchazeči musí mít ve srovnání s ostatními uchazeči dodatečnou způsobilost v oblasti IT. Uvedl rovněž, že v jiném výběrovém řízení EPSO (5) úředníci EPSO před zahájením testů vypnuli korektor pravopisu.

Stěžovatel rovněž uvedl, že během testů informoval úředníka úřadu EPSO o problémech vyplývajících ze skutečnosti, že byl aktivován korektor pravopisu, ale tento úředník mu nepomohl, a místo toho uvedl, že „výběrová komise vezme v úvahu skutečnost, že je zdravotně postižený“.

Další šetření

Po pečlivém zvážení stanoviska úřadu EPSO a připomínek stěžovatele se ukázalo, že je třeba provést další šetření.

Dopis veřejného ochránce práv úřadu EPSO ze dne 3. března 2008

Dne 3. března 2008 zaslal veřejný ochránce práv úřadu EPSO kopii připomínek stěžovatele a požádal úřad EPSO, aby:

i) zaujmout stanovisko k novému tvrzení stěžovatele předloženému v jeho vyjádření, že během testů informoval úředníka úřadu EPSO o problémech vyplývajících ze skutečnosti, že korektor pravopisu byl aktivován ve francouzštině, ale tento úředník mu nepomohl, a místo toho uvedl, že "výběrová komise vezme v úvahu skutečnost, že je zdravotně postižený".

ii) vysvětlit rozlišení uvedené v jeho stanovisku, podle něhož jsou korektoři pravopisu ve výběrových řízeních na sekretáře deaktivováni, zatímco ve výběrových řízeních na administrátory (stejně jako ve výběrovém řízení stěžovatele) deaktivováni nejsou. Znamená to, že administrátoři by měli vědět, jak deaktivovat korektory pravopisu aktivované v určitém jazyce, zatímco tajemníci by neměli? Domnívá se tedy úřad EPSO, že schopnost deaktivovat korektor pravopisu je součástí počítačových schopností, které by uchazeči měli mít pro výběrová řízení pro administrátory?

iii) objasnit, proč ve svém stanovisku uvedl, když se vyjadřoval k problémům s francouzským pravopisným korektorem, že „stěžovatel sám chtěl provést test na [] počítači“.

iv) vysvětlit, zda se domnívá, že stěžovatel absolvoval test v rumunštině za stejných podmínek, jaké platí pro ostatní uchazeče, kteří nejsou zdravotně postižení, nebo že zvláštní opatření úřadu EPSO pro přizpůsobení se znevýhodnění stěžovatele byla navržena tak, aby jeho účast na testech byla fakticky možná?

v) poskytnout kopii testu žadatele c) a hodnotící tabulky používané značkami. Pokud úřad EPSO považuje tyto dokumenty za důvěrné, veřejný ochránce práv s nimi odpovídajícím způsobem nakládá, a to tak, že je nesdělí stěžovateli.

Odpověď úřadu EPSO ze dne 1. dubna 2008

Úřad EPSO ve své odpovědi shrnuje následující připomínky:

Pokud jde o korektor pravopisu, úřad EPSO rozlišoval mezi výběrovými řízeními pro sekretáře a administrátory. V tomto ohledu vysvětlila, že tato možnost je vypnuta v písemných testech pořádaných ve výběrových řízeních pořádaných za účelem náboru tajemníků. Úřad EPSO uvedl, že tyto testy jsou navrženy tak, aby hodnotily jak schopnost uchazečů připravovat dokumenty pomocí zpracování textu, tak jejich schopnost vypracovávat texty. Pokud by byl pro výběrová řízení na nábor tajemníků aktivován korektor pravopisu, mohli by uchazeči snadno opravit své gramatické nebo pravopisné chyby. Pokud jde o projednávanou věc, EPSO poukázal na to, že se stěžovatel zúčastnil výběrového řízení na přijetí administrátorů. Stěžovatel vzhledem ke svému handicapu požádal o provedení písemných testů na počítači. Úřad EPSO považoval takovou žádost za odůvodněnou vzhledem k situaci stěžovatele a předpokládal, že je obeznámen se zpracováním textu.

Úřad EPSO dodal, že cílem dotčených testů bylo vyhodnotit schopnost uchazečů porozumět, analyzovat a shrnout, jakož i jejich znalost hlavního jazyka. Tyto testy pro administrátory nebyly navrženy tak, aby hodnotily počítačové schopnosti uchazečů. Počítač představoval pouze nástroj, který stěžovateli umožnil absolvovat písemné testy. Vzhledem k povaze výběrového řízení úřad EPSO před zahájením testů nevypnul korektor pravopisu a nedal svému úředníkovi žádné pokyny týkající se korektoru pravopisu. Téhož dne pořadatelé výběrového řízení potvrdili úředníkovi přítomnému ve zkouškové místnosti, že korektor pravopisu nebyl vypnut. Zvláštní opatření úřadu EPSO pro přizpůsobení se znevýhodnění stěžovatele byla navržena tak, aby zajistila, že se testů zúčastní za stejných podmínek jako ostatní uchazeči.

Úřad EPSO rovněž poskytl kopii testu stěžovatele podle písmene c) a hodnotící tabulky používané značkami, přičemž uvedl, že posledně uvedený dokument je důvěrný.

Připomínky stěžovatele

Stěžovateli byla předána kopie odpovědi úřadu EPSO, s výjimkou výše uvedeného důvěrného dokumentu. Stěžovatel uvedl, že pokud jde o korektor pravopisu, je třeba rozlišovat mezi možností „kontrolovat pravopis při psaní“, která pouze podtrhuje chybně napsaná slova, a možností „nahradit text při psaní“, která automaticky detekuje a opravuje typografické chyby nebo chybně napsaná slova. Stěžovatel poukázal na to, že první možnost je aktivována standardně. Pokud jde o druhou možnost, ta je zřídkakdy aktivována z důvodu rizika nesprávného nahrazení slov a dodatečné pozornosti, kterou vyžaduje, aby se zabránilo nesmyslům. Poukázal na to, že tato druhá možnost mu způsobila potíže během testu c), protože slova napsaná v rumunštině byla automaticky nahrazena francouzskými slovy. Proto musel přepsat dotyčná slova, což ho přimělo ztrácet čas. Stěžovatel zopakoval, že během testů informoval úředníka úřadu EPSO o problémech vyplývajících ze skutečnosti, že byla aktivována automatická správná volba. Podle jeho názoru měl úředník přerušit chronometr a zeptat se organizátorů, zda stěžovatel mohl vypnout dotčenou automatickou správnou možnost. Stěžovatel uvedl, že ve svém testu c) udělal pouze čtyři pravopisné chyby, a to "neuvedl v rumunštině žádný přízvuk". Stěžovatel měl za to, že těmto chybám by se mohl vyhnout, pokud by měl více času na test c) a pokud by počítačová klávesnice obsahovala rumunské znaky. V tomto ohledu uvedl, že rumunské znaky musí uvést samostatně.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámka
Rozsah šetření veřejného ochránce práv

1.1 V průběhu šetření evropského veřejného ochránce práv stěžovatel informoval útvary veřejného ochránce práv, že mezitím obdržel odpověď EPSO ze dne 14. listopadu 2007 na svůj e-mail ze dne 31. srpna 2007. Veřejný ochránce práv proto informoval úřad EPSO, že má za to, že třetí tvrzení stěžovatele uvedené v jeho původní stížnosti bylo mezitím vyřešeno.

1.2 V průběhu šetření stěžovatel předložil nové tvrzení, že během testů informoval úředníka EPSO o problémech vyplývajících ze skutečnosti, že korektor pravopisu byl aktivován ve francouzštině, ale že mu tento úředník nepomohl, a místo toho uvedl, že "výběrová komise vezme v úvahu skutečnost, že je zdravotně postižený". Veřejný ochránce práv se rozhodl zahrnout toto tvrzení do svého šetření a požádal úřad EPSO o stanovisko.

1.3 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv v tomto rozhodnutí bude zabývat následujícími tvrzeními a nároky:

i) stěžovatel tvrdil, že během dotčeného výběrového řízení a po jeho skončení s ním úředníci úřadu EPSO nezacházeli zdvořile a neuctivě se vyjádřili k jeho zdravotnímu stavu jako zdravotně postiženého uchazeče;

ii) stěžovatel tvrdil, že úředník EPSO přítomný ve zkušební místnosti mu nepomohl s jeho problémy, pokud jde o korektor pravopisu;

iii) stěžovatel tvrdil, že mu úřad EPSO neposkytl dostatečně přesné informace o chybách zjištěných v jeho písemném testu c).

iv) stěžovatel požadoval, aby jej úřad EPSO připustil do závěrečné fáze výběrového řízení.

2 Údajné nezdvořilé zacházení se stěžovatelem a neposkytnutí pomoci při písemných zkouškách výběrového řízení

2.1 Stěžovatel tvrdil, že během dotčeného výběrového řízení a po jeho skončení s ním úředníci EPSO nezacházeli zdvořile a neuctivě se vyjádřili k jeho zdravotnímu stavu jako zdravotně postiženého uchazeče. Ve svém vyjádření ke stanovisku úřadu EPSO rovněž uvedl, že úředník úřadu EPSO přítomný ve zkouškové místnosti mu nepomohl s jeho problémy, pokud jde o korektor pravopisu.

2.2 Úřad EPSO v podstatě uvedl, že interní šetření týkající se tvrzení stěžovatele neodhalilo žádné pochybení ze strany jeho zaměstnanců. Pokud jde o korektor pravopisu, úřad EPSO uvedl, že tato možnost byla aktivována v počítači, na kterém stěžovatel absolvoval písemné testy. Úřad EPSO měl za to, že stěžovatel věděl, jak jednotlivé možnosti zapnout/vypnout, neboť požádal o provedení písemných testů na počítači. Počítač představoval nástroj, který stěžovateli umožnil účast na zkouškách, a nebyl určen k posouzení jeho počítačových schopností. Úřad EPSO dospěl k závěru, že postupy výběrového řízení byly upraveny tak, aby stěžovateli umožnily absolvovat testy za podobných podmínek jako ostatním uchazečům, a proto byla dodržena zásada rovného zacházení.

2.3 Při zkoumání tohoto tvrzení považuje veřejný ochránce práv za užitečné nejprve zvážit konkrétní otázku korektury pravopisu a poté obecněji přezkoumat zacházení úředníků EPSO se stěžovatelem během písemných testů ve výběrovém řízení a po nich.

Konkrétní problém pravopisného korektoru

2.4 Veřejný ochránce práv nejprve připomíná, že podle zásad řádné správy a rovného zacházení mají orgány Společenství vůči všem uchazečům výběrového řízení povinnost zajistit, aby testy probíhaly co nejhladším a nejřádnějším způsobem. Jak rozhodly soudy Společenství, správa je povinna zajistit řádnou organizaci výběrového řízení (6).

2.5 V projednávaném případě veřejný ochránce práv poznamenává, že vzhledem ke své zvláštní situaci mohl stěžovatel složit písemné zkoušky z výše uvedeného výběrového řízení pouze na počítači. V tomto ohledu veřejná ochránkyně práv poznamenává, že zvláštní opatření, zejména poskytnutí dodatečného času na písemné testy, byla navržena tak, aby vyhovovala zdravotnímu postižení stěžovatele, a byla předem dohodnuta mezi úřadem EPSO a stěžovatelem.

2.6 Veřejný ochránce práv chápe, že otázka korektoru pravopisu, která je předmětem sporu v projednávané věci, se týká především testu c). Veřejný ochránce práv konstatuje, že podle oznámení o výběrovém řízení (7) se test c) skládal z krátké zprávy v rumunštině a byl navržen tak, aby posoudil znalost hlavního jazyka stěžovatele.

2.7 Je nesporné, že možnost korektury pravopisu byla na počítači stěžovatele aktivována ve francouzštině. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí argument stěžovatele, že pokud jde o automatický správný nástroj v počítači (s aplikací Microsoft Word), je třeba rozlišovat dva různé prvky, a to možnost „kontrolovat pravopis při psaní“a možnost „nahradit text při psaní“. První možnost existuje ve výchozím nastavení v počítači a kontroluje pravopis a gramatiku pomocí zvlněného červeného podtržení k označení potenciálních pravopisných problémů a zvlněného zeleného podtržení k označení potenciálních gramatických problémů. Pokud jde o možnost „nahradit text při psaní“, veřejný ochránce práv konstatuje, že pokud by byla tato možnost aktivována v počítači, detekuje, ale také automaticky opravuje typografické chyby nebo chybně napsaná slova.

2.8 Veřejná ochránkyně práv chápe, že tato druhá možnost byla aktivována v počítači, na kterém stěžovatel provedl test (c). Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že pokud by byl tento druhý prvek aktivován, mohl by významně bránit vypracování textu v jiném jazyce, než ve kterém je tato možnost aktivována.

2.9 Veřejný ochránce práv bere na vědomí prohlášení úřadu EPSO, že písemné testy v tomto výběrovém řízení nebyly určeny k posouzení počítačových schopností stěžovatele a že počítač představoval pouze nástroj, který stěžovateli umožňoval absolvovat písemné testy za stejných podmínek jako ostatní uchazeči, kteří nebyli zdravotně postižení. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že počítač neměl ztížit výkon stěžovatele. Pokud se testy pro administrátory provádějí s cílem ověřit podle vlastního znění EPSO „schopnost porozumět, analyzovat, shrnout a ovládat jazyk“, vyplývá z toho, že možnost „nahradit text při psaní“by mohla stěžovatele značně narušit, ne-li poškodit jeho celkovou výkonnost. Využití této možnosti úřadem EPSO se jeví jako důkaz prima facie nesprávného úředního postupu.

2.10 Veřejný ochránce práv proto považuje za nezbytné posoudit, zda by tyto důkazy prima facie o nesprávném úředním postupu mohly mít i) obecné důsledky a ii) důsledky zejména pro stěžovatele.

2.11 Pokud jde o možné obecné důsledky výše uvedených důkazů prima facie o nesprávném úředním postupu, veřejná ochránkyně práv bere na vědomí a vítá iniciativu úřadu EPSO prozkoumat, jak zlepšit podmínky, za nichž se zdravotně postižené osoby účastní testů ve výběrových řízeních. Veřejná ochránkyně práv věří, že úřad EPSO bude i nadále usilovat o to, aby zvláštní opatření přijatá s cílem usnadnit účast osob se zdravotním postižením ve výběrovém řízení nevedla k dalším obtížím, které by mohly ztížit jejich celkovou výkonnost. V tomto ohledu učiní další poznámku.

2.12 Pokud jde o možné důsledky výše uvedených důkazů prima facie o nesprávném úředním postupu zejména pro stěžovatele, veřejný ochránce práv se domnívá, že na základě posouzení testu stěžovatele c) v rumunštině provedeného jeho útvarem a hodnotící tabulky použité výběrovou komisí nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení. Kromě toho se nezdá, že by konečný výkon stěžovatele v testu c) byl významně ovlivněn skutečností, že na počítači, na kterém seděl při zkouškách, byl aktivován korektor pravopisu. Stěžovatel navíc ve svém vyjádření sám připustil, že to bylo způsobeno pouze jeho čtyřmi přízvukovými chybami. Zdá se tedy, že žádná další šetření týkající se této otázky nejsou odůvodněná.

Zacházení se stěžovatelem

2.13 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že stěžovatel během testů informoval úředníka úřadu EPSO o problémech vyplývajících ze skutečnosti, že korektor pravopisu byl aktivován ve francouzštině. Veřejný ochránce práv rovněž bere na vědomí vysvětlení úřadu EPSO, že předpokládal, že stěžovatel je obeznámen s funkcemi počítače a že úředník, který byl přítomen ve zkušební místnosti, neobdržel žádné pokyny týkající se korektoru pravopisu. Veřejný ochránce práv z odpovědi úřadu EPSO na svá další šetření vyrozuměl, že poté, co stěžovatel absolvoval písemné testy, se úředník úřadu EPSO přítomný ve zkušební místnosti zeptal organizátorů testů na problém s pravopisným korektorem. Tento přístup se zdá být rozumný. Veřejná ochránkyně práv však dále chápe, že „organizátoři“ neumožnili dotyčnému úředníkovi vypnout korektor pravopisu. S ohledem na svá zjištění uvedená v bodech 2.11 a 2.12 nepovažuje veřejný ochránce práv v tomto ohledu za nutné žádné další šetření.

2.14 Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že s ním úředníci úřadu EPSO nezacházeli telefonicky zdvořile, veřejný ochránce práv nejprve konstatuje, že stěžovatel kontaktoval úřad EPSO, aby získal více podrobností, pokud jde o přezkum jeho testu "c". Podle stěžovatele se k němu jeden úředník úřadu EPSO choval neuctivě a uvedl, že "se dopustil velkých chyb v rumunštině"("grosses erreurs de roumain") a že jiný uchazeč, který byl v "horší kondici"než on, také neprošel testem c), přestože chyby dotyčného uchazeče byly méně závažné než chyby stěžovatele. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že úřad EPSO ve svém stanovisku poukázal na to, že interní šetření týkající se tvrzení stěžovatele neodhalilo žádné pochybení ze strany jeho zaměstnanců. Na základě dostupných důkazů není veřejný ochránce práv schopen zaujmout stanovisko k výše uvedeným rozdílům mezi stěžovatelem a úřadem EPSO, pokud jde o možné nevhodné chování úředníků úřadu EPSO.

Veřejná ochránkyně práv nicméně věří, že úřad EPSO bude i nadále instruovat své zaměstnance, aby při jednání s uchazeči se zdravotním postižením jednali a jednali s maximální péčí, aby se zabránilo tomu, že jim bude způsobovat jakékoli trestné činy a utrpení. Další poznámka se týká i této otázky.

3 Údajné neposkytnutí dostatečně přesných informací stěžovateli o chybách zjištěných v jeho písemné zkoušce c)

3.1 Stěžovatel tvrdil, že mu úřad EPSO neposkytl dostatečně přesné informace o chybách zjištěných v jeho testu c).

3.2 Úřad EPSO ve svém stanovisku zdůraznil, že podle judikatury soudů Společenství není výběrová komise povinna při odůvodňování neúspěchu uchazeče v jednom testu uvést, které odpovědi byly považovány za nedostatečné, ani vysvětlit, proč byly považovány za nedostatečné.

3.3 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že úřad EPSO ve své žádosti o další šetření poskytl kopii stěžovatelova testu c) a hodnotící tabulky použité oběma ukazateli, se kterými bylo zacházeno jako s důvěrnými (8). Kopie odpovědi úřadu EPSO byla zaslána stěžovateli včetně jeho testu c), nikoli však tabulky zkoušek. Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že poté, co obdržel výše uvedené dokumenty, si stěžovatel ve svých připomínkách nevyžádal dodatečné informace týkající se chyb, k nimž došlo v jeho testu c).

3.4 Veřejná ochránkyně práv proto chápe, že úřad EPSO odpověděl na dotaz stěžovatele v průběhu jeho šetření. S ohledem na výše uvedené je veřejný ochránce práv toho názoru, že v souvislosti s tímto tvrzením nejsou proto odůvodněna žádná další šetření.

4 Nárok

4.1 Stěžovatel požadoval, aby ho EPSO připustilo do závěrečné fáze výběrového řízení. S ohledem na závěry uvedené v bodech 2.11 a 2.12 nelze tvrzení stěžovatele přijmout.

5 Závěr

Z důvodů vysvětlených v bodech 2.12 a 3.4 výše nejsou v tomto případě odůvodněna žádná další šetření.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel úřadu EPSO.

DALŠÍ POZNÁMKA

Veřejná ochránkyně práv věří, že úřad EPSO bude i nadále usilovat o to, aby zvláštní opatření přijatá s cílem usnadnit účast osob se zdravotním postižením ve výběrovém řízení nevedla k dalším obtížím, které by mohly ztížit jejich celkovou výkonnost.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Ve francouzštině: „il ne devait pas trop s'en faire pour le concours, car en tant que candidate handicapé il avait toutes ses chances d'être recruté par les institutions européennes“.

(2) Ve francouzštině: "plus abîmé".

(3) Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 22. června 2005.

(4) Čl. 2 odst. 4 statutu veřejného ochránce práv: „Stížnost musí být podána do dvou let ode dne, kdy se osoba, která ji podala, dozvěděla o skutečnostech, na nichž je založena, a musí jí předcházet vhodné administrativní kroky vůči dotčeným orgánům a institucím.“

(5) Stěžovatel neposkytl další podrobnosti týkající se tohoto výběrového řízení.

(6) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Torre a další v. Komise, T-159/98, Recueil FP, s. I-A-83 a II-395, bod 46.

(7) Oznámení o výběrovém řízení, oddíl C.1, Úř. věst. 2006, C 145 A/12.

(8) S posledně uvedeným dokumentem bylo nakládáno jako s důvěrným a stěžovateli nebyl zpřístupněn.