Štrasburk 17. prosince 2007

Vážený pane B.,

Dne 31. ledna 2007 jste evropskému veřejnému ochránci práv podal stížnost na Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) ve věci odmítnutí úřadu EPSO zaslat Vám kopii přijímacího testu do otevřeného výběrového řízení EPSO/AST/33/06 spolu se seznamem nesprávných odpovědí.

Dne 26. února 2007 jsem předal stížnost řediteli úřadu EPSO a požádal ho, aby do 31. května 2007 předložil své stanovisko, a informoval jsem Vás o tom.

Dne 1. března 2007 jste zaslal e-mail mé právní službě s dotazem, zda probíhající šetření veřejného ochránce práv pozastaví lhůty pro zahájení soudního řízení. Dne 5. března 2007 Vám útvary v mé pravomoci odpověděly e-mailem a vysvětlily Vám, že podle čl. 2 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv nemají stížnosti předložené veřejnému ochránci práv vliv na lhůty pro odvolání ve správních nebo soudních řízeních. Útvary v mé pravomoci Vás rovněž informovaly, že v souladu s čl. 2 odst. 7 uvedeného statutu platí, že musí-li veřejný ochránce práv v důsledku probíhajícího nebo ukončeného soudního řízení týkajícího se předložených skutečností prohlásit stížnost za nepřípustnou nebo ukončit projednávání věci, musí být výsledek šetření, která dosud provedl, podán s konečnou platností.

Ve své další zprávě ze dne 10. března 2007 jste uvedl, že s ohledem na lhůtu stanovenou úřadu EPSO pro předložení jeho stanoviska, pokud by úřad EPSO souhlasil s tím, že vám umožní přístup k vašemu testu, mohlo by být příliš pozdě na zahájení soudního řízení, pokud byste si to přál. Domníváte se proto, že příslušná lhůta by měla být kratší. Ve svém dopise ze dne 26. března 2007 jsem Vás informoval, že úřadu EPSO byla poskytnuta lhůta, která je orgánům obvykle poskytnuta k předložení stanoviska, a že v projednávané věci neexistují důvody k přehodnocení této lhůty. Rovněž jsem zdůraznil, že jste využil svého práva podat stížnost veřejnému ochránci práv namísto toho, abyste podal žalobu proti úřadu EPSO k Soudu pro veřejnou službu.

Dne 11. června 2007 zaslal úřad EPSO překlad svého stanoviska do italštiny, který jsem Vám zaslal dne 15. června 2007 s výzvou k vyjádření do konce července 2007. Vaše připomínky jsem obdržel dne 6. července 2007.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou relevantní tyto skutečnosti:

Stěžovatel se zúčastnil otevřeného výběrového řízení EPSO/AST/33/06, jehož cílem bylo sestavit rezervní seznam asistentů, jejichž hlavním jazykem je italština (AST 1).

Otevřené výběrové řízení se skládalo ze dvou vstupních vstupních testů, a to testů a) a b). Test a) sestával z řady otázek s výběrem odpovědí, jejichž cílem bylo posoudit znalosti uchazečů o Evropské unii a jejích orgánech. Test b) sestával z řady otázek s výběrem odpovědí a byl navržen tak, aby posoudil obecné schopnosti uchazečů, zejména jejich schopnosti verbálního a numerického uvažování. Testy byly provedeny pomocí počítačového testování nebo "CBT" jako médium pro zodpovězení otázek.

Uchazeči, kteří dosáhli nejvyššího celkového počtu bodů ve vstupních testech a v každém ze dvou vstupních testů dosáhli požadovaného minimálního počtu bodů, byli požádáni, aby předložili úplnou přihlášku za účelem přijetí do výběrového řízení. Do následujících testů pak bylo vybráno 335 nejlepších uchazečů.

Dne 29. ledna 2007 informoval Evropský úřad pro výběr personálu (dále jen „EPSO“) stěžovatele, že nebyl připuštěn do další fáze otevřeného výběrového řízení. Dne 30. ledna 2007 zaslal stěžovatel EPSO zprávu, v níž žádal o přístup k otázkám, na které nesprávně odpověděl.

Téhož dne úřad EPSO odpověděl, že nemůže vyhovět žádosti stěžovatele, a uvedl, že

„všechny otázky, na které [stěžovatel] odpověděl během vstupních testů, byly převzaty z databáze vypracované úřadem EPSO. Vzhledem k tomu, že tato databáze (...) bude používána v rámci jiných výběrových řízení, nemůže úřad EPSO sdělovat otázky, aniž by vážně ohrozil práci výběrové komise (...).“

Kromě toho úřad EPSO uvedl, že jakékoli zpřístupnění obsahu této databáze by mohlo některé uchazeče, kteří by mohli být o tomto obsahu informováni, zvýhodnit. Úřad EPSO stěžovatele dále informoval, že na jeho internetových stránkách jsou k dispozici vzorové testy.

Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv požadoval, aby mu úřad EPSO zaslal kopii jeho vstupních testů spolu se seznamem jeho nesprávných odpovědí.

Šetření

Stanovisko úřadu EPSO

Stanovisko úřadu EPSO lze shrnout takto:

Stěžovatel byl kandidátem v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST/33/06. Příslušné oznámení o výběrovém řízení bylo zveřejněno dne 26. července 2006 v Úředním věstníku C 173A.

V souladu s bodem B.1 oznámení o výběrovém řízení se uskutečnily dva vstupní testy (ve druhém jazyce uchazeče, kterým musela být angličtina, francouzština nebo němčina), z nichž každý obsahoval řadu otázek s výběrem odpovědí. Test a) byl navržen tak, aby posoudil znalosti uchazeče o Evropské unii a jejích orgánech, a byl hodnocen na stupnici od 0 do 20 bodů s minimální známkou 10 bodů. Test b) byl navržen tak, aby posoudil obecné schopnosti uchazeče, zejména verbální a uvažovací schopnosti, a byl označen na stupnici od 0 do 40 bodů s minimální známkou 20 bodů.

Stěžovatel v obou testech dosáhl požadovaného minimálního počtu bodů, ale jeho celková známka nestačila k tomu, aby byl zařazen mezi 335 uchazečů s nejvyšším počtem bodů. Stěžovatel získal ve skutečnosti 45 334 bodů, tj. 14 667 bodů za test a) a 30 667 bodů za test b), zatímco nejnižší bod mezi nejlepšími 335 uchazeči činil 50 667 bodů.

Dne 29. ledna 2007 EPSO informoval stěžovatele o svých výsledcích a o tom, že nebyl připuštěn do další fáze otevřeného výběrového řízení.

Dne 30. ledna 2007 požádal stěžovatel úřad EPSO e-mailem, aby mu poskytl kopii otázek, na které nesprávně odpověděl.

Téhož dne úřad EPSO stěžovateli odpověděl, že mu požadované informace nemůže poskytnout. Úřad EPSO uvedl, že otázky, na které odpověděl, jsou součástí rozsáhlé databáze otázek klasifikovaných podle předmětu a stupně obtížnosti. Tyto otázky byly použity i v jiných soutěžích. Úřad EPSO proto nemohl zveřejnit otázky z této databáze, aniž by ohrozil rozhodovací proces výběrové komise. Kromě toho by jakékoli zpřístupnění obsahu databáze mohlo být přínosem pro některé uchazeče, a nikoli pro jiné.

Úřad EPSO zdůraznil, že vstupní testy v dotčeném otevřeném výběrovém řízení byly uspořádány za použití nové technologie, která uchazečům umožnila absolvovat testy přímo na počítači (tj. CBT). CBT umožňuje uchazečům absolvovat individuální test na základě náhodného výběru otázek v databázi v den, kdy si je uchazeči vybrali, a to ve lhůtě stanovené úřadem EPSO. Vzhledem k tomu, že otázky použité v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST/33/06 tvoří nedílnou součást databáze, která je průběžně používána jak pro stávající, tak pro budoucí výběrová řízení, informace v databázi nelze zveřejnit. Po zkoušce si uchazeči nemohou odnést zkušební doklady ani požádat o výtisk otázek nebo odpovědí.

Pokud jde o konkrétní tvrzení stěžovatele, úřad EPSO poukázal na to, že pokud by byla žádost stěžovatele o přístup k dokumentům posouzena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1) (dále jen "nařízení č. 1049/2001"), měla by být taková žádost vyřízena s přihlédnutím k zásadám, požadavkům a omezením práva na přístup stanoveným nařízením. V tomto případě však stěžovatel nedodržel postupy stanovené nařízením č. 1049/2001.

EPSO odkázal na spojené věci T-110/03, T-150/03 a T-405/03 Sison v. Rada (2). V těchto věcech Soudní dvůr rozhodl, že podle čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 mají právo na přístup k dokumentům orgánů:

„[k]aždý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě. Toto ustanovení upřesňuje, že účelem nařízení je zaručit přístup všech k veřejným dokumentům, a nikoli pouze přístup žádající strany k dokumentům, které se jí týkají.

Zadruhé výjimky z přístupu k dokumentům stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001 jsou formulovány kogentně. Z toho vyplývá, že orgány jsou povinny odepřít přístup k dokumentům, na které se vztahuje některá z těchto výjimek, jakmile se prokáže existence relevantních okolností (...).

V důsledku toho zvláštní zájem, který může žadatel uplatnit na získání přístupu k dokumentu, který se ho osobně týká, nemůže být zohledněn při uplatnění povinných výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001.

Právo na přístup k dokumentům by proto mohlo být z důvodů veřejného zájmu omezeno, aby byl v souladu s nařízením č. 1049/2001 zaručen co nejlepší výběr zaměstnanců orgánů Společenství. Kromě toho úřad EPSO tvrdil, že právo na přístup k dokumentům je omezeno nebo vyloučeno podle zásady lex specialis derogat legi generali, tj. že zvláštní pravidlo se odchyluje od obecného pravidla, pokud existují zvláštní pravidla upravující zvláštní záležitosti. V tomto ohledu EPSO odkázal na věc T-371/03 Le Voci v. Rada (4) a měl za to, že v projednávané věci má služební řád konkrétní cíl odůvodněný důvody veřejného zájmu.

Kromě toho EPSO odkázal na věc T-376/03 Hendrickx v. Rada (5) a v ní uvedenou judikaturu, a zejména na věc T-53/00 Angioli v. Komise (6). V posledně uvedeném případě Tribunál rozhodl, že se žalobce nemůže dovolávat čl. 255 odst. 1 Smlouvy o ES nebo nařízení č. 1049/2001 za účelem zpochybnění použitelnosti článku 6 přílohy III služebního řádu, který zakotvuje zásadu utajení jednání výběrové komise.

Úřad EPSO se proto domníval, že odepření přístupu k otázkám/odpovědím a k seznamu správných odpovědí je plně odůvodněné. Úřad EPSO tvrdil, že „obecný systémový a oficiální“přístup k otázkám v databázi pro každého uchazeče, který o to požádá, by tuto novou metodu vážně poškodil. Úřad EPSO měl rovněž za to, že přístup ad hoc k testům v rámci zvláštního postupu pro podávání stížností by měl podobně nepříznivý dopad na systém hodnocení. Úřad EPSO rovněž uvedl, že zpřístupnění otázek/odpovědí by mohlo porušit zásadu rovného zacházení, pokud by někteří uchazeči získali příslušné otázky/odpovědi.

Pokud jde o důvody rozhodnutí o vyloučení uchazeče z otevřeného výběrového řízení, EPSO zdůraznil, že podle příslušné judikatury představuje oznámení známky obdržené neúspěšným uchazečem dostatečné odůvodnění rozhodnutí výběrové komise. Úřad EPSO rovněž uvedl, že sdělení ochranné známky umožňuje uchazečům zjistit, zda je dotčené rozhodnutí odůvodněné nebo stiženo vadou, a umožňuje tedy těm, kteří si to přejí, zpochybnit jeho legitimitu.

V daném případě byl stěžovatel informován o svých výsledcích a o tom, proč nebyl připuštěn do další fáze dotčeného otevřeného výběrového řízení.

Úřad EPSO nakonec uvedl, že bod E.4 oznámení o výběrovém řízení nastiňuje, jaké informace mohou uchazeči požadovat, aby jim byly přímo a individuálně poskytnuty. Kromě toho by podle příručky pro uchazeče mohli mít přístup ke kopii svých písemných testů a hodnotícího listu vypracovaného výběrovou komisí. V tomto ohledu úřad EPSO zdůraznil, že příručka nezmiňuje možnost získat přístup k otázkám obsaženým v systému CBT.

Připomínky stěžovatele

Ve svém vyjádření ke stanovisku úřadu EPSO stěžovatel trval na stanovisku, které vyjádřil ve své stížnosti, a zopakoval své tvrzení.

Dále uvedl, že ve svém dopise zaslaném úřadu EPSO dne 30. ledna 2007 požádal úřad EPSO nejen o to, aby mu umožnil přístup k otázkám, na které nesprávně odpověděl, ale také o to, aby jej informoval o počtu otázek, které byly zrušeny.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámky

1.1 Aby se předešlo jakémukoli možnému nedorozumění, pokud jde o rozsah tohoto šetření, veřejný ochránce práv považuje za důležité zdůraznit, že tento rozsah je omezen na to, co bylo stanoveno v jeho dopise ze dne 31. ledna 2006 o zahájení šetření, tj. tvrzení stěžovatele, že by mu úřad EPSO měl zaslat kopii jeho vstupních testů spolu se seznamem jeho nesprávných odpovědí.

Veřejný ochránce práv se proto nebude zabývat novým tvrzením týkajícím se žádosti o informace o počtu otázek, které úřad EPSO v příslušných vstupních testech CBT zrušil a které stěžovatel předložil pouze ve svých připomínkách.

2 Přístup k otázkám/odpovědím komise CBT

2.1 Stěžovatel se zúčastnil vstupních testů na počítači (CBT) v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST/33/06. Vzhledem k tomu, že celková známka, kterou získal v obou testech, nepostačovala k tomu, aby byl zařazen mezi 335 uchazečů s nejvyššími známkami, nebyl přijat do další fáze otevřeného výběrového řízení.

Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv požadoval, aby mu úřad EPSO zaslal kopii jeho vstupních testů spolu se seznamem jeho nesprávných odpovědí.

2.2 Veřejný ochránce práv poznamenává, že EPSO ve svém stanovisku v souhrnu uvedl, že nemůže stěžovateli zaslat požadované informace, jelikož otázky, na které odpověděl, jsou součástí rozsáhlé databáze otázek, které byly použity i v jiných výběrových řízeních. Dále uvedla, že proto nemůže z této databáze vyzradit otázky, aniž by ohrozila rozhodovací proces výběrové komise.

Úřad EPSO dále zastával názor, že žádosti o přístup k otázkám/odpovědím na vstupní testy CBT by měly být za všech okolností zamítnuty, což znamená, že by měl být zamítnut jak „obecný systémový a oficiální“přístup, tak přístup ad hoc. Úřad EPSO založil své rozhodnutí odepřít takový přístup na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (7) (dále jen "nařízení č. 1049/2001") a na příslušné judikatuře soudů Společenství. Úřad EPSO zejména tvrdil, že otázky/odpovědi týkající se vstupních testů CBT nemohou být uchazečům zpřístupněny, protože by to ohrozilo výběrové řízení.

2.3 Veřejná ochránkyně práv připomíná, že zásady řádné správy vyžadují, aby informace poskytované občanům byly co nejpřesnější a nejúplnější a aby nejlepším způsobem, jak ukázat kandidátům jejich chyby, bylo poskytnout jim přístup k jejich vlastním zkušebním dokumentům.

2.4 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že úřad EPSO byl toho názoru, že pokud jde o testy CBT, nemohly být uchazečům poskytnuty kopie jejich vlastních testů. Úřad EPSO vysvětlil svůj postoj s ohledem na stávající pravidla pro přístup k dokumentům, a sice nařízení č. 1049/2001, odkazem na hypotetickou situaci (8) a na příslušnou judikaturu soudů Společenství.

2.5 Úřad EPSO tvrdil, že právo na přístup je omezeno, a jako příklad uvedl "důvody veřejného zájmu"(kurzivou zvýraznil autor stanoviska), kterých se lze dovolávat za účelem zajištění cíle výběru nejlepších zaměstnanců pro evropské orgány. Na podporu tohoto názoru rovněž citovala ze spojených věcí T-110/03, T-150/03 a T-405/03 Sison v. Rada (9) v tom smyslu, že:

1. „výjimky z přístupu k dokumentům stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001 jsou formulovány povinně“; a
2. „zvláštní zájem, který může žádající strana uplatnit na získání přístupu k dokumentu, který se jí osobně týká, nelze zohlednit při uplatňování povinných výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001.“(10)

Veřejný ochránce práv však poukazuje na to, že úřad EPSO neuvedl žádnou konkrétní zmínku o jedné z výjimek založených na ochraně veřejného zájmu uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě 11. Úřad EPSO odkazuje pouze na zájem „zajistit cíl výběru nejlepších zaměstnanců pro evropské orgány“, který by podle úřadu EPSO měl být rovněž zahrnut pod pojem „veřejný zájem“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001.

Veřejný ochránce práv připomíná, že podle ustálené judikatury musí být výjimky stanovené v článku 4 nařízení č. 1049/2001 koncipovány a uplatňovány restriktivně, aby nebyla porušena obecná zásada zakotvená v tomto nařízení (12).

Veřejný ochránce práv proto dochází k závěru, že pokud by se úřad EPSO snažil podřadit zájem na „výběru nejlepších zaměstnanců pro evropské orgány“podle výjimek ve veřejném zájmu stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení (což se zdá být případ, pokud stanovisko úřadu EPSO cituje spojené věci T-110/03, T-150/30 a T-405/03, Sison v. Rada), byl by to s ohledem na bohatou a ustálenou judikaturu soudů Společenství zjevně nesprávný přístup.

2.6 Veřejný ochránce práv však konstatuje, že úřad EPSO si rovněž přál odkázat na výjimku stanovenou v čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001, která příslušnému orgánu umožňuje odmítnout zpřístupnění dokumentů, které jsou "vnitřně používány nebo které orgán obdržel a které se týkají záležitosti, v níž orgán nepřijal rozhodnutí", a opírat se o ni.

Úřad EPSO ve svém stanovisku uvedl, že nemůže zveřejnit otázky/odpovědi, aniž by ohrozil výběrové řízení. Dále tvrdila, že otázky/odpovědi jsou součástí databáze, která je průběžně využívána jak pro stávající, tak pro budoucí výběrová řízení. Podle EPSO by jakékoli zpřístupnění obsahu databáze nebo její části podle nařízení č. 1049/2001 přineslo prospěch těm budoucím uchazečům, kteří by k ní měli přístup. Takový přístup by tak mohl mít nepříznivé účinky na budoucí výběrová řízení tím, že by narušil rovné zacházení s uchazeči, neboť někteří by mohli získat otázky/odpovědi a jiní ne. Kromě toho EPSO uvedl, že je ve veřejném zájmu, aby byla plně zaručena objektivní povaha výběrových řízení evropských orgánů a rovné zacházení s uchazeči.

Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že argument úřadu EPSO se týká jak probíhajícího výběrového řízení, tak dalších probíhajících nebo budoucích výběrových řízení.

Veřejná ochránkyně práv poukazuje na to, že zveřejnění seznamu otázek, na které odpověděli, a jejich odpovědí neúspěšným uchazečům nemusí nutně znamenat, že otázky/odpovědi databáze budou v důsledku toho zveřejněny.

Nicméně, i když se značný počet otázek, nebo dokonce všechny otázky, měly v průběhu času dostat do povědomí uchazečů v budoucích výběrových řízeních, skutečností zůstává, že otázky položené těmto uchazečům jsou systémem vybírány náhodně z obrovské databáze. Pravděpodobnost, že dostanou naprosto stejné otázky jako ti, které již znají, se proto jeví jako minimální a možnost zapamatovat si všechny otázky/odpovědi obrovské databáze by měla být spíše vyloučena. Kromě toho druh otázek/odpovědí používaných v testech KBT (jako jsou otázky zaměřené na posouzení znalostí o záležitostech EU a verbální a numerické uvažování) může a obvykle by měl být neustále revidován a aktualizován, aby se ověřilo, zda jsou stále přesné a zda plní svou úlohu při výběru nejzkušenějších a zasloužených uchazečů.

Na základě vysvětlení úřadu EPSO proto veřejný ochránce práv nevidí důvod, proč by zpřístupnění otázek uchazečům ve stejných nebo budoucích výběrových řízeních nutně ohrozilo výběrové řízení, tj. ohrozilo cíl úřadu EPSO´s, kterým je zjistit znalosti a schopnosti uchazečů a zajistit orgánům služby úředníků s nejvyššími standardy schopností, výkonnosti a bezúhonnosti.

Výše uvedený argument úřadu EPSO proto nebyl doložen.

2.7 Jako odůvodnění svého odmítnutí EPSO dále připomněl, že Soud prvního stupně rozhodl, že utajení jednání výběrových komisí stanovené v článku 6 přílohy III služebního řádu je třeba považovat za lex specialis odchylující se od obecných pravidel pro přístup k dokumentům. V tomto ohledu odkázal EPSO na věc T-376/03 Hendrickx v. Rada (13) a věc T-371/03 Le Voci v. Rada (14).

Veřejný ochránce práv zaprvé zdůrazňuje, že výše uvedená judikatura se netýká přístupu k testovacím otázkám.

Za druhé veřejný ochránce práv konstatuje, že tento argument lze jen stěží uvést do souladu s vlastní praxí úřadu EPSO spočívající v poskytování přístupu k otázkám a odpovědím na předvýběrové testy prováděné na papíře a skutečně k otázkám všech ostatních písemných zkoušek.

Zatřetí veřejný ochránce práv zdůrazňuje, že výše uvedená judikatura soudů Společenství se týká článku 6 přílohy III služebního řádu a tajnosti práce výběrových komisí ve výběrových řízeních. Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že v projednávané věci byly „přijímací testy“organizovány podle testovacího systému CBT a že úřad EPSO neprokázal, že koncepce, formulace, oprava a označení otázek a odpovědí uložených v systému a předložených uchazečům byly jakkoli spojeny s prací jmenované výběrové komise nebo byly prováděny v rámci její odpovědnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že úřad EPSO dostatečně neodůvodnil své odmítnutí poskytnout stěžovateli přístup k informacím, o které požádal. Jedná se o případ nesprávného úředního postupu.

2.8 Veřejný ochránce práv poukazuje na to, že obdržel značný počet stížností (15), v nichž úřad EPSO odmítl přístup k otázkám/odpovědím KBT. V jedné z nich, tj. stížnosti 370/2007/MHZ, uzavřel případ kritickou poznámkou (16) a uvedl, že vážně zváží zahájení šetření z vlastního podnětu v souvislosti s KBT úřadu EPSO. Měl za to, že šetření z vlastního podnětu týkající se celkové struktury systému KBT používaného ve výběrových řízeních pořádaných úřadem EPSO by pravděpodobně přispělo k větší transparentnosti výběrových řízení úřadu EPSO. Měl rovněž za to, že taková transparentnost by byla sama o sobě prospěšná pro uchazeče, kteří se snaží získat více informací o těchto otázkách.

Veřejný ochránce práv zahájil výše uvedené šetření z vlastního podnětu dne 22. listopadu 2007 (OI/4/2007/ID).

2.9 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že v této stížnosti nejsou odůvodněna žádná další šetření.

3 Závěr

Z důvodů vysvětlených v bodě 1.8 výše se veřejná ochránkyně práv domnívá, že v této stížnosti nejsou odůvodněna žádná další šetření. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

Stěžovatel bude dále informován o výsledcích šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu OI/4/2007/ID.

Ředitel úřadu EPSO bude o tomto rozhodnutí informován.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Úř. věst. 2001, L 145, s. 43.

(2) Spojené věci T-110/03, T-150/03 a T-405/03 Sison v. Rada, Sb. rozh. 2005, s. II-1429.

(3) Spojené věci T-110/03, T-150/03 a T-405/03 Sison v. Rada, uvedené výše, body 50–52.

(4) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Le Voci v. Rada, T-371/03, Sb. VS s. I-A-209 a II-957, bod 122.

(5) Věc T-376/03, Hendrickx v. Rada, Sb. VS s. I-A-83 a II-379.

(6) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Angioli v. Komise, T-53/00, Recueil FP, s. I-A-13 a II-73, bod 84.

(7) Úř. věst. 2001, L 145, s. 43.

(8) "[p]okud byla žádost stěžovatele o přístup k dokumentům posouzena podle nařízení č. 1049/2001"(stanovisko úřadu EPSO).

(9) Výše uvedené spojené věci T-110/03, T-150/03 a T-405/03 Sison v. Rada.

(10) Rozsudek Soudu prvního stupně ve spojených věcech Sison v. Rada, T-110/03, T-150/03 a T-405/03, uvedený výše, body 50 až 52.

(11) Veřejný ochránce práv proto připomíná, že čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001 stanoví, že orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranu a vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy a finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Společenství nebo členského státu.

(12) Viz věc C-189/98 P Nizozemsko a van der Wal v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. I-1, bod 27, a věc T-211/00 Kuijer v. Rada, Sb. rozh. 2002, s. II-485, bod 55 a citovaná judikatura.

(13) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Hendrickx v. Rada, T-376/03, Sb. VS s. I-A-83 a II-379.

(14) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Le Voci v. Rada, T-371/03, Sb. VS s. I-A-209 a II-957.

(15) 7/2007/PB; 419/2007/IP; 421/2007/IP; 1312/207/IP; 3819/2006/DK; 50/2007/DK; 1282/2007/DK; 370/2006/MHZ, 2626/2006/MHZ a 3746/2006/MHZ.

(16) "Úřad EPSO dostatečně neodůvodnil své odmítnutí poskytnout stěžovateli přístup k otázkám/odpovědím KBT. Jedná se o případ nesprávného úředního postupu.“Rozhodnutí je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv (http://www.ombudsman.europa.eu).