Štrasburk 12. února 2008

Vážený pane X,

Dne 14. ledna 2007 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi. Stížnost se týkala obsahu dopisu ze dne 24. září 2006, který delegace Komise zaslala poradenské společnosti, která vás zaměstnávala.

Dne 22. února 2007 jsem informoval předsedu Komise o Vaší stížnosti a požádal jsem ho, aby k ní do 31. května 2007 předložil stanovisko. Vzhledem k tomu, že jsem k tomuto datu neodpověděl, zaslal jsem Komisi dne 21. června 2007 upomínku a požádal jsem ji o stanovisko do 15. července 2007. Dne 6. července 2007 zaslala Komise své stanovisko, které Vám bylo předáno dne 26. července 2007, s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete.

Dne 21. září 2007 jste mi zaslal své připomínky. Dne 1. ledna 2008 jste požádal o informace týkající se vyřizování Vaší stížnosti.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou skutkové okolnosti případu v souhrnu následující:

V letech 2005 a 2006 pracoval stěžovatel jako konzultant ve dvou projektech financovaných EU, které realizovala firma Y pro delegaci Komise (dále jen „delegace“).

V průběhu realizace prvního projektu byl stěžovatel jmenován vedoucím týmu projektu. Po ukončení projektu Komise veřejně vyjádřila spokojenost s kvalitou práce. Stěžovatel byl následně požádán o účast na druhém projektu, který rovněž provedla firma Y, jejíž nabídku vybrala delegace. Žadatel uvedl, že během mise vzniklo napětí v důsledku nedorozumění mezi stranami. Jakmile však byla tato záležitost vyřešena, projekt byl úspěšně proveden. Stěžovatel poukázal na to, že jeho zprávy o projektu byly plně schváleny delegací, která se rovněž domnívala, že projekt splnil své cíle.

V září 2006 se stěžovatel snažil účastnit se dalších projektů financovaných EU ve třetí zemi, kterou delegace pověřila firmou Z. Dne 24. září 2006 však Komise jeho žádost zamítla. V dopise adresovaném Z, jehož kopie byla přiložena ke stížnosti, Komise odkázala na jmenování krátkodobých odborníků pro určitý projekt a uvedla, že nemůže přijmout účast stěžovatele na tomto projektu na základě jeho neuspokojivé výkonnosti v předchozích projektech financovaných EU.

Dne 30. září 2006 zaslal stěžovatel delegaci dopis, v němž vyjádřil své překvapení nad obsahem dopisu zaslaného Z. Tvrdil, že hodnocení jeho práce ze strany Komise je neopodstatněné, neboť mu delegace jako vedoucímu týmu Y nepodala žádné stížnosti.

Ve své odpovědi ze dne 12. října 2006 Komise vysvětlila, že zaměstnanci delegace, zejména odpovědný vedoucí úkolu a vedoucí oddělení pro sociální a lidský rozvoj, během několika schůzek ústně sdělili stěžovateli své obavy. Komise uvedla, že skutečnost, že za projekt zaplatila, neznamená, že výkonnost stěžovatele byla uspokojivá. Komise vysvětlila, že rovněž informovala Y o svém stanovisku.

Stěžovatel následně podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv. Ke své stížnosti připojil kopii své korespondence s delegací a další materiály. Ve své stížnosti vyjádřil nesouhlas s posouzením situace ze strany Komise a tvrdil, že ani on, ani Y nebyli nikdy informováni o jakýchkoli obavách Komise týkajících se jeho výkonnosti.

Podle názoru stěžovatele sice bylo výsadou Komise přijmout nebo zamítnout kandidaturu konzultanta, avšak nebylo v její pravomoci vydat hanlivý dopis soukromé poradenské společnosti.

S ohledem na tyto argumenty požádala veřejná ochránkyně práv Komisi o stanovisko k následujícímu tvrzení a tvrzení stěžovatele:

Stěžovatel v souhrnu tvrdí, že není v pravomoci Komise vydat hanlivý dopis soukromé poradenské společnosti, která vydává subjektivní stanovisko a hodnocení a která by mohla mít škodlivé finanční důsledky.

Stěžovatel proto tvrdí, že by Komise měla dotčený dopis vzít zpět.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise ve svém stanovisku nejprve vysvětlila okolnosti případu. Konstatovala, že podle platných smluvních pravidel („příjemci rámcové smlouvy“) byla pracovní cesta k formulaci programu zadána firmě Y. Stěžovatel se této pracovní cesty zúčastnil jako vedoucí týmu spolu s dalšími třemi odborníky. Y obdržel konečnou platbu dne 1. října 2006 poté, co byly požadované zprávy schváleny a požadované podklady předloženy delegaci.

Pokud jde o výkonnost stěžovatele, Komise vysvětlila, že s ohledem na úkoly, které vykonával během provádění mise, dospěla delegace k závěru, že jeho práce jako vedoucího týmu byla nedostatečná a nesplnila očekávání. Toto stanovisko vycházelo z: i) nedostatečné dovednosti stěžovatele v oblasti vedení, iniciativy a budování týmu; ii) svůj pasivní postoj k řadě dříve dohodnutých závěrů; iii) jeho odpovědnost za špatnou organizaci a nedostatečné provádění třetí fáze semináře; a iv) jeho špatné dovednosti v oblasti podávání zpráv. Komise uvedla, že stěžovatel se již jako vedoucí týmu účastnil identifikační mise pro stejný program, která probíhala od září 2005 do ledna 2006. Během této mise delegace uvedla několik poznámek týkajících se výkonnosti stěžovatele, včetně jeho dovedností v oblasti podávání zpráv a nedostatečné iniciativy. Navzdory těmto poznámkám, když Y navrhl, aby byl jmenován vedoucím týmu formulační mise, delegace usoudila, že jeho zkušenosti z předchozí mise by představovaly přidanou hodnotu pro nový úkol .. Komise dodala, že účast stěžovatele ve fázi identifikace mu nepomohla zlepšit kvalitu jeho práce ve fázi formulace.

Během pracovní cesty k formulaci uspořádala delegace, zejména odpovědný vedoucí úkolu a vedoucí sekce pro sociální a lidský rozvoj, několik schůzek se stěžovatelem za účelem posouzení pokroku. Během těchto zasedání, která se konala dne 29. ledna; a 21. února; března, 23. března, 27. března a 30. března; 3., 4. a 6. dubna 2006 byl stěžovatel ústně informován o obavách delegace týkajících se jeho výkonu. Tyto připomínky byly rovněž předloženy společnosti Y. Delegace formálně vyjádřila své obavy ohledně špatné výkonnosti stěžovatele v dotazníku spokojenosti projektu, který byl společnosti Y předán dne 2. října 2006.

Pokud jde o rozhodnutí Komise nepřijmout účast stěžovatele na návrhu společnosti Z, Komise uvedla, že toto rozhodnutí bylo obsaženo v dopise ze dne 24. září 2006, který byl určen pouze společnosti Z. Rozhodnutí o jeho předání stěžovateli přijala společnost Z.

Komise dospěla k závěru, že delegace využila své výsady jakožto smluvního orgánu k zamítnutí životopisu stěžovatele, a informovala o tom Z. Použití těchto informací ze strany Z nespadalo do odpovědnosti delegace.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel ve svém vyjádření zopakoval argumenty, které uvedl ve své stížnosti. Zdůraznil však, že kritika Komise se může týkat pouze jednoho z projektů, kterých se účastnil, a nikoli jiných projektů financovaných EU, jak je uvedeno v dopise Komise adresovaném Z ze dne 24. září 2006. Stěžovatel dále tvrdil, že delegace neinformovala společnost Y o žádných oblastech nespokojenosti během provádění prvního projektu, ale učinila tak až po dokončení prací a po odeslání dopisu společnosti Z.

ROZHODNUTÍ

1 Odkazy na stěžovatele v dopise Komise adresovaném Z

1.1 Stěžovatel tvrdí, že nebylo v kompetenci Evropské komise vydat hanlivý dopis soukromé poradenské společnosti, která vydala subjektivní stanovisko a hodnocení a která by pro něj mohla mít škodlivé finanční důsledky.

Stěžovatel vysvětluje, že Komise v dopise ze dne 24. září 2006 odmítla jeho účast v nabídce předložené firmou Z na jmenování krátkodobých odborníků na projekt financovaný EU s odůvodněním, že jeho výkonnost v jiných projektech financovaných EU byla neuspokojivá.

Stěžovatel se domnívá, že i když je výsadou Komise přijmout nebo zamítnout kandidaturu konzultanta, jeho hodnocení jeho práce bylo nepodložené, neboť delegace v období, kdy byl vedoucím týmu, nepodala žádnou formální písemnou ani ústní stížnost.

1.2 Komise tvrdí, že delegace využila své výsady jako smluvní orgán k odmítnutí životopisu stěžovatele a informovala o tom Z.

Pokud jde o odůvodnění svého rozhodnutí, Komise vysvětluje, že s ohledem na práci vykonanou během provádění předchozí mise u firmy Y dospěla delegace k závěru, že výkon stěžovatele jako vedoucího týmu byl „nedostatečný“ a „nedostatečně očekávaný“. Toto stanovisko vycházelo z řady úvah týkajících se mimo jiné dovedností stěžovatele, jako je jeho iniciativa, budování týmu a provádění závěrů, jakož i jeho organizačních dovedností a dovedností v oblasti podávání zpráv.

Komise tvrdí, že své stanovisko stěžovateli již ústně vysvětlila na několika schůzkách a že se rovněž vyjádřila ke špatné výkonnosti stěžovatele v dotazníku spokojenosti, který byl IBF předán dne 2. října 2006.

1.3 Stěžovatel ve svém vyjádření tvrdí, že delegace neinformovala Y o žádných oblastech nespokojenosti během realizace prvního projektu, ale učinila tak až po dokončení prací a po odeslání dopisu Z.

1.4 Vzhledem k dostupným důkazům veřejná ochránkyně práv konstatuje, že se Komise rozhodla vznést námitku proti účasti stěžovatele v nabídce předložené společností Z na jmenování krátkodobých odborníků na projekt financovaný EU.

Zdá se, že Komise informovala Z o svém rozhodnutí dopisem ze dne 24. září 2006, v němž bylo uvedeno následující: „[S] politováním oznamujeme zamítnutí životopisu [stěžovatele] na základě neuspokojivé výkonnosti u jiných projektů financovaných EU.“Zdá se rovněž, že nespokojenost Komise se týkala práce, kterou stěžovatel vykonal v rámci předchozího projektu financovaného EU, který Y provedl v letech 2005–2006. Obavy Komise byly společnosti Y formálně adresovány až po dokončení projektu dne 2. října 2006 a prostřednictvím dotazníku spokojenosti projektu.

1.5 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že v rámci programů spolupráce má Komise široký prostor pro uvážení při prověřování a případně odmítnutí subdodavatelů navržených vybranými dodavateli. Mandát pro každý jednotlivý projekt obsahuje právní základ pro tento široký prostor pro uvážení.

Veřejný ochránce práv rovněž konstatuje, že v tomto konkrétním případě Komise při výkonu svého širokého prostoru pro uvážení požádala dodavatele, tj. Z, aby z jejího návrhu vyloučil účast stěžovatele jako subdodavatele z důvodu jeho neuspokojivé výkonnosti v předchozích projektech financovaných EU.

1.6 Veřejný ochránce práv konstatuje, že dopis Komise ze dne 24. září 2006 adresovaný Z odrážel skutečnost, že Komise již zaujala stanovisko, že není spokojena s prací, kterou předtím vykonal stěžovatel.

Veřejný ochránce práv je toho názoru, že v zájmu zajištění transparentnosti a spravedlnosti a rovněž dobrých vztahů s občany by bylo řádnou správní praxí, kdyby Komise stěžovatele vhodným způsobem informovala o svém postoji a jeho důvodech předtím, než jej její útvary sdělí třetí straně. Veřejný ochránce práv konstatuje, že v tomto případě se však zdá nesporné, že Komise ústně informovala stěžovatele o svých pochybnostech ohledně kvality jeho práce během několika schůzek, které se konaly před 24. zářím 2006, kdy orgán informoval Z o svém postoji k výkonu stěžovatele.

Orgán může respektovat právo být vyslechnut tím, že zúčastněné straně písemně předloží své argumenty. Za určitých okolností však může být rovněž vhodné předložit tyto argumenty ústně. Aby bylo možné prokázat, že bylo dodrženo právo být vyslechnut, měl by orgán pořídit záznam ze schůze prostřednictvím příslušné poznámky ke spisu, v níž jsou uvedeny argumenty orgánu a připomínky zúčastněné strany.

Veřejný ochránce práv konstatuje, že v tomto konkrétním případě se zdá nesporné, že Komise ústně informovala stěžovatele o svých pochybnostech ohledně kvality jeho práce během několika schůzek, které se konaly před 24. zářím 2006, kdy orgán informoval Z o svém postoji k výkonu stěžovatele. Vzhledem k tomu, že stěžovatel měl proto možnost být informován o stanovisku Komise k jeho výkonnosti a vyjádřit se k němu, veřejný ochránce práv se domnívá, že v tomto aspektu případu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Veřejný ochránce práv však neměl v průběhu svého šetření příležitost přezkoumat kopie poznámek ke spisu dokumentujícímu takové schůzky. Aby nedocházelo ke konfliktům týkajícím se údajného porušení práva být vyslechnut, může Komise považovat za užitečné písemně zaznamenat své úsilí o dodržování práva být vyslechnut a zahrnout tyto záznamy do příslušného spisu.

Veřejný ochránce práv zašle Komisi za tímto účelem další poznámku níže.

1.7 Pokud jde o odůvodnění rozhodnutí Komise, je zásadou řádné správní praxe, že rozhodnutí musí být odůvodněna. Cílem této povinnosti je umožnit soudu Společenství přezkoumat legalitu rozhodnutí a poskytnout dotyčné osobě dostatečné údaje k určení, zda jsou tato rozhodnutí opodstatněná nebo zda obsahují vady, přičemž v takovém případě může být jejich legalita zpochybněna.

Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že Komise ve svém dopise ze dne 24. září 2006 odůvodnila své odmítnutí zahrnout stěžovatele do návrhu Z na základě jeho „neuspokojivé výkonnosti“ v jiných projektech financovaných EU. Veřejný ochránce práv se domnívá, že Komise je oprávněna v rámci projektu financovaného Společenstvím hodnotit profesionální výkon zaměstnanců, pokud tak činí profesionálním, soudržným a zdvořilým způsobem. Po přezkoumání tónu a znění vysvětlení poskytnutého Komisí se veřejná ochránkyně práv domnívá, že se nezdá, že by její prohlášení týkající se stěžovatele představovalo „nepravdivé prohlášení“, jehož cílem je zdiskreditovat pověst stěžovatele. Místo toho se veřejný ochránce práv domnívá, že jeho prohlášení představuje „hodnotový úsudek“ vyjádřený profesionálním, soudržným a zdvořilým způsobem o výkonnosti stěžovatele v souvislosti s projektem financovaným Společenstvím.

Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že Komise ve svém stanovisku v odpovědi na jeho šetření uvedla řadu důvodů vycházejících z výkonnosti stěžovatele v předchozích projektech, zejména pokud jde o jeho údajnou nedostatečnou iniciativu, budování týmu, organizační schopnosti a schopnosti podávat zprávy, jakož i o to, že neprovedl závěry. Tyto důvody se zdají být dostatečné a přiměřené k odůvodnění postoje Komise. Na základě vysvětlení Komise se veřejný ochránce práv domnívá, že stěžovatel má nyní k dispozici dostatečné údaje, aby mohl určit, zda je postoj Komise opodstatněný nebo zda obsahuje vady, a v takovém případě může být jeho zákonnost zpochybněna.

Na základě výše uvedených úvah se veřejný ochránce práv domnívá, že v tomto aspektu případu zřejmě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

2 Tvrzení, že dopis Komise byl stažen

2.1 Stěžovatel navrhuje, aby Komise vzala zpět svůj dopis Z ze dne 24. září 2006.

2.2 S ohledem na výše uvedená zjištění, zejména na závěr učiněný v bodě 1.7 výše, že Komise uvedla řadu důvodů, které se zdají být dostatečné a přiměřené, aby odůvodnila svůj postoj, se veřejný ochránce práv nedomnívá, že tvrzení stěžovatele může obstát.

3 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Komise nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

DALŠÍ POZNÁMKA

Aby nedocházelo ke konfliktům týkajícím se údajného porušení práva být vyslechnut, může Komise považovat za užitečné písemně zaznamenat své úsilí o dodržování práva být vyslechnut a zahrnout tyto záznamy do příslušného spisu.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS