FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o stížnosti 2214/2006/IP na Evropský úřad pro výběr personálu


Štrasburk 19. června 2008

Vážená paní B.,

Dne 28. června 2006 jste evropskému veřejnému ochránci práv podal stížnost na Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) týkající se Vaší účasti na předvýběrových testech v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/29/05.

Dne 11. srpna 2006 jsem předal stížnost řediteli úřadu EPSO a požádal ho, aby do 30. listopadu 2006 předložil své stanovisko. Informoval jsem vás o tom. Dne 25. října 2006 zaslal úřad EPSO překlad svého stanoviska do italštiny, který jsem Vám zaslal dne 27. listopadu 2006 s výzvou k vyjádření do konce prosince 2006. Své připomínky jste zaslal dne 29. prosince 2006.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny. Omlouvám se za to, jak dlouho trvalo, než bylo toto vyšetřování ukončeno.


Stížnost

Podle stěžovatele jsou relevantní skutečnosti v souhrnu následující.

Dne 31. března 2006 se stěžovatel zúčastnil otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/29/05, jehož cílem bylo sestavit rezervní seznam administrátorů v oblasti ekonomiky a statistiky. Předběžné testy se konaly v Římě ve zkušebním centru „Ergife Palace Hotel“ (dále jen „zkušební centrum v Římě“). Kvůli technickému problému v audiosystému během vyšetření znemožnil ohlušující hluk, který trval asi 15 minut, soustředění. Uchazeči tak nemohli nadále odpovídat na test a) v odpovídajícím prostředí.

Jeden z ostražitců navrhl, aby si kandidáti dali pauzu, a údajně jim slíbil, že jim bude poskytnut dodatečný čas odpovídající době potřebné k vyřešení problému. Uchazečům však byly na konci obvyklého času vyhrazeného pro testy údajně přiděleny pouze dvě minuty navíc.

Dne 5. dubna 2006 zaslala stěžovatelka úřadu EPSO zprávu, v níž jej požádala, aby ji informoval o tom, zda bude při opravě příslušných testů zohledněno nepohodlí, kterému jsou vystaveni uchazeči ve zkušebním středisku v Římě. Dne 6. dubna 2006 EPSO potvrdil přijetí zprávy stěžovatelky a informoval ji, že odpověď obdrží do poloviny května 2006. Téhož dne stěžovatelka zaslala úřadu EPSO další sdělení, v němž v podstatě zopakovala obsah svého sdělení z předchozího dne.

Dne 7. dubna 2006 odpověděl úřad EPSO stěžovateli následující zprávou:

Vážený kandidáte,

Při předvýběrových testech a) a b) v rámci otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/26-27-28-29/05, které se konalo dne 31. března tohoto roku v místnosti IV zkušebního centra v Římě-Ergife v Olimpii, skutečně došlo k nešťastnému incidentu týkajícímu se rušení hlukem. Bohužel přerušovaný zvuk vycházející ze zvukového systému trval asi patnáct minut. Omlouváme se za vyrušení.

Rádi bychom však poukázali na to, že zaměstnanci úřadu EPSO přijali okamžitá opatření, aby se pokusili identifikovat zdroj hluku a situaci vyřešit. Jakmile byl problém identifikován, byl po několika minutách vyřešen. Zbývající část zkoušky a) a b) a poté zkouška c) a písemná zkouška d) probíhaly bez dalších problémů.

Zdá se, že povaha testů a) (otázky v terénu) a b) (otázky týkající se EU) a navrhovaná doba trvání (1 hodina a 10 minut) nezpůsobily žádné časové problémy. Velká většina uchazečů dokončila testy dobře během 70 minut, které jim byly povoleny. Ačkoli úřad EPSO ocenil, že hluk odvedl pozornost některých uchazečů, domníváme se, že incident s hlukem neměl negativní dopad na průběh předvýběrových testů.

O výsledcích předvýběrových testů budete pravděpodobně informováni v květnu 2006 prostřednictvím svého profilu EPSO.

Téhož dne zaslal stěžovatel úřadu EPSO další zprávu. poděkovala úřadu EPSO za odpověď a uvedla, že i) hluk představuje diskriminační faktor a že nebyla dodržena zásada rovných příležitostí mezi všemi uchazeči, kteří se zúčastnili testů na různých místech; a ii) na rozdíl od informací, které uchazečům v Římě poskytl jeden z ostražitců, dostali uchazeči na dokončení příslušného testu pouze dvě minuty navíc.

Dne 28. června 2006 podal stěžovatel stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv. Veřejná ochránkyně práv ze stížnosti vyrozuměla, že stěžovatel tvrdil, že uchazeči, kteří absolvovali předvýběrové testy v místnosti IV zkušebního centra v Římě v Olimpii, neměli stejné příležitosti jako uchazeči, kteří testy absolvovali jinde. Stručně řečeno, hluk představoval diskriminační faktor, a proto nebyla dodržena zásada rovných příležitostí mezi všemi uchazeči, kteří se zúčastnili zkoušek na různých místech. I když uznala, že úřad EPSO nemusí být odpovědný za problém, který se vyskytl v audiosystému zkušebního centra v Římě, stěžovatelka se domnívala, že uchazeči by měli, jak slíbil jeden z ostražitců, dostat dalších 15 minut po přiděleném čase, aby testy dokončili. Skutečnost, že uchazeči dostali pouze dvě minuty navíc, byla nespravedlivá a neodpovídala informacím, které jim byly poskytnuty.

Veřejná ochránkyně práv pochopila, že stěžovatel tvrdil, že uchazeči, kteří absolvovali předvýběrové testy v Římě, by měli mít možnost buď opakovat test a), nebo nechat svůj písemný test opravit bez ohledu na výsledky získané v předvýběrových testech.

Šetření

Stanovisko úřadu EPSO

Stanovisko úřadu EPSO lze shrnout takto:

Skutkové okolnosti

Stěžovatel podal žádost o účast v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/29/05, které mělo sestavit rezervní seznam administrátorů v oblasti ekonomiky a statistiky.

Dne 6. března 2006 obdržel stěžovatel formální pozvání k účasti na zkouškách dne 31. března 2006 v Římě.

Poté, co se stěžovatelka zúčastnila předvýběrových testů, zaslala dne 5. dubna 2005 úřadu EPSO e-mail, v němž poukázala na obtíže, kterým byli vystaveni uchazeči, kteří se zúčastnili předvýběrových testů v místnosti IV zkušebního centra Olimpia v Římě z důvodu vadného zvukového systému. Dne 6. dubna 2006 zaslal stěžovatel EPSO druhý e-mail týkající se téhož předmětu.

Dne 6. dubna 2006 zaslal EPSO stěžovatelce potvrzení o přijetí a dne 7. dubna 2006 odpověděl na její zprávy. Úřad EPSO ve své odpovědi potvrdil, že během předvýběrových testů a) a b) skutečně došlo k technickému problému v audiosystému, který způsobil hluk. Úřad EPSO se za tyto problémy omluvil a poskytl několik vysvětlení k přijatým opatřením. Úřad EPSO vysvětlil, že přerušovaný hluk pochází ze zvukového systému a trval přibližně 15 minut. Pracovníci ESPO, kteří byli přítomni v místnosti IV Olimpia ve zkouškovém centru, se okamžitě pokusili problém identifikovat a vyřešit. Jakmile byl problém identifikován, byl vyřešen během několika minut. Zbývající předvýběrové testy a) a b) a následně zkouška c) a písemná zkouška d) se tedy uskutečnily bez dalších obtíží. Úřad EPSO ve své odpovědi stěžovatele dále informoval, že se nezdá, že by povaha a délka testů a) a b) (zkoušky trvaly 1 hodinu a 10 minut) způsobily problémy, pokud jde o přidělený čas. Většina uchazečů ve skutečnosti dokončila své testy ve stanovené lhůtě. Úřad EPSO měl za to, že se nezdá, že by hluk měl negativní dopad na způsob, jakým byla zkouška provedena, a to navzdory skutečnosti, že mohl některé uchazeče vyrušit.

Dne 7. dubna 2006 stěžovatel odpověděl úřadu EPSO a tvrdil, že technický problém v audiosystému, k němuž došlo během předvýběrových testů, představuje diskriminaci a porušení rovných příležitostí. Stěžovatel zdůraznil, že jeden z ostražitců dvakrát řekl kandidátům, aby si během vyrušování dali přestávku, protože jim bude poskytnut dodatečný čas po uplynutí přiděleného času. Na rozdíl od těchto ujištění však byly poskytnuty pouze dvě minuty navíc.

Po opravě předvýběrových testů informoval úřad EPSO dne 15. května 2006 stěžovatelku o jejích výsledcích, které byly nižší než minimum nezbytné pro připuštění do další fáze výběrového řízení. Stěžovatelce byl na její žádost poskytnut seznam správných odpovědí a odpovědí, které poskytla.

Stížnost

Pokud jde o podstatu stížnosti, kterou stěžovatel předložil veřejnému ochránci práv, úřad EPSO upřesnil, že z organizačních důvodů se ve stejný den, tj. 31. března 2006, konaly předběžné výběrové testy a), b) a c), jakož i písemný test d). Zkoušky a) a b) začaly v 10:00 a skončily v 11:10. Po 30minutové přestávce absolvovali uchazeči test c), který trval 1 hodinu, jak je uvedeno ve výzvě k účasti v otevřeném výběrovém řízení. Písemný test d) se konal odpoledne od 14:30 do 17:00.

Hluk způsobený technickým problémem v audiosystému začal přibližně půl hodiny po zahájení testů a) a b), tj. v 10:30. Jakmile hluk začal, zaměstnanci úřadu EPSO zkontrolovali všechna zvuková drátová připojení ve zkušebním středisku. Nebylo však možné okamžitě zcela zastavit hluk.

Navíc kvůli problému s mikrofonem byl signál k ukončení zkoušek a) a b) vydán bez zesílení, zatímco úroveň hluku byla méně intenzivní. Od okamžiku, kdy mluvčí vyslal signál, byli dozorci oprávněni shromáždit příslušné odpovědní listy. Vzhledem k tomu, že audiosystém byl mimo provoz, nebylo vyloučeno, že ostraha začala sbírat odpovědní listy krátce po signálu.

Během 30minutové přestávky, která následovala po zkouškách (a) a (b), technik vyřešil technický problém a vyměnil a nahradil vadné kabely. Žádné další problémy nevznikly.

Úřad EPSO rovněž objasnil, že jakmile se technický problém objevil, kontaktoval hlavní inspektor v Římě zaměstnance odpovědné za organizaci otevřeného výběrového řízení, kteří se nacházeli v Bruselu, aby vysvětlil, co se děje. Zaměstnanci odpovědní za výběrové řízení rozhodli, že okolnosti neodůvodňují poskytnutí dodatečné lhůty. Když se někteří uchazeči dotázali, zda bude poskytnuto více času, inspektoři sdělili rozhodnutí, které právě přijali odpovědní zaměstnanci. Na rozdíl od toho, co stěžovatelka uvedla ve své stížnosti, se nezdálo možné, že by dozorci v Římě dali uchazečům nějaký slib ohledně poskytnutí dodatečného času, protože takové rozhodnutí mohli přijmout pouze zaměstnanci odpovědní za organizaci otevřeného výběrového řízení, kteří se nacházeli v Bruselu.

Úřad EPSO připustil, že se jednalo o „znepokojivou“ událost, a vyjádřil nad tím politování. Omluvila se také stěžovatelce za nepříjemnosti, které jí mohly vzniknout.

Úřad EPSO však zdůraznil, že navzdory hluku neměla velká většina uchazečů žádné zvláštní problémy s odpovědí na testy a s jejich dokončením ve stanoveném čase. Úřad EPSO se proto domníval, že incident neměl negativní dopad na průběh otevřeného výběrového řízení.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatelka ve svých připomínkách ke stanovisku úřadu EPSO uvedla v souhrnu tři argumenty.

Zaprvé stěžovatelka trvala na svém názoru, že technický problém v audiosystému, i když jej nebylo možné přičíst úřadu EPSO, ve skutečnosti vedl k nerovnému zacházení mezi uchazeči, kteří podstoupili předvýběrové testy v místnosti IV zkušebního centra Olimpia v Římě, na jedné straně a uchazeči, kteří podstoupili testy jinde, na straně druhé. Stěžovatelka vyjádřila překvapení nad tím, že zaměstnanci odpovědní za organizaci otevřeného výběrového řízení nesouhlasili s poskytnutím dodatečného času na konci zkoušek a) a b), neboť po dobu 15 minut během zkoušky a) bylo prakticky nemožné se soustředit. Zdůraznila, že test a) zahrnuje otázky, které vyžadují, aby se uchazeči zapojili do verbálního a numerického uvažování, které musí být zodpovězeno uprostřed neustálého hluku způsobeného zvukovým systémem.

Zadruhé stěžovatelka zdůraznila, že přinejmenším v jejím pokoji byla obecná špatná nálada způsobená problémy audiosystému dočasně zmírněna slovy ostrahy, která vyzvala uchazeče, aby po dobu trvání hluku odložili pera, a dodala, že na konci zkoušky jim bude poskytnut dodatečný čas. Stěžovatelka uvedla, že se domnívá, že v té době dotyčný ostraha neznala výsledek rozhodnutí přijatého zaměstnanci odpovědnými za organizaci otevřeného výběrového řízení v Bruselu, neboť hluk právě začal. Když byly na konci doby vyhrazené pro testy a) a b) shromážděny odpovědní listy, někteří uchazeči protestovali. V tomto okamžiku bylo uchazečům sděleno, že zaměstnanci odpovědní za organizaci otevřeného výběrového řízení v Bruselu se rozhodli neprodloužit lhůtu. Stěžovatelka objasnila, že se domnívá, že ostraha jednala v dobré víře. Podle jejího názoru však zaměstnanci odpovědní za otevřené výběrové řízení v Bruselu neocenili závažnost narušení. S ohledem na výše uvedené žadatel uvedl, že by bylo spravedlivé provést test a) znovu. S ohledem na organizační obtíže spojené se zrušením výsledků testů a) a b) však stěžovatel tvrdil, že přinejmenším oznámení o budoucích otevřených výběrových řízeních by měla obsahovat pravidlo o rovných příležitostech a rovném zacházení s uchazeči, které by se použilo v podobných případech, jaké jsou uvedeny v této stížnosti. Stěžovatel se domníval, že i kdyby byl problém způsoben vyšší mocí, mohl být přesto rychle vyřešen prostřednictvím určité míry organizační flexibility.

Zatřetí měl stěžovatel za to, že tvrzení úřadu EPSO, že velká většina uchazečů neměla žádné zvláštní problémy s odpovědí na otázky z testů a) a b) a s jejich dokončením ve stanovené lhůtě, mělo být podloženo statistickými důkazy. Bylo by například důležité vědět, kolik uchazečů z Říma uspělo v předvýběrových testech a) a b) a zda došlo k významným nesrovnalostem ve srovnání s výsledky získanými uchazeči v jiných zkušebních centrech.

ROZHODNUTÍ

1 Tvrzení, že hluk představoval faktor diskriminace a že nebyla dodržena zásada rovných příležitostí mezi uchazeči, kteří se zúčastnili testu na různých místech

1.1 Stěžovatel se zúčastnil otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/29/05, jehož cílem bylo sestavit rezervní seznam administrátorů v oblasti ekonomie a statistiky. Dne 31. března 2006 absolvovala předběžné a písemné testy v Římě ve zkušebním centru „Ergife Palace Hotel“ (dále jen „zkušební centrum v Římě“). Po první půlhodině předvýběrových testů (a) a (b) způsobil technický problém v audiosystému ohlušující hluk, který trval přibližně 15 minut.

Ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv stěžovatelka tvrdila, že uchazeči, kteří absolvovali své předvýběrové testy v Římě, neměli stejné příležitosti jako uchazeči, kteří své testy absolvovali jinde. Hluk představoval faktor diskriminace a zásada rovných příležitostí mezi všemi uchazeči, kteří se zúčastnili testů na různých místech, nebyla dodržena.

1.2 Úřad EPSO ve svém stanovisku připustil, že během předvýběrových testů a) a b) došlo k technickému problému se zvukovým systémem. Omluvila se stěžovatelce za nepříjemnosti, které jí mohly vzniknout.

Úřad EPSO dále vysvětlil, že jakmile problém s ozvučovacím systémem začal, veškerý ozvučovací systém zkontrolovali zaměstnanci úřadu EPSO. Problém však nebylo možné vyřešit okamžitě. Byla vyřešena během 30minutové přestávky, která následovala po testech (a) a (b). Úřad EPSO rovněž objasnil, že jakmile problém se zvukovým systémem vyvstal, kontaktoval hlavní inspektor v Římě zaměstnance v Bruselu, kteří byli odpovědní za organizaci otevřeného výběrového řízení, aby vysvětlil, co se děje. Zaměstnanci odpovědní za otevřené výběrové řízení rozhodli, že okolnosti neodůvodňují poskytnutí dodatečného času.

Vzhledem k tomu, že navzdory zvuku neměla většina uchazečů žádné zvláštní problémy s odpovědí na testy a jejich dokončením ve stanovené lhůtě, měl úřad EPSO za to, že incident neměl negativní dopad na průběh otevřeného výběrového řízení.

1.3 Stěžovatelka ve svém vyjádření trvala na svém názoru, že technický problém se zvukovým systémem sice nelze přičítat úřadu EPSO, ve skutečnosti však vedl k nerovnému zacházení mezi uchazeči, kteří podstoupili předvýběrový test v místnosti IV zkušebního centra Olimpia v Římě, na jedné straně a uchazeči, kteří podstoupili předvýběrový test jinde, na straně druhé.

1.4 Z dostupných důkazů veřejný ochránce práv rovněž konstatuje, že EPSO nezpochybňuje skutečnost, že během testů a) a b) otevřeného výběrového řízení, které se konalo dne 31. března 2006, došlo k technickému problému.

1.5 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že je povinností úřadu EPSO přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné organizace otevřených výběrových řízení. V tomto ohledu Soud v několika rozsudcích rozhodl, že:

(...) podle zásad řádné správy a rovného zacházení jsou orgány Společenství povinny zajistit všem uchazečům výběrového řízení co nejhladší a nejřádnější průběh zkoušek. Za tímto účelem je správa povinna zajistit řádnou organizaci výběrového řízení (...)“(1).

V této souvislosti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že zásady řádné správy vyžadují, aby byla přijata přiměřená preventivní opatření, aby se předešlo předvídatelným problémům. Kromě toho, pokud během přezkumu skutečně vyvstane problém, měla by být přijata vhodná opatření k nápravě případných negativních důsledků vyplývajících z tohoto problému.

1.6 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že když problém se zvukovým systémem vyvstal, přítomní inspektoři jednali rychle, aby identifikovali zdroj problému, minimalizovali jej a nakonec jej vyřešili. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že úřad EPSO jednal správně.

1.7 I kdyby však úřad EPSO přijal veškerá možná opatření ke snížení a následnému odstranění problému se zvukovým systémem, zůstává otázkou: měl problém se zvukovým systémem významný dopad na uchazeče?

1.8 Veřejný ochránce práv připomíná, že jak rozhodl Soud prvního stupně "(...) nesrovnalost při provádění testů výběrového řízení nemá vliv na zákonnost testů, pokud nemá věcnou povahu a nemůže narušit výsledky testů."(2) V souvislosti s tímto tvrzením se zvláštní otázka zákonnosti týká zásady nediskriminace. Zvukový problém jako takový by mohl být považován za relevantní z hlediska možného zjištění nesprávného úředního postupu pouze tehdy, pokud by byl "podstatné povahy a mohl zkreslit výsledky testů"(kurzivou zvýraznil veřejný ochránce práv).

1.9 Ke zjištění účinků zvuku, a tedy ke zjištění, zda příslušný zvuk představuje "podstatnou vadu, která může zkreslit výsledky zkoušek", či nikoli, by bylo třeba posoudit intenzitu zvuku, která ovlivnila uchazeče v této místnosti.

1.10 Veřejná ochránkyně práv chápe, že postoj úřadu EPSO znamená, že zvuk nebyl tak intenzivní, aby měl negativní dopad na průběh otevřeného výběrového řízení (3).

V tomto ohledu veřejný ochránce práv nejprve konstatuje, že úřad EPSO zřejmě založil svůj závěr, že incident, k němuž došlo během předvýběrových testů v Římě, neměl negativní dopad na průběh dotčeného výběrového řízení, na skutečnosti, že "velká většina uchazečů"neměla žádné zvláštní problémy s odpovědí na testy a jejich dokončením ve stanovené lhůtě. Veřejný ochránce práv není tímto přístupem přesvědčen. Jak je uvedeno v bodě 1.5 výše, orgány mají vůči všem uchazečům výběrového řízení povinnost zajistit, aby testy probíhaly co nejplynulejším a nejsprávnějším způsobem. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že skutečnost, že „většina“ uchazečů mohla dokončit příslušný test ve stanovené lhůtě, sama o sobě neprokazuje, že stěžovatel netrpěl negativními důsledky problému se zvukovým systémem místnosti Olympia IV ve zkušebním centru v Římě.

1.11 Veřejná ochránkyně práv poznamenává, že stěžovatelka ve svém vyjádření uvedla, že úřad EPSO by měl za účelem potvrzení svých názorů poskytnout statistické údaje, které porovnávají výsledky uchazečů, kteří složili zkoušku v místnosti Olimpia IV ve zkušebním centru v Římě, s výsledky uchazečů, kteří složili testy jinde. Veřejný ochránce práv konstatuje, že je v jeho pravomoci požadovat od úřadu EPSO statistické údaje. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že argument předložený úřadem EPSO, že „většina“ uchazečů dokončila testy včas, byl v bodě 1.10 výše označen za nerelevantní pro obhajobu postoje, který úřad EPSO zaujal. Souhrnně lze říci, že skutečnost, že většina uchazečů dokončila testy do 70 minut, neprokazuje, že s uchazeči v této konkrétní místnosti bylo zacházeno stejně jako se všemi ostatními. V této souvislosti nepovažuje veřejný ochránce práv za nutné požadovat tyto informace od úřadu EPSO pro účely tohoto šetření.

1.12 Veřejný ochránce práv se domnívá, že provedení věcného posouzení jakékoli anomálie, k níž dojde při zkouškách, včetně anomálií týkajících se nadměrného zvuku, spadá do pravomoci hlavního inspektora. Závazek hlavního inspektora týkající se věcného posouzení by měl konkrétně směřovat k určení, zda anomálie vede k „podstatné nesrovnalosti, která může zkreslit výsledky testů“(4).

Veřejná ochránkyně práv rovněž považuje za vhodné, aby si hlavní inspektor vyžádal pokyny od zaměstnanců úřadu EPSO se sídlem v Bruselu, jejichž úkolem je koordinovat zkoušky probíhající současně v celé EU.

Veřejný ochránce práv se domnívá, že je nanejvýš důležité, aby věcné posouzení provedené hlavním inspektorem poskytlo koordinujícímu personálu veškeré možné informace, zejména zda příslušná událost představovala anomálii, která vedla k "podstatné nesrovnalosti, jež mohla zkreslit výsledky testů". V takovém případě je na koordinujících pracovnících, aby dali pokyny, jaká opatření je třeba přijmout, jako je poskytnutí dodatečného času uchazečům.

1.13 Podle názoru úřadu EPSO bere veřejný ochránce práv na vědomí, že když kontaktoval koordinující zaměstnance v Bruselu, hlavní inspektor v Římě vysvětlil, co se "děje"ve zkušebním centru. Podle názoru EPSO však neexistuje žádné konkrétní prohlášení, že hlavní ostraha v Římě konkrétně popsala intenzitu problému se zvukem koordinačním pracovníkům v Bruselu, nebo přesněji, zda hlavní ostraha konkrétně informovala koordinační pracovníky v Bruselu, že problém se zvukem nevedl k „podstatné nesrovnalosti, která by mohla zkreslit výsledky testů“. V tomto ohledu učiní veřejný ochránce práv další poznámku. Veřejná ochránkyně práv doufá, že tato další poznámka v budoucnu pomůže úřadu EPSO zajistit, aby všichni kontroloři znali správné postupy, a zajistit tak správné fungování testů a přijetí vhodných nápravných opatření v případě incidentů.

1.14 Veřejný ochránce práv se však domnívá, že vzhledem k tomu, že neexistují žádné konkrétní důkazy týkající se intenzity hluku a pravděpodobného dopadu této intenzity na schopnost uchazečů soustředit se, ani žádné důkazy týkající se přesné povahy komunikace mezi hlavním inspektorem a koordinujícím personálem v Bruselu, se nejeví jako možné určit, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu úřadu EPSO v tomto aspektu případu.

Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že žádná další šetření týkající se tohoto aspektu případu se nezdají být odůvodněná.

2 Tvrzení, že navzdory informacím, které uchazeči poskytl jeden z ostražitých pracovníků, měli uchazeči na konci doby vyhrazené pro testy a) a b) k dispozici pouze další dvě minuty na dokončení příslušných testů

2.1 Stěžovatelka ve své stížnosti uvedla, že když nastal technický problém se zvukovým systémem v místnosti Olimpia IV, ostraha vyzvala uchazeče, aby odložili pera, a uvedla, že jim bude na konci zkoušky poskytnut dodatečný čas, aby získali zpět čas ztracený v důsledku vyrušení.

Stěžovatel tvrdil, že navzdory informacím poskytnutým kontrolorem dostali uchazeči pouze dvě minuty navíc na dokončení testů a) a b) na konci standardního času stanoveného pro testy. Podle stěžovatele to bylo nespravedlivé a nebylo to v souladu s informacemi poskytnutými uchazečům.

2.2 Úřad EPSO ve svém stanovisku objasnil, že jakmile se technický problém vyskytl, hlavní ostraha v Římě vysvětlila koordinujícímu personálu v Bruselu příslušnou situaci. Koordinační pracovníci v Bruselu rozhodli, že okolnosti neodůvodňují poskytnutí dodatečného času. Úřad EPSO poznamenal, že na rozdíl od toho, co uvedl stěžovatel, nebylo možné, aby invigilators dali uchazečům jakýkoli slib týkající se dodatečného času, protože takové rozhodnutí mohlo být přijato pouze koordinujícími zaměstnanci v Bruselu.

2.3 Stěžovatelka ve svém vyjádření trvala na tom, aby alespoň v místnosti IV zkušebního centra Olimpia v Římě jeden ostraha vyzval uchazeče, aby po technickém problému se zvukovým systémem v místnosti IV Olimpia odložili pera, a informovala uchazeče, že jim bude na konci zkoušky poskytnuto více času, aby získali zpět čas ztracený v důsledku poruchy.

2.4 Veřejný ochránce práv konstatuje, že existuje nepochybný rozpor mezi názory stěžovatele a úřadu EPSO, pokud jde o to, zda kontrolor skutečně slíbil, že na konci testů a) a b) bude poskytnuto více času.

Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že řádné postupy vyžadují, aby o rozhodnutí poskytnout skupině uchazečů více času mohli rozhodnout pouze zaměstnanci, jejichž úkolem je koordinovat zkoušky probíhající současně v celé EU. Za takových okolností, pokud by jednotlivý sledovač uvedl, že na konci zkoušek a) a b) bude poskytnuto více času, byla by to nanejvýš politováníhodná událost. V takovém případě by veřejný ochránce práv zjistil nesprávný úřední postup úřadu EPSO.

Za účelem prošetření stížnosti má veřejný ochránce práv možnost provést další šetření. V projednávané věci je však veřejný ochránce práv toho názoru, že s ohledem na výslovný postoj, který již úřad EPSO zaujal ve svém stanovisku, a sice že inspektoři nemohli mít žádný takový slib uchazečům, by další šetření neposkytla další vysvětlení týkající se tohoto aspektu případu.

2.5 S ohledem na informace, které má veřejný ochránce práv k dispozici, se nezdá být možné zjistit skutečnosti týkající se tohoto aspektu stížnosti.

Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že žádná další šetření týkající se tohoto aspektu případu se nezdají být odůvodněná.

3 Tvrzení, že písemná zkouška stěžovatele by měla být opravena

3.1 Veřejná ochránkyně práv chápe, že stěžovatelka ve své stížnosti tvrdila, že uchazečům, kteří absolvovali předvýběrové testy v Římě, by měla být opravena písemná zkouška nezávisle na výsledcích získaných v předvýběrových testech.

3.2 Zdá se, že EPSO ve svém stanovisku k tomuto tvrzení neuvedl žádné konkrétní připomínky. Zdá se rovněž, že stěžovatelka toto tvrzení ve svých připomínkách neopakovala.

3.3 Veřejný ochránce práv připomíná, že oznámení o výběrovém řízení jednoznačně uvádí, že:

„Z organizačních důvodů se písemná zkouška d) bude konat ve stejný den jako předvýběrové zkoušky a), b) a c). Výběrová komise označí váš písemný test písmenem d), pokud po posouzení vaší přihlášky shledá, že splňujete všechna kritéria způsobilosti. Skutečnost, že jste byli pozváni k písemné zkoušce d) ve stejnou dobu jako k předvýběrovým zkouškám a), b) a c), neznamená, že jste byli do výběrového řízení přijati."(5)

Veřejný ochránce práv rovněž připomíná, že v oznámení o výběrovém řízení se uvádí, že:

„U všech předvýběrových testů budou uchazeči (...), kteří v každém z těchto testů získají nejlepší známky a minimální požadovaný počet bodů, vyzváni, aby předložili úplnou přihlášku za účelem přijetí do výběrového řízení.“(zvýraznění doplněno).

3.4 Z výše uvedeného vyplývá, že výběrová komise mohla označit pouze písemné testy uchazečů, kteří získali nejen minimální požadovaný počet bodů v předvýběrových testech, ale také nejlepší známky.

Stěžovatel nezískal minimální požadovaný minimální počet bodů v každém z předvýběrových testů. V testu a) označeném na stupnici od 0 do 60 bodů s minimální známkou 30 získal stěžovatel 24 324 bodů, což bylo méně než požadované minimum.

3.5 Vzhledem k tomu, že výběrová komise je právně vázána podmínkami oznámení o výběrovém řízení, zastává veřejný ochránce práv názor, že tvrzení stěžovatele nelze vyhovět.

4. Tvrzení, že předvýběrový test a) by měl být opakován

4.1 Ve své stěžovatelce stěžovatelka uplatnila druhé tvrzení, které je třeba chápat jako alternativu k jejímu prvnímu tvrzení, že uchazečům, kteří uspěli v předvýběrových testech v Římě, by měla být opravena písemná zkouška nezávisle na výsledcích získaných v předvýběrových testech. Ve svém druhém tvrzení stěžovatelka tvrdila, že uchazeči, kteří složili zkoušku a) v místnosti Olimpia IV zkušebního centra v Římě, a tudíž trpěli hlukem, by měli mít možnost zkoušku opakovat.

4.2 Zdá se, že EPSO ve svém stanovisku k tomuto tvrzení neuvedl žádné konkrétní poznámky.

4.3 Veřejná ochránkyně práv poznamenává, že stěžovatelka ve svých připomínkách zastávala názor, že by bylo spravedlivé umožnit uchazečům postiženým vážným problémem, aby znovu provedli test (a). Uvedla však rovněž, že chápe organizační obtíže vyplývající z rozhodnutí o zneplatnění výsledků zkoušky a o uspořádání zkoušky nové.

4.4 S ohledem na závěr uvedený v bodě 1.14 výše dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že tomuto tvrzení nelze vyhovět.

5 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že žádná další šetření týkající se tvrzení stěžovatele nejsou odůvodněná. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, veřejný ochránce práv se domnívá, že jim nelze vyhovět.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel úřadu EPSO.

DALŠÍ POZNÁMKY

Úkolem vedoucího ostrahy v každém zkouškovém středisku je provést věcné posouzení jakékoli anomálie, která se při zkouškách vyskytne, a důkladně a přesně informovat příslušný koordinující personál. Skutkové posouzení hlavního sledovače, které má být předáno koordinujícímu personálu, by se mělo konkrétně zaměřit na určení, zda anomálie způsobuje "podstatnou nesrovnalost, která může zkreslit výsledky testů". Pokud příslušná událost vede k „podstatné nesrovnalosti, která může zkreslit výsledky zkoušek“, je na příslušných koordinačních pracovnících, aby vydali hlavnímu inspektorovi pokyny ohledně opatření, která je třeba přijmout. Je samozřejmé, že hlavní dozorce by se měl ujistit, že všichni přítomní dozorci předají všem kandidátům stejnou dohodnutou zprávu.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS


(1) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Le Voci v. Rada, T-371/03, Sb. VS s. I-A-209 a II-957, bod 78. Viz rovněž rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Felix v. Komise, T-193/00, Recueil FP, s. I-A-23 a II-101, bod 45; rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Torre a další v. Komise, T-159/98, Recueil FP, s. I-A-83 a II 395, bod 46; a věc Papadeas v. Výbor regionů, T-102/98, Recueil FP, s. I-A-211 a II-1091, bod 68; Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Scano v. Komise, T-5/04, Sb. VS s. I-A-205 a II-931, bod 43.

(2) Věc T-371/03, Le Voci v. Rada, Sb. rozh. 2005, s. FP-I-A-209 a II-957, bod 79. Viz rovněž rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Torre a další v. Komise, T-159/98, Recueil FP, s. I-A-83 a II 395, bod 47; Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Felix v. Komise, T-193/00, Recueil FP, s. I-A-23 a II-101, bod 45.

(3) Veřejný ochránce práv však poznamenává, že ve svém dopise stěžovateli ze dne 6. dubna 2006 "[E]PSO ocenila, že hluk odvedl pozornost některých kandidátů".

(4) Veřejný ochránce práv souhlasí s tím, že takové posouzení bude mít obvykle subjektivní povahu vzhledem k nedostupnosti technických prostředků umožňujících hlavnímu ostražiteli měřit intenzitu zvukového problému (například v decibelech) a/nebo pravděpodobný dopad této intenzity zvukového problému na schopnost uchazečů soustředit se. Veřejný ochránce práv souhlasí s tím, že hlavní inspektor má při provádění těchto posouzení široký prostor pro uvážení.

(5) Oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO AD/25/26/27/28/29/05 zveřejněné v Úř. věst. 2005, C 178 A/01.

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.