Štrasburk 3. října 2007

Vážený pane B.,

Dne 21. března 2006 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi týkající se zpracování Vašeho doporučeného dopisu ze dne 6. července 2005 jejím zastoupením v Řecku. Kopii tohoto dopisu jste zaslal e-mailem ze dne 29. března 2006, jakož i poštou, která byla doručena dne 31. března 2006.

Dne 24. dubna 2006 jsem předal Vaši stížnost předsedovi Komise a požádal ji o stanovisko. Dne 13. července 2006 požádala Komise o prodloužení lhůty pro vydání stanoviska.

Dopisem ze dne 10. srpna 2006 jsem výše uvedené žádosti vyhověl a informoval Vás o změně právního zástupce odpovědného za projednávání Vaší věci.

Dne 10. října 2006 zaslala Komise své stanovisko k Vaší stížnosti. Dne 19. října 2006 jsem Vám stanovisko předal s výzvou k vyjádření. Od vás nebyly obdrženy žádné připomínky.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny. Omlouvám se za dobu potřebnou k vyřízení Vaší stížnosti.

Stížnost

Stížnost se týká problémů souvisejících s volným pohybem soukromých letadel registrovaných v Řecku a jejich cestujících při vstupu na řecká letiště a výstupu z nich.

Stěžovatel ve stížnosti poukazuje na nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 (1), které kromě bezpečnostních kontrol zakazuje provádění kontrol a jiných formalit týkajících se mimo jiné příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících let uvnitř Společenství. Stěžovatel rovněž odkázal na Schengenskou úmluvu umožňující volný pohyb cestujících v schengenském prostoru bez hraničních kontrol. Podle stěžovatele se v Řecku výše uvedená pravidla vztahují pouze na cestující a vozidla vstupující do Řecka přes námořní přístavy, avšak letadlům registrovaným v Řecku je podle řeckého zákona č. 2960/2001 (dále jen „vnitrostátní celní kodex“) zakázán vstup do Řecka nebo výstup z něj, bez ohledu na jejich místo určení nebo původ, z jiných než mezinárodních letišť. Vnitrostátní celní kodex stanoví, že vstup na řecká letiště a výstup z nich, a to i v rámci EU a/nebo schengenského prostoru, musí probíhat výhradně prostřednictvím letišť, která jsou pod dohledem a kontrolou řecké celní správy. Stěžovatel dodává, že letadlům registrovaným v jiných členských státech EU byl při mnoha příležitostech povolen vstup na jiná než mezinárodní letiště nebo výstup z nich.

Podle názoru stěžovatele brání výše uvedená situace řeckým občanům, kteří mají letadla registrovaná v Řecku, ve výkonu jejich práva na volný pohyb v rámci schengenského prostoru. Proto ve svém dopise ze dne 6. července 2005 adresovaném zastoupení Komise v Řecku (dále jen „zastoupení“) vznesl výše uvedenou otázku a požádal zastoupení, aby i) jej informovalo o tom, zda jsou uvedené řecké právní předpisy v souladu s právem Společenství; a ii) pokud tomu tak není, požadovat, aby uvedené právní předpisy byly řádně změněny. Do dne podání stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv neobdržel stěžovatel od zastoupení žádnou odpověď.

Dne 21. března 2006 podal stěžovatel stížnost veřejnému ochránci práv. Tvrdil, že zastoupení řádně nevyřídilo jeho doporučený dopis ze dne 6. července 2005.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise ve svém stanovisku uvedla, že lituje zpoždění při odpovědi na dopis stěžovatele, a stěžovateli se omluvila. Komise poukázala na to, že stěžovateli zaslala věcnou odpověď dne 15. června 2006 a poskytla kopii odpovědi v anglickém jazyce. V odpovědi se Komise znovu omluvila za zpoždění, s nímž byla odpověď zaslána, a informovala stěžovatele, že neexistují důvody pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Řecku. Komise především vysvětlila, že ačkoli je podstata celního práva Společenství do značné míry harmonizována na evropské úrovni, postupy kontrol zůstávají převážně v pravomoci členských států. Dále dodal, že celní správy v členských státech prosazovaly nejen právo Společenství, ale také vnitrostátní právní předpisy, zejména v oblastech, v nichž byly primárně příslušné členské státy. Podle Komise právo Společenství zohledňuje potřebu účinně organizovat celní kontroly na celém území Řecka.

Ve svém stanovisku Komise rovněž poskytla následující přehled opatření, která přijala v souvislosti s dopisem stěžovatele, a poskytla následující vysvětlení důvodů zpoždění při odpovědi na tento dopis:

• Zastoupení obdrželo dopis stěžovatele dne 8. července 2005. Dne 12. července 2005 zaslala útvarům Komise v Bruselu první žádost o informace a informovala o tom stěžovatele.
• Po telefonickém šetření stěžovatele dospělo zastoupení v říjnu 2005 k závěru, že došlo k problémům s předáním dopisu stěžovatele, a dne 7. října 2005 jej znovu zaslalo Komisi.
• Jakmile se stěžovatel v prosinci 2005 a lednu 2006 obrátil na zastoupení, obrátilo se zastoupení na útvary Komise s dotazy ohledně pokroku, kterého dosáhlo při přípravě odpovědi na dopis stěžovatele. V průběhu telefonického rozhovoru dne 27. ledna 2006 zastoupení stěžovatele ujistilo, že jeho případ projednávají příslušné útvary Komise, a vysvětlilo mu, že vzhledem ke složitosti případu bude ještě nějakou dobu trvat, než obdrží odpověď.
• Záležitost vznesená stěžovatelem byla technicky velmi obtížná a bylo třeba sladit různé otázky, konkrétně: i) zásadu volného pohybu osob; ii) jednotnost celního práva; a iii) potřebu zajistit bezpečnost letového provozu. Proto byla nutná konzultace různých útvarů Komise mezi jednotlivými útvary a Komise musela tuto záležitost pečlivě prošetřit a analyzovat. Tento postup byl časově náročný. Kromě toho se na tuto záležitost částečně vztahovalo právo Společenství a částečně vnitrostátní právo.
• Dne 20. března 2006 ho zastoupení v rámci telefonického rozhovoru se stěžovatelem informovalo o jeho právech v případě, že by nebyl spokojen s poskytnutými službami, včetně práva podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv. Téhož dne byl stěžovateli zaslán dopis s výše uvedenými informacemi.
• Dne 15. června 2006 zaslala Komise stěžovateli věcnou odpověď, v níž uvedla, že příslušné řecké právní předpisy jsou v souladu s právem Společenství.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel nepředložil žádné připomínky.

ROZHODNUTÍ

1.1 Dopisem ze dne 6. července 2005 zaslaným zastoupení Komise v Řecku (dále jen "zastoupení") stěžovatel upozornil na problémy související s volným pohybem soukromých letadel registrovaných v Řecku a jejich cestujících při vstupu na řecká letiště a výstupu z nich. Požádal zastoupení, aby mu i) sdělilo, zda jsou příslušné řecké právní předpisy v souladu s právem Společenství; a ii) pokud tomu tak nebylo, požadovat, aby byly uvedené právní předpisy řádně změněny.

Do dne podání stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv neobdržel stěžovatel od zastoupení žádnou odpověď. Proto ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdil, že zastoupení řádně nevyřídilo jeho doporučený dopis ze dne 6. července 2005.

1.2 Komise ve svém stanovisku uvedla, že dne 15. června 2006 zaslala stěžovateli věcnou odpověď, uvedla, že lituje zpoždění v odpovědi na dopis stěžovatele, a za toto zpoždění se omluvila.

Ve své věcné odpovědi stěžovateli ze dne 15. června 2006 se Komise i) omluvila za opožděné zaslání své odpovědi; ii) informoval stěžovatele, že neexistují důvody k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Řecku; a iii) vysvětlil stěžovateli důvody výše uvedeného závěru.

Ve svém stanovisku ke stížnosti Komise rovněž vysvětlila důvody, pro které nemohla zaslat svou odpověď dříve. V tomto ohledu se Komise dovolávala: i) problematické interní předání žádosti stěžovatele ze strany zastoupení příslušným útvarům Komise v Bruselu; a ii) složitost otázky vznesené stěžovatelem, kvůli níž byla nutná konzultace různých útvarů Komise mezi útvary.

1.3 Veřejný ochránce práv považuje za politováníhodné, že Komise poskytla věcnou odpověď na dopis stěžovatele ze dne 6. července 2005 až dne 15. června 2006, tj. více než 11 měsíců poté, co jej obdrželo zastoupení. Veřejný ochránce práv nicméně bere na vědomí a vítá skutečnost, že jak ve svém stanovisku k této stížnosti, tak ve své věcné odpovědi stěžovateli ze dne 15. června 2006 se Komise stěžovateli omluvila za zpoždění, k němuž došlo při poskytování odpovědi stěžovateli.

1.4 Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že Komise poskytla řadu vysvětlení týkajících se důvodů, proč nebyla schopna poskytnout stěžovateli věcnou odpověď dříve.

1.5 Veřejný ochránce práv rovněž bere na vědomí argumenty Komise týkající se složitosti otázky vznesené stěžovatelem, která je částečně upravena právem Společenství a částečně vnitrostátním právem. Tato otázka vyžadovala meziútvarovou konzultaci různých útvarů Komise, jakož i pečlivé šetření a analýzu. Kromě toho bylo třeba sladit různé otázky: i) zásadu volného pohybu osob; ii) jednotnost celního práva; a iii) potřebu zajistit bezpečnost letového provozu. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že výše uvedené argumenty samy o sobě postačují k vysvětlení postoje Komise.

1.6 Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že zastoupení udržovalo se stěžovatelem telefonické kontakty, ujišťovalo ho, že jeho případ je projednáván, a upozorňovalo ho na jeho složitost.

1.7 Veřejný ochránce práv proto neshledává žádný případ nesprávného úředního postupu, pokud jde o tento aspekt stížnosti.

1.8 Veřejný ochránce práv nicméně rovněž konstatuje, že zastoupení nejprve dne 12. července 2005 předalo dopis stěžovatele útvarům Komise v Bruselu. Potíže s vnitřním přenosem však byly zjištěny a dopis byl znovu zaslán do Bruselu až dne 7. října 2005 v návaznosti na telefonické dotazy stěžovatele. V tomto ohledu učiní veřejný ochránce práv další poznámku níže.

2 Závěr

Veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že jeho šetření této stížnosti neodhalilo případ nesprávného úředního postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

Předseda Komise bude o tomto rozhodnutí informován.

Další poznámka

Komise by mohla zvážit zavedení vhodných změn v systému interního předávání spisů mezi svým ústředím a svými zastoupeními/delegacemi, aby bylo zajištěno, že toto předávání bude vždy rychlé a účinné.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 ze dne 19. prosince 1991 o odstranění kontrol a formalit u příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících lety uvnitř Společenství a u zavazadel osob uskutečňujících námořní cesty uvnitř Společenství (Úř. věst. L 374, s. 4; Zvl. vyd. 07/01, s. 205).