# Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o stížnosti 3939/2005/DK na Evropskou komisi
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2007-10-24T00:00+02:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/3072)
---
Štrasburk 24. října 2007   

Vážený pane L.,

Dne 29. prosince 2005 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi, která vás nepřijala jako smluvního zaměstnance.

Dne 23. ledna 2006 jsem předal stížnost předsedovi Komise. Komise zaslala své stanovisko dne 12. května 2006. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 30. června 2006.

Dne 12. prosince 2006 jsem Komisi zaslal dopis o dalších šetřeních a informoval Vás dopisem z téhož dne. Dne 16. února 2007 zaslala Komise svou odpověď na mou žádost o další informace, kterou jsem Vám předal s výzvou k vyjádření. Své připomínky jste zaslal dne 16. března 2007.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost
--------

Podle stěžovatele jsou relevantními skutečnostmi v souhrnu tyto skutečnosti:

V červenci 2005 požádal stěžovatel prostřednictvím internetových stránek Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) o místo smluvního zaměstnance „Funkční skupina IV". Dne 21. října 2005 byl pozván k pohovoru na zastoupení Evropské komise v Tallinnu (Estonsko) (dále jen „zastoupení"), který se konal dne 27. října 2005.

Dne 2. listopadu 2005 informoval vedoucí zastoupení stěžovatele telefonicky o úspěšném absolvování pohovoru a o tom, že jako nejvhodnější uchazeč bude muset podniknout nezbytné kroky, aby od poloviny prosince 2005 nastoupil do zaměstnání. Stěžovatel souhlasil s tím, že započne dne 15. prosince 2005. Dne 8. listopadu 2005 obdržel pozvání k nezbytným lékařským prohlídkám v Bruselu, což učinil dne 15. listopadu 2005. Vzhledem k tomu, že stěžovatel projednal s úředníky zastoupení, že od 15. prosince 2005 nastoupí do zaměstnání, oznámil to dne 24. listopadu 2005 svému zaměstnavateli.

Dne 25. listopadu 2005 ho však vedoucí zastoupení telefonicky informoval, že generální ředitelství Komise pro personál a administrativu (dále jen „GŘ ADMIN") rozhodlo, že jej nemůže zaměstnat z důvodu nedostatečné odborné praxe, kterou získal po ukončení vysokoškolského studia. Dopisem ze dne 28. listopadu 2005 stěžovatel požádal Komisi, aby předložila své argumenty a právní základ pro své rozhodnutí nezaměstnat jej. Následně se stěžovatel několikrát telefonicky obrátil na vedoucího zastoupení, který uvedl, že úředníci a právníci Generálního ředitelství Komise pro tisk a komunikaci (dále jen „GŘ COMM") vyjádřili svou soustrast s argumenty, které předložil ve svém dopise ze dne 28. listopadu 2005.

Dne 19. prosince 2005 vedoucí oddělení GŘ ADMIN pověřeného obecnými horizontálními otázkami a politikou a přijímáním externích zaměstnanců stěžovateli potvrdil, že nemůže být zaměstnán z důvodu nedostatečné odborné praxe.

Dne 29. prosince 2005 podal stěžovatel tuto stížnost evropskému veřejnému ochránci práv, v níž tvrdil, že Komise svým rozhodnutím nezaměstnat jej jako smluvního zaměstnance „Funkční skupiny IV" porušila jeho práva.

Stěžovatel ve své stížnosti zejména poukázal na to, že:

1. pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství[(1)](#(1)){#Footnote1} (dále jen "PŘOZ") nestanovil právní definici "odpovídající odborné praxe";
2. v souvislosti s prohlášením Komise uvedeným v jejím dopise ze dne 19. prosince 2005, že „odpovídající"*odborná praxe (...) je definována jako (...)",* dopis Komise neobjasnil, kde se tato definice nachází;
3. Komise nesprávně nepovažovala jeho práci na plný úvazek jako poradce ústavního výboru v estonském parlamentu za „odbornou zkušenost";
4. vzhledem k tomu, že měl místo v estonském parlamentu, které vyžadovalo vysokoškolské vzdělání, měl skutečně odbornou praxi na úrovni absolventů; a že
5. argument Komise, že „odpovídající*odborná praxe"*začíná udělením vysokoškolského diplomu, nebyl podpořen ustanoveními pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Stěžovatel požádal veřejného ochránce práv, aby a) přezkoumal otázku, zda Komise vyložila pravidla relevantní pro jeho případ neodůvodněně úzce; a b) posoudit způsob, jakým má být posouzena škoda, kterou mu Komise způsobila v důsledku toho, že mu včas oznámila jeho nezpůsobilost pro sporné pracovní místo.

Šetření
-------

**Stanovisko Komise**   

Komise ve svém stanovisku shrnula tyto připomínky:

Komise odkázala na souvislosti a události uvedené stěžovatelem v jeho stížnosti veřejnému ochránci práv. Uvedl, že GŘ COMM informovalo stěžovatele, že smlouva může být nabídnuta až po dokončení správního řízení, které zahrnovalo kontrolu kvalifikace a pracovních zkušeností uchazečů s cílem určit, zda mají přístup k určité funkční skupině. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl upozorněn na to, že nabídka Komise podléhá kontrole jeho osobních údajů, neměl informovat svého zaměstnavatele před ukončením správního řízení a před tím, než mu byla nabídnuta formální smlouva. Komise konstatovala, že na internetových stránkách úřadu EPSO bylo zveřejněno následující varování: „Pokud*se v kterékoli fázi řízení zjistí, že údaje ve Vašem elektronickém registračním formuláři jsou nesprávné nebo že nesplňujete všechny podmínky pro přijetí do výběrového řízení, budete diskvalifikováni."*Stěžovatel proto neměl důvod informovat svého zaměstnavatele.

Pokud jde o telefonické rozhovory mezi stěžovatelem a vedoucím zastoupení, Komise zdůraznila, že vedoucí zastoupení pravděpodobně vyjádřil svou osobní soustrast s argumenty, které stěžovatel předložil ve svém dopise ze dne 28. listopadu 2005. Vedoucí zastoupení však stěžovatele jistě informoval, že nemá pravomoc v této věci rozhodnout. Nemohl stěžovatele informovat o sympatiích, které vyjádřili právníci GŘ COMM se situací stěžovatele, neboť tomu tak nebylo.

Komise uvedla, že pracovní řád ostatních zaměstnanců neobsahuje definici „odpovídající"odborné praxe, ale že se domnívá, že aby byly splněny podmínky přístupu pro „funkční skupinu IV", musí být pracovní praxe získána po udělení vysokoškolského vzdělání v délce nejméně tří let. Záměrem Komise při stanovení tohoto pravidla bylo zajistit, aby absolventi vysokých škol měli pracovní zkušenosti na úrovni absolventů již před nástupem na požadované pozice.

Tvrzení stěžovatele, že Komise nepovažovala jeho zkušenosti v estonském parlamentu za „odborné zkušenosti", bylo nesprávné. Komise uznala tuto zkušenost jako „odbornou zkušenost", nikoli však jako „odbornou zkušenost", protože byla získána před udělením vysokoškolského diplomu stěžovatele. Stěžovatel v té době ještě nebyl absolventem, a jeho zkušenosti v estonském parlamentu proto nemohly být považovány za zkušenosti na úrovni absolventů. Komise dodala, že kritéria uplatňovaná estonským parlamentem při zaměstnávání zaměstnanců, tedy že stěžovatel zastával pracovní místo, které vyžadovalo vysokoškolský diplom před tím, než mu byl skutečně udělen vysokoškolský diplom, nejsou z hlediska pravidel Komise relevantní.

Komise připomněla, že v podobných případech Soud potvrdil rozhodnutí Komise, že zkušenosti musí být získány na odpovídající úrovni. Ve věci Ferreira *de Freitas v. Komise* [(2),](#(2)){#Footnote2} T-2/90, Tribunál *zejména* uvedl, že Komise měla právo určit, že zkušenosti mohou být zohledněny pouze tehdy, pokud byly získány po udělení diplomu.

Komise uzavřela své stanovisko konstatováním, že její výklad příslušných právních předpisů Společenství byl spravedlivý a správný. Komise vyjádřila politování nad tím, že stěžovatel byl v poměrně pozdní fázi přijímacího řízení informován o tom, že požadavky nesplnil. Na internetových stránkách úřadu EPSO však bylo vydáno varování a zastoupení stěžovatele rovněž informovalo, že je třeba dodržet správní postupy. Stěžovatel proto neměl informovat svého zaměstnavatele před obdržením formální nabídky smlouvy od Komise.

Komise dodala, že není v zájmu ani uchazeče, ani Komise, aby takové problémy vyvstaly v relativně pozdní fázi výběrového řízení. Komise poukázala na to, že generální ředitel GŘ ADMIN proto zaslal GŘ COMM sdělení, v němž doporučil věnovat zvláštní pozornost odborné praxi uchazečů. Cílem tohoto opatření bylo zabránit opakování tohoto typu nešťastné události v budoucnu.
**Připomínky stěžovatele**   

Stěžovatel ve svém vyjádření trval na své stížnosti a v souhrnu uvedl následující poznámky:

Stěžovatel nejprve odkázal na prohlášení Komise, že má právo rozhodnout, kdo má „přiměřenou odbornou praxi", i když pracovní řád ostatních zaměstnanců neupřesňuje, že odbornou praxi lze považovat za vhodnou pouze tehdy, pokud byla získána po udělení diplomu. V tomto ohledu uvedl, že obecným právním pravidlem je, že svévolný výklad pravidel nemůže být odůvodněn a musí být prohlášen za protiprávní, nebo alespoň právo nemůže být vykládáno proti osobě, na kterou se toto právo vztahuje. Stěžovatel uvedl, že rozhodnutí Komise nezaměstnat jej bylo proto nesprávným, nezákonným a svévolným výkladem pravidel.

Stěžovatel uvedl, že věc T-2/90 *Ferreira de Freitas v. Komise,* zmíněná ve stanovisku Komise, nemá v projednávané věci žádný význam, neboť se zabývá otázkou, jak definovat datum udělení vysokoškolského diplomu a možné způsoby výpočtu počtu odsloužených let uchazeče, který pracoval pouze pro Komisi.

Stěžovatel uznal, že uchazeči byli skutečně upozorněni, aby ve svých přihláškách nepředkládali nesprávné informace, a že mohou být vyloučeni, pokud nesplní všechny podmínky pro připuštění do výběrového řízení. Stěžovatel rovněž připustil, že mu Komise nikdy přímo neřekla, aby informoval svého bývalého zaměstnavatele. Bylo mu však důrazně doporučeno, aby svou práci v Komisi zahájil co nejdříve, a proto souhlasil s tím, že zahájí svou činnost dne 15. prosince 2005. Stěžovatel tvrdil, že vzhledem k tomu, že právní předpisy ve většině členských států EU vyžadují, aby byla výpověď podána nejméně jeden měsíc před očekávaným datem odjezdu, musela být Komise jako profesionální zaměstnavatel o tomto požadavku informována. Stěžovatel jednal v dobré víře, když informoval svého bývalého zaměstnavatele, aby mohl co nejdříve začít pracovat v Komisi. Stěžovatel dodal, že skutečnost, že informoval svého bývalého zaměstnavatele, jasně snížila jeho šance na budoucí kariéru v estonském parlamentu.
**Další šetření**   
*Žádost veřejného ochránce práv o další informace od Komise*   

Na základě informací uvedených ve stanovisku Komise ze dne 12. května 2006 a v připomínkách stěžovatele ze dne 28. června 2006 se zdálo nezbytné požádat Komisi o další vysvětlení. Ve svém dopise ze dne 12. prosince 2006 proto veřejný ochránce práv požádal Komisi, aby vysvětlila:

1. proč výzva k vyjádření zájmu v projednávané věci pouze odkazovala na „odpovídající odbornou praxi" a neobsahovala žádné upřesnění, pokud jde o požadovanou odbornou praxi, jako je například „postgraduální" odborná praxe nebo „získaná v oblasti, na kterou se vztahuje diplom"?
2. konkrétní základ svého názoru, že bez ohledu na to, že ve výzvě k vyjádření zájmu nebyly v tomto smyslu uvedeny žádné informace, byla oprávněna požadovat, aby odborná praxe byla získána po udělení příslušného diplomu?;
3. proč byl stěžovatel dne 8. listopadu 2005 vyzván, aby se podrobil lékařským prohlídkám, když ještě nebyl dokončen správní proces kontroly jeho kvalifikace a odborné praxe?

*Odpověď Komise*   

Ve své odpovědi ze dne 6. února 2007 Komise shrnula následující připomínky:

Pokud jde o otázku i), Komise vysvětlila, že příslušná výzva k vyjádření zájmu byla vyhlášena v červnu 2005 úřadem EPSO jménem orgánů Evropských společenství s cílem vytvořit databázi uchazečů, kteří mají být přijati jako smluvní zaměstnanci pro plnění různých úkolů v orgánech. Výzva k vyjádření zájmu proto musela obsahovat informace, které se vztahovaly na všechny orgány, bez ohledu na to, jaké další požadavky mohou být v jednotlivých orgánech stanoveny. Každý orgán přijímá vlastní obecná prováděcí ustanovení za účelem uplatňování článků pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Obecná prováděcí ustanovení Komise o postupech pro přijímání a zaměstnávání smluvních zaměstnanců v Komisi[(3)](#(3)){#Footnote3} stanoví, že rok praxe požadovaný pro přístup do funkční skupiny IV musí být na odpovídající úrovni, a proto by měl být získán po ukončení vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že jiné orgány uplatňují různá prováděcí ustanovení nebo je neuplatňují vůbec, mohl úřad EPSO zveřejnit pouze podmínky, které se vztahují na všechny orgány.

Komise dodala, že aby se předešlo nejasnostem, žádá úřad EPSO, aby i) upozornil uchazeče na skutečnost, že některé orgány mohou mít přísnější požadavky, pokud jde o odpovídající odbornou praxi, než jsou požadavky stanovené úřadem EPSO, a ii) uvedl odkaz na internetové stránky Komise s cílem zajistit, aby uchazeči, kteří mají zájem o pracovní místa smluvních zaměstnanců, byli seznámeni se zvláštními požadavky Komise, a zejména se skutečností, že odpovídající odborná praxe musí být získána po udělení požadovaného diplomu.

Pokud jde o otázku ii), Komise zdůraznila, že čl. 2 písm. d) jejích obecných prováděcích ustanovení, jak je uvedeno výše, stanoví, že „\[p\]ostup*smluvního zaměstnance vyžaduje alespoň: (...) ve funkční skupině IV: ukončené vysokoškolské vzdělání v délce nejméně tří let doložené diplomem a odpovídající odbornou praxi v délce nejméně jednoho roku."*Z tohoto důvodu může Komise zohlednit pouze pracovní zkušenosti získané po udělení vysokoškolského diplomu. Komise měla za to, že odbornou praxi lze považovat za vhodnou pouze tehdy, pokud byla získána po udělení vysokoškolské kvalifikace.

Pokud jde o otázku iii), Komise vysvětlila, že přijímací řízení může trvat až dva měsíce poté, co byla osoba vybrána, a že značnou část této doby zabírají lékařské prohlídky. Výsledky lékařských prohlídek obvykle dorazí několik týdnů po vyšetření. Z tohoto důvodu Komise naplánuje lékařské schůzky pro uchazeče co nejdříve v procesu náboru. Uchazeči jsou zároveň požádáni, aby předložili úplnou dokumentaci svých osvědčení, dokumentů a odkazů na GŘ ADMIN. Komise dodala, že cílem organizace lékařských prohlídek souběžně s ostatními správními postupy je urychlit přijímací řízení.
*Odpověď stěžovatele*   

Stěžovatel ve svých dodatečných připomínkách trval na své stížnosti a uvedl, že nemá žádné další připomínky ke stanovisku Komise k jeho stížnosti.

ROZHODNUTÍ
----------

**1 Údajné porušení práv stěžovatele ze strany Komise**   

1.1 V červenci 2005 zaslal stěžovatel prostřednictvím internetových stránek Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) svou přihlášku na místo smluvního zaměstnance "Funkční skupiny IV" v delegaci Evropské komise v Tallinnu (Estonsko) (dále jen "zastoupení"). Dne 21. října 2005 byl pozván k pohovoru na zastoupení, který se konal dne 27. října 2005. Dne 2. listopadu 2005 ho vedoucí zastoupení telefonicky informoval o úspěšném absolvování pohovoru, a byl proto vyzván, aby se podrobil nezbytným lékařským prohlídkám v Bruselu, což učinil dne 15. listopadu 2005. Dne 24. listopadu 2005 podal stěžovatel výpověď svému bývalému zaměstnavateli. Dne 25. listopadu 2005 ho však vedoucí zastoupení informoval, že generální ředitelství Komise pro personál a administrativu (dále jen „GŘ ADMIN") rozhodlo, že ho nemůže zaměstnat. Dne 28. listopadu 2005 stěžovatel požádal Komisi, aby předložila své argumenty a právní základ svého rozhodnutí. Dne 19. prosince 2005 vedoucí oddělení GŘ ADMIN pověřeného obecnými horizontálními otázkami a politikou a přijímáním externích zaměstnanců informoval stěžovatele, že jej Komise nemůže zaměstnat z důvodu jeho nedostatečné odborné praxe. Dne 29. prosince 2005 stěžovatel předložil tuto stížnost evropskému veřejnému ochránci práv a tvrdil, že Komise svým rozhodnutím nezaměstnat jej jako smluvního zaměstnance „Funkční skupiny IV" porušila jeho práva. Stěžovatel ve své stížnosti zejména poukázal na to, že:

1. pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství[(4)](#(4)){#Footnote4} (dále jen "PŘOZ") neobsahuje právní definici "odpovídající odborné praxe";
2. s odkazem na prohlášení Komise uvedené v jejím dopise ze dne 19. prosince 2005, že „odpovídající"*odborná praxe (...) je definována jako (...)",* dopis Komise neobjasnil, kde je „definována";
3. Komise nesprávně nepovažovala jeho práci na plný úvazek jako poradce ústavního výboru v estonském parlamentu za „odbornou zkušenost";
4. vzhledem k tomu, že měl místo v estonském parlamentu, které vyžadovalo vysokoškolské vzdělání, měl skutečně odbornou praxi na úrovni absolventů; a
5. argument Komise, že „odpovídající odborná praxe" začíná udělením vysokoškolského diplomu, nebyl podpořen ustanoveními pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

1.2 Komise ve svém stanovisku uvedla, že Generální ředitelství Komise pro tisk a komunikaci (dále jen "GŘ COMM") informovalo stěžovatele, že smlouva může být nabídnuta až po dokončení administrativního procesu, který zahrnoval kontrolu kvalifikace a pracovních zkušeností uchazečů. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl upozorněn na to, že nabídka Komise podléhá kontrole jeho osobních údajů, neměl informovat svého bývalého zaměstnavatele před dokončením správního řízení a před tím, než mu byla nabídnuta formální smlouva. Komise poukázala na to, že na internetových stránkách úřadu EPSO bylo zveřejněno výslovné varování, že uchazeči budou diskvalifikováni, pokud nesplní všechny podmínky pro přijetí. Stěžovatel proto neměl podat oznámení před obdržením formální nabídky zakázky.

Komise tvrdila, že navzdory skutečnosti, že pracovní řád ostatních zaměstnanců neobsahuje definici „vhodné" odborné praxe, měla za to, že ke splnění podmínek přístupu pro „funkční skupinu IV" musí být pracovní praxe získána po udělení vysokoškolského vzdělání v délce nejméně tří let. Cílem je zajistit, aby absolventi vysokých škol již měli pracovní zkušenosti na úrovni absolventů před nástupem do zaměstnání ve „Funkční skupině IV". Kromě toho Komise skutečně uznala pracovní zkušenost stěžovatele v estonském parlamentu jako „odbornou zkušenost", nikoli však jako „odbornou zkušenost", protože byla získána před udělením jeho vysokoškolského diplomu. Kromě toho skutečnost, že stěžovatel zastával pracovní místo v estonském parlamentu, které před udělením vysokoškolského diplomu vyžadovalo vysokoškolské vzdělání, nebyla z hlediska pravidel Komise relevantní.

Komise připomněla, že ve věci T-2/90 *Ferreira de Freitas v. Komise* [(5)](#(5)){#Footnote5} Tribunál potvrdil rozhodnutí Komise, že zkušenosti musí být získány na odpovídající úrovni. Komise mimo *jiné* uvedla, že má právo určit, že zkušenosti mohou být zohledněny pouze tehdy, pokud byly získány po udělení diplomu.

Komise na závěr uvedla, že její výklad příslušných právních předpisů Společenství byl korektní a správný. Komise vyjádřila politování nad tím, že stěžovatel byl v poměrně pozdní fázi přijímacího řízení informován o tom, že požadavky nesplnil. Komise poukázala na to, že generální ředitel GŘ ADMIN doporučil GŘ COMM, aby byla věnována zvláštní pozornost odborné praxi uchazečů, aby se tento typ nešťastné události v budoucnu neopakoval.

1.3 Stěžovatel ve svém vyjádření uvedl, že obecným pravidlem práva je, že svévolný výklad pravidel nemůže být odůvodněn a musí být prohlášen za protiprávní, nebo alespoň právo nemůže být vykládáno proti osobě, na kterou se toto právo vztahuje. Vzhledem k tomu, že PŘOZ neupřesnil, že odbornou praxi lze považovat za vhodnou pouze tehdy, pokud byla získána po udělení diplomu, bylo rozhodnutí Komise nezaměstnat jej nesprávným, protiprávním a svévolným výkladem pravidel. Stěžovatel dále uvedl, že judikatura uvedená ve stanovisku Komise není v tomto případě relevantní.

Stěžovatel uznal, že uchazeči byli poučeni, aby ve svých přihláškách nepředkládali nesprávné informace, a že mohou být vyloučeni, pokud nesplní všechny podmínky pro připuštění do výběrového řízení. Stěžovatel uvedl, že ho Komise nikdy přímo nepožádala, aby informoval svého bývalého zaměstnavatele. Uvedl však, že mu bylo důrazně doporučeno, aby svou práci v Komisi zahájil co nejdříve, a souhlasil proto s tím, že svou práci zahájí dne 15. prosince 2005.

Stěžovatel tvrdil, že Komise si měla být vědoma skutečnosti, že ve většině členských států EU zákon vyžaduje, aby byl zaměstnavatel informován nejméně jeden měsíc před požadovaným časem odjezdu. Stěžovatel zdůraznil, že v době oznámení zaměstnavateli jednal v dobré víře, aby mohl co nejdříve začít pracovat v Komisi. Stěžovatel na závěr uvedl, že skutečnost, že podal oznámení, jasně snížila jeho šance na budoucí kariéru v estonském parlamentu.

1.4 Veřejný ochránce práv konstatuje, že bod 3 (Kritéria způsobilosti a obecné podmínky) oddílu A (Podmínky a způsobilost) výzvy k vyjádření zájmu - EU 25 (výzva)[(6)](#(6)){#Footnote6} stanovil, že:
> „aby*se uchazeči mohli ucházet o místo smluvního zaměstnance, musí splňovat tato kritéria způsobilosti (...) Pro funkční skupinu IV: vzdělání na úrovni, která odpovídá dokončenému vysokoškolskému vzdělání v délce nejméně tří let, doložené diplomem, a ++odpovídající odbornou praxi v délce nejméně jednoho roku"++*(kurzivou zvýraznil autor stanoviska).

Výzva nespecifikovala požadavek na „přiměřenou odbornou praxi" (nejméně jeden rok). Totéž platí pro pracovní řád ostatních zaměstnanců (článek 82) a obecná prováděcí ustanovení Komise o postupech pro přijímání a využívání smluvních zaměstnanců v Komisi[(7).](#(7)){#Footnote7} Za těchto okolností měla Komise při posuzování, zda uchazeči mají požadovanou „přiměřenou" odbornou praxi v délce nejméně jednoho roku, široký prostor pro uvážení. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že Komise nepřekročila meze své výše uvedené posuzovací pravomoci, když měla za to, že konkrétní odborná praxe je vhodná ve smyslu oddílu A bodu 3 výzvy pouze tehdy, pokud byla získána po získání vysokoškolského diplomu, který výzva rovněž vyžaduje. V důsledku toho Komise nepřekročila meze své výše uvedené posuzovací pravomoci, když se rozhodla nekvalifikovat odbornou praxi, kterou stěžovatel získal v estonském parlamentu před získáním vysokoškolského diplomu, jako „přiměřenou". Skutečnost, že tato odborná praxe mohla být získána na pracovním místě vyžadujícím vysokoškolské vzdělání, jak tvrdil stěžovatel, nemá vliv na posouzení výše uvedené záležitosti Komisí. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že výše uvedené rozhodnutí Komise týkající se odborné praxe stěžovatele nepředstavuje případ nesprávného úředního postupu.

1.5 Pokud jde o žádost stěžovatele o posouzení, jak posoudit škodu, kterou mu Komise způsobila v důsledku toho, že mu včas oznámila jeho nezpůsobilost pro sporné pracovní místo, veřejný ochránce práv bere na vědomí následující. Zásady řádné správy vyžadují, aby informace, které správa Společenství poskytuje občanům buď na žádost, nebo z vlastního podnětu, byly přesné a dostatečně jasné a aby její chování bylo konzistentní. To je obzvláště důležité v kontextu, jako je tento, kdy se chování administrativy a informace, které poskytuje, týkají uzavření pracovní smlouvy mezi Společenstvím a účastníkem výběrového řízení. V těchto případech totiž chování administrativy a obsah těchto informací mohou představovat důležitý a dokonce rozhodující faktor, který by měl občan zvážit při rozhodování o tom, zda změní svou stávající pracovní situaci a případně své životní podmínky a životní styl[(8).](#(8)){#Footnote8} Nesoulad v chování administrativy nebo poskytnutí zavádějících informací zájemci lze za určitých okolností považovat za zavinění, které může založit odpovědnost Společenství, jsou-li splněny i jiné podmínky pro uznání mimosmluvní odpovědnosti Společenství[(9).](#(9)){#Footnote9}

Podle ustálené judikatury soudů Společenství závisí mimosmluvní odpovědnost Společenství za akty jeho orgánů nebo institucí na splnění souboru podmínek, a sice i) protiprávnosti vytýkaného jednání dotyčného orgánu; ii) skutečnost, že došlo ke škodě; a iii) existenci příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou[(10).](#(10)){#Footnote10} Není-li jedna z těchto podmínek splněna, návrh na náhradu škody se v plném rozsahu zamítne, aniž by bylo nutné zkoumat ostatní podmínky[(11).](#(11)){#Footnote11} Pokud jde o výše uvedené podmínky, je třeba rovněž uvést, že žalobkyně musí uvést skutkové okolnosti tvrzené škody(12)[a](#(12)){#Footnote12} nést důkazní břemeno ohledně existence škody a jejího rozsahu(13). Zejména pokud žadatel žádá o náhradu citové tísně nebo jiné nemajetkové újmy, musí prokázat, že údajně protiprávní jednání dotyčného orgánu může vzhledem ke své závažnosti způsobit v tomto ohledu skutečnou a určitou újmu[(14).](#(14)){#Footnote14}{#Footnote13}

V daném případě stěžovatel odkázal na škodu, která mu byla způsobena jednáním Komise, pouze vágně, aniž by předložil konkrétní argumenty a podpůrné důkazy o povaze, skutečnosti a rozsahu jeho údajné škody. Veřejný ochránce práv proto není schopen smysluplně provést posouzení požadované stěžovatelem.

1.6 Veřejná ochránkyně práv vítá prohlášení Komise, že generální ředitel GŘ ADMIN zaslal GŘ COMM sdělení, v němž doporučuje věnovat zvláštní pozornost odborným zkušenostem uchazečů, aby se předešlo opakování podobných problémů v relativně pozdní fázi výběrového řízení. V souvislosti s tím učiní veřejný ochránce práv další poznámku níže.
**2 Závěr**   

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že rozhodnutí Komise domnívat se, že stěžovatel nesplnil požadavek způsobilosti pro „přiměřenou" odbornou praxi stanovený v příslušné výzvě, nepředstavuje případ nesprávného úředního postupu.

Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

DALŠÍ POZNÁMKA
--------------

Zásady řádné správy vyžadují, aby informace, které správa Společenství poskytuje občanům buď na žádost, nebo z vlastního podnětu, byly přesné a dostatečně jasné a aby její chování bylo konzistentní. To je obzvláště důležité v situacích, jako je tato, kdy se chování administrativy a informace, které poskytuje, týkají uzavření pracovní smlouvy mezi Společenstvím a účastníkem výběrového řízení. V takových případech totiž chování administrativy a obsah těchto informací pravděpodobně představují důležitý a dokonce rozhodující faktor, který by měl občan zvážit při rozhodování o tom, zda změní svou stávající pracovní situaci a případně své životní podmínky a životní styl. Nesoulad v chování administrativy nebo poskytnutí zavádějících informací zájemci může být za určitých okolností považován za zavinění, které může založit odpovědnost Společenství, jsou-li splněny i jiné podmínky pro uznání mimosmluvní odpovědnosti Společenství.

Podle příslušné výzvy k vyjádření zájmu by i) požadavky na způsobilost stanovené v této výzvě byly přezkoumány (pouze na základě žádosti a bez použití příslušných podkladů) v první fázi výběrového řízení; zatímco ii) pozvánka k pohovoru byla součástí závěrečné fáze tohoto řízení (v jehož rámci by byli dotazovaní uchazeči požádáni o předložení všech příslušných podpůrných dokumentů). Tato opatření jsou v souladu se základními zásadami řádné správy výběrového řízení. Tyto zásady řádné správy vyžadují, aby požadavky na způsobilost byly před pozváním k pohovoru řádně přezkoumány, a to i na základě informací poskytnutých uchazeči v jejich přihláškách a bez použití příslušných podpůrných dokladů. Tytéž zásady vyžadují, aby příslušný orgán (příslušné orgány) dotčeného orgánu učinil (učinily) konečné rozhodnutí o výběru uchazeče, včetně splnění nebo nesplnění podmínek způsobilosti, předtím, než orgán uchazeči oznámí, a to i neformálně, svůj úmysl jej přijmout, než s ním začne jednat o možném datu přijetí a než jej vyzve k lékařské prohlídce.

Komise se vyzývá, aby výše uvedené skutečnosti řádně zohlednila v rámci svých přijímacích řízení.

Upřímně,

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

*** ** * ** ***

[(1)](#Footnote1){#(1)} K dispozici na internetových stránkách Komise (http://ec.europa.eu/dgs/personnel_administration/statut/tocen100.pdf[](http://ec.europa.eu/dgs/personnel_administration/statut/tocen100.pdf)).

[(2)](#Footnote2){#(2)} Věc T-2/90 *Ferreira de Freitas v. Komise,* Sb. rozh. 1991, s. II-103.

[(3)](#Footnote3){#(3)} Rozhodnutí Komise K(2004)1313 ze dne 7. dubna 2004 vstoupilo v platnost dne 1. května 2004 (viz správní sdělení č. 49-2004/01.06.2004) ve znění rozhodnutí Komise K(2004) 2862 ze dne 27. července 2004.

[(4)](#Footnote4){#(4)} K dispozici na internetových stránkách Komise (http://ec.europa.eu/dgs/personnel_administration/statut/tocen100.pdf[](http://ec.europa.eu/dgs/personnel_administration/statut/tocen100.pdf)).

[(5)](#Footnote5){#(5)} Věc T-2/90 *Ferreira de Freitas v. Komise,* Sb. rozh. 1991, s. II-103.

[(6)](#Footnote6){#(6)} Výzva k vyjádření zájmu o vytvoření databáze uchazečů, kteří budou přijati jako smluvní zaměstnanci plnící různé úkoly v rámci evropských orgánů. Výzva je k dispozici na internetových stránkách úřadu EPSO (http://europa.eu/epso/contract-agents/call-eu25_en.pdf[](http://europa.eu/epso/contract-agents/call-eu25_en.pdf)).

[(7)](#Footnote7){#(7)} Rozhodnutí Komise K(2004)1313 ze dne 7. dubna 2004 ve znění rozhodnutí Komise K(2004) 2862 ze dne 27. července 2004.

[(8)](#Footnote8){#(8)} Viz rozhodnutí veřejného ochránce práv o stížnosti 272/2005/DK, bod 1.4.

[(9)](#Footnote9){#(9)} Viz rozhodnutí veřejného ochránce práv o stížnosti 3321/2004/DK, bod 2.6.

[(10)](#Footnote10){#(10)} Viz rozsudek Soudního dvora ve věci *Oleifici Mediterranei* v. *EHS,* 26/81, Recueil 1982, s. 3057, bod 16; věc T-175/94 *International Procurement Services* v. *Komise,* Sb. rozh. 1996, s. II-729, bod 44; rozsudek Soudu prvního stupně ve věci *Efisol* v. *Komise,* T-336/94, Recueil 1996, s. II-1343, bod 30; a věc T-267/94 *Oleifici Italiani* v. *Komise,* Sb. rozh. 1997, s. II-1239, bod 20.

[(11)](#Footnote11){#(11)} Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci *Förde-Reederei* v. *Rada a Komise,* T-170/00, Recueil 2002, s. II-515, bod 37.

[(12)](#Footnote12){#(12)} Viz věc T-195/00 *Travelex Global and Financial Services a Interpayment Services* v. *Komise,* Sb. rozh. 2003, s. II-1677, body 26-27.

[(13)](#Footnote13){#(13)} Viz rozsudek Soudu prvního stupně ve věci *Agraz a další* v. *Komise,* T-285/03, Sb. rozh. 2005, s. II-01063, body 70-71.

[(14)](#Footnote14){#(14)} Viz věc T-230/95 *BAI* v. *Komise,* Sb. rozh. 1999, s. II-00123, body 38-39.