# Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o stížnosti 1858/2005/BB na Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2007-07-16T00:00+02:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/2930)
---
> *Shrnutí rozhodnutí o stížnostech 1858/2005/BB a 1859/2005/BB na Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC)* [***\[1\]***](#_ftn1){#_ftnref1}
>
> Stěžovatel požádal vedoucího oddělení Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC) pana D., aby vysvětlil, proč byly jeho nabídky v reakci na dvě otevřené výzvy k podávání nabídek neúspěšné. Pan D. odpověděl na první žádost, ale neodpověděl na následné žádosti stěžovatele, aby se seznámil s totožností vítězné organizace a náklady na její nabídku a aby získal srovnání ratingových stupňů a bodového hodnocení svých nabídek a vítězných nabídek. V prvním podnětu stěžovatel rovněž tvrdil, že Vojenský výbor EU neuplatnil transparentní kritéria.
>
> Podle Vojenského výboru EU nebyly žádosti adresovány určené kontaktní osobě a měly být zaslány běžnou nebo doporučenou poštou, nikoli e-mailem. Obecně se zmínila o tom, že denně obdrží přibližně 300 "spamových" e-mailů. Odkázala na oznámení o výsledku zadávacího řízení s uvedením názvu vítězné nabídky a nákladů na její nabídku a poskytla ratingové stupně a vysvětlení, přičemž tvrdila, že řízení bylo transparentní.
>
> Veřejná ochránkyně práv nebyla s vysvětleními Vojenského výboru EU spokojena. V tomto ohledu připomněl, že správa je povinna poskytnout požadované informace, pokud neexistují platné a dostatečné důvody tak neučinit. Kromě toho by měl úředník po obdržení žádostí o informace o záležitostech, za něž není odpovědný, buď i) poskytnout kontaktní údaje odpovědné osoby, nebo ii) předat žádost přímo odpovědné osobě. Ani jeden z těchto kroků nebyl v projednávané věci učiněn. Veřejná ochránkyně práv dále uvedla, že účelem povinnosti transparentnosti je umožnit ověření, zda byla dodržena zásada rovného zacházení s uchazeči, a usnadnit přezkum nestrannosti a integrity zadávacích řízení. V souvislosti s tím se povinnost uvést odůvodnění zabývá potřebou zajistit odpovídající úroveň transparentnosti v postupech zadávání zakázek[\[2\].](#_ftn2){#_ftnref2}
>
> Veřejná ochránkyně práv proto navrhla smírná řešení a požádala Vojenský výbor EU, aby poskytl odpovídající informace o porovnávaných bodových hodnoceních a odpovídající vysvětlení týkající se transparentnosti prvního nabídkového řízení nebo případně přiměřené náhrady.
>
> *** ** * ** ***
>
> [\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Veřejný ochránce práv konstatuje, že v souladu s článkem 33 nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 Vojenský výbor EU s účinností od 1. března 2007 zanikl a jeho úlohu poté plní Agentura Evropské unie pro základní práva.
>
> [\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} Srov. věc C-92/00, *HI,* Sb. rozh. \[2002\] I-5553, bod 46.
>
>
Štrasburk 16. července 2007

Vážený pane C.,

Dne 5. května 2005 jste jménem Evropského střediska pro práva Romů (ERRC) podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC). Stížnost se týká rozhodnutí Vojenského výboru EU neponechat nabídku ERRC v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 - Srovnávací analýza týkající se Romů, Sintů, Cikánů a kočovníků ve veřejném vzdělávání.

Dne 23. června 2005 jsem předal stížnost řediteli Vojenského výboru EU. Vojenský výbor EU zaslal své stanovisko dne 30. září 2005. Předala jsem vám ji s pozvánkou k vyjádření, pokud si to přejete.

Od vás nebyly obdrženy žádné připomínky.

Dne 15. prosince 2006 Vás kontaktovaly útvary veřejného ochránce práv, aby Vás požádaly o souhlas s návrhem smírného řešení, který jste předložil dne 19. prosince 2006.

Dne 21. prosince 2006 jsem předložil Vojenskému výboru EU návrh smírného řešení. Byli jste o tom informováni ještě téhož dne.

Vojenský výbor EU zaslal své stanovisko k tomuto návrhu dne 14. února 2007.

Dne 6. března 2007 jsem Vám zaslal dopis Vojenského výboru Evropské unie ze dne 14. února 2007 s výzvou k vyjádření.

Dne 11. dubna 2007 jste předložil své připomínky k odpovědi Vojenského výboru EU na můj návrh smírného řešení.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Omlouvám se za dobu, kterou mi trvalo, než jsem ukončil šetření Vaší stížnosti.

Stížnost
--------

Dopisem ze dne 21. března 2005 informoval vedoucí oddělení výzkumu a shromažďování údajů Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie (dále jen „středisko EUMC") stěžovatele, že jeho nabídka předložená jménem Evropského střediska pro práva Romů (dále jen „středisko ERRC") v souvislosti s otevřenou výzvou k podávání nabídek č. 2004/02/13 -- Srovnávací analýza týkající se Romů, Sintů, Cikánů a kočovníků ve veřejném vzdělávání (dále jen „otevřená výzva k podávání nabídek č. 2004/02/13") nebyla úspěšná a že se středisko EUMC rozhodlo vybrat jinou nabídku.

Následně dne 25. března 2005 zaslal stěžovatel panu D., vedoucímu oddělení výzkumu a shromažďování údajů Vojenského výboru EU, e-mail s žádostí o vysvětlení důvodů odmítnutí jeho nabídky.

Dne 25. března 2005 pan D. odpověděl, že „důvod*odmítnutí nabídky ERRC byl výsledkem hodnocení výběrové komise na základě kritérií kvality popsaných v zadávací dokumentaci ve vztahu k ceně (kvalita 50 % - cena 50 %). Budete-li potřebovat podrobnější informace, \[pan* A.*\], náš úředník pro zadávání veřejných zakázek, vám je poskytne."*

Dne 29. března 2005 zaslal stěžovatel panu D. e-mail s žádostí o informace:

1. které organizaci nebo subjektu byla zakázka zadána a jaká byla její nákladová nabídka; a
2. ratingové*stupně a způsob, jakým \[jeho\]* *nabídka získala z různých důvodů v porovnání s vítězným bi\[d\]."*

Na svůj e-mail ze dne 29. března 2005 však neobdržel žádnou odpověď. Domníval se proto, že mu Vojenský výbor EU neposkytl vhodné vysvětlení zamítnutí jeho nabídky, a obrátil se na veřejného ochránce práv.

Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že Vojenský výbor EU

1. neodpověděl na svou žádost o další informace týkající se výsledku otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13; a
2. v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 nestanovila a neuplatnila transparentní kritéria pro zadání zakázky.

Na podporu druhého tvrzení stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU nezveřejnil „poměr kvalita/cena" v době vydání otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13. V tomto ohledu tvrdil, že poměr kvalita/cena byl zveřejněn v jiné výzvě k podávání nabídek, konkrétně v omezené výzvě k předkládání návrhů č. EUMC 2004/02/16 Srovnávací analýza diskriminace a rasismu v oblasti bydlení. Poměr kvalita/cena použitý v tomto nabídkovém řízení byl 70/30. Stěžovatel rovněž tvrdil, že otevřená výzva k podávání nabídek č. 2004/02/13 vyvolala dojem, že primární kritéria pro hodnocení žádostí budou zaměřena na odborné znalosti. Tento dojem byl vyvolán skutečností, že kritériím zaměřeným na odborné znalosti byla přidělena přesná číselná váha, zatímco pokud jde o poměr kvalita/cena, nebyla přidělena žádná váha.

Žadatel tvrdil, že Vojenský výbor EU by měl:

1. zrušit smlouvy založené na otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 a otevřít novou výzvu k podávání nabídek;
2. veřejně uznat, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu; a
3. přiznat stěžovateli náhradu škody.

Šetření
-------

**Stanovisko Vojenského výboru EU**

Pokud jde o první tvrzení, Vojenský výbor EU uvedl následující poznámky.

Vojenský výbor EU informoval stěžovatele dopisem ze dne 21. března 2005, že jeho přihláška k otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 nebyla úspěšná a že se rozhodl vybrat jinou nabídku.

Stěžovatel požádal e-mailem ze dne 25. března 2005, aby byl informován o důvodech odmítnutí své nabídky. E-mailem ze dne 25. března 2005 Vojenský výbor EU vysvětlil, že nabídka stěžovatele byla po hodnocení provedeném výběrovou komisí zamítnuta. V souvislosti se svou odpovědí Vojenský výbor EU zdůraznil, že svůj e-mail zaslal do pěti hodin od obdržení žádosti stěžovatele. Hodnocení výběrové komise vycházelo z kritérií kvality popsaných v zadávací dokumentaci. Výsledky hodnocení provedeného ve vztahu ke každé nabídce byly následně porovnány s cenou nabídnutou subjektem, který tuto nabídku učinil. Vojenský výbor EU rovněž poskytl kontaktní údaje osoby, která by mohla odpovědět na další žádosti o informace.

Vojenský výbor EU zdůraznil, že 24 kontrolních standardů uplatňovaných na orgány EU předpokládá, že každý orgán musí systematicky registrovat příchozí a odchozí e-maily, aby bylo možné účinně sledovat lhůty, a musí udržovat komplexní a aktuální systém evidence, který je přístupný všem příslušným pracovníkům.

E-mail stěžovatele obsahující žádost o doplňující informace bohužel nebyl adresován kontaktní osobě určené Vojenským výborem EU, a proto ji neobdržel. V tomto ohledu Vojenský výbor EU poukázal na to, že denně obdrží přibližně 300 „spamových" e-mailů.

Vojenský výbor EU však byl toho názoru, že formální žádosti o informace o zadávacích řízeních by měly být zasílány běžnou nebo doporučenou poštou, a nikoli e-mailem. Vojenský výbor EU uvedl, že tuto politiku uplatňuje na odchozí informace zasílané společnostem zapojeným do zadávacích řízení. Dodržování tohoto postupu zajišťuje včasnou registraci a zpracování žádostí o informace ze strany Vojenského výboru EU.

Vojenský výbor EU poukázal na to, že některé požadované informace, jako je jméno vítězného uchazeče a cena vítězné nabídky, lze nalézt v oznámení o výsledku zadávacího řízení 2005/S80-077082 zveřejněném dne 23. dubna 2005.

Vojenský výbor EU vyjádřil politování nad tím, že mu před podáním formální stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv nebyla zaslána žádná formální upomínka na poskytnutí požadovaných informací.

Vojenský výbor EU uvedl, že dne 14. července 2005 a po obdržení vyšetřovacího dopisu veřejného ochránce práv poskytl stěžovateli požadované informace. Přiložila kopii tohoto dopisu ke svému stanovisku týkajícímu se tohoto šetření. Dopis ze dne 14. července 2005 poskytl dodatečné informace, pokud jde o hodnocení nabídky stěžovatele v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13. V tomto dopise Vojenský výbor EU zdůraznil, že zadávání veřejných zakázek se řídí prováděcími pravidly k finančnímu nařízení Vojenského výboru EU[(1).](#(1)){#Footnote1} Kromě toho uvedla, že v reakci na otevřenou výzvu k podávání nabídek č. 2004/02/13 bylo předloženo sedm nabídek. Tyto nabídky byly vyhodnoceny hodnotící komisí. Hodnocení bylo provedeno na základě kritérií pro výběr a zadání zveřejněných v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13. Z výsledků hodnotícího výboru vyplynulo, že nabídka stěžovatele měla hodnocení kvality 83,66 bodu. Vojenský výbor EU uvedl, že poměr kvalita/cena nabídky žadatele proto činil 0,0027414 bodu. Z výsledků hodnocení rovněž vyplynulo, že nabídka stěžovatele byla mezi sedmi obdrženými nabídkami zařazena na druhé místo. S ohledem na výsledky otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13 bylo Vojenskému výboru EU doporučeno, aby uzavřel smlouvu s nadací Kurta Lewina, která měla poměr kvalita/cena 0,0044760 bodů. Informace o zakázce zadané nadaci Kurta Lewina byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství. Vojenský výbor EU ke svému dopisu připojil výtisk oznámení o výsledku zadávacího řízení.

Pokud jde o tvrzení, že Vojenský výbor EU neuplatnil transparentní kritéria pro zadání zakázky, Vojenský výbor EU tvrdil, že v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 zveřejnil všechna kritéria pro zadání zakázky a přiložil relativní váhy pro přidělení maximálního možného počtu bodů za každé z kritérií. Vojenský výbor EU poté oznámil, že zakázka bude zadána nabídce, která je v souladu s příslušným poměrem kvality a ceny nákladově nejefektivnější. Příručka o zadávání veřejných zakázek v Komisi z října 2003 (dále jen „příručka o zadávání veřejných zakázek") na s. 61 stanoví, že zatímco technická kvalita je obvykle hodnocena známkou, cena nabízená uchazečem je objektivním prvkem a nemůže být označena. Vojenský výbor EU se proto rozhodl použít jednoduchý poměr kvalita/cena, což znamenalo, že všechny body kvality byly vyděleny cenou. Výsledek odrážel body kvality za vynaložené euro. Podle Vojenského výboru EU se jednalo o metodu, kterou oznámil v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13, a rovněž o metodu, kterou použil při rozhodování o výsledku otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13. Vojenský výbor EU se domníval, že postup je transparentní.
**Připomínky stěžovatele**

Stěžovatel zřejmě nezaslal žádné připomínky ke stanovisku Vojenského výboru EU.

Úsilí ombudsmana dosáhnout přátelského řešení
---------------------------------------------

Po pečlivém zvážení stanoviska a připomínek stěžovatele nebyl veřejný ochránce práv spokojen s tím, že Vojenský výbor EU odpovídajícím způsobem reagoval na tvrzení stěžovatele, že Vojenský výbor EU i) neposkytl dostatečné informace o výsledku otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13 a ii) v této otevřené výzvě k podávání nabídek nestanovil a neuplatnil transparentní kritéria pro zadání zakázky.
**Návrh přátelského řešení**

Ustanovení čl. 3 odst. 5 statutu veřejného ochránce práv ukládá veřejnému ochránci práv, aby pokud možno hledal s dotčeným orgánem řešení s cílem odstranit nesprávný úřední postup a uspokojit stěžovatele.

Veřejná ochránkyně práv proto předložila Vojenskému výboru EU následující návrh smírného řešení, pokud jde o dvě tvrzení stěžovatele:

Vojenský výbor EU by mohl zvážit:

1. poskytnutí přiměřených informací stěžovateli o tom, „jak*\[jeho\]* *nabídka získala z různých důvodů v porovnání s vítězným bi\[d\]";* a
2. přiměřeně vysvětlila svůj postoj, že dotčený postup byl transparentní, pokud jde o stanovení a uplatňování „jednoduchého poměru kvalita/cena", nebo v případě, že není schopna takové vysvětlení poskytnout, nabídla stěžovateli přiměřenou náhradu.

Tento návrh vycházel z těchto úvah:
*Pokud jde o tvrzení o neposkytnutí odpovědi/poskytnutí informací:*

Veřejný ochránce práv za prvé uvedl, že zásady řádné správy vyžadují, aby správa Společenství poskytovala veřejnosti informace, o které požádala, pokud neuplatní platné a přiměřené důvody pro to, aby tak neučinila.

Kromě toho zásada rovného zacházení s uchazeči, která je obecnou zásadou práva Společenství(2), předpokládá existenci povinnosti transparentnosti, jejímž cílem je umožnit ověření dodržování zásady rovného zacházení s uchazeči a zajistit takový stupeň zveřejnění, který soudům Společenství a veřejnému ochránci práv umožní kontrolovat nestrannost a integritu zadávacích řízení(3). Pokud jde o rozhodnutí o zadání zakázky, povinnost uvést odůvodnění, která je zakotvena v článku 253 Smlouvy o ES, řeší potřebu zajistit odpovídající úroveň transparentnosti v zadávacích řízeních[(4).](#(4)){#Footnote4}{#Footnote3}

Veřejný ochránce práv proto poznamenal, že ačkoli pan D. navrhl stěžovateli, aby se obrátil na svého úředníka pro zadávání veřejných zakázek pana A., pokud by si přál obdržet podrobnější informace, žádost uvedená v e-mailu stěžovatele ze dne 29. března 2005 byla přesto zaslána panu D., a nikoli úředníkovi navrženému panem D. Vojenský výbor EU nepopřel, že pan D. obdržel tento e-mail jako běžný, tj. ne "spamový", e-mail, ale pouze obecně odkázal na počet "spamových" e-mailů, které denně obdrží. Kromě toho veřejný ochránce práv rovněž poznamenal, že stěžovatel zaslal panu D. dne 25. března 2005 e-mail, na který pan D. téhož dne odpověděl. Na základě informací poskytnutých veřejnému ochránci práv nic nenasvědčovalo tomu, že by tento dřívější e-mail byl prověřen jako „spam". V tomto ohledu veřejný ochránce práv připomněl, že zásady řádné správy vyžadují, aby úředník, který obdrží žádosti o informace o záležitostech, za něž není odpovědný, buď i) předal osobu, která žádost podává, osobě odpovědné za řešení těchto záležitostí, a to uvedením jména a kontaktních údajů této osoby v souladu s čl. 22 odst. 4 Evropského kodexu řádné správní praxe, nebo ii) předal žádost přímo osobě odpovědné za tyto záležitosti. Ani jeden z těchto kroků nebyl v daném případě učiněn.

Vojenský výbor EU navíc neodkázal na žádná konkrétní platná pravidla na podporu svého tvrzení, že formální žádosti o informace o zadávacích řízeních by měly být zasílány běžnou nebo doporučenou poštou, a nikoli e-mailem. V tomto ohledu je třeba připomenout, že pan D. odpověděl na e-mail stěžovatele ze dne 25. března 2005 obsahující žádost o informace týkající se důvodů zamítnutí nabídky stěžovatele. Výše uvedený argument v rozsahu, v jakém je založen na potřebě zajistit včasnou registraci a zpracování žádostí Vojenským výborem EU, není podpořen jiným argumentem Vojenského výboru EU, podle něhož 24 kontrolních norem uplatňovaných na orgány EU předpokládá, že každý orgán musí systematicky registrovat příchozí a odchozí e-maily, aby umožnil účinné sledování lhůt, a musí udržovat komplexní a aktuální systém evidence, který je přístupný všem příslušným zaměstnancům.

Veřejný ochránce práv dále poznamenal, že Vojenský výbor EU byl v každém případě informován o dotčené žádosti stěžovatele prostřednictvím jeho stížnosti veřejnému ochránci práv, která byla sdělena Vojenskému výboru EU spolu s jeho přílohami. Je však poměrně zřejmé, že Vojenský výbor EU na tuto žádost dostatečně neodpověděl, neboť informace poskytnuté ve stanovisku Vojenského výboru EU ke stížnosti a v dopise Vojenského výboru EU stěžovateli ze dne 14. července 2005 neodkazují*na „jak*\[nabídka* stěžovatele\] získala z různých důvodů bodové hodnocení ve srovnání s vítězným bi\[d\]".* V tomto ohledu je třeba poznamenat, že část otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13, která byla připojena ke stížnosti[(5),](#(5)){#Footnote5} definuje čtyři kritéria pro zadání zakázky kvalitativní povahy a stanoví maximální počet bodů, které mají být uděleny za každé z těchto kritérií (40/100 za první, 40/100 za druhé, 10/100 za třetí a 10/100 za čtvrté kritérium).

S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domníval, že i) žádný z bodů uvedených ve stanovisku Vojenského výboru EU dostatečně nevysvětlil, proč Vojenský výbor EU neodpověděl na žádost stěžovatele před podáním jeho stížnosti veřejnému ochránci práv, a ii) Vojenský výbor EU neposkytl informace o bodech přidělených nabídce stěžovatele a vybrané nabídce, pokud jde o každé z těchto kritérií.
*Pokud jde o tvrzení, že v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 nebyla stanovena a uplatňována transparentní kritéria pro zadání zakázky*

Veřejný ochránce práv konstatoval, že Vojenský výbor EU neodkázal v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 na žádná ustanovení týkající se přesného stanovení poměru kvalita/cena.

Veřejná ochránkyně práv dále konstatovala, že se nezdá, že by otevřená výzva k podávání nabídek č. 2004/02/13 odkazovala na přesnou váhu kritéria pro zadání zakázky týkajícího se ceny ve vztahu ke kritériím pro zadání zakázky týkajícím se kvalitativních faktorů. Kromě toho Vojenský výbor EU neodkázal na žádná taková ustanovení týkající se určení poměru kvalita/cena, která se nacházejí v prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení Vojenského výboru EU uvedených v jeho dopise stěžovateli ze dne 14. července 2005. Poukázala pouze na bod obsažený v příručce o zadávání veřejných zakázek, podle kterého je cena nabízená uchazečem objektivním prvkem a nemůže být označena, aniž by vysvětlila právní hodnotu a relevanci tohoto odkazu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výše uvedený bod se zřejmě nezabývá otázkou poměru kvalita/cena, pokud má být zakázka zadána „hospodářsky nejvýhodnějšímu" (nebo „nejhospodárnějšímu") nabídkovému řízení.

Za těchto okolností se veřejný ochránce práv domníval, že argument Vojenského výboru EU (obecně formulovaný), že v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 zveřejnil všechna kritéria pro zadání zakázky a přiložil relativní váhy pro přidělení maximálního možného počtu bodů pro každé z příslušných kritérií, se nezdá být správný.

Veřejný ochránce práv rovněž vzal na vědomí prohlášení Vojenského výboru EU obsažené v jeho stanovisku, že „se*rozhodl použít jednoduchý poměr kvalita/cena, což znamená, že všechny body kvality byly vyděleny cenou a výsledek odrážel body kvality za vynaložené \[euro\]. Jednalo se o metodu oznámenou Vojenským výborem EU a o metodu použitou Vojenským výborem EU při rozhodování o výsledku tohoto otevřeného nabídkového řízení.* „Odkazy Vojenského výboru EU na výzvu a příručku o zadávání veřejných zakázek však nevysvětlují jeho rozhodnutí použít „jednoduchý poměr kvalita/cena". Kromě toho Vojenský výbor EU neposkytl žádné informace na podporu svého tvrzení, že "toto*byla ++metoda oznámená++ Vojenským výborem EU"*(kurzivou zvýraznil autor stanoviska). Vojenský výbor EU navíc neupřesnil, kdy a jak se rozhodl použít jednoduchý poměr kvalita/cena a kdy a jak toto rozhodnutí sdělil dotčeným stranám. Vojenský výbor EU se rovněž nezabýval argumentem stěžovatele, že tento poměr kvalita/cena byl zveřejněn v jiné výzvě k podávání nabídek, konkrétně v omezené výzvě k předkládání návrhů č. EUMC 2004/02/16 Srovnávací analýza diskriminace a rasismu v oblasti bydlení, v jejímž rámci byl poměr 70/30. Rovněž se nezabýval argumentem stěžovatele, že znění otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13 naznačuje, že hlavní kritéria pro hodnocení nabídek budou kvalitativní povahy.

S ohledem na výše uvedené se veřejná ochránkyně práv domnívala, že prohlášení Vojenského výboru EU obsažené v jeho stanovisku, že dotčený postup je transparentní, pokud jde o stanovení a uplatňování jednoduchého poměru kvalita/cena, není přesvědčivé.

Veřejný ochránce práv rovněž připomněl, že zásada rovného zacházení s uchazeči je obecnou zásadou práva Společenství[(6).](#(6)){#Footnote6} Tato zásada předpokládá existenci povinnosti transparentnosti, jejímž cílem je umožnit ověření, zda byla výše uvedená zásada dodržena, a zajistit takový stupeň zveřejnění, který soudům Společenství a veřejnému ochránci práv umožní přezkoumat nestrannost a integritu zadávacích řízení[(7).](#(7)){#Footnote7} Konkrétně to mimo *jiné* znamená, že kritéria pro zadání uvedená v oznámení o zahájení zadávacího řízení musí být formulována tak, aby je všichni přiměřeně informovaní a obvykle pečliví uchazeči mohli vykládat stejným způsobem(8). Kromě toho musí být v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci uvedených v oznámení o zakázce upřesněn relativní význam, tj. poměrná váha kritérií pro zadání, která musí veřejný zadavatel zohlednit při určování hospodářsky nejvýhodnější nabídky, přinejmenším pokud: i) rozhodnutí v této věci bylo učiněno v době vydání výzvy k podávání nabídek nebo příslušné zadávací dokumentace uvedené v oznámení o nabídkovém řízení[(9);](#(9)){#Footnote9} nebo ii) rozhodnutí o této otázce obsahuje prvky, které, pokud by byly známy v době přípravy nabídek, by mohly mít na tuto přípravu vliv[(10).](#(10)){#Footnote10} Rozhodnutí v této věci navíc nebude slučitelné s právem Společenství, pokud bude přijato po zohlednění skutečností nebo obecněji okolností, které by mohly vést k diskriminaci jednoho z uchazečů[(11).](#(11)){#Footnote11}{#Footnote8}

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že Vojenský výbor EU nepředložil žádné argumenty ani důkazy, které by dostatečně podpořily jeho odmítnutí tvrzení stěžovatele a příslušné argumentace. Došel rovněž k závěru, že Vojenský výbor EU v žádném případě neprokázal, že stanovení „jednoduchého poměru mezi kvalitou a cenou", na jehož základě určil hospodářsky nejvýhodnější nabídku v tomto případě, je v souladu s požadavky práva Společenství týkajícími se transparentnosti v rámci nabídkových řízení.
**Odpověď Vojenského výboru EU na návrh veřejného ochránce práv týkající se smírného řešení**

Ve své odpovědi na návrh veřejného ochránce práv na smírné řešení uvedl Vojenský výbor EU v podstatě tyto poznámky:

Podle Vojenského výboru EU měl stěžovatel zaslat formální žádost za stejných podmínek, jaké byly požadovány v obecné výzvě k podávání nabídek, tj. pouze doporučeným dopisem na adresu a kontaktní osobu uvedenou pro podání jeho nabídky. Vojenský výbor EU zdůraznil, že v nabídkových řízeních stanoví pravidla pro podávání nabídek a žádostí o účast veřejný zadavatel, který si může zvolit výlučnou formu komunikace. *A fortiori* by žádost o informace v souvislosti se zadávacím řízením měla splňovat stejný požadavek. Je tomu tak proto, že doporučený dopis jako komunikační prostředek zaručí, že před podáním stížnosti bude zachována integrita údajů a důvěrnost žádosti. Vojenský výbor EU se domníval, že tyto formality nejsou diskriminační a nemají za následek omezení přístupu hospodářských subjektů k informacím o výsledku jejich nabídek.

Vojenský výbor EU dále odkázal na informace, které již stěžovateli poskytl dne 14. července 2005, a vyjádřil politování nad tím, že veřejný ochránce práv považoval tento dopis za "nepřesvědčivý".

Vojenský výbor EU odkázal na čl. 100 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném*rozpočtu Evropských společenství[(12)](#(12)){#Footnote12} (dále jen „finanční nařízení"), který stanoví, že „\[s\]chvalující osoba rozhodne, komu bude zakázka zadána, v souladu s kritérii pro výběr a pro zadání zakázky stanovenými předem v dokumentaci k výzvě k podávání nabídek a v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek."*Vojenský výbor EU rovněž odkázal na čl. 97 odst. 2 finančního nařízení a čl. 138 odst. 1 písm. b) a odst. 2 prováděcích pravidel, které stanoví, že zakázka může být zadána nabídce s nejlepší hodnotou, tj. nabídce s nejlepším poměrem kvalita/cena.

Vojenský výbor EU rovněž odkázal na judikaturu soudů Společenství, podle níž:
> „pro*účely určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky nemusí být každé z kritérií pro zadání zakázky použitých veřejným zadavatelem nutně čistě hospodářské povahy, neboť nelze vyloučit, že z hlediska veřejného zadavatele mohou hodnotu nabídky ovlivnit faktory, které nejsou čistě hospodářské povahy (...)"* [(13).](#(13)){#Footnote13}

Vojenský výbor EU zdůraznil, že v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 stanovil zcela transparentním způsobem všechna kritéria pro zadání zakázky a přiřazené poměrné váhy. Vzhledem k tomu, že veřejný zadavatel neurčil poměr kvalita/cena, byla technická kvalita a cena posuzovány stejně.

Kromě toho Vojenský výbor EU zdůraznil, že stěžovatel ve lhůtě, která trvala od 18. září do 3. listopadu 2004, nepožádal o objasnění poměru, který má být použit.

Simulace použití jiných poměrů kvalita/cena, jako je 60/40, 70/30, 80/20, 90/10, 40/60, 30/70, 20/80, 10/90, navíc naznačuje, že ve všech případech ++by nabídka stěžovatele nebyla++ vybrána a nabídka nadace Kurta Lewina ++by byla vybrána.++

Pokud jde o alternativní návrh veřejného ochránce práv na smírné řešení, které by Vojenský výbor EU mohl zvážit „nabídnutím*přiměřené náhrady stěžovateli",* odkázal Vojenský výbor EU na judikaturu Soudního dvora:
> „aby*mohla vzniknout mimosmluvní odpovědnost Společenství, musí být splněna řada podmínek týkajících se protiprávnosti jednání vytýkaného orgánům Společenství, existence škody a příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou (...)"* [(14).](#(14)){#Footnote14}

Vojenský výbor EU byl proto toho názoru, že by neměl počítat s poskytnutím finanční náhrady stěžovateli, neboť se nedopustil zjevně nesprávného posouzení při výběru vybraného uchazeče a žádným způsobem neporušil finanční nařízení.

Vojenský výbor EU poskytl požadované dodatečné informace a) o nákladech na nabídku vybranou Vojenským výborem EU a o tom, jak byla nabídka stěžovatele z různých důvodů hodnocena ve srovnání s vítěznou nabídkou, jakož i b) jaký poměr kvalita/cena byl použit pro hodnocení nabídek v tabulce týkající se hodnocení nabídky stěžovatele a udělené nabídky, která měla cenu 11 990 EUR. V tabulce byly uvedeny průměrné body kvality jak stěžovatele, tak vítězného uchazeče udělené na základě těchto čtyř kritérií:

* ověřené kompetence a zkušenosti v oblasti výzkumu vzdělávání/maximálně 40 ze 100 bodů kvality;
* ověřená způsobilost a zkušenosti s výzkumem daných skupin obyvatelstva/maximálně 40 ze 100 bodů kvality;
* ověřené schopnosti a zkušenosti v evropských komparativních otázkách v obou oblastech/maximálně 10 ze 100 bodů kvality; a
* garantuje dodání všech produktů v angličtině dle mezinárodních publikačních standardů/maximálně10 ze 100 bodů kvality.

Vojenský výbor EU doufal, že poskytnuté informace stěžovatele uspokojí a umožní veřejnému ochránci práv odstranit jeho prozatímní zjištění nesprávného úředního postupu.
**Připomínky stěžovatele k odpovědi Vojenského výboru EU na návrh smírného řešení předložený veřejnou ochránkyní práv**

Stěžovatel informoval veřejného ochránce práv, že přijímá jeho návrh na smírné řešení. Stěžovatel uvedl, že si nepřeje vznést žádné další připomínky.

Stěžovatel poděkoval veřejnému ochránci práv za jeho práci na tomto případu a ocenil skutečnost, že orgán evropského veřejného ochránce práv poskytuje spolehlivé záruky transparentnosti operací Evropské unie.

ROZHODNUTÍ
----------

**1 Úvodní poznámka**

Veřejný ochránce práv konstatuje, že v souladu s článkem 33 nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva[(15)](#(15)){#Footnote15} (dále jen "nařízení č. 168/2007") se nařízení Rady (ES) č. 1035/97 ze dne 2. června 1997, kterým se zřizuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie[(16)](#(16)){#Footnote16} (dále jen "nařízení č. 1035/97"), zrušuje s účinkem ode dne 1. března 2007. Vojenský výbor EU tak ke dni 1. března 2007 zanikl. Úlohu Vojenského výboru EU poté plní Agentura Evropské unie pro základní práva (dále jen „FRA"). Případy, kterými se zabývá veřejný ochránce práv a které se týkají Vojenského výboru EU, se proto bude po 1. březnu 2007 zabývat Agentura Evropské unie pro základní práva.
**2 Údajné neposkytnutí odpovědi Vojenským výborem EU na žádost stěžovatele o další informace týkající se výsledku otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13**

2.1 Stěžovatel předložil nabídku v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13. Dopisem ze dne 21. března 2005 pan D., vedoucí oddělení výzkumu a shromažďování údajů ve Vojenském výboru EU, informoval stěžovatele, že jeho nabídka nebyla přijata. Stěžovatel následně zaslal panu D. e-mail s žádostí o vysvětlení důvodů odmítnutí jeho nabídky.

E-mailem ze dne 29. března 2005 zaslaným panu D. stěžovatel požádal, aby mu bylo sděleno:

1. které organizaci nebo subjektu byla zakázka zadána a jaká byla její nákladová nabídka;
2. ratingové*stupně a způsob, jakým \[jeho\]* *nabídka získala z různých důvodů v porovnání s vítězným bi\[d\]."*

Ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv stěžovatel uvedl, že neobdržel žádnou odpověď na svůj e-mail ze dne 29. března 2005. Měl tedy za to, že mu Vojenský výbor EU neposkytl vhodné vysvětlení zamítnutí jeho žádosti.

2.2 Ve svém stanovisku Vojenský výbor EU v souhrnu uvedl, že příslušná osoba neobdržela žádost o informace, protože i) byla zaslána ve formě e-mailu, a poukázal na to, že obdrží přibližně 300 "spamových" e-mailů denně; a ii) nezasláno kontaktní osobě určené Vojenským výborem EU v e-mailu pana D. stěžovateli ze dne 25. března 2005. Vojenský výbor EU dodal, že v zájmu zajištění včasné registrace a zpracování ze strany jeho útvarů by formální žádosti o informace o zadávacích řízeních měly být zasílány běžnou nebo doporučenou poštou, a nikoli e-mailem.

2.3 Dne 21. prosince 2006 předložil veřejný ochránce práv Vojenskému výboru Evropské unie návrh smírného řešení, v němž navrhl, aby Vojenský výbor Evropské unie i) znovu zvážil poskytnutí odpovídajících informací stěžovateli o tom, "jak*\[jeho\]* *nabídka získala z různých důvodů v porovnání s vítězným bi\[d\]", přičemž je třeba mít na* paměti, že se jednalo o informace, které požadoval ve svém e-mailu adresovaném Vojenskému výboru Evropské unie ze dne 29. března 2005; ii) odpovídajícím způsobem vysvětlila svůj postoj, že dotčený postup byl transparentní, pokud jde o stanovení a uplatňování „jednoduchého poměru kvalita/cena"; nebo iii) v případě, že není schopen takové vysvětlení poskytnout, nabídnout stěžovateli přiměřenou náhradu.

2.4 Ve své odpovědi na výše uvedený smírný návrh řešení poskytl Vojenský výbor EU požadované dodatečné informace o tom, "jak*\[stěžovatelova\]* *nabídka získala ++z různých důvodů++ skóre ve srovnání s vítězným bi\[d\]"*(zdůraznění veřejné ochránkyně práv) v tabulce o hodnocení nabídky stěžovatele a udělené nabídky, která měla cenu 11 990 EUR. V tabulce byly uvedeny průměrné body kvality jak stěžovatele, tak vítězného uchazeče udělené na základě těchto čtyř kritérií:

2.5 Pokud jde o transparentnost řízení s ohledem na stanovení a uplatňování "jednoduchého poměru kvality a ceny" ,, Vojenský výbor EU odkázal na čl. 100 odst. 1 finančního nařízení, který stanoví, že "schvalující*osoba rozhodne, komu bude zakázka zadána, v souladu s kritérii pro výběr a zadání stanovenými předem v dokumentech týkajících se výzvy k podávání nabídek a v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek".* V tomto ohledu Vojenský výbor EU rovněž odkázal na čl. 97 odst. 2 finančního nařízení a čl. 138 odst. 1 písm. b) a odst. 2 prováděcích pravidel, které stanoví, že zakázka může být zadána nabídce s nejlepší hodnotou, tj. nabídce s nejlepším poměrem kvalita/cena.

Vojenský výbor EU zdůraznil, že v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 zcela transparentně poskytl všechna kritéria pro zadání zakázky a přiložil příslušné váhy. Vzhledem k tomu, že veřejný zadavatel neurčil poměr kvalita/cena, byla technická kvalita a cena posuzovány stejně. Kromě toho Vojenský výbor EU zdůraznil, že stěžovatel ve lhůtě, která trvala od 18. září do 3. listopadu 2004, nepožádal o žádné vysvětlení poměru, který má být použit. Vojenský výbor EU dále odkázal na simulaci použití jiných poměrů kvalita/cena, jako jsou poměry 60/40, 70/30, 80/20, 90/10, 40/60, 30/70, 20/80, 10/90, a uvedl, že ve všech případech ++by nabídka stěžovatele nebyla++ vybrána a nabídka nadace Kurta Lewina ++by byla vybrána.++

Pokud jde o návrh veřejného ochránce práv na smírné řešení, podle něhož by Vojenský výbor EU mohl zvážit "nabídnutí*přiměřené náhrady stěžovateli",* odkázal Vojenský výbor EU na judikaturu Soudního dvora[(18)](#(18)){#Footnote18} a vyjádřil názor, že by neměl počítat s poskytnutím finanční náhrady stěžovateli, neboť se nedopustil zjevně nesprávného posouzení při výběru vybraného uchazeče a žádným způsobem neporušil finanční nařízení.

2.6 Poté, co stěžovatel obdržel odpověď Vojenského výboru EU na návrh veřejného ochránce práv na smírné řešení, informoval veřejného ochránce práv, že jeho návrh na smírné řešení přijímá, a uvedl, že si nepřeje učinit žádné další připomínky.

Stěžovatel poděkoval veřejnému ochránci práv za jeho úsilí v tomto případě a ocenil skutečnost, že orgán evropského veřejného ochránce práv poskytuje spolehlivé záruky transparentnosti operací Evropské unie.

2.7 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že poskytnutím dodatečných i) vysvětlení týkajících se transparentnosti postupů a ii) informací o bodech udělených stěžovateli i vybrané nabídce na základě každého z kritérií pro udělení grantu poskytl Vojenský výbor EU odpovídající vysvětlení a informace, které jsou v souladu s návrhem smírného řešení veřejného ochránce práv, který stěžovatel přijal.

2.8 Na základě iniciativy veřejného ochránce práv se zdá, že pokud jde o tento aspekt stížnosti, bylo mezi Vojenským výborem EU a stěžovatelem dohodnuto smírné řešení stížnosti.
**3 Údajné nestanovení a neuplatňování transparentních kritérií pro zadání veřejné zakázky v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 a související nároky**

3.1 Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU v otevřené výzvě k podávání nabídek č. 2004/02/13 nestanovil a neuplatnil transparentní kritéria pro zadání zakázky. Žadatel tvrdil, že Vojenský výbor EU nezveřejnil poměr kvalita/cena. Žadatel rovněž tvrdil, že primární kritéria pro hodnocení žádostí se zdají být zaměřena na odborné znalosti, neboť kritériím zaměřeným na odborné znalosti byla přidělena přesná číselná bodová váha, zatímco poměru kvalita/cena nebyla přidělena žádná váha.

3.2 Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU by měl i) zrušit smlouvy na základě otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13 a zahájit novou výzvu k podávání nabídek; ii) veřejně uznat, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu; a iii) přiznat stěžovateli náhradu škody.

3.3 Na základě dodatečného vysvětlení poskytnutého Vojenským výborem EU uvedeného v bodě 1.5 výše; souhlas stěžovatele s navrhovaným smírným řešením s tím, že si nepřeje vznést žádné další připomínky; a zjištění veřejné ochránkyně práv v bodech 1.7 a 1.8 výše, je veřejná ochránkyně práv toho názoru, že u druhého tvrzení a souvisejících tvrzení nejsou nutná žádná další šetření.
**4 Závěr**

Na základě podnětu veřejné ochránkyně práv se zdá, že mezi Vojenským výborem EU a stěžovatelem bylo dohodnuto smírné řešení stížnosti, a proto nebylo nutné další šetření druhého tvrzení a souvisejících tvrzení. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel Agentury Evropské unie pro základní práva[(19).](#(19)){#Footnote19}

Upřímně,

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

*** ** * ** ***

[(1)](#Footnote1){#(1)} Nařízení Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie ze dne 20. listopadu 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k finančnímu nařízení ze dne 20. listopadu 2002 o rozpočtu Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie, které je k dispozici na internetových stránkách Vojenského výboru EU (http://fra.europa.eu/fra/material/pub/general/Imprulesfinancereg.pdf).[](http://fra.europa.eu/fra/material/pub/general/Imprulesfinancereg.pdf)

[(2)](#Footnote2){#(2)} Viz rozsudek Soudního dvora ve věci *Makedoniko Metro,* C-57/01, Recueil 2003, s. I-1091, bod 69.

[(3)](#Footnote3){#(3)} Viz věc C-324/98 *Telaustria a Telefonadress,* Sb. rozh. 2000, s. I-10745, body 61--62.

[(4)](#Footnote4){#(4)} Srov. věc C-92/00 *HI,* Sb. rozh. 2002, s. I-5553, bod 46.

[(5)](#Footnote5){#(5)} Stěžovatel ani Vojenský výbor EU neposkytli úplnou kopii otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13 ani odkazy na její zveřejnění. Vojenský výbor EU nezpochybnil, že příloha 2 stížnosti představuje kopii té části otevřené výzvy k podávání nabídek č. 2004/02/13, která se týká kritérií pro zadání zakázky. Rovněž uvedl, že „V*otevřeném nabídkovém řízení 2004/02/13 zveřejnil Vojenský výbor EU všechna kritéria pro zadání zakázky a přiřadil poměrnou váhu tím, že příslušným kritériím přidělil maximální možné body."*

[(6)](#Footnote6){#(6)} Viz rozsudek Soudního dvora ve věci *Makedoniko Metro,* C-57/01, Recueil 2003, s. I-1091, bod 69.

[(7)](#Footnote7){#(7)} Viz věc C-324/98 *Telaustria a Telefonadress,* Sb. rozh. 2000, s. I-10745, body 61--62.

[(8)](#Footnote8){#(8)} Viz věc C-19/00 *SIAC Construction,* Sb. rozh. 2001, s. I-7725, bod 42.

[(9)](#Footnote9){#(9)} Viz rozsudek Soudního dvora ve věci *Universale-Bau a další,* C-470/99, Recueil 2002, s. I-11617, body 90--100.

[(10)](#Footnote10){#(10)} Viz věc C-331/04 *ATI EAC,* Sb. rozh. 2005, s. I-10109, body 24, 28 a 29.

[(11)](#Footnote11){#(11)} Viz výše uvedený rozsudek ve věci *ATI EAC,* C-331/04, body 24, 30 a 31.

[(12)](#Footnote12){#(12)} Úř. věst. 2002, L 248, s. 1.

[(13)](#Footnote13){#(13)} Viz věc T-148/04, *TQ3 Travel Solutions Belgium v. Komise,* Sb. rozh. 2005, s. II-2627, ,, bod 51.

[(14)](#Footnote14){#(14)} Srov. věc T-13/96 *TEAM v. Komise,* Sb. rozh. 1997, s. 983, bod 68; a rozsudek Soudního dvora ve věci *Sonito v. Komise,* C-87/89, Recueil 1990, s. I-1981, bod 16.

[(15)](#Footnote15){#(15)} Úř. věst. L 53, s. 1.

[(16)](#Footnote16){#(16)} Úř. věst. L 151, s. 1.

[(17)](#Footnote17){#(17)} Viz věc T-148/04, *TQ3 Travel Solutions Belgium v. Komise,* Sb. rozh. 2005, s. II-2627, ,, bod 51.

[(18)](#Footnote18){#(18)} Viz rozsudek Soudního dvora ve věci *Sonito v. Komise,* C-87/89, Recueil 1990, s. I-1981, bod 16, a rozsudek Soudu ve věci *Team SrL v. Komise,* T-13/96, bod 68.

[(19)](#Footnote19){#(19)} Jak je uvedeno v bodě 1 výše, Vojenský výbor EU přestal dne 1. března 2007 existovat. Úlohu Vojenského výboru EU bude poté plnit Agentura Evropské unie pro základní práva. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí bylo přijato po tomto datu, bude o tomto rozhodnutí informován ředitel Agentury Evropské unie pro základní práva.