- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o stížnosti 546/2005/MF na Evropskou komisi
Rozhodnutí
Případ 546/2005/MF - Otevřeno dne Úterý | 15 března 2005 - Rozhodnutí ze dne Středa | 07 prosince 2005
Štrasburk 7. prosince 2005
Vážený pane X.,
Dne 11. února 2005 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi ohledně jejího rozhodnutí zařadit Vás do platové třídy A*6 stupně 2 podle nového služebního řádu. Dne 22. února 2005 jste mi zaslal e-mail týkající se Vaší stížnosti.
Dne 15. března 2005 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 29. června 2005 a uvedla, že jste dne 9. května 2005 zahájil řízení před Soudem prvního stupně. Dne 5. července 2005 jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření nejpozději do 31. srpna 2005. K tomuto datu od Vás nebyly obdrženy žádné připomínky. Dne 8. listopadu 2005 Vás mé útvary telefonicky kontaktovaly.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.
Stížnost
Podle stěžovatele jsou relevantní tyto skutečnosti:
V době podání stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv byl stěžovatel dočasným zaměstnancem pracujícím v Institutu pro energetiku Společného výzkumného střediska Evropské komise (dále jen „JRC“) v Pettenu (Nizozemsko).
Stěžovatele vybralo Společné výzkumné středisko pro zaměstnání v Institutu pro energetiku. Dne 16. prosince 2003 byl pozván na pracovní pohovor do JRC v Pettenu. Během pohovoru byl ústně informován o platu, který mohl očekávat na základě tehdy platného služebního řádu. Žadateli bylo rovněž vysvětleno, že mu bude přiděleno prozatímní zařazení do třídy A8, s „a priori“ dalším zpětným zařazením do třídy A6. Dopisem ze dne 12. března 2004 byla stěžovateli nabídnuta tříletá pracovní smlouva, kterou podepsal dne 20. března 2004. Jeho smlouva stanovila, že byl předběžně zařazen do platové třídy A8.
Dne 4. června 2004 SVS telefonicky informovalo stěžovatele, že provedení nového služebního řádu s sebou nese změny v jeho pracovní smlouvě. Byl informován, že mu bude nabídnuta čtyřletá smlouva v platové třídě A*6, aniž by byla zaručena změna zařazení, neboť příslušné články služebního řádu byly zrušeny. Navzdory svému zklamání podepsal stěžovatel novou smlouvu dne 10. června 2004. Jeho smlouva stanovila, že byl předběžně zařazen do platové třídy A*6, platového stupně 1. Dne 21. června 2004 podepsal stěžovatel dodatek ke své smlouvě, podle kterého byl na základě své odborné praxe zařazen do platové třídy A*6, stupně 2.
Dne 22. července 2004 se stěžovatel písemně obrátil na ředitele Energetického institutu SVS s žádostí o kompenzační opatření. Uvedl, že jeho očekávaná mzda byla snížena přibližně o 20 % mezi podpisem jeho první pracovní smlouvy dne 20. března 2004 a dnem nástupu do funkce dne 1. července 2004. Stěžovatel poukázal na to, že byl o této skutečnosti informován pouze 25 dní před příchodem do Společného výzkumného střediska, zatímco nový služební řád byl oficiálně použitelný od 1. května 2004. Dále uvedl, že pokud by byl o této skutečnosti informován dříve, podařilo by se mu přijít dříve (před 1. květnem 2004) do Společného výzkumného střediska, aby mohl využít provádění starého služebního řádu. Dopisem ze dne 30. srpna 2004 ho ředitel Energetického institutu SVS informoval, že nemůže kladně odpovědět na svou žádost o kompenzační opatření vzhledem k tomu, že dnem zaměstnání stěžovatele byl 1. červenec 2004 a že se na něj vztahuje nový služební řád použitelný od 1. května 2004.
Dne 30. září 2004 podal stěžovatel odvolání podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu proti rozhodnutí SVS o jeho přeřazení do nižší platové třídy. Ve svém odvolání uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato na základě nejasných a protiprávních kritérií podle nového služebního řádu, zatímco jeho smlouva odkazovala na starý služební řád. Stěžovatel dále poukázal na to, že se ve své klasifikaci stal obětí diskriminace ve srovnání s jedním ze svých kolegů, který nastoupil do funkce v březnu až dubnu 2004 a jehož plat byl vyšší než jeho. Stěžovatel rovněž tvrdil, že ředitel Energetického institutu Společného výzkumného střediska nedodržel své závazky přijaté během pracovního pohovoru a nepřijal nezbytná nápravná opatření.
Dne 25. ledna 2005 byl stěžovatel informován, že jeho odvolání podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu bylo zamítnuto z důvodu, že v jeho případě byla řádně uplatněna zákonná opatření. Orgán oprávněný ke jmenování poukázal na to, že první pracovní smlouva stěžovatele podepsaná dne 20. března 2004 již není použitelná.
Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv předložil tato tvrzení:
- Komise nerespektovala jeho legitimní očekávání, jak je definováno v článku 10 Evropského kodexu řádné správní praxe;
- Ve srovnání s jedním ze svých kolegů se stal obětí diskriminace ve své klasifikaci;
- ředitel Energetického institutu Společného výzkumného střediska nedodržel své závazky přijaté během pracovního pohovoru (stěžovatele); a
- Ředitel Energetického institutu Společného výzkumného střediska ani Komise nepřijali přiměřená opatření k vyřešení jeho problému.
Stěžovatel tvrdil, že Komise by měla respektovat jeho legitimní očekávání a měla by se odchýlit od své běžné správní praxe (1). Dále navrhoval, aby jej Komise zařadila do stejné platové třídy, jaká byla navržena během jeho pracovního pohovoru dne 16. prosince 2003.
Šetření
Stanovisko KomiseDne 29. června 2005 Komise informovala veřejného ochránce práv, že po zamítnutí odvolání stěžovatele podaného podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu zahájil stěžovatel dne 9. května 2005 řízení u Soudu prvního stupně. Komise odkázala na čl. 1 odst. 3 statutu evropského veřejného ochránce práv.
Připomínky stěžovateleK datu stanovenému pro tento účel nebyly od stěžovatele obdrženy žádné připomínky.
V telefonickém rozhovoru ze dne 8. listopadu 2005 s útvary veřejného ochránce práv stěžovatel potvrdil, že skutečně zahájil řízení u Soudu prvního stupně ohledně tvrzení uvedených v jeho stížnosti veřejnému ochránci práv.
ROZHODNUTÍ
1 Tvrzení a tvrzení stěžovatele1.1 Stěžovatel pracoval v době podání stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv v Energetickém institutu Společného výzkumného střediska Evropské komise (dále jen "JRC") v Pettenu (Nizozemsko). Od 1. července 2004 byl dočasným zaměstnancem. Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv stěžovatel uvedl, že Komise nerespektovala jeho legitimní očekávání, jak je definováno v článku 10 Evropského kodexu řádné správní praxe; že se ve srovnání s jedním ze svých kolegů stal obětí diskriminace ve své klasifikaci; že ředitel Energetického institutu Společného výzkumného střediska nedodržel své závazky přijaté během pracovního pohovoru se stěžovatelem; a že jak ředitel Energetického institutu Společného výzkumného střediska, tak Komise nepřijali přiměřená opatření k vyřešení jeho stížnosti. Stěžovatel tvrdil, že Komise by měla respektovat jeho legitimní očekávání a měla by se odchýlit od své běžné správní praxe, protože jeho případ byl zvláštní. Dále navrhoval, aby jej Komise zařadila do stejné platové třídy, jaká byla navržena během jeho pracovního pohovoru dne 16. prosince 2003.
1.2 Komise ve svém stanovisku informovala veřejného ochránce práv, že po zamítnutí odvolání stěžovatele podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu zahájil stěžovatel dne 9. května 2005 řízení u Soudu prvního stupně.
1.3 Stěžovatel tuto informaci potvrdil v telefonickém rozhovoru ze dne 8. listopadu 2005 s útvary veřejného ochránce práv a uvedl, že řízení se týkalo stejných tvrzení a tvrzení jako jeho stížnost veřejnému ochránci práv.
1.4 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že článek 195 Smlouvy o založení Evropského společenství zmocňuje evropského veřejného ochránce práv přijímat stížnosti „… týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů nebo institucí Společenství…, s výjimkou případů, kdy tvrzené skutečnosti jsou nebo byly předmětem soudního řízení.“ Kromě toho čl. 2 odst. 7 statutu evropského veřejného ochránce práv stanoví, že „pokud veřejný ochránce práv v důsledku probíhajícího nebo ukončeného soudního řízení týkajícího se skutečností, které byly předloženy, prohlásí stížnost za nepřípustnou nebo ukončí její projednávání, výsledek šetření, která dosud provedl, se podává bez dalších kroků.“
1.5 Vzhledem k tomu, že stěžovatel zahájil u Soudu prvního stupně řízení ve věci týchž údajných skutečností, jako jsou skutečnosti uvedené v jeho stížnosti veřejnému ochránci práv, veřejný ochránce práv ukončí projednávání stížnosti a bez dalších kroků podá zprávu o výsledcích svých dosavadních šetření.
2 ZávěrVeřejný ochránce práv ukončí projednávání stížnosti a podá zprávu o výsledcích svých dosud provedených šetření, aniž by podnikl další kroky.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Upřímně,
P. Nikiforos DIAMANDOUROS
(1) Podle názoru stěžovatele by se Komise měla podle článku 10 Evropského kodexu řádné správní praxe odchýlit od své běžné praxe, protože jeho případ je zvláštní.