Štrasburk 13. prosince 2005

Vážený pane R.,

Dne 1. června 2004 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv ohledně žádostí, které jste dne 19. dubna 2004 zaslal e-mailem Středisku Evropské unie pro sledování rasismu a xenofobie (dále jen „středisko EU“).

Dne 17. listopadu 2004 jsem předal stížnost řediteli Vojenského výboru EU. K tomuto datu jsem Vás rovněž informoval o svém rozhodnutí zahájit šetření. Ve svém dopise adresovaném Vám jsem se omluvil za zpoždění při zahájení svého šetření a odkázal jsem na potvrzení o přijetí, v němž byla uvedena příčina tohoto zpoždění.

Vojenský výbor EU zaslal své stanovisko dne 21. února 2005. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 30. března 2005.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Omlouvám se za dobu, kterou jsem potřeboval k provedení těchto šetření.

Stížnost

Stěžovatel zaslal dne 19. dubna 2004 Vojenskému výboru EU dopis, v němž uvedl, že 1) nemůže najít odkaz na úmluvu (Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace), na kterou se odkazuje na stránce jeho internetových stránek s názvem „Wording of the Charter of the European Parties for a non-racist society“(1) a 2), že některé e-mailové adresy na jedné stránce internetových stránek (poskytující kontaktní údaje) nelze kopírovat a vkládat, aniž by bylo nutné provést značné opravy.

Stěžovatel požádal Vojenský výbor EU, aby mu poskytl odkaz na úmluvu a umožnil zkopírování a vložení dotčených e-mailových adres. Stěžovatel zřejmě neobdržel odpověď.

Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv uvedl následující tvrzení:

1. Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU na svých internetových stránkách neposkytl odkaz na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace.

2. Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU na svých internetových stránkách neuvedl e-mailové adresy, které by bylo možné zkopírovat a vložit (2).

Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU by mu měl poskytnout odkaz na internetové stránky obsahující celé znění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace a že internetové stránky Vojenského výboru EU by měly obsahovat e-mailové adresy, které lze kopírovat a vkládat.

Šetření

Stanovisko Vojenského výboru EU

Vojenský výbor EU ve svém stanovisku uvedl tyto poznámky:

1. Pokud jde o první tvrzení, Vojenský výbor EU toto tvrzení zamítl. Vojenský výbor EU zachoval spojení s Výborem OSN pro odstranění rasové diskriminace (dále jen „CERD“), který byl orgánem Smlouvy pro monitorování úmluvy, na niž stěžovatel odkazuje. Vazba na orgán pro monitorování Smlouvy umožnila přístup k této úmluvě. Nesmírná hodnota odkazu na CERD spočívala v tom, že čtenářům internetových stránek Vojenského výboru EU byl poskytnut nejen přístup k úmluvě, ale také k informacím o stavu její ratifikace, sledování jejího provádění a k informacím a podkladům na jejích zasedáních.

2. Pokud jde o druhé tvrzení, Vojenský výbor EU se rozhodl poskytnout své e-mailové adresy v obrazovém formátu s cílem bojovat proti útokům ze strany programů, které vyhledávají e-mailové adresy na internetových stránkách Vojenského výboru EU, a zabránit tak SPAMové poště nebo snížit její množství. E-mailové adresy byly tedy viditelné, ale nemohly být zkopírovány a vloženy. Vojenský výbor EU chápal nepříjemnosti, které by to mohlo způsobit těm, kteří navštívili jeho internetové stránky.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel ve svém vyjádření uvedl následující:

Na stránce internetových stránek Vojenského výboru Evropské unie nazvané "Znění Charty evropských stran pro nerasistickou společnost"(3), uvedené ve stížnosti, druhá preambule "S ohledem na článek 1 této úmluvy ..."neuváděla, že dotyčná úmluva pochází od OSN a nikoli od žádné jiné organizace uvedené na internetových stránkách Vojenského výboru Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že uživatelé internetových stránek Vojenského výboru EU nebyli obeznámeni s bezpočtem úmluv vypracovaných různými světovými organizacemi, nelze očekávat, že by snadno identifikovali organizaci odpovědnou za úmluvu uvedenou na výše uvedené stránce internetových stránek Vojenského výboru EU. Takže i kdyby se někteří uživatelé mohli dostat na stránku, na kterou ve svém stanovisku odkazuje Vojenský výbor EU, nevěděli by, že uvedený dokument pochází od OSN, na rozdíl od jakékoli jiné organizace uvedené na této stránce. Vojenský výbor EU se proto odchýlil od článku 12 [Evropského kodexu řádné správy] („zdvořilost“), který stanoví, že úředník musí být slušný, korektní, zdvořilý a přístupný. Poskytnutí odkazu na celé znění úmluvy tak, aby uživatelé museli kliknout pouze na „úmluvu“, by pro Vojenský výbor EU nebylo obtížné zajistit.

Pokud jde o e-maily, které nebylo možné kopírovat a vkládat, Vojenský výbor EU v tomto ohledu rovněž porušil článek 12 Evropského kodexu řádné správy (dále jen „zdvořilost“). Jiné orgány nepociťovaly potřebu chránit své e-mailové adresy stejným způsobem jako Vojenský výbor EU.

Vojenský výbor EU neodpověděl na e-mail stěžovatele ze dne 19. dubna 2004, a porušil proto článek 14 Evropského kodexu řádné správy („potvrzení o přijetí a uvedení příslušného úředníka“) a článek 17 („přiměřená lhůta pro přijetí rozhodnutí“) a článek 12 („zdvořilost“). Měla by se za to omluvit a "zaručit, že takovou chybu nebude opakovat žádnému uživateli veřejnosti".

Evropský kodex řádné správy nebyl zveřejněn na internetových stránkách Vojenského výboru EU, a Vojenský výbor EU proto porušil článek 25 kodexu („zveřejnění kodexu“). Vojenský výbor EU by tak měl neprodleně učinit.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámky

1.1 Stěžovatel se dne 19. dubna 2004 písemně obrátil na Vojenský výbor Evropské unie a uvedl (1), že neexistuje žádný odkaz na úmluvu (Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace) uvedenou na stránce jeho internetových stránek s názvem "Wording of the Charter of the European Parties for a non-racist Society"(4) a (2), že některé e-mailové adresy na jedné stránce internetových stránek (poskytující kontaktní údaje) nelze kopírovat a vkládat, aniž by bylo nutné provést značné opravy. Stěžovatel požádal Vojenský výbor EU, aby mu poskytl odkaz na úmluvu a umožnil zkopírování a vložení dotčených e-mailových adres. Stěžovatel zřejmě neobdržel odpověď. Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv uvedl následující tvrzení: 1. Vojenský výbor EU neposkytl na svých internetových stránkách http://www.eumc.europa.eu odkaz na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace a 2. Vojenský výbor EU na svých internetových stránkách neuvedl e-mailové adresy, které by bylo možné kopírovat a vkládat (5). Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU by mu měl poskytnout odkaz na internetové stránky obsahující celé znění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace a že internetové stránky Vojenského výboru EU by měly obsahovat e-mailové adresy, které lze kopírovat a vkládat.

1.2 Ve svém stanovisku Vojenský výbor EU tato tvrzení zamítl (viz body 2 a 3 níže).

1.3 Stěžovatel ve svém vyjádření trval na svých výše uvedených tvrzeních a nárocích.

1.4 Stěžovatel ve svém vyjádření dále uvedl následující tvrzení a tvrzení: (1) Vojenský výbor EU neodpověděl na e-mail stěžovatele ze dne 19. dubna 2004, a porušil proto článek 14 Evropského kodexu řádné správy („potvrzení o přijetí a uvedení příslušného úředníka“), článek 17 („přiměřená lhůta pro přijetí rozhodnutí“) a článek 12 („zdvořilost“). Vojenský výbor EU by se za to měl omluvit a „zaručit, že tuto chybu nebude opakovat žádnému uživateli z řad veřejnosti“ a 2) Evropský kodex řádné správy nebyl zveřejněn na internetových stránkách Vojenského výboru EU, a Vojenský výbor EU proto porušil článek 25 kodexu („zveřejnění kodexu“). Vojenský výbor EU by tak měl neprodleně učinit. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že se jedná o nová tvrzení a nároky. Když veřejný ochránce práv zahájil tuto stížnost, byl stěžovatel současně písemně informován o přesných tvrzeních a tvrzeních, k nimž byl Vojenský výbor EU požádán o předložení stanoviska. Nezdá se, že by stěžovatel v souvislosti se svými novými tvrzeními a tvrzeními (6), která jsou zcela odlišná od původních tvrzení a tvrzení stěžovatele, učinil u Vojenského výboru EU nějaké vhodné předchozí administrativní kroky. Z těchto důvodů nebyla tato nová tvrzení a nároky prošetřeny. Stěžovatel však má i nadále možnost předložit veřejnému ochránci práv novou stížnost týkající se těchto tvrzení a tvrzení, a to na základě vhodných předchozích administrativních přístupů k Vojenskému výboru EU.

2 Tvrzení o neposkytnutí vazby na úmluvu

2.1 Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU na svých internetových stránkách neposkytl odkaz na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace (7).

2.2 Ve svém stanovisku Vojenský výbor EU toto tvrzení zamítl. Vojenský výbor EU uvedl, že udržuje spojení s Výborem OSN pro odstranění rasové diskriminace (dále jen „CERD“), který je orgánem pro monitorování úmluvy podle Smlouvy, na nějž se stěžovatel odvolává. Odkaz na orgán pro monitorování Smlouvy umožňuje přístup k této úmluvě. Nesmírná hodnota odkazu na CERD spočívala v tom, že čtenářům internetových stránek Vojenského výboru EU byl poskytnut nejen přístup k úmluvě, ale také k informacím o stavu její ratifikace, sledování jejího provádění a k informacím a podkladům na jejích zasedáních.

2.3 Stěžovatel ve svém vyjádření odkázal na internetovou stránku Vojenského výboru Evropské unie obsahující "Znění Charty evropských stran pro nerasistickou společnost" (jak učinil ve svém e-mailu ze dne 19. dubna 2004 adresovaném Vojenskému výboru Evropské unie), jejíž druhá preambule začíná takto: "S ohledem na článek 1 této úmluvy ...(8)". Stěžovatel poukázal na to, že tato stránka nezmiňuje, že tato úmluva pochází od Organizace spojených národů, a uvedl, že mnoho uživatelů není obeznámeno s nesčetnými úmluvami vypracovanými různými světovými organizacemi, a nelze proto očekávat, že by snadno identifikovali zdroj uvedené úmluvy. I kdyby tedy někteří uživatelé mohli přejít na stránku poskytnutou Vojenským výborem EU v jeho stanovisku, nevěděli by, že pochází z Organizace spojených národů, a nikoli z jedné z dalších organizací uvedených na této stránce. Vojenský výbor EU se proto odchýlil od článku 12 [Evropského kodexu řádné správy] („zdvořilost“).

2.4 Veřejný ochránce práv konstatuje, že se zde jednalo o tvrzení, že Vojenský výbor EU neposkytl na svých internetových stránkách odkaz na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace (9). Vojenský výbor EU však ve svém stanovisku jasně uvedl, že jeho internetové stránky obsahují prostřednictvím odkazu na internetové stránky CERD odkaz na výše uvedenou úmluvu. Stěžovatel ve svých připomínkách existenci tohoto odkazu, který lze skutečně nalézt na internetových stránkách Vojenského výboru EU, nezpochybnil.

2.5 Stěžovatel dále poukázal na to, že na konkrétní stránce internetových stránek Vojenského výboru EU chybí hypertextový odkaz na výše uvedenou úmluvu. Stěžovatel tvrdil, že není jasné, že úmluva uvedená v textu na této stránce je dokumentem Organizace spojených národů a že mnoho uživatelů není obeznámeno s nesčetnými úmluvami vypracovanými různými světovými organizacemi, a nelze proto očekávat, že by snadno identifikovali zdroj uvedené úmluvy. Takže i kdyby někteří uživatelé mohli přejít na stránku poskytnutou Vojenským výborem EU podle jeho názoru, nevěděli by, že pochází z Organizace spojených národů.

2.6 Text, na který se stěžovatel odvolává, je součástí preambule dokumentu, která v příslušné části zní takto (zvýraznění doplněno):

My, demokratické politické strany Evropy,

s ohledem na mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, které podepsaly a ratifikovaly členské státy Evropské unie, zejména na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace,

s ohledem na článek 1 této úmluvy, který definuje rasovou diskriminaci jako „... jakékoli rozlišování, vylučování, omezování nebo upřednostňování založené na rase, barvě pleti, původu nebo národnostním či etnickém původu, jehož účelem nebo důsledkem je zrušení nebo narušení uznání, požívání nebo výkonu lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě v politické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti jakéhokoli jiného veřejného života...“,

2.7 S ohledem na toto znění dokumentu nemůže veřejný ochránce práv přijmout argument stěžovatele, že nebylo jasné, že uvedená úmluva je dokumentem Organizace spojených národů.

2.8 S ohledem na výše uvedené neshledal veřejný ochránce práv v souvislosti s tímto aspektem stížnosti žádný nesprávný úřední postup.

2.9 Z výše uvedeného vyplývá, že první tvrzení stěžovatele týkající se poskytnutí odkazu na internetovou stránku obsahující celé znění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace nelze považovat za opodstatněné.

3 Údajné neposkytnutí e-mailových adres, které by mohly být zkopírovány a vloženy

3.1 Stěžovatel tvrdil, že Vojenský výbor EU na svých internetových stránkách neuvedl e-mailové adresy, které by bylo možné kopírovat a vkládat (10).

3.2 Ve svém stanovisku Vojenský výbor Evropské unie uvedl, že se rozhodl poskytnout své e-mailové adresy v obrazovém formátu s cílem čelit útokům programů, které vyhledávají e-mailové adresy na internetových stránkách Vojenského výboru Evropské unie, a zabránit tak SPAMové poště nebo snížit její množství. E-mailové adresy byly tedy viditelné, ale nemohly být zkopírovány a vloženy.

3.3 Stěžovatel ve svém vyjádření tvrdil, že Vojenský výbor EU v tomto ohledu porušil článek 12 Evropského kodexu řádné správy (dále jen "zdvořilost"), a poukázal na to, že jiné orgány nepociťují potřebu chránit své e-mailové adresy stejným způsobem jako Vojenský výbor EU.

3.4 Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že Vojenský výbor EU poskytl přiměřené a přiměřené vysvětlení, proč není možné kopírovat a vkládat e-mailové adresy uvedené na jeho internetových stránkách. Konkrétně uvedla, že poskytuje své e-mailové adresy v obrazovém formátu s cílem čelit útokům programů, které vyhledávají e-mailové adresy na internetových stránkách Vojenského výboru EU, a předcházet tak SPAMové poště nebo ji snižovat. Kromě toho skutečnost tvrzená stěžovatelem, že jiné orgány nepociťovaly potřebu chránit své e-mailové adresy stejným způsobem jako Vojenský výbor EU, sama o sobě nepostačuje ke zpochybnění přiměřenosti nebo přiměřenosti výše uvedeného vysvětlení nebo přiměřenosti příslušné politiky Vojenského výboru EU s ohledem na široký prostor pro uvážení, který mají orgány a instituce Společenství v těchto záležitostech.

3.5 S ohledem na výše uvedené neshledal veřejný ochránce práv v souvislosti s tímto aspektem stížnosti žádný nesprávný úřední postup.

3.6 Z výše uvedeného vyplývá, že veřejný ochránce práv nemůže přijmout druhé tvrzení stěžovatele, že internetové stránky Vojenského výboru EU by měly obsahovat e-mailové adresy, které lze kopírovat a vkládat.

Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Vojenského výboru EU nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel Vojenského výboru EU.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Viz http://www.eumc.europa.eu v části Činnosti / Charta.

(2) Viz http://www.eumc.europa.eu v části O nás/Organizaci/Kontakt.

(3) Viz http://www.eumc.europa.eu v části Činnosti / Charta.

(4) Viz http://www.eumc.europa.eu v části Činnosti / Charta.

(5) Viz http://www.eumc.europa.eu v části O nás/Organizaci/Kontakt.

(6) Článek 2.4 Statut evropského veřejného ochránce práv stanoví, že „[s]tížnosti (...) musí předcházet vhodné administrativní kroky vůči dotčeným orgánům a institucím“.

(7) Viz http://www.eumc.europa.eu v části Činnosti / Charta.

(8) Viz výše uvedené internetové stránky Vojenského výboru EU.

(9) Viz http://www.eumc.europa.eu v části Činnosti / Charta.

(10) Viz http://www.eumc.europa.eu v části O nás / Organizace / Kontakt.