Vážená paní X,

Nedávno jste jménem sdružení Cyprus Quarries Association podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi ve výše uvedené věci.

Ve své stížnosti Komisi ze dne 17. prosince 2025 jste vyjádřil nespokojenost s dopisem Komise ze dne 14. srpna 2025 a stěžoval jste si na údajné nečinnost Komise v souvislosti s přetrvávajícím porušováním práva EU, které by vyplývalo z neregulovaných těžebních činností v severní části Kypru, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu.

Zaprvé jste tvrdil, že pokud nelze ověřit, jak Komise uznala ve svém dopise ze dne 14. srpna 2025, že kamenivo splňuje alternativní podmínky [1] stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení č. 866/2004 [2] (dále jen „nařízení o demarkační linii“), za nichž může být dovezeno ze severní části Kypru do oblastí pod účinnou kontrolou vlády Kyperské republiky, je třeba vyvodit právní závěr, že tyto podmínky nejsou splněny, a v důsledku toho nelze kamenivo zavést do oblastí kontrolovaných vládou. Domníváte se, že Komise tím, že nevyvodila nezbytné právní závěry, porušila podmínky nařízení o demarkační linii. Kromě toho, jak Komise uznala ve svém dopise ze dne 14. srpna 2025, vzhledem k tomu, že vláda Kyperské republiky nemá žádný přístup ani kontrolu nad severní částí ostrova, a proto nemůže ověřovat, sledovat ani vymáhat soulad zboží překračujícího demarkační linii [3] do území kontrolovaných vládou s normami v oblasti životního prostředí, bezpečnosti nebo vlastnictví, vláda Kyperské republiky nedodržuje čl. 4 odst. 2 [4] nařízení č. 1480/2004 [5].

Zadruhé jste tvrdil, že vláda Kyperské republiky porušila směrnici 2008/99 [6] tím, že nezajistila řádné stíhání subjektů nebo jednotlivců, kteří se nacházejí v oblastech pod účinnou kontrolou vlády Kyperské republiky a dostávají kamenivo vyprodukované v severní části Kypru. Dále jste tvrdil, že Komise nepřijala žádná opatření k řešení výsledných porušení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

Zatřetí jste tvrdil, že ačkoli Komise opakovaně uznala, že těžební činnosti v severní části Kypru nejsou v souladu s právními předpisy EU a způsobují vážné škody na životním prostředí, v souladu se zásadou předběžné opatrnosti (článek 191 SFEU) nejednala preventivně a nenapravila u zdroje škody na životním prostředí způsobené uvedenými činnostmi.

Dále jste tvrdil, že navzdory skutečnosti, že článek 11 SFEU ukládá Komisi povinnost začlenit požadavky na ochranu životního prostředí do vymezení a provádění politik a činností Unie, Komise při vymezování a provádění svých politik a činností týkajících se demarkační linie opomenula zohlednit ochranu biologické rozmanitosti a přírodního dědictví v severní části Kypru.

Ve své stížnosti veřejné ochránkyni práv nejste spokojeni s dopisem Komise ze dne 28. ledna 2026, který se podle vašeho názoru nezabývá hmotněprávními argumenty vaší stížnosti ze dne 17. prosince 2025, ale místo toho odkazuje na svůj postoj vyjádřený v dopisech ze dne 10. dubna 2025 a 14. srpna 2025. Stěžujete si rovněž na údajné nečinnost Komise v souvislosti s přetrvávajícím porušováním nařízení o demarkační linii a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí v důsledku nezákonných těžebních činností v severní části Kypru. Opakujete výše popsané čtyři důvody své stížnosti Komisi. Dodáváte rovněž pátý důvod, podle kterého, pokud jde o kamenivo překračující demarkační linii do oblastí pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky, nelze mít podle článku 29 SFEU [7] za to, že splňuje příslušné dovozní formality stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení o demarkační linii a v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004. Podle vašeho názoru taková situace narušuje jednotný trh EU a vede k nespravedlivé konkurenční výhodě pro hospodářské subjekty v severní části Kypru.

Po pečlivé analýze všech informací, které jste poskytli ve své stížnosti, jsem se rozhodl uzavřít šetření s následujícím závěrem:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise.

Komise má při rozhodování o tom, zda a kdy zahájit řízení o nesplnění povinnosti, širokou posuzovací pravomoc [8] Její politika v oblasti porušování práva EU je stanovena v jejím sdělení Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování.[9] Úlohou veřejného ochránce práv v takových případech je ověřit, zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení a zda Komise poskytla jasné a přiměřené vysvětlení svého stanoviska.

Na základě informací poskytnutých ve Vaší stížnosti veřejnému ochránci práv nic nenasvědčuje tomu, že by se Komise v souvislosti s Vaší stížností dopustila zjevně nesprávného posouzení. Komise ve svých odpovědích ze dne 10. dubna a 14. srpna 2025 na dopisy zaslané společností Aggregates Europe, jejímž členem je sdružení Cyprus Quarries Association, jakož i ve svých odpovědích ze dne 24. října 2024 a 22. května 2026 na parlamentní otázky poskytla přiměřená vysvětlení svého rozhodnutí nepřijmout v této věci žádná další opatření. Je tomu tak z následujících důvodů.

K údajnému porušení nařízení o demarkační linii a nařízení č. 1480/2004 (první důvod Vaší stížnosti veřejnému ochránci práv)

a) K údajnému porušení nařízení o demarkační linii

Na rozdíl od toho, co navrhujete ve své stížnosti veřejné ochránkyni práv, Komise ve svém dopise ze dne 14. srpna 2025 neuvedla, že soulad kameniva přicházejícího do demarkační linie z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kyperské republiky, s alternativními podmínkami stanovenými v čl. 4 odst. 1 nařízení o demarkační linii nelze nikdy ověřit. Ve svém dopise ze dne 14. srpna 2025 Komise pouze vysvětlila, že vláda Kyperské republiky nemá přístup do severní části Kypru ani nad ní nemá kontrolu.

Kromě toho, jak je rovněž vysvětleno níže, nic nenasvědčuje tomu, že nařízení o demarkační linii vytvořilo systém, v němž nelze nikdy ověřit, zda kamenivo přicházející do demarkační linie z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kyperské republiky, splňuje alternativní podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení o demarkační linii. Nařízení o demarkační linii (článek 4) i nařízení č. 1480/2004 (článek 2) totiž obsahují zvláštní pravidla, která stanoví zvláštní režim pro zacházení se zbožím přicházejícím z oblastí, které nejsou pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky, do oblastí, nad nimiž vláda skutečnou kontrolu vykonává.

b) K údajnému porušení nařízení č. 1480/2004

Podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004 orgány Kyperské republiky zajistí, aby zboží, včetně kameniva, překračující demarkační linii na území kontrolovaná vládou bylo v souladu s pravidly EU o zdraví, bezpečnosti, ochraně životního prostředí a ochraně spotřebitele a o zákazu dovozu padělků a nedovolených napodobenin.

Ačkoli Komise ve svém dopise ze dne 14. srpna 2025 uznala, že vláda Kyperské republiky nemá přístup do severní části Kypru ani nad ní nemá kontrolu, a nemůže tedy ověřovat, monitorovat ani vymáhat dodržování norem EU v oblasti životního prostředí, bezpečnosti nebo vlastnictví, neznamená to, jak patrně naznačujete ve své stížnosti veřejnému ochránci práv, že vláda Kyperské republiky nedodržuje čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004.

Vláda Kyperské republiky by porušila čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004, pokud by umožnila, aby kamenivo, které nesplňuje výše uvedené normy EU, překročilo demarkační linii na území kontrolovaná vládou. Jak však uvedla Komise ve svém dopise ze dne 14. srpna 2025 a jak uznala společnost Aggregates Europe ve svém dopise ze dne 23. července 2025, v současné době nedochází k přeshraničnímu obchodu s kamenivem. Kromě toho jste neposkytli důkazy o tom, že tyto druhy kameniva překročily nebo nadále překračují demarkační linii na území kontrolovaná vládou.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nic nenasvědčuje tomu, že by vláda Kyperské republiky nedodržela čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004 a že by Komise měla jednat proti vládě Kyperské republiky.

K údajnému porušení směrnice 2008/99 (druhý důvod Vaší stížnosti veřejnému ochránci práv)

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdíte, že tím, že vláda Kyperské republiky povoluje oběh kameniva pocházejícího z těžby v severní části Kypru, usnadňuje jednání, které způsobuje značné škody na životním prostředí. Jak je však uvedeno výše, v současné době nedochází k žádnému obchodu s kamenivem mezi severní částí Kypru a oblastmi pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky. Kromě toho, jak je uvedeno výše, jste nepředložili důkazy o tom, že kamenivo překročilo nebo nadále překračuje demarkační linii na území kontrolovaná vládou. Vzhledem k neexistenci obchodu s kamenivem mezi severní částí Kypru a oblastmi pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky tedy nelze od vlády Kyperské republiky očekávat, že bude na základě směrnice 2008/99 jednat proti údajným trestným činům neslučitelným s ochranou životního prostředí a stíhat je.

K údajnému porušení zásady předběžné opatrnosti a článku 11 SFEU (třetí a čtvrtý důvod Vaší stížnosti veřejnému ochránci práv)

Jak Komise vysvětlila ve svém dopise ze dne 10. dubna 2025, právní předpisy EU, včetně právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, se pozastavují na těch územích Kypru, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu [10].

Ačkoli si je Komise vědoma dopadu těžebních činností v pohoří Pentadaktylos na životní prostředí [11] a pravidelně spolupracuje s komunitou kyperských Turků s cílem zdůraznit význam uplatňování vhodných ochranných opatření a ochrany této environmentálně citlivé oblasti, jakož i usnadnit sladění právních rámců s environmentálními normami EU [12], není Komise schopna, jak je vysvětleno v její odpovědi na parlamentní otázku E-001687/2024, přijmout vhodné iniciativy a zajistit uplatňování Smluv a právních předpisů EU v severní části Kypru, včetně právních předpisů EU v oblasti životního prostředí [13].

Vzhledem k tomu, že acquis EU je v severní části Kypru pozastaveno, nelze od Komise očekávat, že bude v souladu se zásadou předběžné opatrnosti stanovenou v článku 191 SFEU a/nebo v článku 11 SFEU jednat proti škodám na životním prostředí způsobeným těžbou v této části Kypru, jak tvrdíte.

K údajnému porušení článku 29 SFEU (pátý důvod Vaší stížnosti veřejnému ochránci práv)

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv zřejmě naznačujete, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení o demarkační linii a v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004 jsou dovozními formalitami ve smyslu článku 29 SFEU, který stanoví podmínky, za nichž lze zboží pocházející ze třetí země považovat za zboží ve volném oběhu v členském státě.

Vezměte prosím na vědomí, že demarkační linie není vnější hranicí EU.[14] V důsledku toho nelze severní část Kypru považovat za třetí zemi a zboží splňující podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení o demarkační linii a čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004 nepodléhá clům nebo poplatkům s rovnocenným účinkem [15], a proto se nepovažuje za dovoz ze třetích zemí pro celní účely ve smyslu článku 29 SFEU.

Vezměte prosím také na vědomí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení o demarkační linii a v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004 se nezdají být dovozními formalitami ve smyslu článku 29 SFEU. Pokud by byly považovány za dovozní formality, znamenalo by to, že zboží zcela získané ve třetí zemi nebo zboží, které prošlo posledním podstatným hospodářsky odůvodněným zpracováním nebo opracováním ve třetí zemi při tranzitu přes severní část Kypru a je v souladu s acquis EU týkajícím se jeho umístění na jednotný trh EU, by mohlo překročit demarkační linii do oblastí pod účinnou kontrolou vlády Kyperské republiky a vstoupit do volného oběhu v rámci jednotného trhu EU. To je však podle nařízení o demarkační linii přesně zakázáno. Pouze zboží zcela získané v oblastech, které nejsou pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky, nebo zboží, které v těchto oblastech prošlo posledním podstatným hospodářsky odůvodněným zpracováním nebo opracováním a které je v souladu s acquis EU týkajícím se jeho uvedení na jednotný trh EU, může překročit demarkační linii do oblastí pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky.

Je tedy obtížné pochopit, proč by se článek 29 SFEU vztahoval na skutkové okolnosti vašeho případu.

Oceňuji, že to nemusí být váš požadovaný výsledek, ale doufám, že vám tato vysvětlení pomohou.

Upřímně,

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 6. srpna 2026

[1] Článek 4 odst. 1 stanoví, že zboží může být dovezeno na území pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky za podmínky, že bylo zcela získáno na územích, která nejsou pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky, nebo prošlo posledním podstatným hospodářsky odůvodněným zpracováním nebo opracováním v podniku vybaveném k tomuto účelu na územích, která nejsou pod skutečnou kontrolou vlády Kyperské republiky.

[2] Nařízení č. 866/2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1481620173103&uri=CELEX:02004R0866-20150831

[3] Od roku 1974 po turecké vojenské intervenci na Kypru oddělila linie příměří (rovněž označovaná jako „zelená linie“) obě části ostrova, a tedy kyperské Řeky a kyperské Turky.

[4] Podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1480/2004 orgány Kyperské republiky zajistí, aby zboží překračující demarkační linii bylo v souladu s pravidly EU o zdraví, bezpečnosti, ochraně životního prostředí a spotřebitele a o zákazu dovozu padělků a nedovolených napodobenin.

[5] Nařízení 1480/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla týkající se zboží dováženého z oblastí, které nejsou pod skutečnou kontrolou vlády Kypru, na územích, nad nimiž vláda vykonává skutečnou kontrolu: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2004/1480/oj/eng

[6] Směrnice 2008/99 o trestněprávní ochraně životního prostředí: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2008/99/oj/eng

[7] Podle článku 29 Smlouvy o fungování EU „se produkty pocházející ze třetí země považují za produkty ve volném oběhu v členském státě, pokud byly splněny dovozní formality a veškerá splatná cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem byly vybrány v tomto členském státě a pokud se na ně nevztahuje úplné nebo částečné vrácení těchto cel nebo poplatků“.

[8] Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. února 1989, Starfruit v. Komise, věc 247/87, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:61987CJ0247 .

[9] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52017XC0119(01)&from=EN

[10] Viz článek 10 protokolu č. 10 o Kypru připojeného k aktu o přistoupení z roku 2003: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:12003T/PRO/10

[11] Viz například odpověď Komise na parlamentní otázku E-001687/2024: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-10-2024-001687-ASW_EN.html

[12] Viz například odpověď Komise na parlamentní otázku E-001399/2026:

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-10-2026-001399-ASW_EN.html

[13] Viz například odpověď Komise na parlamentní otázku E-001687/2024: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-10-2024-001687-ASW_EN.html

[14] Viz 4. bod odůvodnění nařízení o demarkační linii.

[15] Viz čl. 4 odst. 2 nařízení o demarkační linii.