- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí o odmítnutí Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA) poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům týkajícím se podmínek pro nezletilé osoby bez doprovodu v uprchlických zařízeních financovaných EU v Řecku (věc 1647/2025/MIK)
Rozhodnutí
Případ 1647/2025/MIK - Otevřeno dne Středa | 02 července 2025 - Rozhodnutí ze dne Čtvrtek | 25 června 2026 - Dotčený orgán Agentura Evropské unie pro otázky azylu ( Další šetření není důvodné ) - Země Řecko
Stížnost podána
18/06/2025Analýza stížnosti
19/06/2025Probíhající šetření
02/07/2025Výsledek šetření
25/06/2026
Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA) týkajícím se podmínek pro nezletilé osoby bez doprovodu v uprchlických zařízeních financovaných EU v Řecku. Agentura EUAA identifikovala 53 dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti, a poskytla částečný přístup ke všem těmto dokumentům. Při odepření plného přístupu se agentura EUAA dovolávala několika výjimek z práva veřejnosti na přístup k dokumentům na základě ochrany soukromí a integrity jednotlivců, jejího rozhodovacího procesu a veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost. Agentura EUAA zejména tvrdila, že požadované dokumenty obsahují citlivé informace o osobách pobývajících ve zvláštních zařízeních a předběžné informace o situaci v těchto zařízeních, které vnitrostátní orgány poskytují důvěrně. Zveřejnění posledně uvedených informací by mohlo narušit důvěru těchto orgánů vůči agentuře EUAA, a tudíž i její rozhodovací procesy a veřejnou bezpečnost.
Stěžovatel nebyl s touto odpovědí a uplatněnými úpravami spokojen a obrátil se na veřejného ochránce práv.
Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv zkontroloval neupravené verze požadovaných dokumentů a projednal uplatněné úpravy se zástupci agentury EUAA. Na základě toho veřejná ochránkyně práv přijala argumenty agentury EUAA týkající se potřeby chránit soukromí a integritu obzvláště zranitelných osob pobývajících v konkrétních zařízeních. Uznala rovněž širokou posuzovací pravomoc agentury EUAA při uplatňování výjimky týkající se veřejné bezpečnosti, která by mohla být nepříznivě ovlivněna, pokud by agentura EUAA důvěrně zveřejnila informace sdílené vnitrostátními orgány, což by je odrazovalo od úzké spolupráce s agenturou EUAA a jejími vyslanými zaměstnanci. Kromě toho se veřejná ochránkyně práv s ohledem na citlivé pracovní podmínky zaměstnanců agentury EUAA vyslaných na pomoc vnitrostátním orgánům domnívala, že agentura EUAA by mohla přiměřeně usilovat o ochranu připomínek svých zaměstnanců týkajících se konkrétních zařízení, a to na základě výjimky týkající se ochrany rozhodovacího procesu agentury EUAA.
Veřejná ochránkyně práv však nebyla zcela přesvědčena všemi odůvodněními agentury EUAA, pokud jde o uplatněné úpravy a jejich soudržnost. Vzhledem k širokému částečnému přístupu, který agentura EUAA k požadovaným dokumentům již poskytla, však veřejná ochránkyně práv shledala, že žádná další šetření této stížnosti nejsou odůvodněná. Proto případ uzavřela a navrhla zlepšení.
Souvislosti stížnosti
1. Po příjezdu osob žádajících o azyl do EU jsou členské státy povinny poskytnout jim „podmínky přijetí“. Patří mezi ně potraviny, oblečení, ubytování, jakož i přístup ke zdravotní péči a vzdělávání pro nezletilé. V souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 [1] hrají podmínky přijímání klíčovou úlohu při zajišťování přístupu uprchlíků k důstojným životním podmínkám.
2. V posledních letech byly kritizovány zhoršující se podmínky přijímání v migračních zařízeních nacházejících se na řeckých ostrovech v Egejském moři.[2] Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) je v těchto zařízeních přítomna a pomáhá řeckým orgánům při poskytování podmínek přijímání v souladu s právními předpisy EU v oblasti azylu.
3. V únoru 2025 požádal stěžovatel agenturu EUAA [3] o přístup k dokumentům týkajícím se podmínek přijímání nezletilých osob bez doprovodu a nezletilých osob odloučených od rodiny v migračních zařízeních na řeckých ostrovech Kos, Lesbos, Samos, Leros a Chios během měsíců prosince 2024 a ledna 2025.
4. V březnu 2025 agentura EUAA identifikovala 53 dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti stěžovatele, z nichž převážnou většinu tvořily zprávy vypracované zaměstnanci agentury EUAA vyslanými za účelem spolupráce s vnitrostátními orgány v přijímacích střediscích. Dalšími dokumenty byly podle agentury EUAA zápisy ze zasedání.
5. Agentura EUAA po konzultaci s vnitrostátními orgány poskytla široký částečný přístup k požadovaným dokumentům. Upravila části dokumentů, které obsahovaly konkrétní informace poskytnuté vnitrostátními orgány, včetně statistických údajů, a zároveň zveřejnila souvislosti, jichž se tyto údaje týkaly. Agentura EUAA přitom uplatnila několik výjimek z přístupu veřejnosti k dokumentům na základě ochrany soukromí a osobnosti jednotlivců [4] a rozhodovacího procesu [5], jakož i veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost [6].
6. Stěžovatel požádal agenturu EUAA, aby své rozhodnutí přehodnotila a podala „potvrzující žádost“. Stěžovatel zpochybnil rozsah uplatněných úprav ve zveřejněných dokumentech.
7. Agentura EUAA po nové konzultaci s vnitrostátními orgány v červnu 2025 potvrdila své původní rozhodnutí.
8. Stěžovatel nebyl spokojen s konečným rozhodnutím agentury EUAA a obrátil se na veřejného ochránce práv.
Šetření
9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření rozhodnutí agentury EUAA poskytnout k požadovaným dokumentům pouze částečný přístup.
10. Během šetření vyšetřovací tým veřejného ochránce práv zkontroloval neupravené verze požadovaných dokumentů, jakož i dokumenty týkající se konzultací vnitrostátních orgánů ohledně žádosti stěžovatele o přístup.
11. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv navíc uspořádal setkání se zástupci agentury EUAA s cílem projednat úpravy provedené ve zveřejněných dokumentech.
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
Soukromí a integrita jednotlivců
12. Agentura EUAA tvrdila, že požadované dokumenty obsahují jména, profesní profily a kontaktní údaje jednotlivců, které je třeba upravit. Podle názoru agentury EUAA bylo vzhledem k malému počtu osob pracujících na určitých pozicích v rámci agentury EUAA rovněž nezbytné upravit některé kontextové informace, protože konkrétní informace obsažené ve zprávách by mohly vést k identifikaci jejich autorů. Stejné úvahy se týkaly úpravy konkrétních míst a časového rámce, k němuž se zprávy vztahovaly.
13. Agentura EUAA rovněž tvrdila, že je třeba skrýt podrobnosti o jednotlivých případech žadatelů o azyl pobývajících ve zvláštních zařízeních.
14. Stěžovatel tvrdil, že některé úpravy osobních údajů, jako je počet nezletilých osob bez doprovodu, byly nadměrné. Stěžovatel rovněž tvrdil, že tyto údaje běžně zveřejňují jiné orgány EU a vnitrostátní orgány.
15. Během setkání s vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv zástupci agentury EUAA objasnili, že některé upravené informace, včetně statistických údajů, se mohou zdánlivě týkat skupin osob pobývajících v konkrétních zařízeních, a nikoli konkrétních osob, a nepředstavují tak osobní údaje na první pohled. Tyto informace však mohou ve skutečnosti umožnit identifikaci konkrétních osob v kombinaci s jinými kontextovými informacemi, například zveřejněním toho, že osoby pobývající v určitém časovém rámci na určitém místě trpěly konkrétním zdravotním stavem. Podle názoru agentury EUAA kombinace těchto informací (čas, místo, zdravotní problém) výrazně snižuje počet dotčených osob.
16. Podle zástupců agentury EUAA by navíc zveřejnění určitých informací, včetně statistických informací, o obyvatelstvu těchto středisek mohlo přispět k šíření negativních stereotypů o těchto střediscích, například pokud jde o jejich zdraví. Agentura EUAA proto některé informace skryla, aby ochránila integritu příslušných osob. Agentura EUAA se zároveň domnívala, že ponechala bez úpravy dostatek kontextových informací, aby čtenáři mohli získat obecnější informace, například že se v zařízeních vyskytly některé (nespecifikované) zdravotní problémy.
17. Zástupci agentury EUAA dále poukázali na to, že statistické informace obsažené v požadovaných dokumentech jsou podrobnější, neboť se týkají přesného místa a časového rámce, a nejsou tedy srovnatelné se souhrnnými informacemi obvykle zveřejňovanými mezinárodními orgány.
Veřejná bezpečnost
18. Agentura EUAA tvrdila, že požadované dokumenty obsahují podrobné informace o jejích operativních činnostech a každodenní spolupráci s vnitrostátními orgány. Upravené informace zahrnují statistické informace, jako jsou údaje o kapacitě nebo obsazenosti, analýzy počtu obyvatel nebo počty případů spravovaných v každém místě, ale tyto informace mohou obsahovat nepřesnosti, protože je vnitrostátní orgány předběžně a důvěrně sdílely s agenturou EUAA v souvislosti s každodenními operacemi. Agentura EUAA proto konzultovala zpřístupnění některých požadovaných dokumentů s řeckými orgány. Agentura EUAA se domnívala, že zpřístupnění by ohrozilo vzájemnou důvěru mezi agenturou EUAA a vnitrostátními orgány, a tím narušilo fungování společného evropského azylového systému a následně i veřejnou bezpečnost.
19. Žadatel považoval argumenty agentury EUAA za příliš široké a nedostatečně konkrétní.
20. Během setkání s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv zástupci agentury EUAA objasnili, že agentura EUAA nezveřejňuje statistické informace o přijímacích střediscích, které nebyly úředně ověřeny a zveřejněny vnitrostátními orgány, aby ochránila důvěru těchto orgánů vůči agentuře EUAA. Důvodem je skutečnost, že tato důvěra byla vybudována s velkým úsilím a agentura EUAA musí zabránit jakýmkoli překážkám bránícím výměně údajů mezi ní a vnitrostátními orgány, neboť tyto výměny mají zásadní význam pro práci jejích vyslaných pracovníků v terénu. Za tímto účelem agentura EUAA systematicky porovnává informace obsažené v požadovaných dokumentech s informacemi zveřejněnými vnitrostátními orgány a odpovídajícím způsobem provádí úpravy. Zástupci agentury EUAA navíc potvrdili, že jsou v pravidelném kontaktu s vnitrostátními orgány, aby zajistili co nejširší přístup. Agentura EUAA navíc redigovala informace o probíhajících vnitrostátních projektech, neboť za informace o těchto projektech neodpovídá.
Rozhodovací proces
21. Agentura EUAA tvrdila, že dokumenty obsahují individuální stanoviska, připomínky a návrhy zaměstnanců agentury EUAA, kteří jsou vysláni ke spolupráci s vnitrostátními orgány v přijímacích zařízeních. Tyto připomínky jsou určeny pro interní použití v rámci agentury EUAA. Jejich zpřístupnění by v budoucnu vedlo k riziku autocenzury, zejména pokud by bylo možné identifikovat autory konkrétních připomínek na základě podstaty jejich připomínek, což by následně bránilo běžné činnosti agentury EUAA.
22. Agentura EUAA zároveň poukázala na to, že stěžovateli již poskytla části požadovaných dokumentů, které obsahují různé věcné informace o situaci na konkrétních místech, a dokonce ve svém potvrzujícím rozhodnutí uvedla kategorie zpřístupněných věcných informací, aby zdůraznila svůj závazek k transparentnosti.
23. Stěžovatel tvrdil, že agentura EUAA uplatňuje na ochranu svých rozhodovacích procesů příliš rozsáhlé úpravy, nebere v úvahu skutečnost, že mnoho operací již bylo dokončeno, a brání veřejnému dohledu nad činnostmi financovanými EU.
Převažující veřejný zájem na zpřístupnění
24. Stěžovatel tvrdil, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění požadovaných dokumentů, neboť dokumenty se týkají zacházení s nezletilými osobami, zatímco agentura EUAA v tomto ohledu neprovedla smysluplnou analýzu.
25. Agentura EUAA uznala existenci veřejného zájmu v otázkách týkajících se situace nezletilých osob bez doprovodu v přijímacích zařízeních. Tvrdila však také, že již poskytla stěžovateli široký částečný přístup k informacím v tomto ohledu, čímž prokázala svůj závazek, pokud jde o zachování transparentnosti. Agentura EUAA zdůraznila, že provedla individuální posouzení každého dokumentu a úpravy provedla pouze v případě potřeby. Měla za to, že žadatel nepředložil dostatečně podložený argument, pokud jde o to, co by představovalo veřejný zájem na zpřístupnění, který by převážil nad obavami vznesenými agenturou EUAA.
Posouzení veřejného ochránce práv
26. Je-li orgán EU požádán o zpřístupnění dokumentu, musí provést individuální posouzení, zda se na dokument vztahuje jedna nebo několik výjimek z práva veřejnosti na přístup k dokumentům.[7] Výjimky z přístupu veřejnosti musí být uplatňovány co nejpřísněji [8] a pouze na ty dokumenty (části dokumentů), na které se vztahují.[9] Při odepření přístupu musí orgány EU vysvětlit, jak by zpřístupnění příslušného dokumentu mohlo konkrétně a skutečně ohrozit zájem chráněný výjimkou, o kterou se opírají.[10] Konečně při uplatňování výjimek podle čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1049/2001 musí orgány EU zvážit veřejný zájem na zpřístupnění s konkurenčním zájmem, který chtějí chránit.
27. Na základě kontroly dokumentů veřejná ochránkyně práv zjistila, že agentura EUAA v tomto případě provedla důkladné individuální posouzení požadovaných dokumentů s výsledkem poskytnutí širokého přístupu veřejnosti, čímž uvedla v účinnost své návrhy řešení předložené v souvislosti s předchozími šetřeními [11].
Soukromí a integrita jednotlivců
28. Pojem „osobní údaje“[12] je velmi široký a zahrnuje veškeré informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné osoby. Informace nemusí přímo identifikovat osobu; může tak učinit i nepřímo. Podle unijní judikatury [13] „[p]oužití výrazu „nepřímo“ unijním normotvůrcem naznačuje, že k tomu, aby bylo s informacemi zacházeno jako s osobními údaji, není nezbytné, aby tyto informace samy o sobě umožňovaly identifikovat [dotčenou osobu].“ Stačí spíše, aby tyto informace ve spojení s jinými informacemi ze stejných nebo různých zdrojů umožňovaly identifikovat dotčenou osobu. Kromě toho není nutné, aby široká veřejnost mohla na tomto základě odvodit totožnost jednotlivce. Stačí, když je může identifikovat například jedna osoba, která pracuje ve stejném oboru jako dotyčná osoba a je obeznámena s jejím profesním zázemím [14].
29. Na základě kontroly příslušných dokumentů veřejná ochránkyně práv konstatuje, že v tomto případě agentura EUAA skryla nejen osobní údaje, které přímo identifikují osobu, ale také kontextové informace, z nichž lze odvodit totožnost osoby, jako jsou autoři požadovaných dokumentů nebo jednotliví žadatelé o azyl. Veřejná ochránkyně práv uznává, že bylo rozumné, aby agentura EUAA zohlednila omezený počet svých zaměstnanců vyslaných pracovat do konkrétních zařízení, díky čemuž budou snadno identifikovatelní. Veřejná ochránkyně práv rovněž uznává, že v této konkrétní souvislosti nebylo nepřiměřené, aby se agentura EUAA domnívala, že omezená velikost určitých skupin žadatelů o azyl v kombinaci s jinými kontextovými informacemi by mohla vést k identifikaci konkrétních osob.
30. Jakékoli zpřístupnění osobních údajů musí splňovat podmínky stanovené v právních předpisech EU o ochraně údajů (nařízení 2018/1725 [15]). Podle těchto pravidel musí orgány EU při posuzování, zda mohou být osobní údaje zpřístupněny, postupovat podle třífázové analýzy.[16] Zaprvé musí posoudit, zda žadatel prokázal zvláštní potřebu zpřístupnění osobních údajů, která je ve veřejném zájmu. Zadruhé, pokud taková „nezbytnost“ existuje, musí posoudit, zda by zpřístupnění mohlo poškodit oprávněné zájmy dotčené osoby (dotčených osob). Zatřetí, pokud tomu tak je, musí prokázat, že s ohledem na cíl sledovaný žalobkyní by zpřístupnění bylo nicméně přiměřené.
31. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel uvedl, že je třeba posoudit situaci nezletilých osob v příslušných zařízeních a pohnat příslušné orgány k odpovědnosti. I když však stěžovatel prokázal nezbytnost předání osobních údajů pro účel ve veřejném zájmu, veřejná ochránkyně práv uznává, že ve specifickém kontextu, v němž dokumenty agentury EUAA obsahují citlivé informace o osobní situaci obzvláště zranitelných osob pobývajících v přijímacích zařízeních, se agentura EUAA správně domnívala, že zpřístupnění osobních údajů by mohlo ohrozit oprávněné zájmy subjektů údajů. V této souvislosti nebylo nepřiměřené, aby se agentura EUAA domnívala, že by bylo nepřiměřené, a to i s ohledem na cíl sledovaný žadatelem, zpřístupnit informace, které by mohly vést k identifikaci konkrétních osob, a tudíž k porušení oprávněných zájmů subjektů údajů.
32. Některé konkrétní úpravy, které agentura EUAA v tomto případě uplatnila a které se týkají větších skupin, se však zdají být nepřiměřené. Veřejná ochránkyně práv připomíná agentuře EUAA, že by neměla využívat výjimky týkající se soukromí a integrity jednotlivců ke skrytí obecných informací týkajících se určitých skupin a populací, které se netýkají jednotlivců a nemohou ovlivnit jejich soukromí a integritu. Agentura EUAA by měla uplatňovat úpravu osobních údajů restriktivně a důsledně.
Veřejná bezpečnost
33. Orgány a agentury Unie mají širokou posuzovací pravomoc při určování, zda by zpřístupnění dokumentu vedlo k porušení ochrany veřejných zájmů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001, který zahrnuje veřejnou bezpečnost [17].
34. Z kontroly dokumentů vyplynulo, že v některých částech obsahují informace týkající se provozních činností v konkrétních zařízeních. Agentura EUAA tvrdila, že vnitrostátní orgány sdílely tyto informace s agenturou EUAA důvěrně, že tyto informace oficiálně nezveřejnily a mohou obsahovat nepřesnosti. Podle názoru agentury EUAA by proto zpřístupnění těchto informací ohrozilo důvěru vnitrostátních orgánů vůči agentuře EUAA, a v důsledku toho by ohrozilo fungování společného evropského azylového systému a veřejnou bezpečnost. Ačkoli agentura EUAA konzultovala s vnitrostátními orgány zpřístupnění některých požadovaných dokumentů, vysvětlila, že výše uvedené úvahy se vztahují na všechny požadované dokumenty vzhledem k jejich obsahu.
35. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že agentura EUAA by měla v zásadě konzultovat dotčené vnitrostátní orgány před zveřejněním jakýchkoli dokumentů obsahujících informace poskytnuté těmito orgány, zejména pokud by mohly vznést námitku proti jejich zveřejnění. Veřejná ochránkyně práv věří, že agentura EUAA tak v budoucnu učiní.
36. Veřejná ochránkyně práv rovněž chápe, že agentura EUAA si je vědoma ochrany vzájemné důvěry s Řeckem. Veřejný ochránce práv však v minulosti odmítl obecné odkazy na potřebu chránit vzájemnou důvěru mezi orgány EU a členskými státy jako důvod pro odepření přístupu veřejnosti [18] s odkazem na povinnost loajální spolupráce [19] a související judikaturu [20].
37. V tomto případě požadované dokumenty obsahují informace, které řecké orgány v rámci svých každodenních činností důvěrně sdílejí se zaměstnanci agentury EUAA vyslanými ke spolupráci s těmito orgány v náročném kontextu správy přijímacích zařízení. Bezpečnost zranitelných osob pobývajících v těchto zařízeních závisí na dobré spolupráci mezi agenturou EUAA a řeckými orgány. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že každodenní práce vyslaných pracovníků agentury EUAA do značné míry závisí na důvěře vnitrostátních orgánů a míře sdílení informací, do níž jsou ochotny se zapojit. Má rovněž na paměti široký prostor pro uvážení, který mají unijní orgány při určování, zda by zpřístupnění dokumentu ohrozilo ochranu veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost. Vzhledem k tomu veřejná ochránkyně práv nezjistila v posouzení agentury EUAA v tomto ohledu zjevnou chybu.
38. Ačkoli veřejná ochránkyně práv chápe, že informace obsažené v požadovaných dokumentech agentury EUAA jsou podrobnější, konstatuje rovněž, že podobné statistické údaje zveřejňují nevládní organizace, mezinárodní organizace i samotné vnitrostátní orgány.[21] V této souvislosti veřejná ochránkyně práv vybízí agenturu EUAA, aby v souvislosti s budoucími žádostmi o přístup veřejnosti zvážila možnost zveřejnit statistické informace a v případě potřeby v této záležitosti dále spolupracovala s vnitrostátními orgány.
Rozhodovací proces
39. V souladu s judikaturou EU musí orgány a instituce EU v případě odepření přístupu veřejnosti k dokumentům na základě potřeby chránit probíhající nebo uzavřený rozhodovací proces prokázat, že zpřístupnění může tyto procesy konkrétně, účinně a vážně ohrozit [22] Pokud jde o uzavřené rozhodovací procesy, orgány a instituce EU mohou chránit pouze „stanoviska pro vnitřní použití v rámci jednání a předběžných konzultací v rámci dotčeného orgánu“[23].
40. Veřejná ochránkyně práv chápe, že agentura EUAA se snažila chránit svobodu svých zaměstnanců vyslaných ke spolupráci s vnitrostátními orgány, aby mohli otevřeně sdílet své připomínky (tj. „stanoviska pro vnitřní použití“) s agenturou EUAA, včetně subjektivních připomínek a připomínek obsahujících předběžné, neověřené informace. Na základě kontroly dokumentů však veřejný ochránce práv není přesvědčen, že všechny informace, které jsou z tohoto důvodu skryty, mohou být citlivé, neboť některá stanoviska a návrhy se zdají být obecné povahy. Agentura EUAA navíc ne vždy důsledně upravovala stejný druh informací.
41. Vzhledem k tomu, že agentura EUAA již poskytla široký přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům a že dotčené úpravy jsou omezené, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že další pokračování v této záležitosti by nebylo odůvodněné. Domnívá se však, že v budoucích případech by agentura EUAA měla pečlivě přezkoumat, zda by přístup k těmto obecným informacím mohl být umožněn. Veřejný ochránce práv předloží níže odpovídající návrh na zlepšení.
Převažující veřejný zájem
42. Domnívají-li se unijní orgány, že by zpřístupnění dokumentu ohrozilo jejich rozhodovací procesy, musí vyvážit ochranu tohoto zvláštního zájmu s veřejným zájmem na zpřístupnění dokumentu.
43. Agentura EUAA uznala existenci veřejného zájmu v otázkách týkajících se situace nezletilých osob bez doprovodu v souvislosti s podmínkami migrace a přijímání. Agentura EUAA se však rovněž domnívala, že stěžovatel dostatečně nedoložil převažující povahu dotčeného veřejného zájmu, zejména v souvislosti s tím, že agentura EUAA provedla důkladné individuální posouzení každého požadovaného dokumentu a konkrétní informace upravila pouze v případě potřeby.
44. Veřejná ochránkyně práv uznává, že agentura EUAA poskytla široké veřejnosti přístup k požadovaným dokumentům, včetně řady věcných informací o podmínkách v přijímacích střediscích, čímž naplnila zvýšenou potřebu transparentnosti v této oblasti.
45. Veřejný ochránce práv však nevylučuje, že v jiných případech mohou obavy týkající se podmínek základních práv v přijímacích střediscích skutečně vést k převažujícímu veřejnému zájmu na transparentnosti.[24] Veřejný ochránce práv bude tuto otázku i nadále sledovat v souvislosti s budoucími stížnostmi.
Závěr
Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:
Veřejná ochránkyně práv nebyla přesvědčena, že by nebylo možné poskytnout další přístup k některým částem dokumentů. Vzhledem k omezenému rozsahu těchto úprav a celkově širokému částečnému přístupu se však veřejná ochránkyně práv domnívala, že žádná další šetření této stížnosti nejsou odůvodněná.
Veřejná ochránkyně práv věří, že agentura EUAA bude v budoucnu uplatňovat výjimky z přístupu veřejnosti k podobným dokumentům restriktivně a důsledně. Tuto otázku bude i nadále sledovat v souvislosti s budoucími stížnostmi.
Návrhy na zlepšení
Agentura EUAA by měla v budoucích žádostech o přístup veřejnosti zvážit poskytnutí širšího přístupu k obecným a necitlivým připomínkám svých vyslaných pracovníků týkajícím se vnitrostátních přijímacích zařízení, v nichž pracují.
Stěžovatel a agentura EUAA budou o tomto rozhodnutí informováni.
Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv
Štrasburk, 25. června 2026
[1] Úmluva o právním postavení uprchlíků, k dispozici na adrese: https://www.ohchr.org/en/instruments-mechanisms/instruments/convention-relating-status-refugees
[2] Viz například zpráva řecké Národní komise pro lidská práva z roku 2021, která je k dispozici na adrese: https://ennhri.org/wp-content/uploads/2021/07/Greek-National-Report.pdf
[3] Podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj
[4] Článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.
[5] Čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001.
[6] Čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážka nařízení č. 1049/2001.
[7] Rozsudek ze dne 1. července 2018, Švédsko a Turco v. Rada, spojené věci C-39/05 a C-52/05 P, bod 33, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-39/05&language=en
[8] Rozsudek ze dne 1. února 2007, Sison v. Rada, věc C-266/05 P, bod 63, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-266/05%20P
[9] Švédsko a Turco v. Rada, spojené věci C-39/05 a C-52/05 P, uvedené výše, body 33 a 38.
[10] Rozsudek ze dne 7. února 2018, Access Info Europe v. Evropská komise, věc T-851/16, bod 37, k dispozici na adrese: https://juris.curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=199184&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=5324184.
[11] Návrh řešení týkající se odmítnutí Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA) poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se podmínek přijetí v několika kyperských zařízeních pro řízení migrace (věc 724/2024/AML), k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/solution/en/199728; Návrh řešení, jak Agentura Evropské unie pro azyl vyřídila žádost o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se podmínek přijímání v několika řeckých zařízeních pro řízení migrace (věc 687/2024/AML), k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/solution/en/195012.
[12] Článek 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů (…), Úř. věst. L 295/39, https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj/eng. .
[13] Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 7. března 2024, OC v. Komise, C-479/22 P, bod 46f.: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=283526&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=26709.
[14] Tamtéž, bod 60.
[15] Citováno výše.
[16] Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení 2018/1725.
[17] Rozsudek ze dne 1. února 2007, Sison v. Rada, C‑266/05 P, bod 64, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-266/05.
[18] Viz například doporučení o odmítnutí Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) poskytnout veřejnosti přístup ke dvěma stanoviskům úředníka pro otázky základních práv (věc 1497/2024/ACB), body 32–33: https://www.ombudsman.europa.eu/cs/recommendation/cs/199964.
[19] Tuto povinnost loajální spolupráce mezi orgány EU a členskými státy stanoví Smlouvy o EU v čl. 4 odst. 3 SEU.
[20] Rozsudek ze dne 14. září 2022, Pollinis France v. Komise, T‑371/20 a T‑554/20, body 111–112, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-371/20&language=en.
[21] Viz například denně aktualizované statistiky o obsazenosti a kapacitě zařízení pro řízení migrace na ostrovech nebo měsíčně aktualizované údaje o nezletilých osobách bez doprovodu zde: https://migration.gov.gr/en/statistika/
[22] Viz rozsudek ze dne 22. března 2018, De Capitani v. Parlament, T-540/15, bod 64, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-540/15; Rozsudek ze dne 21. července 2011, Švédsko v. MyTravel a Komise, C-506/08 P, body 80–82, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-506/08%20P
[23] Čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1049/2001.
[24] V tomto ohledu viz návrh řešení ve věci 724/2024/AML, který je k dispozici zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/solution/en/199728, body 37–42.