Štrasburk, 14. října 2004

Vážený pane X.,

Dne 8. června 2004 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropský parlament týkající se hospodářské soutěže PE/98/A.

Dne 16. června 2004 jsem předal stížnost předsedovi Evropského parlamentu. Parlament zaslal své stanovisko dne 13. září 2004. Předala jsem Vám jej dne 22. září 2004 s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 28. září 2004.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel úspěšně uspěl ve výběrovém řízení CC/A/12/02 (Informační technologie – třída A7/A6). Po zveřejnění příslušného rezervního seznamu v srpnu 2002 oslovil několik orgánů, včetně Evropského parlamentu, aniž by však našel vhodné pracovní místo.

V únoru 2004 zveřejnil Evropský parlament oznámení o výběrovém řízení PE/98/A (Inženýři s odbornými znalostmi v oblasti telekomunikací – platová třída A5/A4). Podle tohoto oznámení o výběrovém řízení měla výběrová komise posoudit přihlášky s cílem nalézt 15 nejlepších uchazečů, kteří měli být pozváni k ústním zkouškám.

Stěžovatel se přihlásil do výběrového řízení PE/98/A. Parlament jej následně informoval, že mezi těmito 15 uchazeči není. Dne 6. dubna 2004 požádal EP, aby jeho žádost přezkoumal. Dne 25. května 2004 obdržel stěžovatel podrobný dopis s odůvodněním příslušného rozhodnutí.

Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv uvedl, že obdržel pouze 9,88 bodu z maximálně 20 bodů, což ho řadí na 24. místo z 38 kandidátů. Stěžovatel uvedl, že hodnocení jeho vysokoškolského studia (4,4 bodu ze 6) bylo nesprávné vzhledem k tomu, že získal titul z matematiky a absolvoval postgraduální studium v oboru počítačového inženýrství. Poukázal rovněž na to, že v oddíle „elektronická pošta“ obdržel 0,2 bodu (z 0,4), ačkoli tato činnost byla vždy součástí jeho povinností. Podle stěžovatele byla také sekce "bezpečnost sítě" nespravedlivě ohodnocena na 0,2. (z 0,4) bodů. Stěžovatel dále uvedl, že oddíl „integrace služeb na pracovní stanici“, v němž obdržel pouze 0,2 (z 0,4) bodů, je doménou, v níž získal velké množství zkušeností.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl stěžovatel k závěru, že mu mělo být uděleno nejméně 12,08 bodu.

Stěžovatel se rovněž zajímal o to, proč byla jeho odborná praxe hodnocena pouze na 1,08 (z 6) bodů.

Stěžovatel tak v podstatě tvrdil, že Evropský parlament řádně neposoudil jeho přihlášku do výběrového řízení PE/98/A. Tvrdil, že by měl být připuštěn k ústní zkoušce výběrového řízení.

Šetření

Stanovisko Evropského parlamentu

Evropský parlament ve svém stanovisku uvedl tyto připomínky:

Výběrová komise posoudila přihlášku stěžovatele a udělila mu 9,88 z 20 bodů, což jej umístilo na 24. místě z 38 uchazečů připuštěných do výběrového řízení. Stěžovatel byl o tomto výsledku a o skutečnosti, že nebyl mezi 15 nejlepšími kandidáty, informován dopisem ze dne 29. března 2004.

Dopisem ze dne 6. dubna 2004 stěžovatel toto posouzení zpochybnil, přičemž upozornil na své vzdělání a zkušenosti, a požádal o přehodnocení své žádosti. Kvůli technickým problémům však oddělení pro výběrová řízení tento dopis obdrželo až 24. května 2004. Dopis byl poté neprodleně předán výběrové komisi.

Výběrová komise na svém zasedání dne 24. května 2004 přezkoumala přihlášku stěžovatele a potvrdila své rozhodnutí nepřipustit ho k ústním zkouškám. Stěžovatel byl o tomto rozhodnutí a jeho důvodech informován dopisem ze dne 25. května 2004.

Posuzování kvalifikací a zkušeností bylo ze své podstaty srovnávacím cvičením, v němž byly porovnány zásluhy uchazečů. Aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi uchazeči, založila výběrová komise své posouzení na hodnotící tabulce, která byla vypracována předem na základě znění oznámení o výběrovém řízení.

V souladu s ustálenou judikaturou v této věci měla výběrová komise širokou posuzovací pravomoc při posuzování zásluh uchazečů a administrativa nemohla zvrátit rozhodnutí výběrové komise nepozvat stěžovatele k ústním zkouškám.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel ve svém vyjádření zdůraznil, že zaslal Parlamentu spontánní přihlášky pět měsíců před vyhlášením výběrového řízení, a že proto považuje odůvodnění dotčeného výběrového řízení (sestavení seznamu vhodných kandidátů pro obsazení pracovních míst, která nelze obsadit interním přesunem, interním výběrovým řízením nebo přesunem zaměstnanců z jiných orgánů EU) za slabé. Stěžovatel uvedl, že by si přál, aby jeho žádost posoudil nezávislý odborník a zabýval se otázkami, které uvedl ve své stížnosti.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámka

1.1 Stěžovatel ve své stížnosti podané v červnu 2004 vznesl námitku proti výsledku posouzení jeho přihlášky do výběrového řízení PE/98/A, které uspořádal Evropský parlament s cílem přijmout inženýry s odbornými znalostmi v oblasti telekomunikací (platová třída A5/A4).

1.2 Stěžovatel ve svých připomínkách ke stanovisku Parlamentu zpochybnil oprávněnost pořádání tohoto výběrového řízení. Stěžovatel poukázal na to, že uspěl v jiném výběrovém řízení (soutěž CC/A/12/02 – informační technologie – třída A7/A6), že byl zařazen na rezervní seznam tohoto výběrového řízení a že zaslal Parlamentu spontánní přihlášky pět měsíců před vyhlášením výběrového řízení PE/98/A.

1.3 Evropský veřejný ochránce práv se domnívá, že stěžovatel neuvedl jasné tvrzení, pokud jde o odůvodnění organizace výběrového řízení PE/98/A, a že proto není vhodné se touto otázkou v tomto šetření zabývat. Stěžovatel může podat další stížnost týkající se této záležitosti veřejnému ochránci práv poté, co se předem vhodným způsobem obrátil na Parlament.

2 Údajně nesprávné posouzení žádosti

2.1 Stěžovatel uvedl, že za svou žádost obdržel pouze 9,88 bodu z maximálně 20 bodů. Uvedl, že hodnocení jeho vysokoškolského studia (4,4 bodu ze 6), hodnocení oddílu „elektronická pošta“ (0,2 bodu z 0,4), hodnocení oddílu „bezpečnost sítě“ (0,2 bodu z 0,4) a hodnocení oddílu „integrace služeb na pracovní stanici“ (0,2 bodu z 0,4) bylo nesprávné a že mu mělo být uděleno nejméně 12,08 bodu.

2.2 Parlament ve svém stanovisku zastával názor, že výběrová komise má širokou posuzovací pravomoc při posuzování zásluh uchazečů a že administrativa nebyla schopna zvrátit rozhodnutí výběrové komise nepozvat stěžovatele k ústním zkouškám.

2.3 Veřejný ochránce práv konstatuje, že podle ustálené judikatury soudů Společenství má výběrová komise širokou posuzovací pravomoc při posuzování zásluh uchazečů a že soudy mohou zasáhnout pouze v případě, že se při tomto posuzování vyskytne zjevná chyba (1). Veřejný ochránce práv považuje v takovém případě, jako je projednávaný případ, za vhodné uplatnit stejný standard přezkumu jako soud, pokud jde o podstatu rozhodnutí přijatého výběrovou komisí. Podle názoru veřejného ochránce práv stěžovatel neprokázal, že v tomto případě došlo ke zjevnému pochybení, pokud jde o posouzení jeho žádosti. Za těchto okolností neexistují důvody pro posouzení žádosti stěžovatele, aby jeho žádost posoudil nezávislý znalec.

3 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Evropského parlamentu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropského parlamentu.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Viz například věc T-139/00 Bal v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. II-139, bod 55.