Souvislosti stížnosti

1. Dne 29. září 2016 zahájila Evropská komise formální řízení o nesplnění povinnosti proti Španělsku zasláním výzvy [1] týkající se nedodržení ustanovení směrnice 2002/49/ES (dále jen „směrnice o hluku“)[2], zejména pokud jde o chybějící strategické hlukové mapy a hluková opatření ve Španělsku (INFR(2016)2118).

2. Dne 19. července 2018 zaslala Komise Španělsku odůvodněné stanovisko [3]. [4]

3. Dne 24. dubna 2024 předložili tři španělští poslanci Evropského parlamentu Komisi parlamentní otázku [5] týkající se plánovaného rozšíření letišť Alicante–Elche a Valencia–Manises ve Španělsku. Vyjádřily znepokojení nad tím, že rozšíření by ovlivnilo úroveň hlukového znečištění a znečištění životního prostředí v dotčených oblastech, a chtěly vědět, jak Komise zajistí, aby Španělsko v tomto ohledu dodržovalo příslušná ustanovení práva EU.

4. Dne 3. července 2024 Komise na parlamentní otázku odpověděla [6]. Komise ve své odpovědi uvedla, že Španělsko navzdory tomu, že mu tuto záležitost připomnělo, nepředložilo nejnovější strategické hlukové mapy, které měly být předloženy do 30. června 2022. Komise rovněž uvedla, že otázka obou letišť byla řešena v probíhajícím řízení o nesplnění povinnosti INFR(2016)2118 proti Španělsku.

5. Dne 17. února 2025 se stěžovatel, skupina obyvatel valencijských obcí ve Španělsku, která nesouhlasí s rozšířením obou letišť v regionu a zasazuje se o jejich přemístění, obrátil na evropského veřejného ochránce práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se doby, kterou Komise potřebovala k ukončení dotčeného řízení o nesplnění povinnosti.

7. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď Komise na stížnost a následně připomínky stěžovatele v reakci na odpověď Komise. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv rovněž zkontroloval spis Komise týkající se tohoto případu.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

Komise

8. Ve své odpovědi Komise vysvětlila, že formální řízení o nesplnění povinnosti bylo zahájeno z vlastního podnětu v návaznosti na šetření v rámci projektu EU Pilot [7] (7743/15/ENVI). Podle Komise byly pro dosavadní dobu dva hlavní důvody: zvláštnosti vyšetřovacího řízení, zejména pokračující výměny se Španělskem zaměřené na zajištění dobrovolného dodržování předpisů, jakož i technickou složitost případu. Věc se týká strategických hlukových map a protihlukových akčních plánů požadovaných pro velký počet různých subjektů (letiště, aglomerace, hlavní silnice a hlavní železnice), což dále zvyšuje objem materiálu, čas a technickou složitost dotčených otázek. Španělské orgány navíc v průběhu řízení několikrát změnily příslušný seznam subjektů.

9. Komise uvedla, že po celou dobu řízení udržovala nepřetržitý dialog se španělskými orgány s cílem nalézt řešení údajného protiprávního jednání. V této souvislosti vzala rovněž v úvahu faktický vývoj případu, zejména pokud jde o seznam subjektů, jichž se řízení týká, a pokrok, jehož Španělsko v daném období dosáhlo.

10. Pokud jde o včasnost, Komise poukázala na to, že článek 258 SFEU nestanoví žádnou pevnou lhůtu pro délku řízení o nesplnění povinnosti, a odkázala na použitelnou judikaturu EU, která stanovila, že Komise má v takových případech širokou posuzovací pravomoc.[8] Kromě toho je účelem postupu před zahájením soudního řízení umožnit členskému státu ukončit jakékoli údajné nesplnění povinnosti, umožnit mu výkon jeho práva na obhajobu a vymezit předmět sporu.[9] Cílem řízení o nesplnění povinnosti je tedy dosáhnout souladu prostřednictvím spolupráce, dialogu a technické pomoci, aniž by se nutně musel uchýlit k soudnímu řízení, není-li to nezbytně nutné.

11. V neposlední řadě Komise uvedla, že bude usilovat o to, aby rozhodnutí o dalším kroku postupu bylo přijato co nejdříve.

Od stěžovatele

12. Ve svých připomínkách žadatel trval na svém názoru, že řízení trvá nepřiměřeně dlouho. Stěžovatel dále vyjádřil znepokojení nad tím, že Španělsko nadále neposkytuje strategické hlukové mapy požadované Komisí a že občané dotčení touto záležitostí nadále trpí vážnými problémy v oblasti hluku a znečištění ovzduší v důsledku letadel létajících nad jejich domovy.

Posouzení veřejného ochránce práv

13. Úloha veřejné ochránkyně práv v oblasti stížností na porušení právních předpisů se týká zejména administrativního a procesního řešení případů porušení právních předpisů ze strany Komise, jako je doba a důvody případných zpoždění. Veřejný ochránce práv důsledně uznává, že Komise má při řešení případů nesplnění povinnosti prostor pro uvážení.[10] Pokud však byla doba, kterou Komise věnovala řešení případu, zbytečně prodloužena v důsledku nedbalosti nebo neodůvodněných odkladů ze strany Komise, může to představovat nesprávný úřední postup.[11] Totéž platí pro nečinnost bez platného odůvodnění.

14. Veřejná ochránkyně práv uznává, že řízení o nesplnění povinnosti týkající se otázek životního prostředí mohou vzhledem ke své složité a vyvíjející se povaze často vyžadovat značné množství času. Boj proti hluku ve venkovním prostředí je přímo spojen s existencí strategických hlukových map a akčních plánů pro hluk ve venkovním prostředí, neboť zahrnuje měření celkové expozice hluku v dané oblasti na základě různých zdrojů hluku, včetně hluku z letadel. Veřejný ochránce práv souhlasil s tím, že pokud je délka řízení způsobena důkladností posouzení, může být ve veřejném zájmu dodatečná lhůta [12].

15. V tomto případě je řízení o nesplnění povinnosti zahájeno již více než devět let. Tak dlouhá doba na projednání řízení o nesplnění povinnosti se zdá být dlouhá z jakéhokoli objektivního hlediska. To platí tím spíše, že problematika hluku ve venkovním prostředí může mít závažný nepříznivý dopad na životní prostředí a veřejné zdraví. Veřejný ochránce práv připomíná, že v Listině základních práv EU je stanovena vysoká úroveň ochrany životního prostředí [13], zatímco Evropský soud pro lidská práva uznal závažnost hluku ve venkovním prostředí tím, že dospěl k závěru, že může dokonce ovlivnit právo osoby na respektování jejího soukromého života [14].

16. Ve své replice Komise stručně vysvětlila, že délka řízení je způsobena především složitostí věci a potřebou pokračovat ve výměně informací o této záležitosti se Španělskem. Veřejný ochránce práv nemá důvod o těchto prohlášeních jako takových pochybovat. Ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by Komise byla ve spisu nečinná po celou dobu od zahájení řízení o nesplnění povinnosti, z kontrolovaných dokumentů nevyplývá žádná analýza ani věcné opatření Komise od června 2021 do června 2024. Nečinnost během tohoto tříletého období je obzvláště znepokojivá vzhledem k tomu, že Komise ve své odpovědi ze dne 3. července 2024 na parlamentní otázku uvedla, že jí Španělsko nesdělilo nejnovější strategické hlukové mapy a akční plány požadované směrnicí o hluku každých pět let.[15] Tyto mapy a akční plány měly být předloženy do 30. června 2022 a Komise uvedla, že Španělsku na to upozornila.[16] Ve spisu Komise však není žádná stopa po zaslání takových upomínek.

17. V zájmu řádné správy by orgány EU měly vést odpovídající záznamy o správních postupech. V projednávané věci však z kontrolovaných dokumentů nevyplývá, že by Komise případ od června 2021 do června 2024 bedlivě a pečlivě sledovala. Vzhledem k neexistenci takových důkazů nemůže veřejný ochránce práv potvrdit, zda Komise během tohoto tříletého období podnikla nějaké kroky a zda se řízením o nesplnění povinnosti aktivně a bez zbytečných prodlev zabývala [17].

18. Veřejný ochránce práv tedy může pouze dospět k závěru, že Komise nepřijala opatření v této věci po dobu tří let, což je značná doba. To je politováníhodné.

19. Situace se však změnila v červnu 2024, kdy Komise uspořádala setkání se španělskými orgány, po němž následovaly aktuální informace o pokroku v této záležitosti poskytnuté Španělskem. Šetření veřejné ochránkyně práv ukazuje, že od června 2024 Komise dostává od Španělska pravidelné aktuální informace a pořádá další schůzky se španělskými orgány. Za těchto okolností veřejná ochránkyně práv konstatuje, že Komise nyní aktivně pokračuje v šetření. V důsledku toho dospěla k závěru, že by vydání doporučení v tomto případě neposloužilo žádnému užitečnému účelu.

20. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že nečinnost Komise po dobu tří let a neposkytnutí důkazů odůvodňujících její nečinnost během tohoto období představuje nesprávný úřední postup. Vzhledem k závažným veřejným důsledkům nedodržování směrnice o hluku ze strany členského státu veřejná ochránkyně práv očekává, že se Komise bude řízením o nesplnění povinnosti zabývat přednostně.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Skutečnost, že Evropská komise nepřijala opatření a nepředložila důkazy odůvodňující její nečinnost v daném případě po dobu tří let, představuje nesprávný úřední postup. Vzhledem k závažným veřejným důsledkům nedodržování směrnice o hluku ze strany členského státu veřejná ochránkyně práv očekává, že se Komise bude řízením o nesplnění povinnosti zabývat přednostně.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 12. prosince 2025

[1] Výzva je prvním formálním krokem v řízení o nesplnění povinnosti, na který musí dotyčný členský stát zaslat podrobnou odpověď, obvykle do dvou měsíců. Další podrobnosti o řízeních EU o nesplnění povinnosti jsou k dispozici na internetových stránkách Komise: https://commission.europa.eu/law/application-eu-law/implementing-eu-law/infringement-procedure_en.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02002L0049-20210729.

[3] Pokud Komise dospěje k závěru, že daná země neplní své povinnosti podle práva EU, může zaslat odůvodněné stanovisko: formální žádost o soulad s právem EU.

[4] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/memo_18_4486

[5] https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-9-2024-001285_EN.html

[6] https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-9-2024-001285-ASW_EN.html

[7] „EU Pilot“ je počáteční neformální dialog mezi Komisí a členským státem, jehož se stížnost na porušení předpisů týká.

[8] Rozsudek Soudního dvora ve věci C-226/01, Komise v. Dánsko: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=BBCBA5FBA3FE818C9C6ABF2274B266ED?text=&docid=48025&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1607704.

[9] Rozsudek Soudního dvora ve věci C-33/04, Komise v. Irsko, bod 18: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=47579&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1629328.

[10] Viz rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 4/2024/JN, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/195058.

[11] Viz rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věcech 369/2018/JAP, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/119020 a 2029/2022/EIS, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/179452.

[12] Viz bod 22 rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 950/2023/EIS, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/197517.

[13] Viz článek 37 Listiny základních práv Evropské unie.

[14] Viz mimo jiné rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci 16798/90, López Ostra/Španělsko, k dispozici na adrese: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-62468%22]} a ve věci 2345/06, Deés/Maďarsko, k dispozici na adrese: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-101647%22]}.

[15] Tento požadavek je obsažen v článku 7 směrnice o hluku.

[16] Viz poznámka pod čarou 6 výše.

[17] Viz také body 18 a 19 rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 1171/2023/JN, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/186479.