Souvislosti stížnosti

1. Právní stát je jednou ze základních hodnot EU.[1] Evropská komise má k dispozici několik mechanismů, které zajišťují dodržování zásad právního státu v členských státech EU. V roce 2021 bylo mezi tyto mechanismy zařazeno nařízení o podmíněnosti [2] neboli „režim podmíněnosti“.[3] Režim podmíněnosti umožňuje Komisi navrhnout Radě EU přijetí opatření určených k ochraně finančních zájmů EU před porušováním zásad právního státu.

2. V prosinci 2022 přijala Rada na návrh Komise [4] poprvé prováděcí rozhodnutí [5] podle nařízení o podmíněnosti. Konkrétně se Rada rozhodla pozastavit přibližně 6,3 miliardy eur z finančních prostředků EU přidělených Maďarsku na ochranu rozpočtu EU s ohledem na porušování zásad právního státu v oblasti zadávání veřejných zakázek a protikorupčního vyšetřování a stíhání.[6] V prosinci 2023 a 2024 se Komise rozhodla tato opatření zachovat [7].

3. Jedním z opatření [8] přijatých na ochranu finančních zájmů EU je pozastavení financování ze strany EU ve prospěch maďarských veřejně prospěšných trustů nebo jakéhokoli subjektu spravovaného takovým veřejně prospěšným trustem. Komise a Rada jsou znepokojeny nedostatečnou transparentností správy finančních prostředků EU těmito svěřenskými fondy a skutečností, že se na ně nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek a střet zájmů [9].

4. V březnu 2023 podalo šest univerzit/vysokoškolských institucí spravovaných maďarskými trusty veřejného zájmu žalobu na neplatnost [10] k Soudnímu dvoru EU (SDEU) proti příslušnému ustanovení prováděcího rozhodnutí Rady. Některé z těchto orgánů rovněž zpochybnily [11] související společné prohlášení příslušných komisařů a sdělení Komise na stejné téma. Nedávno, v únoru 2025, se Maďarsko obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, aby zpochybnil rozhodnutí Komise z prosince 2024 zachovat pozastavení financování svěřenských fondů veřejného zájmu z prostředků EU [12].

5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti podal stěžovatel v prosinci 2023 žádost o přístup veřejnosti k dokumentům [13] uvedeným v důvodové zprávě nebo v hlavním znění návrhu Komise podle nařízení o podmíněnosti. Konkrétně stěžovatel požádal Komisi o přístup veřejnosti k „žádosti o informace“, „písemnému oznámení“ a „dopisu o záměru“, které Komise zaslala Maďarsku. Kromě toho se žádost stěžovatele o přístup týkala studie o maďarských údajích o veřejných zakázkách, „všech dokumentů, které obsahují informace o „přezkoumání určitých údajů o nabídkách“ a „zprávách sdělovacích prostředků a zúčastněných stran“, jak je uvedeno v návrhu, a dokumentů souvisejících s příslušnými audity a finančními doporučeními Komise.

6. Vzhledem k tomu, že žadatel neobdržel odpověď Komise, požádal v únoru 2024 Komisi, aby toto implicitní zamítnutí jeho žádosti přezkoumala (podáním „potvrzující žádosti“).

7. V březnu 2024 zaslala Komise stěžovateli první odpověď na jeho žádost o přístup. Komise poskytla částečný přístup k „žádosti o informace“, „písemnému oznámení“ a „dopisu o záměru“. Přitom se dovolávala výjimek podle právních předpisů EU o přístupu veřejnosti k dokumentům (nařízení č. 1049/2001) a tvrdila, že úplné zpřístupnění by ohrozilo ochranu soudního řízení [14] a jejího rozhodovacího procesu [15].

8. Kromě toho Komise poskytla plný přístup ke studii a šesti dokumentům obsahujícím informace o přezkumu některých údajů o veřejných zakázkách. Komise stěžovateli rovněž poskytla několik hypertextových odkazů na veřejně dostupné zprávy sdělovacích prostředků a zúčastněných stran. Pokud jde o dokumenty týkající se auditů a finančních doporučení, Komise uvedla, že bude následovat samostatná odpověď.

9. V dubnu 2024 Komise uzavřela potvrzující žádost stěžovatele a informovala ho, že pokud bude chtít zpochybnit podstatu odpovědi Komise z března 2024, může podat novou žádost.

10. Stěžovatel nebyl spokojen s odpovědí Komise na jejich žádost o přístup a s jejím rozhodnutím o uzavření potvrzující žádosti, a proto se v dubnu 2024 obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

11. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se odmítnutí Komise poskytnout plný přístup k požadovaným dokumentům podle nařízení č. 1049/2001.

12. Během šetření vyšetřovací tým veřejného ochránce práv zkontroloval požadované dokumenty a přezkoumal dodatečná stanoviska [16], která Komise poskytla. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se rovněž dvakrát setkal se zástupci Komise, aby získal další vysvětlení ohledně odmítnutí Komise poskytnout plný přístup k požadovaným dokumentům a jejího rozhodnutí uzavřít potvrzující žádost stěžovatele.

13. Veřejná ochránkyně práv poté stěžovateli sdělila další názory Komise a zprávu o setkáních [17]. Stěžovatel předložil připomínky k oběma dokumentům.

Návrh řešení předložený veřejnou ochránkyní práv a odpověď Komise

14. Na základě svého šetření nebyla veřejná ochránkyně práv přesvědčena o uplatňování výjimek z přístupu veřejnosti, na které se Komise odvolává, aby odůvodnila své úpravy v požadovaných dokumentech.

15. Veřejný ochránce práv zaprvé uvedl, že není zcela jasné, jak by zpřístupnění všech informací skrytých na základě výjimky na ochranu soudního řízení narušilo zásadu rovnosti zbraní a integritu řízení zahájených univerzitami/vysokoškolskými institucemi vedenými maďarskými veřejně prospěšnými trusty. Měla za to, že mezi požadovanými dokumenty a tímto řízením existuje relevantní souvislost. Komise však neprokázala, jak by úplné zpřístupnění požadovaných dokumentů poskytlo žalobcům v tomto soudním řízení přednostní přístup k interním informacím úzce souvisejícím s právními aspekty řízení [18].

16. Konkrétně přezkum dokumentů vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv odhalil, že některé upravené informace jsou obecné a/nebo faktické povahy a že upravené pasáže neobsahují odlišné názory týkající se právní otázky zpochybněné před Soudním dvorem. Kromě toho skutečnost, že požadované dokumenty byly vyměňovány s maďarskými orgány prostřednictvím oficiálních kanálů a v souladu s nařízením o podmíněnosti, znamenala, že se nejednalo o „čistě interní dokumenty“. [19] Nakonec veřejný ochránce práv poznamenal, že krátce poté, co Komise odpověděla na žádost stěžovatele o přístup, již v tomto soudním řízení nebyla žalovanou stranou. 

17. Zadruhé, veřejný ochránce práv nebyl argumenty Komise přesvědčen, aby odůvodnil, proč se odvolává na výjimku týkající se ochrany probíhajícího rozhodovacího procesu. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že daný rozhodovací proces by měl být považován za uzavřený, protože požadované dokumenty se týkají návrhu prováděcího rozhodnutí Rady podle nařízení o podmíněnosti, který předložila Komise a který byl přijat rok před žádostí stěžovatele o přístup. Skutečnost, že Komise musí pokračovat v monitorování zavedených opatření a že by případně mohla znovu zahájit postup pro otázky, které dosud nebyly zahrnuty, neznamená, že rozhodovací proces týkající se jejího návrhu probíhá ^[20].

18. Veřejná ochránkyně práv navíc zjistila, že konkrétní argumenty Komise na podporu potenciálního rizika pro její rozhodovací proces nebyly dostatečně přesvědčivé, aby bylo možné dospět k závěru, že další zpřístupnění by představovalo takový vnější tlak, který by ohrozil schopnost Komise uplatňovat režim podmíněnosti, nebo že by zasahovalo do možností Komise odůvodnit, jak využívá své nástroje k ochraně finančních zájmů EU a právního státu. Dospěla k závěru, že výjimku nelze vykládat tak široce, aby zahrnovala všechny prvky, které by ukázaly „strategii“ Komise při uplatňování nařízení o podmíněnosti.

19. Pokud jde o možnou existenci převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění, veřejná ochránkyně práv poznamenala, že vzhledem ke zpoždění při přijímání odpovědi Komise si stěžovatel nebyl vědom toho, že by se Komise opírala o výjimky týkající se ochrany soudního řízení a rozhodovacího procesu, aby odůvodnila své odmítnutí zpřístupnění, které lze použít pouze za okolností, kdy neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění. V důsledku toho neměl stěžovatel ve své potvrzující žádosti příležitost uplatnit argumenty týkající se existence převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění.

20. S ohledem na výše uvedené navrhl veřejný ochránce práv jako řešení ^[21], aby Komise přezkoumala uplatňování výjimek s cílem poskytnout širší přístup k dotčeným dokumentům a aby poskytla podrobné odůvodnění všech zbývajících úprav. Dále navrhla, aby se Komise zabývala argumenty stěžovatele týkajícími se existence převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění, které stěžovatel předložil ve své stížnosti veřejnému ochránci práv.

21. Ve své odpovědi na návrh řešení předložený veřejnou ochránkyní práv ^[22] Komise objasnila, že na rozdíl od toho, co bylo uvedeno v návrhu řešení předloženém veřejnou ochránkyní práv, není povinna provádět každoroční přehodnocení opatření uložených podle nařízení o podmíněnosti. Kromě toho informovala veřejnou ochránkyni práv, že Komise požádala o připojení se k příslušným soudním řízením jako vedlejší účastnice, a že tedy i nadále podporuje Radu v probíhajících soudních sporech. Komise dále uvedla, že situace se vyvíjela a že v prosinci 2024 přijala nové rozhodnutí [23] podle nařízení o podmíněnosti.

22. Komise však zvážila připomínky obsažené v návrhu řešení předloženém veřejnou ochránkyní práv, jakož i plynutí času a výměny názorů s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv. Ačkoli Komise požádala o vstup do příslušného soudního řízení, uznala, že „z důvodu zveřejnění svého rozhodnutí ze dne 16. prosince 2024 již částečná úprava provedená v reakci na žádost stěžovatele není relevantní“. Komise proto provedla nové posouzení svého postoje k žádosti veřejnosti o přístup a rozhodla se poskytnout ke sporným dokumentům plný přístup.

23. Stěžovatel byl s tímto výsledkem spokojen a nepředložil žádné další připomínky.

Posouzení veřejné ochránkyně práv po návrhu řešení

24. Veřejná ochránkyně práv vítá kladnou odpověď Komise na její návrh řešení a plný poskytnutý přístup, o němž se domnívá, že stížnost vyřešil. Rovněž oceňuje konstruktivní zapojení Komise v průběhu celého tohoto šetření.

25. Kromě přístupu k požadovaným dokumentům stěžovatel zpochybnil skutečnost, že Komise považovala svou odpověď z března 2024 za „původní odpověď“, přestože předložila platnou potvrzující žádost [24]. Rovněž kritizovala skutečnost, že odpověď Komise nezmiňuje možnost obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie nebo veřejného ochránce práv, aby napadl jeho rozhodnutí.

26. Během setkání s vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv zástupci Komise uvedli, že Komise poskytla stěžovateli první odpověď po jeho potvrzující žádosti, a že se proto rozhodla potvrzující žádost uzavřít. Zástupci Komise rovněž uvedli, že Komise vyzvala stěžovatele, aby předložil novou potvrzující žádost, pokud si to přejí, a zachoval tak dvoufázový proces stanovený nařízením č. 1049/2001 a umožnil stěžovateli předložit k této odpovědi připomínky.

27. Nařízení č. 1049/2001 stanoví, že pokud orgán nepřijme původní rozhodnutí ve stanovených lhůtách, může žadatel podat potvrzující žádost. Po uplynutí lhůt pro přijetí potvrzujícího rozhodnutí se žadatel může obrátit na Soudní dvůr Evropské unie nebo na veřejného ochránce práv. V současné době Komise neinformuje žadatele o možnosti obrátit se v takových případech na Soudní dvůr Evropské unie nebo veřejného ochránce práv. Pouze informuje žadatele, že mohou podat novou potvrzující žádost. Veřejná ochránkyně práv připomíná Komisi své předchozí zjištění [25], že tato praxe je v rozporu s nařízením č. 1049/2001.

28. Stěžovatel rovněž zpochybnil, zda Komise identifikovala všechny dokumenty obsahující informace o „přezkoumání určitých údajů z nabídkového řízení“. Uvedly, že seznam relevantních nabídek jim byl poskytnut pouze tehdy, když z návrhu Komise vyplynulo, že Komise tyto nabídky rovněž přezkoumala. Kromě toho uvedly, že jedna z poznámek pod čarou v „Intention letter“ uvádí přílohu tohoto dopisu.

29. Ve svých dodatečných stanoviscích Komise potvrdila, že neexistují žádné další dokumenty spadající do rozsahu žádosti stěžovatele nad rámec toho, co již Komise uvedla ve své odpovědi.

30. Ve svých připomínkách k veřejnému ochránci práv stěžovatel již toto stanovisko nezpochybnil. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že tato otázka je vyřešena.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Evropská komise přijala návrh veřejné ochránkyně práv na řešení tím, že stěžovateli poskytla plný přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 29. října 2025

 

[1] Článek 2 Smlouvy o Evropské unii.

[2] Nařízení 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-

content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.LI.2020.433.01.0001.01.ENG&toc=Úř. věst.:L:2020:433I:TOC.

[3] Další informace naleznete na adrese: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/eu-budget/protection-eu-budget/rule-law- conditionity-regulation_en.

[4] Návrh prováděcího rozhodnutí Rady ze dne 18. září 2022 o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:52022PC0485.

[5] Prováděcí rozhodnutí Rady 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec_impl/2022/2506/oj/eng.

[6] Další informace naleznete na adrese: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/12/12/rule-of-law-conditionality-mechanism/.

[7] Rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2023 o opětovném posouzení splnění podmínek podle článku 4 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 z podnětu Komise v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 týkající se Maďarska, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/system/files/2023-12/C_2023_8999_1_EN_ACT.pdf; Rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2024 podle čl. 7 odst. 2 nařízení 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie týkající se písemného oznámení Maďarska s ohledem na čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/document/8003e1ad-8e79-4238-bf76-af1fcd2b5efe_en. Dokud Maďarsko neřeší všechny obavy týkající se právního státu v rámci režimu podmíněnosti, nemůže žádat o vyplacení prostředků ani v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

[8] Ustanovení čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady 2022/2506.

[9] bod odůvodnění prováděcího rozhodnutí Rady 2022/2506.

[10] Věc T-115/23, žádost k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=273772&mode=lst&pageIndex=1&dir=&occ=first&part=1&tex t=&doclang=EN&cid=13176582; Věc T-132/23, žádost k dispozici na adrese:

https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=275186&mode=req&pageIndex=1&dir=&occ=first&part=1&te

xt=&doclang=EN&cid=13176615; Věc T-133/23, žádost k dispozici na adrese:

https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=2A7D5D1EB8 D80B6CC4A89430F3E259FA?text=&doci d=275159&pageIndex=0&doclang=EN&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=268780; Věc T‑138/23, žádost k dispozici na adrese:

https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=274830&mode=req&pageIndex=1&dir=&occ=first&part=1&te xt=&doclang=EN&cid=13176662; Věc T‑139/23, žádost k dispozici na adrese:

https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=275197&pageIndex=0&doclang=en&mode=req&d ir=& occ=first&part=1&cid=13461926; Věc T‑140/23, žádost k dispozici na adrese:

https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=275179&mode=req&pageIndex=1&dir=&occ=first&part=1&te xt=&doclang=EN&cid=13176698.

[11] Žalobkyně ve věcech T-132/23, T-133/23, T‑139/23 a T‑140/23.

[12] Věc T-138/25, žádost k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/eli/C/2025/2101/oj/eng.

[13] Nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX%3A32001R1049.

[14] Čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001.

[15] Čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001.

[16] Dostupné na: https://www.ombudsman.europa.eu/doc/correspondence/199247.

[17] Dostupné na: https://www.ombudsman.europa.eu/doc/inspection-report/199246.

[18] Rozsudek ze dne 24. ledna 2024, Veneziana Energia Risorse Idriche Territorio Ambiente Servizi SpA (Veritas) v. Komise, T-602/22, bod 58: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-602/22&language=EN; Rozsudek ze dne 6. února 2020, Compañía de Tranvías de la Coruña, SA v. Komise, T‑485/18, bod 42: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A62018TJ0485_RES.

[19] Rozsudek ze dne 26. července 2023, Troy Chemical Company v. Komise, T‑662/21, bod 65: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=275848&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1269378.

[20] Rozsudek ze dne 14. září 2022, Pollinis France v. Komise, spojené věci T-371/20 a T-554/20, body 55–60: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?mode=DOC&pageIndex=0&docid=265442&part=1&doclang=EN&text=&dir=&occ=first&cid=22239 potvrzený v rozsudku ze dne 16. ledna 2025, Komise v. Pollinis France, C-726/22 P: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&td=ALL&num=C-726/22%20P.

[21] K dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/solution/212351.

[22] Dostupné na: https://www.ombudsman.europa.eu/doc/correspondence/212352.

[23] Rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2024 podle čl. 7 odst. 2 nařízení 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie týkající se písemného oznámení Maďarska s ohledem na čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/document/8003e1ad-8e79-4238-bf76-af1fcd2b5efe_en.

[24] Na podporu tohoto tvrzení stěžovatel odkázal na strategické šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2022/OAM týkající se doby, kterou Evropská komise potřebovala k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům, viz: https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/60766.

[25] Doporučení veřejné ochránkyně práv ve strategickém šetření OI/2/2022/OAM, body 51–53, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/cs/recommendation/cs/167661.