Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení na nábor úředníků EU organizovaného Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO)[1], které proběhlo v letech 2021 a 2022.

2. Stěžovatelka uspěla v prvních fázích výběrového řízení a dne 3. května 2022 zaslal úřad EPSO stěžovatelce zvací dopis, v němž ji vyzval, aby se zúčastnila tří ústních testů (rozhovorů) ve fázi výběrového řízení v hodnotícím centru. Tři pohovory se měly konat distančně v různých termínech: „pohovor na základě obecných kompetencí“ dne 17. května 2022, „pohovor v terénu“ dne 15. června 2022 a „pohovor na základě situačních kompetencí“ dne 11. července 2022. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka porodila dne 13. května 2022, požádala téhož dne úřad EPSO, aby přeložil její pohovor na základě obecných kompetencí.

3. Dne 7. června 2022 úřad EPSO stěžovatelku informoval, že její pohovor na základě obecných kompetencí přesunul na 15. června 2022, tedy na den, kdy měla pohovor v terénu absolvovat.

4. Stěžovatelka odpověděla okamžitě a uvedla, že z fyzických ani psychických důvodů se nebude moci připravit na dvě zkoušky, které byly naplánovány na stejný den, a zúčastnit se jich. Úřad EPSO neodpověděl a stěžovatel absolvoval oba testy ve stejný den. Následující den se stěžovatel znovu obrátil na úřad EPSO a požádal jej, aby pohovor na základě obecných kompetencí zopakoval.

5. V prosinci 2022 úřad EPSO stěžovatelku informoval, že nebyla zařazena na seznam úspěšných uchazečů.

6. V návaznosti na to stěžovatel požádal úřad EPSO, aby své rozhodnutí přezkoumal. Tvrdila, že tím, že od ní požadovala, aby složila dvě zkoušky ve stejný den, byla diskriminována ve srovnání s ostatními uchazeči a že EPSO v každém případě neměl přeplánovat testy na 40 dní po porodu.

7. Po přezkumu úřad EPSO stěžovatelku informoval, že výběrová komise potvrdila své rozhodnutí nezařadit její jméno na seznam úspěšných uchazečů.

8. Stěžovatel proto podal správní stížnost, kterou úřad EPSO zamítl.

9. Stěžovatelka nebyla spokojena s výsledkem své správní stížnosti a dne 5. února 2024 se obrátila na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

10. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se způsobu, jakým úřad EPSO řešil správní stížnost stěžovatelky na její žádost o změnu termínu jejího testu.

11. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď úřadu EPSO a připomínky stěžovatele k odpovědi úřadu EPSO.

Organizace testů do 40 dnů od porodu

12. Stěžovatelka odkázala na lékařskou pomoc ve své zemi původu týkající se „popoporodního omezení“, podle níž by matky po porodu měly odpočívat po dobu 40 dnů po porodu. Odkázala také na pokyny Světové zdravotnické organizace o mateřské a poporodní péči. Tvrdila, že tím, že úřad EPSO uspořádal jak pohovor na základě obecných kompetencí, tak pohovor v terénu pouze 32 dní po porodu, jednal v rozporu s výše uvedenými doporučeními.

13. Úřad EPSO tvrdil, že nemá povinnost pozastavit nebo odložit testy o více než jeden měsíc po porodu nebo mateřské dovolené stěžovatelky. Tím, že změnila termín svého testu na 32 dní po porodu, jednala v souladu se zásadami právních předpisů EU upravujících mateřskou dovolenou, které stanoví, že „mateřská dovolená [...] musí zahrnovat povinnou mateřskou dovolenou v délce nejméně dvou týdnů rozložených před porodem a/nebo po porodu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi“[2]. Úřad EPSO odkázal na politiku, kterou přijal a která stanoví pokyny konkrétně pro těhotné ženy a ženy po porodu [3], a poznamenal, že původně navrhované datum pohovoru na základě obecných kompetencí spadá do dvoutýdenní povinné mateřské dovolené po porodu. Úřad EPSO proto stěžovatelce nabídl možnost změnit datum testu na více než jeden měsíc po porodu.

14. Úřad EPSO tvrdil, že jeho přístup je rovněž v souladu s judikaturou EU, která zjistila, že ženám na mateřské dovolené není bráněno účastnit se výběrového řízení a že uchazeči mohou vykonávat pracovní činnosti během týdnů následujících po povinné mateřské dovolené v délce dvou týdnů, jak stanoví právo EU [4].

15. Stěžovatelka namítla, že dotčená unijní judikatura nutně neukládá matkám po porodu, jako je ona, povinnost vykonávat jakoukoli pracovní činnost, ale že mohou vykonávat pracovní činnost během týdnů následujících po povinné mateřské dovolené.

Dvě zkoušky ve stejný den

16. Stěžovatel tvrdil, že uspořádání pohovoru na základě obecných kompetencí i pohovoru v terénu ve stejný den není v souladu s zvacím dopisem (zaslaným všem uchazečům), v němž se výslovně uvádí, že „pohovor na základě obecných kompetencí, pohovor na základě situačních kompetencí a pohovor v terénu se budou konat v různých termínech“. Stěžovatel tvrdil, že tato podmínka by se měla vztahovat i na ty uchazeče, kteří přeplánovali testy.

17. Stěžovatelka dodala, že tím, že jí byla uložena povinnost absolvovat obě zkoušky ve stejný den, byla ve srovnání s ostatními uchazeči znevýhodněna, což představuje diskriminaci.

18. Úřad EPSO uvedl, že zvací dopis se nevztahuje na uchazeče, kteří změnili termín jednoho nebo více testů. Odkazoval výhradně na tři termíny zkoušek uvedené v dopise, aniž je dotčena volba alternativních termínů v případě možného budoucího přeložení termínu. Úřad EPSO odkázal na oznámení o výběrovém řízení, v němž se uvádí, že uchazeči „budou pozváni k účasti v hodnotícím centru (on-line nebo osobně) v průběhu jednoho nebo několika dnů (...)“. Oznámení o výběrovém řízení, které je právním základem pro výběrové řízení, tak umožnilo naplánovat několik testů ve stejný den. Výzva nemá stejnou právní sílu jako oznámení o výběrovém řízení a nemůže převážit nad ustanoveními obsaženými v oznámení.

19. Úřad EPSO uznal, že stěžovatel byl jediným uchazečem, u něhož byl termín testu změněn ve stejný den jako u jiného testu, ale tvrdil, že tomu nemohl zabránit vzhledem k vysokému počtu uchazečů, u nichž byl termín testů změněn. Úřad EPSO však tvrdil, že přesto dodržel svou politiku: testy uspořádal více než měsíc po porodu stěžovatelky a mezi testy došlo k přestávce v délce přibližně tří hodin, což znamenalo, že stěžovatelka mohla odpočívat a kojit v souladu s vnitřními pravidly Evropské komise pro kojení. Úřad EPSO dále tvrdil, že skutečnost, že testy byly uspořádány na dálku, znamenala, že stěžovatel mohl odpočívat doma.

20. Úřad EPSO dále uvedl, že pořádání dvou testů ve stejný den je současnou praxí ve výběrových řízeních a je v souladu s platnými právními předpisy EU a zásadou rovného zacházení. Ačkoli úřad EPSO musí zajistit, aby se všemi uchazeči bylo zacházeno stejně, a to poskytnutím spravedlivých a vhodných podmínek testování, nemá povinnost vyhovět osobním preferencím uchazečů, pokud jde o data testů. Podle unijní judikatury nemůže být porušení zásady rovného zacházení založeno na rozdílech, které mohou existovat mezi konkrétními skutkovými okolnostmi uchazečů. Úřad EPSO považuje osobní preference uchazeče, pokud jde o požadovaná data testů, za faktický rozdíl.

Posouzení veřejné ochránkyně práv

21. Jak sám EPSO uznává ve své politice týkající se těhotných uchazeček nebo uchazeček krátce po porodu, musí zavést opatření, která zajistí, aby nebyly znevýhodněny, a mohly se tak účastnit výběrových řízení na rovnoprávném základě s ostatními uchazeči.

22. V tomto případě měla stěžovatelka původně složit test několik dní po porodu. Aby nebyla znevýhodněna, rozhodl se úřad EPSO posunout termín tohoto testu na více než jeden měsíc po porodu. Veřejná ochránkyně práv to považuje za přiměřené a v souladu s povinnostmi úřadu EPSO podle platných právních předpisů a pokynů.

23. Tím, že však byl tento test přesunut na datum, kdy byl stěžovatel již naplánován na pohovor týkající se daného oboru, byl stěžovatel znevýhodněn ve srovnání s uchazeči, kteří testy absolvovali v původních termínech, i s uchazeči, kteří testy přeplánovali, neboť žádný z těchto uchazečů nemusel absolvovat dva testy v jednom dni. Jak uznal úřad EPSO, stěžovatel byl jediným uchazečem ve výběrovém řízení, který musel absolvovat dva testy ve stejný den. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka se již potýkala s problémy poporodní rekonvalescence a poporodní péče, prohloubilo to její znevýhodnění ve srovnání s ostatními uchazeči. Úřad EPSO mohl být navíc pružnější, pokud jde o změnu termínu testu, zejména proto, že politika úřadu EPSO mu umožňuje změnit termín testu až na dva měsíce po skončení původně plánovaného zkušebního období [5].

24. Argumenty stěžovatelky týkající se neprovedení obou testů ve stejný den byly tedy zjevně opodstatněné, protože byla ve srovnání s ostatními uchazeči ve zjevně nevýhodném postavení, a nikoli z důvodu „osobní preference“ jiného data, jak tvrdí úřad EPSO. V důsledku konání obou testů ve stejný den byl stěžovatel zbaven možnosti účastnit se hodnotícího centra za stejných podmínek jako ostatní uchazeči. Neřešení tohoto znevýhodnění je tedy v rozporu se zásadou rovného zacházení a představuje nesprávný úřední postup.

25. Vzhledem k tomu, že výběrové řízení bylo dokončeno, uznává veřejná ochránkyně práv praktické problémy spojené s poskytnutím vhodné nápravy v tomto případě. Není-li možné uchazeče znovu začlenit do dotčeného výběrového řízení, Soudní dvůr EU již v podobných případech konstatoval, že náprava by mohla být zajištěna uspořádáním samostatného, individuálního výběrového řízení pro stěžovatele v podobné fázi výběrového řízení, jako je fáze, v níž se problém vyskytl. Pokud to není možné, Účetní dvůr navrhl, aby orgán EU zahájil s kandidátem dialog s cílem dohodnout se na jiném spravedlivém řešení [6].

26. V této souvislosti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že by nebylo proveditelné vydat odpovídající normativní doporučení. Nicméně, ona bude dělat návrh níže řešit své zjištění.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Došlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o to, jak úřad EPSO vyřídil žádost o změnu termínu testu.

Stěžovatel a úřad EPSO budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrh

Úřad EPSO by měl zahájit dialog se stěžovatelem s cílem nalézt vhodné a spravedlivé řešení.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 04/02/2025

[1] EPSO/AD/391/21 – Odborníci na technickou podporu strukturálních reforem členských států a odborníci na schengenské acquis (AD 7), k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=OJ:C:2021:120A:FULL

[2] Viz čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:31992L0085.

[3] Politika pro uchazečky, které žádají o přiměřené úpravy ve výběrových řízeních zaměstnanců týkajících se těhotenství a porodu https://eu-careers.europa.eu/en/system/files?file=2023-09/EN-Reasonable%20accommodation%20policy%20for%20female%20candidates%20related%20to%20pregnancy%20and%20childbirth.pdf

[4] Viz F-86/12, Haupt-Lizer v. Komise (body 49, 50 a 55): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/HTML/?uri=CELEX:62012FJ0086

[5] Viz strana 3 politiky pro kandidátky, které žádají o přiměřené úpravy ve výběrových řízeních zaměstnanců týkajících se těhotenství a porodu https://eu-careers.europa.eu/en/system/files?file=2023-09/EN-Reasonable%20accommodation%20policy%20pro%20female%20candidates%20related%20to%20pregnancy%20and%20childbirth.pdf

[6] Viz T-156/03, Pérez-Díaz v. Komise (body 50–53, 57, 62–64): https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=80F856074AE21D24754035D3B7BA71E8?text=&docid=55154&pageIndex=0&doclang=FR&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=24544938; a T-400/03, Bachotet v. Komise (body 28–31, 35, 40–42): https://curia.europa.eu/juris/document/document.js?text=& docid=55155&pageIndex=0&doclang=fr&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=24546108