FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Rozhodnutí o době, kterou evropský inspektor ochrany údajů potřebuje k vyřízení stížnosti (věc 1888/2023/TM)

Případ se týkal doby, kterou evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) potřeboval k rozhodnutí o stížnosti týkající se zpracování osobních údajů stěžovatele, která mu byla podána v roce 2017.

Zatímco šetření probíhalo, EIOÚ dokončil své posouzení a přijal rozhodnutí týkající se jedné ze vznesených otázek. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že ačkoli EIOÚ poskytl určitá vysvětlení zpoždění, neposkytl přesvědčivé důvody, které by odůvodnily, proč dokončení posouzení stížnosti trvalo tak dlouho. Jednalo se o nesprávný úřední postup.

Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel je bývalý zaměstnanec EU. V prosinci 2017 podala stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů (EIOÚ) ohledně zpracování jejích osobních údajů Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ). Požádala o přístup k několika dokumentům, které podle ní obsahují její osobní údaje, včetně dokumentů souvisejících se správním šetřením, a o jejich opravu.

2. V dubnu a červnu 2018 byla ESVČ v této věci v kontaktu se stěžovatelem a poskytla mu určitý přístup k některým osobním údajům. V průběhu správního šetření však neumožnila přístup ke zbývajícím osobním údajům. V červnu a říjnu 2018 stěžovatelka informovala EIOÚ, že není spokojena s tím, jak ESVČ tuto záležitost řeší.

3. V prosinci 2018 se EIOÚ obrátil na ESVČ s žádostí o vysvětlení a připomínky k tvrzením stěžovatele.

4. V dubnu 2019 EIOÚ pozastavil [1] vyřizování stížnosti, neboť stěžovatel v této věci zahájil soudní řízení. To bylo v souladu s pravidly upravujícími činnost EIOÚ [2].

5. ESVČ mezitím informovala EIOÚ, že stěžovatelce poskytla přístup ke všem dokumentům, na které měla nárok v souvislosti se správním šetřením.

6. V březnu 2020 po ukončení některých soudních řízení stěžovatelka informovala EIOÚ, že není spokojena s dokumenty a osobními údaji, které obdržela. Požádala o přístup k dalším dokumentům, o nichž tvrdila, že obsahují její osobní údaje.

7. V červnu 2020 EIOÚ znovu kontaktoval ESVČ a požádal ji, aby objasnila, zda dokumenty uvedené stěžovatelkou obsahují její osobní údaje. ESVČ odpověděla, že žádost stěžovatele o přístup k osobním údajům není dostatečně jasná. ESVČ rovněž uvedla, že některé dokumenty buď neexistují, nebo neobsahují osobní údaje stěžovatele. EIOÚ předal odpověď ESVČ stěžovateli. Zopakovala své tvrzení adresované evropskému inspektorovi ochrany údajů, že by jí měl být umožněn přístup k více dokumentům obsahujícím její osobní údaje.

8. V prosinci 2020 EIOÚ opět pozastavil vyřizování stížnosti, neboť stěžovatel se proti některým soudním rozsudkům odvolal.[3] EIOÚ případ znovu otevřel v březnu 2022.

9. V červenci 2022 informoval EIOÚ stěžovatele, že nebude schopen přijmout rozhodnutí o jeho stížnosti před listopadem 2022 [4] z důvodů týkajících se lidských zdrojů.

10. V červnu 2023 navázal EIOÚ po zásahu veřejné ochránkyně práv [5] kontakt se stěžovatelem, aby objasnil některé otázky. 

11. Stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak EIOÚ tuto záležitost řešil, a v září 2023 se znovu obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

12. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se doby, kterou EIOÚ potřeboval k rozhodnutí o stížnosti.

13. V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď evropského inspektora ochrany údajů, v níž nastínila své kroky v rámci šetření za období od června 2023.[6] Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se rovněž setkal s příslušnými zástupci evropského inspektora ochrany údajů, aby získal další informace o případu. Stěžovatel předložil připomínky ke zprávě ze zasedání.

Předložené argumenty

14. Stěžovatel tvrdil, že EIOÚ vyřízení jeho stížnosti trvalo příliš dlouho. Tvrdila, že složitost a okolnosti případu nemohou odůvodnit více než šestileté zpoždění při přijímání rozhodnutí.

15. EIOÚ uznal, že šest let je na vyřízení stížnosti dlouhá doba. Tvrdila však, že zvláštní okolnosti případu zpoždění odůvodňují. EIOÚ zejména poukázal na potřebu pozastavit projednávání případu při různých příležitostech, zatímco probíhala různá soudní řízení v souladu s platnými pravidly, jimiž se řídí jeho činnost. EIOÚ rovněž poukázal na skutečnost, že v dané věci působil mimo období, kdy soudní řízení probíhalo, a zmínil různé kontakty se stěžovatelem a ESVČ uvedené výše. Během jednání EIOÚ rovněž objasnil, že u Tribunálu stále probíhá jedna věc.[7] EIOÚ však rovněž uznal, že ke zpoždění při vyřizování stížnosti mohla přispět vnitřní reorganizace a nedostatek lidských zdrojů.

16. Během šetření přijal EIOÚ v květnu 2024 rozhodnutí o částečném uzavření případu [8]. 

Posouzení veřejného ochránce práv

17. Zásady řádné správy vyžadují, aby orgány EU přijímaly rozhodnutí v přiměřené lhůtě. To je obzvláště důležité, pokud se postup týká účinného výkonu základního práva na ochranu osobních údajů.

18. Co je „přiměřená lhůta“ závisí na okolnostech každého případu. Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu, patří složitost případu, chování účastníků řízení, různé procesní kroky administrativy a kontext případu.[9] Každý procesní krok by měl být učiněn v přiměřené lhůtě následující po předchozím kroku.[10] Kromě toho, pokud doba trvání přesahuje přiměřenou dobu, je na administrativě, aby prokázala existenci zvláštních okolností, které mohou odůvodnit zpoždění [11], a aby aktivně informovala stěžovatele o vývoji případu.

19.  Veřejný ochránce práv souhlasí s tím, že EIOÚ jednal v souladu s pravidly, jimiž se řídí jeho činnost [12], a byl oprávněn pozastavit projednávání případu v době, kdy probíhala různá soudní řízení. To se však týkalo období o něco delšího než dva ze šesti let k přijetí rozhodnutí.

20. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že EIOÚ si v různých fázích vyžádal od stěžovatele vysvětlení a že stěžovatel rovněž pravidelně zasílal další materiály nebo podání. To mohlo přispět ke zpoždění.

21. Ačkoli EIOÚ rozhodně nebyl po dobu čtyř let nečinný (kdy vyřizování případu nebylo pozastaveno z důvodu soudního řízení), šetření veřejného ochránce práv ukázalo, že přesto existují období, kdy se zdá, že žádná činnost neprobíhá. Zdá se například, že v době od dubna 2022 do června 2023, kdy měl být EIOÚ obzvláště ostražitý, se po dobu delší než jeden rok neuskutečnilo žádné opatření, neboť tento případ probíhal od prosince 2017.  

22. EIOÚ vysvětlil, že to bylo částečně způsobeno sníženou správní kapacitou. Subjekty EU však mají povinnost organizovat své služby tak, aby mohly plnit své povinnosti. Nedostatek lidských zdrojů jako takový nemůže ospravedlnit tak dlouhé zpoždění. Vzhledem k tomu, jak dlouho byl případ otevřen, měl EIOÚ zajistit, aby jeho dostupné lidské zdroje byly věnovány na zajištění toho, aby mohl být upřednostněn a uzavřen.

23. Je zřejmé, že věc byla složitá a zhoršená odlišnými, někdy se překrývajícími, správními a soudními řízeními. EIOÚ však ve svém rozhodnutí z května 2024 v podstatě zastával názor, že stěžovatelka se nemůže dovolávat „práva na opravu“ za účelem dosažení požadovaného výsledku v tomto konkrétním případě – v podstatě změny obsahu některých dotčených dokumentů – neboť právo na opravu se týká pouze „objektivních osobních údajů“. Postoj EIOÚ v této věci se jeví jako dobře prokázaný, a je proto obtížné pochopit, jak v tomto případě trvalo vydání takového závěru tak dlouho [13].

24.  V neposlední řadě měl EIOÚ proaktivně informovat stěžovatele o vývoji případu. Místo toho byl EIOÚ spíše reaktivní a odpověděl by stěžovateli pouze po zásahu veřejného ochránce práv.[14] EIOÚ by měl zvážit omluvu stěžovateli za zpoždění, ke kterému došlo, a za to, že ji neinformoval o vývoji případu.  

25. S ohledem na výše uvedené se veřejná ochránkyně práv domnívá, že skutečnost, že EIOÚ nedokončil posouzení stížnosti stěžovatele z prosince 2017 v přiměřené lhůtě, představuje nesprávný úřední postup.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Pokud evropský inspektor ochrany údajů nedokončí posouzení stížnosti v přiměřené lhůtě, jedná se o nesprávný úřední postup.

Stěžovatel a EIOÚ budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv


Štrasburk, 7. listopadu 2024

 

[1] Pozastavení se vztahuje na období od dubna 2019 do března 2020 (11 měsíců). 

[2] EIOÚ odkázal na čl. 57 odst. 1 písm. e) nařízení 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a na čl. 16 odst. 6 jednacího řádu EIOÚ, které jsou k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj a https://www.edps.europa.eu/about/office-edps/edps-rules-procedure_en. 

[3] Pozastavení se vztahuje na období od prosince 2020 do března 2022 (16 měsíců).

[4] EIOÚ tak učinil poté, co veřejná ochránkyně práv zahájila šetření na základě stížnosti stěžovatele (věc 33/2023/FA).

[5] Věc 768/2023/TM týkající se toho, že EIOÚ neinformoval stěžovatelku o pokroku v její stížnosti z prosince 2017.

[6] Po uzavření stížnosti 768/2023/TM.

[7] Věc T-371/21. Tribunál vydal rozsudek dne 24. ledna 2024, tedy v den, kdy se uskutečnila schůzka se zástupci EIOÚ. Následně se stěžovatel proti rozhodnutí Tribunálu (věc C-243/24 P) odvolal. 

[8] Stěžovatelka vznesla dvě otázky, které se týkaly na jedné straně práva na přístup a na druhé straně práva na opravu jejích osobních údajů. Ve svém rozhodnutí zaujal EIOÚ stanovisko k tvrzení stěžovatele, pokud jde pouze o právo na opravu. EIOÚ pozastavil projednávání otázky práva na přístup, neboť věc C-243/24 P v té době stále probíhala.

[9] Viz například rozsudek Soudního dvora ze dne 17. prosince 1998, Baustahlgewebe v.

Komise, věc C-185/95 P, bod 29, k dispozici na adrese

http://curia.europa.eu/juris/showPdf.jsf;jsessionid=8F1C0778C9B8C96192ACB213E890C455?text=&doci

d=43779&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4441718 a

Rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věci 484/2015/DR, bod 28, k dispozici na adrese

https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/90382.

[10] Viz například rozsudek Soudního dvora ze dne 2. června 1994, De Compte v. Parlament, věc C-

326/91 P, bod 21, k dispozici na adrese

http://curia.europa.eu/juris/showPdf.jsf?text=&docid=98282&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&

occ=první&part=1&cid=4442402.

[11] Viz například rozsudek Soudního dvora ze dne 5. května 1983, Ditterich v. Komise, věc 207/81,

odstavec 26, k dispozici na adrese:

http://curia.europa.eu/juris/showPdf.jsf?text=&docid=91654&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&

occ=první&part=1&cid=4443230.

[12] Viz poznámka pod čarou č. 2.

[13] Evropský inspektor ochrany údajů odkázal na své pokyny pro zpracování osobních údajů v oblasti hodnocení zaměstnanců z roku 2011 a na své pokyny pro zpracování osobních údajů ve správních šetřeních a disciplinárních řízeních z roku 2016, bod 50 Viz například https://www.edps.europa.eu/sites/default/files/publication/16-11-18_guidelines_administrative_inquiries_en.pdf.

Viz také Pokyny k právům fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů z roku 2014:  https://www.edps.europa.eu/sites/default/files/publication/14-02-25_gl_ds_rights_en.pdf#page=18 

[14] Věci 176/2019/JAP, 1658/2020/LM a 33/2023/FA.

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.