# Rozhodnutí o tom, jak Evropská komise přijala pokyny ke srovnávacímu posouzení v souvislosti s nahrazováním nebezpečných látek v pesticidech (věc 177/2023/VB)
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2024-09-23T10:00+02:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/191432)
---
> Případ se týkal pravidel, která se použijí při hodnocení žádostí členských států o povolení pesticidů obsahujících zvláště nebezpečné látky. Před povolením těchto pesticidů musí členské státy provést „srovnávací posouzení", aby zjistily, zda tyto pesticidy mohou být nahrazeny jinými pesticidy obsahujícími méně nebezpečné látky nebo nechemickými alternativami.
> 
> Stěžovatel zpochybnil skutečnost, že pokyny přijaté Komisí ohledně způsobu provádění tohoto srovnávacího posouzení odkazují na normu vypracovanou mezinárodní organizací, Evropskou a středomořskou organizací na ochranu rostlin (EPPO). Stěžovatel se domníval, že norma Úřadu evropského veřejného žalobce není v souladu s právem EU, že brání nahrazování nejnebezpečnějších látek a že Úřad evropského veřejného žalobce obecně postrádá dostatečné záruky, které by zajistily jeho nezávislost na zástupcích odvětví pesticidů.
> 
> Veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení Komise, proč se domnívá, že standard Úřadu evropského veřejného žalobce je v souladu s právem EU, za opodstatněné. Uvedla, že Komise si je vědoma omezeného pokroku v nahrazování nebezpečných látek a snaží se jej řešit. Již v roce 2020 však Komise zjistila, že pravidla týkající se náhrady, která jsou zárukou řízení rizik souvisejících s používáním látek, které se mají nahradit, neuspěla ve svém cíli. Veřejná ochránkyně práv proto naléhavě vyzvala Komisi, aby upřednostnila své úsilí o zlepšení nahrazování. Předložila rovněž Komisi návrh na zlepšení, pokud by se i nadále spoléhala na normy vypracované Úřadem evropského veřejného žalobce.
> 
Souvislosti stížnosti
---------------------

**1.** Podle nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin[^\[1\]^](#_ftn1){#_ftnref1} na trh (dále jen „nařízení o přípravcích na ochranu rostlin")[^\[2\]^](#_ftn2){#_ftnref2} musí být účinná látka[\[3\]](#_ftn3){#_ftnref3} před použitím v přípravku na ochranu rostlin (dále jen „pesticid")[\[4\]](#_ftn4){#_ftnref4} v EU schválena Komisí.[\[5\]](#_ftn5){#_ftnref5} Účinné látky s určitými vlastnostmi se považují za „látky, které se mají nahradit".[\[6\]](#_ftn6){#_ftnref6} To obvykle naznačuje, že látka je nebezpečnější než jiné látky.

**2.**Jakmile jsou účinné látky schváleny, mohou společnosti předložit příslušným orgánům členských států EU žádosti o povolení k uvedení pesticidů, které je obsahují, na trh.

**3.** Při hodnocení žádostí o povolení pesticidů obsahujících účinné látky, které jsou „látky, které lze nahradit", musí vnitrostátní orgány provést „srovnávací posouzení", aby zjistily, zda tyto pesticidy mohou být nahrazeny jinými pesticidy, které obsahují méně nebezpečné účinné látky, nebo nechemickými alternativami. Nařízení o přípravcích na ochranu rostlin stanoví čtyři kritéria, která je třeba vzít v úvahu při srovnávacím posouzení, zejména zda: a) pro stejná použití existuje bezpečnější povolený pesticid nebo nechemická metoda regulace nebo prevence; b) nahrazení by nepředstavovalo významné ekonomické nebo praktické nevýhody; c) chemická rozmanitost účinných látek nebo metod a postupů obhospodařování plodin a prevence škůdců je dostatečná k minimalizaci rizika, že by si cílový organismus (nebo škodlivý organismus )) mohl vyvinout rezistenci; a d) byly zohledněny důsledky pro povolení „méně významného použití".[\[7\]](#_ftn7){#_ftnref7}

**4.** Evropská a středomořská organizace pro ochranu rostlin (EPPO) je mezinárodní organizace odpovědná za spolupráci a harmonizaci v oblasti ochrany rostlin v rámci evropského a středomořského regionu. Má 52 členských zemí, včetně všech členských států EU.[\[8\]](#_ftn8){#_ftnref8} EU má v Úřadu evropského veřejného žalobce status stálého pozorovatele.

**5.** Komise vydala pokyny[\[9\]](#_ftn9){#_ftnref9} týkající se srovnávacího posouzení pesticidů orgány členských států (dále jen „pokyny"), které v roce 2014 schválil Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (SCoPAFF)[\[10\].](#_ftn10){#_ftnref10} Pokyny odkazují na normu[\[11\],](#_ftn11){#_ftnref11} kterou vypracoval Úřad evropského veřejného žalobce a která se týká způsobu provádění srovnávacího posouzení (dále jen „norma Úřadu evropského veřejného žalobce"). Pokyny Komise uvádějí, že „mají*doplnit normu Úřadu evropského veřejného žalobce, tj. poskytnout členským státům pokyny, jak provádět srovnávací posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí, a poskytnout celkový rámec pro srovnávací posouzení".*

**6.** V roce 2020 byly v rámci hodnocení provedeného v rámci Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)[\[12\]](#_ftn12){#_ftnref12} zjištěny problémy s pravidly pro účinné látky, které se mají nahradit.[\[13\]](#_ftn13){#_ftnref13} Hodnocení zjistilo, že srovnávací posouzení provedené členskými státy je složité, náročné na zdroje a nevedlo k žádné náhradě. Přínosy pro lidské zdraví a životní prostředí, které se očekávaly od nahrazení těchto nebezpečnějších látek,[se proto neuskutečnily \[14\].](#_ftn14){#_ftnref14}

**7.** V období od června 2021 do listopadu 2022 si stěžovatel, organizace na ochranu životního prostředí, s Komisí vyměnil názory, v nichž vyjádřil obavy ohledně normy Úřadu evropského veřejného žalobce a toho, že se na ni pokyny spoléhají. Stěžovatel zejména zpochybnil, jak norma Úřadu evropského veřejného žalobce vykládá ustanovení nařízení o přípravcích na ochranu rostlin týkající se „chemické rozmanitosti účinných látek"[\[15\]](#_ftn15){#_ftnref15} a jak ve srovnávacím posouzení zachází s „menšími použitími"[\[16\].](#_ftn16){#_ftnref16} Rovněž tvrdila, že Úřad evropského veřejného žalobce postrádá dostatečné záruky k zajištění nezávislosti své činnosti.

**8.**Nespokojen s odpověďmi Komise se stěžovatel v lednu 2023 obrátil na veřejnou ochránkyni práv s tvrzením, že norma Úřadu evropského veřejného žalobce není v souladu s právem EU a že Komise tím, že se o ni opírá, systematicky brání nahrazování nebezpečných látek.

Šetření
-------

**9.**Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se rozhodnutí Komise spoléhat se ve svých pokynech na normu Úřadu evropského veřejného žalobce, a zejména toho, jak Komise zajistila, aby byla norma Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s právem EU.

**10.** V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď Komise na stížnost a vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se setkal se zástupci Komise a zkontroloval příslušné dokumenty.[\[17\]](#_ftn17){#_ftnref17} Veřejná ochránkyně práv rovněž obdržela připomínky stěžovatele k postoji Komise.

### Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

#### Stěžovatel

**11.** Stěžovatel tvrdil, že **norma Úřadu evropského veřejného žalobce je v rozporu s právem EU** a že z tohoto důvodu se na ni Komise neměla v pokynech spoléhat.

**12.** Za prvé, podle stěžovatele umožňuje norma Úřadu evropského veřejného žalobce členským státům zastavit srovnávací posouzení, pokud žádosti obsahují **méně významná použití.** [\[18\]](#_ftn18){#_ftnref18} To je podle názoru stěžovatele v rozporu s nařízením o přípravcích na ochranu rostlin, které pouze vyžaduje, aby byly v rámci srovnávacího posouzení „zohledněny"důsledky pro méně významná použití, a je v rozporu s cílem podporovat nahrazování nebezpečných účinných látek, neboť to žadatelům umožňuje zahrnout do svých žádostí méně významná použití, aby se zabránilo jejich nahrazování.

**13.**Žadatel tvrdil, že některé členské státy neprovádějí srovnávací posouzení pro žádné žádosti obsahující alespoň jedno méně významné použití nebo pro žádosti o rozšíření na nová použití, včetně méně významných použití. Tvrdila, že by to znamenalo založit nahrazení pouze na riziku důsledků pro méně významná použití namísto zvážení všech rizik a přínosů nahrazení a znamenalo by to, že nahrazení pro méně významná použití není možné, což není pravda. Kromě toho mohou žadatelé ke své žádosti jednoduše přidat méně významné použití, aby se zajistilo, že povolení nebude zamítnuto z důvodu úspěšného nahrazení.

**14.** Za druhé stěžovatel tvrdil, že použitím**přístupu** **„způsobu účinku"** [\[19\]](#_ftn19){#_ftnref19} norma Úřadu evropského veřejného žalobce vyžaduje dostupnost několika tříd syntetických pesticidů, aby bylo možné dospět k závěru, že nahrazení je možné. V praxi je podle jejího názoru zapotřebí určitý počet chemických výrobků s několika (mezi třemi a pěti) způsoby účinku, a to minimálně bez ohledu na účinnost nechemických alternativ. Žadatel tvrdil, že tento přístup byl v podstatě vyvinut odvětvím pesticidů a EU jej nikdy neschválila a že nařízení o přípravcích na ochranu rostlin stanoví méně přísný požadavek, tj. pouze rozmanitost účinných látek.

**15. Kromě**toho nařízení o přípravcích na ochranu rostlin zmiňuje chemickou rozmanitost jako metodu prevence vzniku rezistence škůdců vůči látkám používaným v pesticidech, ale na rozdíl od normy EPPO z ní nečiní základní podmínku pro řešení rezistence. Srovnávací posouzení by nemělo být ukončeno bez zohlednění všech nechemických alternativ.

**16.**Žadatel rovněž tvrdil, že přístup založený na „způsobu účinku" není vědecky odůvodněný, neboť vědecká obec zjistila, že zaměření na rozmanitost způsobů účinku má tendenci zvyšovat odolnost vůči látkám. Pouze použití nechemických alternativ může překonat odpor.

**17.** Obecněji stěžovatel vyjádřil **obavy ohledně nezávislosti Úřadu evropského veřejného žalobce.**

**18.**Stěžovatel tvrdil, že Úřad evropského veřejného žalobce postrádá dostatečná pravidla pro řešení střetů zájmů a zahrnuje zástupce odvětví pesticidů do vnitřních orgánů připravujících jeho práci. V praxi je pětina členů pracovní skupiny pro odboj zástupci firem. Kromě toho má sdružení zastupující evropské odvětví pesticidů status stálého pozorovatele v Pracovní skupině Úřadu evropského veřejného žalobce pro přípravky na ochranu rostlin.

**19.** Pokud jde o dotčenou normu Úřadu evropského veřejného žalobce, stěžovatel uvedl, že hlavní autor publikace, z níž vychází, má vazby na odvětví pesticidů. V roce 1997 byl spoluautorem článku[^\[20\]^](#_ftn20){#_ftnref20} v přehledu zveřejněném lobbistickou organizací, která zastupovala mimo jiné odvětví pesticidů[^\[21\]^](#_ftn21){#_ftnref21} V tomto článku autoři poděkovali předsedovi akčních výborů odporu, což jsou orgány v rámci výše uvedeného sdružení, které zastupují odvětví, jež vyvinulo pojem „způsoby působení".

**20.**Žadatel tvrdil, že norma odráží postoj, který odvětví pesticidů zaujalo v souvislosti s přijetím nařízení o přípravcích na ochranu rostlin.

#### Komise

###### K souladu normy Úřadu evropského veřejného žalobce s právem EU

**21.** Komise[^\[22\]^](#_ftn22){#_ftnref22} uvedla, že všechny členské státy EU jsou členy Úřadu evropského veřejného žalobce, a pokud jednají v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou vázány právem EU a mohou zabránit přijetí normy, která není v souladu s právem EU. Na základě statusu pozorovatele EU v Úřadu evropského veřejného žalobce může Komise vyjadřovat obavy v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce nebo během setkání se zástupci členských států v Radě EU.

**22.** Zatímco pravidla hlasování Úřadu evropského veřejného žalobce by teoreticky mohla umožnit, aby určitá rozhodnutí byla přijímána většinou zemí mimo EU[^\[23\],^](#_ftn23){#_ftnref23} v praxi jsou všechny normy přijímány jednomyslně. Komise si není vědoma toho, že by Úřad evropského veřejného žalobce přijal nějaké normy, pokud by se některý členský stát EU postavil proti normě.

**23.** V tomto případě během vývoje normy Úřadu evropského veřejného žalobce pracoval jeden z autorů publikace[^\[24\],^](#_ftn24){#_ftnref24} na níž je norma založena, pro Komisi jako vyslaný národní odborník[^\[25\].^](#_ftn25){#_ftnref25} V této funkci se zúčastnil panelových diskusí Úřadu evropského veřejného žalobce jako pozorovatel a poskytl připomínky k normě. Přítomnost zaměstnanců Komise na jednáních již v počáteční fázi zajistila, že norma bude v souladu s právem EU. Kromě toho sám Úřad evropského veřejného žalobce velmi pozorně dbá na to, aby jeho normy byly v souladu s právem EU. Norma dotčená v projednávané věci byla dvakrát revidována, aby byla v souladu s výkladem a postojem Komise[^\[26\].^](#_ftn26){#_ftnref26}

**24.** Komise dodala, že před odkazem na normu Úřadu evropského veřejného žalobce v dokumentu s pokyny Komise vždy ověří, zda je norma v souladu s právem EU. Normy jsou projednávány a přezkoumávány Komisí a členskými státy v rámci SCoPAFF a v případě potřeby jsou zúčastněné strany konzultovány ohledně návrhu pokynů v poradní skupině pro udržitelnost potravinových systémů, jejímž členem je stěžovatel.[^\[27\]^](#_ftn27){#_ftnref27} Dotčené pokyny byly projednány v rámci SCoPAFF a v roce 2014 byly na návrh Komise schváleny členskými státy[^\[28\].^](#_ftn28){#_ftnref28}

**25.**Komise dále uvedla, že norma ani pokyny nejsou v žádném případě závazné. Členské státy se od nich mohou odchýlit a mnohé z nich vypracovaly vlastní vnitrostátní pokyny pro srovnávací posouzení.

**26.** Pokud jde o dvě konkrétní otázky předložené stěžovatelem, Komise uvedla, že nařízení o přípravcích na ochranu rostlin uznává význam zajištění a zvýšení dostupnosti pesticidů pro **méně významná použití a stanoví konkrétní postupy pro usnadnění udělování povolení pro tato použití.** [\[29\]](#_ftn29){#_ftnref29} Nerozlišuje mezi pesticidy obsahujícími látky, které se mají nahradit, a pesticidy, které takové látky neobsahují. Drobná použití jsou ve skutečnosti nesmírně důležitá pro zemědělství a bezpečnost potravin, protože zahrnují použití pesticidů pro ovoce a zeleninu. To se odráží jak v pokynech, tak ve standardu Úřadu evropského veřejného žalobce.

**27.** Komise uvedla, že i když je kritérium týkající se méně významných použití v nařízení o přípravcích na ochranu rostlin formulováno odlišně od ostatních kritérií (je třeba „zohlednit"důsledky povolení pro méně významná použití), musí být považováno za kritérium stejné hodnoty jako ostatní kritéria. Komise zdůraznila, že tato čtyři kritéria jsou *kumulativní* . Pokud tedy toto kritérium není splněno a pokud z určených použití nebyla zjištěna nepřijatelná rizika, nemůže členský stát, který provádí srovnávací posouzení, odmítnout povolení pesticidu obsahujícího látku, která se má nahradit, nebo omezit použití přípravku pouze z toho důvodu, že pesticid obsahuje látku, která se má nahradit.

**28. Nařízení o**přípravcích na ochranu rostlin nestanoví konkrétní pořadí pro posouzení čtyř kumulativních kritérií. V souladu s tím umožňuje norma Úřadu evropského veřejného žalobce členským státům, aby je posuzovaly v jakémkoli pořadí. Nejprve se zmiňuje o kritériu méně významného použití, protože v praxi vnitrostátní orgány obvykle zahajují srovnávací posouzení na základě tohoto kritéria, které je nejpřímější. Členské státy nejprve zváží, zda existují alternativy pro hlavní (rozšířenější) použití pesticidu. Pokud ano, posuzují důsledky nahrazení na méně významná použití stanovením obchodní životaschopnosti pesticidu pouze pro méně významná použití, pokud by látka již nebyla povolena pro významná použití. Pokud zjistí, že by pesticid byl pravděpodobně zcela stažen z trhu, což znamená, že by již nebyl k dispozici pro méně významná použití, mohou se v této fázi rozhodnout, že srovnávací posouzení ukončí. Tento přístup umožňuje členským státům snížit administrativní zátěž a lépe dodržovat platné lhůty.

**29.**Komise dodala, že to nejsou žadatelé o povolení, kdo se nadměrně nebo uměle spoléhají na „méně významná použití" k udržení produktu na trhu, ale spíše vnitrostátní orgány v členských státech podporují a usnadňují „méně významná použití" k zajištění dostatečného množství pesticidů na trhu k zachování produkce základních plodin. Je tomu tak proto, že často není ekonomicky proveditelné, aby společnosti udržovaly výrobek na trhu pouze pro méně významná použití.

**30.** Pokud jde o obavy stěžovatele ohledně toho, jak Komise vykládá kritérium týkající se „chemické*rozmanitosti účinných látek",* Komise uvedla, že nařízení o přípravcích na ochranu rostlin odkazuje na „chemickou rozmanitost účinných látek", aby se zabránilo vzniku rezistence cílového škodlivého organismu. Chemické látky, které jsou ve svých strukturách velmi podobné, bojují proti škůdcům za použití stejného **způsobu účinku,** zatímco látky s různými chemickými strukturami používají různé způsoby účinku. Z vědeckého hlediska je proto odůvodněné převést pojem chemické rozmanitosti do rozdílných způsobů působení s cílem určit riziko vzniku rezistence cílových škodlivých organismů.

**31.**Pokud se látky, které mají stejný způsob účinku, používají proti stejnému cílovému škodlivému organismu opakovaně, zvyšuje se možnost, že si škodlivý organismus vytvoří rezistenci. Pro zachování účinnosti ochrany proti škůdcům je proto zásadní mít k dispozici látky s různými způsoby účinku, aby mohly být použity střídavě, aby se zabránilo rezistenci. V důsledku toho může být žádost zamítnuta a pesticid nahrazen, pokud na území členského státu existuje jiný produkt se stejným způsobem účinku. Pokud však v tomto členském státě neexistuje žádný jiný povolený přípravek obsahující látku se stejným způsobem účinku, může být nutné, aby členský stát přípravek povolil, aby se zabránilo vzniku rezistence. To je v poslední době ještě důležitější, neboť počet dostupných způsobů opatření klesá.

**32.**S ohledem na to je odkaz v normě Úřadu evropského veřejného žalobce na „dostupnou chemickou rozmanitost způsobů účinku" v souladu s nařízením o přípravcích na ochranu rostlin.

**33.**Komise dodala, že odkaz na způsoby účinku nevylučuje nechemické alternativy, jako jsou mikroorganismy, které mají rovněž způsob účinku a lze je zohlednit podle normy Úřadu evropského veřejného žalobce. Komise uvedla, že její přezkum nařízení o přípravcích na ochranu rostlin v rámci programu REFIT prokázal, že hlavním důvodem, proč srovnávací posouzení nevedla k žádným náhradám, je nedostatek alternativních řešení s lepšími rizikovými profily, a nikoli uplatňování normy Úřadu evropského veřejného žalobce. Komise dodala, že v zájmu řešení tohoto problému pracuje na návrhu na změnu přílohy IV nařízení o přípravcích na ochranu rostlin s cílem zajistit, aby v případě, že existuje nechemická alternativa, která se prokáže jako účinná, členské státy považovaly tuto změnu za dostatečnou k řešení rizika rezistence. Členské státy však na návrh nereagovaly zvlášť pozitivně a práce nepokročila.

###### K nezávislosti Úřadu evropského veřejného žalobce

**34.**Komise vysvětlila, že činnost Úřadu evropského veřejného žalobce je rozdělena mezi dvě pracovní skupiny, konkrétně mezi Pracovní skupinu pro přípravky na ochranu rostlin a Pracovní skupinu pro fytosanitární předpisy. Každá pracovní skupina dohlíží na práci několika panelů a odborných pracovních skupin, které provádějí technickou práci.

**35.**Komise konstatovala, že odborníci, kteří se účastní panelů nebo pracovních skupin Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou jmenováni vnitrostátními organizacemi na ochranu rostlin. Odborníci z odvětví pesticidů se mohou účastnit panelů a pracovních skupin Úřadu evropského veřejného žalobce, aby bylo možné zohlednit jejich odborné znalosti. Členství odborníků z odvětví pesticidů v práci Úřadu evropského veřejného žalobce v oblasti pesticidů schvaluje výkonný výbor Úřadu evropského veřejného žalobce složený ze sedmi zástupců vlád Úřadu evropského veřejného žalobce.

**36.** Pracovní skupiny přijímají rozhodnutí na základě konsensu. V případě, že neexistuje konsensus, protože odborníci z odvětví pesticidů jsou proti rozhodnutí, přijímají rozhodnutí pouze odborníci jmenovaní členskými zeměmi. Odborníci z oboru tak nemohou rozhodnutí zablokovat. Zatímco pracovní skupiny normy vypracovávají, pouze pracovní skupina může rozhodnout, že norma je připravena ke schválení „Radou Úřadu evropského veřejného žalobce"[^\[30\],^](#_ftn30){#_ftnref30} která se skládá ze zástupců vlád členských zemí Úřadu evropského veřejného žalobce.

**37.**Zástupci odvětví pesticidů jsou v pracovní skupině pozorovateli, neúčastní se však rozhodování. Konečné schválení norem v každém případě probíhá na výročním zasedání Rady Úřadu evropského veřejného žalobce, kterého se neúčastní odborníci z daného odvětví. Hlasovat mohou pouze členské státy.

**38.**Komise dále uvedla, že příspěvky odborníků z odvětví jsou transparentní. Ve zprávách ze všech zasedání panelů a pracovních skupin jsou odborníci z odvětví pesticidů jako takoví jasně označeni a jejich názory jsou zveřejněny.

**39.**Pokud jde o nedostatečnou účast odborníků mimo průmysl, Komise uvedla, že si není vědoma toho, zda se jedná o záměrnou politiku Úřadu evropského veřejného žalobce nebo zda jsou na schůze Úřadu evropského veřejného žalobce zvány další zúčastněné strany, ale rozhodnou se, že se jich nezúčastní.

**40.**Komise dodala, že Úřad evropského veřejného žalobce má zavedena pravidla pro předcházení střetům zájmů. Odborníci jsou informováni o tom, že nezastupují svou zemi nebo společnost, a jsou požádáni, aby uvedli, zda jsou ve střetu zájmů.

**41.** Normy Úřadu evropského veřejného žalobce jsou sice obvykle založeny na odborných znalostech osob, které je vypracovávají, v případě dané normy však vycházely z publikace tří autorů přidružených k univerzitám nebo orgánům členských zemí Úřadu evropského veřejného žalobce. Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, jeden z autorů publikace pracoval pro Komisi jako vyslaný národní odborník[\[31\].](#_ftn31){#_ftnref31} Tento autor byl tedy vázán pravidly o střetu zájmů platnými pro zaměstnance Komise a příslušné vnitrostátní orgány. V této funkci se odborník zúčastnil panelových diskusí Úřadu evropského veřejného žalobce jako pozorovatel a poskytl připomínky k normě. Podle informací Komise tento odborník nikdy nepracoval pro odvětví pesticidů. V každém případě skutečnost, že v určité fázi své kariéry pracoval pro odvětví pesticidů, neznamená, že tato osoba již nemůže nabídnout objektivní odborné znalosti[\[32\].](#_ftn32){#_ftnref32}

#### Další připomínky stěžovatele

**42.** Stěžovatel uvedl, že i když pokyny nejsou závazné, členské státy se jimi obecně řídí. Skutečnost, že pokyny byly schváleny výborem SCoPAFF, nezaručuje, že jsou v souladu s právem EU. V minulosti členské státy schválily další pokyny, ale bylo zjištěno, že jsou v rozporu s právem EU[\[33\].](#_ftn33){#_ftnref33}

**43.** Stěžovatel uznal, že biologická řešení fungují prostřednictvím způsobů účinku a lze je zohlednit podle normy Úřadu evropského veřejného žalobce. Uvítala rovněž návrh Komise, aby to bylo výslovně uvedeno v navrhované změně přílohy IV. V praxi je však vždy zjištěno, že biologické roztoky jsou méně účinné než chemické roztoky, protože účinnost mikroorganismů je proměnlivější než u chemických produktů. Podle judikatury EU[\[34\]](#_ftn34){#_ftnref34} by však členské státy měly upřednostňovat nechemické alternativy[\[35\].](#_ftn35){#_ftnref35}

**44.** Pokud jde o nezávislost Úřadu evropského veřejného žalobce, stěžovatel tvrdil, že záruky uvedené Komisí nejsou ve srovnání se zárukami zavedenými na úrovni EU dostatečné \[36\] V Úřadu evropského veřejného žalobce je odvětví pesticidů vnímáno jako odborník sdílející znalosti, zatímco v EU by bylo považováno za zúčastněnou stranu, která poskytuje své názory na určité téma. Tyto názory budou kriticky přezkoumány. Pouhé zveřejnění jmen a stanovisek účastníků nestačí k zajištění toho, aby postupy Úřadu evropského veřejného žalobce byly nezávislé a participativní. Odborníci by měli být požádáni, aby předložili prohlášení o zájmech. Skutečnost, že zástupci odvětví pesticidů nemohou vetovat přijetí normy, je naprostým minimem a nemění skutečnost, že může ovlivnit vývoj norem. Jako pozorovatel v pracovních skupinách má rovněž privilegované postavení a možnost lobbovat u členských zemí.{#_ftnref36}

### Posouzení veřejného ochránce práv

**45.**Tento případ se týká toho, že se Komise ve svých pokynech spoléhá na normu vypracovanou mezinárodní organizací, Úřadem evropského veřejného žalobce. Stěžovatel se domnívá, že tento standard není v souladu s právem EU, konkrétně s kritérii pro srovnávací posouzení stanovenými v nařízení o přípravcích na ochranu rostlin. Obecněji stěžovatel zpochybňuje skutečnost, že se Komise spoléhá na normu Úřadu evropského veřejného žalobce, a to s ohledem na obavy ohledně nezávislosti Úřadu evropského veřejného žalobce na odvětví pesticidů.

**46.**Mandátem veřejné ochránkyně práv je posuzovat administrativní činnost orgánů a institucí EU. Nevztahuje se na subjekty mimo EU. Šetření veřejné ochránkyně práv se proto zaměřilo na rozhodnutí Komise opřít se ve svých pokynech o normu Úřadu evropského veřejného žalobce.

**47.** Podle nařízení o přípravcích na ochranu rostlin může Komise postupem projednávání ve výborech přijmout pokyny k provádění uvedeného nařízení.[\[37\]](#_ftn37){#_ftnref37} V praxi to znamená, že SCoPAFF, který se skládá ze zástupců všech členských států, schvaluje pokyny před jejich dokončením. Kromě toho nařízení o přípravcích na ochranu rostlin stanoví, že Komise může požádat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA"), aby připravil pokyny nebo přispěl k jejich vypracování[^\[38\].^](#_ftn38){#_ftnref38}

**48.** Ačkoli Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že přijaté pokyny nejsou právně závazné, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že nepochybně mají významný praktický dopad na to, jak se odvětví pesticidů připravuje a jak členské státy posuzují žádosti o povolení pesticidů. Toto chápání je posíleno nařízením o přípravcích na ochranu rostlin, které výslovně vyžaduje, aby členské státy při posuzování žádostí o povolení pesticidu „provedly*nezávislé, objektivní a transparentní posouzení s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky za použití pokynů dostupných v době podání žádosti* "[\[39\].](#_ftn39){#_ftnref39}

**49.**V nařízení o přípravcích na ochranu rostlin není nic, co by Komisi bránilo v tom, aby se ve svých pokynech spoléhala na normy mezinárodních organizací. Přitom však musí Komise zajistit, aby byla norma v souladu s právem EU a aby byla vypracována nezávislým, objektivním a transparentním způsobem.

##### Soulad normy Úřadu evropského veřejného žalobce s právem EU

**50.** Stěžovatel zastával názor, že norma Úřadu evropského veřejného žalobce je v rozporu s kritérii pro srovnávací posouzení stanovenými v nařízení o přípravcích na ochranu rostlin. Konkrétně se stěžovatel domníval, že norma Úřadu evropského veřejného žalobce nesprávně umožňuje členským státům ukončit srovnávací posouzení, pokud žádosti zahrnují méně významná použití, a nesprávně vykládá kritérium pro srovnávací posouzení, které se týká „chemické*rozmanitosti účinných látek".*

**51.** Veřejný ochránce práv konstatuje, že nařízení o přípravcích na ochranu rostlin stanoví čtyři kritéria, která je třeba vzít v úvahu při srovnávacím posouzení[\[40\].](#_ftn40){#_ftnref40}

**52.**Komise se domnívá, že čtyři kritéria pro srovnávací posouzení jsou kumulativní a že nařízení o přípravcích na ochranu rostlin nestanoví žádné konkrétní pořadí pro jejich řešení. V souladu s tím umožňuje norma Úřadu evropského veřejného žalobce členským státům, aby je posuzovaly v jakémkoli pořadí. Na základě znění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin a povahy kritérií považuje veřejný ochránce práv tento výklad za přiměřený.

**53.** Veřejná ochránkyně práv chápe, že Komise a stěžovatel se zásadně neshodují na tom, zda lze znění čtvrtého kritéria („byly*zohledněny důsledky pro povolení „méně významného použití") vykládat v tom smyslu, že pokud by nahrazení mělo negativní dopad na méně významná použití, členské státy by nemohly* povolení na základě srovnávacího posouzení odmítnout. Vzhledem ke kumulativní povaze kritérií se Komise domnívá, že členské státy by se tak mohly rozhodnout, že v této fázi srovnávací posouzení ukončí.

**54.**Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že postoj Komise -- že kritérium týkající se méně významných použití by mělo být navzdory svému odlišnému znění považováno za stejně hodnotné jako ostatní kritéria -- je založen na významu (a obtížích) udržení pesticidů pro „méně významná použití" na trhu. Ověření tohoto vysvětlení by zahrnovalo posouzení významu méně významných použití v zemědělském odvětví EU a závažnosti důsledků, které by nahrazení mohlo mít na základní plodiny. Veřejný ochránce práv není vědeckým orgánem a nemůže z vědeckého hlediska určit, zda je význam přikládaný méně významným použitím opodstatněný, či nikoli. Konstatuje však, že Komise poskytla soudržná vysvětlení na podporu tohoto výkladu.

**55.** Pokud jde o výklad kritéria „chemická*rozmanitost účinných látek", veřejná ochránkyně* práv konstatuje, že nařízení o přípravcích na ochranu rostlin odkazuje pro posouzení rizika rezistence na „chemickou rozmanitost účinných látek" a na „metody a postupy hospodaření s plodinami a prevence škůdců".

**56.**Žadatel a Komise se v zásadě neshodují na tom, zda je při snaze o minimalizaci rezistence vhodné posoudit chemickou rozmanitost účinných látek na základě jejich způsobů účinku. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že Komise poskytla jasné a přiměřené vysvětlení, proč by podle jejího názoru měla být „chemická rozmanitost účinných látek" vykládána tak, že odkazuje na jejich „způsoby působení".

**57.** Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že nechemickým alternativám není při srovnávacím posouzení přikládána dostatečná váha, veřejný ochránce práv konstatuje, že norma Úřadu evropského veřejného žalobce vyžaduje, aby orgány posoudily, zda je výrobek důležitou součástí „strategie řízení odolnosti" s ohledem na chemické i nechemické alternativy \[41\] V závislosti na riziku odolnosti vyžaduje norma, aby byl k dispozici určitý počet způsobů účinku[^\[42\]^](#_ftn42){#_ftnref42} Z šetření je zřejmé, že stěžovatel souhlasí s Komisí, že nechemické alternativy mají také způsob účinku a mohou být zohledněny podle normy Úřadu evropského veřejného žalobce. V tomto smyslu norma Úřadu evropského veřejného žalobce nevylučuje ze srovnávacího posouzení nechemické alternativy.{#_ftnref41}

**58.**Zdá se, že pokud existuje problém s tím, jak jsou zvažovány nechemické alternativy, není to způsobeno zněním normy, ale spíše postupy příslušných orgánů členských států, které nespadají do mandátu veřejného ochránce práv.

**59.**Na základě svého šetření se veřejná ochránkyně práv domnívá, že postoj Komise, že norma Úřadu evropského veřejného žalobce je v souladu s ustanoveními nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, je přiměřený.

##### Jak byla norma vypracována

**60.** Komise přijímá pokyny, mimo jiné s cílem pomoci členským státům při „nezávislém,*objektivním a transparentním posouzení žádostí o povolení pesticidů s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky".* V této souvislosti je nezbytné, aby samotné pokyny Komise byly vypracovány nezávisle, objektivně a transparentně. Tento bod zdůrazňuje odkaz nařízení o přípravcích na ochranu rostlin na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož úkolem je poskytovat Komisi nezávislé a transparentní vědecké poradenství a který může být požádán,*aby „vypracoval pokyny nebo přispěl k jejich vypracování".*

**61.**Přijetí pokynů v oblasti pesticidů, které jsou předmětem významného veřejného zájmu, pravděpodobně vyžaduje zvláštní veřejnou kontrolu, a tím i transparentnost. Pokud se Komise při vypracovávání svých pokynů nespoléhá výhradně na úřad EFSA, ale spoléhá se na normy vypracované mezinárodními organizacemi, jako je Úřad evropského veřejného žalobce, měla by se ujistit, že tyto normy byly vypracovány nezávislým, transparentním a objektivním způsobem.

**62.**Stěžovatel vyjádřil vážné obavy, pokud jde o obecné zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a pravidla týkající se střetu zájmů, která tento úřad zavedl, jakož i pokud jde o konkrétního odborníka podílejícího se na vývoji dané normy.

**63.** Veřejný ochránce práv chápe, že podle pravidel Úřadu evropského veřejného žalobce jsou odborníci informováni o tom, že nezastupují svou zemi nebo společnost. Jsou také požádáni, aby signalizovali, zda by mohli mít nějaký střet zájmů. Zdá se, že neexistují žádná další opatření pro předcházení střetům zájmů, jako je požadavek předkládat a aktualizovat prohlášení o zájmech. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že tato pravidla jsou velmi omezená, zejména ve srovnání s politikou nezávislosti úřadu EFSA[\[43\].](#_ftn43){#_ftnref43}

**64.** Považuje rovněž za pochopitelné, že jsou vyjádřeny obavy ohledně účasti zúčastněných stran pouze v tomto odvětví. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv konstatuje, že vypracování pokynů pro nakládání s povoleními pesticidů je jednoznačně záležitostí týkající se životního prostředí ve smyslu Aarhuské úmluvy[\[44\],](#_ftn44){#_ftnref44} jíž je EU smluvní stranou. Úmluva vyžaduje, aby její smluvní strany *podporovaly* její tři pilíře v mezinárodním rozhodování v oblasti životního prostředí: „každá*smluvní strana podporuje uplatňování zásad této úmluvy v mezinárodních rozhodovacích procesech v oblasti životního prostředí a v rámci mezinárodních organizací v záležitostech týkajících se životního prostředí."* [\[45\]](#_ftn45){#_ftnref45} Podle pokynů Almaty o podpoře uplatňování zásad Aarhuské úmluvy na mezinárodních fórech*by „\[p\]účast dotčené veřejnosti na zasedáních mezinárodních fór, včetně jejich pomocných orgánů a dalších skupin zřízených fóry s cílem přispět k rozhodování, v záležitostech týkajících se životního prostředí měla být povolena ve všech příslušných fázích rozhodovacího procesu \[...\]* "[\[46\].](#_ftn46){#_ftnref46}

**65. Pokud**tedy Komise hodlá i nadále spoléhat na práci Úřadu evropského veřejného žalobce, veřejná ochránkyně práv očekává, že Komise bude aktivně prosazovat přísnější politiku v oblasti střetů zájmů a vyváženější zastoupení zúčastněných stran v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce.

**66.**Pokud jde o obavy stěžovatele týkající se možného střetu zájmů jednoho odborníka zapojeného do vypracování normy Úřadu evropského veřejného žalobce, šetření veřejné ochránkyně práv neodhalilo žádné důkazy, které by to podpořily.

**67.**V neposlední řadě veřejná ochránkyně práv konstatuje, že již v roce 2020 Komise zjistila, že pravidla upravující nahrazování neuspěla ve stanoveném cíli a nevedla k očekávaným přínosům pro lidské zdraví a životní prostředí. Ustanovení nařízení o přípravcích na ochranu rostlin týkající se náhrady jsou zárukou, kterou normotvůrce EU zavedl za účelem řízení rizik souvisejících s látkami, které se mají nahradit. Skutečnost, že taková pravidla v praxi nefungují, je obzvláště znepokojivá vzhledem k tomu, že látky, které se mají nahradit, jsou obzvláště nebezpečné látky.

**68.**Veřejná ochránkyně práv vítá, že Komise za tímto účelem pracuje na změně přílohy IV nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, a uznává, že tato změna závisí také na ochotě a spolupráci členských států, naléhavě však vyzývá Komisi, aby tuto otázku upřednostnila.

Závěr
-----

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

**V rozhodnutí Evropské komise vycházet z normy přijaté Evropskou **a středomořskou organizací ochrany rostlin (EPPO) nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.****

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrhy na zlepšení
------------------

**Pokud má Komise v úmyslu nadále spoléhat na práci Úřadu evropského veřejného žalobce, měla by v koordinaci s členskými státy EU využít svého postoje v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce k aktivní podpoře toho, aby:**

**a) Úřad evropského veřejného žalobce přijímá přísnější pravidla týkající se střetu zájmů, včetně požadavku, aby odborníci předkládali prohlášení o zájmech, a zpřístupňuje tato prohlášení veřejnosti na internetu; a**

**b) Úřad evropského veřejného žalobce umožňuje účast jiných zúčastněných stran, než je odvětví pesticidů, na své práci a aby tyto zúčastněné strany byly o této možnosti náležitě informovány.**

Emily O'Reilly


evropská veřejná ochránkyně práv


<br />


Štrasburk, 22. srpna 2024

[\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Přípravky na ochranu rostlin jsou pesticidy používané k ochraně plodin nebo žádoucích nebo užitečných rostlin.

[\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} Nařízení 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, [https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20221121.](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20221121)

[\[3\]](#_ftnref3){#_ftn3} Účinnou látkou je jakákoli chemická látka, rostlinný extrakt, feromon nebo mikroorganismus (včetně virů), které působí proti škůdcům nebo na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty.

[\[4\]](#_ftnref4){#_ftn4} Formálně se nařízení vztahuje na „přípravky na ochranu rostlin", zatímco pesticid je obecnější pojem, který zahrnuje použití nesouvisející s rostlinami nebo plodinami, jako jsou biocidy. Slovo pesticid se v tomto rozhodnutí používá k označení přípravků na ochranu rostlin.

[\[5\]](#_ftnref5){#_ftn5} Pravidla pro schvalování účinných látek jsou stanovena v kapitole II nařízení o pesticidech.

[\[6\]](#_ftnref6){#_ftn6} Podmínky pro to, aby byla účinná látka považována za látku, která se má nahradit, jsou stanoveny v bodě 4 přílohy II nařízení o přípravcích na ochranu rostlin. Seznam látek, které se mají nahradit, je uveden v části E přílohy prováděcího nařízení Komise č. [540/2011, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02011R0540-20231216.](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02011R0540-20231216)

[\[7\]](#_ftnref7){#_ftn7} Viz čl. 50 odst. 1 nařízení o přípravcích na ochranu rostlin; Další informace o těchto čtyřech podmínkách a o tom, jak provést srovnávací posouzení, jsou uvedeny v příloze IV nařízení.

[\[8\]](#_ftnref8){#_ftn8} Více informací o organizaci lze nalézt na jejích internetových stránkách <https://www.eppo.int/index>.

[\[9\]](#_ftnref9){#_ftn9} Pokyny ke srovnávacímu posuzování a nahrazování přípravků na ochranu rostlin v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009 SANCO/11507/2013 rev 12, [https://food.ec.europa.eu/system/files/2023-03/pesticides_aas_guidance_comparative_assessment_substitution_rev_1107-2009.pdf.](https://food.ec.europa.eu/system/files/2023-03/pesticides_aas_guidance_comparative_assessment_substitution_rev_1107-2009.pdf)

[\[10\]](#_ftnref10){#_ftn10} Tento výbor se skládá ze zástupců členských států. Přezkoumá navrhovaná opatření týkající se bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i zdraví rostlin s cílem posoudit, zda jsou praktická a účinná. Vydává stanoviska k návrhům opatření, která má Komise v úmyslu přijmout. Více informací o SCoPAFF lze nalézt na [adrese https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/committees/paff-committees_en](https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/committees/paff-committees_en).

[\[11\]](#_ftnref11){#_ftn11} PP 1/271 Pokyny k aspektům účinnosti srovnávacího hodnocení: <https://pp1.eppo.int/standards/PP1-271-3>.

[\[12\]](#_ftnref12){#_ftn12} Program Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) má za cíl zjednodušit stávající právní předpisy EU a zajistit, aby návrhy právních předpisů EU přinášely zamýšlené výhody jednotlivcům i podnikům.

[\[13\]](#_ftnref13){#_ftn13} Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě -- Hodnocení nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů, k dispozici na adrese [https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0208.](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0208)

[\[14\]](#_ftnref14){#_ftn14} Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě -- Hodnocení nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů, oddíl 2.1, [https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0208.](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0208)

[\[15\]](#_ftnref15){#_ftn15} Jak je stanoveno v čl. 50 odst. 1 písm. c) nařízení o přípravcích na ochranu rostlin.

[\[16\]](#_ftnref16){#_ftn16} Jak je definováno v čl. 3 odst. 26 nařízení o pesticidech, méně významná použití jsou použití pesticidů v konkrétním členském státě na rostlinách nebo rostlinných produktech, které jsou: a) v tomto členském státě se nepěstuje ve velkém rozsahu; nebo b) široce pěstované, aby byla uspokojena mimořádná potřeba ochrany rostlin. Viz čl. 50 odst. 1 písm. d) nařízení o přípravcích na ochranu rostlin.

[\[17\]](#_ftnref17){#_ftn17} [https://www.ombudsman.europa.eu/doc/inspection-report/188207](/doc/inspection-report/188207).

[\[18\]](#_ftnref18){#_ftn18} Norma Úřadu evropského veřejného žalobce, Posuzování účinků na méně významná použití (etapa A), otázka A2 zní takto: „\[a\]*re minor uses sufficient to stop \[the comparative assessment\]*, according to the available national \[comparative assessment\] *procedure? " (Posouzení účinků na méně významná použití (etapa A), otázka A2 zní takto: „\[a\] re minor uses sufficient to stop* \[the comparative assessment\] , according to the available national*\[comparative assessment\] procedure?*). Pokud ano, norma uvádí, že členské státy mohou srovnávací posouzení zastavit.

[\[19\]](#_ftnref19){#_ftn19} Způsoby účinku se vztahují k tomu, jak pesticid způsobuje fyziologické narušení cílového organismu.

[\[20\]](#_ftnref20){#_ftn20} T. Rotteveel, J. de Goeij, A. van Germerden, *Towards the construction of a resistance risk evaluation scheme*, 1997, Pesticide Science, svazek 51, vydání 3, s. 407--411.

[\[21\]](#_ftnref21){#_ftn21} SCI: Kde se věda setkává s podnikáním, [https://www.soci.org/.](https://www.soci.org/)

[\[22\]](#_ftnref22){#_ftn22} Argumenty předložené v rozhodnutí jako argumenty Komise byly buď předloženy veřejnému ochránci práv v písemné odpovědi Komise, nebo zástupci Komise během setkání s vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv.

[\[23\]](#_ftnref23){#_ftn23} Jednací řád Úřadu evropského veřejného žalobce stanoví, že kvórum pro hlasování v Radě Úřadu evropského veřejného žalobce je jedna třetina vlád členských států a že rozhodnutí jsou přijímána většinou přítomných a hlasujících členů.

[\[24\]](#_ftnref24){#_ftn24} T. Rotteveel, L. N. Jorgensen, U. Heimbach, *Resistance management in Europe: předběžný návrh na stanovení minimálního počtu účinných látek nezbytných pro řízení rezistence*, 2011, Věstník Úřadu evropského veřejného žalobce, svazek 41, číslo 3, s. 432--438.

[\[25\]](#_ftnref25){#_ftn25} Vyslaní národní odborníci jsou zaměstnanci veřejného sektoru ve svých domovských zemích, kteří jsou dočasně přiděleni k orgánu EU na dobu určitou.

[\[27\]](#_ftnref27){#_ftn27} Více informací o poradní skupině pro udržitelnost potravinových systémů (AGSFS) je k dispozici na [adrese https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/expert-groups/advisory-groups-action-platforms/advisory-group-agsfs_en](https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/expert-groups/advisory-groups-action-platforms/advisory-group-agsfs_en).

[\[28\]](#_ftnref28){#_ftn28} Souhrnná zpráva stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, která se konala v Bruselu ve dnech 9. a 10. října 2014, [https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/sc_phyto_20141009_pppl_sum.pdf.](https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/sc_phyto_20141009_pppl_sum.pdf)

[\[29\]](#_ftnref29){#_ftn29} Nařízení o pesticidech, článek 51.

[\[30\]](#_ftnref30){#_ftn30} Rada Úřadu evropského veřejného žalobce je valným shromážděním Úřadu evropského veřejného žalobce, kterého se účastní všechny členské země. Schází se jednou ročně a rozhoduje o politikách a programu činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce a jeho rozpočtu. Všechny standardy Úřadu evropského veřejného žalobce se předkládají k formálnímu schválení Radě Úřadu evropského veřejného žalobce.

[\[31\]](#_ftnref31){#_ftn31} Viz výše poznámka pod čarou 25.

[\[32\]](#_ftnref32){#_ftn32} Komise odkázala na politiku úřadu EFSA v oblasti nezávislosti, s. [8, https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/corporate_publications/files/policy_independence.pdf.](https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/corporate_publications/files/policy_independence.pdf)

[\[33\]](#_ftnref33){#_ftn33} Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. ledna 2023,*Pesticides Action Network a další v. État belge* , C-162/21, [https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=269405\&mode=req\&pageIndex=1\&dir=\&occ=first\&part=1\&text=\&doclang=EN\&cid=10072491](https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=269405&mode=req&pageIndex=1&dir=&occ=first&part=1&text=&doclang=EN&cid=10072491).

[\[34\]](#_ftnref34){#_ftn34} *výše uvedený rozsudek Pesticides Action Network a další v. État belge,* body 44 až 48.

[\[35\]](#_ftnref35){#_ftn35} Článek 14 odst. 1 směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, zní takto: „Členské*státy přijmou veškerá nezbytná opatření na podporu ochrany rostlin s nízkými vstupy [pesticidů, přičemž pokud možno upřednostní nechemické metody](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009L0128-20190726) \[...\]", https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009L0128-20190726.*

[\[36\]](#_ftnref36){#_ftn36} Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví horizontální pravidla pro zřizování a činnost expertních skupin Komise, C(2016)3301, [https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=C(2016)3301\&lang=en](https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=C(2016)3301&lang=en).

[\[37\]](#_ftnref37){#_ftn37} Nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, článek 77.

[\[38\]](#_ftnref38){#_ftn38} Nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, článek 77.

[\[39\]](#_ftnref39){#_ftn39} Nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, čl. 36 odst. 1.

[\[40\]](#_ftnref40){#_ftn40} Zejména zda: a) pro stejná použití existuje bezpečnější povolený pesticid nebo nechemická metoda regulace nebo prevence; b) nahrazení by nepředstavovalo významné ekonomické nebo praktické nevýhody; c) chemická rozmanitost účinných látek nebo metod a postupů obhospodařování plodin a prevence škůdců je dostatečná k minimalizaci rizika, že by si cílový organismus mohl vytvořit rezistenci; a d) byly zohledněny důsledky pro povolení „méně významného použití". Viz rovněž bod 3 výše.

[\[41\]](#_ftnref41){#_ftn41} Norma Úřadu evropského veřejného žalobce, etapa B, bod B5 zní takto: „S*ohledem na dostupné alternativy (chemické a nechemické) je kandidát důležitou součástí* \[...\] *strategie řízení rezistence pro cílový škodlivý organismus a jiné škodlivé organismy v plodině, které samy o sobě nepodléhají \[srovnávacímu*posouzení\]".

[\[42\]](#_ftnref42){#_ftn42} Standard Úřadu evropského veřejného žalobce, etapa B, bod B5, poznámka B bod iii): „Na*základě odborného posudku se doporučuje, aby v situaci s nízkým rizikem rezistence zahrnovala strategie udržitelného řízení rezistence alespoň dva* \[způsoby opatření\]*. Existují-li však důkazy o středním riziku rezistence vůči jednomu nebo více z těchto přípravků na ochranu rostlin nebo o středním riziku rezistence u cílového organismu, doporučují *se alespoň tři*\[způsoby účinku\]. V případě, že existuje důkaz o vysokém riziku rezistence vůči jednomu nebo více z těchto přípravků na ochranu rostlin nebo vysokém riziku rezistence u cílového organismu, doporučují se nejméně 4 způsoby účinku (Rotteveel et al., 2011). Při hodnocení požadovaného počtu způsobů účinku by měla být zohledněna současná situace v oblasti rezistence."*

[\[43\]](#_ftnref43){#_ftn43} Politika nezávislosti úřadu EFSA se vztahuje na odborníky a odborníky pracující s úřadem EFSA s cílem chránit jeho práci před jakýmkoli nepatřičným vlivem, [https://www.efsa.europa.eu/en/corporate-pubs/efsas-independence-policy.](https://www.efsa.europa.eu/en/corporate-pubs/efsas-independence-policy)

[\[44\]](#_ftnref44){#_ftn44} Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsaná v Aarhusu (Dánsko) dne 25. června 1998 (dále jen „Aarhuská úmluva OSN"): <https://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/pp/documents/cep43e.pdf>

[\[45\]](#_ftnref45){#_ftn45} Aarhuská úmluva OSN, čl. 3 odst. 7.

[\[46\]](#_ftnref46){#_ftn46} Almaty Guidelines on Promoting the Application of the Principles of the Aarhus Convention in International Forums (Pokyny Almaty k podpoře uplatňování zásad Aarhuské úmluvy na mezinárodních fórech), prosinec 2005, bod 29: <https://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/documents/2005/pp/ece/ece.mp.pp.2005.2.add.5.e.pdf>