Štrasburk, 8. prosince 2003

Vážený pane X.,

Dne 11. prosince 2002 obdržel evropský veřejný ochránce práv Vaši stížnost ze dne 19. listopadu 2002 týkající se toho, že Evropská komise neodpověděla na Váš dopis ze dne 27. září 2001.

Dne 6. ledna 2003 sekretariát veřejného ochránce práv telefonicky kontaktoval útvary Komise, aby zjistil, zda Vám byla připravena odpověď a zda by mohla být kopie této odpovědi zaslána veřejnému ochránci práv. Dne 22. ledna 2003 předaly útvary Komise veřejnému ochránci práv kopii svého dopisu přeloženého do finštiny a datovaného 17. ledna 2003. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že dopis dostatečně neřeší důvody neposkytnutí odpovědi, a proto zahájila šetření.

Dne 28. ledna 2003 byla stížnost předána předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 8. dubna 2003. Předala jsem vám ho s pozvánkou k vyjádření. Zdá se, že od vás nebyly obdrženy žádné připomínky.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Dne 27. září 2001 zaslal stěžovatel Evropské komisi dopis, v němž si stěžoval na nedostatečné pokyny pro používání některých barev a rozpouštědel ve Finsku. Stěžovatel se stal citlivým na rozpouštědlové páry během deseti let, kdy pracoval jako učitel malby. To vedlo k nemoci z povolání a v roce 1999 musel odejít do důchodu. V dopise zaslaném Komisi žadatel tvrdil, že při nabízení bezpečnostních informací pro výrobky s nátěrovými hmotami se výrobce spoléhal na informační zdroj založený na směrnici 91/155/ES.

Stěžovatel obdržel od Komise potvrzení o přijetí ze dne 3. října 2001. Stěžovatel uvádí, že v potvrzení o přijetí bylo uvedeno, že jeho dopis byl předán GŘ Komise pro zdraví a ochranu spotřebitele.

Ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv stěžovatel tvrdí, že Komise na jeho stížnost dosud neodpověděla.

Šetření

Stanovisko Evropské komise

Evropská komise shrnula tyto body:

Komise se omluvila za nepřiměřenou prodlevu v odpovědi na šetření stěžovatele týkající se nedostatečných pokynů pro používání některých barev a rozpouštědel. Komise vysvětlila, že zpoždění bylo způsobeno potřebou překladu a určitými výslednými interními vysvětleními nezbytnými ke zjištění, která služba je příslušná k odpovědi. Komise rovněž uvedla, že k odpovědi nakonec přispěla řada různých útvarů, aby bylo zajištěno, že bude komplexní.

Pokud jde o odpověď Komise na původní dopis stěžovatele zaslaný dne 27. září 2001, Komise uvedla, že v návaznosti na neformální žádost evropského veřejného ochránce práv ze dne 6. ledna 2003 lze potvrdit, že mu byl dne 17. ledna 2003 zaslán dopis s úplnou odpovědí na dotaz stěžovatele v angličtině, po němž bezprostředně následoval překlad do finštiny.

Pokud jde o předmět nezodpovězeného dopisu, Komise uvedla, že šetření stěžovatele poukázalo na dva body týkající se nemocí z povolání a bezpečnostních listů na pracovišti. Uznávání a náhrada nemocí z povolání patří do pravomoci členských států, a proto by měly být pro další informace kontaktovány příslušné orgány ve Finsku. Směrnice 91/155/EHS [1] se týká bezpečnostních listů pro nebezpečné látky a přípravky a odpovědnost za jejich výrobu nese osoba, která látku nebo přípravek uvádí na trh. Členské státy musí zajistit, aby tyto osoby splňovaly požadavky na informace stanovené v této směrnici, které by měly být na těchto listech uvedeny.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel nezaslal žádné připomínky.

ROZHODNUTÍ

1 Údajné neposkytnutí odpovědi na dopis stěžovatele ze dne 27. září 2001

1.1 Stěžovatel zaslal dne 27. září 2001 Evropské komisi dopis, v němž si stěžoval na nedostatečné pokyny pro používání některých barev a rozpouštědel ve Finsku. Stěžovatel obdržel od Komise potvrzení o přijetí ze dne 3. října 2001. Stěžovatel tvrdí, že od Komise neobdržel odpověď na svou stížnost.

1.2 Ve svém stanovisku ke stížnosti se Komise omluvila za nepřiměřenou prodlevu v odpovědi na dotaz stěžovatele týkající se nedostatečných pokynů pro používání některých barev a rozpouštědel. Komise vysvětlila, že zpoždění bylo způsobeno potřebou překladu a určitými výslednými interními vysvětleními nezbytnými ke zjištění, která služba je příslušná k odpovědi. Komise rovněž uvedla, že k odpovědi nakonec přispěla řada různých útvarů, aby bylo zajištěno, že bude komplexní.

1.3 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že podle Kodexu řádné správní praxe Komise (2) musí být odpověď na dopis adresovaný Komisi zaslána do patnácti pracovních dnů ode dne obdržení dopisu příslušným útvarem Komise. Nelze-li odpověď zaslat ve výše uvedené lhůtě, měl by odpovědný zaměstnanec zaslat předběžnou odpověď s uvedením data, do kterého může adresát očekávat, že mu bude odpověď zaslána s ohledem na tuto dodatečnou práci, s přihlédnutím k relativní naléhavosti a složitosti dané záležitosti.

1.4 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Komise uznala nadměrné zpoždění v odpovědi na dopis stěžovatele, omluvila se za něj a poskytla vysvětlení. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že na základě stížnosti veřejné ochránkyni práv zaslala Komise stěžovateli do dvou týdnů věcnou odpověď. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že Komise přijala vhodná nápravná opatření k řešení nadměrného zpoždění, a že žádná další šetření v tomto případě nejsou proto odůvodněná.

2 Závěr

Z výše uvedených důvodů se veřejný ochránce práv domnívá, že žádná další šetření této stížnosti nejsou odůvodněná. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Směrnice Komise 91/155/EHS ze dne 3. března 1991, kterou se k provedení článku 10 směrnice 88/379/EHS vymezují a stanoví podrobná opatření pro systém specifických informací o nebezpečných přípravcích (Úřední věstník L 76, 22.3.1991, s. 35–41; Finské zvláštní vydání: kapitola 15 svazek 10 s. 59; Švédské zvláštní vydání: kapitola 15 svazek 10, s. 59).

(2) Úř. věst. 2000, L 308/26, s. 32.