# Rozhodnutí o odmítnutí Evropské komise poskytnout plný přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se soudního případu souvisejícího s rozhodnutím úřadu OLAF nezahájit vyšetřování (věc 2363/2023/ACB)
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2024-02-06T10:00+01:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/181449)
---
> Případ se týkal odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům souvisejícím s uzavřeným soudním řízením, které stěžovatel podal proti rozhodnutí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nezahájit vyšetřování.
>
> Komise identifikovala sedm dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti stěžovatele. Odmítl přístup ke dvěma dokumentům v plném rozsahu, a sice k výměně e-mailů mezi jeho právní službou a úřadem OLAF a k jeho příloze (dokument vypracovaný úřadem OLAF). Poskytla částečný přístup ke zbývajícím dokumentům, včetně návrhu stěžovatele na zrušení, kterým bylo zahájeno příslušné soudní řízení. Stěžovatel požádal Komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí týkající se dvou dokumentů, k nimž zcela odepřela přístup, a částečně zveřejněné žádosti o zrušení.
>
> Ve fázi potvrzování se Komise dovolávala ochrany cílů vyšetřování a rozhodování s cílem odepřít přístup k dokumentu zaslanému OLAF právní službě a skrytým částem žaloby na neplatnost. Veřejná ochránkyně práv shledala, že je rozumné, aby se Komise na základě individuálního posouzení dokumentů domnívala, že širší přístup veřejnosti by mohl v budoucnu ohrozit účel vyšetřování úřadu OLAF a jeho rozhodování. Veřejná ochránkyně práv však vyjadřuje politování nad tím, že Komise není dostatečně jasná, proč a do jaké míry se na tyto dokumenty vztahuje domněnka nepřístupnosti.
>
> Komise se při přípravě soudního řízení dovolávala potřeby chránit právní poradenství s cílem odepřít přístup k výměnám informací mezi úřadem OLAF a právní službou Komise. Nahlédnutí do sporného dokumentu potvrdilo, že obsahuje právní poradenství. Vzhledem k obsahu právního poradenství však veřejnému ochránci práv není jasné, jak by zpřístupnění dokumentu poškodilo zájem Komise vyhledávat a dostávat v budoucnu upřímné, objektivní a komplexní právní poradenství. Vzhledem k omezenému obsahu však veřejná ochránkyně práv nepovažovala za účelné pokračovat v šetření tohoto aspektu stížnosti.
>
> Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela a dospěla k závěru, že žádná další šetření nejsou odůvodněná.
>
Souvislosti stížnosti
---------------------
**1.** V roce 2017 se stěžovatel, nevládní organizace působící v oblasti prevence obchodování s dětmi, obrátil na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby odsoudil obchodování s dětmi ze strany adopční agentury, která je příjemcem finančních prostředků EU. V návaznosti na postup „výběru"[\[1\]](#_ftn1){#_ftnref1} se OLAF rozhodl nezahájit vyšetřování a případ zamítl. Stěžovatel se obrátil na soud, aby toto rozhodnutí napadl. Soudní dvůr EU (SDEU) žalobu odmítl jako nepřípustnou, neboť měl za to, že rozhodnutí úřadu OLAF nezahájit šetření nemá závazné právní účinky, jimiž by mohly být dotčeny zájmy stěžovatele.
**2.**V únoru 2023 požádal stěžovatel Komisi o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s tímto soudním řízením.
**3.** Komise určila sedm dokumentů[\[2\],](#_ftn2){#_ftnref2} které spadají do dvou kategorií: i) soudní dokumenty v daném případě (např. návrh na zrušení, námitka nepřípustnosti atd.) a ii) e-mailové komunikace mezi právní službou Komise a úřadem OLAF.
**4.** Komise poskytla veřejnosti přístup k většině**soudních dokumentů** [**\[3\].**](#_ftn3){#_ftnref3} Poskytl částečný přístup k návrhu na zrušení a k námitce nepřípustnosti vznesené Komisí, přičemž se dovolával čtyř výjimek z přístupu veřejnosti podle právních předpisů EU o přístupu k dokumentům (nařízení č. 1049/2001)[\[4\].](#_ftn4){#_ftnref4} Tvrdila, že zpřístupnění částí těchto dokumentů by ohrozilo ochranu cílů vyšetřování[\[5\]](#_ftn5){#_ftnref5} a rozhodovacího procesu[\[6\],](#_ftn6){#_ftnref6} a dovolávala se obecné domněnky nedostupnosti uznané Soudním dvorem. Uvedla rovněž, že některé informace je třeba uchovávat v tajnosti, aby byly chráněny obchodní zájmy[\[7\]](#_ftn7){#_ftnref7} a osobní údaje[\[8\].](#_ftn8){#_ftnref8}
**5.** Komise odepřela přístup k **e-mailové** **komunikaci mezi svou právní službou a úřadem OLAF** s odvoláním na potřebu chránit právní poradenství[\[9\].](#_ftn9){#_ftnref9} Pokud jde o **dokument zaslaný úřadem OLAF právní službě,** Komise vycházela z potřeby chránit účel vyšetřování[\[10\]](#_ftn10){#_ftnref10} a rozhodovací proces[\[11\]](#_ftn11){#_ftnref11} s ohledem na obecnou domněnku nedostupnosti.
**6.**Stěžovatel požádal Komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí (podáním „potvrzující žádosti") týkající se tří dokumentů. Zpochybnila zejména odmítnutí zpřístupnit korespondenci mezi právní službou a OLAF, včetně přílohy, a vznesla námitku proti částečnému přístupu veřejnosti k jejímu návrhu na zrušení.
**7.**Vzhledem k tomu, že stěžovatel neobdržel odpověď v prodloužené lhůtě, obrátil se na veřejného ochránce práv.
**8.** Po zásahu veřejné ochránkyně práv[\[12\]](#_ftn12){#_ftnref12} vydala Komise v listopadu 2023 potvrzující rozhodnutí. Komise potvrdila své původní rozhodnutí a opírala se o potřebu chránit právní poradenství, rozhodovací proces a účel šetření.
**9.**Nespokojen s tímto výsledkem se stěžovatel v prosinci 2023 znovu obrátil na veřejnou ochránkyni práv.
Šetření
-------
**10.**Veřejný ochránce práv zahájil šetření týkající se odmítnutí Komise poskytnout širší přístup ke třem dotčeným dokumentům.
**11.**V průběhu šetření vyšetřovací tým veřejného ochránce práv dokumenty zkontroloval. Komise byla vyzvána, aby předložila další stanoviska, žádné však neposkytla.
### Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
**12.** Stěžovatel vznesl dva argumenty.Zaprvé měl za to, že výměny mezi úřadem OLAF a právní službou Komise nebyly „právním poradenstvím", ale měly by být spíše kvalifikovány jako „interní konzultace", protože úřad OLAF není nezávislým právním subjektem, ale je součástí Evropské komise.
**13.** Zadruhé stěžovatel tvrdil,*že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění těchto dokumentů,* protože „otázka*obchodování s dětmi za účelem mezinárodní adopce v Kongu je ohavným trestným činem proti dětem a jejich rodinám, který vyžaduje plnou transparentnost".*
**14.** Pokud jde **o výměny e-mailů mezi jeho právní službou a úřadem OLAF,** ++Komise++ tvrdila, že zveřejnění těchto výměn by ohrozilo ochranu právního poradenství[\[13\],](#_ftn13){#_ftnref13} neboť by odhalilo diskuse mezi právní službou a úřadem OLAF v souvislosti se soudním řízením zahájeným stěžovatelem. Dospěla k závěru,*že zveřejnění tohoto dokumentu „by mělo zjevně předvídatelným způsobem závažný dopad na zájem Komise vyhledávat a přijímat právní poradenství a na schopnost právní služby pomáhat Komisi a jejím útvarům, v tomto případě úřadu OLAF, při posuzování právní strategie*".
**15.** Komise dodala, že právní poradenství má „obzvláště*citlivou povahu ve smyslu judikatury Soudního dvora",* neboť obsahuje „obzvláště*citlivé informace týkající se složitých a citlivých právních otázek"* a*„právní výklad citlivých skutkových okolností"* [\[14\].](#_ftn14){#_ftnref14}
**16.** Pokud jde o **dokument zaslaný úřadem OLAF právní službě,** Komise ve svém potvrzujícím rozhodnutí vysvětlila, že dokument podrobně popisuje informace shromážděné úřadem OLAF během „výběrové fáze" jeho vyšetřování a poskytuje podrobné shrnutí kroků přijatých v této fázi. Pokud jde o **skryté části soudního dokumentu (návrh na zrušení)**, Komise tvrdila, že tyto části představují výměnu informací mezi zdrojem informací a úřadem OLAF, a jsou proto součástí spisu.
**17.** K odůvodnění odepření přístupu k těmto dokumentům (jejich částem) Komise uvedla, že Tribunál uznal, že zpřístupnění dokumentů týkajících se vyšetřování úřadu OLAF by mohlo zásadně ohrozit cíle vyšetřovacích činností, jakož i rozhodovací proces, a to jak nyní, tak v budoucnu[\[15\].](#_ftn15){#_ftnref15} Kromě toho tvrdila, že zpřístupnění dotčených informací by zaměstnancům úřadu OLAF znemožnilo vyjadřovat se nezávisle a aniž by byli nepřiměřeně ovlivněni vyhlídkou na rozsáhlé zpřístupnění[\[16\]](#_ftn16){#_ftnref16}.
**18.**Komise dále tvrdila, že zpřístupnění těchto dokumentů by odhalilo strategii úřadu OLAF a prostředky, kterými úřad OLAF shromažďuje další informace na podporu výběrového řízení v konkrétním případě. To by konkrétně a účinně ohrozilo zájmy úřadu OLAF, pokud jde o zajištění chráněné výběrové fáze a zabránění jakémukoli narušení řádného a důvěrného fungování výběrové fáze. Zpřístupnění těchto dokumentů by rovněž mohlo odradit potenciální svědky a informátory od spolupráce s úřadem OLAF, a připravit tak úřad OLAF o užitečné informace pro zahájení vyšetřování.
**19.**A konečně, podle Komise by zpřístupnění těchto dokumentů snížilo šance úřadu OLAF na získání nezávislých posouzení od jeho spolupracovníků a na konzultaci útvarů Komise nebo jiných subjektů EU o velmi citlivých tématech.
**20.** Pokud jde o existenci potenciálního **převažujícího veřejného zájmu,** dospěla Komise k závěru, že úvahy předložené žadatelem v potvrzující žádosti jsou příliš obecné a neprokazují naléhavou potřebu zpřístupnění dokumentů.
### Posouzení veřejného ochránce práv
***Výměna informací mezi právní službou Komise a úřadem OLAF***
**21. Judikatura** EU zavedla třístupňový přístup[\[17\],](#_ftn17){#_ftnref17} který musí dotčený orgán EU dodržovat při posuzování toho, zda by měl být zpřístupněn dokument obsahující právní poradenství. Zaprvé se dotčený dokument musí skutečně týkat právního poradenství. Zadruhé musí dotyčný orgán přezkoumat, zda by zpřístupnění právního poradenství poškodilo jeho zájem na získání a obdržení upřímného, objektivního a úplného právního poradenství. Riziko porušení tohoto zájmu musí být rozumně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické. Zatřetí, má-li orgán za to, že zpřístupnění dokumentu by ohrozilo ochranu právního poradenství, musí ověřit, zda existuje převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění.
**22.** Kontrola ukázala, že **komunikace** **mezi právní službou Komise a úřadem OLAF** obsahuje přístup, který právní služba doporučila jako obhajobu v soudním řízení zahájeném stěžovatelem proti úřadu OLAF. Obsahují tedy „právní*poradenství".* Skutečnost, že OLAF je součástí Komise, nemá na tento závěr vliv[\[18\].](#_ftn18){#_ftnref18}
**23.** Na základě kontroly dokumentu není veřejnému ochránci práv jasné, jak by zpřístupnění dotčeného právního poradenství poškodilo zájem Komise vyhledávat a dostávat v budoucnu upřímné, objektivní a komplexní právní poradenství. Dotčené právní poradenství by mohlo být považováno za spíše standardní poradenství, které by právní služba měla poskytovat v souvislosti s jakoukoli přípravou obhajoby u soudu. Veřejná ochránkyně práv není přesvědčena, že právní poradenství obsahuje „obzvláště*citlivé informace týkající se složitých a citlivých právních otázek"* a „právní*výklad citlivých skutkových okolností".*
**24.**Vzhledem k omezenému obsahu však veřejná ochránkyně práv nevidí žádný užitečný účel, aby pokračovala v šetření tohoto aspektu stížnosti.
***Dokumenty související se spisem OLAF***
**25.** Kontrola potvrdila, že **dokument zaslaný úřadem OLAF právní službě**obsahuje informace shromážděné úřadem OLAF během „výběrové fáze" vyšetřování, jakož i shrnutí kroků přijatých v této fázi.
**26.** Pokud jde o **skryté části návrhu na zrušení**, z kontroly vyplynulo, že obsahují informace zaslané stěžovatelem jako informátorem úřadu OLAF na podporu zahájení vyšetřování, jakož i výměny informací, které měl s úřadem OLAF před tím, než byl případ ve fázi výběru zamítnut.
**27.** Obecně platí, že aby se orgán mohl dovolávat výjimky podle nařízení č. 1049/2001 a odepřít přístup, musí prokázat, že je důvodně předvídatelné, že by zpřístupnění poškodilo zájmy, které uvádí. V některých případech se orgán může při odepření přístupu dovolávat „obecné domněnky". To znamená, že výjimka odůvodňující odepření přístupu se předpokládá, že se vztahuje na všechny dokumenty určitého druhu[\[19\]](#_ftn19){#_ftnref19}.
**28.** Ve svém potvrzujícím rozhodnutí Komise odkázala na obecnou domněnku nedostupnosti týkající se spisů OLAF[\[20\]](#_ftn20){#_ftnref20} a usoudila, že se tato domněnka použije obdobně na dotčené dokumenty. Komise však nevysvětlila, proč nebo do jaké míry by se tato domněnka mohla na tyto dokumenty vztahovat, přestože šetření neprobíhalo a nepředpokládaly se žádné následné činnosti. Veřejná ochránkyně práv vyjadřuje politování nad nejasností Komise v tomto ohledu.
**29. Komise**nicméně provedla individuální posouzení dokumentů. Po prostudování dokumentů veřejný ochránce práv souhlasí s tím, že zatajené informace by mohly odhalit strategii úřadu OLAF, pokud jde o způsob výběru případů a způsob, jakým úřad OLAF shromažďuje dodatečné informace. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že bylo rozumné, aby Komise dospěla k závěru, že širší zpřístupnění by mohlo v budoucnu ohrozit účel vyšetřování úřadu OLAF a jeho rozhodování.
***K existenci převažujícího veřejného zájmu***
**30.**Dokumenty by ještě mohly být zpřístupněny, pokud by existoval veřejný zájem na zpřístupnění, který by byl natolik důležitý, že by převážil nad potřebou chránit účel vyšetřování a rozhodovacího procesu.
**31.**V tomto případě sice veřejný ochránce práv uznává, že práva dětí a otázka obchodování s dětmi jsou důležité a mají velký veřejný zájem, není však jasné, jak by zpřístupnění dotčených dokumentů tomuto zájmu sloužilo a jak by tento veřejný zájem převážil nad potřebou chránit účel vyšetřování úřadu OLAF. Stěžovatel poukazuje na riziko opakování, pokud nebude zajištěna plná transparentnost. Na základě informací poskytnutých stěžovatelem není veřejnému ochránci práv snadno jasné, jaké chování by se podle stěžovatele konkrétně opakovalo a jak by úplné zveřejnění mohlo takovému chování v budoucnu zabránit.
Závěr
-----
Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavírá tento případ následujícím závěrem[\[21\]:](#_ftn21){#_ftnref21}
**Žádná další šetření nejsou oprávněná.**
Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.
Rosita Hickey
ředitel vyšetřování
<br />
Štrasburk, 2. února 2024
[\[1\]](#_ftnref1){#_ftn1} Během fáze výběru úřad OLAF ověřuje a analyzuje informace o tom, zda existují důvody pro zahájení vyšetřování. Viz pokyny k vyšetřovacím postupům pro zaměstnance úřadu OLAF, které jsou k dispozici na adrese: <https://anti-fraud.ec.europa.eu/guidelines-investigations-olaf-staff_en>.
[\[2\]](#_ftnref2){#_ftn2} výměna e-mailů mezi právní službou Komise a úřadem OLAF ve dnech 2. až 8. února 2018 (dokument 1) a příloha k výměně e-mailů (dokument 1.1); Návrh na zrušení rozhodnutí OLAF (dokument 2); otázka položená Tribunálem žalobci (dokument 3); odpověď žalobkyně na otázku Tribunálu (dokument 4); námitka nepřípustnosti vznesená Komisí (dokument 5); Námitka nepřípustnosti vznesená žalobkyní (dokument 6).
[\[3\]](#_ftnref3){#_ftn3} Z dokumentů 3, 4 a 6 byly odstraněny pouze osobní údaje (jak je popsáno výše).
[\[4\]](#_ftnref4){#_ftn4} Nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: <https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32001R1049>.
[\[5\]](#_ftnref5){#_ftn5} Čl. 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení č. 1049/2001
[\[6\]](#_ftnref6){#_ftn6} Čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1049/2001
[\[7\]](#_ftnref7){#_ftn7} Čl. 4 odst. 2 první odrážka nařízení č. 1049/2001.
[\[8\]](#_ftnref8){#_ftn8} Článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.
[\[9\]](#_ftnref9){#_ftn9} Čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001.
[\[10\]](#_ftnref10){#_ftn10} Čl. 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení č. 1049/2001.
[\[11\]](#_ftnref11){#_ftn11} Čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1049/2001.
[\[12\]](#_ftnref12){#_ftn12} Viz věc [1327/2023/ACB.](/cs/opening-summary/cs/172920)
[\[13\]](#_ftnref13){#_ftn13} Ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001. Komise vycházela z judikatury SDEU, například z rozsudku ze dne 1. července 2008, *Švédsko a Turco v. Rada,* C‑39/05 P a C‑52/05 P, EU:C:2008:374, a z rozsudku ze dne 3. července 2014, *Rada v. in't Veld,* C‑350/12 P, EU:C:2014:2039.
[\[14\]](#_ftnref14){#_ftn14} Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. června 2023, *Rada Evropské unie v. Laurent Pech,* C-408/21, EU:C:2023:46, bod 61.
[\[15\]](#_ftnref15){#_ftn15} Rozsudek ze dne 26. dubna 2016, *Strack v. Komise,* T-221/08, EU:T:2016:242, body 151 až 162, a rozsudek Tribunálu ze dne 26. května 2016, *IMG v. Komise,* T-110/15, EU:T:2016:322, body 36--37.
[\[16\]](#_ftnref16){#_ftn16} S odkazem v tomto ohledu na rozsudek Tribunálu ze dne 15. září 2016, *Philip Morris Ltd v. Evropská komise*, EU:T:2016:487, T-18/15.
[\[17\]](#_ftnref17){#_ftn17} Rozsudek ve spojených věcech *Švédsko a Turco v. Rada, C-39/05 P a* C-52/05 P, EU:C:2008:374, body 37--46.
[\[18\]](#_ftnref18){#_ftn18} Viz například rozsudek Tribunálu ve věci T-755/14, *Herbert Smith Freehills v. Komise,* EU:T:2016:482, body 47--53.
[\[19\]](#_ftnref19){#_ftn19} Viz Příručka evropského veřejného ochránce práv o právu veřejnosti na přístup k dokumentům EU, k dispozici na adrese: [https://www.ombudsman.europa.eu/en/document/en/163353#toc_h_7_6](/cs/document/cs/163353#toc_h_7_6).
[\[20\]](#_ftnref20){#_ftn20} Rozsudek Tribunálu ve věci T‑110/15, *IMG v. Komise* , EU:T:2016:322, a rozsudek Tribunálu ve věci T-221/08, *Strack v. Komise*, EU:T:2016:242.
[\[21\]](#_ftnref21){#_ftn21} Tato stížnost byla řešena v rámci delegovaného vyřizování případů v souladu s rozhodnutím evropského veřejného ochránce práv, kterým se přijímají prováděcí ustanovení, které je k dispozici na adrese: [https://www.ombudsman.europa.eu/en/legal-basis/implementing-provisions/en#hl10](/cs/legal-basis/implementing-provisions/en#hl10)