# Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o stížnosti 1493/2002/GG na Europol
- Autor: Evropský veřejný ochránce práv
- Datum: 2002-12-17T00:00+01:00[Europe/Paris]
- [URL](https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/1780)
---
Štrasburk 17. prosince 2002

Vážený pane X.,

Dne 19. srpna 2002 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv týkající se údajného odmítnutí Europolu poskytnout vám referenční dopis.

Dne 30. srpna 2002 jsem předal stížnost řediteli Europolu. Europol zaslal své stanovisko dne 18. října 2002. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 21. listopadu 2002.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost
--------

*Souvislosti*   

Stěžovatel, německý státní příslušník, byl Europolem přijat v srpnu 2000 jako administrativní asistent. Dne 4. ledna 2001 byl informován, že Europol rozhodl o ukončení jeho smlouvy ke dni 1. února 2001.

Dne 25. března 2001 podal stěžovatel stížnost veřejnému ochránci práv, v níž vznesl osm obvinění týkajících se chování Europolu (stížnost 468/2001/GG). Tato stížnost byla zamítnuta dne 2. dubna 2001 z důvodu, že stěžovatel nevyčerpal všechny interní opravné prostředky (pokud jde o první tvrzení), že neexistují důvody pro šetření (body 2, 6 a 8) a že se nezdá, že by uplatnil vhodné správní postupy (body 3, 4, 5 a 7).

Dne 9. května 2001 stěžovatel částečně obnovil svou předchozí stížnost a vznesl další tvrzení (stížnost 721/2001/GG). Jedním z tvrzení stěžovatele bylo, že mu Europol nevydal referenční dopis. Europol ve svém stanovisku mimo jiné zdůraznil, že stěžovatel obdržel dne 26. ledna 2001 referenční dopis. Postoj stěžovatele však byl záměrně opomenut, neboť stěžovatel během své zkušební doby pracoval na dvou pozicích a Europol měl za to, že zmínka o pozicích, které stěžovatel zastával během svého krátkodobého pobytu u Europolu, by mohla být budoucími zaměstnavateli nesprávně vyložena. Europol však dodal, že je ochoten poskytnout stěžovateli nový referenční dopis, v němž uvede pozice, v nichž pracoval.

Ve svém rozhodnutí o této stížnosti přijatém dne 19. listopadu 2001 veřejný ochránce práv uvedl, že tvrzení a nároky vznesené stěžovatelem se týkají povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi Europolem a stěžovatelem. Veřejný ochránce práv vysvětlil, že v případech týkajících se smluvních sporů je podle jeho názoru odůvodněné omezit své šetření na posouzení, zda mu orgán nebo instituce Společenství poskytly soudržný a přiměřený popis právního základu pro své jednání a proč se domnívá, že jeho názor na smluvní postavení je odůvodněný. Pokud by tomu tak bylo, veřejný ochránce práv by dospěl k závěru, že jeho šetření neodhalilo případ nesprávného úředního postupu. Tímto závěrem by nebylo dotčeno právo stran nechat svůj smluvní spor přezkoumat a autoritativně vyřešit příslušným soudem.

Pokud jde o věc, která mu byla předložena, veřejný ochránce práv měl za to, že Europol předložil ucelené a přiměřené vysvětlení důvodů, na nichž založil svůj přístup. Veřejný ochránce práv zejména konstatoval, že Europol je připraven poskytnout stěžovateli vyplněný referenční dopis a že nemá důvod se domnívat, že Europol tento závazek nedodrží. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavřela.
*K této výtce*   

Stěžovatel v této stížnosti tvrdil, že mu Europol stále neposkytl referenční číslo popisující jeho práci v Europolu. Navrhl, aby Europol zaslal referenční dopis veřejnému ochránci práv, který by mu jej mohl předat.

Šetření
-------

**Stanovisko Europolu**   

Europol ve svém stanovisku připustil, že stěžovateli dosud neposkytl úplný referenční dopis. Europol vysvětlil, že až do obdržení této stížnosti měl dojem, že žádost stěžovatele byla stažena.

Europol předložil referenční dopis pro stěžovatele v angličtině spolu s překladem do němčiny.
**Připomínky stěžovatele**   

Stěžovatel ve svých připomínkách ke stanovisku Europolu poděkoval veřejnému ochránci práv za to, že mu předal stanovisko Europolu a referenční dopis.

Stěžovatel však navrhl, aby veřejný ochránce práv zahájil šetření z vlastního podnětu týkající se toho, zda Europol dodržuje zásady řádné a pravdivé správy. Měl za to, že Europol úmyslně lhal sobě i veřejnému ochránci práv tím, že v několika dopisech tvrdil, že vydal referenční dopis. Stěžovatel tvrdil, že mu vznikla škoda z důvodu, že po skončení svého pracovního poměru u Europolu neobdržel referenční dopis. Dále tvrdil, že Europol vydal úřední dokumenty, jejichž obsah není pravdivý a podle nichž byl Europolem ke dni 1. února 2001 stále zaměstnán. Stěžovatel dále tvrdil, že Europol na rozdíl od toho, co je pravda, tvrdil, že mu po 31. lednu 2001 pravidelně vyplácel plat. Podle stěžovatele Europol rovněž nedodržel zásadu, že každý občan má právo získat dokumenty ve svém mateřském jazyce, a nikoli ve fiktivním jazyce. Stěžovatel navrhl, aby šetření veřejného ochránce práv zahrnovalo také aspekty týkající se trestního práva.

ROZHODNUTÍ
----------

**1 Nevydání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce**   

1.1 Stěžovatel, bývalý zaměstnanec Europolu, tvrdil, že mu Europol neposkytl referenční dopis.

1.2 Europol ve svém stanovisku vysvětlil, že až do obdržení této stížnosti měl dojem, že žádost stěžovatele byla stažena. Europol rovněž předložil referenční dopis pro stěžovatele v angličtině spolu s překladem do němčiny.

1.3 Stěžovatel ve svých připomínkách poděkoval veřejnému ochránci práv za to, že mu předal stanovisko Europolu a referenční dopis. Stěžovatel nepředložil žádné konkrétní připomínky k obsahu referenčního dopisu. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že v referenčním dopise poskytnutém Europolem jsou uvedeny povinnosti, které musel stěžovatel během svého zaměstnání v Europolu plnit.

1.4 Za těchto okolností se veřejný ochránce práv domnívá, že ze strany Europolu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
**2 Další obvinění**   

2.1 Stěžovatel ve svých připomínkách vznesl řadu dalších tvrzení a navrhl, aby veřejný ochránce práv zahájil šetření z vlastního podnětu.

2.2 Vzhledem k tomu, že stěžovatel nepředložil žádné důkazy na podporu svých tvrzení, veřejný ochránce práv se domnívá, že neexistují důvody pro to, aby se těmito tvrzeními zabýval v tomto šetření nebo aby zahájil samostatné šetření z vlastního podnětu. Stěžovatel však může podat další stížnost veřejnému ochránci práv poté, co se v souvislosti s těmito tvrzeními vhodným způsobem obrátil na Europol.
**3 Závěr**   

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Europolu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel Europolu.

Upřímně,

Jacob SÖDERMAN