Vážený pane F.,
dne 4. ledna 1999 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv na Evropskou komisi. Tvrdili jste, že náborová politika Komise v případě výběrového řízení COM/A/1/1998, kterého jste se zúčastnili, představovala nesprávný úřední postup.
Dne 28. ledna 1999 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 12. května 1999. Předala jsem Vám stanovisko s výzvou k vyjádření, budete-li si to přát. Vaše připomínky jsem obdržel dne 24. června 1999.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stížnosti byly relevantní tyto skutečnosti:
Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení COM/A/1/1998 na místo vedoucího delegace Komise v Bratislavě na generálním ředitelství „Vnější vztahy: Evropa a nové nezávislé státy, společná zahraniční a bezpečnostní politika, vnější služba“, zveřejněno v Úř. věst. C 29 A ze dne 27. ledna 1998.
V květnu 1998 Komise informovala stěžovatele, že jeho jméno bylo zapsáno na rezervní seznam platný do 31. prosince 1999.
V říjnu 1998 obdržel stěžovatel dopis od příslušného útvaru Komise, v němž byl informován o tom, že se Komise rozhodla jmenovat jiného uchazeče, jehož profil „nejlépe odpovídá kvalifikaci požadované pro dané pracovní místo“.
Ve svém odvolání proti tomuto rozhodnutí stěžovatel uvedl, že obdržel dopis Komise, v němž se uvádí, že je na seznamu vybraných kandidátů a že tento seznam vybraných kandidátů bude stále platný do 31. prosince 1999.
V dopise ze dne 3. prosince 1998 Komise potvrdila, že jméno stěžovatele bylo na rezervním seznamu pro dané pracovní místo. Komise dále uvedla, že skutečnost, že stěžovatel byl zařazen na rezervní seznam, nezahrnuje automatickou nabídku zaměstnání. V dopise bylo uvedeno, že Komise si vybrala mezi různými kandidáty na rezervním seznamu a že se rozhodla jmenovat jiného kandidáta.
V této souvislosti stěžovatel podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv. Tvrdil, že informace poskytnuté Komisí jsou rozporuplné a že v důsledku toho, že se spoléhal na původní poskytnuté informace, byl zbaven jiných kariérních možností u rakouského ministerstva zahraničních věcí.

Šetření

Stanovisko Komise Ve
svých připomínkách Komise potvrdila své předchozí rozhodnutí, pokud jde o postup Komise. Poukázal na to, že po jeho odvolání byl stěžovatel informován, že zápis na rezervní seznam nepředstavuje záruku získání pracovního místa. Kromě toho uvedla, že vzhledem k tomu, že dotčené pracovní místo bylo přiděleno jednomu z uchazečů, byl rezervní seznam přirozeně uzavřen. Komise uvedla, že informace poskytnuté žadateli proto nejsou v rozporu.
Připomínky stěžovatele
Stěžovatel poukázal na to, že jeho jméno bylo první na rezervním seznamu a že v souvislosti s oznámením, že seznam je platný do 31. prosince 1999, musel dojít k závěru, že on bude tím, koho Komise na dané pracovní místo nominuje.

ROZHODNUTÍ

1 Práva osoby na rezervním seznamu
1.1 Stěžovatel tvrdil, že skutečnost, že Komise zapsala jeho jméno na rezervní seznam s platností do 31. prosince 1999, ho vedla k domněnce, že získá vhodné pracovní místo, a že se tedy o jiné pracovní místo na rakouském ministerstvu zahraničních věcí neuchází. Zmínil také, že byl na rezervním seznamu uveden jako první.
1.2 Komise potvrdila, že stěžovatel byl informován, že jeho jméno bylo zapsáno na rezervní seznam s platností do 31. prosince 1999. Rovněž uvedla, že zápis stěžovatele na rezervní seznam nezahrnuje záruku získání pracovního místa. Útvary veřejného ochránce práv se obrátily na Komisi ústně a příslušný úředník je informoval, že seznam je seřazen podle abecedy, a proto postoj na seznamu nemá žádný vliv na výběr kandidáta.
1.3 Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že skutečnost, že jméno osoby je uvedeno na rezervním seznamu, nepřiznává této osobě nárok na pracovní místo v orgánech Společenství.
1.4 Pokud jde o platnost rezervního seznamu do konce roku 1999, Komise ve svém stanovisku uvedla, že rezervní seznam byl přirozeně uzavřen, když byl nalezen kandidát na dotčené pracovní místo.
1.5 Zdá se, že neexistují žádné důkazy o tom, že by výběrová komise tím, že si nevybrala stěžovatele pro dotčené pracovní místo, porušila jakékoli pravidlo nebo zásadu, které by pro ni byly závazné. Zdá se tedy, že ze strany Komise nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
2 Závěr
Na základě šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Váš upřímně
Jacob SÖDERMAN