Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Stížnost se týká použití kritérií způsobilosti v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/182/10, které se týkalo oblasti průmyslové ekonomiky. Stěžovatel nebyl do dotčeného výběrového řízení připuštěn, protože ho výběrová komise nepovažovala za osobu s nejméně osmiletou "pracovní praxí související s ekonomickou analýzou v oblasti politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky", jak požaduje oznámení o výběrovém řízení.

2. Stěžovatel požádal o přezkum rozhodnutí o jeho nepřipuštění do výběrového řízení. Výběrová komise ve své odpovědi potvrdila své původní rozhodnutí a tvrdila, že jeho dvouletá pracovní praxe ve společnosti x nemůže být považována za relevantní. Stěžovatel se znovu písemně obrátil na úřad EPSO a předložil řadu argumentů a relevantních dokumentů na podporu svého tvrzení, že má dostatečné relevantní pracovní zkušenosti. Ve své odpovědi ze dne 3. listopadu 2010 výběrová komise objasnila svůj postoj a zopakovala své rozhodnutí nepřipustit stěžovatele do výběrového řízení.

Předmět šetření

3. Stěžovatel ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv uvedl, že hodnocení jeho odborné praxe úřadem EPSO je stiženo řadou nesrovnalostí.

4. Na podporu svého tvrzení stěžovatel tvrdil, že:

a) výběrová komise byla vystavena střetu zájmů;

b) špatné řízení postupů nepříznivě ovlivnilo jeho pracovní život;

c) neexistovala žádná přesně definovaná kritéria pro hodnocení odborné praxe;

d) nebylo respektováno jeho právo na nezávislý přezkum jeho žádosti;

e) výběrová komise vykládala svá vlastní pravidla nesprávným a oportunistickým způsobem;

f) mu byla poskytnuta řada protichůdných prohlášení o výběrovém řízení; a

g) žadatelé byli diskriminováni bez objektivního základu.

5. Stěžovatel požadoval, aby jej úřad EPSO buď připustil do výběrového řízení, nebo zrušil celé výběrové řízení.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv požádala úřad EPSO, aby do 31. srpna 2011 předložil stanovisko ke stížnosti. Stanovisko bylo předáno stěžovateli, který předložil své připomínky dne 28. září 2011.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

Úvodní poznámka

7. Úřad EPSO ve svém stanovisku uvedl, že výběrová komise je odpovědná za určení, zda uchazeči splňují zvláštní podmínky stanovené v oznámení o výběrovém řízení, a za posouzení výkonnosti uchazečů s ohledem na podmínky zveřejněné v oznámení. Za rozhodnutí, která výběrová komise v této souvislosti přijme, nese výlučnou odpovědnost. Úřad EPSO odpovídá pouze za organizaci výběrového řízení, tj. za fáze, které sahají od vypracování oznámení o výběrovém řízení až po jeho ukončení. Vzhledem k tomu, že výběrové komise nemají vlastní sekretariát, úřad EPSO jim poskytuje administrativní, logistickou a IT podporu. Úřad EPSO tvrdil, že toto rozlišení je velmi důležité, protože to znamená, že úřad EPSO nemá stejnou rozhodovací pravomoc, a tudíž stejnou odpovědnost jako výběrová komise.

8. V souvislosti s výše uvedenými připomínkami odkazuje veřejný ochránce práv na svou analýzu obsaženou v rozhodnutí ve věci 2497/2010/FOR [1]. V tomto rozhodnutí zdůraznil, že evropský veřejný ochránce práv je oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu při činnosti všech orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie (s výjimkou Soudního dvora při výkonu jeho soudní funkce). Pojmy "instituce","orgány","úřady"a "agentury"jsou všezahrnující. Každý subjekt, který spadá do institucionálního rámce Unie, tj. subjekt zřízený Smlouvami nebo aktem přijatým k provedení Smluv, se tedy nemůže vyhnout přezkumu veřejného ochránce práv v záležitostech týkajících se údajných případů nesprávného úředního postupu.

9. Pokud stávající orgán, instituce nebo jiný subjekt zřídí funkční jednotky v rámci své vlastní organizační struktury, jakékoli údajné případy nesprávného úředního postupu těchto funkčních jednotek budou přičítány orgánu, instituci nebo jinému subjektu, jehož je součástí. Tyto funkční jednotky nelze chápat jako samostatné „orgány, instituce nebo jiné subjekty“ve smyslu článku 228 SFEU. Alternativně, pokud je aktem přijatým při provádění Smluv v institucionálním rámci EU vytvořen „samostatný“subjekt, bude tento subjekt podléhat přezkumu ze strany veřejného ochránce práv v případě jakéhokoli údajného nesprávného úředního postupu.

10. Na základě výše uvedených skutečností veřejný ochránce práv konstatuje, že pokud by měl úřad EPSO za to, že nemá pravomoc reagovat na určitá tvrzení, která jsou předmětem šetření prováděného veřejným ochráncem práv, protože se tato tvrzení týkají činnosti výběrové komise, měl by dotčenou výběrovou komisi požádat, aby odpověděla přímo veřejnému ochránci práv. Pokud výběrová komise odmítne veřejnému ochránci práv odpovědět prostřednictvím úřadu EPSO, měl by o tom úřad EPSO veřejného ochránce práv informovat. V souladu s pravomocemi, které mu svěřuje článek 228 SFEU, se veřejný ochránce práv obrátí se svým šetřením přímo na výběrovou komisi.

A. Údajné nesrovnalosti při hodnocení odborné praxe

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

Střet zájmů

11. V době, kdy se stěžovatel přihlásil do dotčeného výběrového řízení, pracoval v Komisi jako dočasný zaměstnanec. Podle stěžovatele pracoval on a sedm dalších uchazečů ve stejném týmu jako předseda a další člen výběrové komise. Dva další členové výběrové komise byli bývalými kolegy stěžovatele. Podle názoru stěžovatele měli tito členové výběrové komise vazby na některé z uchazečů, které přesahovaly rámec práce. Tvrdil proto, že výběrová komise byla vystavena střetu zájmů. Dále tvrdil, že je velmi pravděpodobné, že k účasti ve výběrovém řízení byli přizváni uchazeči s objektivně menšími zkušenostmi než on sám, což by mohlo naznačovat nedostatek nestrannosti.

12. Úřad EPSO tvrdil, že výběrová komise byla jmenována a zřízena v souladu s pravidly stanovenými ve služebním řádu. V případě otevřených výběrových řízení společných pro dva nebo více orgánů se výběrová komise skládá z předsedy, určitého počtu členů jmenovaných orgánem oprávněným ke jmenování a určitého počtu členů jmenovaných na základě dohody mezi výbory zaměstnanců orgánů. Tím je zajištěno rovné zastoupení a objektivní posouzení. Požadavky týkající se oblastí působnosti jeho členů se liší v závislosti na konkrétních okolnostech každého výběrového řízení.

13. Podle úřadu EPSO bylo cílem otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/182/10 sestavit rezervní seznam pro obsazení volných pracovních míst v orgánech EU, zejména v Radě a Komisi. Cílovou oblastí otevřené soutěže byla průmyslová ekonomika uplatňovaná při provádění politiky EU v oblasti hospodářské soutěže. V případě výběrových řízení, jako je výběrové řízení, která jsou založena na kvalifikačních předpokladech a zkouškách, odpovídají výběrové komise za posouzení toho, zda kvalifikace a/nebo odborná praxe každého uchazeče odpovídá úrovni požadované služebním řádem a oznámením o výběrovém řízení. V tomto ohledu je sice výběrová komise vázána zněním zveřejněného oznámení o výběrovém řízení, má však širokou posuzovací pravomoc.

14. Úřad EPSO tvrdil, že vzhledem ke specifické oblasti otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/182/10 zastávali někteří členové výběrové komise rovněž pracovní místa v odděleních, jejichž práce se týkala oblasti, jíž se výběrové řízení týkalo, a s některými uchazeči mohli mít profesní vztahy. Podle EPSO unijní judikatura stanoví, že existence profesních vztahů mezi úředníkem a třetí osobou v zásadě neznamená, že nezávislost úředníka je nebo se jeví být narušena, je-li tento úředník vyzván, aby rozhodl o záležitosti, do níž je tato třetí osoba zapojena. EPSO odkázal na věc T-100/04 Giannini v. Komise [2], ve které (tehdy) Soud prvního stupně rozhodl, že ke střetu zájmů dochází pouze v situaci, kdy je úředník při výkonu svých povinností vyzván, aby rozhodl o řešení nebo výsledku věci, na níž má osobní zájem, který by mohl narušit jeho nezávislost ve smyslu článku 11a služebního řádu. V projednávané věci Tribunál konstatoval, že zapojení člena výběrové komise do hodnocení uchazeče, který pracuje nebo pracoval ve stejném oddělení nebo ředitelství jako tento člen komise, samo o sobě neznamená, že tento člen bude rozhodovat o záležitosti, na jejímž projednání nebo výsledku má osobní zájem, který by mohl narušit jeho nezávislost. Tribunál dále uvedl, že zásada nestrannosti výběrové komise vyžaduje, aby se člen výběrové komise zdržel účasti na hodnocení uchazeče, pokud existuje přímá vazba mezi členem výběrové komise a tímto uchazečem.

15. Úřad EPSO uvedl, že Soud pro veřejnou službu vyložil povahu této přímé souvislosti a pojem nestrannosti ve věci F-16/07 Dragoman v. Komise [3], v níž uvedl, že skutečnost, že člen výběrové komise je osobně seznámen s jedním z uchazečů, nutně neznamená, že tento člen bude předpojatý ve prospěch tohoto uchazeče. Podle Tribunálu tento druh vztahu sám o sobě nestačí k prokázání osobního zájmu člena výběrové komise, který by mohl zpochybnit jeho nestrannost. Tribunál dále uvedl, že požadavek, aby člen výběrové komise neměl žádné vazby na uchazeče, by mimořádně ztížil, ne-li prakticky znemožnil, nalezení osob způsobilých zasedat ve výběrové komisi v určitých specializovaných oblastech.

16. Úřad EPSO poukázal na to, že členové výběrové komise jsou povinni oznámit možný střet zájmů. Úřad EPSO dále uvedl, že k zajištění nestranného posouzení přihlášek obsahovaly přihlášky, které předal výběrové komisi, pouze referenční čísla uchazečů. Členové výběrové komise, kteří oznámili možný střet zájmů s uchazečem, navíc nebyli povinni tyto přihlášky posuzovat. Úřad EPSO uvedl, že z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, že pojem „střet zájmů“ zahrnuje každou situaci, jako jsou rodinné vazby s uchazečem chápané v širokém slova smyslu, finanční vazby, soudní řízení nebo vztah podřízenosti s uchazečem, které by mohly narušit nezávislost členů výběrové komise při výkonu jejich povinností. Členové výběrové komise musí před nástupem do funkce podepsat poznámku o zachování důvěrnosti, která je upozorní mimo jiné na nezávislou a nestrannou povahu práce komise. V dotčeném výběrovém řízení bylo toto oznámení o zachování důvěrnosti řádně podepsáno každým členem výběrové komise.

17. Ve svých připomínkách ke stanovisku úřadu EPSO stěžovatel tvrdil, že uvedená judikatura úřadu EPSO je irelevantní. Podle stěžovatele mělo nejméně pět členů výběrové komise osobní a profesní vztahy s nejméně deseti z méně než čtyřiceti uchazečů vybraných v rámci předběžného výběru a s nejméně čtyřmi ze třinácti uchazečů, kteří byli nakonec vybráni. Podle názoru stěžovatele se jedná o systémový nedostatek nezávislosti. Tento nedostatek nezávislosti se navíc netýká pouze jednoho z členů výběrové komise ve vztahu k jednomu z uchazečů, jak tomu bylo v případech uvedených úřadem EPSO.

18. Stěžovatel dále tvrdil, že skutečnost, že členové výběrové komise podepsali dohody o zachování důvěrnosti, je irelevantní, neboť se zdá, že tyto dohody nebyly dodrženy. Pokud jde o prohlášení o střetu zájmů, stěžovatel tvrdil, že vzhledem ke značnému množství osobních vazeb mezi uchazeči a členy výběrové komise je úřad EPSO buď nezohlednil, nebo nebyly pravdivé.

19. Podle stěžovatele členové výběrové komise, s nimiž hovořil, uvedli, že v dotčeném výběrovém řízení byl úřad EPSO ohledně otázky střetu zájmů „paranoidní“. Proto pověřila dva nezávislé externí členy výběrové komise dohledem nad výběrovým řízením. Jak je však vysvětleno v bodě 29 níže, mělo to nepříznivý dopad na svobodu členů výběrové komise vyjádřit svůj názor na relevanci zkušeností stěžovatele. Systémový nedostatek nezávislosti tak vedl k negativní předpojatosti a protiprávnímu jednání ve vztahu ke stěžovateli.

20. Stěžovatel dále tvrdil, že používání referenčních čísel k zastupování kandidátů pouze poskytuje falešný pocit osvobození od možných předsudků. Tato praxe může představovat řádné řízení, pokud jde o zajištění nestrannosti při posuzování písemné práce uchazečů. Ve fázi výběrového řízení, které zahrnovalo "výběr na základě kvalifikačních předpokladů", však členové výběrové komise museli zkoumat profesní historii uchazečů, které často velmi dobře znali osobně. Informace o kvalifikaci kandidátů ve skutečnosti odhalily, kdo přesně byli.

Pracovní život nepříznivě ovlivněný špatným řízením postupů

21. Podle stěžovatele skutečnost, že si stěžoval u úřadu EPSO na rozhodnutí o jeho nepřipuštění do výběrového řízení, vyvolala u členů výběrové komise velmi vážné pocity nelibosti a velmi znepříjemnila jeho každodenní pracovní život. Stěžovatel později informoval veřejného ochránce práv, že byl nucen odstoupit ze své funkce v Komisi z důvodu neprofesionálního a nepřijatelného způsobu, jakým s ním Komise zacházela v rámci dotčeného výběrového řízení. Stěžovatel proto tvrdil, že špatné řízení postupů nepříznivě ovlivnilo jeho pracovní život.

22. Úřad EPSO tvrdil, že dotčené výběrové řízení probíhalo plně v souladu s ustanoveními oznámení o výběrovém řízení a že jednací řád byl dodržován a uplatňován stejným způsobem na všechny uchazeče bez rozdílu. Úřad EPSO se proto domníval, že postup byl řádně proveden.

23. Stěžovatel ve svém vyjádření uvedl, že podle jeho názoru se EPSO nezabýval skutečností, že způsob, jakým bylo uspořádáno výběrové řízení a odvolací řízení, mu způsobil velkou osobní újmu, neboť ho dostal do situace, kdy musel tvrdit, že jeho kolegové nesprávně posoudili jeho odbornou praxi. Stěžovatel napsal komisaři Šefkovičovi mimo jiné o tom, jak byla soutěž organizována. Z odpovědi komisaře vyplynulo, že pan Sefkovič se domnívá, že stěžovatel má negativní názor na své bývalé kolegy, kteří působili ve výběrové komisi. Stěžovatel tvrdil, že to není pravda. Ve skutečnosti má velmi dobrý názor na práci svých kolegů v Komisi. Podle jeho názoru však prohlášení komisaře ukazuje závažnost problému souvisejícího se způsobem, jakým byla soutěž řízena.

Kritéria hodnocení

24. Podle stěžovatele měla existovat jasně definovaná kritéria pro určení příslušné odborné praxe. Místo toho podle něj musela výběrová komise provést určitý druh „pravidla odůvodněnosti“.

25. Úřad EPSO poukázal na to, že podle oznámení o výběrovém řízení musí mít uchazeči:

„Nejméně 8 let odborné praxe související s hospodářskou analýzou v oblasti politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky. Oblasti odborných znalostí by měly zahrnovat aplikaci nejmodernější teorie a kvantitativní empirické analýzy.

Tato pracovní praxe je relevantní pouze tehdy, pokud byla získána po získání diplomu umožňujícího účast ve výběrovém řízení.

PhD v příbuzném oboru v oboru ekonomie získané v průběhu prezenčního studia lze vzít v úvahu po dobu nejvýše 3 let. Pokud uchazeč získal doktorský diplom za méně než 3 roky, započítává se pouze skutečná délka studia.

Doby dalšího vzdělávání související s požadovanou specializací a absolvované od získání požadovaného diplomu mohou být vzaty v úvahu po dobu až jednoho roku.“

26. Úřad EPSO vysvětlil, že výběrová komise nejprve přezkoumala konkrétní podmínky přijetí ve vztahu ke každé obdržené přihlášce. Pokud jde o přihlášku stěžovatele, výběrová komise zjistila, že po získání diplomu opravňujícího k účasti ve výběrovém řízení nemá požadovanou osmiletou odbornou praxi v oblasti hospodářské analýzy. Doba, kterou stěžovatel strávil prací ve společnosti x, nemohla být zohledněna jako odborná praxe. Povaha úkolů popsaných stěžovatelem v elektronické přihlášce – koordinace prodejních činností, jednání, příprava odpovědí na zadávací řízení, konzultace s klienty v otázkách IT – neodpovídá konkrétním požadavkům oznámení o výběrovém řízení, konkrétně ekonomické analýze v politice hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomice. Výběrová komise proto nemohla toto období zohlednit.

27. Ve svých připomínkách ke stanovisku úřadu EPSO stěžovatel tvrdil, že úřad EPSO nevysvětlil kritéria, na jejichž základě výběrová komise dospěla k závěru, že jeho zkušenosti nejsou relevantní. Odpověď EPSO na jeho stížnost, která byla založena na věcných argumentech, se skládala pouze z jednosměrné argumentace, která v podstatě uváděla, že jeho zkušenosti nebyly považovány za relevantní, protože nebyly relevantní. Úřad EPSO setrval na této argumentaci ve stanovisku, které předložil veřejnému ochránci práv. Takové prohlášení však nevysvětluje, proč jeho zkušenost nebyla relevantní.

28. Kromě toho byla podle stěžovatele na různé uchazeče uplatněna různá kritéria. Vzhledem k odborným zkušenostem některých uchazečů, z nichž mnozí jsou stěžovateli velmi dobře známi, je zřejmé, že výběrová komise ne vždy vykládala výraz „související s ekonomickou analýzou...“striktně. V některých případech byla tato věta vykládána tak, že se vztahuje na zkušenosti, které "poněkud" souvisely s ekonomickou analýzou a/nebo průmyslovou organizací. V jeho případě byl však požadavek na odbornou praxi vykládán restriktivně. Tento závěr je podpořen skutečností, že EPSO ve svém stanovisku uvedl, že zkušenosti stěžovatele ve společnosti x nelze považovat za relevantní, protože "nebyly získány v ekonomické analýze v politice hospodářské soutěže ..."(kurzivou zvýraznil stěžovatel). Kritérium pro hodnocení odborné praxe stěžovatele tedy nespočívalo v tom, že by musela "souviset s hospodářskou analýzou v politice hospodářské soutěže..."(kurzivou zvýraznil stěžovatel), ale v tom, že musela být získána právě "v hospodářské analýze v politice hospodářské soutěže...". Stěžovatel rovněž tvrdil, že velmi podobná nebo totožná kritéria byla použita odlišně od jeho zkušeností v dřívějším výběrovém řízení na stejnou pozici a platovou třídu.

29. Podle stěžovatele mu čtyři členové výběrové komise neformálně poskytli informace o tom, co se v jeho případě pokazilo. Podle těchto čtyř členů dva další členové tvrdili, že zkušenosti stěžovatele nejsou relevantní. Řada členů výběrové komise, kteří věděli, jak cenné byly jeho zkušenosti ve společnosti x pro ekonomickou analýzu politiky hospodářské soutěže, argumentovala proti tomuto hodnocení, ale obávali se, že pokud na tom budou trvat, riskují, že budou obviněni z předpojatosti. Řekli, že měl do své přihlášky doplnit jednu abstraktní větu o svých úkolech ve společnosti x, jako je "provádění statistické analýzy, analýza konkurence". Stěžovatel se domnívá, že tyto úkoly jsou implicitně obsaženy v jakékoli práci na vysoké úrovni řízení. Relevantnost svých zkušeností vysvětlil rovněž v dopise, v němž vysvětlil své důvody pro podání žádosti, který byl součástí on-line žádosti.

Nezávislý přezkum

30. Stěžovatel nepovažoval za vhodné, aby jeho žádost o přezkum rozhodnutí o jeho nepřipuštění do výběrového řízení byla projednána stejnými osobami, které učinily původní rozhodnutí. Stěžovatel proto tvrdil, že nebylo respektováno jeho právo na nezávislý přezkum jeho žádosti.

31. Podle úřadu EPSO bylo právo stěžovatele na přezkum dodrženo. Úřad EPSO poukázal na to, že v souladu s ustanoveními zveřejněnými v Příručce k otevřeným výběrovým řízením [4], která je nedílnou součástí oznámení o výběrovém řízení, provedla přezkum výběrová komise, tj. orgán zřízený na kolegiálním základě, který je rovněž jediným orgánem oprávněným určit, zda uchazeč splňuje zvláštní podmínky výběrového řízení, či nikoli.

32. Úřad EPSO dále uvedl, že podle ustanovení příručky mohou uchazeči podat žádost o přezkum v určitých případech, a sice pokud úřad EPSO nedodržel ustanovení upravující výběrové řízení nebo pokud výběrová komise nedodržela ustanovení upravující jeho práci. V souladu s těmito ustanoveními výběrová komise pečlivě posoudila všechny žádosti o přezkum, včetně žádosti podané stěžovatelem. Teprve poté, co vzala na vědomí a analyzovala všechny skutečnosti a argumenty, které obdržela, požádala úřad EPSO, aby předal své závěry dotčeným uchazečům. Úřad EPSO však zdůraznil, že i když je možné požádat o přezkum rozhodnutí, neznamená to, že výběrová komise je povinna změnit rozhodnutí, které již bylo přijato. Výběrová komise je povinna vzít na vědomí argumenty předložené uchazečem a přezkoumat přihlášku s ohledem na žádost. Je však výlučnou odpovědností výběrové komise, která jedná v rámci svých širokých diskrečních pravomocí uznaných judikaturou, aby na základě informací, které má k dispozici, rozhodla, zda byly splněny zvláštní podmínky pro přijetí, či nikoli.

Výklad pravidel

33. Podle stěžovatele měla výběrová komise za to, že nemůže zohlednit důkazy, které předložil při podání žádosti o přezkum. Stěžovatel však tvrdil, že k tomu, aby bylo možné se odvolat, musí být možné předložit argumenty a důkazy. Podle stěžovatele jeho podání neobsahovala žádné nové skutečnosti, ale pouze vysvětlení, která ilustrují, proč byly jeho zkušenosti relevantní. Tvrdil tedy, že výběrová komise tím, že nezohlednila důkazy, které předložil při podání žádosti o přezkum, vyložila svá vlastní pravidla nesprávným a oportunistickým způsobem.

34. Podle úřadu EPSO byly v této fázi výběrového řízení posuzovány pouze on-line přihlášky, a nikoli podpůrné dokumenty. Na základě informací, které stěžovatel uvedl ve své přihlášce, měla výběrová komise za to, že za relevantní zkušenosti lze považovat pouze zkušenosti, které dostatečně úzce souvisejí s konkrétní oblastí výběrového řízení. V tomto ohledu použila výběrová komise jako základ pro své rozhodnutí ustanovení oznámení o výběrovém řízení, které představuje jediný právní rámec výběrového řízení. I kdyby byly odkazy v této fázi zohledněny, nezměnilo by to rozhodnutí výboru, neboť hlavní činnost, kterou uchazeč vykonával ve společnosti x, neodpovídá kritériím stanoveným v oznámení o výběrovém řízení.

35. Stěžovatel ve svém vyjádření tvrdil, že nezávislá vysvětlení a důkazy, které poskytl na podporu relevantnosti svých zkušeností získaných ve společnosti x, by měly být považovány za spolehlivější než vysvětlení poskytnutá jinými uchazeči při jejich vlastní charakterizaci jejich zkušeností. Výběrová komise však skutečně považovala sebehodnocení poskytnutá jinými uchazeči, pokud jde o relevanci jejich odborné praxe, za relevantnější než nezávislá hodnocení provedená osobami, s nimiž stěžovatel prováděl analýzu výběrového řízení po dobu nejméně tří let. Stěžovatel poukázal na to, že kandidát může do přihlášky napsat, co chce.

36. Podle stěžovatele se vysvětlení a důkazy, které poskytl, snažily informovat výběrovou komisi o jejím nesprávném posouzení. Tyto důkazy však byly zcela ignorovány. Uvedl, že argument úřadu EPSO, že důkazy nemohly být zohledněny, protože nebyly součástí původní žádosti stěžovatele, se vztahuje pouze na počáteční posouzení. Nevztahuje se na odvolací nebo revizní řízení. Stěžovatel tvrdil, že by měl mít možnost předložit tyto nové argumenty v odvolacím nebo přezkumném řízení. Tvrdil rovněž, že skutečnost, že mu předseda výběrové komise v e-mailu ze dne 1. prosince 2010 sdělil, že „by byl rovněž rozzlobený a frustrovaný, pokud by se nacházel v situaci [stěžovatele]“, je silným ukazatelem toho, že se při posuzování jeho přihlášky něco pokazilo.

Protichůdná tvrzení

37. Stěžovatel uvedl, že jeho zkušenosti nebyly považovány za relevantní pro dotčenou hospodářskou soutěž, což vyžadovalo pracovní zkušenosti související s hospodářskou analýzou v oblasti politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky. Výběrová komise však nezpochybnila relevanci jeho zkušeností pro účely plnění jeho úkolů, které zahrnovaly hospodářskou analýzu v oblasti politiky hospodářské soutěže a průmyslové ekonomiky, jakožto dočasného zaměstnance Komise. Tvrdil proto, že tvrzení o výběrovém řízení jsou rozporuplná.

38. Stěžovatel se domníval, že úřad EPSO ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv trvá na nelogickém vysvětlení, že zkušenosti získané ve společnosti x jsou 1) relevantní pro účely jeho postavení dočasného zaměstnance v Komisi a 2) nerelevantní pro dotčené výběrové řízení.

Diskriminace

39. Stěžovatel tvrdil, že žadatelé byli diskriminováni bez objektivního základu. Tento argument byl rozvinut v podpůrném dokumentu předloženém veřejnému ochránci práv, v němž stěžovatel uvedl, že „uchazeč může mít 7 let, 11 měsíců [s] a 29 dní příslušné praxe, ale bude vyloučen z účasti ve výběrovém řízení, zatímco jiný uchazeč, který má jeden den praxe více, se bude moci zúčastnit. Taková diskriminace není odůvodněna tím, že jeden z kandidátů má více zkušeností - protože neexistuje žádný smysluplný způsob, jak by to mohlo být argumentováno".

40. Úřad EPSO ve svém stanovisku uvedl, že k diskriminaci dochází, pokud je se stejnými nebo rovnocennými situacemi nebo výkony zacházeno odlišně nebo neodůvodněně. V dotčeném výběrovém řízení byla na všechny uchazeče uplatněna stejná kritéria pro posouzení přihlášek. Tato kritéria byla zveřejněna v oznámení o výběrovém řízení, jehož základní funkcí je poskytnout zájemcům co nejpřesnější informace o povaze požadavků, aby mohli posoudit, zda se do výběrového řízení přihlásí, či nikoli.

41. EPSO upřesnil, že za účelem dodržení článků 27 a 29 služebního řádu, jejichž cílem je zajistit služby úředníků na nejvyšší úrovni, mohl orgán oprávněný ke jmenování požadovat, aby uchazeči měli ve lhůtě pro podání přihlášek do dotčeného výběrového řízení minimální počet let odborné praxe. To nepředstavuje porušení zásady zákazu diskriminace.

42. Ve svých připomínkách ke stanovisku úřadu EPSO stěžovatel předložil „možné scénáře“odborné praxe uchazečů a dospěl k závěru, že výběrová komise měla zvážit relevantnost každé doby odborné praxe pro každého uchazeče. Podle stěžovatele je zřejmé, že jeho zkušenosti ve společnosti x byly výběrovou komisí váženy na nulovou relevanci, což je podle jeho názoru v příkrém rozporu s prohlášením úřadu EPSO, že tato zkušenost byla relevantní pro účely plnění jeho úkolů dočasného zaměstnance v Komisi.

43. Podle stěžovatele nelze prokázat, že uchazeč se sedmiletou, jedenáctiměsíční a třicetidenní praxí se nějakým smysluplným způsobem liší od uchazeče s přesně osmiletou praxí. Podle názoru stěžovatele vyloučení osoby, která má pouze o jeden den méně zkušeností, znamená rozdílné zacházení se srovnatelnými situacemi.

Posouzení veřejného ochránce práv

Střet zájmů

44. Veřejný ochránce práv konstatuje, že podle čl. 11a odst. 1 služebního řádu, jakož i judikatury EU ke střetu zájmů dochází pouze v situaci, kdy je úředník při výkonu svých povinností vyzván, aby rozhodl o řešení nebo výsledku záležitosti, na níž má osobní zájem. Skutečnost, že člen výběrové komise pracuje nebo pracoval ve stejném ředitelství nebo oddělení jako uchazeč, sama o sobě neznamená, že má rozhodnout o řešení nebo výsledku záležitosti, na níž má osobní zájem, který by mohl narušit jeho nezávislost [5]. Soud pro veřejnou službu objasnil, že skutečnost, že člen výběrové komise je osobně seznámen s uchazečem, sama o sobě nepostačuje k prokázání toho, že tento člen má takový osobní zájem, zejména rodinný nebo finanční, který by ohrozil jeho nezávislost [6].

45. Stěžovatel tvrdil, že výše uvedená judikatura není pro otevřené výběrové řízení EPSO/AD/182/10 relevantní, protože podle jeho názoru bylo toto výběrové řízení stiženo systémovým nedostatkem nezávislosti vzhledem k "výraznému množství osobních vazeb"mezi členy výběrové komise a uchazeči. Zdá se, že dotčené vazby se týkají skutečnosti, že několik členů výběrové komise pracuje nebo pracovalo s několika uchazeči nebo je s nimi osobně obeznámeno. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že každá taková „spojitost“mezi členem výběrové komise a uchazečem musí být posuzována izolovaně a na základě vlastních zásluh. Pouhá skutečnost, že členové výběrové komise pracují s více uchazeči, sama o sobě neznamená, že mají osobní zájem na zvýhodnění konkrétního uchazeče.

46. Veřejný ochránce práv zdůrazňuje, že aby nebyli neobjektivní, mohou členové výběrové komise, kteří jsou obeznámeni s jedním nebo několika uchazeči prostřednictvím práce nebo na osobním základě, vzít v úvahu pouze informace o těchto uchazečích, které jsou uvedeny v dokumentaci k výběrovému řízení. Členové výběrové komise nesmějí brát v úvahu žádné informace získané mimo rámec výběrového řízení. Pokud jde o projednávanou věc, znamená to, že i když někteří členové výběrové komise věděli z důvodu svého pracovního vztahu se stěžovatelem, že jeho zkušenosti ve společnosti x se ve skutečnosti vztahují k ekonomické analýze v politice hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomice, bylo jim zakázáno vzít tyto znalosti v úvahu při posuzování žádosti stěžovatele na základě kritérií způsobilosti pro výběrové řízení. Veřejná ochránkyně práv shledává, že skutečnost, že výběrová komise tyto informace získané v rámci osobních vztahů se stěžovatelem nezohlednila, nepředstavuje vůči němu negativní zaujatost, jak tvrdil stěžovatel. Naopak představuje správné použití služebního řádu a oznámení o výběrovém řízení.

47. Veřejná ochránkyně práv uznává, že používání referenčních čísel k zastupování uchazečů nemusí nutně zaručit anonymitu uchazečů ve fázi přijímání do výběrového řízení, během níž výběrová komise kontroluje poskytnuté informace, například o odborné praxi. Veřejný ochránce práv to však nepovažuje za problém jako takový, pokud u kandidátů nedochází ke střetu zájmů nebo předpojatosti.

48. Veřejný ochránce práv se tedy nedomnívá, že stěžovatel předložil konkrétní důkazy, které by naznačovaly, že některý z členů výběrové komise měl osobní zájem, například rodinný nebo finanční, na zajištění toho, aby konkrétní uchazeči uspěli v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/182/10. Veřejná ochránkyně práv se rovněž nedomnívá, že stěžovatel předložil důkazy na podporu svých argumentů, a to i) že výběrová komise byla zaujatá, protože se výběrového řízení mohli zúčastnit uchazeči s méně než osmiletou relevantní praxí, a ii) že toto kritérium způsobilosti bylo ve vztahu k různým uchazečům vykládáno různými způsoby. Na základě výše uvedených skutečností proto veřejný ochránce práv neshledává, že by výběrová komise byla podjatá nebo že by byla ve střetu zájmů.

Kritéria hodnocení

49. Veřejný ochránce práv konstatuje, že příslušné oznámení o výběrovém řízení uvádí, že aby byli uchazeči způsobilí k účasti ve výběrovém řízení, museli splňovat určité podmínky, mimo jiné zvláštní podmínky týkající se odborné praxe. Uchazeči museli mít zejména „nejméně 8 let odborné praxe související s hospodářskou analýzou v oblasti politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky. Oblasti odborných znalostí by měly zahrnovat uplatňování nejmodernější teorie a kvantitativní empirické analýzy"[7]. Pokud jde o připuštění do výběrového řízení, oznámení stanovilo, že „informace uvedené ve vaší on-line přihlášce budou porovnány s obecnými a zvláštními podmínkami pro určení uchazečů, kteří splňují podmínky účasti ve výběrovém řízení“[8].

50. Veřejná ochránkyně práv proto konstatuje, že aby byli uchazeči považováni za způsobilé k účasti ve výběrovém řízení, museli ve svých on-line přihláškách uvést informace prokazující, že mají požadovanou pracovní zkušenost, a to jak z hlediska let, tak z hlediska oblasti odborných znalostí. Z oznámení vyplývá, že ve fázi přihlašování do výběrového řízení nebudou zohledněny žádné další informace. Je pravda, jak tvrdil stěžovatel, že kandidáti mohou do přihlášky napsat "co chtějí". Informace poskytnuté uchazeči v jejich on-line přihláškách však byly ověřeny v pozdější fázi výběrového řízení. Pokud by se nakonec ukázalo, že poskytnuté informace nebyly podloženy příslušnými podklady, byl by uchazeč vyloučen z další účasti ve výběrovém řízení [9].

51. Ve svém rozhodnutí o zamítnutí žádosti stěžovatele výběrová komise uvedla, že stěžovatel nemá požadovanou osmiletou pracovní zkušenost související s ekonomickou analýzou v oblasti politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky. V reakci na žádost stěžovatele o přezkum poskytla výběrová komise podrobnější odůvodnění a uvedla následující: „[p]oznámení o nájmu, že výběrová komise nezpochybňuje relevantnost vašich zkušeností v [společnosti x] pro plnění vašich současných úkolů v [Komisi]. V souladu s hodnocením všech přihlášek obdržených v souvislosti s tímto konkrétním výběrovým řízením však výběrová komise nemohla dvouletou praxi v [společnosti x] započítat jako relevantní, jelikož nebyla získána v oblasti související s hospodářskou analýzou v politice hospodářské soutěže a/nebo v průmyslové ekonomice“[10].

52. Podle úřadu EPSO stěžovatel ve své on-line přihlášce popsal povahu svých úkolů ve společnosti x, které spočívají v koordinaci prodejních činností, jednáních, přípravě odpovědí na nabídky a konzultacích s klienty v otázkách IT. Veřejný ochránce práv konstatuje, že stěžovatel nezpochybnil, že se jedná o popis, který uvedl ve své žádosti.

53. Pokud jde o rozhodnutí výběrové komise nepřipustit stěžovatele do výběrového řízení z důvodu nedostatku relevantních pracovních zkušeností, veřejná ochránkyně práv nejprve zdůrazňuje, že podle ustálené judikatury Soudního dvora EU mají výběrové komise při posuzování znalostí a schopností uchazečů výběrového řízení široký prostor pro uvážení. Toto posouzení může být unijním soudem přezkoumáno pouze v případě porušení pravidel, kterými se řídí řízení výběrové komise, nebo v případě, že je posouzení stiženo zjevným pochybením [11].

54. Na základě formulace oznámení o výběrovém řízení a popisu úkolů stěžovatele ve společnosti x neshledává veřejný ochránce práv žádné zjevně nesprávné posouzení v závěru výběrové komise, že informace poskytnuté stěžovatelem v jeho on-line přihlášce neprokázaly, že zkušenosti získané ve společnosti x souvisely s hospodářskou analýzou politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky. V tomto ohledu se veřejná ochránkyně práv domnívá, že kritéria pro určení relevantních pracovních zkušeností byla v oznámení o výběrovém řízení definována dostatečně dobře a že výběrová komise tato kritéria uplatnila v rámci svého prostoru pro uvážení.

Protichůdná tvrzení

55. Veřejná ochránkyně práv uznává, že dotčené zkušenosti by ve skutečnosti mohly souviset s hospodářskou analýzou politiky hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomiky. To výběrová komise uznala ve své odpovědi na žádost stěžovatele o přezkum jeho rozhodnutí, když napsala, že nezpochybňuje relevanci zkušeností stěžovatele ve společnosti x pro účely plnění jeho úkolů dočasného zaměstnance v Komisi. Tyto zkušenosti, jak je popisuje žadatel, však neprokázaly, že by souvisely s hospodářskou analýzou v politice hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomice. V souladu s ustanoveními oznámení (viz body 49 a 50 výše) proto tato zkušenost nemohla být zohledněna. Veřejná ochránkyně práv se proto nedomnívá, že by prohlášení o výběrovém řízení byla rozporná.

Výklad pravidel

56. Veřejný ochránce práv bere na vědomí argument stěžovatele, že by měly být zohledněny důkazy týkající se relevantnosti jeho zkušeností ve společnosti x, protože v rámci odvolání musí být možné předložit argumenty a důkazy. Podle stěžovatele jeho podání neobsahovala žádné nové skutečnosti, ale pouze vysvětlení, která ilustrují, proč byly jeho zkušenosti relevantní. V tomto ohledu veřejná ochránkyně práv opakuje výše uvedený závěr, že vysvětlení prokazující, že určitá odborná praxe byla relevantní, tj. že se týkala hospodářské analýzy v politice hospodářské soutěže a/nebo průmyslové ekonomie, muselo být nutně uvedeno v on-line přihlášce. Při žádosti o přezkum hodnocení relevance odborné praxe provedeného výběrovou komisí může uchazeč předložit argumenty odůvodňující, proč se domnívá, že informace uvedené v on-line přihlášce postačují k prokázání relevantnosti dané praxe. Výběrová komise však nemůže zohlednit žádná další vysvětlení, která by dokládala, proč byla tato praxe relevantní. Veřejná ochránkyně práv se proto nedomnívá, že výběrová komise vykládala platná pravidla „nesprávným a oportunistickým způsobem“, když při vyřizování žádosti stěžovatele o přezkum nezohlednila výše uvedené důkazy.

Diskriminace

57. Veřejný ochránce práv považuje za vhodné a přiměřené, aby orgán vydávající oznámení o výběrovém řízení stanovil jako kritérium způsobilosti pro účast v určitých otevřených výběrových řízeních minimální počet let odborné praxe, který se může lišit v závislosti na platové třídě náboru. Aby bylo zajištěno, že oznámení o výběrovém řízení splní svůj cíl, kterým je co nejpřesněji informovat potenciální uchazeče o požadavcích na účast ve výběrovém řízení, a aby nebyl ponechán žádný prostor pro svévolná rozhodnutí ohledně přihlášek, musí být takové kritérium způsobilosti jasně definováno. Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/182/10 jasně definovalo toto kritérium a stanovilo rozdíl mezi uchazečem se sedmiletou, jedenáctiměsíční a třicetidenní odbornou praxí a uchazečem s osmiletou odbornou praxí. Veřejný ochránce práv proto konstatuje, že skutečnost, že rozhodnutí zacházet s těmito dvěma fiktivními uchazeči (kteří se nacházeli v různých situacích) rozdílně, pokud jde o připuštění do výběrového řízení, nepředstavuje diskriminaci. K diskriminaci dochází pouze tehdy, je-li s kandidáty ve stejné situaci zacházeno odlišně nebo je-li s kandidáty v různých situacích zacházeno stejně, a to bez objektivního odůvodnění.

Nezávislý přezkum

58. Veřejný ochránce práv konstatuje, že slovo „přezkum“ znamená „znovu se podívat“. Neexistuje žádná zásada, která by vyžadovala, aby byl „přezkum“ „nezávislý“, jak tvrdí stěžovatel, tj. aby jej prováděly jiné osoby než ty, které učinily původní rozhodnutí. Zásady řádné správy však zahrnují právo na odvolání proti rozhodnutím nepříznivě zasahujícím do práv nebo zájmů soukromé osoby [12]. Výše uvedený průvodce otevřenými výběrovými řízeními, který byl nedílnou součástí oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/182/10, stanovil přezkumy i odvolání. Z ustanovení týkajícího se přezkumů vyplývá, že tyto přezkumy měla provádět samotná výběrová komise [13]. Kasačními opravnými prostředky se však měly zabývat jiné subjekty, jako je ředitel úřadu EPSO a Soud pro veřejnou službu [14]. Veřejný ochránce práv proto neshledává v tomto ohledu žádné porušení zásad řádné správy.

Pracovní život nepříznivě ovlivněný špatným řízením postupů

59. Vzhledem k výše uvedeným závěrům veřejná ochránkyně práv neshledává nic, co by naznačovalo, že dotčené výběrové řízení bylo špatně řízeno úřadem EPSO, jak tvrdil stěžovatel. Pokud se stěžovatel domnívá, že s ním Komise zacházela neprofesionálně nebo nepřijatelně, měl by na tuto záležitost Komisi upozornit. Pokud neobdrží uspokojivou odpověď, mohl by zvážit podání stížnosti veřejnému ochránci práv na Komisi.

Závěr

60. Na základě výše uvedených skutečností neshledává veřejný ochránce práv žádný nesprávný úřední postup v souvislosti s hodnocením odborné praxe stěžovatele v rámci otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/182/10.

B. K žalobě

61. Stěžovatel požadoval, aby jej úřad EPSO buď připustil do výběrového řízení, nebo zrušil celé výběrové řízení.

62. Vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v souvislosti s tímto tvrzením nezjistil nesprávný úřední postup, musí být tvrzení stěžovatele zamítnuto.

C. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:

Nedošlo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu ze strany úřadu EPSO.

Stěžovatel a úřad EPSO budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 16. února 2012.

---

[1] K dispozici na adrese: www.ombudsman.europa.eu/cases/decision.faces/en/10526/html.bookmark

[2] Rozsudek ze dne 12. března 2008, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

[3] Rozsudek ze dne 30. dubna 2008, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

[4] Úř. věst. 2010, C 184A, s. 1.

[5] Výše uvedený rozsudek ve věci Giannini v. Komise, T-100/04, bod 223.

[6] Rozsudek ve věci Dragoman v. Komise, F-16/07, uvedený výše, body 43–44.

[7] Bod 3 přílohy 3 oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/180-181-182/10.

[8] Bod IV.1 sdělení.

[9] Bod IV.3 sdělení.

[10] Pokud jde o argument stěžovatele, že tato podmínka způsobilosti byla v jeho případě vykládána striktně, protože EPSO ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv uvedl, že výběrová komise zjistila, že jeho zkušenosti ve společnosti x nebyly získány v ekonomické analýze, veřejný ochránce práv poukazuje na to, že rozhodnutí o způsobilosti přijala výběrová komise, nikoli EPSO, a že ve své korespondenci se stěžovatelem výběrová komise odkázala na zkušenosti týkající se ekonomické analýzy, jak je uvedeno v oznámení.

[11] Viz například rozsudky Soudu prvního stupně ve věcech Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, Sb. VS s. I-A-25 a II-107, bod 43; Pascall v. Rada, T-277/02, Sb. VS s. I-A-137 a II-621, bod 57, a Rocco Tancredi v. Evropský parlament, T-74/91, Sb. VS s. II-1645, bod 19.

[12] Článek 19 Evropského kodexu řádné správní praxe, k dispozici na adrese: www.ombudsman.europa.eu/resources/code.faces

[13] Bod 6.2 Příručky pro otevřená výběrová řízení.

[14] Bod 6.3 Příručky pro otevřená výběrová řízení.