Stěžovatel, novinář, požádal Evropskou komisi, aby poskytla veřejnosti přístup k textové zprávě, kterou hlava státu EU zaslala předsedovi Komise v souvislosti s obchodními jednáními mezi EU a Mercosurem. Komise potvrdila, že její předseda obdržel textovou zprávu, ale poznamenala, že zpráva byla přijata prostřednictvím aplikace pro zasílání rychlých zpráv „Signal“, v níž byla aktivována funkce „zmizení zpráv“. Komise proto dospěla k závěru, že nemá k dispozici žádné dokumenty spadající do oblasti působnosti žádosti.

Po schůzce se zástupci Komise a kontrole dokumentů týkajících se žádosti o přístup nemohla veřejná ochránkyně práv vyloučit možnost, že zpráva byla automaticky vymazána poté, co již byla žádost obdržena. Rovněž zjistila, že kabinet předsedy Komise nereagoval na žádost stěžovatele po dobu 15 měsíců. V důsledku toho veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že způsob, jakým Komise tuto žádost vyřídila, představoval nesprávný úřední postup.

V zájmu řešení tohoto nedostatku veřejná ochránkyně práv doporučila, aby Komise přezkoumala a zlepšila vyřizování žádostí veřejnosti o přístup, které se týkají kabinetu předsedy nebo kteréhokoli komisaře. Kromě toho navrhla, aby Komise upravila svá vnitřní pravidla tak, aby zajistila, že dokumenty, na něž se vztahují žádosti o přístup veřejnosti, budou zachovány a že Komise bude po přiměřenou dobu řádně uchovávat veškeré textové a rychlé zprávy vyměňované mezi hlavami států nebo předsedy vlád nebo ministry a členy Komise.