vedoucí oddělení
Generální sekretariát
SG.A.3 – Transparentnost & amp; Etika
Evropská komise

Vážená paní X,

Evropský veřejný ochránce práv obdržel od úřadu estonského kancléře spravedlnosti dotaz týkající se uplatňování směrnice 2004/38/ES o právech občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

Dotaz, který je připojen k tomuto dopisu, byl předložen v souvislosti s věcí, kterou v současné době projednává kancléř spravedlnosti a která se týká občana EU a jeho manželky, státní příslušnice třetí země, kteří mají od února 2020 bydliště v Estonsku. Věc se týká zejména požadavků týkajících se obnovení karty dočasného pobytu manžela/manželky a souvisejících poplatků a práv manžela/manželky požádat o kartu trvalého pobytu.

Státní příslušníci třetích zemí musí mít v Estonsku „povolení k pobytu“, zatímco estonští občané a další občané EU, kteří pobývají déle než tři měsíce, musí mít průkaz totožnosti. Zatímco pobytová karta manžela/manželky byla vydána až v červnu 2020, platnost vypršela v dubnu 2025 (datum, kdy vypršel průkaz totožnosti jejího manžela/manželky, občanky EU). V důsledku toho je povinna požádat o novou kartu. Od 1. ledna 2025 zavedlo Estonsko nové zákonné poplatky za tyto karty s poplatkem ve výši 115 EUR za pobytové karty a 45 EUR za průkazy totožnosti. Kancléř spravedlnosti by rád věděl, zda jsou tyto vyšší poplatky v souladu s čl. 25 odst. 2 směrnice 2004/38/ES.

Podle platných právních předpisů mohou státní příslušníci třetích zemí, kteří nepřetržitě pobývají v Estonsku po dobu pěti let, požádat o trvalý pobyt. I když však manželka pobývá v Estonsku od února 2020 podle platných pravidel, bude moci požádat o trvalý pobyt až v červnu 2025, pět let po vydání své karty dočasného pobytu. Kancléř spravedlnosti by rád věděl, zda jsou tato ustanovení v souladu se směrnicí 2004/38/ES, a zejména s dobami pobytu, které by měly být zohledněny, pokud státní příslušník třetí země, který je rodinným příslušníkem občana EU, žádá o status trvalého pobytu na základě článků 6, 7, 11 a 16 směrnice.

Za tímto účelem by veřejná ochránkyně práv ráda požádala Komisi, aby odpověděla na následující otázky předložené estonským ministrem spravedlnosti:

Zákonné poplatky za pobytovou kartu

1. Vyžaduje čl. 25 odst. 2 směrnice 2004/38/ES, aby poplatky za vydání pobytových karet osvědčujících právo pobytu pro rodinné příslušníky občanů EU, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, nepřekročily zákonné poplatky uložené estonským státním příslušníkům za vydání podobných dokladů (například průkazů totožnosti)? Nebo je vhodné, aby stejně jako u státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky estonských občanů, byl rodinným příslušníkům občanů EU, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, účtován vyšší poplatek za pobytové karty, na rozdíl od poplatků za průkazy totožnosti pro estonské státní příslušníky a jiné občany EU, kteří mají bydliště v EU?

2. Mohou být zákonné poplatky za pobytové karty pro rodinné příslušníky občanů EU, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, ve srovnání s poplatky za průkazy totožnosti státních příslušníků EU vyšší z toho důvodu, že orgány musí ověřit, zda rodinný příslušník splňuje podmínky stanovené ve směrnici pro nárok na právo dočasného nebo trvalého pobytu (a pro účely vydání pobytové karty)?

3. Má čl. 25 odst. 2 směrnice ze své povahy přímý účinek?

Doby, které je třeba zohlednit pro účely statusu trvalého pobytu

4. Má být pětiletá nepřetržitá doba oprávněného pobytu počítána od okamžiku, kdy příslušné orgány rozhodly, že osoba má právo dočasného pobytu jako rodinný příslušník občana EU, tedy od okamžiku, kdy vydaly kartu dočasného pobytu, nebo má být zohledněna i předchozí období, kdy tato osoba oprávněně pobývala? To bude dále rozvedeno v následujících otázkách.

5. Zahrnuje pojem „oprávněně pobýval nepřetržitě po dobu pěti let“ rovněž dobu, po kterou rodinný příslušník pobýval v členském státě podle čl. 7 odst. 2 („Právo pobytu po dobu delší než tři měsíce“), avšak před tím, než vnitrostátní orgány rozhodly o jeho nároku na přechodný pobyt a vydaly pobytovou kartu?

6. Má být doba pobytu podle článku 6 („Právo pobytu po dobu až tří měsíců“) zohledněna při výpočtu pětileté doby způsobilosti k trvalému pobytu, pokud je tato doba součástí téhož nepřetržitého pobytu a jednotlivec může prokázat svůj pobyt v členském státě?

7. Je v souladu se směrnicí, aby členský stát vydal pobytovou kartu rodinnému příslušníkovi občana EU na dobu kratší než pět let pouze proto, aby bylo zajištěno, že doba platnosti průkazu bude stejná jako doba platnosti občana EU, který svůj průkaz totožnosti obdržel dříve? Lze to odůvodnit i v případě, že nic nenasvědčuje tomu, že občan EU má v úmyslu opustit členský stát poté, co skončí platnost jeho průkazu totožnosti?

8. Přezkoumala Komise obecněji, zda je estonské právo a správní praxe v souladu se směrnicí 2004/38? Pokud ano, vydala Komise k těmto záležitostem připomínky nebo je hodlá estonským orgánům sdělit?

Kancléř spravedlnosti rovněž nastoluje otázku možného problému s estonským překladem směrnice, konkrétně jejích článků 9–11, 15, 20 a 25, které se týkají vydávání a platnosti „pobytových karet“. V estonském znění směrnice však tato ustanovení odkazují na vydávání a platnost „povolení k pobytu“.

Ocenil bych, kdyby Komise mohla na tento dotaz a výše uvedené otázky odpovědět co nejdříve, nejpozději však do 7. července 2025, aby veřejná ochránkyně práv mohla předat informace estonskému kancléři spravedlnosti.

Kopie tohoto dopisu a odpovědi Komise budou zpřístupněny na internetových stránkách veřejné ochránkyně práv.

Upřímně,

Rosita Hickey
ředitel vyšetřování

Štrasburk, 5. června 2025