Stěžovatel vyjádřil obavy ohledně přesunu bývalého zaměstnance Evropské komise na pracovní místo v nadnárodní korporaci. Stěžovatel byl zejména znepokojen tím, že tento krok vyvolal obavy ze střetu zájmů a že je Komise možná před schválením "činnosti po ukončení služby" řádně neposoudila. Před nástupem do funkce v korporaci bývalý zaměstnanec opustil Komisi a připojil se ke globální advokátní kanceláři.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že v souvislosti s povolením počátečního přesunu do advokátní kanceláře přijala Komise opatření ke zmírnění rizika, které představuje bývalý zaměstnanec pracující na spisech nebo případech, které by byly pro tuto práci relevantní. Rozhodnutí Komise o povolení stěhování rovněž zahrnovalo několik omezení, jako je zákaz pracovat na případech, které spadaly do jejich odpovědnosti v době výkonu služby, jakož i na přímo souvisejících případech. S cílem pomoci bývalému zaměstnanci tyto případy identifikovat poskytla Komise seznam, který rovněž aktualizovala poté, co zaměstnanec odešel.

Pokud jde o následný přesun bývalého zaměstnance do nadnárodní korporace, veřejný ochránce práv zjistil, že Komise zaujala důkladný přístup k posouzení toho, zda by případy týkající se hospodářské soutěže, které nejsou uvedeny na seznamu, mohly přesto vést ke střetu zájmů.

V důsledku toho veřejný ochránce práv šetření uzavřel a dospěl k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.